Naopak vládní a etiopské síly jsou dnes podle somálského velvyslance v Addis Abebě už jen sto kilometrů od somálské metropole Mogadiša a postupují dál.
"Dosud jsme postoupili na více než 600 kilometrech somálského území," uvedl velvyslanec Abdelkarin Farah. Odmítl upřesnit, za jak dlouho mohou vládní a etiopské síly hlavní město Mogadišo obsadit. "Také dáváme čas Svazu islámských soudů k navázání dialogu, abychom s touto situací skoncovali," dodal.
Etiopský premiér Meles Zenawi tvrdí, že postupující armáda zabila na tisíc somálských bojovníků. Červený kříž oznámil, že ošetřuje více než 600 civilistů a ozbrojenců.
Stažení somálských ozbrojenců následovalo po šesti dnech prudkých bojů proti vládním silám a poté i etiopské armádě. Ta splnila svou výhružku a zaútočila na Somálsko.
Rozpory v Radě bezpečnosti
Rada bezpečnosti OSN se na mimořádném zasedání v noci na dnešek nedokázala na způsobu řešení situace v Somálsku shodnout.
Katar, který v současné době stojí v čele Rady bezpečnosti, předložil v úterý večer návrh společného prohlášení, který vyzývá k okamžitému uzavření příměří mezi znepřátelenými stranami a k okamžitému stažení všech zahraničních sil, konkrétně pak etiopských, ze somálského území.
Ostatních 14 členů rady, včetně Spojených států, Británie, Francie, Ruska, Číny i afrických zemí Ghany a Tanzanie, však protestovalo proti poukazování na Etiopii a proti požadavku okamžitého stažení zahraničních ozbrojenců. Delegáti zdůraznili, že rozhodujícím pro zachování stability Somálska je obnova dialogu mezi znepřátelenými stranami, který by měl být zahájen ještě před odchodem cizích vojsk.
Jednotky muslimských extremistů opustily především města Dinsoor, 120 kilometrů jihozápadně od Baidoy, kde sídlí somálská prozatímní vláda. Odešly také z Burhakaby, 60 kilometrů jihovýchodně od Baidoy, uvedla AFP s odvoláním na velitele ze Svazu islámských soudů. Podle dostupných informací se islamisté stahují i z ostatních částí fronty.
Etiopie v pondělí bombardovala v Somálsku dvě letiště, včetně mogadišského, které je základnou muslimských radikálů v boji proti prozatímní vládě. Podle tiskových agentur se už válčí na čtyřech frontách a zapojeno je i dělostřelectvo a letectvo. Vystupňovaný konflikt by podle pozorovatelů mohl zachvátit celý Africký roh.
Došla trpělivost
Podle Etiopie a USA jsou islamisté podporováni Al-Káidou a také etiopským nepřítelem - Eritreou. Proto se Etiopie rozhodla podpořit somálskou exilovou vládu, která zatím nemá v zemi žádný vliv.
"Po určitém období trpělivosti přistoupila etiopská vláda k sebeobraně a zahájila protiútok na jednotky extremistů ze Svazu islámských soudů," řekl etiopský ministr informací Barhan Hailu. Etiopie, v níž mají převahu křesťané, dosud popírala, že se bojů v Somálsku aktivně účastní.
Srážky trvají šestým dnem, podle povstalců v nich zahnuly stovky lidí, humanitární organizace hovoří o desítkách obětí. Mluvčí somálské vlády dnes řekl, že vládní jednotky způsobily nepříteli velké ztráty.
Boje se šíří z jedné části země do druhé. Milice Svazu islámských soudů prohrají, prohlásil ministr informací Ali Ahmed Jama. Jeden z milicionářů situaci charakterizoval slovy: "Teď je to otevřená válka."
Nejtěžší boje jsou hlášeny z Daynunay. Toto místo leží asi 20 kilometrů jižně od Baidoay a je zde vojenská základna vládních vojsk. Další střety se odehrávají v Manasu, Kalaberu a Bandiradley. Zaměstnanci okolních zdravotnických zařízení se připravují přijmout zraněné. "Boje nabývají na síle, musí tam být mnoho ztrát," řekl jeden z nich.
Budou Somálci jednat?
Liga arabských států (LAS) oznámila, že se tento týden podařilo dospět k dohodě o obnově mírových rozhovorů mezi znepřátelenými somálskými stranami. Jednání by měla začít 15. ledna v Chartúmu. Podle Ahmada bin Hallího z LAS budou hlavními body příměří a zastoupení Svazu islámských soudů ve vládě.
Boje propukly ve středu poté, co v úterý vypršelo ultimátum, jež dali radikálové etiopským jednotkám na odchod ze Somálska. Podle odborníků je v zemi až 20 tisíc etiopských vojáků. Na straně milicí zase bojuje zřejmě 2000 Eritrejců.
Milice v sobotu požádaly o pomoc muslimské bojovníky ze zahraničí a vyzvaly je, aby se připojili ke svaté válce proti Etiopii. Milice, které chtějí v Somálsku zavést islámské právo šaría, prý vycvičily speciální oddíly pro partyzánskou válku proti Etiopanům.
Addis Abeba výzvu k zahraničním bojovníkům považuje za důkaz toho, že jsou radikálové v Somálsku napojeni na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida.
