Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tato online reportáž z technických důvodů končí. Dění na Ukrajině ale sledujeme dál. Nejnovější informace najdete zde.
Britské ministerstvo obrany se ve svém dnešním souhrnu dění na Ukrajině věnuje mírnému postupu ruských jednotek:
Rusko v noci provedlo masivní vzdušné útoky na Charkov a Záporoží
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 10, 2023
https://t.co/iTLuXJODR7 pic.twitter.com/FNrqBdHoNY
Ukrajinské ozbrojené síly za uplynulý den odrazily útoky ruské invazní armády u 12 obcí, uvedl dnes ve své pravidelné ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. O den dříve velení ukrajinských sil hlásilo odražení ruských útoků u 19 obcí. Ruská armáda podle jeho dnešní zprávy nadále soustředí své hlavní úsilí na vedení útočných operací ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Novopavlivku na východě Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek po cestě z Bruselu zpět do vlasti setkal ve městě Rzeszów s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Na Twitteru to dnes oznámila Dudova kancelář, která zveřejnila i fotografii a video ze schůzky. Prezidenti podle ní probírali Zelenského cestu do Bruselu a dalších evropských měst a také bezpečnost v regionu.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Válka na Ukrajině trvá už téměř rok. Je neuvěřitelné, že Rusko po té době okupuje tak malou část ukrajinského území, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední polský politolog a expert na mezinárodní politiku Marcin Zaborowski. Poukazuje při tom na většinu predikcí, které původně varovaly, že Ukrajinci proti druhé nejsilnější armádě světa nebudou mít žádnou šanci.
Charkovem otřáslo nad ránem asi deset výbuchů, uvedl šéf oblastní správy Oleh Siněhubov. Podle něj jsou části druhého největšího ukrajinského města v důsledku toho bez dodávek elektřiny, tepla a vody. Na místech výbuchů již pracují záchranné složky, informace o počtu obětí a rozsahu škod se zjišťují, dodal.
Rusko v noci na dnešek podniklo 17 vzdušných úderů na Záporoží, podle úřadujícího starosty Anatolije Kurtěva jde o největší útok na město od začátku invaze.
"Během jedné hodiny bylo ve městě zaznamenáno 17 nepřátelských vzdušných úderů, což je největší počet od začátku plnohodnotné invaze," uvedl tajemník záporožské městské rady Kurtěv s tím, že útoky směřovaly na energetické objekty.
Zatím není jasné, zda si útoky cílené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nějaké oběti.
"Ukrajinci jsou zodpovědní za vyhledávání cílů, určování svých priorit a následné rozhodování o tom, které cíle budou napadeny. USA cíle neschvalují ani se na jejich výběru či zapojení nepodílejí," uvedl mluvčí Pentagonu Patrick Ryder v reakci na zjištění deníku. "Dlouhodobě přiznáváme, že s Ukrajinou sdílíme zpravodajské informace, abychom jí pomohli při obraně země před ruskou agresí, a postupem času jsme optimalizovali způsob sdílení informací tak, abychom byli schopni podporovat její požadavky a procesy výběru cílů s vyšší rychlostí a ve větším rozsahu," dodal mluvčí.
USA jsou považovány za nejdůležitějšího spojence Ukrajiny v její obraně před ruskou invazí.
USA pomáhají Ukrajině s určováním či potvrzováním souřadnic při útocích pokročilými raketomety na ruské cíle.
S odvoláním na nejmenované ukrajinské a americké zdroje o tom ve čtvrtek informoval deník The Washington Post. Podle něj je spolupráce mezi armádami Ukrajiny s USA užší, než se dosud předpokládalo.
Ukrajinská armáda v posledních měsících pravidelně útočí pomocí amerických raketometů HIMARS či M270 na ruské cíle v okupované části země, včetně velitelství, muničních skladů či kasáren. Podle jednoho z vysoce postavených ukrajinských činitelů ukrajinské síly téměř nikdy neodpalují raketomety bez toho, aby od amerických vojáků umístěných jinde v Evropě obdržely přesné souřadnice cílů.
Ruská ekonomika odolala šokům způsobeným západními sankcemi a v letošním roce by měla dosáhnout mírného růstu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, kterými západní země reagují na ruský útok na Ukrajinu.
"Pro mnohé, kteří se nám snažili a nadále snaží dělat problémy, bylo překvapením, jak účinně čelíme hrozbám v ekonomice a v určitých výrobních sektorech," prohlásil dnes ruský prezident. "V letošním roce se očekává mírný růst ruské ekonomiky," dodal. Přesnější prognózu však neposkytl.
Stovky úředníků ukrajinského ministerstva obrany a ozbrojených sil - přesně 621 - byly pohnány ke kázeňské či hmotné odpovědnosti v důsledku vnitřních auditů v loňském roce, oznámil dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na důkaz "nulové tolerance" vůči korupci v resortu, který nadále řídí. V závěru uplynulého týdne se přitom objevily zprávy o Reznikovově nadcházejícím odvolání kvůli korupčnímu skandálu při nákupu potravin pro armádu, která už téměř rok brání Ukrajinu před ruskou agresí.
Zelenskyj magazínu Der Spiegel také řekl, že nejjednodušším způsobem, jak ukončit válku, by bylo postoupit část ukrajinského území Rusku a vrátit Moskvě vliv nad Ukrajinou. To však Kyjev odmítá a žádá odchod ruských vojsk ze všech okupovaných území.
"Musím ho tlačit do pomoci Ukrajině a neustále ho přesvědčovat, že pomoc není jen pro nás, ale pro Evropany," řekl o Scholzovi Zelenskyj. Podle něj se vztahy s Německem dostaly do obtížné fáze kvůli debatám o dodávkách moderních tanků. Podle Zelenského jsou vztahy s Berlínem "střídavé, jednou dole a jednou nahoře". Německé vládě poděkoval za již dodané zbraně. Například protivzdušný systém Iris-T podle Zelenského zachránil na Ukrajině mnoho životů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil časopis Der Spiegel, že do vojenské pomoci Ukrajině musí německého kancléře Olafa Scholze tlačit. Dodal, že vztahy s Německem jsou střídavé. Berlínu však poděkoval za již uskutečněné dodávky zbraní, napsala agentura DPA.
Česko je podle Fialy připraveno Ukrajině nadále pomáhat ve vojenské oblasti a také s nahrazováním zdrojů energie a opravou energetické infrastruktury, kterou Rusko systematicky likviduje. Dalšími významnými body vzájemných rozhovorů jsou podle Fialy poválečná rekonstrukce Ukrajiny a podpora jejího členství v Evropské unii.
"Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu," řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách, navzdory válečným podmínkám.
Český premiér Petr Fiala dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu hovořil o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech. Fiala to řekl novinářům po setkání skupiny šesti států s ukrajinskou delegací na okraj mimořádného summitu v Bruselu.
Ukrajina dnes reagovala na kroky americké společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, které mají zabránit ukrajinské armádě využívat satelitní internetovou službu Starlink k ovládání bezpilotních letounů. Kyjev firmu vyzval, aby přestala "vymýšlet, jak škodit", zatímco se Ukrajina už téměř rok brání ruské vojenské agresi.
"Je to rok, co se Ukrajina brání, a firmy by se měly rozhodnout, zda jsou na straně práva na svobodný život a na straně Ukrajiny - a pak nebudou vymýšlet, jak škodit - anebo jsou na straně Ruska a jeho 'práva' vraždit a zabírat území," zareagoval Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře na twitteru. Vyzval SpaceX a prezidentku Shotwellovou, aby si vybraly konkrétní možnost.
Ruské novinářce Marině Ovsjannikovové, která uprchla z Ruska kvůli kritice invaze na Ukrajinu, vychází v Německu autobiografická kniha. Popisuje v ní mimo jiné i některé triky "továrny na propagandu" u svého někdejšího zaměstnavatele, jímž byla televizní stanice Pervyj kanal. Například po odvysílání informací o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi nesměly nikdy následovat špatné zprávy. Šéf Kremlu je podle novinářky prezentován jako zachránce Ruska. Na druhé straně údajně existuje zákaz šíření dobrých zpráv z USA a západní Evropy. V myslích Rusů je třeba vytvářet představu, že všichni Američané podporují hnutí sexuálních menšin LGBT, zabíjejí černochy a zneužívají adoptované ruské děti, vysvětluje Ovsjannikovová.
Téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny plánovaly loni na podzim návrat domů. Čtvrtina chtěla v Česku zůstat. Roste podíl příchozích, kteří si našli práci. Ubylo naopak těch, kteří neměli peníze na pokrytí životních nákladů. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který poskytla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Loni v listopadu terénní pracovníci vedli rozhovory s 1384 dospělými s dočasnou ochranou ve 30 městech a obcích v devíti krajích. Autoři podotkli, že zjištění jsou reprezentativní pro daný čas a místa, ne pro všechny uprchlíky v Česku.