Dva Rusové prchli před mobilizací až na Aljašku. Pluli z Čukotky na rybářském člunu

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
31. 1. 2023 6:12
Když loni 5. října připlul motorový člun k břehům Ostrova svatého Vavřince, vystoupili z něj dva muži ve vojenských uniformách a gumových holínkách. Udivení obyvatelé si je nejprve spletli s ruskými vojáky, ale pak pomocí internetového překladače Google zjistili, že dvojice chce v USA požádat o politický azyl.
Obyvatelé Čukotky - ilustrační foto.
Obyvatelé Čukotky - ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Dvaapadesátiletý Sergej Nečajev a pětačtyřicetiletý Maxim Teunaut vyrazili z ruské Čukotky a přes Beringovo moře dopluli na americký ostrov. Překonali vzdálenost téměř 500 kilometrů. Svobody si ale moc dlouho neužili. Poté, co je místní pohostili pizzou a džusem, americká pobřežní stráž přepravila nelegální imigranty na západní pobřeží Spojených států.

Skončili na tři měsíce ve vazbě ve městě Tacoma, než za ně zaplatil kauci ukrajinský kněz. Ten je poté i ubytoval, doplňuje britský týdeník The Economist, který je nyní vyzpovídal.

Na nebezpečnou plavbu se vydali 29. září, tedy osm dní po vyhlášení částečné mobilizace, která měla za cíl povolat do války na Ukrajině 300 tisíc lidí. "Měli z ruské vlády tak velký strach, že se rozhodli plavit se na čtyři metry dlouhém člunu a riskovat své životy," řekla pak novinářům senátorka za stát Aljaška Lisa Murkowská, která muže ve vazbě navštívila.

Tvrdili jí, že patří k původním obyvatelům Sibiře a že se ruský prezident Vladimir Putin během mobilizace zaměřil na venkov, kde žijí národnostní menšiny.

Muži věděli, že na útěk z ruského přístavu Egvekinot budou mít jen jednu šanci. Když vypluli, zastihla je bouře a museli se na čas vrátit k ruským břehům, kde se utábořili. Poté pokračovali dál. "Ani nás nenapadlo se otočit," říká Nečajev, který se o útěk na Aljašku pokusil kvůli hrozící mobilizaci už dříve. Tehdy si ale plavbu rozmyslel právě kvůli bouři.

Cesta do Ameriky

Po nezdařeném pokusu Nečajev kontaktoval svého dávného přítele Teunauta. Oba měli stejnou čerstvou zkušenost: na dveře domu jim klepali neznámí lidé v uniformách. Pravděpodobně kvůli mobilizaci. Ani jeden jim neotevřel - místo toho muži rychle vymysleli plán na přeplutí Beringova moře.

Na cestu si připravili chléb, klobásy, vařená vejce, čaj, kávu, sušenky a několik krabiček cigaret. Zkušený rybář Teunaut nabídl vlastní čtyřmetrový člun. Oba si vypnuli mobilní telefony, aby zvýšili své šance dostat se přes ruské hlídky. O tom, kam ve skutečnosti plují, věděla jenom jedna Nečajevova dcera.

Člun s dvojicí plul blízko čukotských břehů a razil si cestu skrz vlny, které obývají i velryby. Na jednu noc zastavili u Teunautových příbuzných, další strávili u Nečajevových známých. Když se jich ptali, kam míří, odpovídali, že hledají mrtvé mrože, aby prodali jejich kly. Nakonec spali i ve stanu.

Pak přišla těžší část plavby. Během bouře člun nabíral vodu, kterou dvojice neustále vylévala. V tu chvíli si prý Nečajev říkal: "Neměl bych tu být. Na tomhle místě by neměl být žádný člověk." Nakonec je skrz silný vítr a vysoké vlny dostal hlavně Teunaut. "Díky jeho schopnostem jsme přežili," říká Nečajev. 

"Neměl jsem na výběr"

Na pohraniční stráž za celou plavbu nenarazili, což je prý překvapilo. Oba mají s ruskými úřady své zkušenosti.

Nečajev se nikdy moc netajil svými politickými názory. Loni v červnu ho zadržela policie kvůli podezření z napojení na ruského opozičního politika Alexeje Navalného. On sám tvrdí, že žádné neexistuje. O měsíc později ho obvinili z extremismu a zakázali mu opouštět Egvekinot. Že Nečajev nepodporoval ruskou vládu, nasvědčuje i jeho starší fotografie z místa, kde byl zavražděn opozičník Boris Němcov.

Teunaut podle týdeníku The Economist moc politické názory neprojevoval. Když ho jeho přítel kontaktoval, viděl to prý tak, že buď zemře na Ukrajině, nebo se pokusí prchnout do Ameriky. "Neměl jsem na výběr," říká.

Existuje však i fotografie, kterou na začátku března Teunaut zveřejnil na sociální síti Instagram. Na ní je los s červeně namalovaným písmenem Z. To bývá vyobrazeno na některé ruské vojenské technice a stalo se od začátku války symbolem propagandy. Význam snímku s losem ale není jasný.

Ruská státní agentura RIA Novosti krátce po připlutí Rusů na Aljašku uvedla, že neutíkali před mobilizací, ale aby se "vyhnuli odpovědnosti za určité akce na území Ruské federace". Také napsala, že oba muži byli v Rusku zadlužení. Jednoho z nich údajně vyšetřovali kvůli podezření z držení drog, cituje agenturu opoziční web Meduza.

Druhá vlna mobilizace 

Ačkoliv Kreml tvrdí, že mobilizace v Rusku byla ukončena, prezident Vladimir Putin stále nepodepsal dekret, který by tak učinil. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov minulý týden uvedl, že výnos stále platí.

Rusové se proto obávají vyhlášení druhé vlny mobilizace. Britské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že ruské vedení pravděpodobně nadále hledá způsoby, jak zajistit vysoký počet lidí potřebných k budoucí velké ofenzivě.

Video: Každý den noví mobilizovaní vojáci. Rusové je podle Ukrajinců doslova házejí na bojiště (19. 1. 2023)

Každý den noví mobilizovaní vojáci. Rusové je podle Ukrajinců doslova házejí na bojiště | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Česká pošta zruší až 2269 pracovních pozic, propuštěným pomůže s hledáním práce

Česká pošta od 1. července zruší 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou ale neobsazené. Propuštěným lidem podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podnik pomůže s hledáním práce. Konkrétní pracovníky, kterých se to bude týkat, zatím pošta neurčila. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.

Mladá fronta Dnes s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V odpadních vodách V Brně nalezli odborníci poprvé stopy ketaminu

V brněnských odpadních vodách nalezli odborníci stopy ketaminu. Ukazuje to zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) za rok 2022. V průzkumu stop omamných látek v odpadních vodách se ketamin, jehož spotřeba v Evropě stoupá, objevil poprvé. Nejvyšší koncentrace této drogy, která se mimo jiné používá pro donucení k sexu, odborníci naměřili na Pyrenejském poloostrově či v Dánsku. Podle zprávy se v Praze mezi lety 2021 a 2022 více než zdvojnásobila koncentrace kokainu v kanalizační vodách. Česká města vykazují nejvyšší hodnoty ve čtyřech ze šesti druhů sledovaných omamných látek.

V Brně naměřili v průměru za den v odpadních vodách 1,28 miligramu ketaminu na 1000 lidí. To byl 11. nejvyšší údaj v celoevropském srovnání. I tak ale byla koncentrace zaznamenaná v Brně mnohonásobně nižší než ve městech v čele hodnocení. Nejvyšší koncentraci ketaminu vykázaly Barcelona se zhruba 30 miligramy na 1000 lidí, Lisabon s 19 miligramy na 1000 osob a Kodaň se 17 miligramy na 1000 osob. V Český Budějovicích, které byly dalším městem na území Česka, kde se měření uskutečnilo, byla zaznamenána nulová hodnota

Zdroj: ČTK
Další zprávy