Praha - Na dálku asi 35 milionů kilometrů od Slunce by se měla v příštím desetiletí dostat evropská družice Solar Orbiter. Čeští vědci na ní chtějí mít svoje přístroje.
Uvedli to zástupci Astronomického ústavu Akademie věd a České astronomické společnosti při příležitosti pondělního ukončení Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (nekryl se s kalendářním rokem a zahájen byl loni 22. února), který soustředil vědecké aktivity na sledování naší hvězdy.
35 milionů kilometrů představuje asi čtvrtinu vzdálenosti Země od Slunce. Anebo velmi zhruba polovinu vzdálenosti, kterou od Slunce udržuje jeho nejbližší planeta Merkur.
Dva dalekohledy v dobrém krytu
Start družice Solar Orbiter připravuje Evropská kosmická agentura ESA na rok 2015. Čeští astronomové věří, že od příštího roku už bude Česká republika plnoprávným členem ESA a že na přípravě sondy ke Slunci se budou podílet.
"Chtěli bychom na družici mít dva přístroje," řekl pro aktuálně.cz ředitel Astronomického ústavu Petr Heinzel. "Jednak rentgenový dalekohled pro pozorování Slunce v tvrdém rentgenovém záření, a dále pak přístroj pro sledování sluneční aktivity v ultrafialovém spektru."
Jak dodal, přístroje na družici bude nutné dobře odstínit, aby jim nevadila sluneční radiace.
V takové blízkosti naší hvězdy by se však dala uskutečnit řada přesných pozorování.
Erupce vadí kosmonautům
Právě nepřetržitý tok nabitých částic, které Slunce vyvrhne při svých erupcích a jež pak putují vesmírem, vědce zvlášť zajímá.
Mohou být nebezpečné pro zdraví astronautů ve vesmíru. Ruší telekomunikační signály vysílané přes družice a případně mohou elektronické přístroje na družicích zničit.
Zemi chrání její magnetické pole, které elektricky nabité částice odklání a vede po magnetických siločárách podél planety. Přesto však mohou silné sluneční erupce vyvolat přepětí na dálkovém elektrickém vedení a narušit je.
Dostatek energie
Pro fyziky je pozoruhodný i způsob, jímž Slunce získává svou obrovskou energii. Říká se mu fúzní reakce, protože se při ní ve slunečním jádru slučuje vodík na helium.
Vědci by tuto reakci chtěli napodobit, samozřejmě v nesrovnatelně menším měřítku, i na Zemi. Získali by tak nevyčerpatelný zdroj energie.
| Podrobněji čtěte: Hledá se energie zítřka |
Na ruské družici i na Kanárských ostrovech
Plány na vypuštění družice Solar Orbiter nejsou jediným českým příspěvkem k výzkumu Slunce.
Už letos v červenci by měla odstartovat další ruská sluneční družice Coronas. Ponese rovněž české a polské přístroje, které budou měřit energetické spektrum slunečních erupcí.
Společně s německými kolegy se také čeští astronomové podílejí na konstrukci jeden a půlmetrového dalekohledu pro pozorování Slunce nazvaného Gregor. Dokončuje se na Kanárských ostrovech. Zatím se však pro něj nepodařilo správně vybrousit zrcadlo z karbidu křemíku.
Mnohem větší, čtyřmetrový dalekohled, chtějí evropské země postavit koncem příštího desetiletí. I na návrhu jeho tvaru se podílejí čeští hvězdáři.
Teleskopy v chilské poušti
Od loňska je Česká republika členem Evropské jižní observatoře, což jsou pozorovací stanice na jižní polokouli, konkrétně v Chile.
Jako člen ESO se tedy Česká republika podílí na připravované výstavbě radiového interferometru zvaného ALMA. To má být propojená soustava 64 radioteleskopů, z nichž každý má anténu o průměru 12 metrů. Zařízení má být hotové v roce 2012 a stojí v poušti Atacama v severním Chile.
Čtěte také:
