Vážené čtenářky, vážení čtenáři, z technických důvodů musíme tuto online reportáž ukončit. Dění na Ukrajině ale dál sledujeme. Nejnovější informace najdete zde.
V českých školách je zapsáno asi 66 tisíc ukrajinských uprchlíků, z nichž kolem 10 tisíc zatím do výuky nenastoupilo, oznámil náměstek Jan Mareš z ministerstva školství.
"Naše modro-žlutá vlajka už vlaje v osvobozeném Izjumu. A tak tomu bude v každém ukrajinském městě a vesnici. Směřujeme pouze jedním směrem - vpřed a k vítězství," uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Zelenskyj navštívil město Izjum, kde se zúčastnil vztyčování ukrajinské vlajky a poděkoval přítomným vojákům.
Eurokomisařky se na dnešní jednání, na které přijela i první dáma Olena Zelenská, oblékly symbolicky do modré a žluté, ukrajinských národních barev.
Dress code členek Evropské komise pro dnešní den:#SOTEU pic.twitter.com/sHkLv1ciS0
— Aneta Zachová (@AnetaZachova) September 14, 2022
Práci má v Česku 120 500 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Úřady práce běžencům v srpnu vyplatily 173 100 humanitárních dávek, řekl šéf úřadu práce.
Prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Izjum, které ukrajinská armáda dobyla minulý týden při své ofenzivě. Přítomným vojákům poděkoval za osvobození.
Frontová linie se na severovýchodě Ukrajiny přiblížila velice blízko k hranicím území, které si nárokuje samozvaná Luhanská lidová republika, řekl ruské agentuře TASS představitel tohoto separatistického a proruského útvaru Andrej Maročko. "Situace je velmi složitá, na některých místech se linie kontaktu přiblížila velmi blízko hranicím LNR a nachází se od ní zhruba deset kilometrů. Řekl bych, že to je pro vojenské operace velmi málo," řekl Maročko ve vysílání ruské státní televize Rossija-1.
Ruské vojenské neúspěchy na Ukrajině pravděpodobně oslabují vliv Moskvy v dalších částech bývalého Sovětského svazu. V kontextu nových bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde se Moskva snaží hrát úlohu mírotvorce, to uvedl americký Institut pro studium války. Podle serveru Politico představuje nová erupce násilí na Kavkaze "další velký strategický bolehlav" pro ruského prezidenta Putina. Po Moskvě se žádá, aby stabilizovala situaci mezi Arménií a Ázerbájdžánem právě ve chvíli, kdy Putina zahnala do úzkých nečekaně úspěšná protiofenziva ukrajinských sil v Charkovské oblasti.
Ukrajina zveřejnila nejnovější čísla ruských ztrát v bojích. Podle Kyjeva od začátku invaze padlo přes 53 tisíc ruských vojáků a bylo zničeno přes 200 tanků. Informace nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Sept. 14, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/w5mxbgKPBB
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 14, 2022
Evropská unie se za uprchlické vlny z Ukrajiny ukázala v tom nejlepším světle, míní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Ale ono odhodlání a nadšení pro solidaritu stále v naší debatě o migraci schází. Naše činy směrem k ukrajinským uprchlíkům nemohou být výjimkou. Mohou být plánem pro další kroky," zdůraznila šéfka unijní exekutivy ve svém výročním projevu o stavu EU.
Podle von der Leyenové musí EU vybudovat systém s rychlými a spravedlivými procedurami, který bude připravený na krizové momenty a bude zahrnovat "trvalý a právně závazný" mechanismus ukotvující spolupráci mezi zeměmi unie. Zároveň evropský blok podle ní potřebuje efektivní kontrolu svých vnějších hranic v souladu se základními lidskými právy. "Chci Evropu, která zvládá migraci důstojně a s respektem," prohlásila dnes šéfka Evropské komise.
Válka na Ukrajině očima britského ministerstva obrany:
Ukrajinci pokračují s ofenzivou v Charkovské oblasti, píše americký institut ➡ https://t.co/tyXUTFtkhl pic.twitter.com/sqGyU21Eng
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 14, 2022
Náboženství nesmí nikdy ospravedlňovat válku a Bůh se nesmí stát rukojmím lidské touhy po moci. Na úvod světového setkání náboženských vůdců v Kazachstánu to dnes uvedl papež František. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil ve zjevné narážce na ruského patriarchu Kirilla, který opakovaně podpořil ruskou invazi na Ukrajinu. Kirill účast na shromáždění minulý měsíc bez vysvětlení zrušil.
"Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina," řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu a aktuální protiofenzivu. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná unií nakonec zvítězí. Jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou
Dnes, za chvíli, se konečně oficiálně zveřejní návrh na zastropování energií v EU. Udělá to ve Štrasburku šéfka EK @vonderleyen. A bude u toho speciální glamour guest, žena ukrajinského prezidenta Olena Zelenská. @hospodarky @Aktualnecz @RESPEKT_CZ https://t.co/1Kfw6xUOfy
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) September 14, 2022
Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v její obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku. V tradičním poselství o stavu EU to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která si jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní ještě dnes vyrazí do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Unijní exekutiva bude mimo jiné podle své šéfky pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (necelých 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie, prohlásila.
Výběr událostí:
Podle ISW ukrajinské síly u města Borova přebrodily řeku Oskil a ohrožují ruské pozice na jejím levém břehu. Institut se při tom odvolává na informace proruských válečných zpravodajů a blogerů, podle nichž zmíněná řeka ve východní části Charkovské oblasti měla tvořit novou frontovou linii.
"Ruské jednotky pravděpodobně nebudou dostatečně silné, aby zabránily dalšímu ukrajinskému postupu podél celé řeky Oskil, protože se nezdá, že by jim přicházely posily," hodnotí americký think-tank. "Ukrajinské jednotky budou patrně schopny využít této slabiny k obnovení protiofenzivy přes řeku Oskil, pokud se k ní rozhodnou," dodává.
Ukrajinské síly pokračují v upevňování nedávných územních zisků v Charkovské oblasti a patrně vedou další ofenzivní boje s cílem postoupit dále na východ země. Ve své pravidelné analýze válečné situace na Ukrajině to uvádí americký Institut pro studium války (ISW).
NEW: The #Kremlin acknowledged its defeat in #Kharkiv Oblast, the first time #Moscow has openly recognized a defeat since the start of the February 2022 invasion of #Ukraine.
— ISW (@TheStudyofWar) September 14, 2022
Read the latest: https://t.co/StS4n3Glgk pic.twitter.com/Ri4jTZvc4T
Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal dnes americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek. Moskva dnes bez dalších podrobností uvedla, že ostřeluje ukrajinské síly po celé frontové linii.
V Charkově a přilehlé oblasti dnes opět nešla elektřina. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko uvedl, že výpadek je následkem poškození, které už v neděli způsobily ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V noci na dnešek zůstalo druhé největší ukrajinské město po dlouhé době ostřelování ušetřeno. Večer pak Tymošenko oznámil, že dodávky se v celé oblasti podařilo obnovit.
Ukrajinci opravili dvě hlavní elektrická vedení zásobující východní město Charkov a okolní region, uvedla v úterý energetická společnost Ukrenergo poté, co ruské ostřelování způsobilo výpadky proudu. Opravy na dalších tratích budou podle společnosti následovat.
Všechna tři záložní elektrická vedení v Ruskem držené jaderné elektrárně v Záporoží byla obnovena, uvedl v úterý jaderný dozor OSN. První vedení se vrátilo do provozu již v pondělí.
Ukrajina očekává, že množství ruských útoků na její energetickou infrastrukturu poroste, řekl v úterý večer agentuře Reuters vysoký prezidentský poradce.
S odkazem na nedělní útok na velkou uhelnou elektrárnu a teplárnu vody v Charkově prezidentský poradce Mykhailo Podolyak řekl: "Očekáváme, že počet takových útoků poroste, a jsme připraveni na různé scénáře." Podoljak dodal, že Ukrajinci by měli letos v zimě očekávat problémy s elektřinou a teplem.
Spojené státy daly ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi a polovině požadovaného diplomatického doprovodu víza, která delegaci umožní účast na zasedání Valného shromáždění OSN. Podle agentury Reuters to v úterý sdělil ruský diplomatický zdroj.
Příjmy ruského rozpočtu plynoucí z ropy a plynu v srpnu meziročně klesly o více než tři procenta na 671,9 miliardy rublů (zhruba 273 miliard Kč), tedy na nejnižší úroveň od loňského června, protože Rusko v důsledku války na Ukrajině prodává ropu se slevou a omezuje dodávky plynu do Evropy. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z údajů ruského ministerstva financí. Příjmy z ropy a plynu se na ruském státním rozpočtu podílejí více než třetinou.
Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz v úterý po telefonu diskutovali o situaci kolem jaderné elektrárny Záporoží na Ukrajině, v prohlášení to uvedl Kreml.
Putin také řekl Scholzovi, že Rusko poskytuje výboru Červeného kříže přístup k ukrajinským válečným zajatcům a zdůraznil ochotu Ruska zůstat spolehlivým dodavatelem energie, uvedl Kreml.
Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle níž k tomu Rusy nutí úspěchy ukrajinských sil, které vedou protiofenzivu na severovýchodě a jihu země. Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov připojilo ke svému území, což Kyjev a Západ považují za porušení mezinárodního práva. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda.
Okupační úřady na poloostrově se však podle ukrajinské rozvědky zároveň snaží omezit prodej nemovitostí a zavedly také omezení pohybu přes Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov s Ruskem. Ruská správa se kromě toho snaží různým způsobem blokovat přístup lidí k informacím o postupu ukrajinských vojáků.
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý v telefonickém hovoru vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby našel diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině založené na příměří a co nejrychlejším úplném stažení ruských jednotek, uvedl mluvčí německé vlády.
V 90minutovém hovoru Scholz zdůraznil potřebu zajistit bezpečnost jaderné elektrárny Záporoží na Ukrajině a apeloval na Putina, aby pokračoval v plné implementaci dohody o obilí podporované OSN, dodal mluvčí Steffen Hebestreit.
"Spolkový kancléř zdůraznil, že jakékoli další kroky k ruské anexi nezůstanou bez odezvy a nebudou za žádných okolností uznány," uvedl Hebestreit v prohlášení s tím, že Scholz a Putin souhlasili, že zůstanou v kontaktu.
Dánsko souhlasilo s výcvikem ukrajinských vojáků na dánské půdě, uvedla agentura Ritzau s odkazem na dánského ministra obrany Mortena Bodskova během jeho úterní návštěvy Kyjeva.
Je příliš brzy na to říci, zda nedávné zisky Ukrajiny na východě země na úkor Ruska jsou obratem ve válce, řekl v úterý jeden ze západních představitelů.
"Je příliš brzy na to říci, zda jde o zlom ve válce, ale je to okamžik, který má sílu jak z hlediska operace, tak psychologie," řekl.
Největší německý dovozce ruského plynu Uniper podle Reuters zvažuje, že bude u arbitrážního soudu požadovat po Gazpromu odškodné za omezování dodávek.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová uvedla, že v úterý hovořila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dohodli se, že prozkoumají způsoby, jak může měnový fond zvýšit podporu pro Ukrajinu pomocí všech dostupných nástrojů.
Ukrajinští činitelé kritizují Německo, které podle nich nevyslyšelo žádost Kyjeva o dodávku tanků Leopard a obrněných transportérů Marder. Berlín uvádí pouze "abstraktní obavy a výmluvy", míní šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Kulebův ostrý komentář přišel poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval Západ, aby urychlil dodávky zbraňových systémů. Ukrajinské síly se nyní snaží upevnit kontrolu nad rozsáhlým územím na severovýchodě Ukrajiny, které dobyly v rámci své bleskové ofenzívy z minulého týdne.
Ruští vojáci začínají s rodinami opouštět Krym a jižní Ukrajinu. Oznámil to dnes server Kyiv Post s odkazem na ukrajinskou rozvědku. Informace nelze nezávisle ověřit. Podle šéfa ukrajinské rozvědky probíhá naléhavá evakuace ruských zástupců, důstojníků rozvědky a vojenských velitelů.
Pařížská radnice ve snaze ušetřit kvůli vysokým cenám energií vypne noční osvětlení památek, které má ve své správě. Oznámila to dnes starostka metropole Anne Hidalgová, napsala agentura AFP. Od 23. září tak po 22:00 potemní například Věž svatého Jakuba, muzea nebo budovy radnic.
Vysoké ceny energií přiměly k úsporám města po celé Evropě. V Česku chce osvětlení památek omezit například Kutná Hora.
Ukrajinská armáda oznámila, že v Charkovské oblasti sestřelila "sebevražedný dron" íránské výroby. Jednalo by se o první důkaz, že Írán skutečně dodal Rusku své bezpilotní prostředky, informovala dnes agentura AP.
Americké zpravodajské služby již v červenci veřejně varovaly, že Teherán plánuje dodat stovky bezpilotních letounů do Ruska, aby mu pomohly ve válce proti Ukrajině. I když to Írán zpočátku popíral, šéf jeho polovojenských Revolučních gard se v posledních dnech chlubil, že země vyzbrojuje přední světové mocnosti.
"Musíme přiznat, že jsme k Rusku přistupovali naivně… Nyní platíme vysokou cenu za závislost na ruské energii," řekla v debatě s poslanci Evropského parlamentu finská premiérka Sanna Marinová s odkazem na to, že ještě krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu plyn z Ruska představoval 40 procent dovozu této suroviny do EU. V současnosti je to po omezeních ze strany Moskvy a zvyšování dodávek z Norska a dalších států již jen deset procent.
Marinová vyzvala k přísnějšímu omezení vstupu do EU pro ruské turisty. Členské státy minulý týden v reakci na invazi schválily zrušení zjednodušeného vízového režimu, které víza zdraží a prodlouží čekací dobu. To ale podle finské premiérky neomezí počet turistů dostatečně. "Musíme omezit vydávání víz velmi rázně," prohlásila politička, jejíž země patří spolu s Polskem a pobaltskými státy k zemím prosazujícím dodatečná opatření.
Moskevský patriarcha Kirill vyzval věřící k modlitbám za prezidenta Vladimira Putina a ruskou armádu. Země podle nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve nastoupila na "osudovou misi" proti cizím mocnostem, které chtějí zničit její nezávislost. V době, kdy se ruská invazní vojska po ukrajinské protiofenzivě stáhla prakticky z celé Charkovské oblasti, patriarcha připustil, že Rusko prožívá "velmi těžké období", informovala agentura Kathpress.
Kirill v minulosti opakovaně podpořil ruskou invazi na Ukrajinu, při pondělní bohoslužbě však dění v sousední zemi výslovně nezmínil.
V Charkově a přilehlé oblasti byly opět přerušeny dodávky elektřiny. Druhé největší ukrajinské město však zůstalo v noci na dnešek po delší době ušetřeno ostřelování. Ukrajinská armáda v rámci své úspěšné ofenzivy v Charkovské oblasti v uplynulých dnech vytlačila ruské jednotky z okolí města.
Bruntálský zastupitel za SPD Makay, jenž na Facebooku schvaloval útok Ruska na Ukrajinu, dostal od soudu peněžitý trest. Musí zaplatit 45 tisíc korun.
V Rusku zadrželi manažera závodu letecké techniky, který podle tajné služby předával citlivé informace Ukrajině. Je podezřelý z vlastizrady, uvedla agentura TASS, která se odvolává na bezpečnostní složky. Ukrajinská strana se dosud k případu nevyjádřila.
Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že odhalila ruského občana, který měl z pozice ředitele kvality v letecké továrně poblíž Moskvy přístup k technické dokumentaci označené jako přísně tajné. Podle služby vyfotografoval na mobilní telefon části plánů vojenských letadel, které pak elektronicky odeslal ukrajinskému občanovi, zaměstnanci leteckého závodu v Oděse.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ukrajinská armáda od začátku září dobyla zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území ➡ https://t.co/K2ObTsce6z pic.twitter.com/uR55ZQparE
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 13, 2022
Přehled nejdůležitějších událostí:
Bruntálský zastupitel za SPD Daniel Makay se dnes u Okresního soudu v Bruntále přiznal k šíření výroků schvalujících ruskou invazi na Ukrajině. Na sociálních sítích psal, že Rusko odzbrojí "ukrofašisty" a že by mělo na Ukrajinu shodit jadernou bombu. Makay ale u soudu své výroky obhajoval dezinformacemi o tom, že na Ukrajině působí fašisté a ukrajinská vláda nechává zabíjet Rusy. Zastupitel tvrdí, že jeho výroky směřovaly výhradně proti údajným ukrajinským fašistům.
"Bráníme nezávislost! Míříme k vítězství! Ukrajina je centrem Evropy!" hlásají billboardy a plakáty podél silnic na Ukrajině. V době války je lemují stovky propagandistických, burcujících a děkovných hesel. Modrožluté plakáty vyzývají k podpoře armády nebo třeba děkují Česku i americkému herci Leonardu DiCapriovi. Projděte si některé z nich na fotografiích, které pořídil reportér Aktuálně.cz.
Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal dnes americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek.
Okresní soud v Bruntále se dnes začne zabývat výroky bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye, který na sociální síti schvaloval ruskou vojenskou agresi na Ukrajině. Policie zastupitele obvinila z několika trestných činů. Hrozí mu šest měsíců až tři roky vězení.
Makay čelí obžalobě z přečinu schvalování trestného činu a přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. "Putin je prostě borec, věřím, že se mu podaří odzbrojit ukrofašisty," citoval dříve server Novinky.cz z Makayova facebookového profilu. Nyní už text na profilu dohledat nelze.
Ukrajina hodlá požádat USA o další významné dodávky zbraní, včetně raketometů s dostřelem asi 300 kilometrů. Dnes to uvedl deník The Wall Street Journal s odkazem na seznam požadovaných zbraní, který podle něj dostali někteří američtí zákonodárci. Kyjev uvádí, že potřebuje další zbraně, aby mohl pokračovat s protiofenzivou, kterou aktuálně vede na jihu a severovýchodě Ukrajiny, až do příštího roku.
Zelenskyj v dnešním projevu poděkoval třem vojenským jednotkám a ocenil jejich "statečnost" při operaci, která by mohla Ukrajině přinést největší územní zisky od stažení ruských sil z kyjevských předměstí na konci března, píše AFP. Vyzdvihl také úspěšnost protivzdušné obrany.
Rusko je největším zdrojem teroru na světě, zdůraznil v dnešním nočním projevu Zelenskyj a opět apeloval na zvýšení mezinárodního tlaku na Moskvu. Rusko podle Zelenského terorizuje Ukrajinu hrozbou radiace v elektrárně v Záporoží, cíleným odpojením Ukrajinců od elektřiny i snahou je vyhladovět.
Několik dalších komunálních politiků z Moskvy a Petrohradu se postavilo proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vyzvalo ho k rezignaci. Ve zveřejněném prohlášení, které podepsali někteří zastupitelé 17 městských částí Moskvy a Petrohradu a také zastupitel města Kolpino, politici uvedli, že Putin "škodí Rusku a jeho občanům". Dnes o tom informoval ruský investigativní portál The Insider.
"My, členové ruských městských zastupitelstev, jsme toho názoru, že jednání prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina škodí budoucnosti Ruska a jeho občanům. Požadujeme odchod Vladimira Putina z funkce prezidenta Ruské federace!" zní prohlášení, které zveřejnila na Twitteru jeho signatářka Xenija Torstrjomová
Ukrajinská armáda od začátku září dobyla zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území, dosud pod kontrolou ruských jednotek, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci zahájili protiofenzivu na začátku měsíce, postupovat se jim i nadále daří zejména na východě a na jihu země, uvedl prezident. O Zelenského projevu na sociálních sítích informovala agentura AFP.
Ukrajina nezavře své hranice, aby předešla přílivu židovských věřících s blížícím se židovským Novým rokem. Řekl to dnes ukrajinský velvyslanec v Izraeli. Ukrajina ale předem upozornila poutníky, že jim nebude schopná zajistit bezpečnost. Poutníci směřují každoročně v době oslav židovského Nového roku do Umaně k hrobu zakladatele chasidského společenství rabína Nachmana.
U ruského města Taganrog, které leží asi 50 kilometrů od hranice s Ukrajinou, zřejmě zničila protivzdušná obrana raketu, uvedl ruskojazyčný web BBC. Od obyvatel celého regionu dnes přicházely zprávy o silné explozi, které se šířily na sociálních sítích. Ruské úřady se ale k těmto informacím nevyjádřily.
Ukrajinské úřady vyšetřují okolnosti smrti civilistů, jejichž těla se zjevnými známkami mučení byla v neděli nalezena v nově osvobozené vsi Zaliznyčne v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Místní tvrdí, že nalezené civilisty zabili ruští vojáci. Podle ruskojazyčného webu BBC o tom informovala charkovská oblastní prokuratura.
Poté, co ukrajinské síly získaly Zaliznyčne zpět pod svoji kontrolu, obrátili se na policii místní, podle nichž ruští vojáci během okupace vesnice zabíjeli její obyvatele. Policie pak objevila narychlo pohřbená těla čtyř lidí. Tři z nich byla pohřbena vedle rodinných domů a jedno v areálu asfaltárny. Těla nyní zkoumají forenzní specialisté.
Náklady na ukrajinské uprchlíky budou výrazně nižší, než se původně očekávalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Hospodářským novinám řekl, že možná nepřesáhnou miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Původně přitom předpokládal výdaje až dvojnásobné. Ukrajinci se ale podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.
V Doněcké oblasti se ukrajinským jednotkám podle informací serveru Ukrajinska pravda podařilo vstoupit do Svjatohirsku, který leží asi 40 kilometrů jihovýchodně od Izjumu a od června byl pod kontrolou ruských vojáků. Velení ukrajinské armády ani Moskva znovudobytí Svjatohirsku ukrajinskými silami zatím nepotvrdily, na internetu se ale šíří fotografie ukrajinské vlajky vyvěšené na budově svjatohirské radnice. Zatímco město bylo okupováno Rusy, Svatohorská lávra, známý klášter ležící na druhém břehu řeky Severní Doněc, zůstala po celou dobu v rukou Ukrajinců, podotkl server Ukrajinska pravda.
Izrael dodává obranné systémy proti bezpilotním letadlům Ukrajině prostřednictvím Polska. Napsal to dnes izraelský list Zman Jisrael s odvoláním na zdroj z dodavatelské firmy.
Podle tohoto zdroje se systém prodává Polsku, čímž se obchází izraelské rozhodnutí neposkytovat Ukrajině moderní zbraně. Firma informovala ministerstvo obrany o prodeji Polsku s tvrzením, že si nebyla vědoma, že Varšava funguje jako prostředník pro předání zbraní Ukrajině, která pak izraelské systémy používá v obraně proti Rusku.
Zkáze podle Strelnikova podlehlo 80 procent Izjumu. "Myslím tím rodinné a patrové domy, podniky, správní budovy, veřejná infrastruktura a průmyslová zařízení. Město je bohužel zničeno," citoval radního ukrajinský server Liga.net. Zničen je také systém centrálního vytápění, což podle něj představuje největší problém vzhledem k tomu, že se blíží zima. Ve městě zůstalo asi 10 tisíc z původních zhruba 45 tisíců obyvatel.
V Izjumu na východě Ukrajiny, který v uplynulých dnech dobyly zpět ukrajinské síly, lidé vítají ukrajinské vojáky, město je ale z větší části zničeno. Podle ukrajinských médií to řekl izjumský radní Maksym Strelnikov. Podle jeho informací zemřelo během ruské okupace nejméně 1000 obyvatel města. O město se vedly tvrdé boje od poloviny března, koncem téhož měsíce Rusko oznámilo jeho dobytí.
Česko ke konci letošního roku ukončí svoje členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Na webu o tom dnes informovalo ministerstvo školství. Vládní návrh na výpověď příslušné dohody v červenci schválil Parlament a následně podepsali prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS). Výpověď dohody navrhlo ministerstvo školství, které tento krok zdůvodnilo ruskou agresí vůči Ukrajině a uvalením sankcí vůči Rusku ze strany mezinárodního společenství. Dohoda má podle úřadu tříměsíční výpovědní lhůtu.
Ruská vláda se tento měsíc chystá nabídnout investorům státní dluhopisy za 40 miliard rublů (zhruba 16 miliard korun). Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Náměstek ruského ministra financí Timur Maksimov už minulý týden avizoval, že vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů plánuje vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu. Ruská vláda vydávání státních dluhopisů OFZ, které používá ke krytí rozpočtových deficitů, přerušila letos v únoru, několik týdnů před zahájením invaze na Ukrajinu. Kvůli té se Rusko stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí.
Uprchlíků z Ukrajiny v Plzeňském kraji nyní přibývá. O ubytování jich žádá 30 až 50 procent, více než na jaře. Kapacity ubytování by mohly brzy dojít.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Charkov se po novém ruském ostřelování opět potýká s výpadkem dodávek elektřiny a vody, uvedl starosta. Ve městě nejezdí metro.
Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovorů s Kyjevem a ani důvod k oživení jednání, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. "Speciální vojenská operace", jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, bude podle něj pokračovat, dokud Moskva nedosáhne svých cílů.
O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem přitom v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Čím déle se ale bude odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu, řekl ministr zahraničí v televizi Rossija 1.
Ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad, uvedl dnes šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev. Ukrajinci podle něj mají při protiofenzivě na severovýchodě země až osmkrát větší početní převahu nad ruskými a proruskými jednotkami. Ukrajinský generální štáb dnes v ranním hlášení informoval o osvobození 20 vesnic po celé frontě a poznamenal, že ruští vojáci urychleně opouštějí své pozice.
Ukrajinci podle Gančeva dobyli zpět území na severu Charkovské oblasti, kde minulý týden podnikli bleskový protiútok. Šéf okupační správy ruské státní televizi Rossija 24 řekl, že "situace je každou hodinou složitější".
Osvobození téměř celé Charkovské oblasti při ukrajinské ofenzivě z posledních dní je pro Rusko tvrdým úderem, neznamená však konec bojů. Kyjev ovšem úspěšným protiútokem zvrátil průběh války ve svůj prospěch a iniciativa přešla na jeho stranu, napsal ve svém pravidelném hodnocení americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinský úspěch při bleskové ofenzivě je výsledkem obratného plánování a schopnosti maximálně využít zbraňové systémy dodané Západem. Dlouhé diskuse a následné oznámení protiofenzivy v Chersonské oblasti na jihu odlákaly významnou část ruských jednotek ze sektorů, na které ukrajinské síly v posledních několika dnech vedly rozhodující útoky, míní americký výzkumný ústav.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ukrajinci dobyli město Izjum na východě země. Naruší to zásobování ruských vojáků ➡️ https://t.co/iVjnbIsUxi pic.twitter.com/BxhHHOiHPS
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 12, 2022
V Charkově a přilehlé oblasti se podařilo z 80 procent obnovit dodávky elektřiny a vody, které byly v neděli přerušeny po ruském ostřelování. Uvedl to dnes ráno zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.
Ruský útok na tepelnou elektrárnu u Charkova si vyžádal nejméně jednu oběť, informovali v neděli podle agentury Unian ukrajinští záchranáři. "V místnosti, kterou zasáhla raketa, byli dva pracovníci. Jeden byl nalezen mrtvý. Druhého dál hledáme," sdělil zástupce šéfa ukrajinské Státní služby pro mimořádné události pro Charkovskou oblast.
Prezident ruské autonomní republiky Čečenska Ramzan Kadyrov na sociální síti Telegram kritizoval vedení ruské armády poté, co jej patrně zaskočila ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny. V této souvislosti Kadyrov naznačil, že si ruský prezident Vladimir Putin možná není vědom skutečné situace na bojišti.
"Udělali chyby a myslím, že z toho vyvodí nutné závěry," uvedl Kadyrov. "Pokud dnes nebo zítra nedojde ke změně strategie, budu nucen promluvit s vedením ministerstva obrany a vedením země a vysvětlit jim skutečnou situaci na místě. Je to velmi zajímavá situace. Řekl bych, že je to zarážející," dodal bývalý povstalec, který se stal spojencem Kremlu a vládne v Čečensku tvrdou rukou už od roku 2007.
Ukrajinské síly ovládnutím Izjumu a železničního uzlu Kupjansku v Charkovské oblasti narušily zásobování ruských jednotek na severovýchodě země. Přes Kupjansk Rusové zásobovali všechny své jednotky na severovýchodní Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Ruská strana ztrátu města Izjum přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na Donbas. Agentura Reuters označila ztrátu Izjumu za největší dílčí porážku ruské strany od doby, kdy na konci března musela vzdát pokusy dobýt metropoli Kyjev, stejně hodnotí situaci také analytici z amerického Institutu pro studium války.
Ukrajinské síly dobyly zpět město Izjum na východě Ukrajiny, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu ke konci 200. dne války. O tom, že Ukrajinci toto strategické město v Charkovské oblasti získali pod svou kontrolu, hovořily zatím jen neoficiální zprávy.
Ruské útoky způsobily plošný výpadek proudu v Charkovské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, částečný i v dalších regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Bez světla se ocitl mimo jiné Charkov, kde podle starosty Ihora Terechova ruské ostřelování zasáhlo objekt infrastruktury. Podle ruskojazyčného webu stanice BBC by mohla být poškozena tepelná elektrárna. Bez elektřiny jsou také části Poltavské, Sumské, Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti, i části ruského Belgorodu, který leží blízko u hranic s Ukrajinou, upřesnila BBC.
Z různých částí Ukrajiny jsou hlášeny výpadky elektřiny. Bez světla se ocitl po ruském ostřelování mimo jiné Charkov, uvedl podle BBC starosta.
Ukrajinské síly na několika místech v Charkovské oblasti patrně dosáhly hranice s Ruskem. Videa ukrajinských vojáků na hranicích zveřejnila ukrajinská agentura Unian.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Rusko by mělo okamžitě zastavit své vojenské operace na Ukrajině, uvedla podle Reuters francouzská prezidentská kancelář.
Ruský prezident Vladimir Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron se v telefonickém rozhovoru dohodli, že budou společně s MAAE spolupracovat na řešení krize kolem Záporožské jaderné elektrárny, uvedl Kreml.
Ruské úřady na neurčito odložily referenda o připojení k Rusku plánovaná na okupovaných územích Ukrajiny, napsal s odvoláním na zdroje blízké Kremlu server Meduza. Důvodem je postup ukrajinských sil v protiofenzivě v Charkovské oblasti.
Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného osvobodily 200 dnů po zahájení ruské invaze ukrajinské síly už přes 3000 kilometrů čtverečních na severovýchodě země.
Podle Ukrajinců utrpěla ruská armáda značné ztráty v Charkovské oblasti. O velkých ztrátách v řadách druhé strany ale hovoří také ruské úřady. Moskevské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho síly útočí proti ukrajinským pozicím. Jeho mluvčí Igor Konašenkov podle agentury TASS uvedl, že ve směru na Charkov a v oblasti mezi městy Mykolajiv a Kryvyj Rih přišla ukrajinská armáda od tohoto úterý do soboty o více než 4000 vojáků. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že na prodloužení protiruských sankcí unijními státy v polovině září bude shoda. Další balík nyní není na stole.
Podle některých zdrojů už ukrajinská armáda ovládla město Izjum, které je důležitým dopravním uzlem v regionu. Moskva potvrdila, že svá vojska z oblasti stáhla, aby podpořila jednotky na Donbase. Podle britské rozvědky se v okolí města stále bojuje. Ukrajinské úřady zatím dobytí města oficiálně nepotvrdily, ale šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil fotku vojáků na kraji města.
Izyum 🇺🇦 pic.twitter.com/8UUOq2GTXM
— ТРУХА⚡️English (@TpyxaNews) September 11, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times. Proruské kanály na Telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti.
Ukrajinci v některých oblastech postoupili až o 70 kilometrů do Ruskem ovládaného území, napsal dříve ISW. Analytici institutu před oznámením Zalužného také odhadli, že Ukrajina od 6. září dobyla zpět přes 3000 kilometrů čtverečních. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenává ISW.
Už více než půl roku vede Kreml ničím nevyprovokovanou ozbrojenou agresi vůči sousední zemi. Stačily ale pouhé tři dny, aby se obraz na bojišti změnil k nepoznání.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) připomněl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už 200 dnů. "Ruské válečné zločiny musí být potrestány!" napsal na svůj Twitter.
Před 200 dny Putin zaútočil na 🇺🇦 a myslel si, že pomocí teroru ovládne celé její území za pár dní. Jeho plán nevyšel. Ukrajinci statečně brání svoji vlast a ukazují ruskému agresorovi, co je to hrdost a boj za svobodu a suverenitu. Ruské válečné zločiny musí být potrestány!
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) September 11, 2022
Ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě Ukrajiny, uvedl náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj.
Ukrajina osvobozuje vesnice i města v Charkovské oblasti, odkud utekla ruská vojska. Na místech znovu vyvěšují ukrajinskou vlajku, jako v osvobozené vesnici Čkalovske. Ukrajinská armáda moment zvěčnila na videu.
.@ZelenskyyUa
— Defense of Ukraine (@DefenceU) September 11, 2022
Service members of the 14th Mechanized Brigade of #UAarmy liberated the village of Chkalovske, Kharkiv region. pic.twitter.com/rNTqP6n1T3
V uplynulém týdnu zpomalil nárůst počtu vydávaných víz dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky v Česku. Za posledních sedm dní jich bylo vydáno 3852, tedy zhruba o desetinu méně než v předchozím týdnu. Vyplývá to z údajů na Twitteru ministerstva vnitra. V poslední době také klesl týdenní počet ukrajinských běženců, kteří se přihlašují cizinecké policii. Celkem už stát vydal lidem prchajícím z Ukrajiny před ruskou invazí, která trvá 200 dnů, přes 428 tisíc víz a téměř 473 tisíc uprchlíků se přihlásilo na policii. Dočasná víza umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či práci v zemi.
List The New York Times informuje, že při plánování současné protiofenzivy ukrajinská rozvědka znásobila spolupráci s americkými tajnými službami. Ukrajinci nyní osvobozují oblasti na severovýchodě své země.
Američané podle newyorského listu poskytli Ukrajině informace o pozicích ruského velitelství i o zbrojních skladech Rusů. Bývalý zástupce Pentagonu Mick Mulroy řekl, že ukrajinské jednotky postupují rychleji, než se původně předpokládalo.
Ukrajinský generální štáb dnes oznámil, že jeho síly bojují o osvobození Izjumu, bližší informace o postupu Kyjev neuvedl. Moskva v sobotu informovala, že z města stahuje své jednotky.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) odhadují, že ukrajinské síly v následujících 48 hodinách obsadí město Izjum, pokud tak ještě neučinily. "Osvobození Izjumu by bylo nejvýznamnějším ukrajinským vojenských úspěchem od vítězství v bitvě o Kyjev v březnu," píše ISW. Ukrajina zpětné dobytí významného dopravního uzlu Izjumu oficiálně nepotvrdila. Moskva v sobotu informovala, že z města stahuje své jednotky.
Přehled nejdůležitějších událostí:
V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to dnes ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková.
Důvodem problémů je ostřelování zařízení, z nějž se obviňují navzájem Ukrajina a Rusko. Enerhoatom, který je provozovatelem elektrárny, dnes zdůraznil, že okupanti, tedy Rusové, musejí palbu zastavit. Podle oznámení firmy byl reaktor odpojen od elektrické sítě ráno ve 3:41 a začaly přípravy na jeho zchlazení.
Agentura Unian dnes uvedla, že elektrárna byla znovu napojena na elektrickou síť. Elektrárna několik dní pracovala jako ostrov - vyráběla elektřinu jenom pro chlazení posledního z fungujících reaktorů. Jednu linii elektrického vedení se podařilo v sobotu večer obnovit, což umožnilo odstávku posledního reaktoru.
Britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu dění z Ukrajiny upozorňuje na lži, které se snaží šířit prezident Vladimir Putin. Podle ruské hlavy státu se z obilí exportovaného z Ukrajiny dostalo jen 60 tisíc tun do rozvojových zemí a většina zamířila do Evropské unie. To ale není pravda. Podle dat OSN bylo 30 procent obilí dodáno chudším zemím v Africe, Asii a na Blízkém východě. Rusko se touto dezinformační kampaní snaží shodit vinu z nedostatku potravin právě na Ukrajinu a minimalizovat nesouhlas s invazí.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 11 September 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) September 11, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/XE7QGQnZeh
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/88KnwEqDNj
Americký Institut pro studium války na mapách ukazuje, kam se od začátku září posunula ukrajinská armáda na východě země. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského Ukrajinci dobyli přes 2000 kilometrů čtverečních.
Ukraine's counteroffensive in Kharkiv Oblast as mapped by @criticalthreats and @TheStudyofWar pic.twitter.com/RKqCdo2Pr7
— Brady Africk (@bradyafr) September 10, 2022
V ruskými silami obsazené Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková.
Ruské internetové zdroje v sobotu několikrát zveřejnily videozáběry dlouhých kolon osobních automobilů lidí, kteří se z Ruskem ovládaných částí Ukrajiny snaží dostat přes hranici na území Ruské federace.
Podle informací velení ukrajinských sil bylo v sobotu převezeno 75 raněných Rusů do vesnice Valujki v Bělgorodské oblasti, která leží u hranice s Ukrajinou. Dalších více než 100 ruských vojáků bylo převezeno z Bělgorodu do Moskvy.
Ruská armáda utrpěla značné ztráty v oblasti ukrajinského Charkova. Oznámil to dnes generální štáb ukrajinské armády citovaný ruskou službou BBC. Štáb také upozornil, že stále trvá nebezpečí raketových útoků v celé zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na své facebookové stránce oznámil osvobození dalších dvou obcí v Charkovské oblasti od ruských okupantů. Jsou jimi Vasylenkove a Artemivka, informovala v neděli brzo ráno ukrajinská agentura Unian.
V sobotu Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi dva tisíce kilometrů čtverečních území. Ukrajinská Státní bezpečnostní služba předtím informovala o znovudobytí Kupjansku v Charkovské oblasti, důležitého železničního uzlu, přes nějž ruská armáda zásobovala své jednotky na severovýchodě Ukrajiny. Moskva navíc přiznala stažení svých vojsk od strategicky důležitého Izjumu v Charkovské oblasti, což agentura Reuters označila za největší dílčí porážku Moskvy během invaze na Ukrajinu od březnového stažení ruských vojsk od Kyjeva.
Úspěch ukrajinské protiofenzivy proti Rusku ukazuje, že Ukrajina dokáže Moskvu porazit, potřebuje ale od svých partnerů víc zbraní. Po jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou to na sobotní tiskové konferenci prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Ukrajinští vojáci v osvobozeném městě Balaklija strhli ruský propagandistický billboard a znovu odhalili báseň Tarase Ševčenka.
So much symbolism. Ukrainians in liberated Balakliya remove a Russian propaganda sign reading “We are with Russia! One people!” to reveal Ukraine’s national poet Taras Shevchenko and his famous line “Boritesya—poborete.” “Fight on and you will prevail.” pic.twitter.com/NxadQg8XL8
— Christopher Miller (@ChristopherJM) September 10, 2022
Při ostřelování Charkova Rusy byl jeden civilista zabit a dva zraněni, informoval The Kyiv Independent.
Ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi 2000 kilometrů čtverečních území, řekl dnes podle agentury Unian ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská armáda podle zahraničních analytiků v posledních dnech překvapila ruskou stranu svojí rychlou protiofenzivou na severovýchodě Ukrajiny.
"Postup našich vojáků na různých místech fronty pokračuje. Od začátku září bylo v rámci aktivních operací osvobozeno už zhruba 2000 kilometrů čtverečních našeho území," sdělil Zelenskyj. "Ruská armáda v těchto dnech ukazuje to, co umí dělat nejlépe - nastavuje záda," doplnil ukrajinský prezident.
Šéf Ruskem dosazené správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev vyzval všechny obyvatele v regionu, aby se v zájmu zachování života evakuovali. Děje se tak poté, co Kyjev oznámil znovudobytí některých území na severovýchodě Ukrajiny v rámci své protiofenzivy.
Ukrajinské síly na své sociální sítě umístily fotografie z Kupjansku. Snímky doplnily prohlášením, že město "bylo a navždy bude ukrajinské".
Ukrajinští vojáci bojují s ruskými silami na předměstí Lymanu v Doněcké oblasti, informoval o tom starosta obce Oleksandr Zhuravljov.
⚡️Mayor: Ukrainian troops fight Russian forces on outskirts of Lyman, Donetsk Oblast.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 10, 2022
Oleksandr Zhuravlyov, the mayor of Russian-occupied Lyman, told Suspilne television that a Ukrainian flag had not yet been raised in the town.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry z osvobozeného města Balaklija v Charkovské oblasti.
The town of Balakliya, Kharkiv region, is liberated by Ukrainian troops!
— Defense of Ukraine (@DefenceU) September 10, 2022
The Commander of Ukrainian Land Forces, Hero of Ukraine, Colonel General Oleksandr Syrskyi is leading the Ukrainian offensive in this sector.
The Ukrainian flag has been raised in the town centre. pic.twitter.com/zQ8ngDitZw
Ukrajinští vojáci jsou u Lysyčansku v Luhanské oblasti, uvedl podle agentury Unian gubernátor oblasti. Lysyčansk dříve ovládli Rusové.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo o stahování ruských vojsk od Balakliji a Izjumu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruští vojáci se u těchto měst přeskupují a přesouvají se směrem k Doněcku na ukrajinský Donbas, uvedl podle agentury TASS mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. "Za účelem dosažení ohlášených cílů speciální vojenské operace osvobozování Donbasu bylo přijato rozhodnutí o přeskupení ruských vojsk v okolí Balakliji a Izjumu, aby mohla být posílena vojska v oblasti Doněcku," sdělil podle TASS Konašenkov.
Ruská vojska se stahují od Balakliji a Izjumu na východě Ukrajiny. Probíhá jejich přesun na Donbas, uvedlo podle TASS ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinské síly postoupily na některých místech na jihu Ukrajiny i o desítky kilometrů, uvedla podle agentury Unian ukrajinská armádní mluvčí.
Ukrajinské síly vstoupily do strategicky významného města Kupjansk, informovala podle agentury Unian ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU). Město v Charkovské oblasti u ruských hranic bylo v držení ruských jednotek. Zprávy o osvobození města se předtím šířily na sociálních sítích, kde se hovoří i o stažení ruských sil z Izjumu. Moskva postup ukrajinské armády zatím oficiálně nekomentovala.
⚡️Ukrainian troops confirm entering Kupiansk, Kharkiv Oblast.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 10, 2022
The Security Service of Ukraine posted a photo of special operations forces in Kupiansk after unverified reports of the liberation of the city on the morning of Sept. 10.
Rusko ukradlo z ukrajinské Luhanské oblasti více než milion tun obilí. Prohlásil to dnes gubernátor tohoto regionu Serhij Hajdaj. Akcionáři nedostali zaplaceno a v Luhanské oblasti zabírají jejich pozemky. Okupanti ukradli více než milion tun obilí, napsal Hajdaj na síti Telegram.
Ruské síly se stáhly z Izjumu, píší podle BBC proruské kanály na Telegramu. Na sociálních sítích se šíří i zprávy o osvobození Kupjansku Ukrajinci.
⚡️Donetsk proxy confirms Russian retreat from Izium, Kharkiv Oblast.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 10, 2022
Daniil Bezsonov, a Russian proxy leader in Donetsk Oblast, wrote on his personal Telegram channel that Russian troops had withdrawn from Izyum and a few other settlements in Kharkiv Oblast.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes nečekaně přijela do Kyjeva, podruhé od ruské invaze na Ukrajinu. Návštěvou chce ukázat, že se napadená země může na Berlín spolehnout a že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, dokud to bude potřeba, napsala agentura DPA.
"Do Kyjeva jsem přijela, abych ukázala, že se na nás mohou i nadále spolehnout," řekla Baerbocková po příjezdu do ukrajinské metropole. Německá podpora podle ní znamená dodávku zbraní a humanitární a finanční pomoc.
Berlín dosud Ukrajině přislíbil zbraně za 734 milionů eur (18,2 miliardy korun) včetně samohybných houfnic PzH 2000.
"Je mi jasné, že (ruský prezident Vladimir) Putin sází na to, že nás podpora trpící Ukrajiny začne unavovat," uvedla Baerbocková. "Celá Evropa ale ví, že Ukrajina chrání náš mír," dodala šéfka německé diplomacie.
Baerbocková do Kyjeva přijela speciálním vlakem s malou delegací z Polska. Vzdušný prostor nad Ukrajinou je uzavřen od vpádu ruských vojsk letos v únoru. Ministryně zahraničí má v plánu jednat se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, zbytek programu je z bezpečnostních důvodů zatím neveřejný.
Ukrajinské síly v Charkovské oblasti dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka.
Ukrajinští vojáci pravděpodobně v Charkovské oblasti bojují s menšími neorganizovanými skupinami ruských vojáků, kteří nečekali rychlý Ukrajiny na Kupjansk a Izjum. ISW tak usuzuje z přílivu snímků ruských válečných zajatců za posledních 48 hodin.
Kyjev v pátek pokračoval v postupu na Kupjansk a Izjum a snaží se izolovat tamní ruské síly. Jejich pozice může zničit, pokud se ukrajinským vojákům podaří narušit ruské pozemní trasy, po kterých přichází posily, vybavení a zásoby, vedoucí severně a jižně od města. Kreml na frontovou linii mezi Charkovem a Izjumem urychleně vysílá zdroje ve snaze postup zastavit, píše ISW. Ruské ministerstvo obrany a ruská státní média zveřejnila záběry vojenských konvojů mířících směrem na Charkov, úspěchy Ukrajinců v oblasti ale Moskva oficiálně nepřiznává.
Celkem na východě Ukrajiny její jednotky získaly zpět odhadem 2500 kilometrů čtverečních území, uvádí američtí analytici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
Ukrajinské síly osvobodily tři desítky obcí v Charkovské oblasti, oznámil Zelenskyj a připomněl, že tvrdé boje pokračují i v Donbasu a na jihu.
Ukrajinské síly podle oficiálně zatím nepotvrzených zpráv dokázaly dosáhnout okraje Kupjanska a také postoupily k Izjumu, píše server RBK Ukrajina.
Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz zahájila nové arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému gigantu Gazprom, protože nezaplatil za přepravu plynu přes Ukrajinu. Oznámil to dnes Naftogaz. "Naftogaz požaduje, aby Gazprom zaplatil za poskytnutou službu organizace přepravy zemního plynu přes území Ukrajiny. Finanční prostředky nebyly ze strany Gazpromu uhrazeny včas ani v plné výši," uvádí se v prohlášení.
Ukrajinští vojáci při osvobozování města Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě země podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv údajně zajali ruského generála, velitele jednoho ze čtyř uskupení ruských vojsk na Ukrajině. Pokud se tyto zprávy potvrdí, byl by to "největší úlovek" od dob druhé světové války, tvrdí ukrajinští komentátoři.
Ruští vojáci zastrašují a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny, dva ubili k smrti, řekl AFP šéf ukrajinské společnosti Enerhoatom.
Ukrajinský postup u Charkova a mlčení ruského ministerstva obrany vyvolalo kritiku ze strany mnohých ruských blogerů zabývajících se vojenstvím a debaty o tom, proč Rusové nebyli schopni udržet kontrolu nad městem Balaklija. Někteří z nich tvrdí, že se Rusové z Balakliji částečně stáhli, podle jiných je Ukrajinci z města vyhnali.
Další se pozastavovali nad tím, že jednotky ruské Národní gardy, která je podřízená přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi, dostatečně nekoordinovaly obranu nebo neměly dostatečné dělostřelecké kapacity k tomu, aby zabránily ukrajinským protiútokům v této oblasti, uvádí ISW.
Ruské oficiální zdroje o ukrajinské protiofenzivě na východě země mlčí i nadále. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS odmítl reagovat na prosbu novinářů, zda by mohl okomentovat situaci v Charkovské oblasti a kolem Balakliji. "Pokud jde o průběh speciální vojenské operace, je potřeba se obrátit na mého kolegu (mluvčího ruského ministerstva obrany Igora) Konašenkova," řekl Peskov.
Ministryně obrany Jana Černochová při setkání s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem řekla, že Česko je jedním z pěti největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu. Slíbila, že pomoc na Ukrajinu bude z Česka proudit i nadále. Česko je také připraveno se zapojit do obnovy Ukrajiny nebo do opravy její vojenské techniky.
Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům, uvedla dnes šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová. Některé z nich navíc vystavuje mučení nebo jinému špatnému zacházení, sdělila tato představitelka OSN.
"Ruská federace neposkytla přístup k válečným zajatcům, kteří jsou drženi na jejím území nebo na jí okupovaném území," řekla dnes novinářům v Ženevě Bognerová.
"Je to znepokojivé o to víc, že jsme zdokumentovali, že váleční zajatci v rukou Ruské federace a jejích ozbrojených sil nebo k nim přidružených ozbrojených skupin byli vystaveni mučení a špatnému zacházení," zdůraznila Bognerová.
Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům, uvedla dnes šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová. "Ruská federace neposkytla přístup k válečným zajatcům, kteří jsou drženi na jejím území nebo na jí okupovaném území," řekla dnes novinářům v Ženevě Bognerová. "Je to znepokojivé o to víc, že jsme zdokumentovali, že váleční zajatci v rukou Ruské federace a jejích ozbrojených sil nebo k nim přidružených ozbrojených skupin byli vystaveni mučení a špatnému zacházení," zdůraznila Bognerová.
Lotyšská vláda schválila omezení vstupu pro Rusy přes vnější hranici Evropské unie. Opatření se týká ruských občanů s krátkodobými schengenskými vízy, uvedlo podle informačního serveru Delfi lotyšské ministerstvo zahraničí.
Krok si podle lotyšského resortu zahraničí vynutila bezpečností hrozba ze strany Ruska, jehož vojska v únoru vpadla na Ukrajinu. Lotyšsko se ohledně omezení vjezdu pro Rusy s vízy vydanými zeměmi EU dříve dohodlo na společném postupu s Estonskem, Litvou a Polskem. Ve čtvrtek pak šéfové a šéfky kabinetů jmenovaných zemí přijali společné prohlášení, v němž upřesnili, že opatření by mělo platit od 19. září.
Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům, z nichž někteří čelí mučení, řekla šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině.
Dnešní den očima britského ministerstva obrany.
Ukrajinci za tři dny u Charkova postoupili skoro o 50 km, osvobodili město Balaklija ➡ https://t.co/jt7fQSybrm pic.twitter.com/GuotTsUGcr
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 9, 2022
Ukrajina chce od Ruska získat válečné reparace ve výši minimálně 300 miliard dolarů (zhruba 7,3 bilionu Kč). V rozhovoru s novinami z německé mediální skupiny Funke to podle agentury DPA řekl ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Dodal, že na Valném shromáždění OSN chce Kyjev prosadit rezoluci, která by byla základním kamenem pro mezinárodní mechanismus reparací.
"Chceme kompenzaci za všechny škody, které Rusko na Ukrajině svou útočnou válkou způsobilo," uvedl Maliuska.
Škody způsobené ruskou invazí se již odhadují na mnohem více než 300 miliard dolarů. Tato částka nicméně odpovídá hodnotě aktiv ruské centrální banky ve skupině hospodářsky vyspělých zemí G7, která byla v rámci protiruských sankcí zmrazena. Maliuska požaduje poskytnutí přístupu k tomuto majetku, stejně jako k zahraničnímu majetku ruských státních podniků a zabavenému majetku ruských oligarchů.
Generální štáb ukrajinské armády dnes ve své ranní svodce poprvé informuje o úspěšné ofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek večer ve svém pravidelném proslovu potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ofenzivy na severovýchodu země. Při ruském ostřelování Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé, uvedl tamní gubernátor.
"Obranné síly vedou úspěšnou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Díky šikovným a dobře koordinovaným akcím se jim s pomocí místního obyvatelstva podařilo za tři dny postoupit o skoro 50 kilometrů," uvedl generální štáb. Dodal, že podle informací ukrajinské rozvědky utrpěly ruské jednotky významné ztráty. Rusové se snaží evakuovat raněné vojáky a poničenou techniku od dvou obcí, které leží nedaleko Balakliji.
Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve svém posledním hodnocení vývoje ruské invaze na Ukrajinu napsal, že ukrajinské úspěchy na linii Charkov-Izjum podkopávají důvěru v ruské velení v podobné míře, jak tomu bylo při neúspěšném pokusu ruských sil o překročení řeky Severní Doněc v polovině května.
Polský premiér Mateusz Morawiecki bude na Ukrajině jednat o současném politickém vývoji, vojenských záležitostech nebo o energetice. Jde o jeho druhou návštěvu ukrajinské metropole od začátku ruské invaze.
Polský premiér Morawiecki odjel do Kyjeva, řekl mluvčí polské vlády. Jde o jeho druhou návštěvu ukrajinské metropole od začátku ruské invaze.
Ukrajinský generální štáb v ranní zprávě z bojiště poprvé informuje o útoku v Charkovské oblasti. Ukrajinské síly za tři dny postoupily asi o 50 km.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se evropští ministři financí dnes na neformálním zasedání v Praze v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie shodnou na další půjčce válkou zasažené Ukrajině ve výši pět miliard eur (asi 123 mld. Kč). Před začátkem jednání to řekl novinářům.
Navrhovaný strop pro ceny ruského plynu je proti evropským a maďarským zájmům. Krátce před začátkem dnešní mimořádné schůzky unijních ministrů energetiky, to podle agentury Reuters řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Upozornil, že by Rusko kvůli cenovému limitu okamžitě zastavilo dodávky plynu do Evropy.
"Plán, který by zavedl cenový strop výhradně na ruský plyn proudící plynovody, je naprosto proti evropským a maďarským zájmům," řekl šéf maďarské diplomacie ve videu zveřejněném na facebooku. "Pokud by toto omezení bylo uvaleno pouze na ruský plyn, vedlo by to okamžitému ukončení dodávek. Na to člověk nepotřebuje Nobelovu cenu, aby to pochopil," dodal.
Členky Pussy Riot na koncertě v pražském klubu MeetFactory na závěr svého koncertu rozvinuly ukrajinskou vlajku a vyzvaly zaplněný sál k podpoře bojující Ukrajiny. V přídavku svého přibližně hodinového vystoupení zazpívaly píseň se slovy "Mami, nedívej se na televizi, tam nejsou fašisté, tam je válka, ne speciální operace". Přítomné pak upozornily, že honorář kapely a výtěžek z prodeje jejich reklamních předmětů poputuje na obnovu dětské nemocnice v Kyjevě.
Americký ministr obrany Lloyd Austin se dnes setká s představiteli Česka. V Praze bude jednat nejprve s ministryní obrany Janou Černochovou, setká se i premiérem Petrem Fialou a prezidentem Milošem Zemanem. Mluvit by měli o válce na Ukrajině a o bezpečnostní situaci v Evropě. Austinova návštěva Česka následuje po čtvrteční konferenci, kterou na pomoc Ukrajině šéf Pentagonu uspořádal v Německu na americké vojenské základně Ramstein.
Lidé v osvobozeném městě Balaklija vítají ukrajinské vojáky.
Ukrainian civilians greet Ukrainian soldiers in liberated Balaklia.
— WarMonitor🇺🇦 (@WarMonitor3) September 8, 2022
A moment for history pic.twitter.com/a0dSrYo2Ee
Vojáci, kteří vztyčili ukrajinskou vlajku nad městem Balaklija, poslali prezidnetovi Volodymyru Zelenskému videozáznam. Oznámilu mu splnění rozkazu.
Ukrajinské ozbrojené síly od 1. září osvobodily desítky obcí a více než tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu, zveřejněném na sociálních sítích po jednání štábu vrchního velitele. Zelenskyj dnes také potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ukrajinské ofenzívy v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ukrajinské síly ještě dříve zahájily protiofenzívu v Chersonské oblasti na jihu.
Ukrajinští vojáci vstoupili do východukrajinského města Balaklija, které od počátku března okupovala ruská vojska. Nad radnicí opět vlaje ukrajinská vlajka, napsal dnes v podvečer server Strana.ua s odvoláním na místní obyvatele a záběry ze sociálních sítí zachycující ukrajinské vlajky nad radnicí a na pomníku básníka Tarase Ševčenka.
Zpráva o dobytí strategicky důležitého města dosud nebyla potvrzena z oficiálních zdrojů, ukrajinský generální štáb se ve večerním přehledu opět vůbec nezmínil o postupu ukrajinských sil, ale informoval o ruském ostřelování a odrážení ruských útoků. Jen o několik hodin dříve ruská média s odvoláním na okupační úřady psala, že město je sice obklíčeno ze tří stran, ale zůstává v ruských rukou.
Americký prezident Joe Biden schválil další balík vojenské pomoci Ukrajině o objemu 675 milionů dolarů (16,6 miliardy korun), včetně munice pro salvové raketové systémy HIMARS. Dnes to na úvod jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil ministr obrany USA Lloyd Austin. Na závěrečné tiskové konferenci pak poděkoval Česku, Polsku a Slovensku za jejich pomoc Ukrajině, aby se mohla bránit.
Náčelník generálního štábu americké armády Mark Milley označil ukrajinskou protiofenzivu na jihu Ukrajiny za dobře připravenou. Nečeká prý, že by Ukrajince vyčerpala. Válka podle něj ještě neskončila, ale už teď je jasné, že Rusko nedosáhlo svých strategických cílů.
Po příchodu zimy začne zřejmě z Ukrajiny kvůli ruské agresi přicházet další vlna uprchlíků, kteří nebudou moct vytápět své domy. Na setkání s novináři a s místopředsedkyní Evropského parlamentu Ditou Charanzovou v Praze to dnes řekla ukrajinská poslankyně a předsedkyně strany Hlas Kira Rudyková. Podle ní lze očekávat, že Rusové se začátkem zimy na Ukrajině zničí teplárny. Za důležité proto považuje, aby Západ Ukrajinu dál podporoval finančně i zbraněmi. Za pomoc poskytovanou Českem, jsou podle ní Ukrajinci velmi vděční.
Ministr obrany USA Lloyd Austin po jednání kontaktní skupiny k Ukrajině poděkoval Česku, Polsku a Slovensku za pomoc Kyjevu s obranou proti ruské invazi.
Evropskou unii opustila pětina až čtvrtina Ukrajinců, kteří v ní po ruské vojenské invazi získali dočasnou ochranu. Odpovídá to i stavu v Česku. Na dotaz Jany Pastuchové (ANO) to při čtvrtečních sněmovních interpelacích uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od počátku ruské invaze koncem února získalo v Česku víza dočasné ochrany více než 427 tisíc ukrajinských běženců.
Německo s Nizozemskem poskytnou ukrajinským vojákům pyrotechnický výcvik k likvidaci min a výbušných zařízení, oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily v Charkovské oblasti dvě desítky obcí, uvedl dnes před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Pod kontrolu ukrajinské vlády se tak vrátilo území o rozloze přesahující 700 čtverečních kilometrů, dodal list Ukrajinska pravda.
Česko je podle agentury AP na seznamu 18 evropských zemí, kterým Spojené státy plánují poskytnout dlouhodobou vojenskou podporu ve formě půjček a dotací na nákup amerických zbraní ve výši jedné miliardy dolarů (asi 24,5 miliardy korun). Podporu v celkové hodnotě dvou miliard dolarů oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Polovina z toho půjde Ukrajině.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes dorazil do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, informují agentura AFP a AP. Diplomat nedlouho předtím na setkání s ukrajinskými představiteli oznámil novou pomoc Washingtonu pro Ukrajinu a další evropské země, kterým by někdy v budoucnu mohla hrozit ruská agrese, ve výši dvou miliard dolarů (asi 49 miliard korun). Podle agentury AFP bude právě tato pomoc předmětem Blinkenových jednání v Kyjevě.
Ukrajinská armáda přešla do ofenzivy a útočí na ustupující ruská vojska na jihu u Chersonu i severu země v okolí Charkova. Je to zvrat ve více než půl roku trvající válce? A jak zareaguje Vladimir Putin? Na otázky čtenářů odpovídá reportér Aktuálně.cz Martin Novák, který se vrátil z jihu Ukrajiny, kde popisoval přímé boje mezi vojsky Kyjeva a Moskvy. Otázky bylo možné pokládat do 13:00.
Americké ministerstvo obrany poslalo na Ukrajinu své nejpřesnější dělostřelecké náboje, a sice projektily Excalibur. O dodávce této munice, která je naváděna pomocí GPS a dokáže zasáhnout cíl s přesností na dva metry, přitom Pentagon dopředu neinformoval. Dnes o tom napsala agentura Bloomberg.
Projektil M982 Excalibur se používá v houfnicích ráže 155 milimetrů a má dostřel 40,5 kilometru. Velitelům na bojišti má umožnit přesnější zasažení cílů, uvádějí zveřejněné dokumenty.
Cena plynu v Evropě poprvé od začátku srpna klesla pod 200 eur za megawatthodinu. Ministři EU budou v pátek jednat o řešení vysokých cen energií.
K novému terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském přístavu Eemshaven dnes dorazil první tanker s plynem. Informovala o tom agentura Reuters. Podle energetické společnosti Gasunie už posádka plavidla zahájila vykládku. Třetinu kapacity si v terminálu pronajala Česká republika.
Tanker Murex byl naložen zkapalněným zemním plynem v terminálu Sabine Pass na pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech. Dnešního slavnostního zahájení provozu nového terminálu v Eemshavenu poblíž Groningenu se mimo jiných zúčastní premiér Petr Fiala a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Na otázky čtenářů bude od 13:00 odpovídat reportér Aktuálně.cz Martin Novák, který se vrátil z jihu Ukrajiny, kde popisoval přímé boje mezi vojsky Kyjeva a Moskvy. Otázky můžete pokládat už nyní.
Americký prezident Joe Biden schválil další balík vojenské pomoci Ukrajině o objemu 675 milionů dolarů (16,6 miliardy Kč), včetně munice pro salvové raketové systémy HIMARS. Dnes to na úvod jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil ministr obrany USA Lloyd Austin.
Ukrajinské síly vyhodily v Ruskem obsazeném jihoukrajinském městě Melitopol do povětří štáb proruského politického hnutí, kde se připravovalo referendum o připojení regionu k Rusku. Podle agentury Interfax o tom informoval člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov, explozi v sídle proruského hnutí potvrdil také starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu.
Ukrajincům se podařilo zničit pro Rusy důležitý zásobovací most, píše britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu.
Ukrajinské síly dobyly zpět území v Charkovské oblasti, tvrdí Zelenskyj ➡ https://t.co/hj6pCwhCpR pic.twitter.com/CIOTw8l0oM
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 8, 2022
V Bělorusku dnes začalo vojenské cvičení, které potrvá do středy 14. září. Manévry se odehrávají u města Brest poblíž hranice s Polskem, ve Vitebské oblasti na severovýchodě země a u hlavního města Minsk, uvedlo podle agentury Belta běloruské ministerstvo obrany. Ohlášení tohoto cvičení dříve vyvolalo obavy na sousední Ukrajině, podotkl nezávislý běloruský portál Zerkalo.
Ukrajinský generální štáb dnes sdělil, že za uplynulých 24 hodin jeho armáda zničila dvě ruská letadla Su-25 a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-24.
Ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války.
Ruské úřady vyhlásily pátrání po režisérovi dokumentárních filmů Vitaliji Manském. Stalo se tak podle médií poté, co Manského obvinil z pomluvy oscarový režisér a přívrženec Kremlu Nikita Michalkov. Toho se dotkla Manského slova, že přinejmenším 85 procent rozpočtu Moskevského mezinárodního filmového festivalu, kterému Michalkov předsedá, se rozkrade. "Jsem připraven svou pravdu v této věci hájit u soudu," vzkázal Manskij z lotyšského exilu.
Manskij je známý odpůrce války Ruska proti Ukrajině, naopak Michalkov je její přívrženec a ve státní televizi agituje za zapojení Rusů do bojů v sousední zemi, připomněla ruská redakce BBC.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část.
Existují "věrohodná obvinění", že jsou z Ukrajiny do Ruska násilím převáženy osamělé děti, pravděpodobně za účelem adopce ruskými rodinami. Ve středu to podle agentury AFP prohlásila náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brandsová Kehrisová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Ruským jednotkám podle odborníků docházejí síly i motivace. Na stole je možnost všeobecné mobilizace, ta by ale pro prezidenta Vladimira Putina mohla znamenat politický konec.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Úterní ostřelování poškodilo záložní elektrické vedení v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Poškození jednoho ze tří záložních elektrických vedení nemělo žádný bezprostřední dopad, protože elektrárna již byla odpojena od sítě.
"Tento týden máme dobré zprávy z Charkovské oblasti," uvedl Zelenskyj. Aniž by je jmenoval, hovořil o obcích, "kam se vrátila ukrajinská vlajka". Větší detaily neposkytl. Je to poprvé, co vysoce postavený ukrajinský činitel oficiálně zmínil ofenzivní operace ukrajinských ozbrojených sil v Charkovské oblasti, napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. V dnešním večerním projevu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ustanovení demilitarizované zóny u Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině není v současné době reálné. Dnes to v rozhovoru s italským deníkem La Repubblica řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle něj lze ale jednat o vytvoření ochranné zóny nad areálem elektrárny. Mise MAAE zůstane podle něj v elektrárně "až do míru".
Dodávky zemního plynu z Ruska do zemí Evropské unie klesly během letošního roku o 48 procent, informoval ruský plynárenský gigant Gazprom. Pokud by k poklesu přidal i Velkou Británii, šlo by o 49 procent. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu pohrozil, že přeruší veškeré dodávky plynu do zemí Evropské unie, pokud unijní země zavedou zastropování cen ruského plynu.
"Spojené státy mají informace, že úředníci ruské prezidentské kanceláře dohlížejí na 'filtrační' operace a koordinují je. Víme, že tito úředníci mají seznamy Ukrajinců, kteří mají být cílem filtrace," řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. "Požadujeme, aby Rusko okamžitě zastavilo tyto filtrační operace," dodal.
Kyjev zvažuje odstavení okupované jaderné elektrárny Záporoží, píše agentura Reuters. Chce se tak vyhnout katastrofě, vedení země už vyzvalo obyvatele v okolí, aby se pro vlastní bezpečnost evakuovali.
Ukrajinci by mohli znovu dobýt Ruskem okupované území na západ od řeky Dněpr včetně Chersonu ještě před začátkem zimy. V rozhovoru se serverem France24 to uvedl generál a bývalý šéf francouzské vojenské mise při OSN Dominique Trinquand.
Existují ale určité náznaky, že je mise úspěšná, uvedl Trinquand. Jedním z nich byl podle něj i nedělní proslov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který bez větších podrobností oznámil dobytí dvou míst na jihu Ukrajiny. "Můžeme předpokládat, že pokud o tom mluví i přes informační embargo, je to pravda," uvedl Trinquand. Úspěch protiofenzivy naznačuje i odložení referend o připojení k Rusku na okupovaných územích nebo vyslání ruských posil na jih z Donbasu a Krymského poloostrova.
"Myslím si, že před začátkem zimy by Ukrajinci mohli převzít kontrolu nad celým západním břehem Dněpru včetně města Cherson. Neměli bychom zapomínat, že město překvapivě a velmi rychle padlo na začátku března, ale tamní populace s ruskou okupací nesouhlasí," řekl Trinquand.
Představitelé OSN a Ruska v Ženevě jednali o stížnosti Ruska, že západní sankce brání vyvážení obilí a hnojiv, informoval mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Rozhovory popsal jako pozitivní, konstruktivní a profesionální.
Tři mrtvé a sedm těžce zraněných si vyžádalo ruské ostřelování vsi na jihu Ukrajiny. Ruské raketomety zasáhly středisko, kde se vydává humanitární pomoc, oznámila agentura Ukrinform s odvoláním na gubernátora Záporožské oblasti Oleksandra Starucha.
Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje tři varianty, jak nahradit české letouny L-410 poté, co se z výrobního podniku Aircraft Industries stáhli ruští vlastníci, uvedla agentura Interfax. V dubnu bylo oznámeno, že kunovického výrobce letounu L-410 kupuje od ruského vlastníka firma Omnipol, v květnu z představenstva i dozorčí rady odešli ruští zástupci.
"Bohužel, kolegové z Česka se vydali cestou jiných leteckých firem ze zemí, které nejsou k Rusku přátelské, a to nehledě na všechna předběžná ujištění a naše naděje," řekl náměstek ministra Oleg Bočarov během ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Maďarsko nezablokovalo prodloužení sankcí Evropské unie proti ruským oligarchům, čímž podle médií hrozilo. Unijní státy mohou půlroční prodloužení schválit.
Německé úřady se snaží přesvědčit ukrajinské uprchlíky, aby svědčili o válečných zločinech, které zažili během ruského útoku na svou zemi. Němečtí státní zástupci již dostali několik stovek výpovědí, v zemi se však od konce února usadilo na milion lidí z Ukrajiny. Je nepravděpodobné, že by se váleční zločinci z Ruska ocitli před německými soudy, ale shromážděná svědectví by mohla posloužit k řízením v jiných zemích, uvedla stanice Deutsche Welle.
Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko navrhla uspořádat na okupovaných ukrajinských územích 4. listopadu referendum o připojení k Rusku, píše agentura AFP.
Ukrajina se přihlásila k zodpovědnosti za srpnové ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky. Učinil tak náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Ten také dnes prohlásil, že válka podle jeho názoru neskončí letos.
Někteří ministři zdravotnictví zemí Evropské unie se obávají další uprchlické vlny z Ukrajiny s příchodem zimy. Před středečním neformálním jednáním v Praze to zmiňovali například zástupci Rakouska či Polska, kam míří uprchlíci nejčastěji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka žádají ministři pomoc Evropské komise těmto cílovým zemím.
Západ se vůči Moskvě chová provokativně, Rusko by se nemělo podceňovat, řekl turecký prezident Recep Erdogan v Srbsku. Válka na Ukrajině podle něj neskončí brzy.
Rusko se dohodlo s Mongolskem na výstavbě plynovodu, který povede ruský plyn přes Mongolsko do Číny. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin.
Moskva rozšířila seznam občanů Evropské unie, kteří mají zákaz vstupu na ruské území. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí s tím, že opatření se týká zejména nejvyšších vojenských představitelů EU, vysoce postavených zaměstnanců orgánů činných v trestním řízení a zástupců obchodních subjektů, které se zabývají výrobou zbraní a vojenského materiálu a podílejí se na jeho dodávkách na Ukrajinu.
Konkrétní jména sankcionovaných osob ministerstvo v prohlášení neuvedlo.
Evropská komise navrhuje půjčit Ukrajině dodatečných pět miliard eur (123 miliard Kč) na zmírnění problémů plynoucích z pokračující obrany proti ruské ozbrojené agresi, oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Nejnovější část finanční pomoci napadené zemi vyžaduje souhlas členských států Evropské unie i Evropského parlamentu.
Ohlášená podpora navazuje na unijní summit z konce května, kde lídři v principu dali zelenou balíku finanční podpory v objemu devíti miliard eur. Dosud z něj byla uvolněna jen jedna miliarda, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě kritizoval EU za průtahy. Kyjev uvádí, že ukrajinskému státu chybí každý měsíc asi pět miliard dolarů od chvíle, kdy na Ukrajinu na konci února zaútočila ruská armáda.
Litva, Lotyšsko a Estonsko se dohodly na výrazném omezení vstupů ruských občanů, kteří mají schengenská víza, na území těchto pobaltských států. Podle ukrajinské agentury Unian to dnes uvedl ministr zahraničí Lotyšska Edgars Rinkévičs. Šéf lotyšské diplomacie řekl, že výjimky ze zákazu vstupu budou platit například pro řidiče kamionů či diplomaty. Výjimky budou moci být uděleny také z humanitárních či rodinných důvodů, informovala agentura Reuters.
"V posledních několika týdnech a měsících dramaticky vzrostl počet přechodů ruských občanů, kteří jsou držiteli schengenských víz, přes naše hranice. Je to otázka bezpečnosti a je to také morální a politická věc," řekl Rinkévičs.
Většina Ukrajinců, kteří utekli do Polska kvůli ruské invazi na Ukrajinu, nemá v úmyslu se v nejbližší době vracet do vlasti. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Gremi Personal, o kterém informovala agentura PAP. Od února do Polska přišlo z Ukrajiny téměř 6,1 milionu lidí, opačným směrem jich odešlo 4,32 milionu, uvedla dnes polská pohraniční stráž.
Zhruba 35 procent Ukrajinců v Polsku plánuje zůstat nejméně jeden rok, dalších 17 procent chce v zemi zůstat natrvalo. Téměř polovina se v budoucnu chce vrátit do vlasti, 22,2 procent v nejbližších třech měsících a 25,6 procenta až po skončení války.
"Značná část z nich (Ukrajinců) zůstane v zahraničí kvůli řadě subjektivních faktorů, včetně ztráty domova, nízkých výdělků, horších životních podmínek a samozřejmě ohrožení života válečným střetem," uvedla ředitelka náboru Gremi Personal Anna Dzhoboldaová. Ukrajince podle ní od návratu odrazuje také nejistá vyhlídka na dodávky tepla během zimy i na nalezení práce.
#Pomagamy🇺🇦
— Straż Graniczna (@Straz_Graniczna) September 7, 2022
Od 24.02 #funkcjonariuszeSG odprawili w przejściach granicznych na kierunku z🇺🇦do🇵🇱 6,094 mln os.
Wczoraj tj.06.09➡️ 21,2 tys.
Dziś do godz. 07.00➡️ 6,3 tys.
W dn.06.09 z🇵🇱do🇺🇦odprawiono 22,5 tys. osób. Od 24.02- ponad 4,315 mln os. pic.twitter.com/V28mqIBwx2
196. den ruské invaze na Ukrajinu očima britského ministerstva obrany.
Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku připustil, že západní sankce jeho zemi působí obtíže.➡️https://t.co/ySs42Extan pic.twitter.com/jEnsXmQXII
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 7, 2022
Vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo.
Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku.
Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Informovala o tom agentura Interfax.
V úterý zveřejněná zpráva konstatuje, že inspekce MAAE zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE také uvedla, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení, a vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a v jeho okolí.
Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Šéf MAAE Rafael Grossi situaci v elektrárně přirovnal v obavě z jaderné katastrofy ke hře s ohněm a vyzval k vytvoření "ochranného štítu nebo bubliny kolem zařízení". Pro vznik demilitarizované zóny kolem elektrárny se vyslovil také generální tajemník António Guterres. Návrh ale v minulosti Moskva opakovaně odmítla.
Lavrov agentuře Interfax řekl, že Moskva požaduje další informace o zjištěních MAAE a odeslala příslušnou žádost. "Je potřeba dalších vysvětlení, protože ve zprávě je řada otázek. Nebudu je teď vyjmenovávat, ale požádali jsme o objasnění generálního ředitele MAAE," řekl Lavrov.
Přehled nejdůležitějších událostí
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.
"Hrajeme si s ohněm a mohlo by se stát něco opravdu velmi katastrofického," řekl v úterý na jednání v New Yorku Grossi. Šéf MAAE se minulý týden spolu s dalšími odborníky ze své organizace osobně vydal do Záporožské jaderné elektrárny, aby zhodnotil tamní situaci.
Evropská unie a USA nehledě na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšily dovoz hlavních průmyslových kovů z Ruska. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů databáze OSN o mezinárodním obchodu (Comtrade). Import niklu z Ruska do USA vzrostl v období od března do června v meziročním srovnání o 70 procent, zatímco do Evropské unie o 22 procent, nárůst zaznamenal také dovoz hliníku.
Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, projekt má podporu obou zemí. Novinářům to dnes večer na Ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle premiéra Fialy pro Česko zásadní.
Úmrtí šéfa ruské okupační správy v jihoukrajinském Berďansku Artema Bardina se zatím nepotvrdilo, uvedly ruské úřady. Ty dříve informovaly o tom, že Bardin podlehl následkům zranění poté, co jeho auto explodovalo a v centru města se strhla přestřelka.
"Informace o smrti Bardina se nepotvrdily. I přes vážná zranění, amputaci nohy při explozi a velkou ztrátu krve je naživu," napsal na Telegramu člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Předtím agentuře TASS řekl, že Bardin v nemocnici zemřel.
K dohodě na zřízení demilitarizované zóny v okolí okupované elektrárny Rusko i Ukrajinu dnes vyzval i generální tajemník OSN António Guterres. "Síly Ukrajiny i Ruska se musí zavázat, že nebudou vyvíjet žádnou vojenskou činnost směrem k areálu zařízení nebo z něho," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusku vzkázal, aby z elektrárny stáhlo své vojáky i vojenské vybavení. Kyjev by pak musel slíbit, že zařízení vojensky neobsadí.
Ukrajinský starosta Enerhodaru poblíž Záporožské jaderné elektrárny večer na Telegramu napsal, že nad městem se opět ozývají exploze. "Provokace pokračují. Okupanti nás ostřelují," napsal Orlov dnes večer na Telegramu.
Ruské síly podle četných, i když zatím neoficiálních zpráv urychleně ustupují za řeku Severní Doněc, uvedla BBC. Proruské kanály na platformě Telegram kromě toho plní zprávy, že ukrajinská armáda znovu dobyla vesnici Verbivka u Balakliji, kde se nachází rozsáhlý arzenál ruské armády. Další zdroje tvrdí, že Ukrajinci ovládli už i strategicky významnou Balakliju, která měla před válkou téměř 27 tisíc obyvatel.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že Rusko omezuje dodávky plynu do Evropské unie v odvetě za protiruské sankce, a dodal, že EU sklízí, co zasela. Agentura Reuters napsala, že v Evropě rostou obavy kvůli blížící se zimě poté, co Rusko oznámilo, že hlavní trasu pro přepravu plynu nechává uzavřenou. "Putin nasadil všechny svoje prostředky a zbraně a nejdůležitější z nich je zemní plyn," řekl. Myslí si, že Evropu v zimě čekají vážné problémy.
Maďarsko hrozí, že zablokuje prodloužení některých sankcí, které po zahájení ruské invaze na Ukrajinu proti Rusku zavedla Evropská unie. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda s odvoláním na několik nejmenovaných diplomatických zdrojů. Budapešť požaduje, aby sedmadvacítka ze sankčního seznamu vyřadila tři oligarchy.
Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána podle zdrojů RFE/RL chce, aby EU zrušila zákaz vstupu pro Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova a aby uvolnila jejich zablokovaný majetek. Velvyslanci členských zemí budou o prodloužení sankcí jednat ve středu, na prodloužení opatření pak mají čas do 15. září.
Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy v Charkovské oblasti na východě země a dnes ráno u města Balaklija nečekaně zaútočily na uskupení ruských vojsk, uvedla ruská redakce BBC. O ukrajinské protiofenzivě u Charkova se podle ní píše v některých ukrajinských i proruských informačních kanálech na sociální síti Telegram a potvrzují ji i západní experti.
Maďarsko hrozí, že zablokuje prodloužení některých sankcí, které po zahájení ruské invaze na Ukrajinu proti Rusku zavedla Evropská unie. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda s odvoláním na několik nejmenovaných diplomatických zdrojů. Budapešť požaduje, aby sedmadvacítka ze sankčního seznamu vyřadila tři oligarchy.
Rusko v létě poslalo výrazně více ropy a uhlí do Indie a Číny ve srovnání se začátkem roku. Naopak evropské země, které se dlouho spoléhaly na ruskou energii, v reakci na válku na Ukrajině výrazně omezily odběr fosilních paliv z Ruska. Za šest měsíců od začátku invaze, tedy 24. února, získalo Rusko za prodej ropy, zemního plynu a uhlí zhruba 158 miliard eur (3,9 bilionu korun), z Evropy to bylo 85 miliard eur. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší.
"Odpálen byl automobil patřící šéfovi města Berďansku, auto stálo u městské administrativy. Následně došlo k přestřelce," řekl dříve člen okupační správy Vladimir Rogov.
Ukraine : Confirmation : Une voiture appartenant au "commandant de la ville" a explosé dans la ville de Berdiansk, sous occupation des forces armées de Russie, après quoi une fusillade a eu lieu.
— Rebecca Rambar (@RebeccaRambar) September 6, 2022
Le "commandant" a été hospitalisé dans un état grave. pic.twitter.com/1yhqBpIVbB
Při explozi auta v okupovaném jihoukrajinském Berďansku v úterý zahynul šéf městské okupační správy Artem Bardin, potvrdily agentuře TASS ruské úřady. Média dříve informovala o explozi a následné přestřelce v centru města, po které byl Bardin hospitalizovaný ve vážném stavu.
Incident se odehrál ve středu města, podle ukrajinských médií silný výbuch otřásl celým Berďanskem. Nad místem se vznášel černý kouř, napsala agentura Unian s odkazem na svědky, kteří po explozi hlásili střelbu. Podle ruských médií se jednalo o teroristický útok. Ukrajinští činitelé incident zatím oficiálně nekomentovali.
Americký prezident Joe Biden se definitivně rozhodl nezařadit Rusko mezi státy sponzorující terorismus. Podle agentury Reuters to v úterý uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Na udělení nálepky naléhá Ukrajina, která čelí ruské invazi, a také někteří američtí zákonodárci, zatímco Moskva hrozí, že v takovém případě by přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy. Podle Bidenovy mluvčí by označení Ruska za státního sponzora terorismu mohlo zpozdit vývoz potravin a ohrozit dohody o přepravě zboží přes Černé moře.
"Okamžitě by se mělo zastavit ostřelování v areálu a jeho okolí, aby se zabránilo dalším škodám na elektrárně a souvisejících zařízeních a aby se zajistila bezpečnost zaměstnanců a zachovala fyzická integrita elektrárny," uvádí zpráva. "To vyžaduje souhlas všech zapojených stran se zřízením ochranného pásma jaderné bezpečnosti a zabezpečení kolem Záporožské jaderné elektrárny," dodala MAAE.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes ve zprávě o jaderné bezpečnosti na Ukrajině, kde zveřejnila i výsledky své inspekce v Záporožské jaderné elektrárně, vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a jeho okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE uvádí, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení.
Ruským občanům se patrně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise dnes navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí. Pokud členské státy tento potvrdí, budou víza Rusy stát 80 eur (1950 korun) místo dosavadních 35 eur a čekat na ně budou 15 dní místo deseti.
Ukrajina a Rusko se vzájemně obviňují z dalšího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) má přitom dnes zveřejnit zprávu o své misi, která na místě posuzovala bezpečnostní rizika. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ukrajinské síly do okolí elektrárny a blízkého města Enerhodar odpálily 15 střel. Ukrajinský starosta Enerhodaru Dmytro Orlov na Telegramu napsal, že městem dnes otřásla exploze a způsobila přerušení dodávek vody a elektřiny.
Západ nectí slib, že usnadní přístup ruských potravinářských výrobků na světové trhy. Prohlásil to dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě rovněž kritizoval nastupující britskou premiérku Liz Trussovou, která podle něj není ochotna ke kompromisům.
Při ruském ostřelování Charkovské oblasti zemřeli za poslední den tři lidé. Na sociální síti Telegram o tom informoval gubernátor Oleh Syněhubov. Pod troskami obytného domu, který se v noci v Charkově zřítil po zásahu ruskou střelou, zahynula podle něj starší žena.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině.➡️https://t.co/GHVQJjdxuL pic.twitter.com/OnVLSGZzSp
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 6, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin dorazil na střelnici Sergejevskij na Dálném východě, aby osobně sledoval závěr vojenského cvičení Vostok 2022 (Východ 2022), do kterého se podle Moskvy zapojilo na 50 tisíc vojáků. Informoval o tom mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Manévry začaly 1. září a zapojily se do nich i síly z Běloruska, Sýrie, Indie nebo Číny.
Podle Peskova se Putin nejdříve sejde s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, všichni pak společně budou sledovat závěrečnou fázi cvičení, které se má uzavřít ve středu.
Rusko má potíž s obnovou zásob ničených dronů na Ukrajině. Obě strany v noci pokračovaly v ostřelování a leteckých úderech, uvádí britská rozvědka.
Výběr událostí:
Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky.
Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, pokládá skutečnost, že Rusko se obrátilo na izolovaný severokorejský stát, za známku, že "ruská armáda nadále trpí nedostatkem dodávek na Ukrajinu v důsledku kontroly vývozu a sankcí".
Americký prezident Joe Biden soudí, že Rusko by nemělo být označeno za stát sponzorující terorismus, uvedla agentura Reuters.
Na udělení nálepky naléhá Ukrajina, která čelí ruské invazi, a také někteří američtí zákonodárci, zatímco Moskva hrozí, že v takovém případě by přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy.
"Ne," odpověděl Biden reportérům v Bílém domu na otázku, zda by Rusko mělo být označeno za státního sponzora terorismu.
Rusko vypovědělo dohodu s Japonskem o usnadnění návštěv Kurilských ostrovů japonskými občany, kteří dříve obývali tyto ostrovy. Uvedl to dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na příslušné nařízení ruské vlády.
Japonská vláda, stejně jako mnohé další země, přijala sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Rusko a Japonsko si už v reakci na válku na Ukrajině vzájemně vyhostily několik diplomatů. Japonsko také zmrazilo majetek stovek Rusů.
"Ve městě Cherson bylo zasaženo více než 30 vojáků a tři nepřátelské tanky a v oblasti Antonivského mostu a přejezdu byl zničen protiletadlový raketový komplex a šest nepřátelských nákladních vozidel," uvedlo velení ukrajinských sil. Údaje válčících stran nelze v době konfliktu nezávisle ověřit.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil novou doktrínu zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Konzervativní ideologové tento pojem používají mimo jiné ke zdůvodnění intervencí, jejichž deklarovaným cílem je chránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí, uvedla agentura Reuters. Jednatřicetistránkový koncept "humanitární politiky", který byl zveřejněn více než šest měsíců od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvádí, že Rusko by mělo "chránit, zabezpečovat a rozvíjet tradice a ideály ruského světa".
Formální varování, že nefungující plynová kompresová stanice Portovnaja, která má tlačit plyn Nord Streamem 1 do Německa, již nesplňuje bezpečnostní požadavky, dostal ruský plynárenský monopol Gazprom. V pátek na místě zjistil únik motorového oleje v jediné turbíně, která ve stanici stále fungovala. V pondělí pak uzavřel dodávky zemního plynu, dokud nebude opravena. Předtím ale Kreml vyžaduje od evropských států zrušit protiruské sankce. Příčinu úniku oleje podle Gazpromu dokáže opravit jen "specializovaná firma", citoval plynárnu Reuters.
Ukrajina vyzvala obyvatele Ruskem okupovaných území včetně anektovaného Krymského poloostrova, aby si připravili kryty a zásoby vody. Síly Kyjeva minulý týden zahájily protiofenzivu na jihu Ukrajiny, který mají pod kontrolou Rusové. Podle Londýna Moskva ve válce, kterou spustila, i nadále přichází o značnou část vojáků a vybavení.
Evropská unie poskytne Ukrajině 500 milionů eur, v přepočtu 12,3 miliardy korun, na pomoc lidem, teré vyhnala válka z jejich domovů, ale kteří zůstali v zemi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na okraj jednání Asociační rady EU - Ukrajina podepsala dohodu o další finanční pomoci pro Kyjev s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ukrajinské firmy a instituce se také budou nově moci ucházet o evropské peníze v oblasti digitalizace.
Papež se v blízké době nevydá na cestu do Ruska ani na Ukrajinu. Kvůli bolestem kolena mu to totiž zakázali lékaři, řekl František v rozhovoru, který dnes večer odvysílá stanice CNN Portugal. Naopak cesta do Kazachstánu je potvrzená. Tam se papež původně mohl setkat s ruským patriarchou Kirillem, který ale na schůzku náboženských lídrů nakonec nepojede. "Nyní nemohu jet (do Ruska a na Ukrajinu), protože po cestě do Kanady se léčení kolena zhoršilo," uvedl papež s tím, že mu lékař zakázal cesty alespoň do setkání v Kazachstánu, které se uskuteční od 13. do 15. září.
Rusko přeruší dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1, dokud "kolektivní Západ" nezruší sankce uvalené vůči Rusku, uvedl podle deníku Financial Times Kreml. Podle ruské plynárenské společnosti Gazprom má plynovod technické problémy, které jsou následkem protiruských sankcí. Gazprom dříve obvinil z technických problémů Kanadu, která opravovala německé turbíny, které plyn do plynovodu čerpají.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil sankce ze strany Evropské unie, ale i třeba Spojeného království a Kanady za důvod, proč Rusko nemůže dodávat plyn do Evropy. "Problémy s čerpáním plynu vznikly kvůli sankcím, které západní země zavedly proti naší zemi a několika ruským společnostem," citovala Peskova agentura Interfax. "Neexistují žádné jiné důvody, které by mohly tento problém způsobit," dodal mluvčí Vladimira Putina.
Podle mluvčího pro energetiku Evropské komise Tima McPhieho ale Nord Stream 1 není jediným plynovodem. "Je důležité připomenout, že z Ruska do Evropy nevede jen jeden plynovod," řekl. "Pokud by se vyskytl technický problém, který by bránil dodávkám přes Nord Stream 1, existuje možnost, pokud by byla ochota, dodávat plyn do Evropy jinými plynovody. To se ovšem neděje," poznamenal McPhie.
České předsednictví Evropské unie je připraveno začít projednávat možné prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Prohlásil to dnes ministr vnitra Vít Rakušan, podle něhož se návrhem určitě bude zabývat Evropská komise. "Vidíme, že Putinova válka v téhle chvíli prostě nekončí a nekončí ani ukrajinská migrační krize," prohlásil ministr s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropa se podle něj musí s ohledem na nadcházející zimu připravit na možný příchod dalších lidí, které by si měly členské státy začít efektivně rozdělovat. ČR již vydala přes 424 tisíc víz v režimu dočasné ochrany.
"My samozřejmě jsme připraveni tento návrh v Radě EU projednávat a hledat v rámci rady nad tímto tématem shodu," řekl Rakušan. Ochrana umožňuje Ukrajincům prchajícím před válkou získat přístup k práci, bydlení či vzdělání v unijních zemích. EU se na jejím ročním zavedení shodla poprvé ve své historii letos v březnu.
Evropská komise připravuje návrhy s cílem zastropovat cenu ruského plynu, omezit poptávku po elektřině a pomoci spotřebitelům skrze příjmy dodavatelů.
Rusko zakázalo vstup do země dalším 25 Američanům včetně hollywoodských herců Seana Penna a Bena Stillera, kteří dali najevo podporu Ukrajině. Stiller po vpádu ruských jednotek na Ukrajinu začal v napadené zemi natáčet o invazi dokumentární film. Vyzval také organizátory udílení filmových cen Oscar, aby na předávání nechali vystoupit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O nových personálních sankcích informovalo ruské ministerstvo zahraničí.
Vedle obou amerických herců se nově na ruském sankčním seznamu ocitli členové amerického Senátu, státní úředníci včetně ministryně obchodu Giny Raimondové nebo představitelé byznysu a nevládních organizací.
Myself & two colleagues walked miles to the Polish border after abandoning our car on the side of the road. Almost all the cars in this photo carry women & children only, most without any sign of luggage, and a car their only possession of value. pic.twitter.com/XSwCDgYVSH
— Sean Penn (@SeanPenn) February 28, 2022
Většina týmu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který dosud prováděl inspekci v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, odjela ze zařízení obsazeného ruskými silami; na místě zůstali jen dva členové mise. Podle ruské agentury RIA Novosti to sdělil člen Ruskem dosazené správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov a informaci potvrdila podle agentury Reuters také ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Po dnešním ruském ostřelování byl od sítě odpojen poslední fungující reaktor elektrárny, informovala zároveň o několik hodin později společnost.
Po dnešním ruském ostřelování byl odpojen poslední reaktor Záporožské jaderné elektrárny, který byl dosud v provozu, uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo za proruskou sobotní demonstraci na Václavském náměstí v Praze, jejíž účastníci požadovali demisi vlády, kritizovali vysoké ceny energií i sankce uvalené na Rusko po rozpoutání války na Ukrajině. Mluvčí ukrajinského ministerstva Oleh Nikolenko na Facebooku napsal, že účastníci akce se snažili urazit čest Ukrajinců, kteří brání svobodu v Evropě. Víkendová akce ale přátelství Česka s Ukrajinou podle něj neohrozí.
"Odsuzujeme snahu účastníků proruských akcí ospravedlnit válku Ruska proti Ukrajině a urazit čest a důstojnost Ukrajinců, kteří za cenu svého života brání svobodu v Evropě," uvedl Nikolenko.
Společnost Enerhoatom informovala, že elektrárna je kvůli masivnímu ostřelování v provozu s rizikem porušování pravidel protiradiační a protipožární ochrany. Enerhoatom dále uvedl, že ze šesti reaktorů je aktuálně v provozu jen jeden. Ukrajinskou síť a samotnou elektrárnu nyní zásobuje elektřinou šestý blok, zatímco pátý blok je odpojený od sobotního večera, protože ostřelování způsobilo rozsáhlé škody na vedení, upřesnila firma.
Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Peskov dnes zároveň odmítl, že by Rusko bylo odpovědné za přerušení dodávek plynu do Evropy potrubím Nord Stream 1. Za přerušení přepravy podle něj mohou západní sankce uvalené na Rusko, které ztěžují mimo jiné údržbu plynovodu.
Plán na uspořádání referenda o připojení Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny k Ruské federaci byl pozastaven kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS s odvoláním na zástupce Moskvou dosazené regionální správy v okupované oblasti.
Zástupce šéfa okupační správy Kirill Stremousov (ukrajinsky Kyrylo Stremousov) podle TASS řekl, že významný Antonivský most, který spojuje oba břehy řeky Dněpr poblíž města Cherson, nelze po týdnech ukrajinského ostřelování přejet automobilem.
Ministři zemí Evropské unie zodpovědní za energetiku se budou na mimořádném jednání v pátek zabývat možností omezit příjmy z prodeje elektřiny vyráběné jinak než z plynu či společnou snahou snížit poptávku po elektřině. Vyplývá to z podkladů, které připravilo české předsednictví v Radě EU. Zmiňují také zastropování cen plynu či vyjmutí plynu ze systému určování cen elektřiny.
České předsednictví před energetickou radou připravilo seznam potenciálních opatření, která mohou být "okamžitou odpovědí na současnou mimořádnou situaci", uvádí přípravný dokument s nedělním datem, který má ČTK k dispozici. Ostatním unijním vládám je pak adresovaná otázka, které z uvedených možností by se podle nich měly aplikovat.
Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v souvislosti s tím, že skupina G7 chce zavést u ruské ropy cenový strop, varoval podle TASS Kreml.
Hackeři znovu zaútočili na Rusko. Stovky řidičů taxi tak poslali ve stejný čas na stejnou adresu v Moskvě a auta ucpala hlavní třídu v centru metropole.
Moskevský soud vyhověl žádosti ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor a označil za neplatnou licenci opozičního listu Novaja gazeta, uvedla agentura TASS. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet a ukončily i publikace článků na svém webu.
V březnu šéfredaktor Nové gazety Dmitrij Muratov, laureát Nobelovy ceny za mír, oznámil, že jeho list přerušuje činnost až do ukončení ruské "speciální operace" na Ukrajině. Vysvětlil, že se tak děje poté, co noviny dostaly několikátou výstrahu od cenzurního úřadu. Muratov přitom použil spojení "speciální operace", kterým Kreml označuje válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem na konci února a jehož uplatňování se snaží vynutit i v médích.
Většina týmu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který dosud prováděl inspekci v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, z ruskými silami obsazeného zařízení odjela a na místě zůstali jen dva členové mise. Podle ruské agentury RIA Novosti to sdělil člen Ruskem dosazené správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov a informaci potvrdila podle agentury Reuters také ukrajinská energetická společnost Enerhoatom.
"Členové mise MAAE odjeli ze Záporožské jaderné elektrárny. Zatím v ní zůstali dva lidé jako pozorovatelé," citovala ruská agentura oznámení představitele ruské okupační správy.
V ruských bezpečnostních složkách roste nespokojenost s prezidentem Vladimirem Putinem a trpělivost s ním kvůli válce na Ukrajině začínají ztrácet i běžní Rusové, říká ve velkém rozhovoru pro Aktuálně.cz přední světový expert na Rusko, spisovatel a výzkumník Mark Galeotti.
Ukrajinské úřady tvrdí, že ruské síly mají za úkol dokončit cíl mise do 15. září. Je velmi nepravděpodobné, že toho dosáhnou, píše v denním přehledu z bojů britské ministerstvo obrany.
Ukrajinci na bojišti u Chersonu prokazatelně vytlačují Rusy, píše americký institut.➡️https://t.co/050U6TFWw3 pic.twitter.com/LWOsC8MhOc
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 5, 2022
Ukrajinská armáda na jihu a východě Ukrajiny prokazatelně postupuje. Uvedl to v noci na dnešek americký Institut pro studium války (ISW). Podle ústavu Ukrajinci postupují v několika směrech na západě Chersonské oblasti a upevnili své pozice také v oblasti za řekou Severní Doněc v Doněcké oblasti. Tempo protiofenzivy na jihu Ukrajiny se podle ISW bude pravděpodobně "dramaticky měnit ze dne na den". Ukrajinské síly zřejmě usilují o to, aby Rusům došly dodávky, o narušení jejich velení a řízení operací a o oslabení jejich morálky.
"Rusové přejdou příležitostně do protiútoku a získají zpět některá ztracená území a budou ovšem pravděpodobně provádět prudké dělostřelecké a vzdušné útoky na osvobozené obce a postupující ukrajinské jednotky," upozorňuje také ISW. Institut si rovněž všiml, že ukrajinský postup začal vést k "realističtějším komentářům" ruské vojenské blogery, kteří až dosud podporovali velmi optimistickou rétoriku Kremlu.
Cena plynu pro evropský trh se zvýšila téměř o 30 procent na 278 eur za megawatthodinu. Reaguje na přerušení dodávek ruského plynu Nord Streamem 1.
Přehled událostí:
Ukrajinská armáda na jihu a východě země postupuje, uvedl institut ISW. Podle Londýna je nepravděpodobné ovládnutí Donbasu Rusy do poloviny září.
Na sociálních sítích se dnes objevily informace o osvobození vsi Ozerne v Doněcké oblasti. Ozerne leží na levém břehu řeky Severní Doněc, na kterém ostatní vesnice okupují ruské síly.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes bez dalších podrobností řekl, že ukrajinští vojáci ovládli dvě místa na jižní a jedno na východní Ukrajině a ještě jedno území také na východě země. Konkrétní názvy nezmínil, ani nespecifikoval, kdy je Ukrajinci dobyli. "Ukrajinské vlajky se vracejí tam, kam patří," prohlásil prezident.
"Krok po kroku," napsal šéf kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak na Twitteru k fotografii, na níž vojáci údajně vyvěšují vlajku na střeše nemocnice v městečku Vysokopilja. Později ji sdílel i jeho zástupce Kyrylo Tymošenko, který k ní napsal: "Vysokopilja. Chersonská oblast. Ukrajina. Svobodní."
Step by step 🇺🇦. pic.twitter.com/raT5nBycvO
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) September 4, 2022
Ukrajinští vojáci dnes podle neoficiálních zdrojů znovu ovládli několikatisícové městečko Vysokopilja na severu Rusy okupované Chersonské oblasti, o které v posledních dnech sváděli těžké boje. Informuje o tom Rádio Svoboda na svých internetových stránkách. Ministerstvo obrany v Kyjevě ani v Moskvě tuto informaci nepotvrdilo, ale na sociálních sítích ji rozšířili různí ukrajinští činitelé.
"Krok po kroku," napsal šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak na Twitteru k fotografii, na níž vojáci údajně vyvěšují vlajku na střeše nemocnice v městečku Vysokopilja.
Také řada ruských kanálů na telegramu věnujících se válce na Ukrajině potvrzuje, že ruské jednotky byly nuceny městečko opustit. Napsal o tom například bývalý velitel proruských separatistů v Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov. Ztrátu městečka označil za "citelný taktický neúspěch".
Americký velvyslanec v Rusku John Sullivan opouští úřad, odchází do důchodu, informovala dnes televize CNN s odvoláním na ambasádu Spojených států. V Moskvě ho zatím nahradí Elizabeth Roodová jako chargé d'affaires, dokud nedorazí jeho nástupce, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal během dnešní návštěvy Berlína žádal vrcholné německé představitele o další dodávky těžkých zbraní pro jeho zemi čelící ruské agresi. S kancléřem Olafem Scholzem jednal také o energetice.
Na schůzce s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem Šmyhal řekl, že Ukrajina doufá, že Německo bude hrát hlavní roli při vzdušné obraně ve válce proti ruskému útočníkovi. Pochvaloval si, že na "bojišti se osvědčily" samohybné houfnice PzH 2000 a raketomety Mars II. "Doufáme, že dodávky těžkých zbraní bude možné navýšit," řekl Šmyhal.
V rozhovoru, který Šmyhal poskytl agentuře DPA ještě před odjezdem do Berlína, řekl, že jeho země by potřebovala také moderní tanky, německé leopardy 2 a ze Spojených států tanky typu Abrams. Nicméně německý kancléř Scholz dodávky bojových tanků doposud odmítal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství Zelenského, podle kterého chce Moskva zničit normální život Evropanů.
"Rusko připravuje na letošní zimu rozhodující energetický úder na všechny Evropany," prohlásil Zelenskyj. "Snaží se útočit chudobou a politickým chaosem tam, kde zatím nemůže útočit raketami," dodal.
Zelenskyj to uvedl poté, co ruský gigant Gazprom oznámil, že zatím neobnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1, které je pro Evropu klíčové. Moskva se odvolává na západní sankce uvalené kvůli invazi na Ukrajinu a na technické problémy, které způsobily přerušení dodávek energie. Evropské země, které podpořily Kyjev diplomaticky a vojensky, obvinily Rusko, že dodávky energie využívá jako zbraň.
V centru Prahy se v neděli odpoledne sešlo zhruba pět stovek Ukrajinců, aby vyjádřili Čechům svoji vděčnost za pomoc, kterou jim dosud poskytli. Po úvodním proslovu a za skandování "Děkujeme!" se vydali směrem na Můstek a Staroměstské náměstí. Průvod pro vás fotografoval a natáčel redaktor Aktuálně.cz, Radek Bartoníček.
Ruské síly na Ukrajině "nadále trpí problémy s morálkou a disciplínou. Kromě únavy z boje a vysokých ztrát jsou pravděpodobně jednou z hlavních stížností nasazených ruských vojáků i nadále problémy s jejich platem," uvedla britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany.
"Příjem vojáků v ruské armádě se skládá ze skromného základního platu, k němuž se přidávají různé příplatky a odměny. Na Ukrajině se s velkou pravděpodobností vyskytly značné problémy s vyplácením bojových příplatků," uvedli britští zpravodajci. Pravděpodobně je to podle nich způsobeno "otevřenou korupcí" mezi veliteli a také "neefektivní vojenskou byrokracií".
Ruská armáda podle britské rozvědky nezvládá vojákům nasazeným na Ukrajině poskytovat základní věci, včetně odpovídajících uniforem, výzbroje, přídělů potravin a platu. "To téměř jistě přispělo k přetrvávající křehké morálce velké části vojáků," uvádí na twitteru.
Za posledních sedm dní udělilo Česko uprchlíkům z Ukrajiny 4327 víz dočasné ochrany. Bylo to o 43 více než v předchozím týdnu. Od počátku ruské invaze koncem února získalo víza 424.302 ukrajinských běženců. Vyplývá to z údajů na twitteru ministerstva vnitra. Dočasná víza jejich držitelům otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Nejvíce víz v posledních sedmi dnech udělily úřady Ukrajincům v pondělí, a to 1413. Ve středu pak dostalo víza 1265 běženců. V ostatních pracovních dnech jich úřady udělily řádově stovky. O víkendových dnech nebyla vydána žádná víza, stejně jako v předchozím týdnu.
Ekonomické dopady války na Ukrajině jsou pro spojence tvrdé, ale zatímco Britové počítají drobné, Ukrajinci počítají oběti. Stanici BBC to v rozhovoru řekla první dáma Ukrajiny Olena Zelenská. Podle Zelenské je důležité neustále upozorňovat na lidské oběti války a přinášet jejich příběhy.
V rozsáhlém rozhovoru, který dnes odvysílá BBC, byla Zelenská dotázána, co vzkazuje Britům, kteří se potýkají s rostoucími účty za energie, částečně v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
"Chápu, že situace je velmi těžká. Ale dovolte mi připomenout, že v době pandemie covidu-19, a ta je stále s námi, kdy se zvýšily ceny, byla postižena i Ukrajina. Ceny se zvyšují i na Ukrajině. Ale kromě toho jsou zabíjeni naši lidé," uvedla Zelenská. "Takže když začnete počítat drobné na svém bankovním účtu nebo v kapse, my uděláme totéž a spočítáme naše oběti," dodala.
Komentáře Zelenské navazují na slova končícího britského premiéra Borise Johnsona, který minulý měsíc při návštěvě Kyjeva naznačil, že domácnosti v celé Evropě budou muset vydržet krizi životních nákladů a "držet kurz" s Ukrajinou, aby čelila ruské agresi. Evropské země obvinily Rusko, které je významným světovým dodavatelem energií, že v reakci na sankce používá plyn jako zbraň a omezuje jeho dodávky.
Zelenská řekla, že pro lidi mimo Ukrajinu je těžké pochopit dopad války na její obyvatele, ale je důležité sdílet lidské příběhy o tom, jakou daň si konflikt vybírá. Dodala, že mnoho rodičů by dojal příběh ukrajinského chlapce, který byl v březnu natočen při přechodu polských hranic v záplavě slz.
Cílem ukrajinské protiofenzivy na jihu země je zdecimovat ruské invazní jednotky a rozkrýt a zničit jejich zásobování, řekl poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč deníku The Wall Street Journal (WSJ). Kreml možná zvyšuje požadavky na autocenzuru mezi ruskými bloggery a válečnými zpravodaji, kteří píší o válce na Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě to v sobotu večer uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajina při protiofenzivě používá strategii "systematického rozmělňování armády (ruského prezidenta Vladimira) Putina". Ukrajinské jednotky pracují na "odhalení jejich (ruského) operačního logistického zásobovacího systému a jeho zničení pomocí dělostřelectva a (raketometů) HIMARS," uvedl Arestovyč a dodal, že tato taktika může být pomalejší, ale "není kam spěchat".
Podle ISW se Moskvě válku nedaří vykreslit jako rozhodující ruské vítězství, a tak možná zvýší snahu o cenzuru. Svědčí o tom páteční zatčení prominentního ruského bloggera Semjona Pegova, píše ISW. Rusko důsledně odmítá termín válka a invazi prezentuje jako "speciální vojenskou operaci".
Čtyři děti a jeden dospělý v Černihivu na severu Ukrajiny dnes utrpěli zranění při výbuchu během ukázky zbraní a munice. Ta se konala v rámci akce na podporu ukrajinské armády bojující proti ruským invazním jednotkám. O neštěstí informují ukrajinská média. Na akci v centru města, při níž se vybíraly peníze na automobily pro armádu, přišlo mnoho lidí s dětmi. Podle černihivských úřadů explodoval dělostřelecký granát, který zasáhl střechu jednoho z domů. Těžké zranění utrpěl dvouletý chlapec.
V Záporožské jaderné elektrárně je od čtvrtka skupina zástupců MAAE, kteří tam přicestovali společně s delegací vedenou šéfem agentury Rafaelem Grossim. Dnes jim zaměstnanci elektrárny řekli, že byla odpojena od posledního hlavního vedení, ale že využívá záložní vedení, které ji spojuje s nedalekou tepelnou elektrárnou a jím nyní dodává vyrobenou energii do sítě. Toto vedení také v případě potřeby může posloužit k dodání energie do elektrárny.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinské síly se v pátek večer elektrárnu pokusily dobýt. Obě strany se opakovaně vzájemně obviňují z ostřelování tohoto jaderného zařízení, které okupují ruské invazní jednotky, ale provoz i nadále zajišťují ukrajinští technici. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
Záporožská jaderná elektrárna, kterou od března okupují ruské jednotky, byla znovu odpojena od sítě, informovala dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Elektrárna ale využívá záložní zdroj. Podobný incident se stal 25. srpna. Ukrajinská strana podle agentury AFP uvedla, že největší jaderná elektrárna v Evropě byla od sítě odpojena po dalším bombardování v oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin udělil medaili za statečnost a hrdinství odsouzenému pětinásobnému vrahovi, který vstoupil do soukromé Wagnerovy armády a začátkem srpna zemřel v bojích nedaleko východoukrajinského Bachmutu, když mu šrapnel zranil hlavu. Soud v roce 2013 poslal Ivana Něparatova na 25 let do vězení za vraždy, loupeže, vydírání, únosy a další trestné lidi. V letech 2009 až 2010 u města Sergijev Posad nedaleko Moskvy zavraždil pět lidí, někteří byli jeho dlužníky, někteří zemřeli při loupežných přepadeních.
"Toto jenom ukazuje, jak Rusko zneužívá situace, jakou vede ekonomickou válku prostřednictvím energií se státy Evropské unie," uvedl Fiala. Dodal, že politika předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) nechala Českou republiku úplně závislou na ruských energiích a současná vláda dělá kroky k tomu, aby se závislosti co nejdříve zbavila. Tuzemské zásobníky plynu jsou plné z 85 procent a letošní topnou sezonu pomohou pokrýt zásobníky LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku.
I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v Česku ocitly bez plynu, řekl dnes novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rusko ve středu kvůli údržbářským pracím přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že údržba ukázala závady. Provoz plynovodu měl být obnoven dnes ráno, nový termín zatím společnost neoznámila.
Ukrajina chce Německu nabídnout elektrickou energii vyrobenou ve svých jaderných elektrárnách, a pomoci tak zemi na cestě ze závislosti na dodávkách ruských energetických surovin. Před cestou do Berlína to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal, uvedla dnes agentura DPA.
Ukrajina nyní elektrickou energii dodává do Moldavska, Rumunska, Polska a na Slovensko. "Ale jsme připraveni vývoz rozšířit i do Německa," řekl ukrajinský premiér a dodal, že jeho země má díky svým jaderným elektrárnám dostatečné množství elektrické energie.
Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur oznámil, že za současnou situaci ohledně plynu v Německu se může zaručit. Situace je ale podle něj napjatá a "zhoršení nelze vyloučit". Prohlášení vyšlo poté, co Gazprom oznámil přerušení provozu plynovodu Nord Stream.
Turecko může hrát roli prostředníka v otázce ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. V telefonátu to svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. S odvoláním na Erdoganovu prezidentskou kancelář to dnes uvedla agentura Reuters.
Oba lídři také jednali o vývoji situace ohledně vývozu ukrajinského obilí a vyjádřili odhodlání pokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny v tureckém Akkuyu podle plánů, uvedla Erdoganova kancelář. Erdogan a Putin se dohodli, že tyto otázky podrobně projednají při setkání na summitu v uzbeckém Samarkandu, který se koná 15. až 16. září.
Německá společnost Siemens Energy je podle ruské plynárenské společnosti Gazprom připravena pomoci s opravou zařízení kompresorové stanice odstaveného plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Německý podnik na to ale zareagoval oznámením, že k dnešku od Gazpromu, který je provozovatelem plynovodu, žádný pokyn k opravě neobdržel.
Ruský podnik uvedl, že Siemens Energy se v souladu se smlouvou mezi oběma společnostmi "zapojil do práce" a je připraven odstranit závadu, kterou je únik oleje na kompresorové stanici Portovaja. Oprava může být podle Gazpromu provedena pouze na speciálně upraveném pracovišti, které ale není k dispozici. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
Ukrajinská armáda vede ofenzivu na jihu země. Jednoho z vojáků, který žil a pracoval v Česku, tam vyzpovídali reportéři Aktuálně.cz.
Ukrajinci trávili ve frontách v pražské tržnici několik hodin, někteří na místě i přespávali. Tisíce uprchlíků zde odbavovalo jen několik málo úředníků. Úřad práce nyní zareagoval a fronty zmizely.
Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dnipro ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle.
Kromě Ruskem okupované Chersonské oblasti se nadále bojuje také na Donbase a v okolí Charkova. Ruské velení stojí před zásadním rozhodnutím, kam vyslat jakékoliv bojeschopné záložní jednotky, které dokáže zmobilizovat, uvádí britská rozvědka.
Ruská plynárenská společnost Gazprom avizovala, že dnes dodá přes Ukrajinu do Evropské unie 42,7 milionu kubických metrů plynu. Proti pátečnímu objemu 41,3 milionu metrů krychlových to bude mírné zvýšení. Informovala o tom agentura Reuters. Zvýšení dodávek ale nedokáže kompenzovat výpadek dodávek přes plynovod Nord Stream 1.
Za půl roku války na Ukrajině přišla ruská armáda o tisíce vojáků. Důležitý je nejen počet, ale i to, jací lidé hynou, píše ruská redakce BBC. Rusko podle ní přišlo o více než 900 elitních specialistů, jejichž výcvik trval roky a stál miliony dolarů.
Ruské vševojskové jednotky nebyly podle západních i ruských expertů připraveny na útočné akce. V důsledku tak úkoly, které normálně plní pěchota, musely plnit jednotky speciálních sil, námořní pěchota a výsadkáři. Právě tyto elitní jednotky utrpěly citelné ztráty. O život přišly i desítky vojenských pilotů. S nahrazením těchto ztrát bude mít Rusko podle názoru odborníků problém.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin:
Zpráva o Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině by měla být hotová příští týden. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po návratu z Ukrajiny, kde delegace expertů organizace elektrárnu čelící ostřelování navštívila.
Grossi zopakoval, že fyzická integrita elektrárny, která je v části Ukrajiny okupované Ruskem, byla narušena, "ne jednou, ale několikrát". Šéf MAAE to označil za "nepřijatelné v každém ohledu". Tým MAAE však podle Grossiho viděl všechny části elektrárny, o jejichž prohlídku požádal.
Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. "Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele," uvedl mluvčí komise Eric Mamer. "Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky," dodal.
Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. "Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené," prohlásila mluvčí ministerstva. "Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie," dodala.
Americký prezident Joe Biden požádá Kongres, aby schválil 11,7 miliardy dolarů (288 miliard korun) na financování pomoci Ukrajině.
Celkově chce vláda po Kongresu přes 47 miliard dolarů (1,16 bilionu korun) na pokrytí krizových a naléhavých výdajů, napsala dnes agentura AP. USA během tohoto roku vyčlenily na podporu Ukrajiny zhruba 40 miliard dolarů a tři čtvrtiny těchto peněz americké úřady už využily.
Ruský plynárenský podnik Gazprom vpodvečer oznámil, že dodávky plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1 od soboty neobnoví, jak dříve avizoval. Evropské státy chystají pomoc s drahými energiemi nebo o ni žádají Evropskou unii.
Dodávky plynovodem Nord Stream 1, který vede plyn do Evropy z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byly přerušené na tři dny a měly začít znovu proudit v sobotu ráno. Podle dnešního vyjádření Gazpromu se ale neobnoví. Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu údajně odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz.
Ministři financí G7 se dnes dohodli na zastropování cen ruské ropy i ropných produktů. Rusko varovalo, že zemím, které takový krok podpoří, nebude ropu dodávat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak řekla, že je čas nastavit horní limit i u cen ruského plynu.
Na východě Ukrajiny byla zadržena 31letá žena viněná z toho, že ruské vojenské zpravodajské službě vyzrazovala polohu vojenské jednotky svého manžela a vojenských objektů. Informovala o tom dnes ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU).
Neozbrojená žena z Dněpropetrovské oblasti předávala informace o poloze vojenských budov či výzbroje na pozicích podél fronty v Doněcké a Záporožské oblasti, uvedla SBU na Telegramu. Žena se podle zpravodajské služby ptala svého manžela na polohu jeho jednotky a dalších ukrajinských formací na frontě.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko.
Lídři Srbska, Albánie a Severní Makedonie vyzvali Evropskou unii, aby balkánským zemím pomohla s nákupem nedostatkových zdrojů energie. Učinili tak na dnešním setkání iniciativy Otevřený Balkán, jejímž cílem je posílit regionální spolupráci a odstranit vzájemné překážky pro pohyb zboží a osob.
"Pokusíme se jako západní Balkán požádat o podporu a částečnou kompenzaci za nákup nedostatkové elektrické energie," řekl podle stanice RTS srbský prezident Aleksandar Vučić.
Pátý reaktor Záporožské jaderné elektrárny, jenž byl odpojen kvůli ruskému ostřelování, je opět připojený k energetické síti, uvedl Enerhoatom.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí ze skupiny vyspělých zemí G7 se dnes dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za "naprostou absurditu", která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné výrobky zemím, které stanovení cenového stropu podpoří.
Ruské a proruské síly od začátku invaze na Ukrajinu nuceně stěhují ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem okupované území. Uvádí to zpráva organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), podle které se jedná o závažné porušení válečného práva rovnající se válečnému zločinu a potenciálně i zločinu proti lidskosti. Ruské a proruské orgány podle HRW také tisíce ukrajinských občanů podrobily povinné a násilné kontrole, takzvané filtraci.
Po nedávných explozích na okupovaném Krymu přeložili pořadatelé finále mistrovství Ruska v závodech motokár do metropole Čečenska Grozného. Informuje o tom server Nastojaščeje vremja. Šampionátu se účastní desetiletý vnuk ruského prezidenta Vladimira Putina. Poslední etapa závodů se původně měla tento měsíc konat v krymské Jevpatoriji. Toto město se ale nachází asi 20 kilometrů od ruské vojenské letecké základny Saky, kterou minulý měsíc otřásly výbuchy.
Server uvedl, že z protokolů ze závodů vyplývá, že mistrovství Ruska v kartingu se ve třídě mini letos účastní desetiletý Roman Faassen. Jde o potomka Putinovy dcery Marije Voroncové. Jeho otcem je Jorrit Joost Faassen, bývalý manžel Putinovy dcery. Vnuk šéfa Kremlu startoval v pěti ze šesti etap mistrovství a v pořadí šampionátu mu nyní patří 28. místo.
V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentuře RIA Novosti to řekl ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov.
V elektrárně podle něj v rámci současné mise, která do Ruskem okupovaného ukrajinského zařízení dorazila ve čtvrtek, zůstane ještě několik dní šest bezpečnostních odborníků MAAE.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii navštívil ostřelovanou jadernou elektrárnu, kterou okupují ruští vojáci.➡️https://t.co/idKaMCLyNi pic.twitter.com/KPhvZJRn7H
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 2, 2022
Rusko se dál snaží plně ovládnout Doněckou oblast na východě Ukrajiny a vytvořit si tam příhodné podmínky pro obnovení ofenzivy, uvedl v pravidelném hlášení o situaci na bojišti ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady v noci na dnešek informovaly o tom, že ruské síly útočily v Sumské oblasti i na město Charkov.
Americký Institut pro studium války (ISW) v souvislosti s boji v Doněcké oblasti připomíná, že podle ukrajinského generálního štábu ruský prezident Vladimir Putin přesunul cíl dobýt celé území tohoto regionu z konce srpna na 15. září, a ruská armáda do této oblasti přesunuje síly, aby se jí to tentokrát podařilo.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin
Ukrajinský generální štáb tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským vojskům, aby do 15. září dosáhla administrativních hranic Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tedy dobyla zbývající část Donbasu. O Putinově rozkazu hovořil podle tisku zástupce náčelníka hlavní operační správy ukrajinského generálního štábu Oleksij Hromov.
"Nepřítel nadále ovládá okupované části Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské, Chersonské a Mykolajivské oblasti a také se snaží vytvořit si příznivé podmínky k obnovení ofenzívy. Ruská okupační vojska znovu korigují své plány a akce v souladu s Putinovým rozkazem dosáhnout administrativních hranic Doněcké oblasti do 15. září," řekl generál Hromov podle listu Ukrajinska pravda. K obnovení ruské ofenzívy v této oblasti má podle něj posloužit nově vytvořený 3. armádní sbor ruské armády.
Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov byl měsíce před svou smrtí šokován a zmaten ruskou invazí na Ukrajinu. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl tlumočník Pavel Palažčenko, který s Gorbačovem pracoval 37 let a naposledy s ním telefonicky hovořil před několika týdny.
Gorbačov, jenž zemřel v úterý ve věku 91 let, byl podle něj také v posledních letech zdrcen zhoršujícími se vztahy mezi Moskvou a Kyjevem.
"V našich konverzacích bylo zcela zřejmé, že byl šokován a zmaten, co se dělo (poté, co ruští vojáci v únoru napadli Ukrajinu), a to z mnoha důvodů. Věřil nejen v blízkost Rusů a Ukrajinců, ale věřil, že se tyto dva národy prolínají," řekl Palažčenko, podle něhož si i další lidé všimli, jak moc byl Gorbačov děním na Ukrajině traumatizován.
Soud v severoukrajinském Černihivu poslal na osm let a šest měsíců do vězení ruského tankistu, který krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu oloupil místního civilistu. S odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu o tom dnes informoval ruskojazyčný servis BBC.
Rusko nebude dodávat ropu zemím, které podpoří zavedení cenového stropu, uvedl podle tisku ruský vicepremiér. Omezení v pátek zváží ministři G7.
Spojené státy nevydaly víza ruskému ministrovi vnitra Vladimiru Kolokolcevovi a jeho delegaci, oznámila dnes agentura Interfax s odvoláním na ruského zástupce v Radě bezpečnosti OSN. Ministr a členové jeho delegace se měli v OSN zúčastnit vrcholné schůzky policejních náčelníků, uvedl velvyslanec Vasilij Něbenzja. Interfax v této souvislosti připomněl ruské naléhání, aby Američané vydali víza šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN.
Fyzická integrita ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla několikrát narušena, řekl podle stanice CNN šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po dnešní návštěvě zařízení. Společně s některými členy své delegace vpodvečer z této největší atomové elektrárny v Evropě odjel zpět na území pod kontrolou Kyjeva.
Cílem bojů Ruska na Ukrajině je podle jeho prezidenta Vladimira Putina likvidace protiruské enklávy, která tam vzniká. Šéf Kremlu to řekl dnes během návštěvy Kaliningradu.
Ukrajina za srpen vyvezla čtyři miliony tun zemědělských výrobků, což jsou dvě třetiny množství, jaké za stejné období vyvážela před začátkem ruské invaze. Přes odblokované černomořské přístavy do zahraničí zamířilo přes 1,5 milionu tun zboží, jako je obilí nebo slunečnicový olej. Informoval o tom náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj.
V Záporožské jaderné elektrárně zůstává několik expertů MAAE, jejich počet není jasný. Podle Enerhoatomu jde o pět lidí, podle okupační správy o osm až 12 lidí.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes varoval, že Moskva by ohrožení členů své mírové mise v separatistickém Podněstří chápala jako útok proti sobě. Podle agentury AP Lavrov svým vyjádřením oživil obavy, že Podněstří, které se po rozpadu Sovětského svazu odtrhlo od Moldavska, by mohlo být zavlečeno do současného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
"Všem by mělo být jasné, že jakékoliv jednání, které bude představovat hrozbu pro naše příslušníky, bude v souladu s mezinárodním právem považováno za útok na Ruskou federaci," řekl Lavrov. Kvůli jeho výrokům si moldavské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského charge d´affaires, aby podal vysvětlení.
Rusko v Podněstří udržuje sbor asi 1500 mužů, který označuje za mírovou misi. Poslalo ji tam v roce 1992 po několikaměsíční válce. Její členové střeží velký vojenský sklad v tomto regionu.
Někteří členové delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) odjeli z ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, píší agentury Reuters a TASS. Podle ruské agentury vozy zamířily směrem do přilehlého města Enerhodar a odjel i šéf MAAE Rafael Grossi. Ten zároveň sdělil, že jeho tým dnes provedl počáteční zhodnocení situace a oznámil, že zástupci MAAE v elektrárně zůstanou, píše TASS. Podle stanice BBC Grossi dříve uvedl, že mise zůstane v elektrárně do 3. září. Grossi podle stanice CNN prohlásil, že jeho tým stihl za několik hodin získat "mnoho" informací. "Klíčové věci, které jsem potřeboval vidět, jsem viděl," uvedl šéf MAAE na videu, které zveřejnila ruská agentura RIA Novosti.
Snížení závislosti na ruských energetických surovinách by bylo dobrým výsledkem války na Ukrajině, prohlásil dosluhující britský premiér Boris Johnson. Západní státy se v současné chvíli snaží omezit nákupy ruských energetických komodit a dalších výrobků.
"Myslím, že z této katastrofy, z Putinovy války, vzejde něco dobrého, protože Evropa se oprostí od ruských uhlovodíků," řekl Johnson, když dnes vystoupil v areálu jaderné elektrárny ve východní Anglii.
"Nebudeme již vystaveni a zranitelní vůči jeho vydírání a v této zemi výrazně urychlíme dlouho odkládané reformy a kroky k energetické nezávislosti, zejména tím, že napravíme škody, které jsme způsobili našemu jadernému průmyslu," dodal premiér.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dnes brzy odpoledne dorazil do Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině, uvedla agentura Interfax s odkazem na svého reportéra na místě. Příjezd delegace do zařízení, které od března okupují ruské síly, následně potvrdil také zpravodaj agentury Reuters.
Zahájení dlouho očekávané inspekce v Ruskem okupované elektrárně poblíž frontové linie na několik hodin zpozdilo ostřelování, z něhož se Kyjev a Moskva vzájemně obviňují.
Britský lékař, který odjel na Ukrajinu jako dobrovolník, byl zabit v bojích. S odvoláním na zdravotníkovu rodinu, která vyhlásila online sbírku na repatriaci jeho těla, to uvedla agentura AFP.
Craig Mackintosh z východoanglického Thetfordu byl zabit 24. srpna "v akci", uvedla jeho sestra Lorna na crowdfundingové platformě GoFundMe, aniž uvedla další podrobnosti o okolnostech jeho úmrtí.
Evropská komise zvažuje, jaké jsou možnosti zastropování cen energií či dalších kroků k omezení rekordního zdražování plynu a elektřiny. Europoslancům to dnes řekla zástupkyně šéfa ředitelství pro energetiku Evropské komise Mechthild Wörsdörferová, podle níž předsedkyně komise Ursula von der Leyenová představí plán možného postupu 14. září. Vedle krátkodobých opatření se Brusel zabývá i případnou reformou trhu s energiemi, dodala.
Do škol v Česku nastoupilo 57 tisíc až 60 tisíc dětí z Ukrajiny, sdělil ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Očekával vyšší počet středoškoláků.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 1, 2022
Předseda představenstva ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov vypadl z okna nemocnice v Moskvě a na následky zranění zemřel. Píše to agentura Interfax s odvoláním na dobře informovaný zdroj. Úřady zatím informaci nepotvrdily.
V březnu představenstvo Lukoilu, v jehož čele Maganov stál, vyzvalo k "co nejrychlejšímu ukončení ozbrojeného konfliktu" a vyjádřilo "upřímný soucit se všemi jeho oběťmi". Firma rovněž uvedla, že "silně podporuje trvalé příměří a urovnání problémů prostřednictvím seriózních jednání a diplomacie".
The chairman of the board of Lukoil, Russia’s biggest privately held oil producer and one of the few Russian companies to criticize the invasion of Ukraine, has died after falling out of a hospital window, Interfax reports https://t.co/wM9r1KAkQn
— max seddon (@maxseddon) September 1, 2022
V Záporožské jaderné elektrárně musel být dnes v důsledku ruského minometného ostřelování odstaven jeden z reaktorů. Uvedla to ukrajinská energetická společnost Enerhoatom, která je provozovatelem tohoto Ruskem okupovaného zařízení. Kyjev i Moskva se dnes obvinily z provokací, jejichž cílem má být znemožnit plánovanou inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Ukrajinský starosta města Dmytro Orlov uvedl, že Rusko od ranních hodin ostřeluje minomety město Enerhodar, v jehož blízkosti se elektrárna nachází. Rusko naopak hovoří o výsadku, který podle něj u Enerhodaru provedly ukrajinské síly ve snaze zaútočit na elektrárnu.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters uvedlo, že se ukrajinské síly pokusily zaútočit na Záporožskou jadernou elektrárnu. Až 60 vojáků se údajně dnes ráno přeplavilo na člunech přes řeku Dněpr, přičemž operace měla být "provokací" s cílem narušit inspekční misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii, tvrdí ministerstvo.
Informace ruských agentur o ukrajinské vojenské přítomnosti na okupovaném břehu Dněpru ale nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev toto tvrzení dosud nekomentoval.
Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch podle agentury Reuters uvedl, že Rusové ostřelují předem dohodnutou trasu mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii z města Záporoží do tamní okupované elektrárny. Tým expertů podle něj nemůže pokračovat v pohybu z bezpečnostních důvodů.
Podle ruských agentur provedly ukrajinské síly výsadek u města Enerhodar, v jehož blízkosti se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Nyní na ně prý útočí ruské letectvo. Do jaderného zařízení má dnes dorazit inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která už se vydala na cestu z ukrajinskými silami ovládaného Záporoží.
Ukrajinské úřady dnes hovořily o "minometném ostřelování" Enerhodaru. Zvýšenou vojenskou aktivitu v oblasti potvrdil také šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi, podle něj mise pokračuje.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii se dnes ráno vydal do ruskými silami okupované Záporožské jaderné elektrárny, podle šéfa agentury Rafaela Grossiho bude inspekční mise do zařízení pokračovat navzdory zvýšené vojenské aktivitě v oblasti. Podle Kyjeva od dnešních ranních hodin Rusové ostřelují město Enerhodar u okupované jaderné elektrárny.
"Od pěti hodin ráno nepřestává minometné ostřelování města. Je slyšet střelba z kulometu. Ví se o zásazích několika civilních objektů. Jsou zde ranění. Zjišťujeme, kolik přesně," uvedl ukrajinský starosta města Dmytro Orlov.
Ruská armáda čelí na Ukrajině vážnému nedostatku personálu. Napsaly to agentury Reuters a AP s odkazem na informace amerických tajných služeb. Rusko se proto snaží různými způsoby posílit nábor vojáků, kteří půjdou bojovat na Ukrajinu. Moskva se podle tajných služeb snaží rekrutovat na ukrajinském území také zločince s příslibem finanční odměny a prominutí trestu.
Ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou od března okupují ruská invazní vojska, má dnes navštívit tým inspektorů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Tato největší atomová elektrárna v Evropě je v posledních týdnech pod palbou, ze které se navzájem viní Ukrajina a Rusko. Cílem výpravy mezinárodních odborníků je podle jejich šéfa zabránit jaderné havárii.
Konvoj s delegací podle světových agentur dorazil ve čtvrtek do Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinské vlády a nachází se desítky kilometrů od Záporožské jaderné elektrárny. Organizace během cesty bude muset překročit frontovou linii. "Je to mise, jejímž cílem je zabránit jaderné havárii a zachovat tuto důležitou a největší jadernou elektrárnu v Evropě," řekl její šéf Rafael Grossi, jenž delegaci vede.
Lidé by neměli očekávat rychlá vítězství Ukrajiny proti ruským vojákům během protiofenzivy, protože Kyjev nechce obětovat příliš mnoho svých vojáků. Upozornil na to poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Vicepremiérka Iryna Vereščuková vyzvala lidi z oblasti bojů na jihu a východě Ukrajiny k odchodu před příchodem chladného počasí.
"Je to velmi pomalý proces, protože si vážíme lidí, protože potřebujeme, aby se co nejvíce Ukrajinců vrátilo domů," citovala Arestovyče agentura Reuters. "Nenastane rychlý úspěch, rychlý úspěch vždy znamená mnoho krve," řekl poradce v rozhovoru zveřejněném na portálu YouTube.
Estonsko zdraží a zkomplikuje vydávání víz pro Rusy, uvedl podle agentury Reuters estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu s tím, že se bude snažit o koordinaci kroků se svými partnery. Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí Alexandra Gruška uvedla, že "nenechá tento krok bez následků".
Ruská ekonomika se v červenci meziročně propadla o 4,3 procenta, v červnu to bylo 4,9 procenta, uvedlo ruské ministerstvo hospodářství. V období od ledna do července letošního roku se ekonomika meziročně propadla o 1,1 procenta.
Při obnově válkou poničené Ukrajiny bude nutné přitáhnout soukromý kapitál a mělo by se začít okamžitě. V panelové diskusi na ve středu zahájeném Foru 2000 v Praze to řekl šéf Evropské investiční banky Werner Hoyer. Evropská unie podle něj bude potřebovat nové nástroje pro podporu Ukrajiny, nabízí se například založení garančního fondu.
Banka podle Hoyera na Ukrajině působí od roku 2007 a investovala tam například do stavby řady nemocnic, které nyní poškodila nebo zničila válka. Nemá podle něj smysl s investicemi v zemi vyčkávat do skončení konfliktu, a to i proto, že například zmíněné nemocnice jsou kriticky zapotřebí právě teď. "Musíme být aktivní a musíme být aktivní nyní," řekl.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Evropskou unii k zaujetí silného postoje vůči ruské agresi. Pozastavení dohody o zjednodušeném vydávání víz by považoval za polovičaté opatření, řekl poté, co se zúčastnil oběda na okraj neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.
Švédsko poskytlo Ukrajině balíček obranné pomoci obsahující dělostřelecké náboje, sdělil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. "Skvělé zprávy ze Švédska: sedmý vojenský balíček s dělostřeleckou municí posílí ukrajinskou armádu," napsal Reznikov na Twitteru a poděkoval švédským ministrům zahraničí a obrany. "Společně obnovíme mír a bezpečnost v Evropě," napsal Reznikov.
Great news from Sweden: 7th military package with artillery ammo will strengthen #UAarmy.
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) August 31, 2022
Together we will restore peace and security in Europe.
🇺🇦🤝🇸🇪
Thank you @AnnLinde Peter Hultqvist @ForsvarsdepSv
Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měl by podle něj také vzniknout zvláštní tribunál pro válečné zločiny a Evropská unie by měla zakázat ruská propagandistická média. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropa musí přijmout takové sankce, které bude schopna udržet i v případě delšího trvání konfliktu.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se při neformálním jednání v Praze shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Na tiskové konferenci to oznámili šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry, dosahují však politických dohod. Shodu tedy ministři nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.
Útok Ruska na Ukrajinu byl podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) stejným přelomovým okamžikem pro svět jako teroristické útoky ve Spojených státech v roce 2001, řekl na úvod Fora 2000.
Ruské rakety zasáhly v úterý sila s obilím v ukrajinském přístavu Mykolajiv, oznámila ukrajinská vláda.
Členové inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dnes vyrazili z Kyjeva do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, kde hodlají strávit několik dní. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Z ostřelování jaderného zařízení se v posledních týdnech viní Ukrajina a Rusko navzájem. Podle ruské okupační správy města Enerhodar, kde zařízení leží, se příjezd delegace očekává ve čtvrtek ráno, napsala agentura TASS.
Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadují, aby Evropská unie omezila víza pro ruské turisty. Hrozí, že jinak přijmou vlastní opatření, píše list Financial Times.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Manévry kvůli ukrajinské ofenzivě: Rusko upravuje pozice a přesouvá konvoje techniky ➡ https://t.co/hj6pCwhCpR pic.twitter.com/opJcL1ATrI
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) August 31, 2022
Evropa musí ohledně omezení víz ruským turistům vyslat jasný politický signál, řekl Lipavský. Severské státy mají přetížené hranice, dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Evropskou unii, aby zakázala vydávání víz pro ruské turisty. Jde o úměrný krok v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že většina Rusů tuto "genocidní válku" podporuje, řekl Kuleba agentuře Reuters před začátkem druhého dne neformálního summitu ministrů zahraničí EU. Vydávání turistických víz Rusům bude jedním z témat dnešních jednání.
"Čas polovičatých opatření vypršel. Výsledky přinese jenom tvrdá a důsledná politika," uvedl Kuleba.
Očekává se, že se dnes ministři shodnou na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. Ministři z některých států v úterý mluvili o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina i lidem, kteří válku schvalují.
Ukrajinské síly pokračují v ničení ruských logistických tras, záloh a velitelských stanovišť, oznámilo Jižní velitelství ukrajinských sil. Ruské síly v reakci na novou protiofenzivu na jihu Ukrajiny upravují své pozice a z Krymu a Melitopolu přesouvají konvoje vojenské techniky, uvádí analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nová ukrajinská ofenziva podle ISW patrně mění priority na celém bojišti.
"Během bojového dne naše rakety a dělostřelecké jednotky ostřelovaly čtyři velitelské pozice nepřátelských jednotek a čtyři dopravní tepny," citoval dnes Jižní velení ukrajinských sil ruskojazyčný server BBC. Palbu ukrajinské síly zaměřily na mosty v okupované Chersonské oblasti a podle velení je poškodily tak, aby co nejvíce omezily jejich použití.
Informace poskytnuté jednou z bojujících stran v době konfliktu nelze nezávisle ověřit.
O vyřazení mostů v Chersonské oblasti z provozu informuje v nové analýze i ISW, podle kterého Ukrajinci rovněž útočí na pontonové přívozy přes Dněpr. Ukrajinské i ruské zdroje podle analytiků informovaly o tom, že ukrajinské síly zasáhly pontonový most vystavěný ruskými jednotkami nedaleko významného Antonivského silničního mostu.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin
Rusko chystá pohřeb lídra SSSR Michaila Gorbačova, který v úterý zemřel. Otázkou je, kdo ze světových lídru na něj vzhledem k sankcím bude smět a chtít přijet.
Členové inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dnes vyrazili z Kyjeva do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, informovaly agentury DPA a Reuters. Z ostřelování jaderného zařízení se Ukrajina a Rusko v posledních týdnech viní navzájem.
Čtrnáctičlenná delegace MAAE vedená šéfem agentury Rafaelem Grossim přicestovala do Kyjeva v úterý. Není jasné, kdy by měla do největší jaderné elektrárny v Evropě dorazit, připomíná Reuters. Program inspektorů v elektrárně je naplánován na jeden den, řekl dříve šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Delegace podle něj vstoupí na Ruskem ovládané území přes obec Vasylivka poblíž frontové linie, odkud zamíří do Enerhodaru.
Rusko ve středu přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.
Středeční zastavení dodávek plynu do Evropy prostřednictvím hlavního plynovodu dále vyostřuje hospodářskou válku mezi Moskvou a EU, míní Reuters. Podle agentury se rovněž zvyšují vyhlídky na ekonomickou recesi v Evropě a nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU.
Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtoky plynu klesly dnes brzy ráno na nulu.
Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
V Praze dnes začne také 26. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Tématem bude ohrožení demokracie a reakce na něj. Součástí bude konference na vysoké úrovni k Ukrajině. Fórum pro Ukrajinu se bude věnovat situaci v zemi napadené Ruskem. Účastníci se budou zabývat poválečnou obnovou Ukrajiny, evropskými perspektivami země nebo problematikou vyšetřování válečných zločinů. Téma Ukrajiny bude provázet celé tři dny konference. Kromě toho se řečníci budou zaobírat například čínskými hrozbami vůči Tchaj-wanu či otázkou budování globální demokratické jednoty a solidarity.
Druhým dnem dnes bude v Praze pokračovat neformální summit ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Zatímco v úterý šéfové diplomacií podle programu debatovali zejména o vztazích EU a Afriky, dnes se očekává debata o ruské agresi vůči Ukrajině. Ministři budou hledat shodu na formě omezení vydávání schengenských víz pro ruské turisty. Na okraj summitu je v plánu oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.
Němečtí vyšetřovatelé dnes provedli prohlídky v několika firmách v souvislosti s podezřením na porušení zákazu vyvážet určité zboží do Ruska, údajně šlo o chemikálie. Informovala o tom německá média.
Podle rozhlasových a televizních stanic NDR, WDR a listu Süddeutsche Zeitung se snaží vyšetřovatelé zjistit, zda do Ruska jisté firmy v uplynulých více než třech letech ve více než třiceti případech nevyvezly bez potřebných povolení chemické látky a laboratorní vybavení. Mezi vyváženými chemikáliemi byly údajně látky, které mohou být používány při výrobě chemických a biologických zbraní, například yperitu (hořčičného plynu). Dodávky malých množství chemikálií údajně mířily k ruské velkoobchodní společnosti Chimmed, specializující se na chemické látky a laboratorní techniky.
Program MAAE v atomové elektrárně je naplánován na jeden den, řekl dnes ruské agentuře Interfax šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). "Během jednoho dne si musí prohlédnout provoz elektrárny," uvedl a dodal, že podle plánu delegace vstoupí na Ruskem ovládané území přes obec Vasylivka poblíž frontové linie, odkud zamíří do Enerhodaru. V elektrárně podle něj zástupci MAAE zřejmě provedou inspekci dvou fungujících reaktorů, skladu odpadu a chladícího systému. Okupační úřady jim chtějí také ukázat to, co tvrdí, že je poškození v důsledku ostřelování z ukrajinské strany. Balickyj zároveň prohlásil, že od mise jaderných expertů nečeká žádné zásadní výsledky.
Ruský Gazprom od čtvrtka zcela zastaví dodávky plynu francouzské společnosti Engie. Firma podle něj plně neuhradila červencové dodávky. Engie již ráno oznámila, že Gazprom jí od dnešního dne dodávky snižuje kvůli neshodám ohledně uplatňování některých kontraktů. Dodala nicméně, že má zajištěné objemy potřebné ke splnění svých závazků vůči zákazníkům. Engie je hlavním dodavatelem plynu ve Francii a stát v ní vlastní podíl téměř 24 procent.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v prvním pololetí vydělala rekordních 2,5 bilionu rublů, tedy v přepočtu zhruba bilion korun. "Navzdory sankčnímu tlaku a nepříznivému vnějšímu prostředí vykázala skupina Gazprom v první polovině roku 2022 rekordní tržby i čistý zisk. Zároveň snížila čisté zadlužení," uvedl náměstek ředitele podniku Famil Sadygov.
Moskva se chystá uspořádat falešná referenda v okupovaných oblastech Ukrajiny, tvrdí vláda Spojených států. Očekává, že výsledky hlasování Rusové zmanipulují pro svůj prospěch, pro připojení okupovaných oblastí k Rusku. Údaje z průzkumů přitom ukazují, že ve svobodném referendu by Ukrajinci rozhodli nepřipojit se k Rusku.
Ukrajinská vláda zavedla sankce proti hlavě ruské pravoslavné církve, patriarchu Kirillovi, informuje deník The Kyiv Independent.
⚡️Ukraine's Cabinet approves sanctions against Russian Orthodox Church leader Kirill.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) August 30, 2022
The sanctions were announced by Culture Minister Oleksandr Tkachenko on Aug. 30.
Ukrajina očekává od návštěvy Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Záporožské jaderné elektrárně nejen analýzu situace, ale také vznesení požadavků na demilitarizaci zařízení i jeho okolí. Podle agentury Ukrinform to v úterý řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání v Kyjevě se šéfem agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim.
"Důvěřujeme vašim odborníkům. Chtěli bychom ale, aby to byla nejen kontrola," uvedl Zelenskyj. "Pro nás jsou důležité naléhavé požadavky ze strany agentury, ze strany OSN .... na urychlenou demilitarizaci elektrárny, stažení všech vojáků Ruské federace se všemi zbraněmi, osvobození naší elektrárny," uvedl dále prezident, podle něhož je také nutné předání atomové elektrárny pod kontrolu Ukrajiny.
To je podle něj jediný způsob, jak eliminovat rizika spojená s jadernou energií. Obavy z možné jaderné havárie se objevily poté, co tuto největší atomovou elektrárnu v Evropě obsadila v březnu ruská invazní armáda. "Je to jedna z prioritních bezpečnostních otázek pro Ukrajinu a celý svět," poznamenal Zelenskyj podle agentury AFP, přičemž varoval, že kvůli ruské okupaci zařízení hrozí jaderná katastrofa.
Ruské úřady vyšetřují bývalého poslance a opozičního aktivistu Ilju Ponomarjova kvůli šíření informací o armádě, které jsou podle nich lživé, informuje portál Mediazona. Vyšetřovatelé žádají jeho zatčení, politik ovšem žije na Ukrajině.
Ilja Ponomarjov byl v roce 2014 jediným poslancem Dumy, dolní komory ruského parlamentu, který hlasoval proti anexi ukrajinského Krymu. Poté prchl do Spojených států a nyní žije na Ukrajině, kde podniká. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu vstoupil do ukrajinské teritoriální obrany.
Z ukrajinského Chersonu a dalších míst oblasti byl v úterý hlášen částečný výpadek v dodávkách elektrického proudu a vody. S odvoláním na ruské agentury o tom informovala ruská služba BBC. Na sociálních sítích se objevily záběry, na nichž je vidět nad Chersonem dým a slyšet intenzivní střelba, píše BBC na anglickojazyčném webu s poznámkou, že není jasné, kdo střílel a co bylo zasaženo.
V Chersonu byly vypnuty semafory, zastaven provoz trolejbusů a nesvítí se v budovách, popsala BBC s odkazem na ruské agentury, které se odvolávají na okupační úřady a své zpravodaje ve městě.
Ukrajinská armáda používá ke zmatení ruských ozbrojených sil dřevěné makety raketometů HIMARS, které pak na jejich zničení plýtvají drahé střely s plochou dráhou letu. S odvoláním na nejmenované vysoce postavené ukrajinské a americké činitele o tom píše deník The Washington Post (WP), který analyzoval fotografie falešných cílů používaných na Ukrajině.
Podle WP jsou makety sice dřevěné, ale pro ruské výzvědné drony poskytující informace o jejich rozmístění vojenským lodím v Černém moři jsou od těch skutečných nerozlišitelné. Po několika týdnech nasazení na bojišti falešné raketomety zasáhlo nejméně deset ruských střel s plochou dráhou letu Kalibr. Ukrajina se proto podle nejmenovaného místního zdroje listu rozhodla, že bude dřevěných maket vyrábět více.
Likvidace těchto replik může pomoci vysvětlit informace ruské strany o úspěších při zneškodňování vojenské techniky poskytované Ukrajině ze Západu. "Tvrdí, že zasáhli více systémů HIMARS, než jsme (na Ukrajinu) vůbec poslali," poznamenal jistý americký diplomat.
Podle WP důkladnost, s jakou Ukrajina přistupuje k ochraně raketometů HIMARS, dokládá jejich důležitost v bojích. Předpokládá se, že díky nim se podařilo zbrzdit ruský postup na východní a jižní Ukrajině a zasáhnout stovky pro Rusy významných cílů, jako jsou sklady zbraní, logistická a podpůrná střediska, řekl jistý americký činitel.
Ukrajinci lákají ruské střely na dřevěné makety imitující obávané americké salvové raketomety HIMARS. Podle listu Washington Post na ně Rusové v domnění, že se jedná o skutečnou techniku, vypálili nejméně deset střel Kalibr s plochou dráhou letu. Jedna taková raketa stojí podle odhadů v přepočtu asi 160 milionů korun.
⚡️ Washington Post: Ukraine ‘lures’ Russian missiles with wooden decoys resembling HIMARS.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) August 30, 2022
Ukrainian troops have “tricked Russian forces into wasting expensive long-range cruise missiles” on the wooden decoys resembling advanced U.S. rocket systems, the Washington Post reported.
Ruský výsadkář, který zveřejnil otevřený popis svých zkušeností z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajině, požádal o politický azyl ve Francii. Napsala o tom dnes agentura AFP. Pavel Filaťjev v neděli přiletěl do Paříže přes Tunisko a tvrdí, že mu ve vlasti hrozí stíhání a přísný trest za to, že napsal o dysfunkční ruské armádě a o postojích vojáků k válce.
"Když jsem se dozvěděl, že velká zvířata žádají, abych dostal 15 let vězení za šíření nepravdivých zpráv, uvědomil jsem si, že nic nezmůžu a že mí právníci mi v Rusku nemůžou pomoct," řekl AFP 34letý voják, který dva měsíce sloužil na jihu Ukrajiny poblíž měst Cherson a Mykolajiv.
Soud v Moskvě dnes poslal na 15 dnů do vězení liberálního politika Leonida Gozmana za to, že srovnal režim sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina s hitlerovským Německem, což je v Rusku trestné. Dnes o tom informovala agentura AP.
Dvaasedmdesátiletý politik se předloni v jednom příspěvku na Facebooku vysmíval tomuto zákazu. "Nelze je srovnávat. Hitler byl absolutní zlo, ale Stalin ještě horší. SS byli zločinci, ale NKVD byla ještě strašnější, protože čekisté vraždili vlastní lidi. Hitler rozpoutal válku s lidstvem. Komunisté vyhlásili totální válku proti svému vlastnímu národu," napsal tehdy Gozman.
Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) před inspekcí Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny přicestovala do Kyjeva. Informovala o tom stanice CNN. Zařízení je v posledních týdnech pod palbou, ze které se navzájem viní Ukrajina i Rusko, a panují obavy o jeho bezpečnost i z možnosti jaderné katastrofy.
Německo intenzivně posiluje svou energetickou bezpečnost kvůli nejistým dodávkám plynu z Ruska a už nyní je ve výrazně lepší pozici, než se ještě před pár měsíci očekávalo. Dnes to na úvod dvoudenního výjezdního zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg prohlásil kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že Německo pokračuje ve vyhodnocování toho, zda se mu vyplatí odložit plánované odstavení jaderných elektráren. Poslední tři jaderné elektrárny chce země definitivně uzavřít na konci letošního roku.
Náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka navštívil Ukrajinu, uvedlo dnes velení ukrajinské armády na Facebooku. Delegace českých ozbrojených sil v napadené zemi navštívila i Černihiv a Charkov, který je nedaleko ruských hranic a frontové linie.
"Cením si zapojení a pomoci České republiky, účinné podpory armády, vysoké úrovně vojenské spolupráce i pohostinnosti, se kterou Češi vyšli vstříc běžencům z Ukrajiny," řekl k návštěvě svého protějšku náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.
Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které dnes začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu - pozastavení zjednodušeného vydávání víz.
Shrnutí posledních událostí:
Nejméně čtyři mrtvé a čtyři zraněné si vyžádalo ostřelování Charkova na východě Ukrajiny ruským dělostřelectvem, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova jde o předběžné údaje, bilance ostřelování centra druhého největšího ukrajinského města se upřesňuje.
Dva mrtvé civilisty a čtyři zraněné si vyžádalo také ruské ostřelování vsí v Doněcké oblasti, oznámil šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko.
Dnešní shrnutí britského ministerstva obrany se věnuje ukrajinské ofenzivě v Chersonské oblasti:
Zelenskyj vzkazuje ruské armádě: Nastal čas utíkat, poženeme vás až k hranicím ➡ https://t.co/uEtYkvtgjw pic.twitter.com/9lNvVFffUk
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) August 30, 2022
"Na téměř celém území" v okolí jihoukrajinského města Cherson probíhají "těžké boje". Píše to agentura AFP s odvoláním na prohlášení kanceláře ukrajinského prezidenta. Boje začaly poté, co ukrajinská armáda spustila v pondělí protiofenzivu s cílem dobýt území okupované ruskými vojáky.
Ruská agentura TASS píše také o bojích na jihu. Podle ní byl Cherson už podruhé během úterý ostřelován. "Na nebi jsou vidět stopy po střelách protivzdušné obrany. Jsou slyšet výbuchy," napsala. Došlo prý také k neúspěšnému pokusu o atentát na policistu a k přestřelce s ukrajinskými průzkumníky.
Ve východoafrickém Džibutsku dnes zakotvila loď s ukrajinským obilím, které je určené zemím Afrického rohu. Je to první zásilka obilí z Ukrajiny do Afriky od začátku ruské invaze, uvedl web BBC.
Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila dnes ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.
"Dnes v 6:50 (místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru). Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva," napsal na Telegramu zástupce ruské okupační správy Enerhodaru.
Ministři obrany členských zemí Evropské unie projednají na svém neformálním zasedání v Praze ustavení výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. Novinářům to před jednáním řekl šéf unijní diplomacie Josep Borell. Situace na Ukrajině se podle něj od začátku ruské agrese nelepší. Evropská unie zemi podporuje a nadále ji podporovat bude.
"Tato myšlenka výcvikové mise je stará. Probírali jsme ji ještě před tím, než válka začala," uvedl Borell.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o pondělní noci uvedl, že nikdo zodpovědný neprozradí nic konkrétního o vojenských plánech Kyjeva, ale zdůraznil, že pro ruské vojáky nastal čas utíkat. "Budeme je hnát až k hranicím," řekl podle agentury Interfax-Ukrajina.
Rozsah ukrajinského postupu na jihu země zatím nelze potvrdit, konstatuje britské ministerstvo obrany. Rusko se podle amerického Institutu pro studium války (ISW) snaží zachovat zdání úspěchu tažení na Ukrajině.
Írán dodá Rusku várku vojenských bezpilotních letounů. Jedná se o první z mnoha dodávek, které mají doplnit ruský arzenál o stovky bezpilotních letounů, uvedl deník New York Times s odvoláním na dva anonymní americké představitele.
Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky na pěti úsecích fronty na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb. O ukrajinské ofenzivě se nezmínil.
Rusko utrpělo těžké ztráty na jihu Ukrajiny. Operační velitelství "Jih" oznámilo, že zabilo 82 ruských vojáků a zničilo 30 jednotek techniky, včetně tanků, houfnic, raketových systémů, samohybných děl, obrněných vozidel a dalších zbraní. Informaci ale není možné nezávisle ověřit.
Ve městě Nova Kachovka byla vyhlášena evakuace pracovišť, uvedl podle TASS šéf místní ruské okupační správy Vladimir Leonťjev. Ve městě se podle něj v posledním dni odehrálo deset raketových úderů. Městem znějí sirény leteckého poplachu.
Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl v Beryslavi nedaleko Nové Kachovky zasažen strojírenský závod, kde byly umístěné ruské jednotky.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč na YouTube uvedl, že ukrajinské jednotky prolomily ruskou obranu v několika místech frontové linie u města Cherson. Dodal, že ukrajinské síly ostřelují trajekty, které Moskva využívá k zásobování Ruskem okupovaného území na západním břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se v úterý v Praze setká s předsedy obou komor českého parlamentu. Hlavním tématem bude podle očekávání pokračující podpora Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Kuleba bude v Praze kvůli neformálnímu summitu ministrů zahraničí zemí EU, kteří se budou zabývat mimo jiné protiruskými sankcemi.
Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Ukrajinští vojáci dobyli zpět čtyři dosud okupované vesnice u města Cherson, informoval později zdroj z ukrajinské armády stanici CNN. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzivy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty.
Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Mykolajiv zemřeli dva lidé. Podle agentury Reuters to dnes oznámil starosta města Oleksandr Senkevyč. Oblastní gubernátor Vitalij Kim informoval rovněž o 24 raněných. Podle Senkevyče ostřelování zasáhlo obytné domy a vzdělávací instituce.
Zpravodaj agentury Reuters z místa popsal, že úder zasáhl rodinný dům stojící vedle školy a zabil jednu ženu. Majitel domu reportérovi řekl, že v domě vyrostl a prožil v něm celý život. Při útoku zemřela jeho manželka. Na místě zasahovali policisté, vojáci a ukrajinští vyšetřovatelé válečných zločinů.
Rusko se snaží zabránit evropským zemím, aby před nadcházející zimou naplnily své zásobníky plynu. Na konferenci v norském Stavangeru to skrze video uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož zemi ruské jednotky v únoru napadly. Rusko zároveň v nadcházejících měsících zvýší spalování plynu s tím, jak se plní jeho vlastní zásobníky, uvedl na stejné konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
"Rusko bitvu o energie nevyhrává," řekl Birol na norském setkání zaměřeném na plyn a ropu. Moskva podle něj zároveň ztratila velkou část důvěry mezi svými klienty po celém světě.
Ruské ministerstvo obrany večer připustilo ukrajinskou protiofenzivu na jihu země. Tvrdí, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty.
Stanice CNN s odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele informuje, že ukrajinská armáda podle nich začala "formovací operace", které mají připravit bojiště na významný protiútok. Kyjev dnes oznámil, že ofenzivu na jihu země zahájil, Rusko to popřelo.
Formovací operace jsou podle CNN standardní vojenskou praxí před ofenzivou a zahrnují údery na zbraňové systémy, velení, muniční sklady a další terče, což má připravit terén na plánovaný postup. Podle amerických činitelů, kteří mají přístup ke zpravodajským informacím, se Spojené státy domnívají, že očekávaná ukrajinská protiofenziva bude zahrnovat kombinaci leteckých a pozemních operací.
USA kromě toho podle zpravodajské stanice pozorují, že ukrajinské síly těží z používání systémů HIMARS, které jim dodal Washington a Severoatlantická aliance. Umožnily jim podle ní zasáhnout a ničit cíle na Ruskem okupovaném území.
Ruská armáda v reakci na zahájení ukrajinské ofenzivy na Cherson a okolí ostřeluje obytné domy v nedalekém Mykolajivu. Podle gubernátora Vitalije Kima jsou na místě mrtví, píše agentura Reuters.
Představitel ruské okupační správy v Chersonské oblasti popřel zprávy o zahájení ukrajinské ofenzivy na jihu země. Ve městě je podle něj klid.
Rusko se snaží zabránit evropským zemím, aby před nadcházející zimou naplnily své zásobníky plynu. Na konferenci v norském Stavangeru to skrze video uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň v nadcházejících měsících zvýší spalování plynu s tím, jak se plní jeho vlastní zásobníky, uvedl na stejné konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Biroh.
"Rusko bitvu o energie nevyhrává," řekl Biroh na norském setkání zaměřeném na plyn a ropu. Moskva podle něj zároveň ztratila velkou část důvěry mezi svými klienty po celém světě.
"Moje teorie, co se právě odehrává: ukrajinská armáda našla slabé místo v ruské obraně a zahájila úder," píše na Twitteru vojenský zpravodaj ukrajinského deníku Kyiv Independent.
My theory on what’s happening: the Ukrainian military has found a weak spot in Russian defenses in Kherson Oblast (possibly on the southern bank of the Inhulets River) and decided to deliver a strike.
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) August 29, 2022
I think it’s at the tactical level, but we’ll see.
Oděská regionální administrativa uvedla: "Je to oficiální: Bitva o Cherson začala."
Agentura Reuters informuje, že Ukrajina zahájila dlouho očekávanou protiofenzívu u města Cherson na jihu země. "Dnes jsme spustili útočné akce v různých směrech včetně Chersonské oblasti," cituje ukrajinská veřejnoprávní televize mluvčí jižního vojenského velitelství Nataliji Humenjukovou. Podle médií se podařilo prorazit první linii ruské obrany.
V Praze se bude v příštích týdnech konat první schůzka k vytvoření nové evropské politické skupiny, která se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, informovala agentura Reuters. O této nové skupině se dnes zmínil v Praze také německý kancléř Olaf Scholz.
Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se vydala na cestu do Záporožské jaderné elektrárny, oznámila agentura AFP s odvoláním na generálního ředitele MAAE Rafaela Grossiho, který misi vede. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil misi za nezbytnou, ruská strana jí hodlá zajistit bezpečnost.
V samostatném vyjádření MAAE uvedla, že cílem mise je posoudit fyzické poškození elektrárny, funkčnost bezpečnostních systémů a pracovní podmínky zaměstnanců a rovněž provést "naléhavá ochranná opatření".
"Tato mise bude nejtěžší v historii MAAE kvůli bojové činnosti, kterou Rusko na místě provádí," citovala agentura AFP z vyjádření šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby při dnešní návštěvě Stockholmu. "Očekáváme, že mise učiní jasná prohlášení o porušení všech protokolů o jaderné bezpečnosti," dodal s tím, že Moskva "vystavuje Ukrajinu a celý svět nebezpečí jaderné havárie".
Shrnutí posledních událostí:
Ruská tajná služba FSB oznámila, že se jí podařilo identifikovat dalšího Ukrajince podezřelého z vraždy Darji Duginové, dcery ultranacionalistického ruského ideologa Alexandra Dugina. Informovala o tom agentura TASS. Muž podle tajných služeb pomohl dříve jmenované podezřelé ukrajinské občance sestavit výbušné zařízení a dal jí falešné doklady. Devětadvacetiletá Duginová zemřela 21. srpna při explozi auta nedaleko Moskvy. Kyjev už dříve zapojení svých občanů či zpravodajských služeb do atentátu důrazně odmítl.
Švédsko poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc pro obranu před ruskou invazí v hodnotě 500 milionu švédských korun (1,16 miliardy českých korun). Stejnou částku vyčlení vláda premiérky Magdaleny Anderssonové na civilní účely, informovala dnes agentura Reuters.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Města v okolí Záporožské jaderné elektrárny čelí ruské palbě, tvrdí Kyjev ➡ https://t.co/zSzglZSGBU pic.twitter.com/v6EIHU1lz0
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) August 29, 2022
Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se vydala na cestu do Záporožské jaderné elektrárny, oznámila agentura AFP s odvoláním na generálního ředitele MAAE Rafaela Grossiho, který misi vede. Do největší jaderné elektrárny v Evropě, z jejíhož ostřelování se v poslední době vzájemně obviňují Ukrajina a Rusko, by mise měla podle ředitele přicestovat "později v tomto týdnu".
Ruské síly za uplynulých 24 hodin provedly pozemní útoky menšího rozsahu podél hranice mezi Charkovskou a Doněckou oblastí, uvádí k bojové situaci na Ukrajině analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle ukrajinského generálního štábu se ruští vojáci neúspěšně pokusili o postup v několika směrech na Donbasu.
Dobrý den, vítejte u nového online přenosu Aktuálně.cz k dění na Ukrajině. Starší zprávy naleznete zde.
Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. Dnes to prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Provozovatel ukrajinské elektrárny obléhané ruskými jednotkami podle něj zvažuje odstavení posledního fungujícího reaktoru, protože pravděpodobnost, že se podaří dodávky elektřiny do elektrárny obnovit, je velmi nízká.
"Naléhavě vyzývám, aby ostřelování v celé oblasti okamžitě ustalo," řekl Grossi.