Celková míra vražd sice v této skandinávské zemi i nadále zůstává jednou z nejnižších na světě, zločinnost a míra násilí v ulicích velkých městech jako Stockholm, Malmö a Gothenburg ale roste. Vlna se však už šíří i do těch menších.
Nejnebezpečnější čtvrti přitom lze najít nejen na okrajích velkých aglomerací, kde končí linky MHD, ale i v jejich nitru. To je případ třeba jižního Malmö.
After recent violence Malmö police have requested national reinforcements to increase patrolling & security in the city. 🇸🇪
— Intelligence Fusion - Europe (@IF_Europe) November 10, 2019
- We have recorded 268 Shootings & Murders in Sweden in 2019.
- Many involve multiple victims although not all Murders are Shootings.
#svpol #malmo pic.twitter.com/HW4teInQ7r
Gangy přitom nejsou ve Skandinávii novým fenoménem. Už v 90. letech v zemi operovaly zločinecké skupiny z válkou zmítaného Balkánu, které obchodovaly hlavně s drogami. Ty dnešní se ale liší. Jsou hůře organizované a častěji se uchylují k drobným zločinům a krvi.
Policejní komisař Gunnar Appelgren řekl agentuře AFP, že důvodem ke střelbě mohou být klasicky peníze a drogy, vnitřní neshody, stejně jako snaha zachovat si tvář. "Může vás podrazit někdo ve stejném gangu, mohou mezi sebou bojovat jednotlivé kliky, můžete bojovat o holky. Důvody odvety mohou být poměrně nízké," popsal Appelgren.
Zločinci také ve větší míře využívají ničivější prostředky, například automatické zbraně. Kalašnikovy se do Švédska pašují zpravidla stále z Balkánu, na černém trhu lze zbraň sehnat přibližně za 3000 eur (téměř 80 tisíc korun). K tomu si zločinecké sítě oblíbily i granáty a celkově výbušniny.
Jen ve Stockholmu operuje podle policejní zprávy ze začátku letošního října na 50 gangů. Zajímavostí je, že jen 30 z nich policisté zaznamenali už před dvěma lety, zbylou dvacítku představují gangy nové. Do zločineckých sítí je podle policistů přímo ve Stockholmu zapleteno na 1500 lidí.
Do gangů míří děti a ženy, často potomci imigrantů
Stále více se přitom mezi kriminálníky etablují ženy a průměrný věk členů gangů klesá, přidávají se k nim běžně i děti mladší 16 let. Řada lidí přitom spadá do více zločineckých struktur nebo se stěhuje z jedné do dalších, gangy přitom často spolupracují.
Národnost zadržených a lidí podezřelých ze zločinu švédská policie obvykle neuvádí. Švédský deník The Local nicméně popisuje, že většinu střelců a obětí tvoří nezaměstnaní mladí muži s přistěhovaleckým původem do 30 let, kteří žijí ve znevýhodněných čtvrtích a často nemají ani středoškolský diplom.
Podle zprávy soukromé nadace Det Goda Samhället (Dobrá společnost, pozn. red.) z letošního léta, která se opírá o data ze Švédské národní rady pro prevenci kriminality, dnes v zemi v absolutních číslech páchají více zločinů lidé původem z ciziny než lidé švédských kořenů. "Podskupinou nejvíce náchylnou k trestné činnosti jsou lidé narození ve Švédsku dvěma rodičům narozeným v zahraničí," tvrdí zpráva, kterou cituje například konzervativní think thank Gatestone Institute.
Zpráva sleduje posledních třicet let vývoje zločinu v zemi. Právě zvyšující se podíl účasti na trestných činech ze strany lidí s nešvédskými kořeny je podle ní zřejmě nejjasnější tendencí celého sledovaného období
"Během prvního z vyšetřovaných období, 1985-1989, tvořily osoby se zahraničním původem 31 procent pachatelů všech zločinů. V období 2013-2017 tento počet vzrostl na 58 procent. Takže lidé švédského původu nyní představují méně než polovinu, 42 %, celkového zločinu ve Švédsku, přestože tvoří 67 % sledované populace," cituje ze zprávy Gatestone Institute.
Sama Švédská národní rada pro prevenci kriminality zprávu sledující původ lidí páchajících trestní činy vydala jen v letech 1996 a 2005. Ministr spravedlnosti Morgan Johansson sice v roce 2017 připustil, že "menšinové skupiny jsou často zastoupeny ve statistikách kriminality", ale doplnil, že to po odstranění "sociálně-ekonomických faktorů téměř úplně zmizí."
Mohou za to imigranti?
Jako jednoduché vysvětlení velkého nárůstu pouliční kriminality a násilí ve Švédsku se může nabízet například uprchlická krize z roku 2015, kdy Švédsko přijalo nejvíc imigrantů v poměru na hlavu v celé Evropě. Jenže, jak upozornil například The Economist ve svém rozboru z loňského roku, zločinnost se zvedala už o deset let dříve.
Členy gangu se nadto stávají spíše lidé z druhé či třetí generace imigrantů, ne ti nově příchozí. Mnoho přistěhovalců země přijala už v 80. a 90. letech, a to jak ze zemí bývalé Jugoslávie nebo Blízkého východu a Afriky.
Hlavní problémem tedy zřejmě zůstává to, jak přiznávají i političtí představitelé, že zemi se dlouhodobě nedaří imigranty ani jejich potomky zapojit do pracovního trhu.
Švédský premiér Stefan Loftven nyní usiluje o prevenci, snaží se prosadit větší spolupráci mezi policisty a sociálním sektorem a vzděláváním. Vláda ale také zpřísnila tresty za nelegální držení zbraní a vyhlásila amnestii na zbraně, v jejímž rámci je mohou lidé beztrestně odevzdat úřadům.
