Praha -Páté výročí začátku války v Iráku je posledním, které si její architekt George Bush připomíná v prezidentském úřadě.
Příští rok v lednu z Bílého domu odejde a předtím listopadové volby rozhodnou o tom, kolik amerických vojáků v Iráku zůstane a jak dlouho.
A tedy samozřejmě i o tom, kolik jich tam ještě zemře. Za pět let se počet obětí z řad armády USA už přiblížil čtyřem tisícům, zranění utrpělo přes třicet tisíc Američanů.
Patnáctiměsíční služba
Někteří vojáci jsou od roku 2003 rozmístěni v Iráku už potřetí nebo dokonce počtvrté. Délka každého nasazení byla z původního roku prodloužena na patnáct měsíců.
Republikán John McCain nechce oproti Bushově strategii mnoho měnit. Pokud se on stane prezidentem, budou zřejmě američtí vojáci v Iráku i při desátém výročí invaze.
Odchod by považoval za ústupek teroristům a signál, že Al-Káida a další militanti v Iráku zvítězili.
Naopak demokraté Hillary Clintonová a Barack Obama plánují začít se stahováním vojáků. Obzvláště Obama zastává názor, že válka nesmyslně spolykala tisíce amerických životů i mnoho miliard dolarů, a přitom vojensky nelze v Iráku vyhrát.
(Článek pokračuje pod grafikou)
Kolik za pět let zemřelo Iráčanů, už zřejmě nikdy nikdo přesně nespočítá. Oficiální údaje hovoří přibližně o devadesáti tisíci mrtvých, ale podle Mezinárodního výboru Červeného kříže je skutečné číslo vyšší.
"Mnozí z těch, kteří byli zabiti, nebyli identifikováni. Ne všechny oběti byly nahlášeny iráckým úřadům," uvádí se ve zprávě Červeného kříže.
Není voda a elektřina
Ta také říká, že život většiny obyvatel země zůstává nadále velmi složitý. Problémy jsou s pitnou vodou, dodávkami elektřiny a především s lékařskou péčí. Není dost léků, lůžek v nemocnicích ani zdravotnického personálu.
"Pět let po začátku války je humanitární situace lidí v této zemi jednou z nejkritičtějších na světě," říká zpráva.
V souvislostech
Přečtěte si, co napsalo Aktuálně.cz u příležitostí předchozích dvou výročí
- 3.výročí 2006: Je Irák druhým Vietnamem ?
- 4.výročí 2007: Bush zmizel v iráckém stínu
Reportér agentury Reuters hovořil v Bagdádu a Basře s řadou mladých Iráčanů, kteří jsou zklamaní, přestože oslavovali pád režimu Saddáma Husajna. Budoucnost si před pěti lety představovali jinak.
"Když jsem byl mladší, snil jsem o tom, že diktatura padne a budeme mít demokracii. Saddám padl, ale teď mi to připadá, že je vše horší než dříve. Každý den se zabíjí, politici se chovají jako zloději," řekl Mazín Tahír, kterému bylo v době invaze patnáct let.
Dvaadvacetiletá Fatma Abdal-Mahdíová změnu před pěti lety rovněž uvítala, ale dnes by raději z Iráku utekla.
"Když Saddám padl, doufala jsem, že se otevírají dveře ke štěstí. Doufala jsem, že přestanu nosit oblečení ze secondhandu. A dnes pořád nosím oblečení ze secondhandu a vzala bych jakoukoliv práci v cizině. I kdyby to bylo třeba v Somálsku nebo Súdánu," řekla dvaadvacetiletá učitelka z Basry.
Odchod Američanů? Iráčané se neshodnou
Velký průzkum pro televize BBC, ARD a japonskou NHK ukázal, že Iráčané jsou v názorech na situaci, do které se dostali, rozděleni.
Na 55 procent z nich označilo nyní svůj život za dobrý a 62 procent uvedlo, že bezpečnost v místě jejich bydliště se zlepšuje (vloni na stejnou otázku odpovědělo kladně jen 43 procent respondentů.)
Osmatřicet procent Iráčanů si přeje odchod amerických vojáků, naopak pětatřicet procent chce, aby v zemi nadále zůstali.
Velitel amerických jednotek v Iráku generál David Petraeus tvrdí, že od loňského června poklesla míra násilí v Iráku o šedesát procent. Američané ale podle něj mohou odejít, až budou irácká armáda a policie připraveny převzít kontrolu nad celou zemí.
O tom, jaké budou pro Irák další roky, ale do značné míry rozhodnou především ony listopadové prezidentské volby v USA.
