Ruské jednotky brání civilistům z Mariupolu v evakuaci. Pryč chce sto tisíc lidí
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V obléhaném Mariupolu stále čeká na evakuaci více než 100 tisíc civilistů. Humanitární koridory se dnes podle ukrajinské vicepremiérky neotevřou.
- Ukrajinské služby chytily proruského politika podezřelého z vlastizrady Viktora Medvedčuka.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že v současné době není možné vyšetřit, jestli Rusové v Mariupolu použili chemické zbraně.
- Americký prezident Joe Biden si stojí za tvrzením, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.
Vážení čtenáři, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Dění na Ukrajině ale sledujeme dál, vše důležité najdete v novém přenosu.
Na britský sankční seznam přibude 206 osob spojovaných s Moskvou, včetně 178 podporovatelů samozvaných republik na východě Ukrajiny ovládaných separatisty. Je mezi nimi i prominentní ukrajinský politik Viktor Medvedčuk podezřelý z vlastizrady, kterého zřejmě zadržely ukrajinské tajné služby, nebo šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov. Sankce spočívají v zákazu cestování do Británie a zmrazení majetku, který osoby na sankčním seznamu v Británii mají.
Ruští uživatelé Netflixu podali na streamovací společnost hromadnou žalobu kvůli jejímu odchodu z ruského trhu. Požadují odškodnění 60 milionů rublů (16,4 milionu korun), informovala agentura RIA Novosti.
Finanční analytický úřad předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný Rus Alexander Pumpjanskij. Jde o budovu hotelu Westend v Mariánských Lázních na Chebsku. Uvedla to Česká televize. Mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss řekl, že majetek je zaplombován. Česká republika podle něj dosud ruským občanům a firmám, na které se vztahují sankce EU uvalené na Moskvu po invazi na Ukrajinu, zmrazila majetek za vyšší stovky milionů korun.
Finsko a Švédsko se ještě nerozhodly, zda podají žádost o členství v Severoatlantické alianci, rozhodnutí chtějí ale přijmout co nejrychleji. Uvedly to premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová, které dnes jednaly ve Stockholmu o bezpečnostní situaci v regionu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Hasiči likvidují požár po ruském útoku na město Charkov.
Finanční analytický úřad (FAÚ) předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný Rus Alexander Pumpjanskij. Jde o budovu hotelu Westend v Mariánských Lázních na Chebsku. Uvedla to Česká televize.
Pumpjanskij je podle Obchodního rejstříku jednatelem firmy Ogrea, která sídlí na adrese čtyřhvězdičkového hotelu Westend a podle katastru nemovitostí budovu hotelu vlastní. Na jeho angažmá ve firmě Ogrea upozornili analytici z projektu Datlab, kteří sestavili seznam ruských byznysmenů s vazbami na Česko, na něž dopadají evropské či americké sankce.
Rusko plánuje uspořádat ve zdevastovaném Mariupolu vojenskou přehlídku na Den vítězství, uvedl podle BBC poradce starosty města Petro Andryuščenko. Ruské jednotky podle něj dostaly příkaz, aby "uklidily část centra města od trosek a mrtvol, aby se zde mohla 9. května pořádat přehlídka."
"Dobrá zpráva je, že tady nejsou žádné vozy ani lidé, kteří by mohli takovou událost uspořádat," říká Andryuščenko.
Ministerstvo zdravotnictví zřídí informační linku k zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny. Bude jim radit individuální postup pro každé zdravotnické zařízení. Novinářům to řekl před jednáním vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podrobnosti k možnostem zaměstnávání ukrajinských uprchlíků ve zdravotnictví chce sdělit po odpoledním jednání výboru pro zdravotnictví.
Prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska dojeli do Kyjeva.
Prezydenci Polski @AndrzejDuda, Estonii @AlarKaris, Łotwy @valstsgriba i Litwy @GitanasNauseda są już w #Kijów. pic.twitter.com/BpyVveNlcc
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) April 13, 2022
Nejméně 20 novinářů - ukrajinských a zahraničních - bylo zabito během ruské invaze na Ukrajinu, oznámil ukrajinský svaz novinářů i se jmény obětí. Zároveň upozornil, že jde pouze o ty žurnalisty, jejichž smrt oficiálně potvrdily úřady. Několik dalších novinářů se již mnoho dnů pohřešuje.
Mezi oběti patří ukrajinský dokumentarista a fotograf Maksym Levin, který pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC či agentury Reuters a AP. Čtyřicetiletý Levin byl téměř tři týdny nezvěstný a jeho tělo se nakonec počátkem dubna našlo severně od Kyjeva.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzval britskou vládu, aby v rámci hostitelského programu pro ukrajinské běžence nepropojovala svobodné muže s osamělými Ukrajinkami. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého se úřad obává, že ženám hrozí sexuální obtěžování.
Nejmenovaná dvaatřicetiletá žena z ukrajinského Bachmutu listu The Guardian popsala, že při hledání vhodného hostitele dostávala sugestivní zprávy od mužů. "Oslovil mě jeden starší muž z Londýna s tím, že s ním budu muset sdílet ložnici, a zeptal se mě, jestli s tím souhlasím," uvedla.
Redaktorka deníku The Sunday Times, která se ve facebookových skupinách vydávala za ukrajinskou uprchlici, popsala podobný zážitek. Uvedla, že ji během několika minut zaplavily nevhodné zprávy. Někteří muži novinářce údajně lhali o tom, že mají ve svých domech několik ložnic. Další navrhovali sdílení postele nebo "vzájemnou výpomoc".
Dopad západních sankcí a averze kupců vůči ruské ropě se plně projeví od května, uvedla Mezinárodní agentura pro energii. Výraznému deficitu by však podle ní měl zabránit pokles poptávky v souvislosti s pandemickou situací v Číně, zvyšování produkce skupiny OPEC+ a bezprecedentní čerpání nouzových zásob Spojenými státy a jejich spojenci.
Přípravy ruské armády na velkou ofenzivu na Donbasu vrcholí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předpovídá její začátek už na tento týden. Ruskojazyčný opoziční server Meduza.io přináší důkladnou analýzu této chystané operace i silných a slabých stránek obou válčících stran.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval v projevu k estonským poslancům, že Rusko používá na Ukrajině fosforovou munici. "Jde o jasný akt terorismu vůči civilistům," dodal. Zelenskyj ještě předtím mluvil také o hrozícím použití chemických zbraní v Mariupolu. Fosforová munice způsobuje závažné popáleniny, ale není klasifikována jako chemická zbraň.
Na zhruba 38 obyvatel v Česku již připadá jeden člověk z Ukrajiny, který utekl před ruskou agresí a už si u nás vyřídil vízum:
Moskevský soud poslal na dva měsíce do vyšetřovací vazby ruského občana Maxima Dmitrijenka, který se chystal vstoupit do ukrajinské armády, aby bojoval proti Rusku. Oznámila to dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Dodala, že informaci potvrdil soud. Dmitrijenkovi hrozí až 15 let vězení.
"Dmitrijenko se chystal opustit ruské území a vstoupit do jednoho z nacionalistických ukrajinských uskupení. Zadrželi ho pracovníci tajné služby FSB. Soud na něj uvalil vazbu na dva měsíce," řekl zmíněný zdroj. Dmitrijenko je podle soudu obviněn z účasti v ozbrojených silách cizího státu s cílem odporujícím ruským zájmům Ruska.
Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 22 osob, včetně tří dětí, utrpělo zranění během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování východoukrajinského Charkova a okolí, uvedl dnes gubernátor Oleh Syněhubov na Facebooku.
Po železnici odjelo od začátku dubna z Česka na Ukrajinu zhruba šest tisíc lidí, sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Denně odjíždí směrem Ukrajina 400 až 600 lidí.
Vrtulníky, které se zapojily do akce nazvané Letadla pomáhají, přepravily od začátku března z Moravy k hranicím Slovenska s Ukrajinou přes devět tun materiálu. Část humanitární pomoci zůstala na místě, zbytek zamířil přímo na ukrajinské území. Šlo především o léky, zdravotnické vybavení a hygienické potřeby. Jeden let pak posloužil k urychlenému dodání jídla, kterého začal být na hranici kvůli váznoucímu zásobování nedostatek, uvedl v tiskové zprávě vedoucí akce Marek Vašťák.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštíví prezidenti Polska, Estonska, Litva a Lotyšska.
Prezydent RP @AndrzejDuda 🇵🇱 jest wraz z prezydentami 🇱🇹🇱🇻🇪🇪 @GitanasNauseda @valstsgriba @AlarKaris na Ukrainie i jedzie właśnie do Kijowa. Nasze kraje 🇵🇱🇱🇹🇱🇻🇪🇪 okazują w ten sposób wsparcie bratniej Ukrainie i jej prezydentowi @ZelenskyyUa 🇺🇦.
— Jakub Kumoch (@JakubKumoch) April 13, 2022
fot. @jakub_szymczuk pic.twitter.com/r5FzdsWE4j
V Mariupolu pokračují boje. Podle generálního štábu ukrajinské armády ruské síly pokračují v náletech na město a útočí na ocelárnu Azovstal a námořní přístav, kde se stále drží ukrajinské jednotky. Agentura Unian připomněla, že v obklíčeném městě podle starosty přišlo o život až 21 tisíc civilistů, dalších 100 tisíc lidí stále čeká na evakuaci.
Vedením války na Ukrajině byl pověřen ruský generál Alexandr Dvornikov. Představuje to snahu o centralizaci velení, uvádí v denním přehledu britské ministerstvo obrany.
Rusové vyhrožují chemickými zbraněmi a používají fosforovou munici, řekl Zelenskyj ➡️ https://t.co/szKFBQbWnK pic.twitter.com/Ohf3aNcC6s
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) April 13, 2022
Policie darovala ukrajinským policistům výstroj a vybavení za téměř 52 milionů korun. Konvoj nákladních aut, který dar veze do polského Řešova u ukrajinských hranic, vyrazil ráno z Hlučína na Opavsku. Policie o tom informovala na svém webu.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud 286 tisíc speciálních víz. V úterý jich přibyly necelé tři tisíce, podobně jako minulý týden.
Data za předchozí den 👇 pic.twitter.com/2U0i0ah8rf
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 13, 2022
Ruská vojska pokračují v ostřelování Charkova a Mariupolu, podle Kyjeva ničí civilní infrastrukturu. V Donbasu Ukrajinci odrazili šest ruských útoků.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj vyzval občany, aby se na vlastní pěst pokusili dostat do měst Popasna, Lysyčansk, Rubižne a Severodoněck, odkud budou moci být převezeni do bezpečí. "Dokud můžete, evakuujte se na západní Ukrajinu," uvedl s odkazem na všeobecně očekávanou ofenzívu ruské armády v Donbasu.
Záběry z města Borodjanka v Kyjevské oblasti. Rozsah škod způsobených ruským bombardování je obrovský.
📍 #Borodianka, #Kyiv region
— MFA of Ukraine 🇺🇦 (@MFA_Ukraine) April 13, 2022
The scale of destruction is enormous. #Russian military did not allow local residents to dismantle the rubble of residential buildings in order to find those who could survive.
📷 @HromadskeUA #SropRussianWar#StandWithUkraine️ pic.twitter.com/xLu2B3UbJh
Navzdory pokračujícím bojům na Ukrajině začalo podle vlády jarní setí ve všech částech země. Výjimkou je Luhanská oblast, která je téměř zcela v držení ruských okupačních vojsk. Podle agentury Ukrinform o tom v noci na středu informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Vláda podle Šmyhala poskytuje zemědělskému sektoru zvýhodněné úvěry v celkové výši 3,5 miliardy hřiven (2,7 miliardy korun). "Pomáháme zemědělcům," řekl Šmyhal s tím, že cílem je, aby se setí a další polní práce nikde nezastavily.
V obléhaném Mariupolu stále čeká na evakuaci více než 100 tisíc civilistů, uvedl starosta města Vadym Bojčenko. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové se dnes humanitární koridory neotevřou. Rusové podle ní zablokovali evakuační autobusy ze Záporoží a nepřerušují útoky v Luhanské oblasti na východě země.
Bojčenko uvedl, že o odchod z Mariupolu žádá více než 100 tisíc lidí, ruská armáda ale už čtvrtý den v řadě evakuacím brání. V uplynulých týdnech Rusové nevpouštěli do Mariupolu evakuační autobusy, v některých případech nicméně dovolili obyvatelům odjet vlastními vozidly.
Starosta města Buča, kde se po dobu přítomnosti ruských okupačních vojsk odehrávaly jedny z největších dosud známých masakrů ukrajinského obyvatelstva, Anatolij Fedoruk v úterý informoval, že úřady dosud objevily těla 403 lidí. Ukrajinská generální prokuratura podle agentury AP uvedla, že ve sklepě domu v obci Ševčenkove severovýchodně od Kyjeva bylo nalezeno šest zavražděných civilistů.
"Počet nalezených a ohledaných těl mrtvých civilistů v Kyjevské oblasti v důsledku ruské agrese je již vyšší než 720, dalších více než 200 osob je považováno za pohřešované," citovalo ministerstvo vnitra policejního náčelníka Kyjevské oblasti Andrije Něbytova.
Ministerstvo dále uvedlo, že od začátku války bylo oblasti kolem ukrajinského hlavního města ohlášeno přes 3000 trestných činů spáchaných ruskými vojáky, z nichž zhruba polovina údajně naplňuje skutkovou podstatu válečných zločinů. Ukrajinští policisté zaznamenali také 150 případů rabování a s 35 osobami zahájili trestní řízení pro podezření z kolaborace s ruskými okupanty. Pět lidí bylo již obviněno.
V Kyjevské oblasti zemřelo od začátku ruské invaze přes 720 civilistů, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Na 200 osob se pohřešuje.
Tahle mapa ukazuje, jak se v průběhu čtyř týdnů vyvinula situace v Mariupolu.
The approximate change of the situation in Mariupol over the last 4 weeks.
— Ukraine War Map (@War_Mapper) April 13, 2022
Friday 18/03 --> Wednesday 13/04. pic.twitter.com/Qzq8COauX2
Prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska jsou na Ukrajině a míří do Kyjeva, kde se mají setkat s prezidentem Zelenským.
Prezydent RP @AndrzejDuda 🇵🇱 jest wraz z prezydentami 🇱🇹🇱🇻🇪🇪 @GitanasNauseda @valstsgriba @AlarKaris na Ukrainie i jedzie właśnie do Kijowa. Nasze kraje 🇵🇱🇱🇹🇱🇻🇪🇪 okazują w ten sposób wsparcie bratniej Ukrainie i jej prezydentowi @ZelenskyyUa 🇺🇦.
— Jakub Kumoch (@JakubKumoch) April 13, 2022
fot. @jakub_szymczuk pic.twitter.com/r5FzdsWE4j
Napětí kolem situace na Ukrajině se stupňovalo od začátku roku. Spolu s tím rostl i počet kyberútoků. Těsně před začátkem ruské invaze přitvrdily. Spolu s ruskými vojáky pak na Ukrajinu dorazilo i několik počítačových virů.
Ukrajinská pošta vydala známku na počest obránců Hadího ostrova, kteří na začátku nynější ruské invaze nevybíravými slovy vzkázali ruské válečné lodi, že vzdávat se rozhodně nehodlají. Známku si lze koupit přes internet i na pobočkách pošty. Její vítěznou podobu vybrali lidé v hlasování na sociálních sítích.
Autorem je Borys Hroch, umělec žijící ve Lvově. Byl jedním ze skoro 500 soutěžících z Ukrajiny i dalších zemí, kteří pro Ukrajinskou poštu navrhli známku nazvanou "Ruská válečná lodi, jdi do prdele". Na vítězném díle stojí ukrajinský voják na břehu a ukazuje ruku se zdviženým prostředníkem ruskému vojenskému plavidlu na moři.
Ukrainian postal service UkrPoshta has released a special new stamp design commemorating the iconic quote of Ukraine’s Snake Island defenders: “Russian warship, go fuck yourself.” pic.twitter.com/HFhHvdsIAc
— Business Ukraine mag (@Biz_Ukraine_Mag) April 12, 2022
Americký prezident Joe Biden uvedl, že si stojí za tvrzením, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Ruského prezidenta Vladimira Putina přitom obvinil, že se snaží "zničit myšlenku, že je možné být Ukrajincem". Informuje o tom agentura AP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Bidenova slova na Twitteru ocenil s tím, že je důležité věci "označovat pravými jmény".
Sdělení šéfa Bílého domu přišlo několik hodin poté, co termín genocida použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině v projevu ve státě Iowa, kde představoval kroky své administrativy, jejichž cílem je zastavit rostoucí náklady na pohonné hmoty v důsledku války. Krátce před odletem z Iowy do Washingtonu Biden řekl, že si stojí za tvrzením, že Putin páchá proti Ukrajině genocidu.
"Ano, označil jsem to za genocidu," řekl americký prezident novinářům. "Je čím dál jasnější, že se Putin snaží zničit myšlenku, že je vůbec možné být Ukrajincem," pokračoval.
O tom, zda jednání ruských sil na Ukrajině odpovídá mezinárodní definici genocidy, budou podle Bidena muset rozhodnout právníci.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského není možné učinit stoprocentní závěry o tom, zda ruské síly použily v Mariupolu chemické zbraně. V této souvislosti poznamenal, že v ruskými silami obléhaném ukrajinském městě v tuto chvíli nelze provést řádné vyšetřování. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj v brzkém ranním projevu také řekl, že opakované výhrůžky některých ruských představitelů o použití chemických zbraní znamenají, že Západ musí jednat hned, aby zabránil jejich nasazení.
"Vzhledem k opakovaným hrozbám ruských propagandistů, že proti obráncům Mariupolu použijí chemické zbraně, a vzhledem k tomu, že ruská armáda opakovaně používá na Ukrajině například fosforovou munici, musí svět reagovat hned," řekl Zelenskyj ve videoprojevu k národu.
Fosforová munice způsobuje závažné popáleniny, ale není klasifikována jako chemická zbraň.
Ukrajinští obránci obklíčeného Mariupolu z pluku Azov oznámili, že ruský bezpilotní letoun svrhl na tento strategický přístav neznámou látku, po které vojáci měli dýchací obtíže. Spekulovalo se o chlorinu nebo sarinu, tedy chemických zbraních. Zatím použití chlorinu či sarinu není potvrzené.
Ozbrojenci z pluku Azov se opevnili v komplexu mariupolských hutí Azovstal.
Získání kontroly nad metalurgickým komplexem Azovstal se stalo ústředním bodem bitvy o kontrolu nad jihoukrajinským Mariupolem, píše BBC na svém webu. Železárny a ocelárny vlastněné nejbohatším Ukrajincem Rinatem Achmetovem jsou podle britské veřejnoprávní stanice jednou z klíčových základen, které zbyly několika tisícům ukrajinských obránců v obleženém městě.
V útrobách obrovského průmyslového areálu se odehrávají prudké boje a dokonce se objevují zprávy o boji zblízka, píše BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zveřejnil fotografii proruského ukrajinského politika s pouty na rukou po zvláštní akci ukrajinské tajné služby SBU. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že lídr Opoziční platformy utekl z domácího vězení.Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že snímek, na němž je údajně Medvedčuk, viděl, nemůže ale říct, zda je opravdový.
Ukrajina loni zahájila vyšetřování Medvedčuka kvůli vlastizradě a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Tento poloostrov anektovalo Rusko v roce 2014, Ukrajina a řada zemí světa ho však dál považuje za součást svého území. Ruský prezident Vladimir Putin je kmotrem nejmladší Medvedčukovy dcery. Tento politik popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.
Česku žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu, která se věnovala strategii uprchlíků z Ukrajiny.
Vláda má tři scénáře migrační krize. Do Česka může přijít 300 tisíc uprchlíků, ale také až milion. Pomoc vyjde nejméně na 54 miliard korun, píše Deník N.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes při návštěvě Varšavy připustil, že není vítán v Kyjevě. Potvrdil přitom předchozí informace médií, že se chystal ukrajinskou metropoli navštívit.
Slovensko chystá návrat svých diplomatů do Kyjeva, oznámil v úterý ministr zahraničí Ivan Korčok. V nejbližších dnech podle něho do ukrajinského hlavního města vyrazí tým složený z diplomatů, který přímo na místě vyhodnotí bezpečnostní situaci. "Pokud to bude možné, obnovíme činnost našeho velvyslanectví okamžitě," napsal Korčok na Twitter.
Slovensko 🇸🇰 pripravuje návrat svojich diplomatov do Kyjeva. V najbližších dňoch vyšlem do 🇺🇦 metropoly inšpekčný team zložený z našich diplomatov, ktorý priamo na mieste posúdi bezpečnostnú situáciu v hlavnom meste 🇺🇦. Ak to bude možné, sfunkčníme naše veľvyslanectvo okamžite.
— Ivan Korcok (@IvanKorcok) April 12, 2022
Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson dnes spolu telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Oba státníci se shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázné ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.
Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají.
Ve městě Severodoněck na východě Ukrajiny bylo od začátku ruské invaze pohřbeno asi 400 civilistů, uvedl Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti, v níž toto město leží. Nespecifikoval ovšem, proč tito civilisté zemřeli, totožnost většiny z nich ale úřady znají. Gubernátor také uvedl, že v regionu jsou márnice přeplněné těly civilistů a dodávky elektrického proudu fungují jen s přestávkami, nebo vůbec ne.
Rusko nepřetržitě ostřeluje ukrajinský východní region Doněck a Moskva je nyní v závěrečné fázi přeskupování svých sil v oblasti, řekl v úterý guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.
Starosta Mariupolu v úterý uvedl, že podle nejnovějších odhadů bylo od začátku ruské invaze zabito asi 21 tisíc obyvatel obléhaného města.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier chtěl zítra cestovat do Kyjeva, ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že se s ním nesetká. Informaci nejprve zveřejnil deník Bild, Steinmeier ji pak sám potvrdil. Důvodem Zelenského nechuti přijmout Steinmeira jsou jeho proruské postoje v minulosti, například podpora plynovodu Nord Stream 2. Německý prezident je dnes ve Varšavě, odkud měl cestovat do Kyjeva.
"Naším úkolem je naplnit cíle s minimálními ztrátami," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Operace ruské armády v několika ukrajinských regionech podle něj souvisí se snahou zaměstnat ukrajinská vojska před aktivním zásahem na Donbase.
Speciální vojenská operace na Ukrajině, jak Moskva nazývá invazi, jde podle plánu, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem tvrdí, že zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné.
Západní pozorovatelé i média přitom na základě satelitních snímků prokázali, že vraždění civilistů se v Buči odehrálo v době, kdy oblast kontrolovala ruská armáda. O tom, že masakr mají na svědomí Putinovi vojáci, existují i další důkazy.
Starosta Buči mezitím uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili Rusové během okupace města.
Jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě, Kyjev se odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při diskusích v Istanbulu, tvrdí Vladimir Putin.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nevydal k trestnímu stíhání do Ruska Ukrajince, jehož vydání označily české soudy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu za přípustné. Na dotaz to dnes uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Otázku, zda úřad v současné situaci považuje záruky poskytované Ruskem ve vydávacích řízeních za důvěryhodné, nechtělo ministerstvo komentovat.
Vojáci z ukrajinské jednotky námořní pěchoty, která se podílí na obraně obklíčeného Mariupolu, na videu zveřejněném dnes v médiích ujistili veřejnost, že zůstávají věrní Ukrajině.
"Tito vojáci dál drží obranu, i když ji nemají už čím držet," citoval list Ukrajinska pravda novinářku Nataliji Nahornou, na kterou se námořní pěšáci obrátili a která video původně zveřejnila.
"Sláva Ukrajině! Jsme obránci Mariupolu, 36. brigáda námořní pěchoty, která do posledního držela a drží obranu města. Nevzdali jsme pozice. Drželi jsme každý kousek tohoto města, podle našich možností. Ale skutečnost je taková, že město je skutečně obklíčeno a nemáme žádný přísun munice ani potravin. Drželi jsme se do konce. Děkujeme každému Ukrajinci, který věřil a dál věří námořní pěchotě. Nevzdali jsme své pozice. Zůstali jsme věrni (Ukrajině) a zůstáváme věrni navždy," uvedl voják ve videu a vyzval všechny Ukrajince, aby si pamatovali cenu tohoto odporu a dokončili vše tím, že vybojují vítězství Ukrajiny.
Novinářka Nahorná uvedla, že vojáci toto video natočili v obklíčení, ale nikoliv v zajetí a pod nátlakem. "Nikdo na světě nemá právo je kritizovat za to, že nebylo čím a nebylo jak dále držet obranu," dodala.
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Rusko pokládá Bělorusy za bratry, řekl Putin na společné tiskové konferenci na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Přislíbil také let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce.
"Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární," prohlásil. "Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky," dodal.
Polské hranice od konce února překročilo skoro 2,7 milionu uprchlíků z Ukrajiny, do Německa jich dorazilo přes 335 000. Informovaly o tom polská pohraniční stráž a německé ministerstvo vnitra. Celkový počet lidí, kteří kvůli ruské invazi uprchli za hranice Ukrajiny, překročil 4,6 milionu, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Obyvatelé Kyjevské oblasti by kvůli opravám infrastruktury a nastraženým minám neměli spěchat s návratem domů. Podle listu Ukrajinska pravda to řekl gubernátor oblasti Oleksandr Pavljuk. Území nedávno opustila ruská okupační vojska. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu.
"Vyzýváme, aby se lidé zatím do nebezpečných oblastí nevraceli. Návrat do dříve okupovaných míst je více či méně reálný na konci května," uvedl Pavljuk. Největší nebezpečí podle něj představují právě miny, které po sobě ruské jednotky zanechaly a které nyní záchranáři důsledně odstraňují. Jako první se miny odstraňují z domů, jejich dvorků a cest. Záchranáři také kontrolují pole v přípravách na zemědělské práce.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ruské jednotky posilují na východě Ukrajiny, kam Kreml přesunul svou pozornost.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se chystá na nový útok.
- Střet s protiruskými silami na Ukrajině byl nevyhnutelný, byl jen otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
- Američané a Britové zkoumají zprávy, podle kterých Rusové v Mariupolu použili chemické zbraně.
Ordinace praktických lékařů pro dospělé, kteří zaměstnají kolegy z Ukrajiny, mohou získat finanční podporu od odborné společnosti. Ukrajinci by měli pracovat jako administrativní síla na část úvazku a pomáhat zejména s komunikací s dalšími ukrajinskými pacienty. Ordinace může dostat od odborné společnosti příspěvek deset tisíc korun, což může pokrýt zhruba pětinu úvazku.
V ubytování humanitárního typu, například tělocvičnách, zůstává jen na 900 lidí z celkem asi 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání tripartity.
Zpravodajský server BBC zaznamenal výpovědi znásilněných ukrajinských žen žijících v oblastech, odkud odešli ruští vojáci. Například padesátileté Anny, která byla 7. března doma se svým manželem, když dovnitř vtrhli vojáci.
"Namířil na mě pistoli a odvedl mě do nedalekého domu. Přikázal mi: 'Svlékni se, nebo tě zastřelím.' Neustále mi vyhrožoval, že mě zabije, pokud neudělám, co řekl. Pak mě začal znásilňovat," řekla. Útočníkem byl podle Anny mladý, hubený bojovník z Čečenska, které je součástí Ruska. "Zatímco mě znásilňoval, vstoupili další čtyři vojáci. Myslela jsem, že je se mnou konec. Ale oni ho odvedli. Už jsem ho nikdy neviděla," řekla. Věří, že ji zachránila jiná jednotka ruských vojáků.
Anna se pak vrátila domů a našla svého manžela. Střelili ho do břicha.
Ukrainian women share terrifying stories of Russian soldiers raping them. This woman was taken from her house to the neighboring one, threatened with killing, and assaulted. When she was released, she found her husband shot dead and had to bury him in their backyard. pic.twitter.com/9cbl1kVFZa
— Franak Viačorka (@franakviacorka) April 12, 2022
Souhrn dění podle britského ministerstva obrany:
Další mrtvý důstojník. Ukrajinci hlásí, že zabili velitele elitního tankového pluku ➡️ https://t.co/QNGQ19FCke pic.twitter.com/chfIyXhkj7
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) April 12, 2022
Ministr Lipavský bude chtít během českého předsednictví Evropské unii pozastavit dovoz ropy z Ruska. Je potřeba minimalizovat styky s Ruskem, řekl.
"Ruští vojáci se jako v Buči chovali ve všech městěch, která okupovali," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k poslancům litevského parlamentu. Evropskou unii vyzval k dalším sankcím vůči Rusku.
Slovenský raketový systém S-300 darovaný Kyjevu nebyl zničen, řekl dnes slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Ruské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že systém zničilo u města Dnipro na východě Ukrajiny.
Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, informovala agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.
Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.
Rusko podle listu The Guardian dostává z Iráku s pomocí Íránců pro boje na Ukrajině vojenské vybavení včetně granátometů a protitankových střel.
Střet s protiruskými silami na Ukrajině byl nevyhnutelný, byl jen otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS při dnešní návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Putin podle agentury ocenil ruské ozbrojené síly, že si během "speciální vojenské operace" počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa.
Ruské síly se však ve válce proti Ukrajině dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem kromě dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu.
Pondělní jednání rakouského kancléře Karla Nehammera s ruským prezidentem Vladimirem Putinem svědčí o politické naivitě a nakonec pomůže spíše Moskvě než Ukrajině, která už více než měsíc bojuje proti útočící ruské armádě. V hodnocení Nehammerovy diplomatické mise to dnes píší některé evropské deníky. Podle nich se sázka Vídně na osobní jednání s Putinem nemusí Evropě vyplatit, zaznívají však i hlasy, že kritika na adresu Nehammera není namístě, protože mluvit s ruským prezidentem je nutné a nelze se tomu vyhnout.
"Cesta kancléře za Putinem byla politicky nanejvýš riskantním podnikem. Nejen proto, že Putin díky ní získal munici pro své propagandistické oddíly, ale také kvůli nebezpečí, že ji mnozí spojenci v EU a ukrajinské vedení mohou vnímat jako urážku," napsal dnes rakouský list Die Presse.
"Každý zoufalý pokus, jak zastavit masakr na Ukrajině, je lepší než nedělat nic. Takový pohled na věc ale kritici cesty kancléře Karla Nehammera do Moskvy jednoznačně odmítají, protože podle nich není správný čas jednat s člověkem, který onen masakr nařídil, a navíc se k tomu ani nezná," poznamenala komentátorka rakouského deníku Der Standard Gudrun Harrerová.
Blízko Bělgorodu na ruské straně hranice někdo poškodil koleje. Rusové po železnici přesouvají vojáky i techniku.
Governor of Russian Belgorod oblast is confirming damage to Russian railroad tracks near Ukrainian border pic.twitter.com/tPmfbaIs9p
— Dmitri Alperovitch (@DAlperovitch) April 12, 2022
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 tisíc lidí prchajících před válkou. V pondělí jich úřady vydaly 3935, víc než v několika předchozích dnech. Vyplývá to z údajů, které dnes na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Do republiky dorazilo od konce února podle odhadů přes 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, hlavně ženy s dětmi.
Na základě víz udělených za účelem dočasné ochrany mohou v zemi pobývat až rok, mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.
Základní školy v Česku přijaly do 7. dubna asi 23 200 uprchlíků z Ukrajiny, volných míst v základních školách je kolem 150 500, vyplývá z údajů ministerstva školství.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hana Maljarová uvedla, že vláda ověřuje, zda Rusové v Mariupolu použili chemické zbraně. Podle ní mohlo jít o fosforovou munici.
Vojáci ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty nahráli video, ve kterém vzkázali, že neopouštějí své pozice a budou bojovat za Ukrajinu až do konce.
Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia se stahuje z ruského trhu. S odvoláním na šéfa společnosti o tom informovala agentura Reuters.
Rusko přichází o mnoho důstojníků. Přibyl další.
Lov pokračuje. Ukrajinci oznámili, že zabili plukovníka Alexandra Bespalova, velitele elitního tankového 59. gardového pluku. Jeden z pěti mrtvých ruských vojáků je důstojník, píše @thetimes.https://t.co/wK5llOVtiC
— Jan Hejl (@janhejl) April 12, 2022
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že bombardováním zničilo sklady munice a zbraní v Kyjevské oblasti a u města Chmelnickij.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zrušil jarní odvody branců do armády a odložil demobilizaci, tedy propuštění do civilu branců, kteří již vykonali službu v armádě. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na výnos hlavy státu. Ten vyšel v úředním věstníku, a tím nabyl právní moci.
Jarní odvod a demobilizace byly naplánovány ještě před útokem Ruska na Ukrajinu z 24. února. Od té doby v zemi platí válečný stav. Zelenskyj hned v první den ruské invaze vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Zemi nesmějí opustit až na výjimky muži ve věku od 18 do 60 let.
Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení citovaném agenturou AP uvedl, že USA zprávu o chemickém útoku potvrdit nemohou. Upozornil však na přetrvávající obavy americké administrativy, že Rusko použije na Ukrajině "různé prostředky k potlačování nepokojů, včetně slzného plynu smíchaného s chemickými látkami".
"Naléhavě spolupracujeme s partnery na ověření detailů," napsala na Twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová v reakci na zprávy o možném chemickém útoku v Mariupolu. "Jakékoliv použití takových zbraní by bylo bezohlednou eskalací tohoto konfliktu," dodala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek ve svém pravidelném videoprojevu uvedl, že ruské síly mohou na Ukrajině použít chemické zbraně. Neřekl ale, že již byly použity. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v reakci na tvrzení pluku Azov uvedl, že informace o údajném chemickém útoku se prověřují.
Ukrajinský pluk Azov sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou "jedovatou látku neznámého původu" shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Oběti mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.
Rusové údajně použili chemickou zbraň nad ocelárnou Azovstal, kterou stále brání ukrajinští obránci z pluku Azov. "Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků," uvedl velitel pluku Andrij Bileckyj na Twitteru. "Chemický útok v Mariupolu znamená jen jedno: Rusové nejsou s to dobýt Mariupol a (přemoci) jeho ukrajinské obránce. Nezbývá jim nic jiného než nevybíravě používat zakázané zbraně," dodal.
Ruská policie zadržela v pondělí večer v Moskvě opozičního politika Vladimira Kara-Murzu. Po sepsání protokolu strávil noc v cele, uvedl podle médií opozičníkův obhájce Vadim Prochorov. Policisté podle něj nedovolili zadrženému ani zavolat manželce. Kara-Murza je obviněn z neuposlechnutí pokynů policistů, za což mu hrozí až 15 dní za mřížemi. Ještě dnes má být předveden před soud. Politikův spolupracovník Ilja Jašin soudí, že Kara-Murza mohl být zatčen kvůli svým vyjádřením v tisku či na sociálních sítích proti válce s Ukrajinou.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. V letech 2015 a 2017 byl hospitalizován s příznaky otravy. Lékaři diagnostikovali selhávání ledvin, napojili jej na umělou ledvinu a uvedli do umělého spánku.
Ukrajinská Buča se stala jedním ze symbolů utrpení civilistů. Rusové tady postříleli desítky nevinných lidí, některé pohřbili v masových hrobech, další nechali ležet v ulicích. Rozměry tragédie se naplno ukázaly až po stažení jednotek prezidenta Vladimira Putina. Co se v tomto městě severozápadně od Kyjeva během bojů, ruské okupace a následného osvobození dělo, popisuje starosta Anatolij Fedoruk.
Boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí, tvrdí Londýn; pokračují ruské útoky na Doněck, Luhansk, Cherson a Mykolajiv.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruská armáda v pondělí v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují.
- Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě Ukrajiny, kde podle něj zemi čeká rozhodující bitva.
- Ruské invazivní jednotky v pondělí odpoledne ostřelovaly i obytnou čtvrť v Charkově na severovýchodě země. Podle agentury AP si útok vyžádal nejméně pět obětí, včetně dítěte.
- Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov .
"Naléhavě spolupracujeme s partnery na ověření detailů," napsala na Twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová v reakci na zprávy o možném chemickém útoku v Mariupolu.
"Jakékoliv použití takových zbraní by bylo bezohlednou eskalací tohoto konfliktu," dodala.
Reports that Russian forces may have used chemical agents in an attack on the people of Mariupol. We are working urgently with partners to verify details.
— Liz Truss (@trussliz) April 11, 2022
Any use of such weapons would be a callous escalation in this conflict and we will hold Putin and his regime to account.
Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení citovaném agenturou AP uvedl, že USA zprávu potvrdit nemohou. Upozornil však na přetrvávající obavy americké administrativy, že Rusko použije na Ukrajině "různé prostředky k potlačování nepokojů, včetně slzného plynu smíchaného s chemickými látkami".
Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu.
Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit.
Evropská policejní agentura Europol oznámila, že zahájila operaci zaměřenou na majetek ruských fyzických i právnických osob, na které byly uvaleny sankce kvůli válce na Ukrajině. Na operaci s názvem Oscar se budou kromě ní podílet také úřad pro justiční spolupráci Eurojust a unijní agentura pro ostrahu hranic Frontex.
Cílem operace je podle pondělního prohlášení Europolu podpora členských států EU při zmrazování majetku osob, které se na unijním sankčním seznamu ocitly v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Kromě toho bude odhalovat možné obcházení obchodních a hospodářských sankcí EU.
Premiér Petr Fiala (ODS) navštíví dnes v podvečer v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Tématem pravidelné schůzky bude podle mluvčího kabinetu Václava Smolky především situace na Ukrajině a její dopady na Česko.
"Budou probírat hlavně dopady ruské agrese na Ukrajinu na Českou republiku a zbytek Evropy. Zabývat se budou dopady energetickými, uprchlickou krizí a vším, co to s sebou nese pro české občany," uvedl Smolka.
Ruské invazivní jednotky v pondělí odpoledne ostřelovaly i obytnou čtvrť v Charkově na severovýchodě země. Podle agentury AP si útok vyžádal nejméně pět obětí, včetně dítěte.
Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov večer na Telegramu oznámil, že v Charkovské oblasti v pondělí bylo při ostřelování z ruských děl zabito nejméně osm civilistů a dalších 19 bylo zraněno. Mezi oběťmi podle něj bylo i 13leté dítě a mezi zraněnými dvě děti mezi čtyřmi a devíti lety.
Ukrajinská veřejnoprávní televize Suspilne připomíná, že zpráva není potvrzená z oficiálních zdrojů. Ukrajinská armáda nicméně dříve uváděla, že pravděpodobnost ruského útoku chemickými zbraněmi je "velmi vysoká".
Ruská armáda v pondělí v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují.
"Ruská okupační vojska použila proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupol jedovatou látku neznámého původu, kterou shodila z nepřátelského bezpilotního letounu," uvedl pluk Azov na komunikační platformě Telegram. Oběti chemického útoku mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.
Na Ukrajině se dnes humanitárními koridory podařilo evakuovat 4354 lidí, z nichž 556 bylo z obléhaného města Mariupol. Oznámila to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Vicepremiérka předtím uvedla, že Kyjev a Moskva se na dnešek dohodly na devíti humanitárních koridorech z obléhaných oblastí na východě země.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám.
Těmi se rozumí tanky, bojové letouny, válečné lodě nebo děla. Dosud Berlín Kyjevu poslal mimo jiné rakety pro protivzdušnou obranu, pancéřové pěsti a kulomety. Zbrojařský koncern Rheinmetall podle DPA Ukrajině nabídl až 50 bojových tanků.
"Pro mě bylo důležité mu (Putinovi) jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii," prohlásil rakouský kancléř Nehammer před novináři po setkání s šéfem Kremlu.
Francie vyhostí ze země šest ruských diplomatů, kteří podle ministerstva zahraničí působili v zemi jako špioni proti francouzským národním zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
"Po velmi dlouhém vyšetřování odhalilo Generální ředitelství vnitřní bezpečnosti (DGSI) v neděli 10. dubna tajnou operaci prováděnou ruskými zpravodajskými službami na našem území," uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení bez dalších podrobností.
Evropská unie omezí činnost výcvikové mise vojenských sil v Mali kvůli působení ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry zahraničí členských zemí. Evropský blok přitom podle něj bude v nestabilní západoafrické zemi ovládané vojenskou juntou i v celém regionu Sahelu nadále působit.
Indický premiér Naréndra Módí dnes vedl asi hodinový videohovor s americkým prezidentem Joem Bidenem, jehož tématem byla zejména situace na Ukrajině. Indický lídr, který dosud neuvalil žádné sankce na Rusko po jeho útoku na sousední stát, řekl, že Moskvě navrhl, aby ruský prezident Vladimir Putin vedl přímé rozhovory se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Situaci na Ukrajině přitom označil za velmi znepokojivou, uvádějí tiskové agentury, které se odvolávají na zdroje z Bílého domu.
Více než měsíc bez elektřiny, v zimě a obavách z padajících bomb strávili lidé v ukrajinském Černihivu. Městě, které leží osmdesát kilometrů od běloruské hranice. "Ruští vojáci se dostali až do vzdálenosti několik stovek metrů od cedule s názvem města, ale dovnitř ne," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz obyvatel Černihivu Volodymyr Bojko.
Dánsko znepokojené válkou na Ukrajině nakoupí dva miliony jódových tablet, jimiž chce ochránit lidi v případě jaderné události v blízkosti severské země. Uvedl to dnes podle agentury Reuters dánský zdravotní úřad.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že je připraven odcestovat do Kyjeva nebo jakéhokoli jiného města na Ukrajině, pouze pokud bude cítit, že jeho návštěva pomůže v současné krizi.
V Mariupolu, který už týdny čelí ruskému obléhání, zemřelo přes 10 000 civilistů, řekl agentuře AP starosta jihoukrajinského města Vadym Bojčenko. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20 000.
Dvě třetiny všech ukrajinských dětí musely po ruské invazi utéct ze svých domovů a mnohým z těch, které zůstaly, hrozí nedostatek jídla. Na jednání Rady bezpečnosti OSN věnovaném zejména situaci žen a dětí po ruském vpádu na Ukrajinu to řekl vysoký činitel Dětského fondu OSN (UNICEF) Manuel Fontaine. Na schůzi svolané z iniciativy USA a Albánie vystoupila rovněž ředitelka Subjektu OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women) Sima Bahousová, která stejně jako Fontaine vyzvala k co nejrychlejšímu ukončení války.
Úřady ve čtyřech ruských regionech sousedících s Ukrajinou a na Ruskem kontrolovaném Krymu v pondělí oznámily, že zpřísňují bezpečnostní opatření kvůli tomu, co považují za "možné provokace" z ukrajinské strany.
Rusko přesouvá vojenská vozidla blíže k frontovým liniím v ukrajinské Luhanské oblasti, což vypadá jako krok k přípravě na nový útok, řekl v pondělí v televizi guvernér regionu Serhij Hajdaj. Píše to Reuters.
Předseda ANO Andrej Babiš nepodporuje zřízení americké základny v Česku, považuje je za zbytečné. Nejlepší by podle něj bylo udělat o základně referendum.
Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvěstija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
Nehammer před cestou do Ruska, která se setkala v některých unijních zemích i v Rakousku s kritikou, ujistil, že nehodlá být při setkání vůči Putinovi "morálně neutrální". Připustil, že se jedná o "riskantní misi", která ale může poskytnout možnost vytvořit "most pro jednání". Za kancléře se dnes postavil šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg se slovy, že je dobré Putinovi osobně připomenout, že válku prohrál.
Podrobnosti ze setkání kancléře Nehammera Vladimirem Putinem zatím nejsou známé. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že na závěr jednání, konaného na žádost rakouské strany za zavřenými dveřmi, se nepočítá s prohlášeními. Nicméně Nehammer podle zdroje agentury TASS plánuje učinit prohlášení pro mezinárodní média prostřednictvím videospojení z rakouské ambasády v Moskvě.
Exekutor zabavil sporné obytné domy, které dříve využívalo sovětské velvyslanectví ve Varšavě a které dosud měla ve správě ruská ambasáda. O tajemné oplocené sídliště se vedly majetkové spory, podle polských úřadů ho ruská ambasáda nelegálně obsadila. Polská metropole dá budovy k dispozici ukrajinské komunitě, oznámil dnes varšavský starosta Rafal Trzaskowski.
Společnost České dukáty vydala pamětní bankovku, jejíž koupí lidé přispějí na pomoc Ukrajině. Bankovku, která má symbolickou modro-žlutou barvu podle ukrajinské vlajky, navrhla akademická malířka Eva Hašková.
Spojené státy informovaly, že neviděly důkazy toho, že by Rusko zničilo na Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300, jak tvrdí Moskva.
Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Většina států podle něj také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z Evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.
Rusko posiluje svoji přítomnost v Donbasu a zvyšuje tam zásobování, podle USA se však nejedná o začátek nové ofenzivy, řekl vysoký činitel Pentagonu.
Proruští separatisté oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu, uvedla agentura TASS. Druhá strana bojů informaci nepotvrdila a z nezávislých zdrojů ji nelze ověřit. Několik hodin předtím brigáda ukrajinského námořnictva v Mariupolu uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice. Ukrajinská agentura Unian dnes uvedla, že proruští separatisté zvažují chemický útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu.
Rakouský kancléř Karl Nehammer označil svůj dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za "velmi přímý, otevřený a tvrdý". "Nebyla to žádná přátelská návštěva," dodal podle rakouské tiskové agentury APA po schůzce se šéfem Kremlu.
Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.
Ukrajinská a ruská rodina ponesou společně kříž na jednom ze zastavení tradičního obřadu křížové cesty, který se uskuteční za účasti papeže Františka tento pátek u římského Kolosea. Vatikán v podrobnostech k velkopátečnímu procesí rovněž uvedl, že obě rodiny požádají Boha o usmíření mezi jejich národy.
Křížová cesta, někdy nazývaná kalvárie, je nejdelší velikonoční liturgií a trvá obvykle téměř tři hodiny. Tento symbolický obřad připomíná události spojené s ukřižováním Ježíše Krista a obsahuje 14 tradičních zastavení. Ta začínají odsouzením Ježíše k smrti, pokračují přes jeho ukřižování a končí uložením jeho těla do hrobu. Na jednom z těchto zastavení ponesou symbolický kříž společně rodiny dvou zdravotních sester Iriny z Ukrajiny a Albiny z Ruska, které pracují ve stejné nemocnici v Římě. Na posledním zastavení předají kříž rodině uprchlíků.
Úřady práce dostaly 218 tisíc žádostí o humanitární dávku a 189 tisíc už vyplatily. Evidují teď 9400 žadatelů o práci z řad uprchlíků, sdělila mluvčí.
Ministerstvo zdravotnictví dostalo žádosti o odškodné kvůli následkům očkování proti covidu-19 za téměř miliardu korun. Z 63 vyřídilo zatím 19, žádné nevyhovělo, sdělil mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv lidé nahlásili více než 12 tisíc podezření na nežádoucí účinky. Lékaři z Iniciativy 21 dnes zdravotníky v tiskové zprávě vyzvali, aby je oznamovali častěji.
O válce na Ukrajině chce rakouský kancléř Karl Nehammer hovořit při schůzce, k níž se dnes odpoledne sešel u Moskvy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle rakouské tiskové agentury APA má přitom v úmyslu mluvit i o válečných zločinech spáchaných během ruské agrese. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se po rozhovoru nepočítá s prohlášeními pro média.
Nehammer před cestou do Moskvy, která se setkala v některých unijních zemích včetně Rakouska s kritikou, ujistil, že nehodlá být při setkání vůči Putinovi "morálně neutrální". Připustil, že se jedná o "riskantní misi", ale může poskytnout možnost vytvořit "most pro jednání". Peskov podle agentury TASS po zahájení rozhovoru potvrdil, že hlavním tématem bude "stav věcí kolem Ukrajiny, ale z druhé strany i otázky plynu".
Do západoukrajinského Lvova dnes dorazil tým francouzských odborníků na identifikaci těl. Příslušníci četnictva budou pomáhat ukrajinským kolegům s "vyšetřováním válečných zločinů v okolí Kyjeva", uvedl francouzský velvyslanec na Ukrajině Etienne de Poncins. Podle velvyslance je Francie první země, která poskytla tento druh pomoci.
Ukrajina viní Rusko z páchání válečných zločinů na svém území, stejný názor mají i západní politici. Naopak Moskva tvrdí, že se nijak neprovinila, a svou invazi na Ukrajinu označuje za "speciální vojenskou operaci".
Kanada dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavádí sankce vůči společnostem spadajícím do ruského obranného průmyslu a zkoumá možnosti dalších opatření. Informuje o tom agentura Reuters.
Nyní oznámené sankce podle prohlášení kanadské vlády postihují 33 subjektů v ruském obranném sektoru. "Tyto subjekty poskytly nepřímou nebo přímou podporu ruské armádě, a jsou tak spoluviníky bolesti a utrpení plynoucích z nesmyslné války Vladimira Putina na Ukrajině," uvádí se v prohlášení. "Kanada nadále monitoruje situaci, koordinuje kroky se svými mezinárodními partnery a zkoumá možnosti nových opatření," dodala vláda.
Podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky je Česko pod náporem proruských operací v kyberprostoru a čelí masivní dezinformační kampani. Podle ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna je nutné ošetřit proruskou dezinformační aktivitu v Česku zákony. Uvedli to na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně.
Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna není možné proruské dezinformační působení v Česku tolerovat a je třeba ho ošetřit zákony. pic.twitter.com/X5X63vVNSg
— Lukáš Valášek (@lukasvalasek) April 11, 2022
Ruská státní společnost Rosatom a její finská divize RAOS Project budou pokračovat v plánované výstavbě jaderné elektrárny ve Finsku, a to navzdory nejistotě ohledně vládních povolení po invazi Ruska na Ukrajinu. Uvedla to dnes společnost RAOS v prohlášení zaslaném agentuře Reuters.
Ukrajinci u Kyjeva po stažení ruských jednotek odklízejí zničená vozidla.
This is just a fraction of the destroyed vehicles after Russian forces were pushed out of Irpin. Clean up has started here. #CNN #Ukraine #Russia pic.twitter.com/ZX47cYn3Bv
— Frederik Pleitgen (@fpleitgenCNN) April 11, 2022
Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle šéfa BIS Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s Vrběticemi a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Zároveň dementoval, že by vyšetřovacích verzí případu bylo víc. Jedinou vyšetřovanou variantou byl útok Rusů. Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace.
Ředitel BIS Koudelka v PSP také důrazně dementoval, že by někdy existovalo více vyšetřovacích verzí kauzy Vrbětice. (To šířil prezident Miloš Zeman.) Podle Koudelky byla od začátku spolupráce BIS a NCOZ jen jedna verze - útok Rusů. A šíření opaku Česko poškodilo.
— Lukáš Valášek (@lukasvalasek) April 11, 2022
V Česku začala odpoledne vysílat ukrajinská televizní stanice 1+1. Zpravodajský kanál by měl umožnit ukrajinským občanům v Česku získávat informace o dění v domovské zemi v jejich rodném jazyce. Stanici je možné bezplatně naladit v rámci pozemního digitálního televizního vysílání prostřednictvím automatického ladění na multiplexu 23. Při dnešním zahájení vysílání televize to řekl generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.
Chorvatské ministerstvo zahraničí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi 18 diplomatů, informovala agentura Reuters. Diplomacie podle ní sdělila, že si předvolala velvyslance na protest proti "brutální agresi na Ukrajině a četným zločinům, které (tam) byly spáchané". K vyhoštění ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi do sousední země přikročila v posledních týdnech řada zemí Evropské unie.
Český červený kříž dopravil na Ukrajinu další pomoc. Tentokrát šlo o zdravotnický materiál za 5,8 milionu korun.
Na Ukrajině jsme předali další pomoc: především zdravotnické přístroje a materiál - odsávačky, zevní fixátory, transfúzní vaky, vakuové matrace a nosítka zdravotnickým týmům Ukrajinského červeného kříže. Celkem 16 palet - 3,7 tuny v hodnotě 5,8 mil. Kč. pic.twitter.com/d2Jdj6FJ3L
— Cesky cerveny kriz (@CCK_Tweetuje) April 11, 2022
Německý list Die Welt přijal jako svou zpravodajku ruskou novinářku Marinu Ovsjannikovovou. Žena se před časem dostala na titulní stránky novin, když protestovala v živém vysílání státní televize proti ruské invazi na Ukrajinu. S odvoláním na německou mediální skupinu Axel Springer to uvedla agentura Reuters.
Třiačtyřicetiletá novinářka bude psát a točit reportáže z Ukrajiny a Ruska pro deník Die Welt i pro televizní zpravodajský kanál Welt.
O příspěvek pro solidární domácnost požádalo do 11:00 asi 500 lidí, uvedl vicepremiér Marian Jurečka. Příspěvek je určen těm, kteří ubytovávají uprchlíky.
Slovenský premiér Eduard Heger vybídl evropské partnery k solidaritě s Bratislavou pro případ společného odstřižení od dodávek zemního plynu a ropy z Ruska kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Řekl to po schůzce se svým belgickým kolegou Alexanderem De Crooem, který pro Hegerův požadavek vyjádřil pochopení. Slovensko je nyní závislé na dodávkách energií z Ruska. Oba politici vyjádřili podporu válkou zasažené Ukrajině.
"Je důležité, abychom dostali záruky od našich partnerů v Evropské unii. Slovensko je zodpovědným partnerem při přepravě plynu do západní Evropy. Něco takového potřebujeme od zemí, které jsou na sever, západ a jih od nás, pokud dojde ke změně zdroje. Dnes jsme na začátku řetězce, poté bychom byli na konci," řekl Heger.
Správa státních hmotných rezerv posílá na Ukrajinu další humanitární pomoc, jde o 127 tun potravin ze skladů správy rezerv. Správa zajistí dopravu na Ukrajinu vlastní technikou. Řekl to předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Celkem správa Ukrajině pomohla vybavením a potravinami v hodnotě 120 milionů korun.
Potraviny na Ukrajinu správa posílá po domluvě s ministerstvem zemědělství. Jde především o těstoviny, suché mléko nebo paštiky. Náklad tvoří 224 palet. Současná zásilka potravin není první pomocí Česka Ukrajině.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo ve městě Mariupol na jihu země zabito několik desítek tisíc lidí. Cituje ho agentura Reuters. "Mariupol byl zničen, jsou tam desítky tisíc mrtvých, a i přesto Rusové nezastavili svoji ofenzivu," řekl. Britská stanice BBC poznamenává, že prezidentova slova nelze nezávisle ověřit, nicméně lidé, kterým se z obléhaného města podařilo uprchnout, popisují situaci v Mariupolu jako zoufalou. Těla jsou pohřbívána jen provizorně a do mělkých hrobů a lidé skrývající se v krytech trpí hlady.
Nejvíce lidí uprchlo z Ukrajiny přes hranice s Polskem (přes 2,6 milionu), 670 tisíc do Rumunska a 405 tisíc do Moldavska:
Ukrajinské úřady dnes otevřely provizorní most, který spojuje města Irpiň, Buču, Hostomel a Vorzel s Kyjevem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda, jenž zároveň zveřejnil video z místa. Zpravodajský portál připomněl, že v těsné blízkosti místa se nachází původní zničený most, jehož fotografie na konci února obletěly celý svět, když lidé prchající před tamními boji přecházeli přes jeho zničenou strukturu na druhý břeh.
Úřady práce začaly vyřizovat příspěvky na ubytování uprchlíků. Žádosti přijímají jen online a peníze vyplatí do pár dnů, řekla mluvčí ministerstva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko chystá desítky tisíc vojáků na další ofenzivu. Agentura Reuters cituje z jeho projevu směřovanému k vedení Jižní Koreje, kterému sdělil, že Rusko se nezastaví, dokud nebude zastaveno. Vojenští analytici oslovení britskou stanicí BBC se shodují, že Rusko se nyní soustředí na ofenzivu na východě Ukrajiny.
Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší než počet vydaných víz. Do České republiky dorazilo podle dnešních informací úřadu vlády přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny. "Jsou to převážně ženy a děti. Rodiny se rozdělily a otcové zůstávají na Ukrajině, aby bránili svou vlast," uvedl úřad.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o zhruba 19 500 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Ruské ministerstvo obrany naopak informuje o růstu ztrát ukrajinských sil a mimo jiné také tvrdí, že u města Dnipro zlikvidovalo čtyři odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-300, který Ukrajině dodala jedna z evropských zemí.
Generál ruské tajné služby FSB Sergej Beseda skončil ve vazební věznici za to, že ukradl peníze, které měly Kremlu zajistit snadné vítězství na Ukrajině. Ale za neúspěchy na frontě ruský prezident Vladimir Putin vděčí i jiným zkorumpovaným velitelům.
Kyjev a Moskva se na dnešek dohodly na devíti humanitárních koridorech z obléhaných oblastí na východě Ukrajiny. Oznámila to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy budou moci lidé odjet i z Mariupolu, píše list Ukrajinska pravda.
Humanitární koridory z přístavního města Mariupol, nedalekého Berďansku, Enerhodaru a dalších dvou měst v regionu povedou do Záporoží. Do města Bachmut v Doněcké oblasti povedou koridory ze Severodoněcku a dalších míst bojů v Luhanské oblasti, napsala Vereščuková. Moskva nedávno oznámila, že na východ země bude soustředit své síly poté, co stáhla vojska ze severu Ukrajiny.
Shrnutí podle britského ministerstva obrany:
Lidé mohou žádat o příspěvek tři tisíce korun za bezplatné ubytování Ukrajinců ➡️ https://t.co/TegcR3DVj3 pic.twitter.com/uWPfs2Hapo
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) April 11, 2022
Banka Société Générale chystá kvůli válce na Ukrajině odchod z Ruska, dohodla se na prodeji svého podílu v Rosbank a v dceřiných pojišťovacích společnostech tohoto ruského věřitele. S odvoláním na francouzskou společnost, která je většinovým vlastníkem české Komerční banky, o tom informovala agentura AFP. Transakce, která má převést podíl 99 procent v Rosbank na ruskou firmu Interros Capital spojenou s oligarchou Vladimirem Potaninem, vyžaduje schválení regulačních orgánů.
Ministerstvo vnitra udělilo uprchlíkům z Ukrajiny celkem 279 229 speciálních víz. V sobotu jich vydalo přes 2500.
Počet udělených dočasných ochran a registrací na cizinecké policii v neděli 10. dubna 👇 pic.twitter.com/TbeQFJ317L
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 11, 2022
Mezi téměř 1800 oběťmi válečného konfliktu je i 142 dětí, uvádí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Vlastní statistiku vede i ukrajinská prokuratura, podle které si invaze ruské armády od svého počátku vyžádala životy 183 dětí. Ruská armáda podle prokuratury také ostřelováním poničila na 938 vzdělávacích zařízení, 87 jich je zničeno úplně, píše agentura Unian.
To, jak Rusko udělalo z ukrajinského pluku Azov strašáka a zneužívá ho k propagandě, je do značné míry směšné už jen kvůli tomu, že tato jednotka čítá jen přibližně tisícovku členů, míní analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky:
Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o 45,1 procenta, protože ruská invaze uzavřela podniky a snížila vývoz, odhadla Světová banka.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi puč nehrozí. Byznysová elita je na něm závislá a představitelům silových a vojenských struktur válka spíš vyhovuje, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední německý expert na Rusko Stefan Meister:
Ruská armáda pokračuje v ostřelování Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské síly odrazily několik útoků, informuje britská vojenská rozvědka.
Ukrajinský generální štáb varoval před možnými ruskými provokacemi v Podněstří a obnovením ofenzivy ruské armády na severovýchodě Ukrajiny.
Od začátku ruské invaze přišlo o život nejméně 1793 civilistů, dalších 2439 civilistů utrpělo zranění, potvrdil úřad vysoké komisařky OSN. Úřad připustil, že skutečné počty obětí budou výrazně vyšší, vzhledem ke zpoždění informací z bojiště a také kvůli řadě míst, kde údaje dosud nelze ověřit. To platí například o obklíčeném Mariupolu, kde místní úřady koncem března odhadovaly počet zabitých civilistů na více než pět tisíc.
Nejdůležitější události posledních hodin:
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek tři tisíce korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne maximálně 12 tisíc korun měsíčně a podporu bude vyplácet i zpětně za březen.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že ruská vojska v nejbližší době přejdou k rozsáhlejším operacím na východě země.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje.
- Z válečných zón bylo 10. dubna evakuováno přes 2800 lidí.
Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek tři tisíce korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne maximálně 12 tisíc korun měsíčně a podporu bude vyplácet i zpětně za březen.
Podmínkou je, že uprchlíci bydlí u žadatele v měsíci nejméně 16 dní v kuse. Dávku vláda schválila v březnu a podle informací ministerstva práce a sociálních věcí by o ni mělo jít ode dneška žádat i přes aplikaci davkyuk.mpsv.cz.
Ukrajinský prezident obvinil ruské vedení, že se bojí přiznat, že ruská politika vůči Ukrajině byla chybná, a že se snaží uniknout odpovědnosti za válečné zločiny.
"Když zbabělost roste, mění se v katastrofu. Když lidem chybí odvaha přiznat vlastní chyby, omluvit se, přizpůsobit se skutečnosti a učit se, mění se ve zrůdy. A když to svět ignoruje, zrůdy dospějí k rozhodnutí, že svět se má přizpůsobit jim," řekl a zdůraznil, že Ukrajina to vše zastaví, ruské zbabělosti nic nepomůže a "jednoho dne bude muset Rusko přiznat pravdu".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že ruská vojska v nejbližší době přejdou k rozsáhlejším operacím na východě země. Ujistil, že ukrajinská armáda se připravuje na ruské útoky a odpoví na ně.
"Ruská vojska přejdou k ještě rozsáhlejším operacím na východě naší země. Mohou proti nám použít ještě více raket, ještě více leteckých bomb," řekl Zelenskyj ve videu, zveřejněném v noci na dnešek. "Ale my se na tyto akce (nepřítele) chystáme. Odpovíme," ujistil.
Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal "velkou strategickou chybu", pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
Putin přitom "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO.
Finská přihláška do NATO je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat, napsal deník.
Deset lidí včetně dítěte zahynulo 10. dubna kvůli ruskému ostřelování Charkovské oblasti. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění. Podle guvernéra Charkovské oblasti Oleha Synehubova, jak píše Kyiv Independent, probíhají intenzivní boje u města Izyum, kde před začátkem války žilo 45 tisíc lidí.
Z válečných zón bylo 10. dubna evakuováno přes 2800 lidí. Evakuace z Mariupolu a Luhanské oblasti byla pozastavena kvůli probíhající ruské ofenzívě.
Kreml nutí Ukrajince deportované do Ruska, aby si převzali místní pasy. Takto bylo vydáno už asi 12 tisíc ruských dokladů. "Je to v rozporu s mezinárodním právem a je to přímé porušení Ženevské úmluvy," řekla podle deníku Kyiv Independent ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisová.
V ukrajinském městě Rubežnoje v doněcké oblasti vzplála v sobotu po ruském ostřelování cisterna naplněná kyselinou dusičnou. Rádio Svobodná Evropa v neděli přineslo záznam exploze.
Yesterday, in the #Ukrainian city of #Rubizhne, a tanker with nitric acid caught fire as a result of shelling.
— NEXTA (@nexta_tv) April 10, 2022
Today, a video with the consequences was published by Radio Liberty. pic.twitter.com/7sR3zFPCsY
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že domácí ozbrojené síly se blíží počtu 20 tisíc zabitých ruských vojáků. Aktuálně jich má být 19 300. Takové číslo nelze nezávisle ověřit.
Podle posledních dostupných odhadů amerických tajných služeb padlo k 30. březnu více než 10 tisíc ruských vojáků. Podle výpočtů NATO k 23. březnu padlo, utrpělo zranění, bylo zajatých nebo zmizelo až 40 tisíc ruských vojáků.
It will be 20,000 soon! Stay tuned. pic.twitter.com/xio1oHePQj
— Defence of Ukraine (@DefenceU) April 10, 2022
Na straně Ukrajiny už podle otevřených dat bojují čtyři běloruské dobrovolnické formace s celkovým počtem 500 lidí. V současné době se jedná o největší národní kontingent v mezinárodní legii Ukrajiny, píše východoevropská mediální agentura Nexta.
Rusko se podle ukrajinského generálního štábu připravuje na útočnou operaci s cílem prorazit obranné linie Donbasu, informuje ukrajinský deník Kyiv Independent. Hlavním cílem je prý dobýt města Popasna, Rubižne, Nyžne a Novobachmutivka. Rusko by také mohlo zahájit nové útoky na Charkov, upozorňuje Kyiv Independent.
Počet obětí ruského raketového útoku z pátku na nádraží v Kramatorsku stoupl na 57 lidí, 109 dalších bylo zraněno. Podle východoevropské mediální agentury Nexta to oznámil šéf Doněcké oblastní vojenské správy Pavel Kirilenko.
Ukrajina v neděli informovala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), že provedla první obměnu personálu v jaderné elektrárně v Černobylu za tři týdny. Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi podotkl, že agentura tam brzy vyšle misi na pomoc.
Ruské síly obsadily uzavřenou elektrárnu severně od Kyjeva brzy po invazi na Ukrajinu 24. února. Ukrajinská státní jaderná energetická společnost Energoatom ovšem začátkem dubna oznámila, že elektrárnu opustili a zamířili k hranici s Běloruskem.
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval kolegy v EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž v sobotu jednal v Kyjevě.
Ve finské metropoli vytvořilo místní ukrajinské sdružení improvizovanou pietu za děti, které se staly obětí ruského ostřelování v ukrajinském Mariupolu. Na náměstí v Helsinkách rozmístilo desítky párů dětských bot, mezi něž dalo svíčky. Boty uspořádalo do kruhu kolem vycpané žluté dětské kombinézy a plyšové hračky.
Kolik dětí kvůli ruské invazi na Ukrajině zemřelo, není jasné, ukrajinská generální prokuratura v neděli oznámila, že eviduje 177 zabitých dětí a 336 zraněných dětí. Počty obětí i zraněných budou ale vyšší. Jen v Mariupolu, který je v obležení ruské armády, místní úřady odhadly do 27. března kolem 5000 obětí, z toho 210 dětí. Právě tolik párů dětských bot rozmístili podle deníku The Washington Post v Helsinkách.
Proti ruské invazi demonstroval také v centru Moskvy ruský lidskoprávní aktivista Oleg Orlov. Na Rudé náměstí přišel s velkým archem papíru, na němž stálo: "Naše neochota poznat pravdu z nás dělá komplice zločinů". Zadržela ho policie. Podle ruské verze BBC v Moskvě policie zadržela také advokáta Konstantina Goldmana, který se postavil k historickému pomníku městu Kyjev a v rukou držel knihu Lva Tolstého Vojna a mír.
V jihoukrajinském městě Cherson, které ruská armáda obsadila před několika týdny, dnes lidé demonstrovali proti ruské okupaci. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC protest zřejmě rozehnala armáda. Z místa demonstrace byla slyšet střelba. Není známo, zda byl někdo zraněn či zadržen.
Stovky lidí se v německém Hannoveru a Frankfurtu účastnily demonstrací proti ruské invazi na Ukrajinu. V obou městech manifestovalo i několik stovek Rusů, kteří protestovali proti údajné diskriminaci rusky mluvících občanů a také za mír. Informovala o tom agentura DPA. Akce v obou městech se konaly za přísného dohledu policie. Podle agentury Reuters byly všechny manifestace pokojné.
Ukrajinská generální prokurátorka rovněž sdělila, že prokuratura už začala vyšetřovat 5600 případů podezření ze spáchání válečných zločinů. V této souvislosti dala najevo naprostou jistotu, že ruským válečným zločinem byl páteční útok na nádraží v Kramatorsku, který si vyžádal desítky mrtvých.
Za "hlavního válečného zločince 21. století" šéfka ukrajinské prokuratury v této souvislosti označila ruského prezidenta Vladimira Putina, který útok na sousední zemi nařídil. Nicméně poukázala na to, že jeho stíhání bude obtížné kvůli určité imunitě plynoucí z postavení hlavy státu.
Ukrajina doposud už identifikovala kolem 500 osob podezřelých z válečných zločinů spáchaných od začátku agrese, kterou Rusko zahájilo 24. února. Britské televizní stanici Sky News to řekla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Uvedla rovněž, že v oblasti kolem Kyjeva, kterou několik týdnů okupovala ruská vojska, se našlo už přes 1200 mrtvých.
U Kyjeva leží i město Buča, které ruské jednotky rovněž zdevastovaly a v němž se našlo několik stovek mrtvých. Některé oběti měly podle záběrů z médií svázané ruce. Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti ukrajinská armáda a místní úřady nacházejí hromadné hroby a množství obětí v řadě vesnic. V sobotu byl například objeven nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí v obci Buzova v Kyjevské oblasti.
Na sbírkovém účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za vybrané peníze pořizuje zbraně, se od dárců sešla už téměř miliarda korun. Do sbírky přispělo 115 tisíc dárců, informovala ukrajinská ambasáda.
Za vybrané peníze shánějí odborníci z českého ministerstva obrany techniku, kterou Ukrajina požaduje. "Nakupujeme přednostně od českých výrobců, ale kupujeme i ze zbrojních skladů po celém světě," uvedl náměstek sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany Tomáš Kopečný. Podle něj se podařilo výrazně zjednodušit byrokracii spojenou s dodávkami. "Co dříve trvalo desítky dnů, dnes zvládáme během několika hodin," podotkl.
Slovensko jedná s Ukrajinou o dodávce samohybných houfnic Zuzana. Na rozdíl od nedávno darovaného systému protivzdušné obrany S-300 by mělo jít o prodej. V diskusním pořadu slovenské televize to řekl ministr obrany Jaroslav Naď.
Zda by se jednalo o verzi Zuzana 2000, nebo Zuzana 2, by se mělo vyjasnit až během diskuse, poznamenal ministr podle webu deníku Nový čas. Dodal přitom, že se však jedná i o dalších možnostech.
"A mluvíme také o možnosti, že by poškozená ukrajinská bojová vozidla a tanky T-72 nebo T-55 přijely na naše území a v našich vojenských opravárenských podnicích bychom je opravovali a vraceli zpět na Ukrajinu," upřesnil.
- Ukrajinští zdravotníci z řad uprchlíků před válkou budou moci v Česku první tři měsíce pracovat bez uznání diplomu. Počítá s tím návrh, který ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě.
- Česko vydalo od počátku války na Ukrajině 276 657 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí. V sobotu jich přibylo 2340. Ministerstvo vnitra to dnes uvedlo na Twitteru.
- Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních 10 letech. Informovala o tom dnes britská vojenská zpravodajská služba. Moskva je, pokud jde o vlastní ztráty, velmi zdrženlivá, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale připustil, že jsou značné.
- Nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí byl po stažení ruských jednotek objeven v sobotu v další osvobozené obci Buzova v Kyjevské oblasti. Podle agentury Reuters to dnes v televizi řekl jeden z místních činitelů.
- Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce po Velikonocích jednat ve Spojených státech o dodávkách zbraní i případné americké přítomnosti v České republice, uvedl Deník N.
Ukrajinští zdravotníci z řad uprchlíků před válkou budou moci v Česku první tři měsíce pracovat bez uznání diplomu. Počítá s tím návrh, který Válek ve středu předloží vládě.
"Velmi rychle jim chci umožnit, aby mohli pracovat na odděleních ve všech zdravotních zařízeních, a to lékařům i sestrám," řekl ministr. "Těm, kteří mají zájem, chci umožnit udělat si aprobaci. Chci jim to zjednodušit, ale v souladu se zákonem. Chci, aby to bylo korektní, jednoduché, férové," dodal.
Válek míní, že ke změně zákona v tomto ohledu není důvod. Obává se toho, že v takovém případě by zahraničí mohlo přestat uznávat diplomy českých lékařů.
Zdravotnických pracovníků z Ukrajiny se zatím v Česku registrovaly stovky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce, aby UA pointy pro uprchlíky fungovaly několik měsíců. Dodal, že se v souvislosti s příchodem uprchlíků neobává šíření nemocí. Proočkovanost na Ukrajině je podle něj srovnatelná s Rakouskem.
Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních 10 letech. Informovala o tom dnes britská vojenská zpravodajská služba. Moskva je, pokud jde o vlastní ztráty, velmi zdrženlivá, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale připustil, že jsou značné. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19 300 ruských vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém agentuře AP zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo. "Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitost, pokud ji máme, k diplomatickému řešení," řekl mimo jiné.
Podle britské vojenské rozvědky, jejíž informaci dnes na Twitteru zveřejnilo ministerstvo obrany, k záměrům Moskvy, jak zvýšit údernou sílu na Ukrajině, patří také snaha získat rekruty z Podněstří, které ovládají proruští separatisté.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 10 April 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) April 10, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/8yjYrVmzHe
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/Xd1tmsCDme
Papež František při dnešním kázání na Svatopetrském náměstí vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině, které by podle něj mělo vést k dosažení míru prostřednictvím skutečných jednání. Na Květnou neděli, kterou začíná předvelikonoční svatý týden, se ve Vatikánu podle agentury Reuters shromáždily desetitisíce věřících.
"Odložte zbraně. Nechť začne velikonoční příměří, ale ne proto, abychom znovu nabili zbraně a pokračovali v boji. Ne. Příměří k dosažení míru prostřednictvím skutečných jednání," řekl František na závěr kázání.
Papež mimo jiné prohlásil, že "hloupost války" vede lidi k páchání "nesmyslně krutých činů". Vyjádřil také lítost nad "nespravedlivou smrtí" manželů, synů, uprchlíků prchajících před invazí, mladých lidí, ale i "vojáků vyslaných zabíjet své bratry a sestry".
František se zdržel toho, aby výslovně označil Rusko za agresora. Papežové obvykle odsuzují války a jejich ničivé dopady na civilisty, aniž by jmenovitě uváděli ty, kteří za nimi stojí. Válku na Ukrajině ve svých kázáních však zmiňuje pravidelně a vyzývá k zastavení masakrů.
Do programu stáží, který před měsícem spustila Akademie věd ČR, se zatím přihlásilo přes 30 vědců a vědkyň z Ukrajiny. Akademie už schválila 22 žádostí o stáž. Uvedl to David Honys, který má v Akademii věd na starost mezinárodní spolupráce. Akademie chce v programu Researchers at Risk Fellowship do konce roku 2023 podpořit alespoň 50 stáží.
"Zájem je stále velký," uvedl Honys. Do pátku podle něj bylo schváleno 22 přihlášek ze 14 ústavů. "Mírně převažuje zájem v oblasti přírodních věd. Navíc evidujeme 13 nových přihlášek, o kterých bude rozhodnuto v nejbližší době. Celkem tedy máme 35 uchazečů o stáž, tento počet ovšem stále roste. Celkový počet ukrajinských vědců a vědkyň v ústavech je však vyšší, ne všichni se do tohoto programu zapojili," uvedl akademik. Konkrétní aktuální počty nesdělil. První uprchlíky z Ukrajiny ústavy akademie přijaly na začátku března.
Před minami nastraženými ruskými vojáky při ústupu z okupovaných míst varoval dnes podle agentury Ukrinform znovu důrazně ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Jednotky agresora podle něj zaminovaly nejen budovy, cesty a auta, ale jejich výbušná zařízení se našla dokonce i v pračce.
"Tam, kde okupanti bydleli, zůstali přes noc, rozmístili nástrahy jak u vchodů do domů, tak třeba i u plotů. Výbušniny se nacházejí také v domech a bytech ukrajinských policistů, záchranářů a vojáků," řekl Monastyrskyj. Rusové přitom podle něj to, kdo v opuštěných bytech žije, zjistili, když je vykrádali.
Okupanti taková "překvapení" připravovali zejména na dveřích, ale výbušnina se našla v jednom bytě i v pračce, uvedl Monastyrskyj. Zaminovaná bývají rovněž auta. Byl zaznamenán případ muže, kterého zabila exploze, když otevřel zavazadlový prostor svého vozu.
Česko vydalo od počátku války na Ukrajině 276 657 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí. V sobotu jich přibylo 2340. Uvedlo to ministerstvo vnitra. Počet vydaných víz v posledních dvou týdnech klesá, oproti minulé sobotě je dostalo zhruba o 230 lidí méně. Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.
Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se dosud nahlásilo přes 161 000 lidí, v sobotu jich bylo bezmála 1500. Děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů mezi uprchlíky přibližně 35 procent, se registrovat nemusí.
Data za předchozí den ⬇️ pic.twitter.com/CMJAhGUB1V
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 10, 2022
Při ruské agresi zemřelo na Ukrajině podle prokuratury nejméně 177 dětí. Skutečný počet bude asi vyšší, jen v Mariupolu se odhaduje 210 úmrtí.
Nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí byl po stažení ruských jednotek objeven v sobotu v další osvobozené obci Buzova v Kyjevské oblasti. Podle agentury Reuters to dnes v televizi řekl jeden z místních činitelů.
Představitel úřadů oblasti Dmytrivka u Kyjeva, do níž vedle dalších vesnic spadá i Buzova, Taras Didyč ukrajinské televizi řekl, že těla byla objevena v díře nedaleko benzinové stanice. Kolik obětí se v hrobě nachází, bude podle něj ještě třeba potvrdit. "Teď se vracíme k životu, ale během okupace… zemřelo mnoho civilistů," dodal.
Setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského není teď na pořadu dne, Kyjev se chce soustředit na boje proti ruské armádě na Donbase. Ukrajinské televizi to v sobotu řekl poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Podle něj je důležité, aby Ukrajina měla před schůzkou prezidentů co nejsilnější vyjednávací pozici.
"Jednoduše řečeno, to setkání není záležitostí jednoho nebo dvou týdnů - to se nestane," řekl Podoljak. "Ano, je to těžké, každý den přicházíme o lidi i infrastrukturu. Ale Rusko se musí zbavit svých imperiálních iluzí," dodal.
Silvio Berlusconi jako bývalý italský premiér v sobotu řekl, že je "hluboce zklamaný" chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, protože se mu vždy zdál jako muž demokracie a míru. Oba pojí letité přátelství, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní se Berlusconi na adresu Putina vyjádřil veřejně poprvé od ruské invaze na Ukrajinu.
"Znám ho 20 let a vždycky se mi zdál jako muž demokracie a míru… jaká škoda," řekl dnes Berlusconi v Římě na sněmu své strany Vzhůru Itálie. "Místo, aby (Rusko) dostal do Evropy, tak ho útokem na Ukrajinu vrhl do náruče Číny, jaká škoda, jaká škoda," uvedl také pětaosmdesátiletý italský politik.
Ukrajina v sobotu vyměnila třetí vlnu zajatců s Ruskem, díky níž se dostalo na svobodu 12 ukrajinských vojáků a 14 civilistů, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Počet zajatců, které si mezi sebou dvě strany za více než šest týdnů od ruského útoku předaly, přesahuje dvě stovky.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po Velikonocích odcestuje do Spojených států, kde bude jednat se svým protějškem Lloydem Austinem, uvádí Deník N. Černochová v rozhovoru pro deník uvedla, že ve hře je i jednání o americké přítomnosti v České republice.
"V rámci bilaterální schůzky chci otevřít i toto téma. Můžeme jít cestou dohody, jakou šlo Slovensko. Nechci mluvit o konkrétních detailech, myslím si ale, že by pro nás bylo důležité, že se nějaká dohoda bude chystat. Může chvíli trvat, než by se akceptovala z obou stran, schvalovaly by ji totiž obě komory parlamentu," řekla Černochová v rozhovoru.
Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinské Buči a podpoří mezinárodní vyšetřování, jež najde viníky. Uvedl to šéf tiskového úřadu premiéra.
Více než devět miliard eur (220 miliard korun) poskytli dárci při dnešní akci na podporu Ukrajinců iniciované Evropskou komisí a kanadskou vládou, oznámila na Twitteru předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Today we raised 9.1 billion euros for the people fleeing the invasion, inside Ukraine and abroad. And more will come!
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) April 9, 2022
We will continue providing support.
And once the bombs have stopped falling, we will help the people of Ukraine rebuild their country. #StandUpForUkraine pic.twitter.com/Phpyyl0QZW
Do Kyjeva dnes dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger.
"Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy," řekl Zelenskyj podle agentury DPA po setkání s Nehammerem.
PM Johnson met with President Zelensky in Kyiv https://t.co/38StGgQRhK via @24tvua #Ukraine pic.twitter.com/5eO5OykTEQ
— Liveuamap (@Liveuamap) April 9, 2022
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyhnala válka na Ukrajině z domovů už na 11 milionů a 400 tisíc lidí, z toho necelá polovina (4 miliony a 400 tisíc) jich utekla do zahraničí. Nejvíce lidí uprchlo z Ukrajiny přes hranice s Polskem, dále přes Rumunsko a Moldavsko. Mnozí z nich poté směřovali dále na Západ.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro páteční vydání německého deníku Bild uvedl, že jeden z předních politiků Evropské unie po něm chtěl důkazy, že dubnový masakr ve městě Buča nedaleko Kyjeva nebyl zinscenovaný. O kterého politika konkrétně šlo, Zelenskyj nechtěl prozradit. Potvrdil ale, že je premiérem jednoho z členských států Evropské unie.
Skupina lidí si dnes před ruským velvyslanectvím v Praze připomněla civilní oběti masakru v ukrajinské Buči a v dalších městech, která obsadila ruská armáda. Účastníci happeningu sugestivně ztvárnili záběry z fotografií, které před týdnem obletěly svět. Přímo na vozovce před ambasádou nehybně leželi staří i mladí figuranti polití umělou krví, někteří s rukama svázanýma za zády.
Projíždějícím řidičům a kolemjdoucím lidem se naskytl pohled na "mrtvá" těla mužů s jízdními koly, na bezvládnou matku se zakrváceným dítětem v náručí či na ležící seniorku s berlemi, Mezi těly se povalovala opuštěná zavazadla, dětské botičky či plyšová zvířátka. Na poklidnou akci dohlížela policie, která z jízdního pruhu před ambasádou odkláněla dopravu.
Soud v Petrohradu uložil pokutu 30 tisíc rublů (8400 korun) místnímu aktivistovi, kterého shledal vinným z diskreditace ruské armády. Jak se však ukázalo, dotyčný se provinil tím, že protestoval proti válce s citací z projevu prezidenta Vladimira Putina, informoval dnes server Meduza s odvoláním na server OVD-Info.
Policie zadržela Artura Dmitrijeva 7. dubna při individuální demonstraci proti válce. V rukou přitom podle Meduzy držel papír s ručně napsaným citátem z projevu Putina o Velké vlastenecké válce: "Válka přinesla tolik zármutku, že na to nelze zapomenout. Není odpuštění pro ty, kteří opět spřádají agresivní plány." Ruský prezident zmíněný projev pronesl loni 9. května při oslavách výročí konce druhé světové války.
Denní počty uprchlíků z Ukrajiny odbavených v asistenčním centru v Praze klesají. V uplynulých sedmi dnech pomohlo středisko v Kongresovém centru Praha 5149 lidem, o týden dřív bylo odbavených asi o 1500 víc. Celkem se na centrum pomoci, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, od začátku ruské invaze na Ukrajinu obrátilo 68 439 lidí. Vyplývá to z údajů, které na Twitter dávají pražští hasiči.
V posledních 11 dnech centrum u metra Vyšehrad odbavilo denně méně než tisíc uprchlíků, na začátku války to byl i více než trojnásobek. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V pátek se na centrum obrátilo 567 uprchlíků, před týdnem jich přišlo zhruba 700.
V Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) ve Zlíně bylo dosud registrováno 7833 lidí z Ukrajiny. Jde o údaj do půlnoci z pátku na dnešek, řekla dnes mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Zlínské centrum je v provozu od 3. března.
Počty uprchlíků jsou podle Javoříkové v posledních dnech nižší než na začátku fungování centra. Denně se tam registruje průměrně kolem stovky lidí, na začátku března jich byly i čtyři stovky. "Například v pátek si doklady vyřídilo 35 lidí," uvedla mluvčí.
Za dobu fungování KACPU bylo zařízeno ubytování pro 602 lidí. V posledních dnech se podle Javoříkové ubytování zajišťuje průměrně pro deset, maximálně 20 lidí. "Jen za pátek jich však bylo 213, což je obrovské číslo," uvedla mluvčí.
Ubytovací kapacita je podle ní dostatečná, pro uprchlíky se našlo ubytování na několika místech v kraji, například v domově mládeže v Kroměříži, hotelu v Brumově- Bylnici, státním zařízení v Luhačovicích nebo ubytovně ve Valašském Meziříčí.
Česko je lídrem dodávek pomoci na Ukrajinu, tahounem zpřísnění sankcí a místem fenomenální solidarity. Na pražském kongresu ODS to uvedl velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Pozvání k vystoupení na kongresu, které sám označil za nestandardní, vnímá jako gesto podpory a solidarity s Ukrajinou napadenou ruskými vojsky. "Žijeme v nestandardní době a musíme dělat nestandardní kroky," uvedl s díkem vládě, v jejímž čele stojí předseda ODS Petr Fiala.
Občanští demokraté jako součást vlády podle Perebyjnise stojí v přední linii boje proti zlu přicházejícímu z Východu. Jmenovitě poděkoval ministryni obrany Janě Černochové, ministrům financí Zbyňkovi Stanjurovi a dopravy Martinu Kupkovi. Připomněl cestu premiéra Fialy, který s kolegy z Polska a Slovinska navštívil ostřelovaný Kyjev jako první z politiků po napadení Ukrajiny 24. února.
Česko vydalo od začátku ruské invaze na Ukrajině přes 274 tisíc speciálních víz lidem zasaženým válkou, v pátek jich přibylo necelých 2500. Informace dnes na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Počet vydaných víz se v posledních dvou týdnech snižuje. Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v tuzemsku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Na cizinecké policii, kde se do 30 dnů od příjezdu musí ohlásit lidé starší 15 let, se zaregistrovalo 159 852 lidí, za pátek to bylo 2283 uprchlíků.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který odebírá Rusku a Bělorusku status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR), což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod. Tento krok otevírá Spojeným státům cestu ke zvyšování cel na dovoz ruského a běloruského zboží, napsala agentura DPA.
Biden rovněž podepsal zákon zakazující dovoz energetických produktů z Ruska. Americký prezident již dříve dovoz ruské ropy, zemního plynu a uhlí zakázal pomocí exekutivního nařízení.
Spojené státy rozšířily restrikce na export do Ruska a Běloruska. Omezí těmto dvěma zemím možnosti dovozu zboží, jako jsou hnojiva, potrubní ventily, kuličková ložiska a další součástky, suroviny a chemikálie. Americké ministerstvo obchodu uvedlo, že Rusko a Bělorusko nyní budou k získání řady zboží od dodavatelů z USA potřebovat zvláštní povolení, která jim ovšem nebude poskytovat.
Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž omezila lety letadel americké výroby, která vlastní, kontrolují nebo si pronajímají Bělorusové, do Běloruska. Opatření označila za "součást reakce vlády USA na běloruské kroky na podporu ruské agrese na Ukrajině", píše agentura Reuters.
Ruské ozbrojené síly se i nadále soustřeďují na Donbas, Mariupol a Mykolajiv na východě Ukrajiny. Pokračují také v útocích na civilisty, jako byl páteční úder na vlakové nádraží v Kramatorsku, který si vyžádal 50 životů. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek.
Britské ministerstvo obrany očekává, že Rusko také zvýší své letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské jednotky zde podle informací zpravodajců podporují námořní síly, které pokračují ve vypouštění řízených střel. "Ruské ambice vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem však nadále narážejí na ukrajinský odpor," uvedlo britské ministerstvo obrany.
"Nemohu uvěřit, že se děje to samé, co jsem zažila jako malá," říká 82letá Lilija Vaksmanová, kterou evakuovali z města Dnipro na východě Ukrajiny.
Ruský rubl se tento týden dostal na úrovně z doby před zahájením útoku na Ukrajinu. Mnozí analytici se však k oživení rublu staví skepticky a upozorňují, že kurz zkreslují restrikce pro pohyb kapitálu, povinné prodeje deviz ruskými podniky i nízký objem obchodování.
Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to dnes ruská centrální banka.
V jihoukrajinském přístavním městě Oděsa bude od sobotního večera do pondělního rána platit zákaz vycházení. Podle agentury AFP to oznámily tamní úřady, důvodem je hrozba možného ruského útoku.
Přístav na březích Černého moře minulou neděli čelil vzdušným útokům ruských sil. V některých částech propukly požáry. Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že úderem z raketových systémů Bastion jeho armáda zničila výcvikové středisko pro zahraniční žoldnéře u obce Krasnosilka nedaleko Oděsy.
Ukrajinská ombudsmanka obvinila ruské vojáky z páchání zvěrstev, včetně znásilnění čtrnáctileté dívky a jedenáctiletého chlapce ve městě Buča.
Záběry pořízené těsně poté, co ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí. Na místě zemřelo 50 lidí, včetně pěti dětí.
První minuta po rusském úderu na nádraží v Kramatorsku. Zdroj ve videu. pic.twitter.com/MLZ4G6GeCb
— Martin Dorazín (@mdorazin) April 8, 2022
Evropská unie dnes zařadila na sankční seznam dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina či několik oligarchů blízkých Kremlu. Figuruje mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Arkadije Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa.
Po uhlí je vysoká poptávka a ruské uhlí, které mělo zamířit do Evropy, bude přesměrováno na jiné trhy, pokud ho země Evropské unie odmítnou. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Evropská unie dnes formálně přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, ale také dřeva, chemikálií a dalších produktů.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, napsala dnes agentura Reuters. "Stojíme při vás a vašem evropském snu," řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek.
Americký prezident Joe Biden obvinil Rusko ze spáchání dalšího "strašlivého zvěrstva" poté, co dnes patrně ruská raketa zasáhla nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku a zemřely desítky lidí. Představitel Pentagonu sdělil médiím, že podle Washingtonu Rusové při útoku použili balistickou raketu krátkého doletu.
Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv, uvedl dnes její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze 40 procent, napsal server Ukrajinska pravda.
"K včerejšímu dni jsme našli 132 civilistů, které zastřelili ruští 'skřeti'," uvedl starosta Makarivu Vadym Tokar. Některá těla byla nalezena v masových hrobech, jiná ležela samostatně, dodal.
⚡️ Mayor: Russian troops shot 132 civilians in Makariv.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 8, 2022
Makariv Head Vadym Tokar added that 40% of the town was destroyed by shelling. Makariv, a town of 10,000 people 50 kilometers west of Kyiv, was liberated by Ukrainian Armed Forces on March 22.
📸: @AnnaMyroniuk pic.twitter.com/XqvjrotrqM
Spotřebitelské ceny v Rusku v březnu vzrostly ve srovnání s předchozím měsícem o 7,61 procenta, což byl nejvyšší meziměsíční růst od ledna 1999. Ruská ekonomika se potýká s problémy kvůli sankcím uvaleným na Moskvu po invazi na Ukrajinu a rekordnímu poklesu rublu. V únoru inflace činila 1,17 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad.
Ruské úřady zavírají pobočky a zastoupení 15 zahraničních nevládních organizací, včetně Amnesty International, Nadace Carnegie a Human Rights Watch.
Lotyšský parlament přijal zákon, který z 9. května oficiálně učinil den památky obětí války na Ukrajině. Zákon zakazuje v tento smuteční den pořádat hromadné zábavy a sváteční akce, resp. místní úřady a samosprávy je nesmějí povolit či musí zrušit již vydaná povolení, uvedl server Delfi. Kreml označil lotyšské rozhodnutí za ostudné.
V Rusku se 9. květen tradičně slaví jako Den vítězství sovětské armády nad nacismem, s tradiční přehlídkou na Rudém náměstí, předvádějící sílu ruských zbraní. Pro mnoho Rusů jde o největší svátek roku, pro další možná po Novém roku.
Lotyšský zákon, navržený čtyřmi koaličními stranami, má platit jen v letošním roce. Podle autorů má upozornit lotyšskou společnost na agresi Ruska proti Ukrajině a vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem v boji za svrchovanost, závislost a územní celistvost země. Lotyšské a ukrajinské vlajky mají být na znamení smutku vyvěšeny na půl žerdi, uvedl server.
Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to dnes řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil dnešní ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.
Americký prezident Joe Biden poděkoval Slovensku za poskytnutí systému S-300 Ukrajině. Potvrdil, že USA přesunou jeden systém protivzdušné obrany Patriot na Slovensko.
Britská vláda dnes obhajovala svou politiku přijímání ukrajinských uprchlíků poté, co připustila své "frustrující zpoždění". Do Spojeného království totiž zatím dorazilo jen 12 000 běženců prchajících před válkou na Ukrajině, napsala agentura AP.
Náměstek britské vlády pro uprchlíky Richard Harrington tento týden připustil, že systém víz pro Ukrajince začal "pomalu a byrokraticky".
K přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol se přihlásilo 1281 uprchlíků z Ukrajiny. Naprostá většina z nich se chce dostat na čtyřleté obory, jen 33 přihlášek podali na víceletá gymnázia. Zhruba dvě třetiny budou dělat zkoušky na dvě školy, zbytek jen na jednu. Nejčastěji mají zájem o čtyřletá gymnázia a obory IT. Nejvíc přihlášek odevzdali na střední školy v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. ČTK to dnes řekl mluvčí Cermatu Marek Lehečka. Podle odhadu ministerstva školství je v ČR asi 25 000 uprchlíků ve věku středoškoláků.
"Jsem optimistický ohledně toho, zda se nám podaří ukončit závislost na dodávkách ruského plynu," řekl německý kancléř Olaf Scholz po schůzce s britským premiérem Borisem Johnsonem.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 30. a 31. května sejdou na mimořádném summitu. Jednat budou o válce na Ukrajině a o budoucnosti ruského plynu a ropy v EU.
Slovenský premiér Eduard Heger navštívil při cestě na Ukrajinu spolu s Ursulou von der Leyenovou z Evropské komise a Josepem Borrellem město Buča. Ruské jednotky v něm měly zavraždit stovky neozbrojených civilistů.
Visited #Bucha. Showed @Vonderleyen, @JosepBorrellF @eduardheger the atrocities committed by the russian military troops against civilian 🇺🇦. We will never forgive the enemy for these crimes. We are working together with our 🇪🇺 partners to stop the aggressor as soon as possible. pic.twitter.com/Gdz0wmhuG9
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) April 8, 2022
Ruské ministerstvo obrany útok na železniční stanici v Kramatorsku popřelo a obvinění ukrajinských úřadů označilo za provokaci. "Taktické rakety Točka-U, jejichž úlomky byly nalezeny poblíž kramatorského nádraží a zveřejněny svědky, používá pouze ukrajinská armáda," napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na ruský resort obrany.
Investigativní novinářka Manisha Gangulyová ze stanice BBC ale uvedla, že ruská verze nesedí - ruské jednotky střely Točka-U použily už 24. února při útoku na nemocnici ve městě Vuhledar v doněcké oblasti. Při útoku v první den invaze zemřeli čtyři civilisté a deset lidí bylo zraněno.
Pokračující ruská invaze a boje na Ukrajině si vyžádaly oběti i mezi profesionálními sportovci, kteří se rozhodli vlast bránit. Zemřeli dva mladí profesionální fotbalisté Vitalij Sapyla a Dmytrij Martyněnko, devatenáctiletý Jevhen Malyšev, jenž byl v minulosti členem juniorské biatlonové reprezentace, a při obraně Mariupolu zemřel někdejší mistr světa v kickboxu Maxim Kagal. Víc v článku.
Rusové utrácejí za potraviny 40 procent svého disponibilního příjmu, což je dvakrát více než před invazí na Ukrajinu. S odvoláním na šéfa ruské styčné kanceláře Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) o tom informovala agentura Reuters. Podle údajů ruské vlády dosáhla k 1. dubnu meziroční inflace potravin vlivem západních sankcí 18,75 procenta.
Mnoho Rusů od počátku invaze skupuje základní potraviny, jako je cukr a pohanka, v obavě, že ceny budou dále růst. To zvyšuje tlak na vládu, aby ochladila inflaci. Moskva zvažuje regulaci cen potravin, léků a dalšího zboží a dočasně zakázala vývoz některých zemědělských produktů. Tvrdí, že by také mohla přikročit ke stanovení cen téměř veškerého vývozu komodit v rublech.
Počet obětí raketového útoku na nádraží v Kramatorsku stoupl na 50. Mezi oběťmi je pět dětí, cituje agentura Reuters místního gubernátora Pavlo Kyrylenka.
Z 98 zraněných převezených do zdravotnických zařízení bylo 16 dětí, 46 žen a 36 mužů. Po převozu svým zraněním 12 lidí podlehlo, 38 jich zemřelo na místě, řekl Kyrylenko. Podle starosty Kramatorsku bylo v době zásahu na nádraží zhruba 4000 lidí.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger se při cestě na Ukrajinu jeli podívat na masový hrob ve městě Buča.
Rusko vyhošťuje 45 polských diplomatů a konzulárních pracovníků, zemi mají opustit do 13. dubna, uvedla polská rozhlasová agentura IAR.
Černá Hora je další ze zemí, která na Rusko za invazi na Ukrajinu uvalila sankce. Jejich rozsah zatím neupřesnila, informuje BBC. Země dříve nechtěla k sankcím přistoupit, podle britské stanice je oblíbenou destinací ruských turistů a bohatí Rusové tam mají majetky nebo tam mají zakotvené své jachty. Ve čtvrtek země navíc vyhostila čtyři ruské diplomaty.
🇲🇪 @MeGovernment has adopted restrictive measures in response to Russia's war of aggression against Ukraine🇺🇦.
— Dr Dritan Abazovic (@DritanAbazovic) April 8, 2022
Thankful to all the ministers for their cooperation. @EUCouncil@ZelenskyyUa @jensstoltenberg @NATO @EUAmbME @USAmbMNE pic.twitter.com/OOxnMAa86x
Na jednom z videí, které k události v Kramatorsku na telegramovém účtu publikoval ukrajinský prezident, je z jedné strany na trosce rakety ležící na trávě vidět nápis v ruštině "za děti", upozornila agentura AP. Na sociálních sítích se vzápětí objevily spekulace, jaký má tento nápis význam. Fráze v ruštině nejspíše naznačuje, že raketa byla vypálena ve jménu dětí, tedy na jejich podporu, či jako odveta za útok na děti, nikoliv, že byla namířena na děti, poznamenala na svém webu stanice BBC.
Another angle of the Tochka-U missile used in today railway station attack, with the words "For the (our) Children" written on the side. These are guided missiles, it's hard to see that this wasn't a deliberate attack on a known evacuation site. pic.twitter.com/K22FO0BGu8
— Eliot Higgins (@EliotHiggins) April 8, 2022
Finsko kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyhostí dva ruské diplomaty a dalšímu neprodlouží víza. Oznámila to finská vláda krátce po projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve finském parlamentu.
Rusko dnes za nežádoucí osoby označilo dva pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě v odvetě za březnové vyhoštění dvou ruských diplomatů z Bulharska, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS. Sofia také 1. dubna oznámila vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže.
"Bulharský chargé d´affaires v Rusku Nikolaj Trifonov byl 8. dubna pozván na ministerstvo zahraničí, kde mu byla předána nóta o označení dvou pracovníků bulharského velvyslanectví v Moskvě za persony non grata. Toto opatření je odpovědí na březnové, ničím neodůvodněné rozhodnutí bulharské strany označit za nežádoucí osoby dva diplomaty z ruského velvyslanectví v Sofii," uvedla ruská diplomacie.
Na Slovensku v rámci budování mnohonárodního bojového uskupení NATO spojenci umístili systém protivzdušné obrany Patriot. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dříve řekl, že Patriot není náhradou za systém S-300, který země darovala Ukrajině. Premiér Eduard Heger oznámil, že obranyschopnost Slovenska je zajištěna a v nejbližších dnech bude posílena dodatečným systémem protiraketové obrany ze strany spojenců.
Naď v reakci na odevzdání slovenského systému S-300 Ukrajině uvedl, že kromě tří baterií systému Patriot od Německa a Nizozemska umístí na Slovensku stejný systém i Spojené státy. "Čtyři baterie špičkového systému Patriot v nejmodernější verzi poskytují nesrovnatelně vyšší obranný potenciál než jeden nemodernizovaný systém S-300 z roku 1987," informoval Naď. Dodal, že systémy Patriot pokryjí celé území Slovenska.
Z Ukrajiny od začátku konfliktu prchlo už 4,38 milionu lidí, uvedl podle deníku The Guardian Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Téměř 23 tisíc z nich odešlo do Ruska. Zaměstnanci úřadu uvedli, že nově příchozí pochází z různých částí země, včetně východu, kde strávili týdny "hladověním doma nebo v bunkrech v katastrofálních podmínkách," říká mluvčí úřadu Matt Saltmarsh.
Czech Press Photo pořádá v sobotu 9. dubna v pražském Národním muzeu cyklus fotografických přednášek, komentovaných prohlídek a doprovodných workshopů. Výtěžek ze vstupného bude poslán na pomoc Ukrajině. Mezi přednášejícími budou i fotoreportéři Jakub Plíhal z Aktuálně.cz a Lukáš Bíba z Hospodářských novin. Více v článku.
Ministři devíti evropských států včetně Česka chystají společný dopis Evropské komisi, v němž požádají Evropskou unii o pomoc s uprchlickou krizí po ruské invazi na Ukrajině a navrhnou konkrétní řešení. Ministr Ivan Bartoš (Piráti) zorganizoval online jednání ministrů zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), pobaltských států, Rumunska a Bulharska.
Ruské celebrity na sociálních sítích hromadně kritizují módní dům Chanel. Ten před dvěma dny zakázal prodej svých výrobků komukoliv, kdo je občanem Ruské federace anebo by je chtěl do země dovézt. Tamní modelky nyní značku obviňují z rusofobie a na protest začaly své luxusní kabelky ničit. "Když si Chanel neváží svých zákazníků, proč si ho musíme vážit my?" zlobila se modelka Victoria Bonya. Více ve videu.
Ministři devíti evropských států včetně ČR chystají společný dopis Evropské komisi, žádají o pomoc s uprchlickou krizí, informovalo ministerstvo pro místní rozvoj.
Slovensko darovalo Ukrajině jediný systém protivzdušné obrany, který mělo. Převoz systému S-300 proběhl tajně, ještě v úterý ho ministr obrany Jaroslav Naď odmítal. "Na Ukrajinu nic nevezeme, o tom bych musel něco vědět," cituje jeho dřívější vyjádření slovenský deník Sme.
Slovensko se díky tomu podle listu stalo první členskou zemí NATO, která Ukrajině darovala tak zásadní zbraň k boji proti ruským silám. Moskva už dříve varovala alianční státy před dodávkami systémů protivzdušné obrany. "Moskva zničí jakýkoliv vojenský náklad vstupující na Ukrajinu," řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Slovakia has donated SA-10 (S-300) air defence system to Ukraine to strengthen their self defence against illegal, illegitimate agression. Thanks to Allies' strengthened presence, Slovakia's security and defence remains strong #WeAreNATO @ArmadaSR pic.twitter.com/1xVIALWmTf
— Jaro Nad (@JaroNad) April 8, 2022
Rusko by mohlo napadnout Finsko stejně, jako to teď udělalo Ukrajině, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu k finskému parlamentu prostřednictvím videa. Odvahu ukrajinských vojáků přirovnal ke statečnému boji finské armády v zimní válce na přelomu let 1939 a 1940, kdy severská země zabránila ruské okupaci.
"Víte, že pokud ruská armáda dostane rozkaz k invazi do vaší země, udělá totéž i s vaší zemí. To je něco, čeho nechci, abyste byli svědky. To, co provedli městu Buča, udělají i vašim městům a městům v kterékoliv další zemi," řekl Zelenskyj v patnáctiminutovém projevu.
Během projevu Zelenského čelily hackerskému útoku internetové stránky vládních institucí. Na Twitteru to oznámila ministerstva obrany a zahraničí, nedostupný byl i web vlády. Finsko dnes dopoledne také ohlásilo narušení svého vzdušného prostoru ruskými letadly.
1/ #Zelensky adress to #Finland
— Oriannalyla 🇺🇦 (@Lyla_lilas) April 8, 2022
"When tyranny loses the war against Ukraine, it will be one of the greatest contributions to Europe's security in decades. Consequently, one of the greatest contributions to the security of Finland. pic.twitter.com/1I5zq87vFH
Omán zahájil s Českou republikou jednání o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do České republiky. Kromě samotného dovozu je také možnost, že by ČR investovala do vlastní výrobny zkapalněného zemního plynu přímo v Ománu a LNG si tak vyráběla sama. Vyplynulo to z jednání zástupců akademicko-podnikatelské mise, které se skládala ze zástupců České geologické služby, ministerstva životního prostředí, VŠCHT v Praze, VŠB Ostrava, VUT v Brně a zástupců některých českých firem v Ománu pod záštitou honorárního konzula Sultanátu Omán Ivo Vaňka.
"Nejvíce oceňuji vstřícnost ománské strany pro zahájení rozhovorů o dodávkách zkapalněného zemního plynu do České republiky i nabídku realizace české investice do zkapalňování zemního plynu ve speciální ekonomické zóně," uvedl dnes Vaněk.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny se v Německu zajímají o kurzy němčiny, výuku organizují nejen samosprávy a instituce, ale také dobrovolníci. Okolo 60 běženců od pondělí do pátku učí základy jazyka v kavárně Lovelite v berlínské čtvrti Friedrichshain, kde je jednou z učitelek Taťjana, která sama před několika týdny do Německa před ruskou invazí uprchla.
"Taťjana je jediná z našich učitelek, která mluví ukrajinsky, protože je sama Ukrajinka," řekla v rozhovoru s ČTK Sabine Immkenová, která v kavárně pomoc pro ukrajinské běžence spoluorganizuje. "Tím se všechno usnadňuje, protože učíme lidi, kteří prakticky neumí anglicky a neumí ani slovo německy," dodala.
Mezi studenty, které tvoří děti, maminky s miminky nebo třeba senioři, je velmi populární. "Je skvělá, protože nám všechno může snadno vysvětlit. Protože mluví i ukrajinsky, tak hned pochopím, o čem mluví," uvedla Natalija, která na hodinu němčiny přišla s kamarádkou. Ta poznamenala, že Taťjana je také přísná a nemá ráda, když někdo při výuce vyrušuje.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce po Velikonocích jednat ve Spojených státech o dodávkách zbraní i případné americké přítomnosti v České republice, uvádí Deník N.
- Ruské střely zasáhly v pátek nádraží v Kramatorsku na východě země, které civilisté využívali k evakuaci. Zemřelo nejméně 50 lidí včetně pěti dětí.
- Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv nedaleko Kyjeva, uvedl tamní starosta. Vesnice je podle něj ze 40 procent zničena.
- Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell, slovenský premiér Eduard Heger a také britský premiér Boris Johnson navštívili Kyjev.
- Ruské ministerstvo spravedlnosti uzavřelo v zemi pobočky a zastoupení 15 zahraničních nevládních organizací, včetně Amnesty International, Nadace Carnegie a Human Rights Watch.
Vlak s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem a slovenským premiérem Eduardem Hegerem dorazil do Kyjeva, napsala agentura DPA. Chystají se na schůzku se Zelenským.
Raketový útok na nádraží v Kramatarsku odsoudilo i české ministerstvo zahraničí. "Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací," uvedlo.
Raketový utok na nádraží v Kramatorsku, který mířil na rodiny s dětmi čekajícími na evakuaci, je dalším odporným zločinem. Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací. Za své jednání ponese následky.
— MZV ČR (@mzvcr) April 8, 2022
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil útok na nádraží Kramatorsk za "záměrnou popravu". "Rusové věděli, že nádraží v Kramatorsku bude plné civilistů čekajících na evakuaci. Přesto vystřelili balistickou střelu a zabili nejméně 30 lidí a minimálně sto zranili. Šlo o záměrnou popravu. Každého válečného zločince předvedeme před spravedlnost," napsal na Twitter.
Russians knew that the train station in Kramatorsk was full of civilians waiting to be evacuated. Yet they stroke it with a ballistic missile, killing at least 30 and injuring at least a hundred people. This was a deliberate slaughter. We will bring each war criminal to justice. pic.twitter.com/cq0CX9wovV
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 8, 2022
Organizátoři kurzů češtiny a adaptačních skupin pro děti válečných uprchlíků z Ukrajiny mohou začít žádat ministerstvo školství o dotace na podporu svých aktivit. V programu pro ně bude 1,4 miliardy korun. Žadatelé se o peníze mohou hlásit do 31. května.
Ruská umělecká díla, která na začátku dubna při návratu ze zahraničních zápůjček zabavilo Finsko, nepodléhají sankcím a během víkendu se vrátí do Ruska. Podle agentury Reuters to oznámila ruská ministryně kultury Olga Ljubimovová. Finsko se k ruskému prohlášení zatím nevyjádřilo.
Finsko zabavilo umělecká díla v hodnotě 42 milionů eur (1,02 miliardy korun), která se vracela do Ruska z dočasných zápůjček v italských a japonských muzeích. "Evropská komise upřesnila, že exponáty účastnící se evropských výstav nejsou na sankčním seznamu, protože v tomto případě se nejedná o luxusní zboží, napsala Ljubimovová na Telegramu.
Na Slovensku si zatím našel práci jen zlomek běženců z Ukrajiny, kteří v zemi vyhledali útočiště po opuštění válkou zasažené vlasti, počty zaměstnaných Ukrajinců ale výrazněji rostou. Podle ministerstva sociálních věcí obsazují hlavně pozice, o které mají Slováci malý zájem. Jde například o profese montážních pracovníků, dělníků a uklízeček.
Na Slovensko vstoupilo přes společnou hranici s Ukrajinou od začátku ruské invaze více než 311 tisíc lidí, mezi nimi bylo i zhruba 115 tisíc dětí. Zhruba pětina z tohoto počtu běženců požádala na Slovensku o status dočasného útočiště, který zajišťuje například přístup na pracovní trh nebo k zdravotní péči.
"Na místě je mnoho vážně zraněných lidí bez rukou či nohou. Operuje je třicet až čtyřicet chirurgů," uvedl k ostřelování nádraží v Kramatorsku starosta Oleksandr Hončarenko. Podle něj jsou nemocnice přetížené kvůli velkému množství zraněných.
The mayor of Kramatorsk Olexander Honcharenko says after the Russian strike on the railway, hospitals can’t cope with the number of wounded.
— katerina sergatskova (@KSergatskova) April 8, 2022
“There are a lot of seriously injured people without arms and legs. They are being operated by 30-40 surgeons at the same time.”
Slovenský premiér Eduard Heger, který je na návštěvě Ukrajiny, potvrdil, že Slovensko darovalo Kyjevu systém protivzdušné obrany S-300, uvedl úřad vlády.
I would like to confirm that #Slovakia has provided #Ukraine with an air-defence system S-300. #Ukrainian nation is #bravely defending its sovereign country and us too. It is our duty to help, not to stay put and be ignorant to the loss of human lives under #Russia’s agression.
— Eduard Heger (@eduardheger) April 8, 2022
Ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí, oznámila dnes ukrajinská státní železniční společnost. Zemřelo 39 lidí a dalších 87 jich je zraněných, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko podle agentury Reuters.
Podle starosty Kramatorsku Oleksandra Hončarenka byly v době zásahu na nádraží zhruba 4000 lidí, hlavně senioři, ženy a děti. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo, píše agentura RIA Novosti.
Dobrý den, vážení čtenáři. Vítáme vás u pokračování online přenosu, který se věnuje ruské invazi na Ukrajinu. Dřívější zprávy si můžete přečíst zde.
Právě se děje
Kvíz: Jak dobře znáte Česko? Dokážete vyjmenovat 30 největších měst?
Ukápne slza za chybějící naftu? První jízda s novou generací Dacie Duster
Umírali po střelbě, trhali je psi. Před soudem poprvé stane šéf Pohraniční stráže
Zahraniční ligy: Manchester City deklasoval Brighton a přiblížili se na bod Arsenalu
Sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů. Představitelům Evropské unie to dnes podle agentury Reuters sdělila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).