Washington/Havana - V hlavním městě Spojených států zavlála vlajka, která tu nevisela 54 let. Kubánská. Na důkaz formálního obnovení - přes půl století mrtvých - vazeb mezi státy, které odděluje pouhých 150 kilometrů moře.
Tedy vzdálenost, jaká dělí třeba Prahu a České Budějovice.
Rena Perezová čekala na tento okamžik více než půl století. "Myslela jsem, že zemřu dřív, než k tomu dojde," přiznala dnes 80letá Perezová v rozhovoru agentuře AFP.
Žena, která se narodila ve Spojených státech, v roce 1959 následovala svého partnera na Kubu. A už zůstala.
Vlajka Kuby z budovy zanikajícího velvyslanectví ve Washingtonu zmizela krátce poté; v roce 1961 diplomatické struny utichly.
Co by kamenem dohodil
Pondělnímu vyvěšování vlajky ve Washingtonu osobně přihlížel kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez – coby první šéf kubánské diplomacie na oficiální návštěvě USA od revoluce v roce 1959. Oslav se zúčastnily stovky lidí.
Znovuotevřená ambasáda stojí jen tři kilometry od Bílého domu. Trasa vede přímo po Šestnácté severozápadní ulici, s trochou nadsázky by tedy americký prezident Barack Obama mohl na zbrusu nový prapor ze své rezidence přes náměstí Lafayette nejspíš i dohlédnout.
Zatímco ve Washingtonu už symbolická ceremonie proběhla, Havana zatím jen povyšuje dočasnou "americkou zájmovou sekci" na skutečné velvyslanectví.
K slavnostnímu vyvěšování vlajky USA tak podle všeho dojde až v srpnu, kdy Kubu navštíví ministr zahraničí John Kerry. "Chceme, aby na tak důležitou událost dohlížel ministr," cituje agentura Reuters zdroj z kubánské diplomacie.
Naděje i obavy
V hrstce amerických expatriotů, kteří na Kubě přebývají, se nyní mísí pocity, naděje i obavy, co nová kapitola vzájemných vztahů se sousedem přinese. Rena Perezová doufá, že resuscitování vazeb přinese Kubě peníze. Zároveň se však bojí, že na bídě ostrova bude chtít někdo zbohatnout.
"Kubě chybí 700 000 míst, kde se dá bydlet. Někdo na rekonstrukci vydělá pěkné peníze," řekla Perezová. "USA chtějí vydělat - a vydělají - pěknou kupu peněz," dodává.
Medičce Pashě Jacksonové z amerického Oacklandu je 32 let, posledních šest let ale žije právě na Kubě. "Co se změní znovuotevřením ambasády? Upřímně nevím," říká s tím, že prostor pro naději tu je.
Její spolužák – taktéž Američan – Graham Sowa je mnohem optimističtější. "Rád bych viděl vlát naši vlajku coby symbol obnovených vztahů s naším sousedem. Máme mnohem více společného, než kolik je mezi námi rozdílů."
Populární jsou mezi Kubánci například americké televizní seriály – třeba Hra o trůny - nebo někteří zpěváci. "Politici jsou vždy velmi pomalí. Lidé z kulturní branže spolu vycházejí velmi dobře," vysvětluje muzikant Pablo Menendez. Kaliforňan, který místo bydliště změnil téměř před 50 lety.
"USA a Kuba jsou dva základní póly afrokultury," poznamenává.
Cesta bude dlouhá a náročná
Obama a jeho protějšek Raúl Castro loni v prosinci oznámili, že chtějí vzájemné soužití - či do té doby spíše "nesoužití“ – normalizovat.
Cesta ale bude náročná a dlouhá, shodli se oba. Předmětem sporu nadále zůstává několik otázek, zejména budoucí osud americké základny Guantánamo na Kubě. Kontroverzním tématem zůstává i otázka lidských práv či americké embargo.
"Mluvíme o vybudování nového druhu vztahů mezi našimi státy, které budou odlišné od celé naší historie," prohlásil Castro ve středu v kubánském parlamentu.
"Nesmíme se stát vězni minulosti," řekl na počátku července jeho americký protějšek Obama k chystanému otevření ambasád.
Půl století bez oficiálního zastoupení
Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických, připomněla ČTK.
Následovaly sankce a embargo ze strany Washingtonu.
V roce 1961 byly diplomatické styky oficiálně přerušeny. Od roku 1977 ale mezi oběma zeměmi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.
