Do srdce křesťanské víry dorazí vietnamský premiér Nguyen Tan Dung.
"Jde o první oficiální návštěvu vietnamského premiéra ve Vatikánu," potvrdil františkán Guy Marie Nguyen Hong Giao.
PROJDĚTE SI krok za krokem grafiku - Život Benedikta XVI.
Reformy a náboženská svoboda
Podle něj jde o jasný krok k navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, který sice neulehčí ekonomické a politické změny v zemi, posílí však mezinárodní postavení Vietnamu.
Komunistická vláda v Hanoji dokázala udržet moc v zemi i po skončení studené války, v posledních letech se úspěšně integruje do mezinárodního společenství a v 80.letech nastartovanou transformaci má pevně v rukou.
S reformami přišla i náboženská svoboda, ze které těží hlavně šestimilionová základna katolických věřících, druhá nejpočetnější v pomyslném asijském žebříčku hned za katolickými Filipínami.
Před časem dokonce povolila vietnamská vláda na svém území působení dvěma protestantským církvím - Adventistům sedmého dne a odnoži baptistické církve.
V listopadu tak vyškrtlo americké ministerstvo zahraničí Vietnam ze seznamu zemí porušujících náboženskou svobodu s odůvodněním, že se situace v zemi v posledních měsících zlepšila.
Vatikán jedná s Čínou
V březnu loňského roku adresoval Vatikán Číně smířlivou výzvu s cílem prolomit pětapadesát let trvající nepřátelství.
Vatikánský ministr zahraničí Giovanni Lajolo tehdy prohlásil, že nastal čas překonat rozdíly a zahájit dialog. Dokonce se objevily zprávy, že Benedikt XVI. by rád Čínu navštívil.
Začátkem tohoto roku Čína přivítala snahy Vatikánu o obnovu diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, zároveň však jmenovala předběžné podmínky.
Podle Pekingu musí Vatikán nejprve přerušit veškeré vztahy s Tchaj-wanem a nevměšovat se do vnitřních záležitostí Číny. Peking považuje Tchaj-wan za svou odpadlickou provincii a hrozí ostrovu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil samostatnost.
Vatikán a Peking se přou také o jmenování biskupů, která Čína činí bez souhlasu papeže. Loni byli takto vysvěceni tři noví čínští biskupové.
Vztahy mezi Čínou a Vatikánem byly přerušeny v 50. letech, krátce poté, co se v Číně dostali k moci komunisté.
Od svého nástupu do funkce v dubnu 2005 ovšem papež Benedikt XVI. označil normalizaci vztahů s Čínou za jednu ze svých priorit.
Čínská státní katolická církev, která má asi čtyři miliony členů, odmítá uznat svrchovanou autoritu papeže.
Dalších šest milionů čínských katolíků věrných Vatikánu praktikuje víru ilegálně mimo státní organizaci, často pod hrozbou perzekucí.
