* Zbavit se závislosti na Rusku bude sotva možné * Jaderná Francie nemá tolik problémů jako mnozí jiní * Budoucnost elektráren na plyn je nyní pochybná *
Praha - Evropská unie už dlouho vyhlašuje, že se snaží snížit svoji energetickou závislost na Rusku.
Současné utažení kohoutků na plynovodech kvůli sporu mezi Ruskem a Ukrajinou znovu tuto otázku nastoluje.
Není však vyloučené, že vývoj půjde opačným směrem a závislost na Rusku, na jehož území se nachází čtvrtina celosvětových zásob plynu, se ještě zvětší.
Ve spolupráci s Německem a několika východoevropskými státy Rusko usiluje o stavbu dvou nových plynovodů, které by jeho pozici na energetickém trhu výrazně posílily.
(Text pokračuje pod grafikou)
Plánovaná trasa plynovodu Nord Stream
Plynovod Nord Stream má vést z Vyborgu v Rusku do německého přístavu Greifswald po dně Baltského moře. Společně s ruským Gazpromem do něj investují i němečtí giganti E.ON a BASF.
Nord Stream by měl být podle úterního vyjádření ruského premiéra Vladimira Putina a bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera (nyní pracovníka Gazpromu) zprovozněn v říjnu 2011.
Jeho jižní "bratříček" South Stream zase povede od Černého moře na Balkán a do Itálie. A přestože má konkurenta v projektu Nabucco, plánovaném bez ruské účasti, South Stream má momentálně větší šance.
Ruská vláda už dojednala souhlas s jeho stavbou v Srbsku, Rumunsku i Maďarsku.
Realisticky letos zhodnotila situaci evropská komisařka pro vnější vztahy a politiku sousedství Benita Ferrero-Waldnerová: "Rusko je a zůstane naším hlavním energetickým partnerem," prohlásila.
Někteří experti očekávají, že výsledkem současné krize a nejistoty může být jaderná energie. Že apokalyptické vize nevytopených a neosvětlených bytů či zastavení provozu řady továren v nynějších mrazech přesvědčí o výhodách jádra více Evropanů než dosud.
Příkladem může být Francie. Nedostala se nyní do velkých problémů, protože bere z jádra více energie než ostatní evropské země a na plynu z Ruska je méně závislá.
Pro srovnání: Francie odebírá z Ruska 24 procent veškeré své spotřeby plynu, Německo 42 procent.
"To, co se nyní děje, je pro Evropu budíček. Rozvoj a šíření jádra je řešením," domnívá se Fatih Birol z Mezinárodní energetické agentury, sídlící v Paříži.
(Text pokračuje pod grafikou)
Trasy plynovodů v Evropě
Zhruba totéž si myslí i analytik Daniel Litvin z britského výzkumného ústavu Chatham House.
"Tato krize uspíší hledání jiných zdrojů energie, než je plyn. A zrodů odjinud než z Ruska," řekl agentuře Reuters.
Francie provozuje 59 jaderných elektráren a v Evropě patří k hlavním propagátorům jádra. Britská vláda loni schválila výstavbu nových atomových elektráren.
Analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka pro Aktuálně.cz uvedl, že jádro zažívá v Evropě renesanci tak jako tak a nedomnívá se, že zrovna kolaps v zásobování plynem z Ruska by měl její další šíření nějak mimořádně nastartovat.
Navíc podle něj jaderné palivo dodává do řady zemí včetně České republiky Rusko. "Spíše bych řekl, že budou utlumeny debaty o výstavbě elektráren na plyn," řekl Aktuálně.cz Procházka.
Stavět plynové elektrárny plánuje už delší dobu například společnost ČEZ.
Jan Rovenský z české pobočky organizace Greenpeace však nepovažuje úvahy o nahrazení plynu jádrem za šťastné.
"V České republice spotřebují téměř 50 % plynu přímo domácnosti, další skončí ve výtopnách a teplárnách. Velkou plynovou elektrárnu zatím nemáme ani jednu. Takže pokud bychom chtěli nahradit plyn elektřinou, znamená to, že budeme muset začít elektřinou topit. Energeticky je to samozřejmě nesmysl: zatímco při vytápění přímo plynem - nebo i jádrem, pokud budete mít reaktor ve sklepě - využijete až 100 procent energie obsažené v palivu, při vytápění elektřinou je to pod 30 procent," uvedl Rovenský ve vyjádření pro Aktuálně.cz.
