Paříž - Ani po půl roce nejsou francouzští vyšetřovatelé moudří z toho, proč se na počátku června zřítilo nad Atlantikem letadlo společnosti Air France. Let AF 447 mířil z Rio de Janeira do Paříže s 228 lidmi na palubě a havaroval téměř dva tisíce kilometrů od brazilské pevniny. Nepřežil nikdo.
Francouzský Úřad vyšetřování a analýz civilního letectví (BEA) sice ani ve své druhé zprávě k nehodě, kterou dnes zveřejnil, příčiny pádu neosvětlil. Doporučil však kroky, které by měly zajistit větší bezpečnost civilního letectví.
Řetězec událostí
"Přes rozsáhlé analýzy informací, které měl BEA k dispozici, není v tomto okamžiku stále možné porozumět příčinám a okolnostem nehody," stojí ve zprávě, která byla představena v Paříži ve čtvrtek odpoledne.
Podle BEA mohly být jedním z důvodů pádu letadla rozdílné informace o letové rychlosti poskytované takzvanými Pitotovými trubicemi. Evropské i americké letecké úřady už nařídily, aby aerolinky používající airbusy se senzory firmy Thales tyto výrobky nahradily.
Vyšetřovatelé tvrdí, že senzory nejsou vhodné pro velké výšky a mohly způsobit, že letadlo letělo příliš rychle, nebo naopak příliš pomalu a stalo se tak nestabilním. Francouzi nicméně dodávají, že příčiny neštěstí budou i jinde.
„BEA potvrzuje, že nekonzistentnost při měření rychlosti byla jedním z prvků v řetězci událostí, které vedly k nehodě, sama ji však vysvětlit nemůže," citovala ze zprávy agentury Reuters.
Náhlý náraz
Dalším prvkem v řetězci příčin nehody bylo zřejmě výjimečně špatné počasí s "mohutnými hrozny cumulonimbů", tedy bouřkových mraků vysokých až 15 kilometrů.
Záhadou však zůstává, proč zkušení piloti do mohutné bouře s velkýmu turbulencemi vůbec vletěli. Většina ostatních letadel se naopak rozsáhlé bouřkové oblasti vyhnula.
Zpráva dále uvádí, že v kabině letu AF 447 nedošlo před nehodou ke snížení tlaku a že z boxů nad hlavami cestujících nevypadly kyslíkové masky. Všechny nalezené plovací vesty byly nepoužité. To znamená, že cestující nevěděli, že letadlo padá do oceánu.
Doporučení BEA
Vyšetřování brzdí hlavně to, že se zatím nepodařilo v moři najít takzvané černé skříňky se záznamy rozhovorů z pilotní kabiny a letových dat. Leží na členitém dnu oceánu, které v místě nehody dosahuje čtyř až téměř sedmitisícové hloubky.
Jedním z doporučení BEA tak je, aby byl zvýšen počet vysílačů připojených k černým skříňkám umožňujících jejich lokalizaci pod vodou. V současné době mají vysílače baterie, které jim umožňují fungovat jen 30 dní, BEA dále doporučuje, aby to byl u civilních letadel trojnásobek.
Vyšetřovatelé dále navrhují lépe prozkoumat nebezpečí způsobené mraky ve vysokých nadmořských výškách a zvážit vydání pravidel nařizujících, aby měla letadla software, který umožní v reálném čase zasílat informace o pozici, výšce, směr a rychlosti stroje řídící věži.
Najděte těla
Tyto zprávy však příbuzné obětí příliš neuklidní. Jsou totiž frustrovaní nejen kvůli tomu, že se zatím nepodařilo objasnit příčiny nehody, ale také tím, že brazilská armáda z vody vytáhla pouze 51 těl a 178 se jich nalézt nepodařilo.
"Očekáváme, že tyto ostatky nalezneme a řádným způsobem je pohřbíme," prohlásil po setkání s šéfem BEA tento týden Maarten Van Sluys.
Třetí kolo podmořského pátrání po černých skříňkách a zbylých troskách vraku se rozjede v únoru. Bude trvat 60 dní.
Pátrání po ztraceném airbusu:
