Bulharští policisté provedli razii v sídle kontrarozvědky kvůli špionáži pro Rusko
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská vláda podle dvou zdrojů agentury Reuters v pátek informovala Bílý dům o plánech na odvolání velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného.
- Rusko a Ukrajina na sebe v noci na sobotu znovu navzájem útočily drony. Hlášeny jsou požáry a škody na infrastruktuře, informace o mrtvých či zraněných ale nejsou.
- Česko chce, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo členské státy EU. Informaci serveru Politico v sobotu potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos k dění okolo ruské invaze na Ukrajinu končí. Dění ale dál sledujeme online, nový přenos najdete zde.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na sociální síti X oznámil, že přicestoval na avizovanou návštěvu do Kyjeva. Jednat bude o vojenské a finanční podpoře Ukrajiny i o jejím reformním úsilí na cestě do Evropské unie.
Při ruském vzdušném úderu zahynul v noci na dnešek v obci Zoločiv v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dvouměsíční chlapeček, napsal na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Tři ženy, včetně matky zabitého kojence, utrpěly zranění. Ruská armáda podle regionálního činitele na Zoločiv vypálila dvě rakety S-300, což jsou protiletecké střely, které invazní vojsko používá i proti pozemním cílům.
Europoslanci budou na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku debatovat o unijní pomoci Ukrajině a o mimořádném summitu EU z minulého týdne. Dopoledne vystoupí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová a předseda Evropské rady Charles Michel. Odpoledne se europoslanci budou mimo jiné zabývat podezřením, že lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková byla v době výkonu svého mandátu agentkou ruské tajné služby FSB, a dalšími podezřeními, že Rusko zasahuje do fungování demokracie v unijních státech.
Srbsko nařídilo odjezd ze země Rusce, která kritizovala invazi na Ukrajinu. Podle úřadů balkánské země představuje bezpečnostní hrozbu, na opuštění země dostala měsíc, uvedla dnes stanice Nova.rs. Jelena Koposovová se před čtyřmi lety přestěhovala z Petrohradu do městečka Sopot jižně od Bělehradu. Když únoru 2022 zahájilo Rusko plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, byla mezi 25 v Srbsku žijícími Rusy, kteří se zúčastnili protiválečné demonstrace. V půli ledna obdržela dopis od srbského ministerstva vnitra, které zamítlo její žádost o trvalý pobyt v Srbsku a nařídilo jí opustit zemi do 30 dnů.
Tisíce zemědělců dnes demonstrovaly po celém Lotyšsku a domáhaly se zákazu dovozu obilí a zemědělských výrobků z Ruska do Evropské unie. Informovaly o tom tiskové agentury. Lotyšsko bylo loni druhým největším dovozcem ruských zemědělských výrobků v celé Evropské unii, pobaltskou zemi předstihlo jen Španělsko, napsala agentura AFP.
Ruské velvyslanectví v Paříži dnes obvinilo Francii, že se čím dál tím víc vměšuje do konfliktu na Ukrajině. Ambasáda to uvedla v prohlášení na Telegramu poté, co si dnes francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance Alexeje Meškova v souvislosti se smrtí dvou francouzských humanitárních pracovníků na Ukrajině. "Velvyslanec zdůraznil … nezodpovědnost a nebezpečí ještě dalšího zapojení Paříže v ukrajinském konfliktu," uvedla ruská strana. Francii také kritizovala, že nedostatečně odsoudila ukrajinské útoky na území Ruska včetně těch částí Ukrajiny, které Moskva okupuje.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell při dnešní návštěvě Varšavy uvedl, že se chystá do ukrajinského hlavního města Kyjeva, a zopakoval své výzvy k větší pomoci zemi, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Informovala o tom agentura AFP. "Jsem na cestě na Ukrajinu, jsem na cestě do Kyjeva," řekl Borrell novinářům v polské metropoli podle agentury AFP. Prohlásil, že Evropská unie by měla Ukrajinu podporovat "všemi prostředky".
Bulharští vyšetřovatelé provedli rozsáhlou razii v řadách elitního policejního útvaru i kontrarozvědky kvůli podezření ze špionáže pro Rusko. Zadrželi jednoho člověka. Zátahy se uskutečnily na řadě míst v Bulharsku, soustředily se však na policejní útvar pro boj s organizovaným zločinem. Podle agentury BTA se tak stalo poté, co bulharské úřady obdržely informace o možném napojení jednoho ze zaměstnanců na ruské zpravodajské služby. Jedním z dalších míst, kde vyšetřovatelé zasahovali, je bulharská kontrarozvědka DAN.
Ukrajinská samostatná 59. samostatná motorizovaná pěchotní brigáda pálí z raketometů Grad na ruské pozice v Doněcké oblasti.
Nizozemsko pošle Ukrajině šest letounů F-16. Oznámila to nizozemská ministryně obrany.
Americký proruský konzervativec, vlivný komentátor a oblíbenec Donalda Trumpa je v Moskvě. Zřejmě se chystá udělat velký rozhovor s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.
Čtyři lidé zahynuli při pátečním ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje kromě výměny hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného také odvolání náčelníka generálního štábu Serhije Šaptaly, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje ve vládních kruzích. O možnosti odvolání Zalužného spekulují některá média už řadu dní. Zelenskyj o víkendu připustil v rozhovoru v italské televizi RAI, že uvažuje o výměně několika vysoce postavených činitelů, a to nejen v armádě. Podle Ukrajinske Pravdy má k výměně dojít tento týden.
Demokratičtí a republikánští senátoři v neděli večer představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.
Drama se šťastným koncem. Ukrajinské snoubence zajali Rusové každého zvlášť v Mariupolu, shledali se po dvou letech.
Vrtulník Mi-8 ruské záchranné služby se během cvičného letu zřítil do Oněžského jezera na severozápadě Ruska. Všichni tři členové posádky zahynuli. Trosky stroje se našly ve zhruba padesátimetrové hloubce, uvedly dnes podle agentury Interfax ruské úřady.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se do Ruska jen těžko dostávají náhradní díly pro letecký průmysl a dopravní nehody a incidenty jsou stále častější, poznamenal nedávno americký list The Washington Post.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli v rozhovoru v italské televizi RAI řekl, že uvažuje o výměně několika vysoce postavených činitelů, a to nejen v armádě. Už několik dnů se množí spekulace o brzkém odvolání náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného.
"Je to otázka lidí, kteří mají vést Ukrajinu," řekl Zelenskyj k možnému odvolání Zalužného. "Je potřeba reset, mám na mysli výměnu některých státních činitelů, a to nejenom v armádě. Přemýšlím o této výměně. Je to otázka pro celé vedení země," uvedl také ukrajinský prezident podle agentury Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan bude se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem při jeho návštěvě Turecka jednat o novém mechanismu pro vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. V neděli to podle agentury Reuters řekl šéf turecké diplomacie Hakan Fidan. Očekává se, že Putin do Turecka přijede 12. února, šlo by tak o jeho první cestu do členské země NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety.
Podle Fidana existují snahy najít "nové metody", jak dopravit ukrajinské obilí k jeho odběratelům ve světě. "Předchozí obilná dohoda fungovala v rámci určitého mechanismu, nyní existuje možnost fungování jiného mechanismu a jsou snahy o uskutečnění této možnosti," řekl Fidan. Erdogan o tom podle něj bude mluvit s Putinem na jejich schůzce.
Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o plánu, podle kterého by zmrazená aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 250 miliard dolarů (5,8 bilionu korun) použily jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Zdroje obeznámené s plánem uvedly, že spojenci Ukrajiny by mohli vydat dluhopisy s cílem podpořit rekonstrukci země poničené ruskou invazí a zmrazená ruská aktiva by použili jako zástavu. Autoři návrhu předpokládají, že na základě nějakého urovnání konfliktu podle mezinárodního práva by Rusko bylo povinno zaplatit za škody způsobené v sousední zemi. Pokud by Rusko požadavek na zaplacení škod odmítlo, mohly by být uplatněny nároky na zmrazená aktiva.
Ruské ministerstvo pro mimořádné události ukončilo záchranné a pátrací práce v troskách pekárny Lysyčanska v samozvané Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny. Při ostřelování tam podle ruských informací zemřelo 28 lidí, čtyři další jsou údajně ve vážném stavu. Moskva z útoku na Lysyčansk obviňuje ukrajinskou armádu. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajina se k tomuto incidentu nevyjádřila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na jihovýchodní frontě v Záporoží, podle prezidentské kanceláře jim předal medaile. Prezidentova návštěva v místech bojů přichází v době, kdy se množí spekulace o brzkém odvolání hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil generála Valerije Zalužného, který válku proti ruským okupačním silám řídí, uvedla dnes agentura Reuters. Později Zelenskyj přijel do Dněpropetrovské oblasti.
"Je mi ctí, že tu dnes mohu být. Podpořit bojovníky a ocenit je. Je před nimi obtížná a kritická mise odrazit nepřítele a bránit Ukrajinu," uvedl Zelenskyj po návštěvě Záporožské oblasti.
Prezident navštívil 65. mechanizovanou brigádu v obci Robotyne, kterou ukrajinské jednotky osvobodily loni v létě. Nyní se nachází téměř na linii dotyku ruské a ukrajinské armády. Ovládnutí Robotyne vzbudilo naději na průlom v ukrajinské protiofenzivě, ta se však později rozplynula.
Peking se obává porušování rozsáhlých amerických sankcí uvalených začátkem roku 2022 a vyhýbá se přímé vojenské podpoře. Zároveň ale dbá na to, aby si udržel blízké spojení se svým severním sousedem. Závislost Ruska na Číně se v posledních dvou letech dramaticky zvýšila.
Nejméně 28 lidí dnes zahynulo podle nové bilance ruského ministerstva pro mimořádné události v troskách pekárny při ostřelování Lysyčansku v samozvané Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Informovala o tom státní agentura TASS. Moskva z útoku na Lysyčansk obviňuje ukrajinskou armádu. Proruské úřady už dříve uvedly, že pod troskami může být několik desítek lidí. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajina se k tomuto incidentu nevyjádřila.
Šéf LNR Leonid Pasečnik podle agentury DPA uvedl, že deset lidí utrpělo zranění. Už dříve Pasečnik řekl, že v pekárně "bývá o víkendech vždy plno" a že by v jejích troskách mohlo být až 40 lidí. "Z trosek byla doposud vyzvednuta těla 28 mrtvých," sdělilo ruské ministerstvo pro mimořádné události, podle nějž záchranné a pátrací práce na místě pokračují.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle TASS řekla, že útok v Lysyčansku byl "podle předběžných informací proveden za použití západních zbraní". Žádá, aby Západ útok odsoudil. Vojenští vyšetřovatelé uvedli, že pekárnu zasáhla střela odpálená ze salvového raketometu HIMARS.
Ukrajinská vojska se z Lysyčansku stáhla začátkem července 2022, čímž Rusko získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.V lednu Rusko obvinilo Ukrajinu, že ostřelovala tržiště v Doněcku, dalším Rusy okupovaném ukrajinském městě. Podle proruských úřadů tam zemřely skoro tři desítky lidí.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že při ostřelování Lysyčansku zemřelo v troskách pekárny 11 lidí. Moskva z útoku obviňuje Ukrajinu.
Ruská policie v sobotu u Kremlu zadržela 27 lidí, kteří tam přišli kvůli akci manželek mobilizovaných Rusů z hnutí Puť domoj (Cesta domů). Jsou mezi nimi novináři, včetně těch ze zahraničních médií. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na nezávislý portál Sota a lidskoprávní projekt OVD Info.
U hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu u Kremlu se sešlo několik desítek lidí na shromáždění svolaném Cestou domů. Příbuzní Rusů odvedených do války na Ukrajině požadují, aby se jejich blízcí vrátili z fronty. Podle Soty policie zadržela prakticky všechny novináře mužského pohlaví, včetně zástupců agentury AFP nebo německého týdeníku Der Spiegel. Některé z nich zase propustila.
Kritiku za vyjádření pochybností ohledně toho, zda Ukrajina znovu získá Krym anektovaný Rusy, sklidil polský prezident Andrzej Duda. V sobotu následně uvedl, že Rusko porušuje mezinárodní právo a je to agresor a okupant, informovala polská média.
Polsko je od začátku ruské invaze na Ukrajinu jedním z nejvýznamnějších podporovatelů Kyjeva a jeho představitelé dávají najevo, že musí znovu získat kontrolu nad celým svým územím, aby odradil Moskvu od další agrese.
Prezident Duda tuto pozici v pátek na youtubovém Kanalu Zero zopakoval, nicméně na otázku, zda Ukrajina dokáže opětovně dobýt Krym, řekl, že "je pro něho těžké na to odpovědět". "Nevím, zda Ukrajina znovu získá Krym, ale domnívám se, že znovu ovládne Doněck a Luhansk," uvedl.
Doněck a Luhansk, centra stejnojmenných oblastí na východě Ukrajiny, rovněž anektovali Rusové. Duda také řekl, že Krym je "specifický také z historického hlediska, protože… delší dobu byl pod správou Ruska". Ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 obsadilo a následně anektovalo Rusko.
Česko chce, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo členské státy EU. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval bruselský server Politico. Český ministr zahraničí Jan Lipavský tyto české snahy dnes potvrdil. Uvedl, že Česko toto téma v Bruselu nadneslo, protože mu jde o výsledek, kterým má být to, aby Ukrajina měla dost munice, a mohla se tak bránit ruské agresi.
Českému ministrovi zahraničí "přijde velice logické", že by se munice měla dát pořídit i mimo Evropskou unii. Lipavský to dnes řekl v Bruselu, kde se účastní neformálního zasedání šéfů unijních diplomacií. "Uvidíme, jak v naší snaze budeme úspěšní," dodal. Nyní je na ostatních státech EU, zda tento návrh podpoří. Podle Politica by se Česko chtělo obrátit na zbrojní firmy například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.
Podle ruské armády byly čtyři létající objekty zachyceny nad Belgorodskou oblastí na jihozápadě země a jeden nad oblastí kolem Rostova na Donu na jihu. Obě oblasti hraničí s Ukrajinou. Další dva stroje armáda údajně sestřelila nad Volgogradskou oblastí.
Podle informací z Kyjeva Ukrajinu v noci napadlo 14 bezpilotních letounů a dvě rakety typu Ovod (kódové označení NATO Kingbolt). Stejně jako v předchozí noci útoky mířily především proti energetickým zásobovacím zařízením v průmyslové oblasti kolem města Dnipro.
Podle prvních informací byly ruské útoky přinejmenším zčásti úspěšné. Ukrajinské armádě se podle jejího prohlášení sice podařilo devět bezpilotních letounů sestřelit, ale šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak nahlásil také dva požáry. "Téměř 15.000 lidí je v oblasti bez elektřiny," uvedl na telegramu a dodal, že zasaženy byly také dvě teplárny v Kryvém Rihu, které zásobovaly 43.000 lidí. Ve městě byla částečně přerušena tramvajová doprava a několik domácností je odříznuto od dodávek vody. Na energetickou infrastrukturu v Kryvém Rihu, rodišti prezidenta Volodymyra Zelenského, drony útočily i v noci na pátek.
Rusko a Ukrajina na sebe v noci na dnešek znovu navzájem útočily drony. Hlášeny jsou požáry a škody na infrastruktuře, informace o mrtvých či zraněných ale nejsou. Ukrajina podle agentury AFP uvedla, že sestřelila devět ze 14 útočících ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany podle agentury DPA uvedlo, že sestřelilo sedm dronů protivníka.
Ukrajinská vláda podle dvou zdrojů agentury Reuters v pátek informovala Bílý dům o plánech na odvolání velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. Informace je další významnou indicií, že muž, který ukrajinskou obranu proti ruské invazi vede už od února 2022, funkci skutečně opustí.
Jeden ze zdrojů nicméně uvedl, že "proces odvolání (generála) z čela ozbrojených sil je prozatím pozastavený, dokud všechny strany nedojednají další postup". Jak dlouho proces může trvat není jasné. Bílý dům podle druhého zdroje agentury proti plánu neprotestoval a uvedl, že "je na Ukrajině, aby činila suverénní rozhodnutí o svém personálním vedení".
Ukrajina kritizuje německou veřejnoprávní televizi ZDF za její nedávné zprávy z jihoukrajinského města Mariupol, které okupuje Rusko. Zpravodaj stanice popsal z místa "velké množství destrukce" a zároveň řekl, že "město funguje". Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko novináře obvinil z "překrucování reality". Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu a další média.
Mezinárodní soudní dvůr rovněž uvedl, že nemá pravomoc ve dvou dalších aspektech ukrajinského případu. Neprojedná tvrzení, že ruská invaze porušila úmluvu o genocidě z roku 1948 a že uznání dvou separatistických republik na východě Ukrajiny Moskvou rovněž znamenalo porušení úmluvy, uvedla agentura AP.
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu dnes rozhodl, že má pravomoc projednávat spor mezi Ukrajinou a Ruskem týkající se obviňování z genocidy. Moskva tvrdí, že její dva roky trvající vojenská invaze na Ukrajinu měla zabránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Kyjev kvůli tomu k nejvyššímu soudu OSN pro spory mezi státy podal žalobu, protože podle názoru Ukrajiny Rusko svou argumentací zneužívá mezinárodní právo. Moskva zpochybnila jurisdikci haagského soudu v této kauze.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a ministerstvo zahraničí dnes potvrdili smrt dvou francouzských dobrovolníků na Ukrajině, o které ve čtvrtek informoval šéf správy jihoukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné ruský útok označill za barbarství.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie šel při vyjednávání až na hranu, ale uhájil stanovisko Maďarska, že nepošle zbraně Ukrajině. V pravidelném pátečním rozhlasovém vystoupení premiér podle agentury MTI tvrdil, že pouze dovolil finančně přispět Kyjevu, aby se nezhroutil ukrajinský stát, a úspěšně zabránil převedení unijních peněz určených Maďarsku na Ukrajinu.
Arménie se už nemůže spoléhat na Rusko jako na svého hlavního obranného a vojenského partnera, uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan. Důvodem je podle něj opakované zklamání ze strany Moskvy. Jerevan by měl naopak navázat užší vztahy s Francií a Spojenými státy, domnívá se premiér. Vztahy Arménie a Ruska jsou na bodu mrazu kvůli tomu, že Moskva loni nezabránila ázerbájdžánskému útoku na Náhorní Karabach, ze kterého uprchli všichni Arméni.
Ve čtvrtek zahynuli při ruském ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny dva francouzští humanitární pracovníci.
Ruská diplomacie kritizovala rozhodnutí Ekvádoru předat zbraně ruské výroby Spojeným státům výměnou za zbraně americké, přičemž ruské zbraně z Ekvádoru budou určené pro Ukrajinu. Mluvčí ministerstva zahraničí v Moskvě označila ekvádorský postup za "ukvapený" a učiněný "pod nátlakem".
Ruští váleční blogeři přiznali na sociální síti Telegram ukrajinský raketový útok na letiště Belbek, které leží na okupovaném Krymu. Při útoku ve středu 31. ledna, zemřel ruský generál Alexandr Tatarenko. Bývalý velitel 14. armádního sboru ruské armády, která je součástí severní flotily ruského námořnictva.
Ukrajinská armáda začala ženám sloužícím v ozbrojených silách vydávat uniformy, které jsou vyrobené s ohledem na parametry ženského těla. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom informoval server Ukrajinska pravda, podle něhož ukrajinské vojačky dostaly poprvé soupravy letních polních uniforem uzpůsobené ženám.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu na 25 dronů, z nichž se jich 11 podařilo sestřelit, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské letectvo hovoří o 24 ruských bezpilotních letounech. Jeden z nich zasáhl elektrickou stanici ve městě Kryvyj Rih v centrální části země, uvedla podle ruskojazyčného serveru BBC energetická firma Ukrenerho.
Ruské drony v noci na dnešek útočily na cíle nejméně ve třech různých oblastech Ukrajiny. Plný rozsah škod zatím není jasný, píše BBC, s výjimkou výpadku energií a vody v Kryvém Rihu. Úřady v Kirovohradské oblasti uvedly, že se nálet podařilo zmařit a podle předběžných údajů se obešel bez obětí.
"Kvůli nečinnosti Maďarska hrozí nevratné poškození jeho vztahů se Spojenými státy a NATO," uvedli senátoři Shaheenová a Tillis, kteří společně předsedají výboru v Senátu pro aktivity Severoatlantické aliance.
Při ruském vzdušném útoku na Beryslav v jihoukrajinské Chersonské oblasti zahynuli dva Francouzi, kteří se věnovali dobrovolnické činnosti. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Podotkla, že podrobnosti incidentu nemohla nezávisle ověřit, ale Rusko ostřeluje Ukrajinci kontrolovanou část Chersonské oblasti pravidelně.
Počet zaměstnanců Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny na východě Ukrajiny se snížil na 4500 z 11 500 před začátkem ruské invaze do sousední země, řekl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi podle agentury DPA. O situaci v největším zařízení svého druhu v Evropě bude příští týden jednat s ruskými provozovateli elektrárny.
"Je nezbytné, aby elektrárna měla dostatek kvalifikovaného a vyškoleného personálu pro bezpečný provoz," upozornil dnes Grossi ve Vídni. DPA připomíná, že minulý týden na zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval, že současný personální stav v Záporožské jaderné elektrárně "není udržitelný".
Ukrajina se potýká s omezením vojenské pomoci od svých spojenců a musí se více zaměřit na vojenské technologie, má-li zastavit ruskou vojenskou agresi. Vyplývá to z komentáře hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného, který dnes zveřejnila na svém webu stanice CNN. Generál se v textu nezmiňuje o údajné roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským ani o možnosti svého odvolání z funkce, o kterém v posledních dnech spekulují některá média. V textu vyzývá k novému systému "technologického přezbrojení".
Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v lednu rostla nejpomalejším tempem za půl roku, negativně ji ovlivnil pokles nových exportních zakázek. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global.
"Maďarsko už také podporuje pomoc Ukrajině. Orbánův odpor zmizel tváří v tvář jednotě Evropské unie," řekl po summitu polský premiér Donald Tusk.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil své rozhodnutí dále neblokovat poskytnutí finanční pomoci Ukrajině za své vítězství. Ve videu na Facebooku uvedl, že dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Budapešti, neskončí na Ukrajině.
Šéfové unijních států a vlád měli na programu také debatu o situaci na Blízkém východě, žádné závěry se ale k tomuto bodu neočekávají. Kdy jednání v Bruselu skončí, není jasné, původní plán počítal i s pracovní večeří.
Ruský soud dnes do 5. dubna prodloužil vazbu rusko-americké novinářce s bydlištěm v Praze, kde Alsu Kurmaševová pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Oznámila to ruská a zahraniční média. "Soud jednal za zavřenými dveřmi. Novináře pustili jen na oznámení rozhodnutí soudu," napsal list Kommersant na svém webu.
Aktivisté ze slovenské iniciativy Mír Ukrajině odevzdali na úřadu vlády v Bratislavě úlomky ruských raket a další předměty z Kyjeva. Reagovali tak na dřívější prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, který zpochybnil, že v ukrajinské metropoli je po předloňské ruské vojenské invazi válka.
Podle neoficiálních informací jednali ráno s maďarským premiérem Viktorem Orbánem na uzavřeném jednání francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Ukrajinská armáda zničila a potopila u břehů Krymu ruskou raketovou korvetu Ivanovec. Oznámil to deník Ukrajinska Pravda s odvoláním na vojenskou rozvědku. Na sociální síti X následně potvrdilo útok ukrajinské ministerstvo obrany.
Ship wreck of the day!
— Defense of Ukraine (@DefenceU) February 1, 2024
Warriors of the special unit "Group 13" of the @DI_Ukraine destroyed the missile corvette "Ivanovets" of the russian Black Sea Fleet.
As a result of a number of direct hits to the hull, the corvette was damaged, rolled to the stern, and sank. The value of… pic.twitter.com/JZwh8aggn0
Dohoda lídrů členských zemí Evropské unie o čtyřleté finanční podpoře Ukrajiny jasně ukazuje, že celá EU je schopná se dohodnout i na velmi složitých otázkách, uvedl český premiér Petr Fiala.
Lídři EU navrhli, že se za dva roky opět uskuteční debata o pomoci Ukrajině. Maďarsko ale pomoc nemůže znovu vetovat, vyplývá ze závěrů summitu.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.
Dohodu vyjednala malá skupina politiků, ostatní ji pak stvrdili.
DEAL. 50 miliard eur pro Ukrajinu zachraneno. Summit trval presne 5 minut. Dohody dosahla mensi skupinu statniku, vsech 27 ji pak jen stvrdilo. @Aktualnecz @hospodarky https://t.co/r9oep5Y867
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) February 1, 2024
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvítal dohodu EU o pomoci Ukrajině.
Evropská unie se dohodla na summitu v Bruselu na finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Svůj nesouhlas stáhlo Maďarsko, takže dohodu nakonec podpořili zástupci všech 27 členských zemí.
Maďarsko se musí rozhodnout, jestli je součástí naší komunity, či ne, řekl před summitem EU polský premiér Donald Tusk. Podle něj neexistuje únava z Ukrajiny, ale únava z Orbána.
Irský premiér Leo Varadkar před začátkem summitu EU: "Je nemyslitelné, abychom odsud odjeli a nedosáhli dohody na čtyřleté pomoci Ukrajině."
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov řekl, že dronových útoků na ruskou infrastrukturu bude přibývat. Ukrajinské drony od začátku roky zasáhly několik ropných rafinérií a také terminál se zemním plynem.
Dohoda o pomoci Ukrajině je na summitu Evropské unie možná a sám pro ni udělám maximum, řekl před odletem do Bruselu německý kancléř Olaf Scholz.
Hlavním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Ačkoli se v posledních týdnech konala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) z revize unijního rozpočtu, má Maďarsko stále výhrady. Český premiér Petr Fiala před odletem z Prahy uvedl, že státy mohou přijmout dohodu i bez Maďarska, znamenalo by to ale složitou a zdlouhavou proceduru přijímání v každé zemi zvlášť. Dohoda všech 27 zemí má svou hodnotu, řekl.
Po více než roce slibů se Ukrajina dočkala první várky americké bomby GLSDB (Ground-Launched Small Diameter Bombs).
Rusko během noci vypustilo proti Ukrajině čtyři útočné drony šáhed íránské konstrukce, polovinu z nich se podařilo sestřelit nad Charkovskou oblastí na východě země, uvedlo dnes velení ukrajinského letectva, pod které spadá i protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo sestřelení 11 nepřátelských dronů, o případných škodách se nezmínilo. Ukrajinský generální štáb hlásí tvrdé boje na frontě během uplynulého dne, ruské útoky se však podle něj podařilo obráncům odrazit a nepřítel zaznamenal citelné ztráty.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily další válečné zajatce. Několik z propuštěných Ukrajinců musely hned po předání odvézt sanitky, protože byli těžce ranění nebo vážně nemocní, sdělil později podle agentury Unian mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov.
Podle Jusova bylo ve skupině propuštěných Ukrajinců asi 40 vážně nemocných nebo zraněných, několik těžce. "Jejich stav je různý, v závislosti na místech, kde byli předtím drženi a odkud byli převezeni," uvedl mluvčí rozvědky.
Čeští ženisté, chemici, zdravotníci a odstřelovači vycvičili za loňský rok v Polsku téměř 1000 ukrajinských vojáků. V asistenční misi Evropské unie na podporu Ukrajiny EUMAM UA budou čeští vojáci působit i letos, Česko do Polska v lednu vyslalo druhou rotaci instruktorů. Armáda o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Ukrajinské síly dnes odpoledne vypálily 20 raket na oblast Černého moře a poloostrov Krym ovládaný Ruskem, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Na poloostrově se jim podařilo zasáhnout leteckou základnu Belbek, naznačil na sociální síti Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
"Věděli jste, že v ukrajinském letectvu je 204. Sevastopolská brigáda taktického letectva? Tak její domovskou základnou je letiště Belbek! Ukrajinští letci se určitě na své domovské letiště vrátí. A zatím děkuji všem, kdo se podílí na očišťování Krymu od ruské přítomnosti," napsal Oleščuk. Připojil videozáznam zachycující dým stoupající k obloze a zvuky exploze.
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) v dnešním verdiktu odmítl řadu stížností Ukrajiny souvisejících s ruskou podporou separatistů na východě země a s postupem vůči Ukrajincům a Tatarům na anektovaném Krymu. Mimo jiné nevyhověl žádosti o reparace od Ruska za útoky připisované proruským separatistům, informovala agentura AP. Tribunál nicméně uznal, že Moskva porušila části dvou úmluv OSN.
Ruské síly pronikly na okraj Avdijivky na východě Ukrajiny, kde ovládají 19 domů, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Starosta Avdijivky Vitalij Barabaš minulý týden ve vyjádření pro agenturu AFP sice připustil, že do města poprvé pronikly ruské jednotky, ale ubezpečil, že se je Ukrajincům podařilo zatlačit zpět.
Ruské síly pronikly na okraj Avdijivky na východě Ukrajiny, kde ovládají 19 domů, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Starosta Avdijivky Vitalij Barabaš minulý týden ve vyjádření pro agenturu AFP sice připustil, že do města poprvé pronikly ruské jednotky, ale ubezpečil, že se je Ukrajincům podařilo zatlačit zpět.
Státy Evropské unie plánují letos dodat Ukrajině vojenskou podporu za nejméně 21 miliard eur, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell před čtvrtečním summitem, na kterém se bude o pomoci Ukrajině jednat. Od začátku války dodala EU vybavení za 28 miliard.
Odvolá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj náčelníka generálního štábu armády Valerije Zalužného? Zatím není nic potvrzeno.
Vladimir Putin navštíví 12.února Turecko. Bude to jeho první cesta do členské země NATO od začátku agrese proti Ukrajině.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Zatímco ruské ministerstvo obrany oznámilo výměnu 195 ruských zajatců za 195 ukrajinských, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že do vlasti se vrátilo ze zajetí 207 Ukrajinců a Ukrajinek. Šlo o padesátou výměnu zajatců od začátku války.
"Vracíme (zajatce) domů bez ohledu na cokoliv. Nezapomínáme na nikoho v zajetí, vojáky i civilisty. Musí se vrátit všichni. Pracujeme na tom," slíbil Zelenskyj.
Mezi osvobozenými zajatci jsou příslušníci ozbrojených sil, národní gardy, pohraniční stráže a také policie, jde o řadové vojíny, poddůstojníky i důstojníky. Jsou mezi nimi i obránci Mariupolu z poslední ukrajinské bašty v ocelárnách Azovstal a z Hadího ostrova, uvedl šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Ukrajina propustila 195 ruských válečných zajatců. Oznámila to ruská tisková agentura RIA Novosti.
Ruští fotbalisté se poprvé od začátku agrese proti Ukrajině v únoru 2022 utkají s evropským soupeřem. Vedení ruské fotbalové asociace oznámilo, že 21. března Rusové přivítají Srbsko v přípravném zápase v Moskvě. Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) s utkáním podle agentury AP souhlasila. Ruský národní tým byl sice vyloučen z mezinárodních soutěží, ale zákaz se nevztahuje na přípravné duely.
Evropská komise navrhla omezit dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Řada zemí EU se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců. Například Polsko, Německo, Francie nebo Rumunsko.
Lídři členských zemí Evropské unie na summitu navrhnou pořádání každoroční debaty o finanční pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. Vyplývá z návrhu závěrů summitu, který začne ve čtvrtek.
Ruská Státní duma (dolní komora parlamentu) schválila zákon, který umožní konfiskovat majetek lidem, odsouzeným za takzvané šíření falešných a dehonestujících zpráv o ruské armádě. Ve skutečnosti tedy lidem, odsouzeným za veřejné projevení nesouhlasu s agresí proti Ukrajině.
Rusko nevede s Ukrajinou žádná jednání o prodloužení dohody, která umožňuje tranzit ruského plynu přes ukrajinské území. Uvedl to ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Dohoda, podepsaná v roce 2019, vyprší na konci příštího roku. Ukrajinská vláda avizovala, že s prodloužením tranzitu a novou dohodou nepočítá.
Švédský premiér Ulf Kristersson dnes uvedl, že se ve čtvrtek sejde v Bruselu se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem k jednání o žádosti Stockholmu o vstup do Severoatlantické aliance. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ale čas oficiální schůzky nebyl stanoven. Maďarsko je jedinou zemí, která doposud žádost Švédska o členství v NATO neratifikovala.
Ukrajina, která už skoro dva roky čelí ruské invazi, potřebuje více munice, zdůraznil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany členských zemí Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters. Ministři dnes čeká diskuse právě o Ukrajině, schůzky se zúčastní ukrajinský šéf resortu obrany Rustem Umerov. Česko bude zastupovat náměstek ministryně obrany Jan Jireš.
"Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje," řekl Borrell a dodal, že je důležité vyjasnit situaci a "vědět, kde jsme nyní, kde budeme v březnu a do konce roku".
Na Ukrajinu by mohla už ve středu dorazit první dodávka nových střel od americké firmy Boeing, které zatím nemá ve výbavě ani armáda Spojených států. Ukrajina bude první zemí, která systém použije v boji, nová technologie doplní její arzenál zbraní delšího doletu, řekly webu Politico čtyři informované zdroje včetně dvou amerických činitelů.
Šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burn v eseji, kterou publikoval v úterý časopis Foreign Affairs, napsal, že zastavení americké pomoci Kyjevu by bylo chybou "historických rozměrů".
"Úkolem Ukrajiny je nabourat Putinovu aroganci a ukázat, jak vysokou cenu pro Rusko představuje pokračování konfliktu, a to nejen úspěchy na frontách, ale také hlubšími údery za nimi a trvalými zisky v Černém moři," dodal. Válka Putina oslabila, ačkoliv se zřejmě v dohledné době ruský prezident udrží u moci, míní šéf CIA.
Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost loni evidoval rekordní počet kybernetických útoků, a to 262. Oproti roku 2022 se 146 útoky to byl skoro dvojnásobek. Příčinou nárůstu jsou především opakované vlny takzvaných DDoS útoků vedené proruskými skupinami hackerů. Úřad o tom dnes informoval na webu.
Lvovská oblast se na Ukrajině jako první zbavila všech památníků z dob někdejšího Sovětského svazu, uvedl v úterý šéf tohoto regionu Maksym Kozyckyj. Ukrajinské úřady tak v době války pokračují ve snaze odstranit z veřejného prostoru jakékoliv stopy někdejší ruské nadvlády.
Souhrn nejdůležitějších událostí
- Ukrajinská vláda předložila parlamentu nový návrh sporného zákona, který zpřísňuje pravidla mobilizace.
- Při ruském ostřelování severoukrajinské Sumské oblasti přišli v úterý o život čtyři lidé, další žena zahynula při novém útoku na zničenou východoukrajinskou obec Avdijivka.
- Bulharské úřady vydaly evropské zatykače na šest ruských občanů, kteří jsou podezřelí z útoků na sklady se zbraněmi v letech 2011 až 2020.
Klíčovým ustanovením zákona nově předkládaného ukrajinskému parlamentu je snížení minimálního odvodového věku z 27 na 25 let. Nová verze zákona zachovává klíčová ustanovení původního návrhu, včetně zavedení elektronických povolávacích rozkazů či povinnost Ukrajinců v zahraničí předkládat k žádosti o nový pas také dokumenty o vojenské registraci.
Zákon počítá také s přísnými tresty pro osoby, které poruší mobilizační pravidla. Soudy jim budou moci zmrazit bankovní účty a majetek, omezit cestování a zakázat řízení vozidel.
Služba v armádě má trvat maximálně 36 měsíců, přičemž na odvedence s vysokoškolským vzděláním nebo ve specializovaných oborech se budou vztahovat výjimky.
Ukrajinská vláda předložila parlamentu nový návrh sporného zákona, který zpřísňuje pravidla mobilizace. Jeho cílem je zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi, informovala agentura Reuters.
Původní návrh změn pravidel mobilizace parlament počátkem ledna vrátil vládě k přepracování poté, co vyvolal pobouření veřejnosti. Zákonodárci a analytici uváděli, že některá ustanovení porušují ústavu a přinášejí korupční rizika.
Ruský prezident Vladimir Putin se od začátku svého působení ve vrcholné politice neúčastní předvolebních debat, přičemž Kreml pokaždé přichází s jiným vysvětlením, proč tomu tak je. Letos se Putinův mluvčí Dmitrij Peskov omezil na lakonické: "Prezident se předvolebních debat neúčastní." V minulosti ale on nebo Putin přicházeli s obsáhlejšími a vcelku různorodými vysvětleními, kdy předvolební kampaně označovali za nesmyslnou hru nebo argumentovali například i Putinovou dovolenou, napsal portál Meduza.
Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionu korun). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil dnes ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.
Šéf radikálně nacionalistické strany Ruský všelidový svaz Sergej Baburin dnes oznámil, že stahuje svou kandidaturu pro nadcházející prezidentské volby. Zároveň podpořil současného prezidenta Vladimira Putina, u kterého se očekává, že hlasování plánované na 15. až 17. března vyhraje.
Ruské úřady převezly opozičníka Vladimira Kara-Murzu, odsouzeného k 25 letům vězení, do nové trestanecké kolonie v Omské oblasti na Sibiři. Stráví tam nejméně čtyři měsíce na samotce. S odvoláním na jeho právní zástupkyni to napsal server Novaja Gazeta Jevropa. Politikova manželka a jeho podporovatelé v pondělí uvedli, že Kara-Murza byl přemístěn a nemají o něm žádné zprávy.
Bulharské úřady dnes vydaly evropské zatykače na šest ruských občanů, kteří jsou podezřelí z útoků na sklady se zbraněmi v letech 2011 až 2020. V Bulharsku čelí obvinění z terorismu, uvádí tamní média. Sklady v době explozí využívala mimo jiné společnost Emko podnikatele Emila Gebreva. Ten měl uskladněné zbraně také v moravských Vrběticích, kde došlo k výbuchu v roce 2014, podle českých úřadů byl zřejmě způsobený lidmi z ruské vojenské rozvědky.
Důstojník italského námořnictva Walter Biot byl odsouzen k 29 letům vězení za předávání tajných vojenských informací Rusku. Trest udělil odvolací soud, píše dnes italský tisk. Podle soudu nejsou pochyby, že Biot se chystal tajné informace předat představiteli ruského velvyslanectví. Obhajoba si stěžuje na způsob konání procesu.
Šéfové států a vlád Evropské unie na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskuteční ve čtvrtek 1. února, zopakují své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu. Vyplývá to z návrhu textu závěrů summitu, ke kterým se ale stále ještě vyjadřují jednotlivé země, takže se mohou změnit.
Ruské systémy protivzdušné obrany v noci na dnešek zachytily a zničily 21 dronů, které nad anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a několik ruských regionů vyslala Ukrajina. Podle agentury Reuters to uvedla ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Kvůli náletům ruských dronů byl zase vyhlášen poplach na východě a jihu Ukrajiny.
Při ruském ostřelování severoukrajinské Sumské oblasti přišli o život čtyři lidé, další žena zahynula při novém útoku na zničenou východoukrajinskou obec Avdijivka. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
Podle úřadů Sumské oblasti si tři oběti vyžádal minometný útok na vesnici Znob-Novhorodske. Čtvrtý člověk byl zabit v jiné vesnici na jihovýchodě oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem hovořil o možnostech dalšího rozšíření těsného spojenectví Moskvy a Minsku. Na schůzi vedení svazového státu, kam patří Rusko a Bělorusko, schválili 15 dokumentů včetně usnesení o zahraniční politice či vědeckotechnickém rozvoji, píše ruská oficiální agentura TASS.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnešní jednání ministrů zahraničí v Užhorodu označil za krok ke schůzce na vyšší úrovni, a sice setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a maďarského premiéra Viktora Orbána. Zelenskyj a Orbán spolu od začátku války na Ukrajině ještě oficiálně nejednali. Orbán se dlouhodobě staví proti pomoci, kterou poskytuje Ukrajině Evropská unie. Naproti tomu udržuje dobré vztahy s ruským vedením a žádá zrušení unijních protiruských sankcí.
Ruský prezident Vladimir Putin zahrnul do jedné ze svých neoficiálních rezidencí v Karélii na severu Ruska čtyřmetrový vodopád Marjalachti, který byl původně součástí národního parku v oblasti Ladožského jezera, tvrdí ruský investigativní portál Dosje. Přístup k vodopádu je nyní zapovězen, místo je pod dohledem a přírodní úkaz obklopuje plot s ostnatým drátem. Naproti vodopádu vyrostl také altánek. Ten slouží jako vyhlídkové místo jedinému člověku, který, jak uvedli novináři projektu Dosje, si "může dovolit ukrást vodopád", tedy Putinovi.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po dnešním setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem v Užhorodu ujistil, že Kyjev má zájem vyjít Maďarsku vstříc ohledně jeho požadavků týkajících se práv maďarské menšiny na Ukrajině. Speciální ukrajinská komise do deseti dní představí v tomto ohledu konkrétní návrhy, přislíbil podle ukrajinského portálu Jevropejska pravda Kuleba. Právě otázce maďarské menšiny byla podle šéfa ukrajinské diplomacie věnována velká část setkání obou ministrů v Užhorodu.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po dnešním setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem v Užhorodu ujistil, že Kyjev má zájem vyjít Maďarsku vstříc ohledně jeho požadavků týkajících se práv maďarské menšiny na Ukrajině. Speciální ukrajinská komise do deseti dní představí v tomto ohledu konkrétní návrhy, přislíbil podle ukrajinského portálu Jevropejska pravda Kuleba. Právě otázce maďarské menšiny byla podle šéfa ukrajinské diplomacie věnována velká část setkání obou ministrů v Užhorodu.
Rumunští a maďarští nacionalisté by rádi naporcovali západ Ukrajiny.
Evropa by se měla připravovat na možnost, že prezidentské volby v USA vyhraje Donald Trump, i v souvislosti s pokračováním pomoci Ukrajině. Český prezident Petr Pavel to řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.
Ruský soud v Rostovské oblasti Ruska odsoudil dvaasedmdesátiletou penzistku Jevgeniji Majborodovou k 5,5 letům vězeňského tábora za to, že v sociálních sítích přeposlala dále dva příspěvky. Penzistka se podle soudu provinila šířením úmyslně lživých informací o ruské armádě. Obžaloba žádala šest let za "emocionální video" a za šíření zprávy o počtu zabitých ruských vojáků ve válce.
Ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzu, odsouzeného k 25 letům vězení za kritiku ruské agrese na Ukrajině, odvezli z trestanecké kolonie v Omsku na neznámé místo. Uvedla to jeho manželka Jevgenija.
Volodymyr Zelenskyj poprvé od začátku ruské agrese v únoru 2022 řekl, kolik má ukrajinská armáda vojáků. V rozhovoru pro německou televizi ARD uvedl číslo 880 tisíc.
V Užhorodu se sešli k jednání ministři zahraničí Maďarska a Ukrajiny Peter Szijjártó a Dmytro Kuleba. Podle ukrajinských médií chystají schůzku Volodymyra Zelenského s Viktorem Orbánem.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar je přesvědčený, že Česko nemá jinou možnost než nadále všemi způsoby podporovat Ukrajinu, na kterou před téměř dvěma lety zaútočilo Rusko. "Pokud by Ukrajina prohrála, naše bezpečnost bude ohrožena mnohem více než nyní," říká Pojar, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dezinformacích nebo o tom, jak moc mu chybí svoboda.
Ruské jednotky dobyly obec Tabajivka u Kupjanska v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Tvrdilo současně, že ruské síly v téže oblasti odrazily tři protiútoky ukrajinských sil během uplynulých 24 hodin. Ještě v době, kdy se první zprávy o dílčím úspěchu ruských vojsk objevily na sociálních sítích, ukrajinská armáda podle serveru BBC News zprávy o dobytí vsi popřela.
Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť podle poradce v sobotu poslala do Bruselu nový návrh, "ve kterém upřesnila, že je nyní otevřená použití peněz z unijního rozpočtu na pomoc pro Ukrajinu, a dokonce přistoupit ke společnému zadlužení". Balázs Orbán ovšem dodal, že se tak stane za podmínky, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají "Budapešti možnost později změnit názor".
Ústřední volební komise v Rusku oficiálně zaregistrovala Vladimira Putina jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, oznámila ruská média. O Putinově vítězství není pochyb. Nejde ve skutečnosti o volby, ale jen o jeho potvrzení ve funkci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro německou televizi ARD neodpověděl přímo na otázku, zda je zklamán z toho, že Německo zatím nedodalo Ukrajině střely s plochou dráhou Taurus s doletem až 500 kilometrů. Řekl, že je zklamán především z role, kterou Německo hrálo v roce 2014, když začala válka na Donbase. Tehdy spolková kancléřka vyjednávala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o zastavení bojů. V únoru 2015 začala platit Minská dohoda, po níž se frontové linie stabilizovaly. Až do 24.února 2022, kdy Rusko zaútočilo ze tří stran.
Úřad gubernátora Jaroslavské oblasti nedaleko Moskvy oznámil, že se podaříli zabránit dopadu dronů na velkou ropnou rafinérii. Zprávu nelze z nezávislých zdrojů potvrdit, ale Ukrajinci v uplynulých dnech drony několikrát zasáhly ropné zásobníky a terminály hluboko v ruském vnitrozemí.
Ruské jednotky se během uplynulého dne pokoušely prorazit ukrajinskou obranu na řadě míst, nejtvrdší boje se odehrávaly u Avdijivky a Marjinky, celkem se během 24 hodin odehrálo 74 bojových střetů, uvedla agentura Unian s odvoláním na ranní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti. Ukrajinští obránci podle velení pevně drží obranu a způsobují nepříteli citelné ztráty. Rusko během uplynulého dne přišlo o dalších 1070 vojáků, celkové ruské ztráty od začátku války před 705 dny ukrajinské velení odhadlo na 383 180 vojáků.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila všech osm dronů šáhed íránské konstrukce, kterými Rusko útočilo na ukrajinské regiony, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Rusové v noci také vypustili na Doněckou oblast na východě země čtyři rakety, jednu Iskander-M a tři původně protiletecké rakety S-300, přizpůsobené k útokům proti pozemním cílům. O případných škodách způsobených těmito raketami se velení letectva nezmínilo, upozornila ruská redakce BBC či server Meduza.
Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo sestřelení bezpilotního letounu nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil příjmy, které on a jeho rodina měli v uplynulých letech. Ze zveřejněných dat plyne, že mezi lety 2021 a 2022 Zelenského příjmy výrazně klesly, uvedla agentura Reuters.
Příjmy Zelenského a jeho rodiny klesají už od roku 2020. V roce 2020 činily zhruba 12 milionů hřiven (7,2 milionu korun) a o rok později 11 milionů hřiven (6,6 milionu korun), z nichž podstatnou část tvořil výnos z prodeje ukrajinských státních dluhopisů.
V roce 2022, kdy na Ukrajině začala ruská invaze, příjmy prezidenta jeho rodiny klesly na 3,7 milionu hřiven (2,2 milionu korun). Pokles byl podle prezidentské kanceláře způsobený vypovězením některých nájemních smluv kvůli začátku války.
Zelenskyj vyzval také další ukrajinské představitele a politiky, aby zveřejnili své příjmy v rámci snahy snížit korupci v zemi. Kyjev se pokouší potlačit korupci ve snaze urychlit vstup do Evropské unie a NATO. Představitelé obou bloků požadují po Ukrajině rozsáhlé protikorupční reformy. Podobné požadavky mají i Mezinárodní měnový fond a západní spojenci, kteří poskytují Ukrajině finanční pomoc.
Rusko druhý den po sobě útočilo na Poltavskou oblast a podle předběžných informací opět zasáhlo průmyslové zařízení v Kremenčukském okrese, uvedl šéf vojenské správy regionu Filip Pronin. "Naštěstí nejsou žádné oběti," napsal. Více podrobností nesdělil.
Ukrajinské letectvo v neděli vpodvečer informovalo o ruském vzdušném úderu na Ukrajinu, letecký poplach úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC vyhlásily na většině ukrajinského území. V Kremenčukském okrese podle serveru Ukrajinska pravda zněly exploze.
Ukrajinská tajná služba SBU informovala o odhalení korupce při nákupu munice. Zaměstnanci ukrajinské zbrojní firmy společně s úředníky tamního ministerstva obrany zpronevěřili téměř 1,5 miliardy hřiven (910 milionů korun) určených na nákup 100 tisíc minometných granátů, uvedla služba. Vyšetřuje pět lidí. Peníze byly zabaveny a budou vráceny do státního rozpočtu.
Podle vyšetřování uzavřeli úředníci v srpnu 2022 smlouvu o nákupu dělostřeleckých nábojů s firmou Lvivskyj arsenal, píše SBU. Ministerstvo obrany poté podle ní převedlo celou částku na účty společnosti. Po obdržení platby zaměstnanci společnosti údajně převedli část financí na firmu registrovanou v zahraničí, která měla dodat munici na Ukrajinu.
"Firma však do naší země neposlala jediný dělostřelecký granát," uvádí SBU, podle níž společnost část peněz přeposlala na účty na Balkáně. "Zbytek částky od ministerstva obrany zůstal na účtech ukrajinské společnosti v jedné z bank v metropoli," dodala SBU.
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 tisíc etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai. Maďarský premiér Viktor Orbán v prosincovém rozhovoru s veřejnoprávním rozhlasem vyjádřil podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
Naše vlast má v maďarském parlamentu čítajícím 199 poslanců šest zákonodárců. Konference, kde Toroczkai hovořil, se zúčastnili zástupci německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) a stejně orientovaného nizozemského Fóra pro demokracii (FvD).
"Co se týče války na Ukrajině, naše poselství je velmi jednoduché: okamžitý klid zbraní, mír a řešení prostřednictvím rozhovorů," řekl Toroczkai ve videu zveřejněném na webových stránkách strany. Vyzval k autonomii pro etnické Maďary na západní Ukrajině.
"Pokud tato válka skončí tak, že Ukrajina ztratí svou státnost, protože i to je na stole, pak mi dovolte, abych za jedinou maďarskou stranu, která zastává tento postoj, vzkázal, že si nárokujeme Zakarpatskou oblast," řekl dále a sklidil potlesk.
Rusko v noci zaútočilo na cíle na Ukrajině osmi drony šáhed íránského původu, třemi raketami S-300 a dvěma raketami Iskander, uvedly dnes ráno podle serveru Ukrajinska pravda vzdušné síly země, které se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi. Polovinu z přilétajících šáhedů se podle nich podařilo zničit.
Ruské síly se podle Kyjeva tímto způsobem snažily zasáhnout civilní objekty a důležitá infrastrukturní zařízení v Poltavské, Doněcké, Záporožské a Dněpropetrovské oblasti, raketové údery se podle předběžných informací obešly bez zranění. Drony šáhed přitom mířily převážně na cíle v blízkosti frontové linie.
Rusové si dnes v Petrohradu připomněli 80. výročí prolomení ničivého obléhání města německými vojsky za druhé světové války, tehdy známého jako Leningrad. Prezident Vladimir Putin u této příležitosti znovu obvinil "režim v Kyjevě" ze sympatizování s nacisty a sliboval udělat vše pro "vymýcení nacismu". Ukrajina, která sama zažila kvůli někdejší německé armádě devastaci, obvinění odmítá jako falešnou záminku pro ruskou dobyvačnou válku, napsala agentura Reuters.
"Režim v Kyjevě velebí komplice (vůdce nacistického Německa Adolfa) Hitlera, esesáky, používá teror proti všem nežádoucím," prohlásil dnes podle serveru Meduza Putin.
Nová německá levicová strana Spojenectví Sahra Wagenknechtová (BSW) dnes vyzvala na svém prvním sjezdu v Berlíně k jednání s Ruskem a zrušení hospodářských sankcí uvalených po začátku války na Ukrajině. Píše to agentura AFP. Strana, kterou agentury označují za populistickou, tak razí opačnou politiku, než současná německá vláda, která patří k největším dodavatelům zbraní Ukrajině. V domácí politice by pak strana chtěla navýšit výdaje na zdravotnictví a důchody a naopak zredukovat ekologické programy.
V polské obci Golembie nedaleko hranic s Ukrajinou se v noci na dnešek převrátil autobus, ve kterém bylo šest desítek cestujících a dva řidiči. Dvě desítky lidí skončily v nemocnici. S odvoláním na polské hasiče a policisty o tom informovala polská média. Podle stanice TVN 24 byli v autobuse ukrajinští občané.
Podle předběžných zjištění policie řidič autobusu - ukrajinský státní příslušník - ztratil v zatáčce nad vozidlem kontrolu a vůz se převrátil na bok, píše stanice s poznámkou, že dechová zkouška ukázala, že oba řidiči byli střízliví.
Ruští vyšetřovatelé ohlásili, že našli ukrajinské doklady a části těl s charakteristickým ukrajinským tetováním v oblasti, kde se ve středu zřítil ruský vojenský transportní letoun Il-76. Moskva tvrdí, že na palubě letadla byli ukrajinští váleční zajatci. Letoun spadl v Belgorodské oblasti nedaleko od hranic s Ukrajinou, která se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi.
Ukrajinské úřady dnes oznámily, že vrátily do vlasti těla 77 zabitých ukrajinských vojáků. Rusku na oplátku vydaly těla 55 zabitých ruských vojáků, sdělil ruský poslanec Šamsail Saralijev serveru RBK. Výměna těl se uskutečnila dva dny po zmařené výměně válečných zajatců kvůli sestřelení transportního letounu Il-76, napsal ruský portál. O výměně mrtvých se podle něj jednalo delší dobu, jednání zprostředkoval Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Německý kancléř Olaf Scholz vyrazí v první polovině února do Washingtonu, kde bude s prezidentem Joem Bidenem jednat o další vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Země čelící již téměř dva roky ruské agresi žádá USA i Evropskou unii o další zbraně i peníze, jejichž osud při probíhajících jednáních zatím nejistý.
Ruští vyšetřovatelé podle Kommersantu zveřejnili záběry, na nichž ukrajinští váleční zajatci nastupují do letadla Il-76, sestřeleného u Belgorodu.
Rozhovory zemí Evropské unie o uvolnění finanční pomoci na podporu Ukrajiny se komplikují, dohodu s Maďarskem se zatím nepodařilo najít a frustrace mezi unijními činiteli narůstá. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoký představitel EU, necelý týden před mimořádným summitem EU, který se v Bruselu uskuteční 1. února.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina sestřelila raketou dodanou ze Spojených států či Francie transportní letadlo ruského vojenského letectva přepravující válečné zajatce, o čemž Kyjev podle něj věděl, uvedly ruské agentury. Kreml dal podle nich pokyn zveřejnit co nejpodrobnější výsledky vyšetřování a Putin podle agentury Reuters přislíbil, že se tak stane do dvou či tří dnů.
Ukrajina nepopřela, ani nepotvrdila, že letadlo, které se ve středu zřítilo v Belgorodské oblasti nedaleko od hranic s Ukrajinou, sestřelily ukrajinské síly. Ukrajina ale upozornila, že chybí důkazy, kdo či co bylo na palubě. Zpochybnila některá tvrzení Moskvy a vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování, které ovšem Moskva odmítla.
Ruští vyšetřovatelé dnes ohlásili, že našli ukrajinské doklady a části těl s charakteristickým ukrajinským tetováním v oblasti, kde se ve středu zřítil ruský vojenský transportní letoun Il-76. Moskva tvrdí, že na palubě letadla byli ukrajinští váleční zajatci.
Kyjev nepotvrdil ani nepopřel, že ukrajinské jednotky letadlo sestřelily. Ukrajina ale upozornila, že chybí důkazy, kdo či co bylo na palubě. Zpochybnila některá tvrzení Moskvy a vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování.
Litva se bude podílet na společné výrobě dronů s Ukrajinou. Oznámil to litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes podle médií označila za necitlivé výroky premiéra Robert Fica, který dříve tento týden zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka. Ukrajina se od předloňského února brání ruské invazi. Fico taktéž prohlásil, že v ukrajinské metropoli je absolutně normální život.
"Velmi mě mrzí a považuji za velmi necitlivá vyjádření premiéra, která směřovala ke zpochybňovaní toho, zda je v Kyjevě válka," řekla Čaputová.
Slovenská prezidenta byla v Kyjevě od začátku války dvakrát. "Hrůza, kterou jsem tam mohla vidět, v okolí Kyjeva ani nemluvě, by se dotkla každého trochu empatického člověka. Stačí se tam jet podívat," uvedla.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval čínského vůdce Si Ťin-pchinga na summit ve Švýcarsku, kde se má jednat o mírovém plánu pro Ukrajinu. Datum summitu ale ještě nebylo stanoveno.
Pokud Ukrajina neprodlouží tranzit ruského plynu do Evropy, bude Rusko využívat alternativní trasy a námořní dodávky zkapalněného plynu LNG. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Poslanec ruské Státní dumy a generál ve výslužbě Andrej Kartopolov prohlásil, že ruská strana předala ukrajinské informaci, že na palubě letadla v Belgorodské oblasti blízko hranice jsou ukrajinští váleční zajatci. Podle Kartopolova se to stalo patnáct minut před tím, než se stroj dostal do pohraniční oblasti. Ukrajinská armádní rozvědka HUR to odmítla a uvedla, že žádnou takovou informaci neměla. Ruský transportní letoun Iljušin Il-76 se zřítil ve středu po zásahu raketou. Zahynulo všech 74 lidí na palubě.
Ruský soud znovu prodloužil vazbu novináři amerického listu The Wall Street Journal Evanu Gershkovichovi. Má v ní zůstat do 30. března.
Souhrn nejdůležitějších událostí
- Turecký prezident Erdogan podepsal dokument, kterým země schválila vstup Švédska do NATO. Ratifikace tak v Turecku končí, chybí jen souhlas Maďarska.
- Slovenský premiér Robert Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka, v ukrajinské metropoli podle něj panuje normální život.
- Francouzské ministerstvo obrany v pátek obvinilo Rusko, že prostřednictvím státních médií vede proti Francii koordinovanou kampaň s cílem šířit nepravdivé informace.
Druhá studená válka, třetí světová válka. Slýcháme a čteme teď všude možně, že jsme s Ruskem na pomezí těchto dvou konfliktů - a že je třeba připravit se na vše. Za hlavní problémy jsme ještě nedávno považovali změny klimatu či nezvládnutou migraci, ale mezitím vyrostla hrozba na Východě. Více v komentáři Martina Nováka.
Francouzské ministerstvo obrany dnes obvinilo Rusko, že prostřednictvím státních médií vede proti Francii koordinovanou kampaň s cílem šířit nepravdivé informace, například o údajném působení francouzských žoldnéřů v bojích na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP.
Francouzský resort obrany v prohlášení uvedl, že "státní služby zjistily a monitorují koordinovaný ruský manévr s využitím proruských informačních sítí a státních médií, včetně (zpravodajské společnosti) Sputnik News, (televizní sítě) RT a (agentury) Ria Novosti, s cílem šířit falešné informace".
Francie je od začátku ruské invaze na Ukrajinu terčem dezinformační kampaně vedené z Moskvy. Tyto operace ještě zesílily poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron v polovině tohoto měsíce oznámil novou vojenskou pomoc napadené zemi, uvedla dnes Paříž. Den po tomto oznámení Rusko informovalo, že během vzdušného útoku na ukrajinský Charkov zemřelo přes 60 zahraničních bojovníků, hlavně Francouzů. Tyto informace tehdy popřelo francouzské ministerstvo zahraničí, které ve zjevné narážce na Rusko uvedlo, že "Francie na rozdíl od jiných zemí nemá žoldnéře na Ukrajině ani nikde jinde".
Rada bezpečnosti OSN v noci na dnešek na žádost Moskvy na mimořádném zasedání jednala o pádu ruského vojenského letounu v Belgorodské oblasti. Rusko viní Ukrajinu, že stroj sestřelila. Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová podle agentury Reuters uvedla, že organizace není v pozici, aby okolnosti pádu letadla ověřila.
"Je ale jasné, že se tento incident odehrál v kontextu ruské invaze na Ukrajinu," řekla na zasedání RB OSN DiCarlová. "Abychom zabránili dalšímu vyhrocení, vyzýváme všechny zúčastněné, aby se zdrželi akcí, projevů nebo obvinění, které by mohly ještě dál rozdmýchat již tak nebezpečný konflikt," dodala.
Ruští a ukrajinští diplomaté se i přes tuto výzvu na zasedání ostře názorově střetli, poznamenala agentura AP.
List Kommersant připomněl spekulace, že Rusko stálo v pozadí dohody o spolupráci vojenských junt Nigeru, Mali a Burkina Fasa a že nový Africký sbor má nahradit žoldnéře z Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, který po vzpouře proti Moskvě přišel o život. Africkému sboru velí náměstek ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov, někdejší vůdce Ingušska na severním Kavkaze, který poslední dobou často navštěvoval západoafrické země.
"Ruský kontingent složený ze 100 lidí zajistí bezpečnost vůdce země Ibrahima Traorého a burkinafaského lidu před útoky teroristů. V nejbližší době jednotku doplní ještě 200 vojáků z Ruska," uvedl Africký sbor.
Kontingent ruského vojenského personálu ve středu přiletěl do Ouagadougou, hlavního města západoafrické země Burkina Fasa, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované zahraniční bezpečnostní zdroje. Jde o první stovku vojáků nově zřízeného Afrického sboru ruského ministerstva obrany, uvedl na svém webu ruský list Kommersant. Počet ruských vojáků v zemi se má podle listu zvýšit na tři stovky a podobné kontingenty se nejspíše objeví i v dalších zemích regionu. Sám Africký sbor na sociální síti Telegram zveřejnil snímky ruských vojáků a transportního letounu na letišti ve Ouagadougou.
"Vítám souhlas prezidenta Erdogana rozšířit NATO o dalšího spojence. Věřím, že se nám brzy podaří i posledního partnera přesvědčit, že silnější aliance je v zájmu nás všech," řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Podle švédského premiéra Kristerssona je dokončení ratifikace žádosti Stockholmu o vstup do NATO v Turecku milníkem na cestě jeho země do aliance.
Turecký prezident Erdogan podepsal dokument, kterým země schválila vstup Švédska do NATO. Ratifikace tak v Turecku končí, chybí jen souhlas Maďarska.
Ruské letadlo s prezidentem Vladimirem Putinem na palubě při dnešním letu do Kaliningradu, nejzápadnější výspy Ruska, provázelo osm letounů Severoatlantické aliance, píše ruský server Vojennoje obozrenije, známý také jako topwar.ru. Putin navštěvuje ruské regiony před březnovými prezidentskými volbami.
Ukrajinští činitelé dnes zpochybnili některá ruská tvrzení ohledně středečního pádu ruského vojenského letounu Il-76 v ruské Belgorodské oblasti, při kterém podle Moskvy zahynuli všichni lidé na palubě včetně desítek ukrajinských válečných zajatců. Dostupné fotografie letounu podle oslovených odborníků naznačují, že ho zřejmě sestřelila střela země-vzduch, napsala ruská služba BBC. Moskva ze zřícení stroje viní Kyjev. Ukrajina svůj podíl na pádu letadla ani přítomnost ukrajinských zajatců v letadle jednoznačně nepotvrdila ani nevyvrátila. Žádá mezinárodní vyšetřování.
Členské státy EU by měly už nyní řešit, co bude s dočasnou ochranou Ukrajinců po březnu 2025. V Bruselu to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes v Praze setkal s novým ředitelem Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) Stephenem Capusem, který se funkce ujal začátkem ledna. Ministr také přivítal skupinu stipendistek a stipendistů z Běloruska, Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Gruzie, Arménie, Černé Hory a Kosova. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. S Capusem Lipavský hovořil i o případu rusko-americké novinářky Alsy Kurmaševové, která žije v Česku a dnes je přesně 100 dní v ruské vazbě.
Ruský soud vynesl rozsudek 27 let vězení nad Darjou Trepovovou kvůli jejímu podílu na loňském atentátu na proválečného blogera známého pod pseudonymem Vladlen Tatarskij. Verdikt je podle zpravodajského serveru Mediazona nejpřísnější známý trest pro ženu v Rusku v novodobé historii.
Ukrajinský prezident posmrtně vyznamenal rodáka z Milovic z Československa Oleha Babije. V srpnu vedl diverzní skupinu, která zaútočilo na letiště Solcy, skoro 700 kilometrů hluboko v ruském vnitrozemí. Při návratu z mise Babij zahynul.
Ukrajina popřela, že bude jednat o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského plynu. Slovenský premiér Robert Fico ve středu řekl, že tranzit by mohl pokračovat i příští rok.
Soud opět nepravomocně osvobodil učitelku z pražské základní školy obžalované z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině v hodině češtiny.
Putin je na návštěvě Kaliningradské oblasti, vklíněnou mezi Polsko a Litvu. V Kaliningradu je soustřeďeno velké množství ruských vojáků a raket.
Ruský nacionalista Igor Girkin, který v roce 2014 velel ruským jednotkám na Donbase, dostal u soudu čtyřletý trest vězení. Girkin kritizoval Putina a ruskou armádu za neúspěchy na Ukrajině.
Švédský premiér Ulf Kristensson navrhl svému maďarskému protějšku schůzku, na které by se vyjasnily sporné body mezi oběma zeměmi a otázka maďarského souhlasu se vstupem Švédska do NATO.
Ratifikace vstupu Švédska do NATO není naléhavá, řekl předseda maďarského parlamentu László Kövér. Maďarsko je poslední zemí aliance, jejíž parlament ještě vstup Švédska neschválil. Minulý týden ji odhlasovali turečtí poslanci.
Švédský vojenský analytik a znalec ruské armády Niklas Granholm pro Aktuálně.cz: Jestli Putin uspěje na Ukrajině, další na řadě je Lotyšsko.
Ukrajina chce na podzim zahájit stavbu čtyř nových jaderných reaktorů v elektrárně u Chmelnického na západě země. Oznámil to ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Kyjev bude na výstavbě spolupracovat s USA a Bulharskem.
Náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Sanders kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva; války podle něj začínají profesionální armády, ale vyhrávají je narukovaní obyvatelé.
Aktéři ruského informačního prostoru používají středeční pád armádního transportního letounu Il-76 k zasetí nespokojenosti na Ukrajině a zpochybnění další západní pomoci Kyjevu, míní američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Rusko tvrdí, že při havárii zahynulo všech 65 ukrajinských válečných zajatců na palubě, Kyjev přítomnost zajatců v letadle zatím nepotvrdil. Váleční zajatci jsou na Ukrajině citlivé téma, podotkl ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině.
Ukrajinská armáda uvedla, že se její protivzdušné obraně v noci podařilo zničit většinu ruských dronů, které útočily na cíle v Oděské a Mykolajivské oblasti. Guvernér Oděské oblasti Oleh Kiper sdělil, že při útocích na Oděsu byl poškozen průmyslový objekt i civilní infrastruktura a obytné domy. Jeden člověk podle něj utrpěl popáleniny, další byl hospitalizován s mnohačetnými řeznými ranami.
V areálu rafinerie v jihoruském přístavním městě Tuapse hoří. Informoval o tom v noci na dnešek ruskojazyčný server BBC News, podle něhož byl před vypuknutím požáru vyhlášen letecký poplach a bylo slyšet exploze. Město na pobřeží Černého moře se už v minulosti stalo terčem ukrajinských dronů.
Ruské úřady uvedly, že si požár podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti a podařilo se jej lokalizovat na ploše 200 metrů čtverečních. Místním také vzkázaly, aby nezveřejňovali videa z místa požáru, a vyhnuli se tak "nepříznivým následkům". Na sociálních sítích jsou přesto k vidění záběry postižené rafinerie.
Místní úřady ani ruské ministerstvo obrany zatím nepotvrdily, že by požár způsobil útok bezpilotních letounů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu večer vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie vojenského letounu Il-76, který dopoledne spadl v ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Moskva dříve obvinila Kyjev, že letoun sestřelil.
"Je potřeba jasně stanovit všechna fakta," citovala Zelenského ukrajinská média.
Němečtí i slovenští novináři se dnes Fica opakovaně ptali na jeho sporné výroky na adresu Ukrajiny. Fico dnes v Berlíně novináře vyzval, aby respektovali suverénní postoje jeho vlády. "Nesloužím Ukrajině, Rusku a ani Spojeným státům. Jednám v zájmu slovenských občanů," řekl.
Rusko vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby na dnešním zasedání mimořádně projednala pád ruského vojenského letounu v Belgorodské oblasti, ze kterého Moskva viní Ukrajinu. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Schůze 15členného orgánu je plánovaná na 22:00 SEČ.
Nejméně dva lidé zemřeli a dalších osm bylo zraněno při ruském útoku na město Hirnyk v ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to šéf vojenské oblastní správy Vadim Filaškin. Obyvatele Doněcké oblasti, kterou protíná frontová linie, vyzval, aby se nevystavovali smrtelnému nebezpečí a evakuovali se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny.
Ruské jednotky poprvé pronikly do východoukrajinského města Avdijivka, které je v ohnisku tvrdých bojů, ale podařilo se zatlačit je zpět, řekl dnes agentuře AFP starosta města. Jeho slova podle ní dokreslují obrázek o snaze Moskvy opět útočit v Donbasu na východě Ukrajiny.
"Ruské záškodnické a průzkumné skupiny vstoupily do jižní části Avdijivky, ale byly odraženy," řekl starosta Vitalij Barabaš. Situace je podle něj obtížná, ale zvládnutelná.
"Teď už tam nejsou, ukrajinská armáda je vystrnadila a opět zaujala své pozice," uvedl. Dodal ale, že "nepřítel pokračuje v útocích".
Prostředky, které letos vyčlenily evropské země na podporu Ukrajině, která čelí ruské invazi, nejsou dostatečné. V rozhovoru, který dnes zveřejnil týdeník Die Zeit, to řekl německý kancléř Olaf Scholz, píše agentura AFP. Scholz vyzval unijní státy, aby svou pomoc Ukrajině masivně navýšily, a odmítl kritiku, že Německo postupovalo příliš opatrně.
Ukrajinský generální štáb zveřejnil prohlášení, ve kterém podle agentury Unian dal najevo, že ukrajinské jednotky budou dále sestřelovat nepřátelská letadla přepravující na letiště v Belgorodu rakety určené k ostřelování Charkova a okolní oblasti. O tom, že sestřelené letadlo přepravovalo rakety S-300, dříve psal list Ukrajinska pravda.
První prohlášení ukrajinského generálního štábu nevneslo jasno ohledně toho, co se stalo, usoudila ruská ruská redakce BBC. Ukrajinská vojenská rozvědka podle serveru RBK-Ukrajina obvinila Rusko ze zmaření výměny zajatců a promyšlené operace z cílem destabilizovat Ukrajinu a oslabit její mezinárodní podporu.
Slovenský premiér Robert Fico v Užhorodu také oznámil slovenskou humanitární pomoc Ukrajině v podobě 20 tun materiálu a sanitek.
Velvyslanectví Spojených států v Bratislavě odmítlo tvrzení slovenského premiéra Roberta Fica, že Ukrajina je pod vlivem USA. Výrok označilo za nehodný spojence NATO.
Kyjev potvrdil, že se na dnešek chystala rusko-ukrajinská výměna válečných zajatců. Řekl to zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Nevyjádřil se ale k informaci, že ukrajinští zajatci byli na palubě ruského letounu, který se zřítil u Belgorodu.
Premiéři Slovenska a Ukrajiny Robert Fico a Denys Šmyhal na schůzce v Užhorodu.
Slovenský premiér Robert Fico na Ukrajině přislíbil, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do EU a pomoc 50 miliard eur Kyjevu z unijního rozpočtu, uvedl ukrajinský premiér.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu tvoří naprostou většinu ztrát letecké techniky malé stroje, jako jsou stíhačky a bitevníky. Mezi ztráty velkých letadel na ruské straně se řadí podle serveru oryxspioenkop dva zničené bombardéry Tu-22, jeden bombardér Tu-95, tři stroje Il-22, jeden letoun A-50, jedno dopravní letadlo An-26 a pět Il-76. Ukrajinci 25. února 2022 při útoku na letiště Hostomel u Kyjeva ztratili letoun An-225 Mrija, který byl po více než tři dekády největším letounem světa. Ukrajinské síly ztratily také nejméně čtyři letouny An-26 a dva stroje Il-76.
Ruské ministerstvo zahraničí tvrdí, že vojenský letoun Il-76 sestřelila Ukrajina. Pro svá tvrzení neposkytlo důkazy, podotkla agentura Reuters.
Všichni lidé na palubě transportního letounu, který se dnes zřítil v ruské Belgorodské oblasti, zahynuli, napsal na platformě Telegram tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Jejich počet neuvedl. Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že v regionu havaroval vojenský letoun Il-76, na jehož palubě bylo mimo jiné 65 ukrajinských válečných zajatců. Ruský poslanec Andrej Kartapolov ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, řekl, že letoun Il-76 sestřelily tři střely Patriot nebo Iris-T, píše web Meduza. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil.
Kyjev se k nehodě letounu v Belgorodské oblasti zatím oficiálně nevyjádřil. Ministerstvo obrany nemůže potvrdit, že letoun zasáhly ukrajinské obranné síly, protože "informace se stále upřesňují", napsala ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne na svém webu.
Premiéři Ukrajiny a Slovenska Denys Šmyhal a Robert Fico se dnes dopoledne podle médií sešli na ohlášeném společném jednání v ukrajinském Užhorodu, který leží u hranic se Slovenskem. Spolu s Ficem zavítali na Ukrajinu i někteří ministři jeho kabinetu. Fico před návštěvou nešetřil kritikou na adresu této východoevropské země, která se od předloňského února brání ruské vojenské invazi.
Ruský poslanec Andrej Kartapolov řekl, že letoun Il-76 sestřelily tři rakety Patriot nebo Iris-T, píše web Meduza s odkazem na dalšího politika.
Nejméně devět lidí včetně čtyřletého dítěte utrpělo zranění, když centrum druhého největšího ukrajinského města Charkova v úterý večer zasáhly další útoky ruských sil. Dnes to na sociální síti Telegram oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov, který zároveň zveřejnil fotografie zachycující některé z následků útoku.
Ukrajina ale ruské tvrzení o havarovaném vojenském letounu Il-76 s válečnými zajatci v Belgorodské oblasti odmítá. Zdroje listu Ukrajinska pravda v ozbrojených silách potvrdily sestřelení letadla s tím, že "to byla jejich práce". Zdroje z generálního štábu uvedly, že letadlo neslo protiletadlové rakety S-300.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo havárii vojenského letounu Il-76 v Belgorodské oblasti. Na palubě podle něj bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a další tři lidé. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury, podle ruských médií lidé na palubě zahynuli. Informaci ale nelze nezávisle ověřit.
V ruské Belgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76, píší ruská média. Úřady zprávy nepotvrdily, gubernátor informuje o neupřesněné nehodě.
Běloruské silové struktury provedly v úterý rozsáhlé domovní prohlídky u desítek bývalých politických vězňů a jejich příbuzných a některé z nich zadržely. Podle lidskoprávní organizace Vjasna v některých případech bezpečnostní síly zadržely celé rodiny. Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala na sociálních sítích svět k reakci na tyto zátahy.
Německo poprvé dodá Ukrajině vojenské vrtulníky. Podle německého ministerstva obrany získá Kyjev z prostředků bundeswehru šest víceúčelových strojů Sea King. Informovala o tom v úterý agentura DPA.
Spolu s vrtulníky Sea King Mk41 dostane Ukrajina také příslušenství, náhradní díly a výcvik posádek. Předání vrtulníků by se mělo odehrát ve druhém čtvrtletí tohoto roku, uvedla agentura AFP.
Útoky, které v úterý podniklo Rusko proti Ukrajině svými raketami a střelami, si po celé zemi vyžádaly 18 mrtvých a 130 zraněných, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním projevu ke spoluobčanům.
"Část raket se podařilo sestřelit, ale více než 200 objektů bylo poškozeno, včetně 139 obytných domů. Sto třicet lidí utrpělo zranění, bohužel 18 lidí zahynulo," řekl Zelenskyj.
Za vrchol arogance označil prezident Petr Pavel vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který podle Pavla připustil, že s Ukrajinou by Rusko mohlo jednat za předpokladu, že současné ukrajinské vedení zmizí ze scény. "Země, která napadne svého suverénního souseda, dva roky část jeho území okupuje, zničila velkou část jeho infrastruktury, pozabíjela desítky tisíc jeho lidí, řekne, že je ochotna vyjednávat, pokud se zbaví svého vedení, legitimně zvoleného v demokratických volbách. To je vrchol," řekl Pavel.
Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Demokratické státy by se proto měly snažit pomoci jí k co nejlepšímu výsledku. Na setkání s občany ve Stříbře na Tachovsku to dnes večer řekl prezident Petr Pavel.
"Měli bychom se na to dívat realisticky a ne příliš optimisticky růžovými brýlemi tak, jak tomu bylo mnohdy dosud. Rusko rozhodně není jednoduchý ani slabý protivník. Rusko se chová agresivně, ignorantsky. Měli bychom se snažit o to, aby Ukrajina uhrála co nejlepší výsledek a aby si pokud možno zachovala podporu demokratického světa," řekl prezident na jeden z dotazů občanů v sále kulturního domu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Turecký parlament schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument dostane k podpisu prezident Recep Tayyip Erdogan.
- Slovenský premiér Robert Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka, v ukrajinské metropoli podle něj panuje normální život.
- Útoky, které v úterý podniklo Rusko proti Ukrajině svými raketami a střelami, si po celé zemi vyžádaly 18 mrtvých a přes 130 zraněných, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Turecký parlament dnes večer schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba jeden rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Pro rozšíření Severoatlantické aliance o nový členský stát chybí ještě souhlas Maďarska.
Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly 18 mrtvých a přes 130 zraněných, uvedl Zelenskyj. Dosavadní bilance činila devět mrtvých a desítky raněných.
"Fico se vyznamenal cynickým prohlášením," napsala agentura Unian, která krátce před tím zveřejnila komentář experta nabádajícího Kyjev, aby se nerozhádal se slovenským premiérem, bez ohledu na jeho skandální výroky. Nad Ficovými vyjádřeními v předvečer naplánované schůzky s ukrajinským premiérem se pozastavil také deník Ukrajinska pravda.
"Slova premiéra Slovenska o 'klidném Kyjevu' zazněla ve stejný den, kdy Rusko podniklo další ostřelování Ukrajiny raketami. V hlavním městě byly mimo jiné poškozeny byty a auta a 22 lidí utrpělo zranění, jeden z nich je na jednotce intenzivní péče," napsal deník.
Fico řekl, že reagoval na požadavky ukrajinské strany a že je to pro něj praktické. Na tiskové konferenci přitom čelil dotazu, zda se nechce jet podívat na válku v Kyjevě osobně. "A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám…," uvedl (po 23. minutě). "Je tam absolutně normální život," dodal Fico, podle něhož konflikt na Ukrajině má lokalizovaný charakter.
Slovenský premiér Robert Fico dnes zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka; v ukrajinské metropoli podle něj panuje normální život. Fico to prohlásil na tiskové konferenci během výjezdního zasedání vlády ve východoslovenské Kamenici nad Cirochou, když odpovídal na otázku, proč se jeho středeční schůzka s ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem neuskuteční v Kyjevě, ale v Užhorodu u hranic.
V Česku od podzimu cvičí 20 ukrajinských dopravních pilotů z kyjevské Národní letecké univerzity. Jejich výcvik má přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení bojů.
Při představení projektu to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Absolventi výcviku by měli být připraveni k bezprostřednímu zařazení do civilní letecké dopravy, získají také evropskou licenci.
Jsou pořád blíž a blíž. Videoreportáž z ukrajinských pozic na severu země.
Kvůli hackerskému útoku byly v úterý části Lvova bez tepla a teplé vody.
Fotbalisté Slavie Praha nesehrají plánovaný přípravný zápas se Slovanem Bratislava. Vedení pražského klubu tak rozhodlo poté, co vyšlo najevo, že Slovan sehraje další přípravné utkání s ruským klubem Dynamo Moskva.
Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl premiér Petr Fiala. V případě plynu je podle něj téměř hotovo, u ropy to bude příští rok.
Agentura NATO podepsala s firmami z Francie a Německa dohodu o dodávkách dělostřelecké munice za 1,1 miliardu eur. Část je pro Ukrajinu.
Ukrajinský válečný veterán a jeden ze zakladatelů organizace Vrať se živý Anton Muravejnik řekl v rozhovoru pro deník Ukrajinska pravda, že první měsíce letošního roku budou pro Ukrajinu nejhorší, protože Rusové povolají na frontu posily a rezervy. Vrať se živý je organizace, kterou založili váleční veteráni a sbírají peníze na nákup neprůstřelných vest a dalšího vybavení pro vojáky a dobrovolníky. "Nepřítel má strategickou iniciativu a nám teď nezbývá než se bránit. Na to nemusíte být vojenský analytik, je to dost jasné," říká Muravejnik v rozhovoru.
Spojenci Ukrajiny musejí navýšit výrobu munice, je to absolutně nezbytné. Uvedl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Úterní ranní ruský útok na Kyjev.
Raketové údery na Ukrajinu dnes zabily nejméně pět lidí, 40 je zraněných, uvedl ministr vnitra Klymenko. Oběti jsou v Kyjevě, Charkově a Pavlohradu.
V Kyjevě je nejméně šest raněných po ruských raketových útocích, uvedl Kličko. V Charkově jsou lidé pod sutinami zasaženého bytového domu, píše Unian.
První dva dny poté, co byl v listopadu v bojích s ruskými jednotkami na východě Ukrajiny zabit její mladší bratr, ochromil Annu Birzulovou zármutek. Pak se vrhla do akce a sepsala petici, v níž požádala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby udělil devětadvacetiletému Bohdanovi Krotovovi nejvyšší vojenské vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Příbuzní a přátelé usilují o uznání padlých vojáků a nové petice určené hlavě státu se v této souvislosti objevují téměř denně, napsala agentura Reuters.
Nejméně jednoho mrtvého a dva zraněné si dnes v Kramatorsku na východě Ukrajiny vyžádal útok ruské rakety Iskander, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na Vadima Filaškina, který stojí v čele správy Doněcké oblasti. "Jeden mrtvý a dva zranění - taková je upřesněná informace o útoku na Kramatorsk," napsal Filaškin na Facebooku. Zranění byli ošetřeni na místě, léčení v nemocnici není nutné, dodal.
Takový ruský přístup je nepřijatelný pro Ukrajinu a její spojence, nicméně Lavrov vybídl ostatní členy RB OSN, aby vyslechli ruské stanovisko, "dokud je ještě čas", dodala BBC. Připomněla, že Zelenskyj opakovaně prohlašoval, že jednání s Moskvou jsou možná pouze po úplném stažení ruských vojsk z území Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.
"Nikdy jsme neodmítali a vždy jsme zůstávali připraveni k jednání. Ale ne k jednáním o setrvání pohlavárů kyjevského režimu a o jejich fantaziích, ale o překonání dědictví destruktivního desetiletého rozkrádání země a násilí vůči jejím národům," prohlásil Lavrov podle ruských tiskových agentur. Lavrov podle serveru BBC News obvinil Západ, že se snaží dotlačit Kyjev k další eskalaci konfliktu a nevyvíjí žádné úsilí ohledně ukončení jeho "horké fáze".
Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání nynějšího ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi ve válce označované za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Západ poskytuje napadené zemi vojenskou a další pomoc.
Rusko nikdy neodmítalo jednat o míru a je k tomu připraveno, ale nenechá Zelenského režim u moci v Kyjevě, prohlásil Lavrov na zasedání RB OSN.
Podle Lipavského je v souvislosti s Ukrajinou rovněž důležité, aby se Evropská unie věnovala celkově strategii vůči Rusku. "To je dlouhodobě debata, která tady v EU není vítaná, ale já si myslím, že pokud brzy vstoupíme do třetího roku ruské války, tak bychom si některé otázky měli umět položit," dodal.
"Všechny oči se nyní upírají na mimořádnou Evropskou radu (1. února), která bude posouvat agendu, pokud jde o makrofinanční pomoc (pro Ukrajinu)," řekl Lipavský novinářům. Ohledně finanční podpory pro Ukrajinu existuje podle diplomatických zdrojů opatrný optimismus, že se podaří na mimořádné Evropské radě dosáhnout dohody 27 členských států. V prosinci dohodu blokovalo Maďarsko. Jde o 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na příští čtyři roky, které jsou součástí revize dlouhodobého rozpočtu EU.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Bruselu před svými unijními kolegy prosazoval český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko se snaží tento požadavek dostat do třináctého balíčku sankcí proti Rusku, který Evropská unie sestavuje. Praha nyní sbírá pro svůj návrh podporu. S unijními ministry se rovněž prostřednictvím videohovoru spojil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který jim přiblížil aktuální situaci v zemi a poděkoval za dosavadní pomoc.
Ceny ropy kvůli konfliktům na Blízkém východě a Ukrajině rostou. Brent si připisuje téměř dvě procenta a pohybuje se pod 80 dolary za barel.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle televize TVN 24 požádal Polsko o pomoc s dosažením tří klíčových cílů Kyjeva v letošním roce: schválením pomoci Evropské unie pro Ukrajinu, zahájením rozhovorů o vstupu do EU a jasným rozhodnutím washingtonského summitu NATO ohledně příštího členství Ukrajiny. Premiéři podle Šmyhala jednali o "restartu" polsko-ukrajinských vztahů a také o otevření čtyř nových hraničních přechodů ke 14 stávajícím. "Během 698 dnů války Polsko dodalo Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě téměř 3,5 miliardy dolarů (téměř 80 miliard Kč)," řekl ukrajinský premiér podle listu Gazeta Wyborcza.
Polský premiér Donald Tusk dnes jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským také o společné produkci zbraní. Vyplývá to z prohlášení obou politiků po jejich schůzce. Šéf polské vlády v této souvislosti podle deníku Gazeta Wyborcza hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Zelenskyj po jednání s hostem poděkoval za nový balík polské vojenské pomoci, jakož i za polský úvěr určený na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Zemědělci z unijních zemí od Nizozemska přes Rumunsko a Německo až po Francii protestují. Sužují je mimo jiné ceny pohonných hmot, ukrajinská konkurence a evropská omezení, napsala dnes agentura AFP. Unijní ministři zemědělství budou v úterý v Bruselu projednávat udržitelnost zemědělských postupů, technologické inovace či konkurenceschopnost.
O víkendu v mnoha ruských městech i v cizině stály fronty lidí, kteří se rozhodli podpořit kandidaturu politika Borise Naděždina na ruského prezidenta. Naděždina nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, a tak potřebuje 100 tisíc podpisů, aby se dostal na hlasovací lístky, uvedl dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Současně zveřejnil snímky front před štáby Naděždinovy kampaně.
"Představte si, že jdete spát a noc začíná tím, že vám do kalhot nebo svetru vleze myš, žvýká vám konečky prstů nebo vás kouše do ruky. Spíte dvě nebo tři hodiny, podle toho, jak máte štěstí," řekla televizní stanici ukrajinská vojačka, která používá volací znak Kira a loni na podzim působila se svojí jednotkou v Záporožské oblasti. Odhadovala přitom, že v zákopovém bunkru, kde byla se čtyřmi vojáky, se nacházelo asi tisíc myší. "Nebyly to myši, kdo nás navštívil, my jsme byli jejich hosté," dodala.
Zákopy na frontové linii, kde svádí boje ukrajinská armáda s ruským invazním vojskem, zamořily myši a krysy, které údajně i šíří mezi vojáky nemoci. Napsala to televize CNN na svém webu. Situace podle ní připomíná podmínky, které sužovaly vojáky v zákopech během první světové války. Za současným přemnožením hlodavců v zákopech je částečně roční období i cyklus páření zvířat, ale je také ukazatelem toho, jak se válka stala statickou, napsala americká zpravodajská stanice.
Na Ficovy výroky, že Ukrajinci musí přistoupit na kompromis, protože Rusové neodejdou "z Donbasu a Luhansku nebo Krymu", dnes reagovalo ukrajinské velvyslanectví na Slovensku. "Ukrajina a její partneři se snaží o odsun Rusů z Krymu, Donbasu a Luhansku, aby nešli dál, třeba do Košic, Prešova a na další slovenská území," sdělilo.
Diskuse o rozšíření EU se často spojuje s diskusí o institucionálních změnách bloku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v prosincovém rozhovoru sdělil, že to považuje za velmi nebezpečné, protože by se tím vyslal jasný signál zemím západního Balkánu, Ukrajině, Moldavsku či Gruzii, že si na vstup do unie počkají další dlouhé roky, než se debata ukončí.
Koaliční politici by nespojovali vstup dalších zemí do Evropské unie s debatou o úpravě mechanismů rozhodování uvnitř bloku. V dohledné době výsledky debaty stejně neočekávají. Řekli to na dnešní konferenci 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Do debaty byli pozváni i zástupci opozičních hnutí ANO a SPD, avšak nedorazili.
Česká republika patří mezi deset největších producentů bioplynu v Evropě. Ve více než 600 tuzemských stanicích bylo předloni vyrobeno téměř osm terawatthodin bioplynu. Meziročně se tak produkce zvýšila asi o desetinu a počet stanic za posledních deset let stoupl na dvojnásobek. Ve výrobě biometanu naopak Česko zaostává. Uvedla to dnes společnost EFG. Největším výrobcem bioplynu v Evropě je Německo.
Ukrajina by měla zrušit státní návštěvy představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu, uvedl na Facebooku šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Neupřesnil, které představitele má na mysli, portál Ukrajinska pravda ale dal jeho vyjádření do souvislosti s nedávnými protiukrajinsky vyznívajícími výroky slovenského premiéra Roberta Fica. Fico se o víkendu v rozhovoru vyslovil proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance a Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí odmítlo vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, který v televizním rozhovoru hovořil o nutných územních ústupcích Ukrajiny Rusku. "O žádných takových kompromisech nemůže být ani řeči," uvedla mluvčí ministerstva Olga Nikolajenková. Fico se má ve středu setkat v Užhorodě s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. V rozhovoru pro státní televizi řekl, že Ukrajina bude muset akceptovat ruskou kontrolu Krymu a Donbasu.
Při ruském ostřelování města Kramatorsk na východě Ukrajiny zahynul jeden člověk.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že navrhne zákon, který umožní Ukrajincům mít dvojí občanství. Podle něm by tak mohli získat občanství i lidé ukrajinského původu, kteří se narodili v zahraničí nebo tam dlouhodobě žijí.
Po celé Ukrajině úřady vyhlásily letecký poplach varující před hrozbou možného ruského vzdušného útoku.
Donald Tusk v Kyjevě s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem.
Není nic důležitějšího než podpora Ukrajiny v jejím válečném úsilí proti ruské agresi, řekl při své návštěvě Kyjeva polský premiér Donald Tusk. Pomoc bránící se zemi označil podle stanice TVN 24 za "záležitost číslo jedna".
Experti z Institutu pro studium války (ISW) potvrdili na základě geolokace, že ruští vojáci postoupili na jihu a jihovýchodě města Avdijivka, které se už několik měsíců snaží dobýt. Ruský postup potvrdil také ukrajinský vojenský analytik Konstantyn Mašovec.
Polský premiér Donald Tusk přijel do Kyjeva. Čeká ho schůzka se šéfem ukrajinské vlády Denysem Šmyhalem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tuskův proevropský kabinet je ve funkci od minulého měsíce, kdy po osmi letech vystřídal u kormidla moci národní konzervativce. Polsko platí za klíčového spojence Ukrajiny. Od začátku ruské invaze dodává napadené zemi vojenskou pomoc, poskytuje útočiště milionům válečných uprchlíků. Přes jeho území, přes letiště v Rzeszówě, ale i po železnici, proudí na Ukrajinu vojenská pomoc od západních spojenců.
Ukrajinská armáda v neděli pozdě večer popřela obvinění Ruska, že téhož dne ostřelovala tržiště v Rusy okupovaném Doněcku. Informuje o tom portál RBK Ukrajina. Podle místních proruských úřadů tam zemřely skoro tři desítky lidí.
Ukrajinské vojenské uskupení Tavrija uvedlo, že "odpovědně prohlašuje", že jeho jednotky v tomto případě nepoužily při svých operacích takové zbraně, které by vedly ke ztrátě životů. Podobná tvrzení bojujících stran nelze bezprostředně ověřit z dalších zdrojů. Podle Ukrajinců je odpovědnost za smrt civilistů třeba přičítat Rusku. "Doněck je Ukrajina! Rusko bude muset nést odpovědnost za ztracené životy Ukrajinců," uvedla ukrajinská armáda.
Nedělní ostřelování Doněcka se má dnes dostat na pořad jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kterého se zúčastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruské úřady zvýšily bilanci obětí a zraněných po útoku na tržnici v Doněcku na 27 mrtvých a 25 zraněných. Tvrzení úřadů nelze bezprostředně ověřit.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Nejméně 25 lidí zahynulo a dalších 20 bylo zraněno při ostřelování Doněcku, tvrdí ruské úřady. Ukrajina obvinění popírá.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném projevu vyzval spoluobčany, aby projevili odolnost. Je to podle něj kriticky důležité pro vítězství Ukrajiny.
- Rada bezpečnosti OSN bude v pondělí jednat o Ukrajině. Očekává se účast ruského ministra zahraničí Sergeja Lavrova.
Záběry z Doněcku.
Na sociálních sítích se podle ruskojazyčného serveru BBC objevily záběry z ostřelování Doněcka, které ukazují poničené budovy a auta a těla ležící v ulicích. Podobné snímky na místě pořídili fotografové agentury Reuters.
Útok mířil na tržnici na doněckém předměstí Tekstilščik, uvedl Moskvou dosazený starosta okupovaného východoukrajinského města Alexej Kulemzin. Místo je běžně plné lidí a nachází se tam mnoho obchodů, dodal.
Ostřelování Doněcka se má dostat na pořad pondělního jednání Rady bezpečnosti OSN s účastí ministra Sergeje Lavrova, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur. Podle Ruska si ostřelování vyžádalo již 25 mrtvých a 20 lidí utrpělo zranění.
Podle ruských úřadů v důsledku ostřelování v Doněcku již nejméně 18 lidí zahynulo a dalších 13 bylo zraněno. Na platformě Telegram to uvedl Moskvou dosazený starosta okupovaného východoukrajinského města Alexej Kulemzin. Za úder jsou podle něj zodpovědné ukrajinské ozbrojené síly. Kyjev se k události nevyjádřil, tvrzení úřadů nelze bezprostředně ověřit.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho síly převzaly kontrolu nad vesničkou Krochmalne na hranicích Charkovské a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinští vojáci dostali rozkaz se z místa stáhnout, oznámil zároveň podle agentury Ukrinform mluvčí ukrajinských pozemních sil.
Ruský postup v Charkovské oblasti dnes zlehčoval mluvčí pozemních sil Volodymyr Fitio, podle kterého dobytá vesnice sestávala ze zhruba pěti domů.
"Krochmalne byla obec, kde před začátkem ruské rozsáhlé invaze žilo 45 lidí. (…) V souladu s tím je naším hlavním cílem chránit životy ukrajinských obránců, kteří dostali rozkaz přesunout se na předem připravené záložní pozice," citovala mluvčího agentura Ukrinform. "Několik stovek metrů", které Rusko postupem získalo, podle něj nemají na situaci na frontě vliv.
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem, píše slovenský tisk. Podle listu Pravda vstoupilo 15. ledna v platnost rozhodnutí ministryně, kterým povolila komunikaci a spolupráci Slovenska s oběma těmito zeměmi zakázanou její předchůdkyní Natálií Milanovou.
"Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura," řekla Šimkovičová Pravdě přes svého mluvčího Pavla Čorbu.
Předseda výboru slovenského parlamentu pro kulturu a média Roman Michelko listu řekl, že Milanová při zákazu jednala ideologicky a že je proti jakékoliv cenzuře kultury. Umělci a tvůrci podle něj nemohou za to, jaký mají politický režim, a kulturní výměna by podle něj měla i nadále fungovat. "Tvůrci ruské kultury by neměli být diskriminovaní či ostrakizovaní za to, jaký režim je u moci," prohlásil poslanec za vládní stranu. Dodal ale, že by rozuměl tomu, pokud by ministerstvo chtělo omezit spolupráci se zjevnými ideologickými propagátory.
Nejméně 13 lidí zahynulo při ostřelování Doněcku na okupované východní Ukrajině, uvedly podle agentury AP tamní úřady kontrolované Ruskem.
Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.
Ruská ropa, které se po uvalení západních sankcí kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 vyhýbá řada mezinárodních odběratelů, se po většinu loňského roku obchodovala s výraznou slevou vůči mezinárodním referenčním hodnotám.
Rusko v noci na neděli ohlásilo útoky dronů v několika oblastech. Ruské ministerstvo obrany na Telegramu informovalo o útocích ukrajinských dronů na Smolenskou, Tulskou a Orelskou oblast. Nad Smolenskou oblastí podle něj protivzdušná obrana zničila čtyři bezpilotní letouny.
Výbuch v terminálu Usť-Luga, který leží při Baltském moři nedaleko od hranic s Estonskem, zasáhl zařízení plynárenské společnosti Novatek. Na záběrech z místa jsou vidět plameny šlehající do výšky. Úřady Leningradské oblasti uvedly, že se incident obešel bez obětí.
Drone attack reported this evening at the Russian Novoteka oil and LNG terminal in the port of Ust-Luga, Leningrad Oblast.
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) January 21, 2024
The facility is currently burning. pic.twitter.com/YxObs8AjwD
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo připravenost brzy navštívit Severní Koreu, když tento týden v Moskvě přijal ministryni zahraničí KLDR Čche Son-hui. S odvoláním na agenturu KCNA to dnes napsala agentura Reuters, podle níž by šlo o první návštěvu ruského prezidenta v komunistické zemi po více než 20 letech.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov už v pondělí uvedl, že Rusko doufá, že se Putinova návštěva KLDR uskuteční v "dohledné budoucnosti", i když přesné datum ještě nebylo stanoveno.
Severní Korea Rusku poskytla značné množství munice a raket, čímž podle USA a jeho spojenců porušila vícero rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Vojenský soud na ruském poloostrově Kamčatka odsoudil sedm vojáků k trestům od dvou let až po dva a půl roku ve vězeňském táboře za to, že odmítli bojovat proti Ukrajině. Oznámil to dnes ruský server Mediazona s odvoláním na sdělení soudu.
V loňském roce ruské soudy řešily 421 případů nesplnění rozkazu, což je v současnosti z hlediska trestu ten nejmírnější způsob, jak se vyhnout odeslání na frontu, dodal server Mediazona.
Souhrn důležitých událostí za několik posledních dní:
Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, že neočekává v dohledné době uzavření příměří na Ukrajině.
Němečtí experti považují v rozmezí příštích pěti až osmi let za možný ruský vojenský útok na některou ze zemí Severoatlantické aliance. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel to prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném projevu vyzval spoluobčany, aby projevili odolnost. Je to podle něj kriticky důležité pro vítězství Ukrajiny v současné válce s Ruskem. Ještě dříve v rozhovoru pro britskou televizi Zelenskyj připustil, že ho znepokojuje představa, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Trumpovo tvrzení, že je schopen během 24 hodin ukončit rusko-ukrajinskou válku, považuje Zelenskyj za "velice nebezpečné".
Slovenský premiér Fico chce svému ukrajinskému protějšku říct, že jeho země nepatří do EU a NATO.
"Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku a nic jiné," řekl dále slovenský premiér.
Fico je také přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty.
A to je Ukrajina podle Ficova názoru od roku 2014 "pod totální kontrolou a vlivem Spojených států". "Ukrajina není suverénní, samostatná země, Ukrajina je pod absolutním vlivem Spojených států amerických.
Slovenský premiér Fico chce svému ukrajinskému protějšku říct, že jeho země nepatří do EU a NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném projevu vyzval spoluobčany, aby projevili odolnost. Je to podle něj kriticky důležité pro vítězství Ukrajiny v současné válce s Ruskem. Ještě dříve v rozhovoru pro britskou televizi Zelenskyj připustil, že ho znepokojuje představa, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu.
Trumpovo tvrzení, že je schopen během 24 hodin ukončit rusko-ukrajinskou válku, považuje Zelenskyj za "velice nebezpečné". Pokud však bývalý americký prezident a nynější favorit výběru republikánského kandidáta pro listopadové prezidentské volby dokáže svůj slib splnit, zve jej do Kyjeva, citovala Zelenského agentura AP.
Ruský soud poprvé vynesl osvobozující rozsudek nad ruským vojákem obžalovaným ze zavraždění spolubojovníka ve válce proti Ukrajině. S rozhodnutím poroty a soudce posádkového soudu v Novočerkassku na jihozápadě Ruska ale nesouhlasí prokurátoři a také zástupci pozůstalých, kteří podali odvolání.
Válka na Ukrajině potrvá nejméně další dva roky, odhadují americké a další západní zpravodajské služby. S odkazem na zdroje blízké těmto kruhům to napsal server CNN. Podle něj se kvůli těmto hodnocením Bílý dům snaží zajistit finanční a vojenskou podporu Ukrajiny i pro případ, že současný prezident Joe Biden nevyhraje nadcházející americké volby a v čele země ho vystřídá republikánský kandidát.
Nynější mandát Bidenovi vyprší v lednu příštího roku. Současná americká administrativa, ale i vedení NATO či vláda v Kyjevě počítají s tím, že pokud do prezidentského křesla opět usedne největší favorit Republikánské strany pro listopadové volby Donald Trump, Spojené státy podporu Ukrajině sníží.
"Očekáváme, že díky účasti v iniciativě vertikálního koridoru uskutečníme dodatečné dodávky plynu z Rumunska do střední Evropy v objemu přes sedm miliard krychlových metrů ročně," uvedl šéf ukrajinského systému pro přepravu plynu Dmytro Lyppa. Dodal, že Ukrajina nyní pracuje s Moldavskem na podmínkách letošního využití dodatečných kapacit transbalkánského plynovodu v objemu šesti milionů krychlových metrů denně.
"Spolupráce na posílení a zvýšení flexibility regionálního plynárenského systému se stává nejvyšší prioritou," uvedla šéfka společnosti DESFA Maria Rita Galliová.
"Vertikální koridor se nyní spojí s transbalkánským plynovodem a umožní dopravu zemního plynu z Řecka do Moldavska a do podzemních zásobníků na Ukrajině," uvedlo moldavské ministerstvo energetiky. Transbalkánský plynovod se využívá k přepravě ruského plynu na Balkán přes Ukrajinu, Rumunsko a Moldavsko. Využití jeho kapacity je však nyní nízké, protože ruská plynárenská společnost Gazprom v roce 2020 přesměrovala dodávky do Turecka prostřednictvím plynovodu TurkStream, napsala agentura Reuters.
Slovensko, Ukrajina a Moldavsko se připojily k iniciativě na vytvoření koridoru pro přepravu zemního plynu mezi Řeckem a státy ležícími severně od Řecka. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Řecko se již v roce 2016 dohodlo s Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem na rozvoji infrastruktury potřebné k realizaci takzvaného vertikálního plynového koridoru, který by umožňoval obousměrné dodávky plynu mezi těmito zeměmi.
Soud v sibiřském Irkutsku dnes potrestal odnětím svobody v délce 19 let muže, který v září 2022 několik dní po začátku částečné mobilizace v Rusku postřelil odvodového komisaře a těžce ho zranil. Soud 26letého Ruslana Zinina shledal vinným z terorismu a nezákonného držení zbraně. Zinin pět dní po vyhlášení mobilizace rozpoutal střelbu ve vojenském komisariátu ve městě Usť-Ilimsk v Irkutské oblasti na Sibiři. Několikrát zasáhl odvodového komisaře, který musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče.
Obranná linie má podle deníku zahrnovat asi 600 betonových bunkrů podél estonských hranic. Odhaduje se, že jejich výstavba vyjde na zhruba 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun). Výstavba má být zahájena v roce 2025, uvedla stanice ERR.
Poradce estonského ministerstva obrany Kaido Tiitus pak ve vyjádření pro média hovořil přímo o nebezpečí ruského útoku na Estonsko. "Rusko je a bude největší hrozbou pro estonskou bezpečnost … Musíme být připraveni, aby cena útoku na Estonsko byla pro Rusko co nejvyšší," citoval poradce deník Postimees.
"Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ukázala, že vedle armádní techniky, munice a armádního personálu jsou pro obranu Estonska od prvního metru nezbytné fyzické obranné konstrukce na hranici," uvedl estonský ministr obrany Hanno Pevkur v prohlášení na webu svého resortu.
Estonsko, Litva a Lotyšsko se chystají na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem postavit obrannou linii včetně stovek bunkrů. Dnes to oznámilo estonské ministerstvo obrany s tím, že ministři obrany tří pobaltských zemí podepsali příslušnou dohodu. Podnětem pro výstavbu obranných konstrukcí na hranicích je podle estonského ministra ruská vojenská agrese na Ukrajině.
Další výzvou pro Ukrajinu je nová mobilizace. Ukrajinské armádní vedení požádalo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby nařídil mobilizaci dalšího zhruba půl milionu vojáků. Zelenskyj se nicméně podle britského listu zdráhá učinit takovýto nepopulární krok v době, kdy jeho obliba mezi voliči podle průzkumů slábne.
Podle dat britského deníku a Mezinárodního institutu pro strategická studia má Rusko v současnosti značnou výhodu jak v počtu vojáků, tak také v množství zbraní. Zatímco Ukrajina má necelých 700 tisíc aktivních vojáků, Rusko jich má k dispozici bezmála 1,2 milionu a Moskva má také značnou převahu co do počtu stíhaček, vrtulníků, tanků a dalších obrněnců i válečných plavidel, uvedl deník.
Západní představitelé se podle listu domnívají, že právě strategie silné "aktivní obrany" by Ukrajině umožnila upevnit během letoška své síly a připravit se na následující rok, kdy by měla nová ukrajinská protiofenziva větší šanci na úspěch. Deník v této souvislosti rovněž připomněl zprávu estonského ministerstva obrany z prosince, podle níž by se Ukrajina měla vrátit k pokusům o ofenzivu až v roce 2025. V letošním roce by se podle tohoto estonského hodnocení měla soustředit na "strategickou obranu", což by jí a jejím spojencům poskytlo čas na posílení průmyslové základny, výcvik rezerv nebo navýšení výroby dělostřeleckých zbraní.
Rozsáhlou ofenzivu Rusko možná plánuje už v létě, sdělili deníku nejmenovaní ukrajinští představitelé z bezpečnostního sektoru. Jejím cílem bude ovládnout zbylé části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už v srpnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil za součást Ruska. Vyloučen není ani scénář, kdy se Rusko pokusí o ovládnutí druhého největšího ukrajinského města Charkova nebo i Kyjeva, napsal deník v článku s názvem "Aktivní obrana: jak Ukrajina plánuje přežít rok 2024".
Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást, napsal dnes britský list Financial Times. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny a podrobení si jejího obyvatelstva, uvedl také deník, který se odvolává na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty, které měli jeho novináři možnost prostudovat.
Ve třetí největší ruské ropné rafinérii ve městě Rjazaň propukl požár.
Ruská prokuratura požádala o 28letý trest odnětí svobody pro Darju Trepovovou, která je obviněná z loňské vraždy ruského proválečného blogera vystupujícího pod pseudonymem Vladlen Tatarskij.
Ruský soud v Abakanu na Sibiři poslal na osm let a jeden měsíc do vězeňského tábora jednašedesátiletého Igora Pokusina, kterého uznal vinným z přípravy vlastizrady. Pokusin, který se narodil v Oděse na jihu Ukrajiny, ale žije v Rusku, i v penzi pokračoval v práci civilního pilota. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se postavil proti válce a chtěl se vrátit do vlasti. O svém záměru diskutoval se známými. Podle verze ruských tajných služeb se penzista chtěl přidat k ukrajinským ozbrojeným silám, aby "s využitím svých zkušeností bojoval v letectvu proti ruským vojskům".
V ruském městě Klincy dopadl dron na sklad paliva, který se vznítil. S odvoláním na ruské zdroje o tom informuje ukrajinský zpravodajský server Obozrevatel.
Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS. Podobné výpadky v zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu GPS varovala polská agentura pro leteckou navigaci.
V úterý se problémy s navigačním systémem GPS, který se používá k civilním i vojenským účelům, objevily hlavně v severních a centrálních částech Polska. V polských médiích se koncem loňského roku objevily spekulace, že tyto incidenty mohou souviset s blíže neurčenými cvičeními NATO v Baltském moři nebo že za nimi stojí Rusko, které v Kaliningradské oblasti vklíněné mezi členské státy aliance testovalo systémy elektronické války.
Němečtí experti považují v rozmezí příštích pěti až osmi let za možný ruský vojenský útok na některou ze zemí Severoatlantické aliance. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel to prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Bezprostřední napadení Ruskem podle něj nyní nehrozí, ale Německo musí být připravené.
"Chci naši společnost probudit," řekl Pistorius o svém varování před ruskými mocenskými ambicemi a o tom, že bundeswehr, jak se německá armáda nazývá, musí být na válečný střet připraven. Jako opatření zmínil úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu a také možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.
Německo podle ministra obrany Pistoriuse vidí jako možné, že Rusko za pět let napadne zemi NATO. Německo musí být připravené, řekl listu Tagesspiegel.
Ve městě Klincy v ruské Brjanské oblasti hoří zásobníky pohonných hmot poté, co je zasáhl dron sestřelený protivzdušnou obranou. Informoval o tom Alexander Bogomaz, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou a Běloruskem. Podle Ruska se na cíle ve městě Klincy snažila útočit ukrajinská armáda.
"Během likvidace vzdušného cíle byla na území skladu pohonných hmot shozena munice," uvedl Bogomaz na Telegramu. Začaly kvůli tomu hořet zásobníky. Na místě zasahují hasiči a další záchranáři. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.
Ruské soudy potrestaly tisíce lidí za kritiku války. List The New York Times přináší příběhy odsouzených.
Pokud ale ukrajinské drony ničí protivzdušná obrana, která neumí fungovat na dlouhou vzdálenost, může to představovat nebezpečí pro obyvatele měst, na něž padají úlomky, napsala také BBC. Na likvidování ukrajinských bezpilotních prostředků musí podle ní Rusko patrně vynakládat mnoho drahých raket, poněvadž na spolehlivé zničení jednoho cíle se jich používá vícero.
Pokud si tedy ukrajinský průmysl osvojí masovou výrobu útočných dronů s dlouhým doletem, bude to pro ruskou protivzdušnou obranu velká výzva, poznamenává BBC. Rusko podle ní nebude s to ochránit všechny své důležité objekty.
Ukrajina už dříve avizovala, že pracuje na vývoji dronů, které dokážou urazit větší vzdálenost než dřívějších 700 kilometrů. Podle BBC je zpráva o útoku v Leningradské oblasti důkazem, že se to Kyjevu daří. "Umíme vyrobit něco, co stojí 350 dolarů za kus (zhruba 8000 korun) a co dnes v noci doletí do Petrohradu," prohlásil podle agentury Interfax-Ukrajina během diskuse ve švýcarském Davosu ukrajinský ministr Kamyšin. "Ano, dnes v noci jsme zasáhli cíl a ta věcička urazila přesně 1250 kilometrů," sdělil.
Vzdálenost 1250 kilometrů urazil ukrajinský dron, který v noci na dnešek podle médií zaútočil na ropný terminál v ruské Leningradské oblasti, tvrdí podle portálu Interfax-Ukrajina ukrajinský ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin. Na dlouhou vzdálenost, kterou musel dron překonat, předtím upozornila ruskojazyčná verze webu BBC News, podle níž dříve přicházely z Ruska zprávy o útocích nejdále asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Leningradská oblast obklopuje druhé největší ruské město Petrohrad.
Do cvičení NATO se zapojí i česká armáda, konkrétně do jeho dílčích součástí, potvrdila mluvčí českého generálního štábu Magdalena Dvořáková. Steadfast Defender podle ní zaštiťuje cvičení na alianční, mezinárodní i národní úrovni. Češi se zúčastní cvičení Brilliant Jump, Loyal Leda a dalších dvou cvičení v květnu, uvedla. Loyal Leda se uskuteční na území Česka v březnu.
Po odmítnutí Paříže ohledně ruských obvinění si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo francouzského velvyslance v Rusku Pierra Lévyho. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle TASS zopakovala dřívější tvrzení Moskvy, že v úterý při ruském úderu zemřelo několik desítek Francouzů.
Poslanci Evropského parlamentu se shodli, že současná maďarská vláda Viktora Orbána ohrožuje hodnoty, instituce a finanční zájmy Evropské unie. Maďarsko by podle jimi přijatého usnesení nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv.
Europarlament rovněž zpochybňuje rozhodnutí Evropské komise, která loni v prosinci vyplatila Budapešti deset miliard eur (asi 252 miliard korun) z fondů EU den předtím, než Orbán jako jediný na summitu členských zemí zablokoval návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu dnes přislíbil, že Francie zaplatí výrobu dalších 12 samohybných houfnic Caesar. Učinil tak v naději, že spojenecké země zaplatí výrobu dalších 60 děl tohoto typu. Paříž přislíbila Kyjevu také dodávky leteckých střel po celý rok.
Francie dnes popřela tvrzení Ruska, že na Ukrajině jsou francouzští žoldnéři. Reagovala tak na středeční prohlášení ruského ministerstva obrany, podle kterého v úterý při vzdušném úderu na ukrajinský Charkov zemřelo přes 60 zahraničních bojovníků, hlavně Francouzů. "Francie zcela v souladu s mezinárodním právem pomáhá Ukrajině dodávkami vojenského materiálu a výcvikem vojáků, aby ji podpořila v boji na obranu její suverenity, nezávislosti a územní celistvosti," uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. "Francie nemá žádné žoldnéře na Ukrajině ani nikde jinde, na rozdíl od některých jiných (zemí)," uvedlo také ministerstvo v narážce na Rusko, jehož žoldnéři bojují na Ukrajině a jsou rozmístěni v některých afrických zemích.
Z Estonska musí odjet nejvyšší představitel tamní odnože ruské pravoslavné církve Valerij Rešetnikov, v církvi známý jako metropolita Jevgenij, který podle estonské vlády šíří prokremelskou rétoriku. Estonské úřady mu odmítly prodloužit povolení k pobytu.
Osobní vzpomínka na ukrajinského kamaráda a hrdinu.
Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května.
Prokurátor navrhl ruskému soudu, aby nacionalistu a zároveň kritika Kremlu Igora Girkina odsoudil k téměř pěti letům za extremismus. Girkin kritizuje taktiku ruské armády na Ukrajině.
Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruští vojáci "získali kontrolu" nad vesnicí Vesele u Bachmutu na východě Ukrajiny. Před válkou tam žilo sto obyvatel.
Rusko nemůže být poraženo ve válce proti Ukrajině a tuto zemi čeká osud Afghánistánu, prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě.
Rusové tvrdí, že se Ukrajina v noci na čtvrtek pokusila zaútočit drony na zásobníky s ropou v Petrohradu.
Čínská delegace na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu odmítla jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsal to server Politico, podle něhož měli ukrajinští představitelé o setkání s čínskými lídry zájem, ale Peking je dál na straně ruského prezidenta Vladimira Putina. Obvykle dobře informovaný server se odvolává na svědectví amerických diplomatů.
Švédský znalec Ruska Martin Kragh pro Aktuálně.cz: Putin se nevzdává cíle instalovat v Kyjevě proruskou vládu. Ruský průmysl je plně podřízen válečným potřebám.
Rusko v noci opět útočilo na ukrajinské území. Podle Kyjeva k tomu nyní použilo celkem 33 dronů šáhed íránského původu, z nichž se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zlikvidovat 22. Hlavními cíli úderů byl sever a jih země, která se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi.
Při dvou ruských vzdušných úderech na město Čuhujiv v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny ve středu zahynula civilistka, která spravovala kotelnu. Informoval o tom pozdě večer na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov, podle něhož útok poškodil vzdělávací instituci a další člověk utrpěl zranění.
Bez jednoznačného výsledku skončila středeční schůzka, na níž se v Bílém domě snažil americký prezident Joe Biden posunout patovou situaci kolem americké imigrační politiky, která blokuje dohodu o další finanční podpoře především pro Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi.
Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podle agentury Reuters setkání označil za přínosné, zdůraznil však, že jeho strana dál za prioritu pokládá tvrdší opatření na americké hranici s Mexikem.
Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer po stejné schůzce novinářům podle agentur řekl, že vidí "velkou míru shody" mezi oběma stranami a Biden prý slíbil "posun kupředu" v otázce ochrany americké hranice.
Zpřísněním imigrační politiky republikáni podmiňují svou podporu pro další financování pomoci Ukrajině.
Ukrajinským silám se díky prostředku protivzdušné obrany kombinujícímu sovětské a západní technologie podařilo sestřelit dron šáhed na vzdálenost devíti kilometrů. Dnes to podle agentury Unian uvedl ukrajinský ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin, podle něhož jde o první úspěšné použití takového "hybridního" systému.
"Rozhodli jsme se vytvořit protivzdušnou obranu vlastní výroby. Vzali jsme sovětské komponenty a těmto systémům uzpůsobili západní rakety. Nebo bereme západní odpalovací zařízení, k nimž připojíme staré sovětské rakety," vysvětlil podle agentury Unian Kamyšin v debatě během Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v úterý při vzdušném úderu na ukrajinský Charkov zemřelo přes 60 zahraničních bojovníků. Byli mezi nimi hlavně Francouzi, uvedla Moskva. Kyjev se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřil.
Švédsko nevylučuje, že Ukrajině dodá letouny Gripen, ale v tuto chvíli se o tom nevedou žádná jednání. Uvedl to švédský ministr zahraničí Tobias Billström.
Výsledek války na Ukrajině předurčí osud světa, prohlásil dnes na úvod jednání Vojenského výboru NATO v Bruselu jeho předseda, admirál Rob Bauer. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina bude mít i nadále podporu Severoatlantické aliance, a ocenil ukrajinské vojáky. Česko na jednání v Bruselu zastupuje náčelník generálního štábu Karel Řehka. Bauer ocenil obrovské nasazení ukrajinských vojáků. "V temnotě války jsou majákem světla, který světu ukazuje, co to znamená bojovat za to, v co věříte," uvedl.
Poslanec TOP 09 Ondřej Kolář představil návrh zákona, který má umožnit zabavení ruského majetku v České republice. Postaven je na vyvlastnění za náhradu.
Ruská vláda se snaží vyjednat zvýšený dovoz vajec z Kazachstánu, aby nahradila jejich nedostatek v Rusku a ruských obchodech. Informuje o tom agentura Reuters.
Britská vojenská rozvědka ve své nové svodce událostí na Ukrajině potvrdila, že Ukrajinci sestřelili o víkendu ruský průzkumný letoun včasné výstrahy A-50. Podle Britů to znamená citelné oslabení ruských vzdušných operací, protože informace, které A-50 předává, jsou klíčové pro provoz ruských vojenských strojů na Ukrajinou.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine – 17 January 2024.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) January 17, 2024
Find out more about Defence Intelligence's use of language: https://t.co/0npPvd2nrM #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/tHDMvqC5Yp
Rumunští zemědělci začali blokovat některé dálnice a také hraniční přechody s Ukrajinou. Protestují proti zvýšeným cenám nafty.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, že neočekává v dohledné době uzavření příměří na Ukrajině.
Ukrajinská armáda oznámila, že raketovými útoky zničila dva ruské sklady zbraní na okupovaném ukrajinském území.
Po nočním ruském útoku na Oděsu.
Rusové v noci odpálili dvě rakety S-300 na Charkov.
V Oděse hlásí radnice tři raněné po náletu bezpilotních letounů. Rusové kromě vypuštění dronů odpálili z okolí Belgorodu dvě rakety S-300 na Charkov. Tam jeden člověk zahynul.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 19 z 20 ruských útočných dronů, tvrdí Kyjev. Úřady hlásí jednoho mrtvého a dvě desítky zraněných.
Shrnutí hlavních událostí:
- Při ruském vzdušném úderu na ukrajinské město Charkov utrpělo zranění 16 lidí, dvě ženy jsou ve vážném stavu.
- Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má zemi napadené Ruskem poskytnout bezpečnostní garance.
- Ukrajinský prezident Zelenskyj v Davosu prohlásil, že Ukrajina již získala převahu nad ruskou flotilou v Černém moři, což jí umožnilo začít opět vyvážet své zemědělské produkty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má zemi napadené Ruskem poskytnout bezpečnostní garance. Šéf Elysejského paláce to oznámil na úterní večerní tiskové konferenci. Paříž podle něj v nejbližších týdnech dodá Kyjevu desítky raket a stovky bomb.
"Nemůžeme nechat Rusko vyhrát, nesmíme to udělat," řekl Macron novinářům během více než dvouhodinové tiskové konference. Dohoda, kterou chce příští měsíc na Ukrajině dokončit, má Kyjevu pomoci k další finanční a vojenské pomoci z Paříže.
Ještě před prezidentovou návštěvou by mělo podle Macrona na Ukrajinu doputovat 40 raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb.
Při ruském vzdušném úderu na ukrajinské město Charkov utrpělo zranění 16 lidí, dvě ženy jsou ve vážném stavu. Oznámil to v úterý večer šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na Telegramu. Podle předběžných informací ukrajinských úřadů Rusové zasáhli centrum Charkova raketami S-300, píše BBC na svém ruskojazyčném webu. Rusko tyto původně protiletecké střely používá i proti pozemním cílům.
"Okupanti zasáhli obytnou infrastrukturu v centru Charkova, poškodili výškové budovy," napsal Syněhubov v jiném příspěvku. O úderech na centrum tohoto druhého největšího ukrajinského města píše také jeho starosta Ihor Terechov. "Přesně tam, kde není vojenská infrastruktura a přesně tam, kde je rezidenční výstavba," upozornil.
Většina mužů mezi naposledy propuštěnými ruskými válečnými zajatci jsou bývalí vězni, uvedl ruský investigativní portál Važnyje istorii. Motivací Ruska navracet trestance může být podle portálu ta, že je snazší je znovu poslat na frontu. Mezi propuštěnými jsou podle webu také recidivisté nebo lidé odsouzení za vraždu a další těžké zločiny. Od příbuzných dvou propuštěných se portál dozvěděl, že muže po jejich návratu vyslýchá ruská tajná služba FSB.
Ukrajinská státnost může dostat nenapravitelnou ránu a zodpovědnost za to ponesou kyjevské úřady, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin na setkání s šéfy samospráv ruských regionů.
"Nejenže jejich (ukrajinská) protiofenzíva selhala, ale iniciativa je zcela v rukou ruských ozbrojených sil. Pokud to tak bude pokračovat, může být ukrajinské státnosti zasazena nenapravitelná, velmi vážná rána," prohlásil Putin s odkazem na loňskou ukrajinskou protiofenzívu, která se podle světových médií od počátku potýkala s neúspěchy a nenavázala tak na předchozí ukrajinské osvobození řady Ruskem okupovaných regionů.
Zelenskyj v Davosu také prohlásil, že Ukrajina již získala převahu nad ruskou flotilou v Černém moři, což jí umožnilo začít opět vyvážet své zemědělské produkty. Nyní by potřebovala s pomocí Západu získat také vzdušnou převahu nad Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Dodal, že věří v další pomoc Evropské unie a Spojených států Ukrajině.
Maďarsko chce, aby EU finančně podporovala Ukrajinu z peněz mimo vlastní rozpočet. Řekl to maďarský premiér Viktor Orbán a pohrozil opětovným zablokováním pomoci Ukrajině.
Severokorejská ministryně zahraničí Čche Son-hui při úterní návštěvě Moskvy vyzdvihla "soudružské vztahy", které podle ní nyní panují mezi oběma zeměmi. Setkat by se měla také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyzvala mezinárodní společenství k "předvídatelné podpoře" Ukrajiny, která aktuálně čeká na nové dodávky amerických zbraní i nový balík finanční pomoci od Evropské unie. "Ukrajina může v téhle válce obstát. Ale musíme nadále podporovat její odpor. Ukrajinci potřebují předvídatelné financování v roce 2024 a dál. Potřebují trvalé dodávky zbraní," řekla von der Leyenová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Ukrajinské úřady nařídily evakuaci civilistů z obcí poblíž frontového města Kupjansk na severovýchodě země. Oznámil to na sociálních sítích šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle nějž je rozhodnutí reakcí na opakované útoky ruské armády.
Celkem má být podle Syněhubova z šestadvaceti vesnic severně a jihovýchodně od Kupjanska evakuováno přes 3000 lidí, včetně 279 dětí. Ukrajinské úřady jim podle Syněhubova poskytnou náhradní ubytování.
Polští dopravci blokující od listopadu některé hraniční přechody s Ukrajinou mají po dohodě s vládou ve středu přerušit protest.
"Když nám dojdou zbraně, budeme bojovat lopatami," řekl v rozhovoru pro televizi ABC News ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ministr obrany Rustem Umerov prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, že Ukrajina se nikdy nevzdá.
Pohled z dronu na zasněžené ruiny Bachmutu.
Čínské státní banky zpřísňují financování ruských klientů. Přístup mění poté, co Spojené státy schválily sekundární sankce proti zahraničním firmám, které pomáhají Moskvě v jejím válečném tažení proti Ukrajině. Čínští věřitelé by jinak mohli ztratit přístup k americkému dolarovému systému vypořádání mezibankovních plateb, píše s odkazem na své zdroje agentura Bloomberg.
Poslance Evropského parlamentu dnes čeká téměř hodinu a půl dlouhá debata o vojenské podpoře Ukrajiny. O rezoluci ve věci parlament hlasovat nebude, očekává se však, že poslanci budou apelovat na členské státy, aby poskytli Ukrajině více pomoci v době, kdy politické neshody v americkém Kongresu blokují vojenské dodávky z druhé strany oceánu a ruská armáda intenzivněji opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu a denně pálí více než trojnásobek dělostřeleckých granátů než země, kterou se snaží dobýt.
Rusko v noci na dnešek odrazilo ukrajinský útok drony nad městem Voroněž v jihozápadním ruském příhraničí. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany. Podle oblastního gubernátora bylo při útoku zraněno jedno dítě.
"Tento summit by měl být impulzem pro to, čeho jsme již dosáhli. Měl by také konstatovat, že konec války může být pouze spravedlivý a že obnovení platnosti mezinárodního práva musí být skutečně úplné," napsal Zelenskyj na sociální síti X. V příspěvku rovněž poděkoval neutrálnímu Švýcarsku za to, že Ukrajině poskytuje humanitární pomoc, dlouhodobou finanční a politickou podporu a také že se přidalo k protiruským sankcím.
Switzerland provides Ukraine with not only humanitarian aid but also long-term financial assistance, political support, and sanctions. Today, we discussed a new long-term support program.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 15, 2024
I am grateful to President @Violapamherd for agreeing that our teams will begin joint work… pic.twitter.com/qqEsxKyY4c
Ruská vláda zvažuje zavedení embarga na vývoz benzinu kvůli incidentu v rafinerii Norsi společnosti Lukoil v Nižním Novgorodu. Informovala o tom dnes ruská zpravodajská agentura Interfax s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Norsi patří mezi největší rafinerie v Rusku, napsala agentura Reuters.
Prominentní ukrajinský investigativní novinář Jurij Nikolov, který se zaměřuje na korupci v ukrajinské armádě, uvedl, že se neznámí muži pokusili vyrazit dveře jeho bytu a zanechali mu na nich výhrůžné vzkazy. Nikolov dříve kritizoval řadu ukrajinských vládních představitelů a před dvěma týdny adresoval kritiku i prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Podle něj hlava státu nedokáže veřejnosti předávat špatné zprávy, uvedla agentura Reuters.
Amherdová neuvedla, kdy by se konference měla konat. Řekla však, že přípravy na ni zahájí švýcarští a ukrajinští diplomaté již v následujících dnech. Formát summitu ve Švýcarsku má podle DPA navázat na čtyři konference o ukrajinském mírovém plánu, které se dosud konaly v Dánsku, Saúdské Arábii, na Maltě a v neděli ve švýcarském Davosu. V Davosu se schůzky na nižší úrovni zúčastnilo 83 zemí a mezinárodních organizací, nikoli však Čína. Plán vyjmenovává základní předpoklady pro mír, které Kyjev zformuloval do deseti bodů. Patří mezi ně stažení Ruska ze všech částí země, tresty pro ruské válečné zločince a reparace.
Podle agentury DPA tím Zelenskyj vyloučil možnost, že by se jednání účastnilo také Rusko, které na Ukrajinu před bezmála dvěma lety vojensky zaútočilo a zabralo rozsáhlá území na jihu a východě země. Ukrajinský prezident zároveň vyjádřil přání, aby se vrcholné schůzky zúčastnila také Čína a země takzvaného globálního Jihu.
Švýcarsko uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni, uvedla dnes prezidentka alpské země Viola Amherdová. Podle ní se tak stane na základě žádosti hlavy ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, který dnes přicestoval do Švýcarska. Informovaly o tom světové agentury. "Na mírovém summitu jsme otevřeni všem zemím, které respektují naši svrchovanost a územní celistvost," citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského po jednání s Amherdovou v Bernu.
K ruské armádě se denně přidá asi 1000 lidí, řekl serveru Ukrajinska pravda zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Motivací pro vstup do armády jsou podle něj peníze, a to především pro obyvatele chudších ruských regionů. "Denně do řad ruských ozbrojených sil vstupuje zhruba 1000 až 1100 lidí," sdělil Skibickyj. "Řekněme to tak, u nich (v Rusku) pokračuje mobilizace. Jenom není tak masová, jako tomu bylo od října do prosince 2022," uvedl také. Pro Rusy, kteří se nechávají dobrovolně mobilizovat a podepisují kontrakty s armádou, jsou přitom podle tohoto představitele ukrajinské rozvědky hlavní motivací peníze.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do nemocnic po celé Evropě převezeno více než 3000 ukrajinských pacientů. Informovala o tom delegace Evropské unie na Ukrajině. Pravidelné evakuace chronicky nemocných či zraněných Ukrajinců koordinuje právě Evropská unie. Jednou ze zemí, kam pacienti směřují, je i Česko.
Uvalené sankce kvůli invazi na Ukrajinu Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity bolí, nebolí je ale dost. Sankce podle něj fungují, zklamání ale vyplývají z nereálných očekávání. Odborník se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Kurskou oblastí tři ukrajinské taktické rakety Točka-U, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinským ozbrojeným silám se pravděpodobně podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení A-50 a poškodit letoun Il-22M, sloužící jako létající velitelské středisko, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na sociální sítě a vyjádření ukrajinských představitelů.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinským ozbrojeným silám se pravděpodobně podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení A-50 a poškodit letoun Il-22M, sloužící jako létající velitelské středisko.
- Německá armáda má podle tamního deníku Bild rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a Polsku.
- Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné o víkendu během své návštěvy Kyjeva uvedl, že Francie chce Ukrajině pomoci s výrobou zbraní na jejím území.
První zprávy o sestřelení letounu A-50 a poškození Il-22M se podle deníku objevily na ruských a ukrajinských sociálních sítích v neděli večer. Dnes ráno tuto informaci potvrdil místopředseda branného výboru ukrajinského parlamentu Jurij Mysjagin a velitel tamního letectva Mykola Oleščuk.
"To máte za Dnipro," napsal na sociální síti Oleščuk, podle stanice BBC v narážce na nedělní výročí ruského raketového útoku na ukrajinské oblastní město, kde v zasažené výškové obytné budově zahynuly desítky lidí. "Zatím bez podrobností," dodal Oleščuk.
Belgická federální agentura pro rozvoj Enabel otevře novou pobočku na Ukrajině. Finance, které využije, přitom pocházejí ze zablokovaných ruských aktiv v belgických bankách. Konkrétně jde o 150 milionů eur (3,7 miliardy korun), informoval list The Brussels Times.
Ukrajinským ozbrojeným silám se pravděpodobně podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení A-50 a poškodit letoun Il-22M, sloužící jako létající velitelské středisko. Uvedl to list Ukrajinska pravda s odvoláním na sociální sítě a vyjádření ukrajinských představitelů.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Kurskou oblastí tři ukrajinské taktické rakety Točka-U. Ruské ministerstvo obrany to uvedlo na Telegramu.
Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup tamní nejprodávanější deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
Do společného úsilí o ukončení války na Ukrajině je třeba zapojit Čínu. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, který spolupředsedá dnešní globální schůzce vrcholných diplomatů v Davosu o naplňování mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Séjourné se na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice, napsal server The Kyiv Independent. Francie také hodlá dál posilovat ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina tvrdí, že v sobotu brzy ráno čelila ze strany Ruska rozsáhlému útoku ze vzduchu.
- Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v Kyjevě po rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou řekl, že Ukrajina zůstává pro Francii prioritou navzdory většímu množství krizí ve světě.
- Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po bývalém viceprezidentovi Gazprombanky Igorovi Volobujevovi. Podle dřívějších zpráv tisku krátce po začátku války utekl na Ukrajinu, kde se přidal k ukrajinským vojákům.
Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v Kyjevě po rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou řekl, že Ukrajina zůstává pro Francii prioritou navzdory většímu množství krizí ve světě. Francie chce podle něj pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území. V ukrajinské metropoli má ještě ministr v plánu jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajinská protivzdušná obrana podle prohlášení místních představitelů sestřelila ruské rakety přinejmenším v pěti oblastech. Například policie v Černihivské oblasti zveřejnila fotografii kráteru, který podle ní způsobila sestřelená ruská raketa. "Po zásahu zbytků nepřátelské rakety bylo poničeno několik soukromých domů a nerezidenčních budov," uvedla policie. Protiletecký poplach, který byl podle serveru Ukrajinska pravda vyhlášen nad všemi ukrajinskými oblastmi, armáda dopoledne odvolala.
"Zaznamenali jsme nepřátelský útok za použití celkově 40 raket," uvedla ukrajinská armáda. Podle ní se podařilo osm raket zničit a dalších 20 odvést od cíle za použití nástrojů elektronického boje.
Ruské ministerstvo obrany později sdělilo, že dnes ráno provedlo útok na továrny na Ukrajině, kde se vyrábějí dělostřelecké granáty, střelný prach a bezpilotní prostředky. Podle sdělení ministerstva všechny rakety a bezpilotní prostředky zasáhly své cíle. Moskva potvrdila nasazení raket Kinžal, informovala ruská agentura TASS.
Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné dnes dopoledne přijel do Kyjeva na první zahraniční návštěvu od svého jmenování. Píše to agentura AFP. V ukrajinské metropoli bude ministr jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Paříž chce cestou svého šéfa diplomacie zdůraznit trvalou podporu Ukrajině, která čelí ruské invazi.
Ukrajina tvrdí, že dnes brzy ráno čelila ze strany Ruska rozsáhlému útoku ze vzduchu. Většinu raket a bezpilotních prostředků se podle ukrajinské armády podařilo protivzdušné obraně zničit či odvrátit od cílů, uvedla agentura AFP. Podle Kyjeva Rusko nasadilo i své hypersonické rakety Kinžal, informuje agentura Reuters. "Zaznamenali jsme nepřátelský útok za použití celkově 40 raket," uvedla ukrajinská armáda. Podle ní se podařilo osm raket zničit a dalších 20 odvést od cíle za použití nástrojů elektronického boje.
Do Británie v pátek zavítal neobvyklý uprchlík před válkou na Ukrajině. Dvanáctiletý medvěd černý z ruskou armádou vybombardované zoo v Doněcké oblasti našel nové útočiště v zooparku poblíž skotského Edinburghu. Hned po příjezdu si pochutnal na uvítacím jídle z okurek a melounů, napsala agentura AP.
Medvědího samce Borju objevili ukrajinští vojáci, když předloni dobyli zpět město Lyman, které předtím obsadilo ruské invazní vojsko. Zvíře se nacházelo v troskách malé soukromé zoo ve zničené vesnici Jampil, jejímž jménem později medvěda překřtili. Většina ostatních zvířat byla mrtvá.
Ukrajina potřebuje své válečné úsilí podpořit větším počtem vojenských letadel, a to i takovými, jako jsou americká bitevní letadla A-10 určená k přímé letecké podpoře pozemních sil, nebo i letadla schopná nést řízené střely dalekého doletu. V rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters to řekl velitel ukrajinských pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj.
V průběhu loňského roku Volobujev na sociálních sítích psal o účasti v bojích a také ukázal ukrajinská vyznamenání, která obdržel. Loni v říjnu jej ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam zahraničních agentů s odůvodněním, že "otevřeně vystupoval na podporu ukrajinského režimu, vyslovil se proti speciální vojenské operaci a vstoupil do jednotky ukrajinských ozbrojených sil". Speciální vojenskou operací Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu.
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Igorovi Volobujevovi, bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. S odvoláním na databázi hledaných osob to na svém webu píše list Kommersant. Volobujev je podle ministerstva stíhán kvůli blíže neupřesněnému trestnému činu. Bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom podle dřívějších zpráv tisku krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl právě do sousední země, kde se přidal k vojákům a bojuje proti Rusku.
Britské závazky budou platit po dobu, než Ukrajina vstoupí do Severoatlantické aliance, uvedl po podpisu Zelenskyj. "Kdybychom takové záruky získali v roce 1991 (kdy se rozpadl Sovětský svaz a Ukrajina získala nezávislost - pozn. red.), válka by nevypukla," usoudil Zelenskyj.
Sunak zdůraznil, že jde o první z ujištění o bezpečnosti, které se uzavírá s Ukrajinou, a také uvedl, že Británie jako první poskytla Ukrajině smrtící zbraně, tanky a střely dlouhého doletu. V dohodě Británie podle premiéra slibuje Kyjevu "rychlé a spolehlivé bezpečnostní ujištění". V případě opětovného ruského vpádu slibuje poskytnout Ukrajině moderní výzbroj pro válčení na souši, moři a ve vzduchu, uvalit sankce na ruskou ekonomiku a těsně spolupracovat se spojenci, napsal server BBC News. Dohoda podle agentury DPA vytváří smluvní základ pro již probíhající spolupráci. Má se týkat i sdílení zpravodajských informací, kybernetické bezpečnosti nebo spolupráce v oblasti obranného průmyslu.
Dohoda nezavazuje Británii vstoupit do války v případě opětovného útoku Ruska na Ukrajinu v budoucnu. Londýn jen slíbil Kyjevu konzultace a poskytnout pomoc, napsal server Meduza s odvoláním na text dohody, zveřejněný prezidentskou kanceláří.
Britský premiér Rishi Sunak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jednání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda, podle kterého jde o první dohodu ohledně bezpečnostních záruk. Formálně má dohoda platit deset let s možností prodloužit její platnost.
Britské závazky budou platit po dobu, než Ukrajina vstoupí do Severoatlantické aliance, uvedl po podpisu Zelenskyj. "Kdybychom takové záruky získali v roce 1991, válka by nevypukla," usoudil Zelenskyj.
Ve válce na Ukrajině, kterou před téměř dvěma lety rozpoutalo Rusko, padlo přinejmenším 41 731 ruských vojáků, zjistila ruská služba stanice BBC společně se serverem Mediazona. K této bilanci dospěly na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, oznámení činitelů a příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých tak může být výrazně vyšší.
Ruské ostřelování si dnes v Chersonu na jihu Ukrajiny vyžádalo dva mrtvé, informoval dnes šéf vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Ruské síly podle něj ostřelovaly ulice města pomocí dělostřelectva. Cherson nedaleko fronty čelí ruským útokům prakticky denně.
"Ukrajinci to začnou Rusům vracet. (…) Je otázkou času, kdy třeba Moskva zažije blackout," předpovídá vojenský analytik Lukáš Visingr jednu z možných odvet Ukrajiny za útoky na její území. Podle něj protivzdušná obrana země prošla obrovským posílením a Rusko se ji teď snaží vyčerpat. "Je otázka, jestli tenhle kalkul vyjde," tvrdí.
Bývalý člen ruské soukromé Wagnerovy skupiny po návratu z bojů na Ukrajině zavraždil v Rusku muže, protože se mu nelíbila jeho kritická slova o ruské válce na Ukrajině. Soud vraha poslal na sedm let za mříže, přičemž označil za polehčující okolnosti nejen jeho vyznamenání, ale také "protiprávní" chování oběti, tedy její kritiku války. Napsalo o tom ruskojazyčné vydání serveru BBC News.
Přes pole se táhnou více než kilometr dlouhé řady betonových zátarasů, mezi kterými se proplétají žiletkové dráty zatočené do spirál. Nedaleko města Kupjansk v Charkovské oblasti kopou ukrajinští vojáci pod rouškou tmy zákopy. Nové obranné linie mají podle analytiků oslabit ruskou ofenzivu a okupované zemi dát čas na "nabrání sil".
Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs oznámil nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu včetně houfnic, dronů, protitankových zbraní a munice. Finanční hodnotu balíku média nezveřejnila.
Litevský prezident Gitanas Nauséda přislíbil pomoc Ukrajině v hodnotě 200 milionů eur (takřka pět miliard korun) na další tři roky.
Estonský prezident Alar Karis avizoval závazek Tallinnu vyčlenit Kyjevu 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) do roku 2027, což web The Kyiv Independet označil za významný počin vzhledem k tomu, že v tomto státě žije jen 1,3 milionu obyvatel.
Ukrajina v současné době zažívá chladné počasí, upozorňuje britské ministerstvo obrany, které ve čtvrtek ve své pravidelné analýze vývoje bojů uvedlo, že manévrovací schopnosti může snižovat také případný hluboký sníh. Nicméně pohyb v terénu se "téměř jistě" v průběhu ledna a v únoru zlepší, jakmile zamrzne půda, dodává resort.
Ruská tajná služba FSB zadržela pracovníka nejmenovaného podniku se speciálním ochranným režimem v ruské Penzenské oblasti jihovýchodně od Moskvy, který podle ní shromažďoval informace pro polské rozvědky. S odvoláním na oznámení FSB o tom informovala ruská agentura RIA Novosti.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj poděkoval ukrajinskému letectvu, pod které spadá i protivzdušná obrana, za "skvěle naplánovanou a provedenou" operaci v oblasti Azovského moře. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že nedisponuje informacemi o sestřelených letadlech, a doporučil novinářům obrátit se na ministerstvo obrany, uvedl server BBC News.
Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme Vás u nového online k přenosu, kde sledujeme dění okolo ruské invaze na Ukrajinu. Všechny starší informace najdete zde.
Právě se děje
Dřív totální katastrofa, dnes kulturní magnet. Bilbao je ráj fotbalu i architektury
Ruskou techniku přejmenoval na ukrajinskou. Cirk La Putyka slaví výročí
Bílé tělo Malloryho svítilo do dálky. Everest i po čtvrtstoletí drží kruté tajemství
"Čest!" Anarchisté se střídali s komunisty, Spolu i Pavlem. První máj v Praze obrazem
Nic pro děti. V Šíleně smutné princezně jsou narážky, které cenzoři raději "zamázli"
Developer nemůže čekat, že si z něj lidé sednou na zadek, říká expert o efektu NIMBY
