Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí, oznámila dnes podle AFP radnice města.

Divadlo v Mariupolu, které Rusové bombardovali. | Foto: Reuters

Ruské síly zničily při úderu řízenými střelami u Kyjeva největší sklad s palivem ukrajinských sil, tvrdí podle ruské agentury TASS ruské ministerstvo obrany.

Záběry z obleženého Mariupolu. Ukrajina tvrdí, že téměř 100 tisíc lidí je tam uvězněno bez jídla, vody a elektřiny pod zuřivým ostřelováním ruských sil.

Ukrajina podle všeho úspěšně zaútočila na ruské lodě kotvící v přístavu Berďansk v Azovském moři, uvedly Spojené státy a Velká Británie. Není ale jasné, jaké zbraně při tom použila, uvedl podle stanice CNN činitel amerického ministerstva obrany.

"Ukrajinské síly zaútočily na velmi hodnotné cíle v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, včetně výsadkové lodě a muničních skladů v Berďansku," napsalo na Twitteru britské ministerstvo obrany.

Agentura Unian s odvoláním na aktualizované informace ukrajinského generálního štábu napsala, že zničeným plavidlem nebyl Orsk, jak ve čtvrtek oznámil Kyjev. Zasažena byla výsadková loď Saratov, další dvě byly poškozeny.

Ruské invazní jednotky ovládly Berďansk 27. února, tedy v prvních dnech ruského vpádu do sousední země. Moskva zatím informaci o zničení lodi nekomentovala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě přijal předsedkyně a předsedu parlamentů pobaltských států. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina. Ocenil jejich podporu své země, kterou před měsícem napadla ruská vojska.

Ofenziva ruských vojsk prakticky uvízla, okupantům chybějí na další útočení zdroje, uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Alrestovyč o situaci na bojišti po 29 dnech bojů. Na jihu Ukrajiny se podařilo podle něj zničit jedno z ruských velitelství.

Ukrajina používá software pro rozpoznávání obličejů k identifikaci ruských vojáků zabitých v boji na ukrajinském území. Prostřednictvím sociálních sítí pak kontaktuje jejich rodinu, která si může vyzvednout tělo. V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes řekl ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov, který je zároveň i ministrem pro digitální transformaci.

Ukrajinští poslanci dnes přijali novelu trestního zákona zavádějící trestní odpovědnost za nepovolené fotografování a natáčení přesunů ukrajinských ozbrojených sil a zahraniční vojenské pomoci během válečného stavu. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.

Za šíření informací o přepravě mezinárodní vojenské pomoci Ukrajině - pokud takovou informaci nezveřejnil ukrajinský generální štáb či nevydal písemné povolení k jejímu zveřejnění - hrozí nově až pět let vězení.

Statistické údaje o zabitých civilistech na východě Ukrajiny nepotvrzují tvrzení Kremlu, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Připomněla, že ruské vedení tvrdí, že vojenskou operaci na Ukrajině začalo kvůli "genocidě ruskojazyčného obyvatelstva" na východě Ukrajině a kvůli popularitě ultrapravicových, nacionalistických idejí na Ukrajině.

Rusko odůvodnilo invazi "genocidou ruskojazyčného obyvatelstva", úmrtí přitom ubývalo

Ukrajina zrcadlově odpověděla Bělorusku na vyhoštění ukrajinských diplomatů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení mluvčího ukrajinské diplomacie. Na běloruském velvyslanectví v Kyjevě tak zůstane jen pět lidí. Ukrajinské ministerstvo podle deníku také uzavřelo honorární konzulát Běloruska ve Lvovu.

Ukrajina vyměnila deset zajatých ruských vojáků za deset ukrajinských vojáků, kteří upadli do ruského zajetí. O výměně zajatců informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obě země si také současně vyměnily námořníky z civilních posádek. Ruská strana se k výměně zajatců nevyjádřila, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.

Dodala, že Ukrajinci rovněž dnes předali ruské straně 11 ruských námořníků z lodi, která se potopila u Oděsy, a to výměnou za 19 ukrajinských námořníků ze záchranné lodi Sapfir, kterou Rusové zajali při pokusu evakuovat ukrajinské vojáky z Hadího ostrova v Černém moři. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném telefonátu údajně poradil americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, aby USA nezaváděly sankce proti rusko-izraelskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to uvedli nejmenovaní lidé obeznámení se situací. Majitel anglického fotbalového klubu Chelsea, který je na sankčním seznamu Británie i Evropské unie, by totiž podle nich mohl být prostředníkem mezi Ukrajinou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přispět k vyjednání míru.

Několik úspěšných ruských podnikatelů se sice vyslovilo proti ruské invazi na Ukrajinu, Abramovič je ale jediný oligarcha, který veřejně prohlásil, že se snaží přimět Moskvu k nalezení mírového řešení konfliktu. Několik dní po zahájení ruské invaze Abramovičova mluvčí sdělila, že podnikatel nabídl ukrajinské vládě pomoc s "dosažením mírového řešení".

Mnozí ukrajinští i západní představitelé jsou skeptičtí k tomu, jak hluboce je Abramovič do mírových rozhovorů zahrnut. Nejmenovaní američtí představitelé, které deník WSJ oslovil, zdůraznili, že podle jejich mínění Abramovič není ve vyjednávaní mezi ukrajinskou a ruskou vládou příliš nápomocný, což podle nich potvrzuje i hodnocení rozvědek.

Roman Abramovič a sankce | Foto: Reuters

Nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově podle gubernátora vyžádal zásah ruské střely do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci.

Městská rada obléhaného ukrajinského Mariupolu obvinila ruské invazní síly z toho, že násilně odvážejí obyvatele strategického přístavu do Ruska. Od chvíle, co ruské jednotky obsadily část Mariupolu, bylo nelegálně přesunuto do Ruska na 15 000 osob, napsala agentura Reuters s odvoláním na městský úřad. Podle agentury Interfax-Ukrajina je v Rusku už na 6000 lidí z Mariupolu.

"Právě teď ruští okupanti násilně odvážejí tisíce obyvatel Mariupolu do Ruska! Obyvatele Levobřežního okresu začínají masově vyvážet na území Ruska. Celkem bylo nelegálně deportováno asi 15 000 obyvatel Mariupolu. To je asi polovina všech obyvatel, kteří se dosud nacházejí v Levobřežním okrese," uvedla městská rada na telegramu.

"Vyvážení lidé jsou nejprve dopraveni do takzvaných filtračních táborů, odkud jsou přerozdělováni do různých vzdálených měst Ruska," tvrdí mariupolská městská rada, která zároveň viní ruské invazní síly z blokování evakuačních konvojů. 

V Mariupolu obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100 tisíc lidí, uvedl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Objevují se zprávy, podle kterých už není kam pohřbívat oběti. Lidé tak kopou provizorní hroby na trávnících před domy, jak je vidět na snímku.

Hroby obyvatel Mariupolu, kteří zemřeli během ruské invaze. | Foto: Reuters

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle stanice BBC obvinil Rusko z použití fosforových bomb. "Opět umíraly děti, umírali lidé," řekl lídrům NATO. Média si všímají, že neposkytl důkazy ani neřekl, kde k útoku došlo.

Foto: Shutterstock

V důsledku ruské invaze, která začala přesně před měsícem, bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění. Podle agentury Unian to oznámila ukrajinská generální prokuratura. 

Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. Ukrajinské námořnictvo zároveň zveřejnilo fotografie a video zachycující požár a hustý dým v přístavu. Moskva zatím tuto informaci nekomentovala, poznamenala agentura Reuters. Ruské invazní jednotky ovládly Berďansk 27. února, tedy v prvních dnech ruské invaze.

"V přístavu Berďansk, který obsadilo Rusko, byla zničena velká výsadková loď Orsk Černomořské flotily okupantů," uvedlo dnes ráno ukrajinské námořnictvo na Facebooku. Ruskojazyčný web stanice BBC poznamenal, že tuto informaci zatím nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinské jednotky spustily protiofenzivu severozápadně od Kyjeva. Snaží se obklíčit ruské vojáky. Více na mapě bojů:

Foto: Aktuálně.cz

Podle ukrajinského generálního štábu probíhají intenzivní boje například v okolí města Izjum, které leží asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova. Trvalé ostřelování pokračuje také v Mariupolu.

Podle ukrajinského armádního velení se během středy podařilo sestřelit sedm ruských letadel, jednu helikoptéru a jeden bezpilotní letoun, uvedl na Twitteru server Kyiv Independent.

Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko podle agentury AP na Facebooku informoval, že ruské jednotky ve městě Cherson zajaly ředitele místního divadla a drží ho na neznámém místě.

Na Ukrajině pokračovala snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda. Z obléhaných měst se podařilo dostat do bezpečí 4554 lidí, podstatně méně než v úterý, kdy jich bylo přes 8000. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Asi třem tisícovkám lidí se podařilo odcestovat z Mariupolu do Záporoží.

Od začátku invaze ruské síly poškodily 1143 budov v Charkově. Podle starosty města Ihora Terekhova bylo 998 z nich civilních, informuje The Kyiv Independent.

Útoky Ruska zasáhly na Ukrajině už 600 vzdělávacích zařízení včetně 122 školek. Při dnešním on-line jednání s českým ombudsmanem Stanislavem Křečkem to uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová. Podle ní odvážejí vojáci lidi z obsazených oblastí proti jejich vůli do Ruska, což odhaduje asi u 366 tisíc případů. Denisovová uvedla, že se na Ukrajině přesunulo do bezpečnějších oblastí kolem šesti milionů lidí. Dalších 3,5 milionu zvolilo emigraci, přičemž 1,5 milionu je dětí.

Na Ukrajině se po ruské invazi množí na sociálních sítích snímky zachycující domnělé zloděje či lupiče přivázané ke sloupům veřejného osvětlení. Někteří spoutaní mladí muži měli dokonce stažené kalhoty, informovala dnes agentura DPA.

Například fotografie ze Lvova ukazují trojici žen přivázaných k pouliční lampě, z nichž jedna má na zádech nalepenou ceduli "Jsem zloděj". DPA připomíná, že snímky se šíří také prostřednictvím prokremelských kanálů na sociální síti Telegram, které mají za cíl vykreslovat ukrajinský národ v nepříznivém světle.

Ukrajinské úřady vyzývají obyvatele, aby nebrali spravedlnost do vlastních rukou, nicméně i na oficiálních místech se pro toto počínání najde pochopení.

Ruské ostřelování zničilo v obklíčeném Mariupolu budovu uměleckého muzea Archipa Kuindžiho, oznámila místní radnice. Zprávu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Muzeum bylo pojmenováno po místním rodákovi, ukrajinském malíři řeckého původu z 19. století. Malířova díla ale v době ostřelování v muzeu již nebyla, zůstaly tam jen kopie, uvedla stanice BBC s odvoláním na šéfa svazu ukrajinských umělců. Není však dosud znám osud obrazů dalších umělců. Fond muzea čítal asi 2000 exponátů, hlavně obrazů, grafik a soch.

Americké ministerstvo obrany uvedlo, že podle jeho pozorování ukrajinské jednotky na několika místech úspěšně bojují a vracejí útoky Rusům.

• Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinští vojáci získali zpět město Makariv, ležící asi 60 kilometrů na západ od Kyjeva. Místní úřady hlásí, že ve městě opět vlají modrožluté vlajky.
• Ruské jednotky byly také zatlačeny zpět u města Voznesensk, kde ruské plány zhatila skupina ukrajinských vojáků a dobrovolníků například tím, že odpálila most.
• A nakonec Cherson, které jako první z velkých měst padlo kvůli útoku Rusů. Ukrajinští vojáci se podle posledních zpráv snaží dobýt oblast zpět.

Záběry z Mariupolu, který zničilo ruské bombardování:

Dřívější spekulace potvrdily ukrajinské úřady. Ruské jednotky kolem Buči a Irpině jsou obklíčené.

Ukrajina zveřejnila ruské ztráty. Podle Kyjeva už ve válce padlo okolo 15 600 ruských vojáků. Informace nelze ověřit.

Z Ukrajiny přišly informace, že těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, ukrajinské jednotky s ním prý zcela ztratily spojení. Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova je Izjum prakticky v obležení ruských sil, které nepotvrdily na dnešek plánovaný evakuační koridor. Nepřítel do této oblasti soustředí své jednotky, ale ukrajinské síly mu v nočních bojích způsobily značné ztráty, dodal podle ukrajinské stanice Kanal 24 gubernátor.

Podle dopoledních informací agentury Interfax-Ukrajina Syněhubov uvedl, že ukrajinské ozbrojené složky nedovolují nepříteli postupovat ve směru na toto strategické město.

Následky ranního útoku ruské armády na Ševčenkovský obvod Kyjeva:

Na Ukrajině bude pokračovat snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.

V důsledku každodenního bombardování a ostřelování bylo navíc poškozeno 548 vzdělávacích institucí, z nichž 72 bylo zcela zničeno, tvrdí ukrajinská prokuratura. Nepřátelská palba podle ní zasáhla také více než 40 zařízení určených pro děti - včetně zdravotnických zařízení, uměleckých škol, sportovišť a knihoven. Rusko dlouhodobě popírá, že by útočilo na civilní cíle.

Budova střední školy zničená ruským bombardováním. Město Vasylkiv, Ukrajina, 7. 3. 2022 | Foto: ČTK

Mapa ukazuje, která území kontroluje ruská armáda a na kterých místech se pohybuje. Postup jednotek se v posledních dnech v podstatě zastavil.

Foto: Aktuálně.cz

Velmi špatná je situace v severoukrajinském městě Sumy, kde nefungují porodnice, ženy musí rodit doma nebo ve sklepích v absolutně provizorních podmínkách. Uvedl to reportér Martin Dorzín z Českého rozhlasu v ranním vysílání.

Server Ukrajinska pravda napsal, že v úterý zemřely dvě děti ve městě Rubižne v Luhanské oblasti poté, co tam ruský granát zasáhl několikapatrovou budovu. Celkem si úder vyžádal tři lidské životy. 

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 121 dětí a 167 nezletilých v zemi bylo zraněno. Ve středu to oznámila ukrajinská generální prokuratura. Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady podle agentury Unian zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké, Černihivské a Mykolajivské oblasti. Agentura Reuters poznamenala, že tyto údaje nebylo možné nezávisle ověřit.

Městečko Boroďanka nedaleko Kyjeva zničilo ruské bombardování. "Tohle provádí Rusko mírumilovné Ukrajině," uvedlo na Twitteru ukrajinské ministersto zahraničí.

Ve městě Rubežnoje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny ostřelovali ráno ruští vojáci obytné domy. Následkem útoku zemřeli tři civilisté včetně dvou dětí, uvádí tamní úřady.

Pohled na ranní Kyjev, kterým se ozývá střelba. Nejde ale o velké výbuchy jako během předchozích nocí:

Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů u Charkova na východě země odrazila útok ruských jednotek, píše agentura DPA. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.

Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . "Naše jednotky udržují svoje pozice," zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit humanitární koridor z Izjumu, kterého se Rusové zmocnili minulý týden.

Ukrajinská vicepremiéra Iryna Vereščuková v úterý uvedla, že nedaleko Mariupolu proruští separatisté zajali jeden humanitární konvoj složený z několika autobusů s civilisty. Cesta byla podle ní domluvená s Mezinárodním výborem Červeného kříže. O tomto incidentu mluvil ve svém posledním projevu i Zelenskyj a slíbil, že úřady dělají vše pro "osvobození našich lidí a zprovoznění humanitárních koridorů". Dodal, že za úterý se z obleženého města u Azovského moře podařilo zachránit přes 7000 lidí.

K jednáním s ruskou stranou Zelenskyj řekl, že se konají prakticky každý den. "Je to velmi náročné, někdy konfrontační," přiblížil. "Ale krok za krokem se postupujeme vpřed," dodal.

Satelitní snímek Mariupolu. | Foto: Reuters

V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100 tisíc obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".

Foto: Shutterstock

Přes 1200 lidí se podařilo evakuovat během úterý z okupovaného ukrajinského Mariupolu, informovala ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek virtuálně zúčastní summitu Severoatlantické aliance, kde bude projednávat válku s Ruskem, ale přesné detaily se stále dolaďují, citovala agentura Interfax Zelenského tiskového mluvčího.

Ukrajinská vicepremiérka kritizuje postoj maďarského vedení k Ukrajině a ptá se, zda Budapešti jde o levný plyn, či o Zakarpatí, které bývalo uherské.

Ruské separatistické jednotky zajaly poblíž města Manguš evakuační konvoj z Mariupolu, který jel po dohodnuté evakuační trase. Podle místopředsedkyně vlády Iryny Vereščukové "bylo nahlášeno, že vozidla budou zabavena a lidem může, ale nemusí být dovoleno odejít", informuje The Kyiv Independent.

Ukrajinské síly sestřelily ruské letadlo bombardující Mariupol, informuje deník Kyiv Independent.

Raketový útok v úterý zasáhl vlakové nádraží města Pavlohrad asi 60 km východně od ukrajinského krajského města Dnipro. Při útoku zemřel jeden člověk a rakety poškodily koleje natolik, že zabránily průjezdu vlaku na neurčito, řekl guvernér Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko.

Při dnešním dronovém útoku na Kyjev zemřel minimálně jeden člověk, píše The Guardian. Bomba, kterou dron nesl, spadla na vědecký institut. Další dva drony ukrajinská obrana údajně sestřelila. "Byla tady průmyslová dílna. Žádný vojenský objekt," řekl deníku jeden z úředníků, který si nepřál být jmenován. 

Nejméně 100 tisíc lidí chce uprchnout z obléhaného přístavního města Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, ale nemohou, protože chybí bezpečná cesta k evakuaci do bezpečí. Uvedla to podle agentury Reuters místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

Ruské ostřelování podle vicepremiérky také brání záchranářům v přístupu ke krytu pod mariupolským divadlem, kde se mohly podle místních úřadů schovávat stovky lidí, když divadlo minulý týden zničil zásah bomby. Z krytu se zatím podařilo zachránit 130 přeživších. Osud dalších lidí, převážně žen a dětí, zůstává neznámý.

Mariupolská radnice uvedla, že ruské letectvo dnes svrhlo na Mariupol dvě "supersilné" bomby, čímž beztak poničené město ještě více utrpělo. "Okupanty nezajímá město, chtějí jej srovnat se zemí a udělat z něj spáleniště," napsala radnice na sociální síti.

Ve městě Cherson, které už dva týdny drží pod kontrolou ruské jednotky, dochází zásoby potravin a léků, uvedlo podle CNN ministerstvo zahraničí. "300 tisíc obyvatel Chersonu čelí kvůli ruské vojenské blokádě humanitární katastrofě," uvedl mluvčí Oleg Nikolenko. Doplnil také, že Rusko odmítá otevřít evakuační koridory, kterými by se civilisté mohli dostat z města pryč. Tuto taktiku označil za barbarskou a dodal, že by měla skončit dřív, než bude pozdě. 

Olena Zelenská, první dáma Ukrajiny, poděkovala Evropanům za poskytnutí pomoci a ubytování ukrajinským uprchlíkům. "Chci poděkovat všem Evropanům, kteří pomáhají našim lidem, dávají jim domovy, poskytují jim jídlo, povzbuzují je… Stejně jako my ani vy jste nebyli připravení na takové množství traumatizovaných lidí ve vašich zemích. Ale způsob, jakým jste zareagovali, si zaslouží hromadnou Nobelovu cenu míru," uvedla pro The Guardian. "Ukrajinci jsou úžasní lidé a jsou velmi vděční. Naše děti nikdy nezapomenou, co jste pro nás udělali." 

Foto: Profimedia.cz

Judis je ukrajinská transgender žena, která má i v rodném listu napsáno, že je ženou. Přesto pohraničníci kontrolovali, zda nenosí paruku, a donutili ji se vysvléct. "V jejich tvářích vidíte, že uvažují 'Co jsi zač?', jako bych byla nějaké zvíře nebo tak něco," popisuje svůj zážitek. Nakonec jí odchod ze země nepovolili s tím, že je muž.

Důvodem je zákon, který mužům zakazuje opustit zemi, aby mohli sloužit v armádě. "Technicky se zákon vztahuje na transgender osoby, včetně těch uznaných jako trans muži a trans ženy, které si ještě nezměnily dokumenty," vysvětluje lidskoprávní aktivistka Olena Ševčenková. "Ale vypadá to, že ukrajinská pohraniční stráž zabraňuje trans lidem s platnými dokumenty reflektujícími jejich nový gender, aby odešli z Ukrajiny. A nikdo neví proč," cituje ji The Guardian. 

V Kyjevě jsou podle stanice CNN slyšet silné výbuchy. Ministerstvo vnitra oznámilo, že se ukrajinským jednotkám u Kyjeva podařilo zničit ruskou střelu Točka-U. Zároveň je slyšet také střelba, uvádí stanice. 

V ukrajinském hlavním městě platí od pondělní osmé hodiny večerní 35hodinový zákaz vycházení. 

Od začátku ruské invaze zemřelo na Ukrajině minimálně 117 dětí a minimálně 155 bylo zraněno, uvedl podle BBC Úřad generálního prokurátora Ukrajiny. Většina z nich zemřela u měst Kyjev (58 obětí) a Charkov (40). Zároveň Rusko útočí na vzdělávací instituce - 548 z nich bylo poškozeno a 72 bylo zničeno úplně. 

Úřad však doplňuje, že čísla nejsou konečná, protože se nemůže dostat do některých částí země. 

Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško v úterý podle agentury Reuters prohlásil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v zemi zcela zničeno deset nemocnic a další se kvůli bojům v okolí nemohly zásobit léky a zdravotnickým materiálem. Reuters poznamenal, že toto prohlášení nemohl nezávisle ověřit. Moskva dlouhodobě popírá útoky na civilní cíle.

Více než 15 tisíc dětí se na Ukrajině narodilo od počátku ruské invaze. Na sociální síti Telegram to oznámila první dáma země Olena Zelenská. "Rodí se v protileteckých krytech a pod palbou. Ale rodí se!" napsala ukrajinská první dáma. Upozornila rovněž, že řada z těchto dětí potřebuje nepřetržitou podporu přístrojů. "Jak ji poskytnout v situaci, kdy nepřítel metodicky ničí nemocnice a poškozuje elektrické sítě?" uvedla dále Zelenská.

"S podporou ukrajinské ambasády ve Francii poskytujeme ukrajinským městům inkubátory s nepřerušeným napájením. Iniciativu podpořili francouzští podnikatelé a zdravotnické organizace," dodala s poznámkou, že první dva inkubátory se díky humanitární a zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic dostaly do nemocnice v Mykolajivu.

Foto: Reuters

Mykolovi Trofymenkovi, který vede Mariupolskou státní univerzitu, se v minulém týdnu povedlo v dlouhé koloně aut odjet z Mariupolu. Cesta ale nebyla snadná. "Při příjezdu na jedno z ukrajinských kontrolních stanovišť začali Rusové střílet na auta s bílými stužkami ve dveřích a s nápisem "děti" na oknech," popsal pro stanici BBC. "Trefili auto se dvěma dětmi uvnitř," dodal. 

"Nevím, kteří lidé to mohou udělat," říká muž, který sám ujížděl se svou ženou a pětiletým synem. "Samozřejmě viníme Putina, on tohle dělá Ukrajině. Ale běžní vojáci střílí na civilisty," líčí. 

Tři dny starý satelitní snímek zachycuje okolí divadla ve městě Mariupol. Stoupající kouř na několika místech ukazuje, kam spadly ruské střely. 

Satelitní snímek z 19. března ukazuje kouř po ruském ostřelování města Mariupol. | Foto: Maxar Technologies/Handout via REUTERS

Ukrajinské ozbrojené síly zlikvidovaly část sil ruské námořní pěchoty, která se chystala k útoku na Oděsu, informovala dnes agentura Unian s odvoláním na zástupce tamní oblastní vojenské správy. "Částečně je to personál, který se na začátku velké války pokusil vylodit tady u nás, na pobřeží u Oděsy. (Byl) zničen a hnije u Mykolajivu a Mariupolu," sdělil na facebooku Serhij Bratčuk z oblastní vojenské správy.

Ruská plavidla nicméně zůstávají v blízkosti břehů Oděsy a ostřelují z nich město, píše ukrajinská tisková agentura. Místní úřady mezitím uvedly, že v pondělí ruské ostřelování poprvé od začátku války zasáhlo obytné oblasti v Oděse.

Boje se přibližují k městu Boryspil, které se nachází jen 40 kilometrů od centra Kyjeva. Místní starosta Volodymyr Borysenko proto vyzval jeho obyvatele, aby se co nejdřív evakuovali. "Vyzývám civilní obyvatelstvo, aby bylo chytré, ozvalo se našemu call centru a aby lidé opustili město hned, jak se jim vyskytne příležitost," uvedl Borysenko. V minulém měsíci ruské jednotky zničily místní letiště, které bylo největší v zemi, píše BBC. 

Ruské ostřelování města Charkov na severovýchodě země zničilo už téměř tisíc budov, většina z nich byla obytných, uvádí podle BBC ukrajinská záchranná služba. Minimálně 500 civilistů zde zemřelo, dodává služba.

Vraky aut mezi troskami v centru Charkova, který intenzivně bombarduje ruská invazní armáda. Ukrajina, 16. 3. 2022 | Foto: ČTK

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je klíčová pro nastolení míru na Ukrajině, řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou BBC poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Při jednáních, v nichž nepřetržitě v on-line režimu vyjednávají pracovní skupiny obou zemí, podle něj Ukrajina nedělá ústupky ohledně své územní celistvosti.

"Jakákoli zásadní rozhodnutí mohou být přijata pouze na schůzce prezidentů Ruska a Ukrajiny," řekl Podoljak. "Schůzka je klíčová pro nastolení míru," zdůraznil. Summit prezidentů se podle něj připravuje. Pracovní skupiny, které se účastní ukrajinsko-ruských jednání, musejí ale nejprve dojít k "předběžným" dokumentům.

Z Ukrajiny před válkou uprchlo přes 3,5 milionu lidí, více než dva miliony přes polské hranice, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Jedna z hlavních priorit Ruska je obsadit Kyjev, myslí si bezpečnostní poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Tuto misi však hodnotí jako sebevražednou, cituje z rozhovoru, který poskytl místní televizi, agentura Reuters. Dodal také, že aktivní boje by mohly skončit do dvou až třech týdnů. 

"Moje město je absolutně zničené," popsala pro stanici BBC situaci v Mariupolu 27letá Victoria, které se povedlo z města uniknout. "Lidé zůstávají ve sklepech, ale ani to není bezpečné. Bombardují nás tak moc, že i sklepy jsou zničené," říká. 

Zároveň dodává, že mnoho lidí nemá přístup k vodě a potravinám. "Tři děti, které znám, zemřely na dehydrataci. Je 21. století a děti v mém městě umírají na dehydrataci," dodává žena, která se chce pokusit dostat z Mariupolu svou rodinu.

Letecký pohled ukazuje kouř stoupající z poškozených obytných budov po výbuchu během ruské invaze na Ukrajinu v ukrajinském Mariupolu 14. března 2022. | Foto: Reuters

Z ukrajinských měst se v pondělí podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 8057 lidí, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Ruští vojáci dnes ostřelovali dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet s evakuovanými civilisty humanitárním koridorem z obklíčeného Mariupolu, přístavu na jihovýchodě Ukrajiny. Při ostřelování utrpěly zranění čtyři děti, které jsou nyní v péči lékařů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Záporožské oblasti.

Ruské námořní síly začaly poprvé ostřelovat obytné domy v přístavním městě Oděsa, uvádí BBC s odkazem na ukrajinské úřady. "V těchto obytných budovách žijí mírumilovní lidé," řekl podle Reuters starosta města Gennadij Truchanov. Při útoku nikdo nezemřel. 

Ruští vojáci rozehnali střelbou a za pomoci zábleskových a ohlušujících granátů demonstraci Ukrajinců v Chersonu proti okupaci města. Ukrajinská média s odvoláním na očité svědky z místa hlásí raněné.

"V Chersonu na náměstí Svobody ruští okupanti házeli zábleskové a ohlušující granáty na demonstranty a spustili střelbu. Jsou ranění," píše na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záběry, na kterých je slyšet střelba a vidět utíkající lidi. Ruští vojáci podle některých zdrojů stříleli do vzduchu, ale mezi lidmi jsou ranění, které odvážejí sanitky. Podle jiných zdrojů listu "okupanti stříleli do demonstrujících". Polský server Onet uvedl, že podle neoficiálních informací ze sociálních sítí utrpěli zranění dva demonstranti.

Při ruském ostřelování ukrajinského města Charkov zemřel 96letý Borys Romančenko, jenž za druhé světové války přežil věznění v několika koncentračních táborech. Informovaly o tom ruskojazyčný server stanice BBC a web The Guardian, které se odvolávají na Romančenkovu vnučku a na nadaci památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Romančenko podle nich zahynul poté, co jeho dům zasáhl granát.

Romančenko za druhé světové války přežil nacistické koncentrační tábory Buchenwald, Mittelbau-Dora nebo Bergen-Belsen. O život přišel v pátek, když vícepodlažní dům v Charkově, kde bydlel, zasáhlo ostřelování, uvedl památník na svém twitterovém účtu. "Borys Romančenko se aktivně zasazoval o připomínání nacistických zločinů a byl místopředsedou Mezinárodního výboru Buchenwald-Dora," stojí v prohlášení.

Od začátku konfliktu na Ukrajině zemřelo minimálně 925 civilistů, uvádí podle The Guardian Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Dalších 1496 lidí utrpělo zranění. Skutečné číslo zabitých civilistů bude pravděpodobně vyšší, protože úřad není schopen ověřit zprávy o obětech v několika těžce zasažených městech včetně Mariupolu. 

V rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo pokročit, avšak stále mezi nimi panují značné neshody, řekl izraelský premiér Naftali Bennett, když reagoval na nedělní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k izraelským poslancům. Bennett řekl, že nesouhlasí s přirovnáním ruské invaze na Ukrajinu k holokaustu, ale že také chápe, v jak těžké situaci Zelenskyj je.

"Myslím si, že holokaust nelze přirovnat k ničemu jinému. Bylo to jedinečné dění v lidských dějinách, metodické a masové vyhlazení národa v plynových komorách. Nechtěl bych ale být v jeho (Zelenského) situaci. Jeho národ čelí velmi obtížné válce," řekl Bennett na konferenci pořádané zpravodajským serverem Ynet.

Izraelský premiér Naftali Bennett. | Foto: Reuters

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 115 dětí, uvedla dnes agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu. Zranění podle ní utrpělo 148 nezletilých obyvatel země. Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké nebo Černihivské oblasti.

Rusko od začátku války ztratilo kolem 15 000 vojáků, 500 tanků a 100 letadel, uvedl ukrajinský generální štáb. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Ukrajina a Rusko se dnes dohodly na zřízení osmi humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z ukrajinských měst, žádný z nich se ale netýká oblékaného Mariupolu, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Pokusy o zásobování Mariupolu humanitární pomocí jsou podle ní i nadále neúspěšné, informovala agentura Reuters.

Ve videu zveřejněném na Facebooku Vereščuková vyjmenovává jednotlivé koridory, jejich trasy a místa, odkud dnes ráno vyjely nebo vyjedou. Evakuace se týká Doněcké a Luhanské oblasti a okolí Kyjeva. Vicepremiérka také zmiňuje, kde je cestou možné dočerpat pohonné hmoty.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyhlásil další zákaz vycházení. Trvat bude od pondělních 20:00 do středečních 7:00 místního času, píše agentura Reuters.

Ruské válečné lodě ostřelovaly obytné budovy v přístavním městě Oděsa. Oběti hlášeny zatím nejsou, informuje deník Kyiv Independent.

Podle gubernátora Sumské oblasti se podařilo zastavit únik amoniaku z továrny zasažené ruským bombardováním. Civilní obyvatelstvo není v ohrožení.

Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo šest lidí. Uvedla to agentura AFP, která má na místě zpravodaje. Bombardování v noci na pondělí zcela zničilo jižní křídlo nákupního střediska a záchranáři stále prohledávají trosky budovy. Jednoho muže se jim podařilo zachránit. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události dříve informovala o čtyřech obětech ruského ostřelování Podilské čtvrti, kde se středisko nachází.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva informoval, že od začátku konfliktu zahynulo nejméně 902 civilistů. Dalších 1459 jich bylo zraněno. Podle úřadu je ale bilance mrtvých a zraněných výrazně vyšší, protože předání informací z oblastí, kde jsou intenzivní boje, se zpožďuje. "Většina zaznamenaných civilních ztrát byla způsobena výbušnými zbraněmi s rozsáhlou plochou zásahu," uvedl úřad.

Následky útoků ruské armády na obchodní centrum na severu Kyjeva:

Z chemického závodu na kraji města Sumy na severovýchodě Ukrajiny unikl následkem ostřelování ruských sil amoniak a zasáhl oblast v okruhu asi 2,5 kilometru. Sumám zatím díky směru větru nebezpečí nehrozí, v ohrožení je ale vesnice Novoselycja, uvedl na sociálních sítích gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj.

Amoniak, bezbarvý, štiplavý a jedovatý plyn, který je ve vysokých koncentracích smrtelný, unikl ze závodu Sumychimprom. Na místě zasahují pracovníci závodu i státní služby pro řešení mimořádných událostí.

Ruské ostřelování Podilské čtvrti v severozápadní části Kyjeva v neděli večer si vyžádalo nejméně čtyři oběti a zranění jedné další osoby, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. 

Hasiči likvidují požár, který způsobilo ostřelování v místním obchodním centru. Na parkovišti centra vzplály automobily, plameny zachvátily i dvě patra budovy.

Z Rusy obléhaného Mariupolu se sice v neděli podařilo evakuovat 3985 lidí, ve městě ale dál zůstává většina z jeho přibližně 400 tisíc obyvatel. Nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Město na pobřeží Azovského moře čelí intenzivnímu bombardování.

Kapitulace sil bránících ukrajinský Mariupol před útoky ruské armády nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda.

Ke složení zbraní vybídla obránce přístavního města na jihovýchodě Ukrajiny ruská strana. Vereščkuková naopak vyzvala ruské vojáky, aby bez dalších odkladů otevřeli humanitární koridor, který by umožnil evakuaci civilistů ze města.

"O žádné kapitulaci a složení zbraní nemůže jít řeč. Už jsme to dali ruské straně vědět," zdůraznila vicepremiérka Vereščuková.

Ruské ostřelování, které večer zasáhlo rezidenční oblasti a obchodní centrum v kyjevské historické čtvrti Podil, si vyžádalo nejméně jednu oběť, uvedl na twitteru starosta města Vitalij Kličko. Starosta upřesnil, že záchranné složky bojují s rozsáhlým požárem obchodního centra.

Kličko sdělil, že ve čtvrti bylo slyšet několik výbuchů. Kromě nákupního centra bylo podle něj zasaženo i několik domů.

"Všechny složky - záchranáři, zdravotníci a policie jsou na místě. Informace se upřesňují," napsal na twitteru starosta.

Ukrajinský Mariupol se zařadil mezi města, která zcela zničila válka. Po návratu do vlasti to dnes uvedl řecký generální konzul, píše Reuters.

Z Rusy obléhané města Mariupol se dnes podařilo evakuovat 3985 lidí, kteří zamířili do Záporoží. Ukrajinská vláda plánuje k městu v pondělí vyslat téměř 50 autobusů, které se budou podílet na dalších evakuacích. Zda tento krok nějak souvisí s ruskou výzvou, aby s ukrajinští bojovníci v Mariupolu vzdali, složili zbraně a odešli z města, nebylo jasné.

Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 7295 lidí. Je to více než v sobotu, kdy bylo evakuovaných 6623.

Mapa území, kde se v současnosti pohybují ruské jednotky a které mají pod kontrolou.

Ve městě Cherson obsazeném ruskou armádou se dnes vydaly do ulic desítky protestujících, uvedla agentura Reuters s odvoláním na videozáběry, které obdržela. Někteří z demonstrantů drželi v rukou ukrajinské vlajky a na adresu Rusů vykřikovali hesla jako "Jděte domů".

Úřady dalšího obleženého města Charkova na východě Ukrajiny uvedly, že při ruském ostřelování bylo v noci na dnešek zabito nejméně pět civilistů, včetně devítiletého chlapce.

Na Ukrajině bylo dnes plánováno otevření sedmi humanitárních koridorů, jimiž měli být evakuováni civilisté z měst ostřelovaných ruskou armádou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou. Kolik lidí se dnes podařilo evakuovat, zatím není jasné. Úřady obleženého Mariupolu ale obvinily ruskou armádu, že násilím část civilistů odváží do Ruska. Obléhané město Mariupol zažívá nejintenzivnější bombardování od začátku invaze. Ve městě uvázla většina z asi 400 tisíc obyvatel, nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků.

Kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Jsou mezi nimi jak vnitřní uprchlíci, tak i lidé, kteří před boji a násilnostmi utekli do zahraničí.

"Ti, kteří vedou válku, kdekoli na světě, jsou odpovědní i za utrpení způsobené civilistům, kteří jsou nuceni opustit své domovy. Válka na Ukrajině je tak ničivá, že už muselo utéci deset milionů lidí. Zůstali vysídlení uvnitř země, nebo uprchli do ciziny," uvedl Filippo Grandi.

V Chersonu na jihu Ukrajiny, okupovaném ruskou armádou, vycházejí lidé každý den do ulic s ukrajinskými vlajkami.

Poradce ukrajinského prezidenta Olexij Arestovič prohlásil, že frontové linie na Ukrajině zamrzly a prakticky se nehýbou. Rusko podle něj nemá sílu na další pozemní postup.

Ukrajinská vláda obvinila ruské vojáky, že některé obyvatele Mariupolu zatýkají a převážejí přes hranici do Ruska.

Od začátku invaze na Ukrajině zahynulo téměř 14 400 ruských vojáků, tvrdí ukrajinské ministerstvo zahraničí. Rusové také přišli o tisíce kusů vojenské techniky a vybavení, konkrétně o 95 letadel, 115 vrtulníků, 1470 obrněných vozidel nebo 466 tanků, uvedla dnes na svém twitterovém účtu ukrajinská diplomacie. Čísla jsou patrně nadsazená a jak poznamenala americká televize CNN, údaje není možné nezávisle ověřit. Podobné informace z Ruska přicházejí jen velmi zřídka a ruské úřady nezveřejňují ani podrobnosti o bojových ztrátách. 

Papež František dnes překvapil svou návštěvou 19 ukrajinských dětí, které utekly před boji ve své zemi a nyní se o ně starají v dětské nemocnici Bambino Gesù v Římě. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Vatikánu se v římské nemocnici od začátku války léčilo už asi 50 ukrajinských dětí.

Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.

Invaze ruských vojsk si na Ukrajině vyžádala přerušení zhruba 30 procent ekonomické aktivity. V televizním rozhovoru to řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Upozornil také, že daňové příjmy jsou nyní nedostatečné, takže vláda peníze získává hlavně prostřednictvím půjček. Informuje o tom agentura Reuters.

Od začátku invaze na Ukrajinu zahynulo již 847 civilistů, včetně 64 dětí. Oznámil to Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Je to o 31 úmrtí více, než úřad oznámil v pátek. Dalších 1399 civilistů utrpělo zranění, včetně 78 dětí. Ke zranění většinou došlo při ostřelování nebo náletech. Přesný počet obětí a zraněných ale nejspíš bude mnohem vyšší, dodal úřad.

Britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o opětovnou normalizaci vztahů s prezidentem Putinem. Během svého dnešního projevu na konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu označil Johnson útok ruských vojsk za bod zlomu pro celý svět.

"Jsou tací lidé ve světě… kteří říkají, že bychom si měli zvyknout na to, žít s tyranií… Já se ale domnívám, že se hluboce mýlí," prohlásil britský premiér. "Pokusit se po tomto znovu normalizovat vztahy s Putinem, jako jsme to udělali v roce 2014, by byla přesně ta stejná chyba. Putin musí skončit. Nastal bod zlomu pro celý svět a je to zároveň okamžik volby. Musíme si zvolit mezi svobodou a útlakem," cituje z Johnsonova prohlášení Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Podle britského premiéra se Putin rozhodl zahájit invazi na Ukrajinu ze strachu, že bude mít za souseda svobodný, demokratický národ. A udělal katastrofální chybu, uvedl Johnson. Jestliže by invaze postupovala podle plánů Moskvy, Putin se podle Johnsona nezastaví na Ukrajině.

Podle poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka by Čína měla učinit správné rozhodnutí a připojit se k dalším zemím v odsouzení ruské invaze na Ukrajinu.

"Invaze vojsk ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu změnila svět. Žijeme v nových, nebezpečnějších dobách. Éra po studené válce, která začala pádem Berlínské zdi, už je minulostí." Napsal to dlouholetý novinář BBC Allan Little, který se snaží nynější dění na Ukrajině zasadit do historických souvislostí, včetně společenských změn ve střední Evropě a tehdejším Československu na konci 80. let.

"V kasárnách spalo minimálně 200 vojáků," řekl agentuře AFP na místě incidentu 22letý Maksym. "Nejméně 50 těl záchranáři vynesli ven. Nevíme, kolik jich ještě zůstává pod troskami," dodal. Další z ukrajinských vojáků na místě, Jevhen, odhadl počet obětí útoku na stovku.

Šestice střel s plochou dráhou letu Kalibr zcela zničila komplex kasáren severně od města Mykolajiv. Starosta Mykolajivu uvedl, že vzhledem k tomu, že ruské jednotky vedly útok z území sousední Chersonské oblasti, nestihlo město ani včas vyhlásit letecký poplach.

Mariupol na satelitních snímcích.

Páteční útok ruské armády na kasárna u jihoukrajinského města Mykolajiv si vyžádal desítky mrtvých. Potvrdili to dnes svědci, na které se odvolává agentura AFP. V objektu bylo podle nich kolem 200 vojáků.

O desítkách obětí bez bližších podrobností informoval ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Na místě jsou záchranáři, kteří pátrají v troskách po tělech a možných přeživších.

Záběr z tržiště v Charkově.

Zničené tržiště v Charkově. | Foto: Reuters

Na Ukrajině by se dnes mělo otevřít celkem deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základních potřeb. S odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou to uvedla agentura Reuters.

Ukrajinská prokuratura informovala, že válka na Ukrajině si už vyžádala životy 112 dětí. Dalších 140 dětí utrpělo zranění.

Tvrdé boje se vedou v Mariupolu o velké ocelárny Azovstal, prohlásil podle ruskojazyčné verze BBC poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.

"Bojuje se o Azovstal… Můžu říct, že jsme tohoto ekonomického giganta ztratili. Jedna z největší metalurgických továren v Evropě je v tuto chvíli ničena," řekl.

Ukrajinské ministerstvo obrany přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání jihoukrajinského města Mariupol ztratila přístup k Azovskému moři. V okolí města přitom dál pokračují těžké boje. 

Okupanti částečně uspěli v Doněcké oblasti a dočasně zbavili Ukrajinu přístupu k Azovskému moři," citovala agentura Reuters v noci na sobotu z prohlášení ukrajinského ministerstva obrany. Rusové již 1. března oznámili, že převzali kontrolu nad celým pobřežím Azovského moře.

Při útoku na kasárna u Mykolajiva zahynuly podle ukrajinského poslance desítky vojáků. 

V Luhanské oblasti na východě Ukrajiny by se měl dnes ráno otevřít humanitární koridor pro evakuaci civilistů a dopravu potravin, uvedl gubernátor.

"Chci, aby mě teď všichni poslouchali, zejména v Moskvě. Nastal čas na setkání, je čas si promluvit," řekl Zelenskyj. "Nastal čas obnovit územní celistvost Ukrajiny. V opačném případě budou ztráty pro Rusko tak velké, že vám bude zotavení trvat několik generací," dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruský protějšek, Vladimira Putina, jehož vojáci Ukrajinu okupují, k dialogu. Podle Zelenského je "čas jednat". Právě vzájemné rozhovory jsou z pohledu ukrajinského prezidenta pro Rusko jedinou šanci, jak omezit zkázu, kterou způsobily jeho (Ruska) chyby.

Litevci vozí na Ukrajinu na nákladních vozech automobily SUV, které jsou určené na pomoc ukrajinské domobraně. Vozy jsou navíc naložené zásobami. 

Ukrajinští specialisté opravili jedno z poškozených elektrických vedení k jaderné elektrárně Záporoží, citovala v pátek agentura Interfax Ukrajinskou národní energetickou společnost. Poškozena byla tři z pěti elektrických vedení. Mezinárodní agentura pro atomovou energii dříve uvedla, že Ukrajina jí sdělila, že vedení by mělo fungovat začátkem příštího týdne.

Ukrajinské médium Hromadske dnes oznámilo, že jedna z jeho novinářek, Victoria Roščina, je od 15. března pohřešovaná. Médium s ní ztratilo kontakt poté, co odjela dělat reportáž do ruskou armádou okupovaného města Berďansk v Záporožské oblasti. Byla na cestě do obléhaného Mariupolu. Média se obávají, že by mohla být zajatkyní ruských okupantů. Evropská federace novinářů požaduje její okamžité propuštění. Několik dní před zmizením se stalo auto ukrajinské reportérky cílem ruské střelby, novinářce se však podařilo utéci. Podle jejích slov jí však ruští vojáci z auta ukradli notebook a fotoaparát.

Z ukrajinských měst bylo v pátek humanitárními koridory evakuováno celkem 9145 lidí, uvedl podle agentury Reuters zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Z toho téměř pět tisíc civilistů prchlo z obléhaného Mariupolu.

Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět 30 obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil v pátek podle portálu Ukrajinska pravda prezident země Volodymyr Zelenskyj.

"Za dobu obrany Kyjeva se podařilo osvobodit 30 obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně okupovány nepřítelem," uvedl Zelenskyj v pátečním videoprohlášení.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová pak podle Reuters ve vysílání ukrajinské televize řekla, že vládní síly během dneška zabránily ruským vojákům v jakémkoli novém postupu. 

Také web stanice BBC s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného amerického činitele z oblasti obrany napsal, že významný posun ke Kyjevu se zatím ruským silám nepodařil a že i jinde na Ukrajině je postup ruských vojáků z velké části na mrtvém bodě. 

Podle komisaře pro migraci Organizace spojených národů už téměř 10 milionů Ukrajinců muselo opustit své domovy kvůli ruské agresi režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, upozornila agentura AP.

Ukrajinu opustilo kvůli záchraně života 3,2 milionu lidí, dalších 6,5 milionu se muselo přestěhovat v rámci země. Dohromady tak ruská okupace vytlačila téměř čtvrtinu obyvatel Ukrajiny, kde žije 44 milionů lidí, mimo jejich domov. 

Nadace bývalého prvního tenisty světa Rogera Federera uvolní 500 tisíc dolarů ve prospěch nadace War Child Holland, která pomáhá dětem ve válečných zonách.

Federer upozornil, že 6 milionů ukrajinských dětí nyní nemůže chodit do školy. "Je teď extrémně obtížné zajistit dětem přístup ke vzdělání, ale chceme je podpořit, aby se s tou traumatizující zkušeností vyrovnali," uvedl tenista.

Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho zhruba 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která je agenturou OSN. Podle ní Ukrajina rychle směřuje k podobným úrovním počtu uprchlíků jako Sýrie v době války, která vyhnala na 13 milionů lidí.

Při středečním bombardování divadla v Mariupolu byl jeden člověk těžce zraněn, nikdo ale nezemřel, uvedla podle AFP radnice města v první bilanci. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová dnes řekla, že v krytu pod troskami rozbombardovaného divadla je stále více než 1300 lidí. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záchranným pracím brání další ruské ostřelování.

Ukrajinský vyjednavač na pátečních jednáních s Ruskem uvedl, že pozice Ukrajiny se nemění a chce, aby mírová jednání vedla k příměří, stažení ruských jednotek a bezpečnostním zárukám. "Prohlášení ruské strany obsahují pouze jejich požadavky. Všechna prohlášení mají mimo jiné vyvolat napětí v médiích. Naše pozice se nemění. Chceme příměří, stažení jednotek a silné bezpečnostní záruky," uvedl ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak na Twitteru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že pokračují záchranné práce u bombardovaného divadla v Mariupolu. Zopakoval, že se podařilo vytáhnout 130 živých lidí. To samé číslo ale uváděly ukrajinské úřady i ve čtvrtek. Není jasné, zda se během dne podařilo zachránit další civilisty nebo kolik je obětí. V krytu mariupolského divadla bylo podle některých informací přes tisíc lidí a na okolních chodnících bylo napsané v ruštině slovo "děti", aby Rusové na budovu neútočili.

Divadlo v Mariupolu, které Rusové bombardovali. | Foto: Reuters

Na náměstí v centru západoukrajinského Lvova se dnes objevilo 109 prázdných dětských kočárků, které symbolizují 109 ztracených dětských životů od ruského vpádu na Ukrajinu. O vzpomínkové a protestní akci nazvané Cena války informovala lvovská radnice. "Jde o symboly životů těch, kteří nikdy neuvidí tento svět, své příbuzné a ani svobodnou Ukrajinu," napsala radnice k akci na náměstí Rynok v historické části Lvova.

Na Ukrajině bylo od začátku ruské ofenzivy zabito nejméně 816 civilistů, píše úřad lidskoprávní komisařky OSN. Od středy přibylo 90 potvrzených úmrtí.

Ještě 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denysovová podle Ukrinform.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl novinářům, že Kyjev nepodepíše žádnou dohodu s Moskvou, která by znamenala, že Ukrajina nemůže vstoupit do Evropské unie.

Představitelé dvou agentur OSN v pátek upozornili na rostoucí problémy s dodávkami potravin na Ukrajině a nárůst humanitárních potřeb v zemi sužované útokem ruských vojsk. Podle zástupce Světového potravinového programu se "rozpadají" dodavatelské řetězce a na mnoha místech chybí zboží. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zase hovořil o "exponenciálním" růstu potřeb Ukrajinců, uprchlická vlna podle něj nicméně v posledních dnech slábla.