Katlenburg-Lindau - Slunce, na první pohled stále zářící kotouček na obloze, je ve skutečnosti pěkně divoké. Čas od času dochází na jeho povrchu k mohutným výbuchům a výtryskům vysoce energetických částic.
Sluneční "spršky" vzniklé v důsledku erupcí mohou sice rozsvítit ionosféru Země v podobě krásné polární záře, pro přístroje družic na oběžné dráze kolem naší planety jsou ale výbuchy energie nebezpečné a často je také vyřadí z provozu.
Vědcům z německého Ústavu Maxe Plancka pro výzkum slunečního systému (MPS) se nyní podařilo přesně zrekonstruovat, jak a kdy k erupcím dochází. A dokonce je i dokáží předpovědět.
Více o výzkumu Slunce
"Doposud jsme věděli jen matně, co se vlastně děje těsně před erupcí i během ní," řekl vedoucí projektu Thomas Wiegelmann.
Experti z MPS prokázali, že za erupcemi je kolísání magnetického pole v čase a prostoru. „V magnetickém poli se energie kupí po několik dní a silné elektrické proudy ji tu drží jako v kleci," vysvětlil Wiegelmann.
Při výbuchu se pak část energie přemění na pohybovou sílu, která vrhá částice obrovskou rychlostí pryč od Slunce.
Včasné varování před silnou erupcí by tak v budoucnu mohlo ušetřit peníze za zničené vědecké přístroje, domnívají se vědci z MPS.
Nové poznatky o vztahu Slunce a Země by měla přinést data z družice SDO. Observatoř solární dynamiky by se ve vesmíru měla objevit příští rok.
