Západ i Kreml stupňují hrozby: Rusko odstřižené od bankovního spojení, EU bez plynu

Martin Novák Martin Novák
26. 1. 2022 16:32
Západ i Rusko doprovázejí vzájemné spory ohledně Ukrajiny válkou slov o hospodářských sankcích. Spojené státy a EU varovaly Moskvu, že když ruští vojáci překročí ukrajinskou hranici, Kreml za to tvrdě zaplatí a účet bude vysoký. Ruské vedení zase kontruje, že Evropa se může ocitnout bez ruského plynu. Nabízíme přehled, jaké ekonomické páky na sebe obě strany mají.
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

1. Tvrdé sankce

V pondělí v Bruselu po schůzce ministrů zahraničí EU prohlásil šéf dánské diplomacie Jeppe Kofod, že sedmadvacítka je v případě útoku na Ukrajinu připravena na Rusko uvalit "hospodářské sankce, jaké svět nikdy předtím neviděl".

Po tvrdosti volá i Velká Británie, kde vlastní nemovitosti mnoho bohatých Rusů a ruská klientela je důležitá pro finanční instituce a banky v londýnské City. Přesto vláda premiéra Borise Johnsona chce, aby Západ tentokrát jednal nekompromisně. "Žádnou možnost dopředu nevylučuje," řekla britská ministryně zahraničí Lizz Trussová.

Naopak německý kancléř Olaf Scholz nabádá k opatrnosti a uvážlivosti. Berlín považuje Rusko za důležitého obchodního partnera, je daleko největším vývozcem do Ruska mezi členskými zeměmi Evropské unie. Přes odpor východoevropských zemí Německo souhlasilo s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který povede zemní plyn na dně Baltského moře přímo z Ruska do Německa. 

O výjimku v případě přijetí nových amerických sankcí vůči Rusku žádají prezidenta Joea Bidena některé firmy, které v Rusku rozsáhle investovaly. Například těžařská společnost Chevron nebo General Electric. Společnost Exxon Mobil dříve oznámila, že sankce přijaté v roce 2014 ji připravily o miliardy dolarů, které ve spolupráci s ruským Rosněftěm investovala do průzkumu nalezišť ropy za polárním kruhem.

2. Sankce přímo na Putina

Evropská unie a Spojené státy v roce 2014 po ruské anexi Krymu uvalily sankce na čtrnáct lidí z blízkosti prezidenta Vladimira Putina. Jednalo se o osoby, které se podílely na odtržení poloostrova od Ukrajiny a na válce na Donbase. Putina osobně se netýkaly, ale Washington teď varuje, že na dosud nemyslitelný krok může dojít. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že by to znamenalo vlastně přerušení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.

V praxi by to pak obnášelo zmrazení všech bankovních účtů i majetku v zahraničí, u kterého by bylo podezření na spojení s Putinem nebo jeho rodinou. Ruské zákony zakazují vysokým činitelům vlastnit nemovitosti v zahraničí, ale ve skutečnosti řada ruských politiků či představitelů silových struktur (tajných služeb či ministerstev vnitra nebo obrany) legislativu obchází.

USA v minulosti uvalily podobné sankce na hlavy některých států, například na syrského diktátora Bašára Asada nebo libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

3. SWIFT - sankce hromadného ničení

V USA i Evropě se hovoří o možnosti odstřihnout Rusko a jeho banky od mezinárodního systému, čemuž se přezdívá "sankce hromadného ničení". Takzvaný SWIFT používají banky i jiné instituce pro komunikaci a výměnu dat mezi sebou. Ty, které k němu ztratí přístup, mají velmi omezenou možnost přijímat a odesílat peníze. Systém používá na jedenáct tisíc bank a finančních institucí ve více než 200 zemích světa.

V roce 2012 v době vyhrocených sporů kolem íránského jaderného programu byl od systému odpojen Írán. Následky na tamní ekonomiku byly devastující: země ztratila polovinu svého exportu ropy a třicet procent zahraničního obchodu. V roce 2015 pak Írán i pod vlivem tvrdých sankcí podepsal dohodu o mezinárodní kontrole svých atomových zařízení.

Evropská unie má možnost Rusy od systému odříznout, protože jeho centrální sídlo se nachází v Belgii a SWIFT společně spravují centrální banky USA, Kanady, Japonska, Švýcarska a šesti členských zemí EU. V roce 2014 navrhovala tento tvrdý krok Velká Británie, ale Německo bylo proti.

4. Blokování Nord Streamu 2 a plyn

Německo se k sankcím staví velmi zdrženlivě, ale kancléř Olaf Scholz se zmínil o tom, že ruská invaze by mohla být překážkou pro uvedení plynovodu Nord Stream 2 do provozu.

Američtí představitelé připravují plány, jak dodat plyn do Evropy v případě, že Kreml v odpovědi na sankce zastaví provoz ruských plynovodů na západ, čímž už pohrozil.To by znamenalo velký problém, protože Rusko se podílí na dodávkách plynu do EU přibližně ze 40 procent.

Pokud by nastal náhlý výpadek, ve hře jsou dva nouzové scénáře: zvýšený dovoz zkapalněného plynu ze Spojených států a větší dodávky katarského plynu do Evropy.

Video: Putin by musel zešílet, říkají o hrozbě invaze lidé v Charkově

"Doufáme, že k invazi nedojde," věří obyvatelé ukrajinského města Charkov. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy