Slovensko se pře. O smlouvu s Vatikánem

Tomáš Fránek
30. 11. 2005 0:01
Bratislava / Brno - Slovenskou veřejnost ostře rozdělil spor o to, jestli má země podepsat smlouvu o výhradě svědomí s Vatikánem.

Příznivci i odpůrci této dohody zorganizovali petice, které už podepsaly desítky tisíc lidí.

Připravovaná smlouva s Vatikánem říká, že obyvatel země musí mít právo odmítnout udělat to, co by bylo v rozporu s křesťanskými zásadami.

Stát by tak v případě podpisu smlouvy nesměl od církevních nemocnic požadovat provádění potratů, umělého oplodnění a například ani předepisování antikoncepce. Učitelé, kteří jsou věřící, by mohli odmítnout vyučovat sexuální výchovu a zaměstnavatelé by nesměli postihovat lidi za to, že z náboženských důvodů odmítají pracovat v neděli. Právníci a soudci by mohli odmítnout vystupovat v rozvodových kauzách.

Padesát tisíc proti pětadvaceti

Na padesát tisíc lidí už podepsalo petici, ve které Fórum života vyzývá vládu a parlament k urychlenému podpisu smlouvy. "Cílem smlouvy je chránit lidi před diskriminací v zaměstnání a to bude ku prospěchu života celé společnosti," tvrdí zastánci smlouvy. "Chceme vládu rozhýbat," uvedl výkonný ředitel Fóra života Marek Michalčík.

Přes dvacet pět tisíc lidí podepsalo pro změnu petici proti přijetí smlouvy. Tu organizuje parlamentní politická strana Aliance nového občana. "Všichni jsou si před zákonem rovni a platí pro ně stejné zákony. Ochrana výhrady svědomí na základě římskokatolického vyznání by vedla k porušování práv jiných osob," je napsáno v petici.

Slovákům hrozí střet s Bruselem

K přijetí principu výhrady svědomí se Slovensko zavázalo již v roce 2000, kdy ratifikovalo základní smlouvu s Vatikánem. Jako mezinárodní smlouva by byla dohoda s Vatikánem nadřízena slovenským zákonům.

Proti přijetí smlouvy Slovenskem se postavilo i 52 poslanců Evropského parlamentu ze 14 členských zemí, kteří poslali protestní dopis premiéru Mikuláši Dzurindovi. Ten patří rovněž mezi zastánce smlouvy. Zákonodárci ze Štrasburku tvrdí, že princip není v souladu s unijním právem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy