Britské oddíly po 74 dnech bojů zlikvidovaly argentinský výsadek a Falklandy tak zůstaly britské. Konflikt pomohl tehdejší britské premiérce Margaret Thatcherové ke znovuzvolení a Leopolda Galtieriho sesadil. Argentina ovšem toto nehostinné souostroví se třemi tisíci obyvatel v samém cípu jižního Atlantiku, které nazývá Malvíny, pokládá i nadále za své území.
"Jestli chtějí přijít, ať přijdou! Budeme s nimi bojovat!" hřímal Galtieri před shromážděným davem na Plaza del Mayo v Buenos Aires 10. dubna 1982, poté co hrstka jeho důstojníků týden předtím obsadila ostrovy. O deset dní později ale stejné náměstí zaplnilo největší shromáždění od vojenského převratu v roce 1976 a požadovalo uspořádání voleb. Invaze byla "zoufalým gestem topícího se muže, který se chtěl udržet u moci," uvedl Edgardo Esteban, ředitel Falklandského muzea v Buenos Aires, který se konfliktu osobně účastnil jako voják.
Invazí na nehostinné ostrovy, jejichž hlavní ekonomickou aktivitou byl chov ovcí, se generál Galtieri pokoušel odvrátit pozornost Argentinců od hospodářské krize i represí vojenského režimu. A počítal přitom s britským sklonem k ústupkům. "Od fiaska v Suezu v roce 1956 byla britská zahraniční politika jediným dlouhým ústupem," napsala tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová později v pamětech. Političku, přezdívanou železná lady, ale Galtieri odhadl špatně.
Po vypuknutí války o ní britská média psala jako o osudové bitvě mezi diktaturou a demokracií, mezi barbarstvím a civilizací. Na stranu Argentiny se postavily s výjimkou Chile latinskoamerické země, které ve střetu viděly oprávněný boj proti kolonizátorům. Konkrétní pomoc argentinským jednotkám poskytlo pouze Peru, které se ale také, stejně jako OSN, snažilo o mírová jednání. Británii podpořily USA a část Evropy. Příměří, jež se osobně v Buenos Aires snažil dojednat i papež Jan Pavel II., bylo uzavřeno až 14. června 1982.
Sporné území
Souostroví asi dvou stovek ostrůvků a dvou větších ostrovů (Západní Falkland a Východní Falkland) o rozloze zhruba dvanáct tisíc km2, bylo předmětem sporů několika zemí už od 16. století. Dodnes není jasné, kdo ostrovy objevil. Nejčastěji se hovoří o britské výpravě Johna Davise z roku 1592, podle jiných byl první o 60 let dříve Portugalec Esteban Gómez. V roce 1690 pojmenovali oblast Angličané podle lorda Falklanda, druhé jméno - Malvíny - dali ostrovům francouzští námořníci ze St. Malo.
Podle londýnského ujednání z roku 1771 připadly ostrovy Španělsku, které je ale nekolonizovalo. V roce 1820 připadly nově vzniklé Argentině, již v roce 1833 je opět kolonizovali Britové. Argentina se ale nevzdávala a hned na prvním zasedání OSN v roce 1946 vznesla požadavek na jejich vrácení z titulu "dědického práva" na španělské kolonie.
Právě po druhé světové válce se začaly zhoršovat argentinsko-britské vztahy, do té doby celkem klidné kvůli intenzivním stykům hospodářským. V roce 1946 se ale k moci dostal Juan Domingo Perón, který znárodnil i britské podniky.
Britská okupace, tvrdí Argentina
Válka z roku 1982 stála život 255 Britů a 649 Argentinců, další více než tři stovky traumatizovaných veteránů později spáchaly sebevraždu. Pamětníci falklandské války si podle argentinských médií mnohokrát stěžovali na těžké podmínky a kruté zacházení, kterému byli ze strany diktatury vystaveni. A v září 2015 byly zveřejněny archivní dokumenty, podle kterých argentinská armáda během války o Falklandy mučila své vlastní vojáky.
Diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly plně obnoveny až v únoru 1990. Argentina se však stále snaží o nová jednání a čas od času slovní válku vyostří. Například na jaře 2012 protestovala proti "zvyšování vojenské přítomnosti Británie v oblasti" poté, co Londýn, který má od války na Falklandech trvale rozmístěno asi tisíc vojáků, vyslal k ostrovům moderní válečnou loď a dědice britského trůnu, prince Williama.
V březnu 2013 se na Falklandech uskutečnilo referendum, ve kterém se drtivá většina voličů vyjádřila, že chtějí zůstat zámořským územím Velké Británie. Argentina ale výsledek referenda neuznává. Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaci schválil v červnu 2014 novou rezoluci, v níž vyzval Británii a Argentinu, aby svůj dlouholetý spor o ostrovy vyřešily. Výbor tím v podstatě podpořil stanovisko Argentiny, protože nepřihlédl k výsledkům referenda.
Argentina se dál hlasitě ozývá proti údajné britské okupaci ostrovů. V březnu 2015 například oficiálně odsoudila u OSN a dalších mezinárodních organizací rozhodnutí Británie posílit svou vojenskou přítomnost na Falklandských ostrovech.
V červnu toho roku se oba státy diplomaticky střetly ve sporu o ostrovy na jednání mezi EU a zeměmi Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) v Bruselu.
