Byl to rok bolesti a smutku. Ale ten letošní bude vítězný, vzkazuje Zelenskyj
Vážení čtenáři a čtenářky, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace o dění na Ukrajině naleznete zde.
V den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu přijel do Kyjeva polský premiér Mateusz Morawiecki. Položil věnec u zdi připomínající padlé vojáky.
Poslanci české Poslanecké Sněmovny uctili minutou ticha oběti ruského vojenského vpádu na Ukrajinu.
Shrnutí dění od britského ministerstva obrany. Rok od začátku války ho připravujeme naposledy, informace od britské rozvědky ale budeme dál sledovat.
Byl to rok bolesti a smutku. Ale ten letošní bude vítězný, vzkazuje Zelenskyjhttps://t.co/KU4H6oeyFr pic.twitter.com/7FZWKqAXZo
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 24, 2023
Už rok se bráníte nelidské agresi, mír a svoboda patří k nejvzácnějším hodnotám, vzkázala Ukrajincům slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ukrajinsky ve videonahrávce k výročí loňské invaze Ruska do sousední země.
"Budeme nadále stát při vás. Pomáháme těm, kdo brání svou vlast na frontové linii, i těm, kdo museli uprchnout ze svých domovů a našli útočiště na Slovensku," uvedla Čaputová na Twitteru. V proslovu také pronesla ukrajinské vlastenecké heslo Sláva Ukrajině.
365 days of Russia’s full-scale military aggression against our neighbour; 365 days of senseless suffering of innocent Ukrainians; 365 days of brave resistance. 365 days of standing with #Ukraine. We’ll continue for as long as it takes, so justice can be delivered. Слава Україні! pic.twitter.com/bAdo20IvUe
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2023
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny tvrdí, že jeho jednotky dobyly ukrajinskou obec Berchivka ležící několik kilometrů severozápadně od Bachmutu. Toto tvrzení se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvádí, že ruské invazní síly podnikly několik neúspěšných útočných akcí ve směru na Bachmut, a zmiňuje v této souvislosti také oblast kolem Berchivky.
Ruský prezident Vladimir Putin podle německého kancléře Olafa Scholze neuspěl. Zahájil útočnou válku a vsadil na rozdělení, způsobil ale opak. Ukrajina je jednotnější než kdy dříve a také země Evropské unie stojí při sobě. Scholz to uvedl v krátkém videu, které k prvnímu výročí války zveřejnil jeho úřad.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru Ukrajinu ubezpečil o tom, že Francie při ní nadále stojí. "Ukrajinky, Ukrajinci, Francie stojí po vašem boku. Na solidaritu, vítězství a mír," napsal.
Ukrainiennes, Ukrainiens,
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 24, 2023
La France se tient à vos côtés.
À la solidarité, à la victoire et à la paix.
Na budově sněmovny byla odhalena malba pro Ukrajinu. Vedení sněmovny se tím rozhodlo vzdát hold zemi, která rok čelí ruské invazi, informuje z místa reportér Aktuálně.cz.
Nás web @Aktualnecz vám přináší pohled na Poslaneckou sněmovnu po odhalení tohoto díla před několika vteřinami. Vedení Sněmovny se tak rozhodlo vzdát úctu Ukrajině. Přineseme další informace i video. pic.twitter.com/v7VColXbYh
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 24, 2023
"Proti takovému nepříteli, jako je Rusko, není zbraní nikdy dost," říká v rozhovoru pro Spotlight bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku a současný náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Vítá ale slib Washingtonu, že Ukrajině dodá další výzbroj za půl miliardy dolarů.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny tvrdí, že jeho jednotky dobyly ukrajinskou obec Berchivka ležící několik kilometrů severozápadně od Bachmutu. Toto tvrzení se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvádí, že ruské invazní síly podnikly několik neúspěšných útočných akcí ve směru na Bachmut, a zmiňuje v této souvislosti také oblast kolem Berchivky.
Rekonstrukce prvních dnů války, významné bitvy i fotografie. Velká grafika Aktuálně.cz mapuje první výročí ruské invaze.
Správa státních hmotných rezerv od vypuknutí loňské ruské invaze dosud poslala na Ukrajinu humanitární pomoc za zhruba 300 milionů korun. Šlo například o elektrocentrály, potraviny, zdravotnický materiál či ochranné pracovní pomůcky. V tomto týdnu správa připravuje nákladku provizorních mostů, sdělil předseda správy Pavel Švagr.
Válečný reportér Martin Dorazín tráví na Ukrajině od začátku invaze nejvíce času ze všech českých novinářů a stal se tu i stálým zpravodajem Českého rozhlasu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o odhodlání Ukrajinců vzdorovat nepříteli i proměně ruskojazyčného obyvatelstva.
Byl to rok bolesti, smutku, víry, jednoty, uvedl na první výročí ruské invaze na Ukrajinu prezident Zelenskyj. Letošek bude podle něj rokem vítězství.
"Dvacátého čtvrtého února se miliony z nás rozhodly. Ne bílá vlajka, ale modrožlutá. Ne utíkat, ale čelit. Odpor a boj. Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty. A letos jsme zůstali nezlomní. Víme, že rok 2023 bude rokem našeho vítězství!," napsal na Twitter.
On February 24, millions of us made a choice. Not a white flag, but the blue and yellow one. Not fleeing, but facing. Resisting & fighting.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 24, 2023
It was a year of pain, sorrow, faith, and unity. And this year, we remained invincible. We know that 2023 will be the year of our victory! pic.twitter.com/oInWvssjOI
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 44,63 miliardy Kč), uvedl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
"Budeme i nadále sledovat to, co je nezbytné, a poskytneme to, co je nezbytné, aby Ukrajina měla vše, co potřebuje, aby uspěla na bitevním poli," řekl Sullivan podle agentury Reuters na akci pořádané televizí CNN k výročí ruské invaze.
Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby coby protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a "rozdmýchávání" konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání.
Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
"Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog," míní čínská diplomacie. Zdůraznila, že "jaderné zbraně nesmí být použity".
"Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní," praví dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Naléhá také, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.
Plán také naléhá na ukončení západních sankcí proti Rusku, na přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny.
- Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo.
- Rusko posílí své jaderné síly, prohlásil prezident Vladimir Putin. Také plánuje svou armádu zásobit novými zbraněmi.
- Polsko začalo rozmísťovat na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy.
Rusko se musí bezpodmínečně stáhnout z celé Ukrajiny, prohlásil dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský v projevu na Valném shromáždění OSN.
"Rusko musí okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhnout své síly a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic," vyzval Lipavský a zdůraznil, že ruská agrese působí "nepředstavitelné utrpení", a to jak na Ukrajině, tak mimo ni.
"Způsobila rázovou vlnu na světových trzích s potravinami a komoditami a vytváří riziko, že se 50 milionů lidí v Africe a na dalších kontinentech ocitne na pokraji hladomoru," upozornil Lipavský. V té souvislosti vyjádřil podporu černomořské obilné iniciativě, umožňující i ve válečných podmínkách mimo jiné vývoz ukrajinského obilí do světa, a úsilí OSN o její další rozšíření.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že i rok po vpádu ruských vojsk se ruský vůdce Vladimir Putin nevzdal nadějí, že se mu podaří zmocnit Kyjeva a celé Ukrajiny. Zelenskyj je ale přesvědčen, že ukrajinská armáda metropoli uhájí i v případě, že by se k ruskému útoku přidalo i Bělorusko.
"Myslím, že prezident Putin stále chce okupovat Kyjev. Ale jejich ideje, mise a naděje se týkají celé Ukrajiny. Abychom přišli o nezávislost a svrchovanost. A proto soudím, že všichni pochopili, že jestli nedokážou okupovat Kyjev, nedokážou ani okupovat Ukrajinu," řekl Zelenskyj stanici BBC.
Deník The New York Times v dnešní analýze vývoje na mezinárodní scéně poznamenává, že mnohé z těchto "neutrálně" vystupujících zemí od začátku ruské agrese poskytly Moskvě významnou ekonomickou nebo diplomatickou podporu. "A i některé ze zemí, které původně souhlasily s odsouzením Ruska, vidí válku jako problém někoho jiného a začaly se od té doby posouvat k neutrálnějšímu stanovisku," dodává list.
Podle agentury AFP spojenci Ukrajiny doufali, že dnes ve VS OSN vybudují alespoň stejně širokou koalici jako při říjnovém hlasování o anexích. Tohoto cíle ale nedosáhli: hlasování zdržela řada afrických zemí nebo také Čína, Indie a Pákistán.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský na Twitteru ještě před hlasováním uvedl, že Česko "důrazně podporuje" navrhovanou rezoluci. Hájí podle něj "zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států".
Moje země důrazně podporuje návrh rezoluce, který nám byl předložen k posouzení. Návrh hájí zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 23, 2023
Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po "spravedlivém a trvalém míru". Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.
Proti textu se společně s Ruskem postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
Rezoluci volající po stažení Rusů z Ukrajiny podpořilo na Valném shromáždění OSN krátce před výročím invaze 141 zemí, sedm bylo proti. Třicet dva se hlasování zdrželo.
Polsko začalo rozmísťovat na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy. Podle ministra obrany Mariusze Blaszczaka se jedná o preventivní opatření, které má sloužit k odstrašení protivníka. "Začali jsme preventivně rozšiřovat bezpečnostní opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Je to součást naší obranné a odstrašující strategie," uvedl na Twitteru Blaszczak. "První opevnění jsou již rozmístěna na hranici s Kaliningradskou oblastí," dodal v příspěvku, který doplnil o fotografie železných a betonových zábran.
Rusko na Ukrajině překročilo všechny meze lidskosti, i proto musí Ukrajina zvítězit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) ve videu k roku války. Ukrajinu ujistil o české podpoře.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes opět neshodli na detailech desátého balíku sankcí proti Rusku, které chce evropský blok přijmout nejpozději v pátek na výročí ruského vpádu na Ukrajinu, sdělil diplomatický zdroj, podle něhož se státy nedokázaly dohodnout na objemu omezení exportu ruského syntetického kaučuku. Zástupci unijních států budou o nové sadě opatření znovu jednat v pátek dopoledne a diplomaté očekávají, že se zbývající neshody podaří vyřešit.
Celkem 446 tun zdravotnické pomoci za 139 milionů korun poslal na Ukrajinu za rok trvání ruské invaze Český červený kříž. V Česku pomohl 330 tisícům uprchlíků, které z Ukrajiny vyhnala válka, oznámila organizace.
Stejně jako před rokem, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny, zahrál ve čtvrtek Orchestr Národního divadla v Praze ukrajinskou hymnu na podporu země ve válce. K podpoře válkou zmítané Ukrajiny se v předvečer výročí zahájení válečného konfliktu kromě první české scény rozhodla i mnohá další divadla napříč celou zemí.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruští vojáci se soustředí na ofenzivy ve směrech na města Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarsk, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Rusko posílí své jaderné síly, prohlásil prezident Vladimir Putin. Také plánuje svou armádu zásobit novými zbraněmi.
- Německo stojí v čele států, které Ukrajině pomáhají, řekl spolkový kancléř Olaf Scholz. Zamítl dodání západních stíhaček, podle něj Ukrajinci potřebují jiné zbraně.
Scholz rovněž uvedl, že debata o západních stíhačkách, o které Ukrajina žádá, nedává smysl, protože ukrajinská armáda nyní potřebuje zcela jiné zbraně.
"Nyní musíme zajistit, aby se Ukrajina byla schopná na východě bránit. A k tomu potřebuje zbraně, které přesně dodáváme," řekl.
Německo stojí v čele států, které Ukrajině pomáhají. V dnešním rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF to prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který také řekl, že veškerá podpora Kyjevu je ale podřízena tomu, aby se konflikt na Ukrajině nezměnil ve válku mezi Ruskem a NATO.
"My jako Němci s pomocí stojíme velice v čele," řekl Scholz. "Prolomili jsme řadu tabu," poznamenal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že neviděl žádný čínský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Bylo by ale podle něj žádoucí, aby se čínští a ukrajinští zástupci v této věci setkali. Informovala o tom agentura Reuters.
"Rádi bychom se s Čínou setkali," řekl v Kyjevě novinářům po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. "Je to dnes v zájmu Ukrajiny," dodal.
Na konferenci v Mnichově minulý týden nejvyšší čínský diplomat Wang I podle ruského deníku Kommersant řekl, že Čína má mírový plán řešení války na Ukrajině, který představí u příležitosti blížícího se prvního výročí války. Rusko Ukrajinu napadlo loni 24. února.
Globální obchod vzrostl v loňském roce více, než se očekávalo, a to navzdory otřesům způsobeným konfliktem na Ukrajině, protože postiženým zemím se podařilo změnit dodavatele nebo produkty. Uvedla to ve své zprávě Světová obchodní organizace (WTO).
"Neviděli jsme nejhorší předpovědi, které se předpokládaly na začátku války," uvedl hlavní ekonom WTO Ralph Ossa.
WTO předpověděla, že za rok 2022 globální obchod stoupne pouze o tři procenta, protože konflikt způsobil narušení vývozu, včetně pšenice a pohonných hmot.
V této souvislosti vyjádřil Lipavský podporu černomořské obilné iniciativě, umožňující i ve válečných podmínkách mimo jiné vývoz ukrajinského obilí do světa, a úsilí OSN o její další rozšíření.
"Rusko musí okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhnout své síly a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic," vyzval Lipavský a zdůraznil, že ruská agrese působí "nepředstavitelné utrpení", a to jak na Ukrajině, tak mimo ni.
"Způsobila rázovou vlnu na světových trzích s potravinami a komoditami a vytváří riziko, že se 50 milionů lidí v Africe a na dalších kontinentech ocitne na pokraji hladomoru," upozornil Lipavský.
Rusko se musí stáhnout z celé Ukrajiny, vyzval ministr zahraničí Jan Lipavský v projevu na Valném shromáždění OSN. Agrese podle něj působí utrpení i mimo Ukrajinu.
Nové záběry města Bachmut pořízené nedávno ze vzduchu dronem odhalují, jak nejdelší bitva ruské invaze na Ukrajinu proměnila toto východoukrajinské město solných a sádrovcových dolů v místo duchů. Napsala to dnes agentura AP, která rovněž zveřejnila snímky ze záběrů bezpilotního letounu. Bachmut je v současné době jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů.
"Na záběrech pořízených 13. února nejsou vidět žádní lidé. Ale oni tam pořád jsou - někde mimo dohled, ve sklepeních a obranných pevnostech, se snaží přežít," popisuje AP.
New video footage of Bakhmut shot from the air with a drone for The Associated Press shows how the longest battle of the year-long Russian invasion has turned the city of salt and gypsum mines in eastern Ukraine into a ghost town. The footage was shot o... https://t.co/rlEgEnuaRk
— KSTP (@KSTP) February 23, 2023
V ukrajinském městě Mariupol, které okupují ruské invazní síly, se opět ozvaly výbuchy. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou mariupolskou městskou radu, podle níž jsou dnes hlášeny exploze v oblasti místních oceláren Iljič. Zprávy o výbuších v Mariupolu se objevovaly i v předchozích dnech, list The New York Times v jejich souvislosti píše, že Ukrajina našla způsob, jak udeřit hluboko za nepřátelskými liniemi.
"Mariupol. Znovu jsou slyšet výbuchy," napsala ukrajinská mariupolská městská rada dnes dopoledne na Telegramu. "V oblasti závodu Iljič jsou hlášeny tři exploze. Existuje vysoká pravděpodobnost zásahu nepřítele, jelikož nebe je čisté - nejsou stopy po práci protivzdušné obrany okupantů," dodala městská správa, podle níž vyslala ruská armáda po explozích do vzduchu letadla.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z plánování ozbrojené provokace v moldavském separatistickém regionu Podněstří pod falešnou vlajkou. Moldavská vláda tvrzení Moskvy odmítla a vyzvala ke klidu. Ukrajina, která se už rok brání ruské vojenské agresi, se zatím nevyjádřila.
"Jako záminka pro invazi je plánováno zinscenovat údajnou ofenzivu ruských vojsk z území Podněstří," tvrdil dále ruský resort obrany, podle něhož prý mají být "ukrajinští diverzanti" převlečení do uniforem vojáků ruské armády. Ruské ministerstvo také sdělilo, že situaci na hranicích Ukrajiny a Podněstří pozorně sleduje a je připraveno reagovat na jakékoliv změny situace. Ruská armáda má v převážně ruskojazyčném Podněstří, které se odtrhlo od Moldavska v roce 1990, své jednotky, poznamenala agentura Reuters.
Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky.
Podle Putina rovněž ruští vojáci obdrží "nové úderné systémy, sledovací a komunikační nástroje, drony a dělostřelecké systémy".
Náčelník generálního štábu Karel Řehka aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době. "Bohužel ten konflikt bude mít ještě nějaké trvání," uvedl.
Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. "Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné," shrnul náčelník generálního štábu.
Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka českých vojenských policistů. Projekt dojednaný s Nizozemskem by mohla projednat na příštím zasedání vláda, poté ho budou schvalovat obě komory Parlamentu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na dnešní tiskové konferenci řekla, že Rusko na Ukrajině brutalitou a terorem kompenzuje neschopnost, dezorganizovanost a všeprostupující korupci ve své armádě.
Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Na dnešní tiskové konferenci k ročnímu výročí od napadení Ukrajiny Ruskem to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Ministryně dále zmínila pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27 518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17 400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30 025 pistolí, 11 233 dlouhých ručních střelných zbraní a přes 4 miliony nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly.
Ukrajinské úřady před prvním výročím ruské invaze posilují bezpečnostní opatření v některých částech země, připravují se na možný nárůst ruských útoků. Informují o tom servery The Kyiv Independent nebo The New York Times (NYT). Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov listu Ukrajinska pravda řekl, že Rusové zřejmě připravují "menší vzdušný úder".
Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že Rusko plánuje odvetný útok za loňské porážky a chystá se provést něco "symbolického", píše The Kyiv Independent. Podle něj zavádějí mimořádná bezpečnostní opatření úřady například v Chersonské oblasti, která se nachází na jihovýchodě Ukrajiny a část z ní ukrajinští obránci loni dobyli zpět. Část stále okupuje Rusko.
Shrnutí dění na Ukrajině očima britského ministerstva obrany:
"Zaskočený Lavrov neměl odpověď." Deník popisuje tajné setkání oligarchů v Kremluhttps://t.co/KU4H6oeyFr pic.twitter.com/GTYhPthxFG
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 23, 2023
Reportéři prestižního britského listu Financial Times se v rozsáhlém textu věnují prvním dnům invaze. Odhalili, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se o rozkazu k útoku na Ukrajinu dozvěděl až 24. února v jednu hodinu ráno, tedy jen těsně předtím, než na zemi začaly dopadat první rakety.
"Naprosto to Lavrova zaskočilo," napsal deník s tím, že Putin šéfa ruské diplomacie schválně dopředu neinformoval. Záměr spustit "speciální vojenskou operaci" konzultoval jen s několika málo spolupracovníky.
V Kremlu se následně sešli oligarchové, kteří se obávali, že invaze rozmetá jejich podnikatelská impéria. "Zatímco čekali, jeden z oligarchů šel za Lavrovem při odchodu z jiného jednání a naléhal na něj, aby vysvětlil, proč se Putin rozhodl pro invazi. Lavrov neměl odpověď," líčí Financial Times.
Deník také popisuje, jak se další oligarcha zeptal Lavrova, jak Putin mohl naplánovat tak obrovskou invazi v tak malém okruhu spolupracovníků. "(Putin) má tři poradce," odvětil ruský ministr zahraničí. "Ivana Hrozného, Petra Velikého a Kateřinu Velikou."
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruští vojáci se soustředí na ofenzivy ve směrech na města Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarsk, uvedl ve čtvrtek ráno ukrajinský generální štáb.
- Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za dalších 30 miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.
- Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle
Ruští vojáci se soustředí na ofenzivy ve směrech na Kupjansk v Charkovské oblasti a Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarsk v Doněcké oblasti. Za uplynulý den ukrajinské síly odrazily asi 90 nepřátelských útoků v těchto oblastech, uvedl ve svém pravidelném ranním hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské okupační síly podnikly deset raketových útoků a 19 dalších vzdušných útoků. Nepřítel rovněž 37krát vypálil ze salvových raketometů, dodal generální štáb.
Kyjev zahalený maskou strachu. I tak popsal šéfreportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svých reportážích z Ukrajiny okamžiky, které v únoru 2022 předcházely útoku ruských jednotek.
Dramatická rekonstrukce prvních dní války, významné bitvy i fotografie. Velká grafika Aktuálně.cz mapuje první výročí ruské invaze.
Výkonný výbor Mezinárodní federace novinářů přijal "předběžné rozhodnutí o vyloučení" z organizace zástupce Svazu novinářů Ruska kvůli působení svazu od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině. Ruský svaz vede televizní moderátor Vladimir Solovjov, vnímaný jako hlásná trouba kremelské propagandy a přívrženec války.
Ohledně války na Ukrajině nás čekají těžké časy, další týdny a měsíce můžou být klíčové, řekl Fiala ve Varšavě. Ukrajina potřebuje naši pomoc, dodal.
Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za dalších 30 miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl. Po dnešním jednání ve Varšavě to řekl premiér Petr Fiala. Česko podle něj Ukrajině poskytlo také 89 tanků.
Fiala připomněl, že Česko bylo mezi prvními, kdo Ukrajině zbraně na obranu před ruskou invazí poskytl a svým postojem motivovalo i další země.
Nárůst záchytů případů tuberkulózy z jarních měsíců loňského roku neukázal souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Vyplývá to z analýzy Státního zdravotního ústavu. Protože kultivace vzorků trvá týdny i několik měsíců, data za rok 2022 budou uzavřená až letos v květnu. Odborníci nárůst v době uprchlické vlny očekávali, byl ale menší než předpokládaný. V úterý se na sociálních sítích objevila dezinformace ohledně šíření tuberkulózy v Olomouckém kraji, které dává do souvislosti s výcvikem vojáků z Ukrajiny.
Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz. Deklarace přijatá lídry takzvané bukurešťské devítky, kam patří i Česko, podle něj také označuje Rusko za přímou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.
Prohlášení přichází po jednání zemí východního křídla NATO s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Český premiér a americký prezident ve Varšavě.
Za velkou chybu dnes označil americký prezident Joe Biden rozhodnutí Moskvy pozastavit účast na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Biden těmito slovy reagoval na dotaz novinářů při příchodu na jednání s lídry východních zemí NATO ve Varšavě.
Snímek z jednání bukurešťské devítky s americkým prezidentem.
Na jednání B9 s americkým prezidentem @JoeBiden a ostatními lídry. pic.twitter.com/fGaRuQDgpw
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 22, 2023
Země takzvané bukurešťské devítky (B9), do které patří i Česká republika, označil americký prezident Joe Biden ve Varšavě za přední linii kolektivní obrany, a ocenil počínání jejich prezidentů a premiérů od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin vychvaloval ruské vojáky, kteří se účastní agrese na Ukrajině. Celý národ vás podporuje a je na vás hrdý, uvedl Putin na moskevském stadionu Lužniki, kde se dnes koná vlastenecké shromáždění a koncert u příležitosti Dne obránců vlasti. Ten v Rusku připadá na 23. února. Putin během svého krátkého projevu rovněž řekl, že Rusko v současné době na Ukrajině bojuje "za své historické území". Akce na stadionu se účastní desítky tisíc lidí, kteří mávali ruskými vlajkami.
Deset větších neziskových organizací, které patří mezi členy Českého fóra pro rozvojovou spolupráci, poskytlo Ukrajině za rok trvání války s Ruskem pomoc za víc než dvě miliardy korun. Různou podporu získalo 1,19 milionu lidí. Zatímco nejprve organizace zajišťovaly potraviny, oblečení, nouzové přespání, vybavení center pro uprchlíky či dodávky do humanitárních skladů, nyní se chtějí soustředit na zlepšení podmínek vysídlených, vzdělávání či podporu obnovy a transformace země.
Španělsko pošle Ukrajině šest tanků Leopard, oznámila vláda v Madridu.
Koruna za rok od ruské invaze na Ukrajinu oslabila k rublu o 12 procent. K ukrajinské hřivně naopak posílila o 19 procent.
Ukrajina tento týden požádá Turecko a OSN, aby zahájily rozhovory o prodloužení takzvané obilné dohody, která má zajistit bezpečný odvoz obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských černomořských přístavů. Kyjev bude žádat o prodloužení o nejméně jeden rok. Dohoda vyprší 18. března.
"Tento týden zveřejníme formální návrh související s potřebou pracovat na prodloužení dohody," uvedl Jurij Vaskov, náměstek ukrajinského ministra dopravy. Přesný termín rozhovorů, které se dříve konaly v Turecku, podle něj zatím nebyl stanoven. "Budeme žádat… o prodloužení nikoli o 120 dní, ale o alespoň jeden rok, protože ukrajinský i celosvětový zemědělský trh musí být schopen plánovat tyto objemy (vývozu) v dlouhodobém horizontu," dodal.
Vysoce postavený představitel čínské diplomacie Wang I se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil Kreml. Wang I mezitím dopoledne jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, přičemž prohlásil, že se těší na uzavření nových dohod během své návštěvy Moskvy.
Ukrajina tento týden požádá Turecko a OSN, aby zahájily rozhovory o prodloužení obilné dohody. Dojednání by mělo zahrnovat i přístavy v Mykolajivu.
"Jestli Rusko prohraje válku s Ukrajinou, tak se rozpadne na kusy a zanikne," prohlásil bývalý ruský prezident a nyní místopředseda Bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medveděv.
Shrnutí dění na Ukrajině očima britského ministerstva obrany:
Rusové zcela sevřeli Bachmut. Moskva neúspěšně otestovala mezikontinentální střeluhttps://t.co/KU4H6oeyFr pic.twitter.com/8KXTp6sMGj
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 22, 2023
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, který nedávno prohlásil, že ukrajinská hlava státu může za válku s Ruskem. "Berlusconiho dům nebyl denně bombardován, na jeho dvorek nevjel jeho partner z Ruska v tanku, nezničil jeho blízké," řekl Zelenskyj na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která v úterý navštívila Kyjev.
"Přeji si, aby se v Itálii nic takového nedělo a nikdo to nezažil, protože to je prostě obrovská tragédie," řekl také Zelenskyj podle ukrajinských médií.
Berlusconi tento měsíc prohlásil, že kdyby stál v čele italské vlády, tak by neusiloval o setkání se současným ukrajinským prezidentem. Někdejší italský premiér také tvrdil, že kdyby Zelenskyj přestal útočit na dvě proruské separatistické republiky na Donbasu, k válce by nedošlo. "Chování tohoto pána hodnotím velmi, velmi negativně," pronesl.
Ukrajinský prezident Volomyr Zelenskyj se hodlá osobně zúčastnit summitu NATO, který bude v červenci ve Vilniusu. Uvedl to ukrajinský velvyslanec v Litvě.
Zkouška rakety Sarmat, na Západě přezdívané Satan II, zjevně selhala, shodují se oba činitelé. Raketa je přitom schopna nést několik jaderných hlavic. Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci uvedl, že Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, a v té souvislosti řekl, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely.
Rusko provedlo zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom v noci na dnešek server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Rusko Spojené státy předem upozornilo na chystaný odpal prostřednictvím komunikačních linek, které mají předejít konfliktu, uvedl jeden ze zdrojů. Druhý uvedl, že test nepředstavoval hrozbu pro Spojené státy a že Washington zkoušku nevnímal jako anomálii nebo eskalaci.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina za uplynulý den odrazila ruské útoky u sedmi obcí v Luhanské a Doněcké oblasti. V podstatě přiznává, že Rusové obklíčili Bachmut, píše BBC.
- Americký prezident Joe Biden na návštěvě Polska oznámil, že Ukrajina dostane nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů, tedy zhruba 11 miliard korun.
- Rusko pozastavilo svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
- Zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině Moskva provedla patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety.
"Během uplynulého dne jednotky ukrajinských obranných sil odrazily útoky okupantů v oblastech obcí Kuzemivka a Dibrova v Luhanské oblasti a Fedorivka, Jahidne, Berchivka, Bachmut a Kurdjumivka v Doněcké oblasti," vyjmenovává ukrajinský generální štáb.
Právě z tohoto výčtu BBC ve svém konstatování vychází a upozorňuje, že mezi zmíněnými obcemi, u kterých Ukrajinci hlásí odražení ruských útoků, je i vesnice u severozápadního okraje Bachmutu. Ten je jedním ze současných ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který před téměř rokem rozpoutala Moskva svou invazí na Ukrajinu.
Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u sedmi obcí v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb.
V podstatě přiznává, že Rusové obklíčili Bachmut nejen z východu, jihu a severu, ale také ze severozápadu, poznamenala k dnešním informacím ukrajinského velení stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Maďarský parlament by vstup Finska a Švédska do NATO mohl ratifikovat v březnu. S odvoláním na předběžný program příští schůze parlamentu o tom dnes informují maďarská média. Finsko a Švédsko podaly přihlášku do Severoatlantické aliance loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. S jejich přijetím musejí souhlasit všichni členové aliance, Maďarsko a Turecko tak doposud neučinily.
Rok války na Ukrajině podle politologů změnil Rusko, které se ocitlo v mezinárodní izolaci, ale také Česko, jehož hlavní političtí představitelé odsoudili agresi a dokázali zemi překvapivě rychle zbavit závislosti na ruských dodávkách plynu. Válka nejspíš ještě není u konce a lidé by neměli čekat rychlý ani jednoznačný výsledek, zaznělo dnes na debatě politologů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Americký prezident Joe Biden přednesl ve Varšavě mnohem lakoničtější projev než ruský vůdce Vladimir Putin. Kdo ale od Bidenovy řeči očekával novinky, které by mohly změnit vývoj války na Ukrajině, byl určitě hodně zklamán, píše komentátor ruské redakce BBC.
Bidenův projev podle něj zopakoval všechny teze, které Biden pronesl už dříve a které prosazují američtí představitelé na všech úrovních: Rusko nezvítězí, Putin se přepočítal, budeme stát po boku Ukrajiny až do konce, jsem nadšený z ukrajinského lidu, dáme mu další zbraně, zavedeme ještě více sankcí.
"Obecně to vypadalo, jako kdyby hovořil na Ukrajině a k Ukrajincům. Okolo scény bylo plno ukrajinských vlajek a pocitově mezi diváky bylo hodně Ukrajinců. Nedá se říct, že bylo Polsku v tomto projevu věnováno mnoho pozornosti. Biden poděkoval Polákům za to, že jejich země přijala milion ukrajinských uprchlíků, a řekl, že Poláci jako nikdo jiný vědí, co je to solidarita. To jsou v podstatě povinné komplimenty," poznamenal autor.
V jednu chvíli se ale Biden zmínil o tom, co mnozí Poláci chtěli slyšet vůbec nejvíc: sliboval, že USA jsou naprosto oddány článku pět washingtonské smlouvy o NATO a že útok na jednu píď území NATO, což je pro Polsko jedna z nejhorších obav, povede k tomu, že se NATO zapojí a území ubrání. Tato Bidenova slova utonula v potlesku.
Proslov ruského prezidenta, ve kterém označil za hlavního protivníka Spojené státy a jejich spojence, svědčí o tom, že Vladimir Putin je stále zavřený v bunkru a své fantazie pokládá za realitu. Se šílencem ale není možné vést jednání, napsal dnes polský list Gazeta Wyborcza v komentáři k dnešnímu projevu o stavu země, jejž ruský vůdce přednesl před členy parlamentu a dalšími členy vládnoucí elity.
Výklad okolností vedoucích k válce na Ukrajině, jak o nich mluvil ruský prezident Vladimir Putin, se velmi liší od reality, řekl dnes zvolený český prezident Petr Pavel. V rozhovoru na stanici CNN v pořadu Christiane Amanpourové tak reagoval na dnešní projev ruského prezidenta, který obvinil Západ z rozpoutání války na Ukrajině a ze snahy zničit Rusko.
Jednání o dodávce italských stíhaček Ukrajině není na stole, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Itálie ale zvažuje poskytnutí dalších zbraní pro protivzdušnou obranu.
"Doufáme, že Putin své unáhlené rozhodnutí pozastavit účast Ruska na smlouvě Nový START přehodnotí," uvedl dnes mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. Putin podle Londýna tímto krokem ohrožuje globální bezpečnost jen kvůli politickému prospěchu.
Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil dnes při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin.
Smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv.
Před Bidenem vystoupil na pódiu polský prezident Andrzej Duda, který vyzval lídry všech zemí Evropy a NATO, aby vytrvali v podpoře Ukrajiny a dodávali napadené zemi vojenskou pomoc. "Neváhejte, nemějte strach," prohlásil Duda před několika stovkami diváků. Ukrajina podle něj musí válku vyhrát a Rusko musí být potrestáno za "imperiální ambice".
Biden v řeči popisoval "zvěrstva" páchaná ruskými jednotkami na Ukrajině, od nichž "nikdo nemůže odvrátit zrak". Rusové podle něj útočí na civilisty a kradou ukrajinské děti ve snaze ukrást zemi budoucnost. Biden se podobně jako při loňském projevu ve Varšavě obrátil i přímo na Rusy se vzkazem, že Západ před ruskou invazí nechystal útok na jejich vlast a nesnaží se Rusko ovládnout.
"Nikdo by o tom neměl pochybovat. Naše podpora Ukrajiny nepoleví. NATO nebude rozděleno a my nepodlehneme únavě… Ukrajina pro Rusko nikdy nebude vítězstvím. Nikdy," prohlásil Biden na pódiu v zahradách Královského zámku v polské metropoli.
Podle šéfa Bílého domu se před rokem svět připravoval na pád Kyjeva, po roce války ovšem ukrajinské hlavní město zůstává svobodné, zatímco NATO je "více sjednocené než kdy dřív".
Spojené státy a další země nepoleví v podpoře Ukrajiny a Rusko ve své válce proti sousední zemi nikdy nezvítězí. S takovým vzkazem dnes vystoupil americký prezident Joe Biden, který téměř rok po ruské invazi při projevu ve Varšavě vyzdvihoval odvahu Ukrajinců a jednotu Severoatlantické aliance. Rusům vzkázal, že Západ se je nesnaží ovládnout.
Nejvyšší čínský diplomat Wang I dnes v Moskvě označil čínsko-ruské vztahy za "pevné jako skála". V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který označil Peking za prioritu ruské zahraniční politiky a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu.
Desítky osobností veřejného života v Rakousku vyzvaly v otevřeném dopise prezidenta Alexandera Van der Bellena a další představitele, aby zahájili vážně míněnou debatu o zahraniční a bezpečnostní politice země. Za "neudržitelný a nebezpečný" označili v kontextu ruské invaze na Ukrajinu stav, kdy Rakousko zachovává svou vojenskou neutralitu. "Rakousko dělá, jako by se svět zastavil 23. února 2022. Naše ústavní základy a bezpečnostní doktríny jsou zastaralé," uvádí se v dopise, k němuž se podle listu Wiener Zeitung připojilo na 90 zahraničněpolitických a bezpečnostních expertů a jiných význačných osobností Rakouska. Autoři si stěžují, že na jejich předchozí výzvy k diskusi o bezpečnosti země politická reprezentace nereagovala.
Polský prezident dnes zdůraznil, že Polsko je v bezpečí díky přítomnosti amerických ozbrojených sil. Vyzdvihl také, že pondělní Bidenova návštěva Kyjeva bylo "neuvěřitelné gesto". Ukázala podle něj, že svobodný svět na Ukrajinu nezapomněl. Ruský prezident Vladimir Putin se naopak podle Dudy rozhodl způsobit katastrofu a bezpečnostní, ekonomickou a humanitární krizi.
I na dnešním jednání s Dudou Biden ujistil, že podpora Ukrajiny ze strany USA zůstává silná. "Jak jsem sdělil prezidentu Zelenskému, když jsme spolu hovořili včera v Kyjevě, mohu s hrdostí říct, že naše podpora Ukrajině zůstává neochvějná," řekl dnes Biden.
Biden zdůraznil, že pro USA je vztah s Polskem zásadní. Biden jednáním s Dudou zahájil oficiální program své dvoudenní návštěvy Polska. Vpodvečer má vystoupit s projevem, v němž podle očekávání znovu potvrdí závazek pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Kyjev americký prezident překvapivě navštívil v pondělí a v ukrajinské metropoli se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je důležitým znamením závazku Spojených států vůči bezpečnosti v Evropě. Řekl to dnes polský prezident Andrzej Duda na jednání se svým americkým protějškem ve Varšavě. "Vaše návštěva je důležitým projevem bezpečnosti, znamením odpovědnosti za bezpečí světa a Evropy. Amerika dokáže udržet světový pořádek," řekl podle agentury Reuters Duda Bidenovi na dvoustranné schůzce. Dodal, že si přeje ještě větší spolupráci mezi Evropou a USA v bezpečnostních a hospodářských záležitostech.
Analýza Aktuálně.cz: Z Putina strach nešel. Do silného lídra, který vítězí, měl v projevu daleko.
"Na Rusko nikdo nezaútočil. Rusko je agresor," reagoval na Putinův projev generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Země Evropské unie snížily od srpna do ledna spotřebu plynu ve srovnání s průměrem předchozích pěti let o 19,3 procenta, překonaly tak stanovený cíl úspor.
Americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje napsal, že čínský prezident Si Ťin-pching se "v nejbližších měsících" chystá na oficiální návštěvu Moskvy.
"Naše podpora Ukrajině trvá a náš vztah s Polskem má pro nás zásadní význam," řekl americký prezident Joe Biden ve Varšavě.
"Putin rozhodnutím zaútočit na Ukrajinu způsobil katastrofu. Obrovskou humanitární, ekonomickou a bezpečnostní krizi," řekl polský prezident Andrzej Duda ve Varšavě po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k národu osočil Západ, že rozpoutal válku na Ukrajině. Připustil také, že se Rusko nachází v obtížné situaci.
- Rusko pozastavilo svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
- Americký prezident Joe Biden zahájil návštěvu Polska, kam se vydal po neohlášené návštěvě Ukrajiny.
- Biden oznámil, že Ukrajina dostane nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů, tedy zhruba 11 miliard korun.
Čeští odborníci jsou připraveni pomoct Ukrajině na cestě k její obnově, poskytnout mohou například svou expertizu jaderné energetiky či rostlinné genomiky. Řekla to předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že akademie podpořila ukrajinské vědce hned na začátku války mimo jiné nabídkou pracovních pozic.
Šest mrtvých a dvanáct zraněných si vyžádalo úterní ruské ostřelování Chersonu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová označila Putinův projev za propagandu, podle ní ruský prezident neřekl nic konstruktivního.
Ruské rozhodnutí pozastavit účast v dohodě omezující počet jaderných hlavic má americký ministr zahraničí Antony Blinken za nezodpovědné. USA jsou připraveny o zbraních jednat.
Polský prezident Andrzej Duda ve Varšavě přivítal amerického prezidenta Joea Bidena. Mají jednat o bezpečnosti v Polsku a Evropě v kontextu ruské agrese.
Putin dal jasně najevo, že se chystá na pokračování války, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. NATO udělá vše, aby zajistilo Ukrajině dostatek zbraní a munice, dodal.
Evropská unie by měla najít účinnější nástroje proti stále častějšímu obcházení sankcí, které mají omezit zdroje ruského režimu k financování války na Ukrajině. Dvanáct unijních zemí včetně Německa, Francie či Česka sepsalo dokument vyzývající k větší spolupráci orgánů a využívání pák obchodu a jednotného trhu ve snaze zabránit firmám obcházet sankce. Ve hře je také zřízení evropského orgánu pro dohled nad dodržováním sankcí, které navrhuje Nizozemsko.
EU by proto měla posílit spolupráci celních a daňových úřadů, zpravodajských služeb či dalších orgánů, aby obcházení sankcí znemožnila. Unie by také měla v případě masivního obcházení sankcí, do něhož budou zapojeny některé státy, zvážit využití obchodních pák vůči těmto zemím.
"Měli bychom vyslat jasný signál lidem a subjektům ve třetích státech. Poskytování hmotné podpory ruské armádě a obrannému průmyslu bude mít vážné důsledky v otázce jejich přístupu na jednotný trh EU," citovala agentura z dopisu.
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo americkou velvyslankyni, Moskva viní USA z rozšiřujícího se zapojení do ukrajinských vojenských akcí.
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, uvedl Putin. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.
Charita ČR a její jednotlivé složky poslaly na pomoc Ukrajině, která je rok ve válce vyvolané Ruskem, zhruba 165 milionů korun z veřejné sbírky. Na Ukrajinu charita poslala 11 kamionů s materiální humanitární pomocí, zdravotnické vybavení v hodnotě zhruba 3,5 milionu korun a nyní zajišťuje ubytování ukrajinským uprchlíkům. Novinářům to dnes řekli zástupci Charity ČR.
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil Putin.
Ukrajina nyní nemá příliš možností a prostředků k tomu, aby Rusy vytlačila z celého svého území, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Existenčně důležité bude podle něj pro Ukrajinu odolat současné a chystané ofenzivě Rusů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK. Od zahájení vojenského útoku Ruska na Ukrajinu uplyne v pátek rok.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek vystoupí na Valném shromáždění OSN v New Yorku s projevem na podporu Ukrajiny.
Putin ruskou agresi na Ukrajině označil termínem "válka", přestože obvykle o ní hovoří jako o speciální vojenské operaci.
"To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo," prohlásil Putin v projevu, v němž se podle dřívějších očekávání pokusil obhájit ruský vpád na Ukrajinu. Zdůraznil, že Západ, který se podle něj Rusko snaží zničit, ale nemůže uspět.
"Musí pochopit, že porazit Rusko na bojišti nelze," uvedl Putin.
Putin v projevu slíbil větší sociální podporu rodinám padlých vojáků.
"Existence naší země je v sázce," řekl Putin. Západ chce podle něj zničit ruskou ekonomiku, ale ta je prý silná.
Putin prohlásil, že válku začal Západ a že dalším terčem bude Sevastopol na Krymu. Západ podle něj mění lokální konflikt na globální.
"Chtěli jsme dosáhnout osvobození Donbasu mírovou cestou, ale Ukrajina jednala se Západem o dodávkách zbraní. Západ se rozhodl pro jinou cestu," řekl ruský prezident.
Nacházíme se v obtížné situaci, uvedl Putin ve svém projevu k oběma komorám ruského parlamentu.
Pravidelná denní svodka britské vojenské rozvědky.
Den velkých válečných projevů. V Moskvě vystoupí Putin, ve Varšavě Bidenhttps://t.co/KU4H6oeyFr pic.twitter.com/AKJlpaDY13
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 21, 2023
Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenj Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany, že brání dodávkám munice pro wagnerovce. Podle něj se takové chování rovná zradě. Wagnerovci útočí na Ukrajině na město Bachmut. Prigožin obvinil ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, že se jeho žoldnéřskou skupinu pokoušejí zničit.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka považuje za svou prioritu v čele armády její bojeschopnost. Velitelé se mají zcela vážně připravovat na boj, řekl.
Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru. Na dnešním velitelském shromáždění v sídle ministerstva obrany v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Členství v Severoatlantické alianci (NATO) označil za nejlepší možné odstrašení, které snižuje pravděpodobnost hrozeb.
V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů pro zbraně, které jsou již dnes v ruském dosahu. "Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště zabíjet jeho vojáky. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana České republiky se okamžitě obrátí naruby, všechno bude jinak," uvedl. Považuje za nutné nic si nenalhávat a veřejnost o tom informovat.
Švýcarsko naráží v Evropě na kritiku kvůli tomu, že odmítá povolit reexport svých zbraní na Ukrajinu. Odvolává se na neutralitu. Někteří švýcarští politici a také zbrojaři ale volají po změně.
Válka na Ukrajině vloni stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů. Uvedl to list Rheinische Post s odvoláním na studii Kolínského institutu pro ekonomický výzkum.
Soud v ruské Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou poslal na tři a půl roku za mříže dva muže za přípravu sabotáže na trati, po níž se přesouvaly vojenské vlaky. Podle ruských médií je to poprvé od loňského začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu, kdy v Rusku soud vynesl trest za sabotáž. S odvoláním na tajnou službu FSB o tom informovala agentura TASS.
Muži podle tajné služby plánovali před průjezdem vlaku poškodit část trati, aby tím pomohli ukrajinským ozbrojeným silám. To by vedlo k vykolejení vlaku a poškození vojenské techniky a ztrátám mezi vojáky, uvedla také FSB. Muži byli zadržení v březnu minulého roku.
Americký prezident Joe Biden dnes zahajuje dvoudenní návštěvu Polska, kam dorazil po překvapivé pondělní cestě do Kyjeva.
Podle Bílého domu se Biden setká ve Varšavě se svým polským protějškem Andrzejem Dudou a odpoledne vystoupí v Královském zámku s projevem, v němž podle očekávání potvrdí závazek pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Podle Dudovy kanceláře Polsko od Bidenovy návštěvy očekává posílení východního křídla NATO.
Čínský ministr zahraničí Čchin Kang vyzval západní země, aby "přestaly rozdmýchávat" válku na Ukrajině, a vyjádřil znepokojení Pekingu ohledně stupňování ukrajinské krize. Informovala o tom agentura Kjódó.
"Vyzýváme jisté země, aby okamžitě přestaly rozdmýchávat oheň, přestaly svalovat vinu na Čínu a přestaly opakovat: Ukrajina dnes, Tchaj-wan zítra," prohlásil Čchin ve svém projevu na téma světové bezpečnosti, který pronesl krátce před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu.
Rusko se v posledních měsících snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Podle agentury Reuters o tom informovala nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Reakci Moskvy Reuters nepřinesl. Švédská vojenská zpravodajská služba uvedla, že bezpečnostní situace v severských zemích a v Evropě je po ruské invazi na Ukrajinu nejvážnější od začátku 80. let minulého století.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v pondělí po setkání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě ujistila, že Ukrajina může spoléhat na Itálii, a to i přes názorové rozdíly ve vládní koalici. Informovala o tom polská média i zahraniční agentury. Ukrajina se už téměř rok brání ruské invazi.
Americký prezident Joe Biden v pondělí večer přicestoval do Polska, napsala agentura PAP. Biden ve stejný den ráno zavítal na neohlášenou návštěvu Kyjeva, odkud přijel do Polska vlakem. O tom, že Biden překročil polské hranice, informoval PAP náměstek ministra zahraničí Piotr Wawrzyk. Na nádraží ve městě Przemyśl na východě Polska čeká na prezidenta kolona automobilů. V pondělí večer má letoun Air Force One, který podle polských médií čeká na letišti Rzeszów, dopravit Bidena do Varšavy.
Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí, řekl po jednání ministrů zahraničí členských zemí šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.
Navalnyj v předvečer prvního výročí invaze uvedl, že "nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině" zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako "dobyvatel" a "sběratel zemí". "Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná," míní.
Nový balík americké vojenské pomoci pro Ukrajinu zahrnuje munici do raketometů HIMARS, protitankové střely Javelin či radary pro monitorování vzdušného prostoru, uvedlo americké ministerstvo obrany. Hodnota nové várky vojenského materiálu činí na 460 milionů dolarů, tedy více než deset miliard korun.
Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Kyjevě potvrzuje vůli Spojených států podpořit Ukrajinu, která se brání Rusku, uvedl Marcin Przydacz z polské prezidentské kanceláře.
"Svou přítomností v Kyjevě prezident Joe Biden potvrdil americký závazek další podpory Ukrajiny a víru ve vítězství," uvedl Przydacz, kterého cituje polská tisková agentura PAP. "Vítáme nové oznámení Spojených států o vojenské pomoci, protože nás posouvá blíž k míru."
USA informovaly ruskou stranu o návštěvě prezidenta Joea Bidena v Kyjevě několik hodin předem, řekl agentuře Reuters bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
Kyjev dnes z polského vzdušného prostoru kvůli Bidenově návštěvě sledovala americká výzvědná letadla. Od rána byly hlavní ulice v Kyjevě zavřené, aniž se obyvatelům ukrajinské metropole dostalo oficiálního vysvětlení.
Biden v Kyjevě strávil asi pět hodin, během nichž avizoval další americkou vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů. Z Ukrajiny se má podle médií vydat do Varšavy, kde zůstane až do středy.
"Přijměte, prosím, můj nejhlubší respekt za vaši odvahu a vedení. Sláva Ukrajině! Joe Biden."
Ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov zveřejnil text, který v Kyjevě americký prezident napsal do pamětní knihy.
🇺🇦🇺🇸Grateful for support, Mr.Biden! It’s a great honor ti welcome @POTUS to Kyiv! 🇺🇦🇺🇸
— Oleksandr Kubrakov (@OlKubrakov) February 20, 2023
@USAmbKyiv#StandWithUkraine pic.twitter.com/C1OC6FKmjW
Americký prezident Joe Biden podle reportérů, kteří s ním cestovali, opustil Kyjev, informuje stanice CNN.
Pondělní cesta amerického prezidenta Joea Bidena do Kyjeva vysílá Rusku jasný signál, že se ho "nikdo nebojí". V reakci na návštěvu šéfa Bílého domu v ukrajinské metropoli to podle agentury Reuters uvedl v prohlášení ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který cestu označil za historickou.
"Tato návštěva je vítězstvím ukrajinského lidu a prezidenta (Volodymyra) Zelenského. Odehrála se navzdory všemu a v zájmu ukrajinského vítězství a celého svobodného světa. Je to jasný signál bažině - nikdo se vás nebojí," sdělil šéf ukrajinské diplomacie. Moskva zatím oficiálně na cestu Bidena do Kyjeva nereagovala.
Ukrajinská prezidentská kancelář mezitím zveřejnila záběry z návštěvy:
Historic. Timely. Brave. I welcomed @POTUS in Kyiv as Russian full-scale aggression approaches its one-year mark. I am thankful to the U.S. for standing with Ukraine and for our strong partnership. We are determined to work together to ensure Ukraine’s victory. pic.twitter.com/EPtH3fLWWD
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 20, 2023
Ve veřejném harmonogramu Bidenových aktivit návštěva Kyjeva nefigurovala a představitelé Bílého domu minulý týden několikrát zdůraznili, že cesta hlavy státu na Ukrajinu se neplánuje. Naposledy se ale americký prezident ukázal na veřejnosti v sobotu večer, kdy šel ve Washingtonu na večeři se svojí ženou Jill.
Bílý dům pak podle deníku The New York Times v neděli večer zveřejnil Bidenův pondělní harmonogram, podle něhož měl být prezident dnes ještě ve Washingtonu a až večer se vydat do Varšavy, kde se podle dřívějších zpráv médií měl setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V době, kdy Bílý dům harmonogram zveřejnil, byl jeho šéf ale už ve Varšavě. Odtud se vlakem vydal do Kyjeva.
Dnešní příjezd amerického prezidenta Joea Bidena do Kyjeva se do poslední chvíle držel v tajnosti, uvádí stanice CNN. Biden odletěl prezidentským speciálem Air Force One z Andrewsovy základny pod rouškou tmy v neděli ve čtvrt na pět ráno místního času. Novináři, kteří s ním letěli, nemohli mít s sebou žádná zařízení. Bílý dům dokonce zveřejnil na dnešek harmonogram, podle něhož měl být prezident ve Washingtonu, povšiml si deník The New York Times.
Japonský premiér Fumio Kišida oznámil, že Japonsko poskytne finanční pomoc ve výši 5,5 miliardy dolarů.
Německá vláda uvítala Bidenovu návštěvu v Kyjevě. Mluvčí Steffen Hebestreit uvedl, že jde o "dobrý signál". Více ale cestu amerického prezidenta nekomentoval.
Podívejte se na fotografie z Bidenovy návštěvy.
"V době, kdy se blíží výročí ruské brutální invaze na Ukrajinu, jsem se dnes setkal s prezidentem Zelenským v Kyjevě a ujistil ho o našem neochvějném závazku vůči demokracii, suverenitě a územní integritě Ukrajiny," napsal na Twitteru Joe Biden.
As we approach the anniversary of Russia’s brutal invasion of Ukraine, I'm in Kyiv today to meet with President Zelenskyy and reaffirm our unwavering commitment to Ukraine’s democracy, sovereignty, and territorial integrity.
— President Biden (@POTUS) February 20, 2023
Joe Biden není jediným světovým politikem, který letos navštívil Ukrajinu. První únorový pátek byli v Kyjevě také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel. V poslední době navštívili Kyjev také izraelský ministr zahraničí Eli Kohen, německý ministr obrany Boris Pistorius a primátoři či starostové Prahy, Varšavy, Bratislavy a Budapešti.
Zelenskyj k Bidenově návštěvě řekl, že jde o velmi důležité gesto podpory pro všechny Ukrajince.
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s Joem Bidenem probírali zbraně dlouhého doletu. Biden poté oznámil, že Ukrajina dostane nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů (asi 11 miliard korun). Jeho součástí bude i munice do raketometů HIMARS.
Záběry z Bidenovy návštěvy Kyjeva:
More footage of Biden in #Kyiv, walking with President Zelenskyy pic.twitter.com/4vHMg6mi8q
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) February 20, 2023
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Americký prezident Joe Biden dorazil do Polska, kam se vydal po neohlášené návštěvě Ukrajiny.
- Biden oznámil, že Ukrajina dostane nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů, tedy zhruba asi 11 miliard korun.
- Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u sedmi obcí na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Evropská unie musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí, řekl po šéf diplomacie EU Josep Borrell.
Bidenovu neohlášenou návštěvu Kyjeva potvrdila oficiálně i britská televize BBC. Americký prezident dorazil v pondělí ráno vlakem.
Americký prezident Joe Biden se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.
Red alert in Kyiv and across Ukraine pic.twitter.com/ceFMYcZ1hU
— Liveuamap (@Liveuamap) February 20, 2023
Kyjev skutečně s nejvyšší pravděpodobností navštívil americký prezident Joe Biden.
Biden’s here — on walkabout in central Kyiv. pic.twitter.com/l9uus74Dke
— Oliver Carroll (@olliecarroll) February 20, 2023
V Kyjevě a na většině území Ukrajiny se rozezněl letecký poplach. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
On Khreshchatyk - the main street of Kyiv - now; it’s completely closed for traffic. It’d be quiet, if it wasn’t for a deafening air raid siren. pic.twitter.com/pwdaFzGIGP
— Jimmy Rushton (@JimmySecUK) February 20, 2023
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba zrušil plánovanou návštěvu Bruselu, kde měl jednat s šéfy diplomacií členských států EU.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Melnyk prohlásil, že se v Kyjevě "chystá překvapení". Novináři spekulují, že do města dorazil americký prezident Joe Biden.
#Ukraine Deputy Foreign Minister Andriy Melnyk: "A surprise is being prepared in Kyiv in connection with the visit of high-ranking foreign guests"
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) February 20, 2023
Biden, you there?
Další záběry z Kyjeva:
Jedna z mnoha uzavírek v centru Kyjeva.
— Michal Kubal 🇨🇿 (@MichalKubal) February 20, 2023
V pozadí chrám Archanděla Michaela, dnes, na výročí Nebeské setniny, tam lidi přicházejí klást květiny na památku obětí z Majdanu. Dneska je místo uzavřené pic.twitter.com/9wWtY4tqAd
V ukrajinských médiích se šíří informace, že do Kyjeva přijel významný americký politik. Podle některých sám prezident Joe Biden. V centru ukrajinské metropole a okolo ambasády USA platí zpřísněná bezpečnostní opatření.
Bidena čeká tento týden také návštěva Polska, jeho přílet se předpokládá ráno v úterý 21. února. I provoz ve Varšavě bude omezen.
Po Kyjevu se prohánějí vládní kolony, centrum skoro uzavřené, velké zácpy. Že by Joe dorazil? Video by Trucha. pic.twitter.com/AoNxKpR5AX
— Martin Dorazín (@mdorazin) February 20, 2023
Britské ministerstvo obrany ve svém dnešním shrnutí dění na Ukrajině informuje o ruských ztrátách na východě země:
Rok po vpádu Ruska na Ukrajinu má většina Čechů prozápadní postoj, ukázal průzkum. Události sledujeme online 👉🏻 https://t.co/9IzJ7ijWtW pic.twitter.com/4fFdo9nWxg
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 20, 2023
Podle místních úřadů je v Charkově asi osm tisíc poškozených budov, polovina z nich je zcela zničených. Toto číslo nicméně zahrnuje velké rezidenční domy s množstvím bytů i menší jednopatrové domy. "Je tu hodně budov s rozbitými okny, která jsou jen provizorně zakrytá kvůli zimě," popisuje Zubarová, šéfka organizace Maidan Monitoring Information Center, která se snaží dokumentovat ruské válečné zločiny v Charkově a Charkovské oblasti. Když útoky míří na energetická zařízení, často se pak části města na nějakou dobu ocitnou bez elektřiny, tepla či vody. Ve druhém největším ukrajinském městě se přitom teploty v uplynulých dnech pohybovaly kolem minus pěti stupňů, noci pak byly ještě chladnější.
Mnoho lidí v Charkově se bojí, že ze severu z Ruska přijde nový velký útok na město. I proto někteří Charkov opouštějí, říká Ukrajinka Natalija Zubarová. I v posledních dnech město na východě Ukrajiny zasáhlo několik raketových útoků, často byly vyhlašovány letecké poplachy a následně se ozvalo několik výbuchů. "Tyto raketové útoky byly velmi hlasité a myslím, že právě i to přispělo k panice mezi lidmi," dodává Zubarová.
Přehled událostí:
- Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá.
- Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z přípravy provokace, v níž by na Moskvu svalila obvinění za "hrubé narušení" jaderné bezpečnosti.
- Rusko používá sexuální násilí jako zbraň, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.
Přijímání uprchlíků z Ukrajiny vidělo v lednovém průzkumu jako správné 60 procent lidí v Česku. Podíl se tak vrátil na úroveň z konce loňského května, na přelomu srpna a září takto smýšlelo 57 procent lidí. Vůbec nejvíc lidí přijímání ukrajinských uprchlíků podporovalo hned po začátku ruské agrese, na začátku loňského dubna se takto vyjádřilo 70 procent Čechů.
Prozápadní postoj podporující aktivitu v konfliktu na Ukrajině, tedy alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska, má 28 procent lidí. Prozápadně s podporou pasivity, tedy odmítáním aktivity vojáků NATO, se vyslovilo 24 procent. Dalších 34 procent lidí zařadili autoři průzkumu mezi nejisté, kteří si do budoucna přejí především středovou pozici. Dezinformovaných je podle průzkumu devět procent lidí, pět procent je silně proruských. "Nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky," uvedli autoři průzkumu.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky dnes poskytl projekt České zájmy v EU. Členství Česka v unii ovlivňuje mezinárodní bezpečnost Česka pozitivně podle víc než poloviny Čechů, ukázal také průzkum, který se uskutečnil v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami.
Dalšími zeměmi, které budou kvůli účasti ruských a běloruských sportovců a výhradám k vedení Mezinárodní boxerské asociace (IBA) bojkotovat březnové mistrovství světa žen, jsou Nizozemsko a Švýcarsko. Uvedla to agentura Reuters. Jako jedna z prvních po iniciátorech bojkotu z USA oznámila neúčast na akcích IBA Česká boxerská asociace
Při dnešním ruském ostřelování obcí v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dnes o život přišli tři civilisté z jedné rodiny. Další zásah způsobil škody na energetické infrastruktuře, informovaly ukrajinské úřady.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z přípravy provokace, v níž by na Moskvu svalila obvinění za "hrubé narušení" jaderné bezpečnosti. Úřad nevysvětlil, jak k tomuto závěru došel, ani ho nepodložil žádnými důkazy.
Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl v rozhovoru pro francouzskou televizi France 24, že kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo, jeho další útoky by směřovaly proti Moldavsku, Polsku a pobaltským státům.
V okupovaném Melitopolu nutí Rusy dosazené vedení města děti ve školách, aby psaly dopisy ruským vojákům. Uvedl to bývalý starosta města Ivan Fedotov, který s okupanty odmítl spolupracovat.
Běloruský nezávislý zpravodajský web Naša Niva napsal, že smrt běloruského ministra zahraničí Uladzimira Makeje 26. listopadu byla sebevraždou. Web to má potvrzené z lékařských i politických zdrojů. Běloruský režim žádnou příčinu smrti nezveřejnil.
Válka na Ukrajině bude podle Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) stát německou ekonomiku do konce letošního roku kolem 160 miliard eur, což odpovídá zhruba čtyřem procentům HDP.
"Rusko používá sexuální násilí jako zbraň. Toto násilí proti ukrajinským občanům se objevuje všude, kam se agresoři dostali," uvedl na bezpečnostní konferenci v Mnichově ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Ukrajina podle něj zřídí Centrum pro zločiny agresorů, které bude shromažďovat informace a svědectví. Centrum by se mělo stát základem pro práci pozdějšího tribunálu pro ruské válečné zločiny na Ukrajině.
V moldavské metropoli Kišiněvě uspořádala protivládní protest proruská opozice. Žádá demisi prezidentky Maiy Sanduové. Prezidentka minulý týden varovala, že Moskva organizuje v Moldavsku převrat.
📽️The planned anti-government protests have begun in Chisinau, the capital of Moldova . Police is monitoring the situation closely.#Moldova pic.twitter.com/6KBc9MSC31
— MilitaryLand.net (@Militarylandnet) February 19, 2023
Ukrajina nemá dostatek munice. Tu jí musí Západ dodávat především, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Francie dodá Ukrajině první kusy tanků AMX-10 RC už na konci příštího týdne. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsal ukrajinský zpravodajský server Hromadske.
Čečenský prezident Ramzan Kadyrov oznámil, že vytvoří svoji vlastní soukromou armádu. Prý to ale bude až tehdy, když opustí státní službu. Jeho soukromá armáda prý bude podobná té, jakou má Jevgejin Prigožin, zakladatel a šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že Čína podle USA už Rusku jistou vojenskou podporu - nikoliv ovšem zbraně a munici - poskytla. "Byli jsme svědky toho, že čínské firmy ruské vojenské snažení podpořily vojenským vybavením, samozřejmě v Číně neexistuje skutečný rozdíl mezi soukromými společnostmi a státem. Čeho se obáváme nyní, je, že Čína zvažuje i poskytnutí zbraní a munice," uvedl Blinken, který má dnes na programu návštěvu Turecka, kam vyrazil z Mnichovské bezpečnostní konference.
V Mnichově se Blinken setkal s vysokým čínským diplomatem Wang Im, kterého "varoval před následky, pokud by Čína Rusku poskytla materiální pomoc pro invazi" na Ukrajinu
USA se obávají, že Čína zvažuje, že Rusku poskytne pro boje na Ukrajině vojenské vybavení včetně zbraní a munice, řekl televizi CBS americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu v televizním projevu řekl, že Maďarsko uznává právo Ukrajiny na sebeobranu, ale bylo by špatné nadřazovat zájmy Ukrajiny nad zájmy Maďarska. Zopakoval, že jeho vláda nesouhlasí ani s vojenskou pomocí Ukrajině, ani s ekonomickými sankcemi vůči Rusku.
Italská premiérka Giorgia Meloniová přijede v pondělí do Kyjeva. Oznámí při této příležitosti nové dodávky italských zbraní pro ukrajinskou armádu.
V okupovaném Berďjansku na pobřeží Azovského moře hoří budova, kterou Rusové používají jako vojenskou nemocnici. Informuje o tom deník Ukrajinska Pravda.
Ruská raketa zasáhla dům, autobusovou zastávku a projíždějící dodávku ve městě Chmelnyckyj západně od Kyjeva.
"Jediné, čemu Rusko rozumí, je síla. S Ruskem nelze vyjednávat, pokud mu neukážete, že jste schopni se bránit," řekl v Mnichově estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Šéf unijní diplomacie Joseph Borrell na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil návrh Estonska na celoevropský společný nákup munice.
Poznáte houfnici od tanku? Vyzkoušejte si náš kvíz o zbraních.
Na východoukrajinské město Družkivka dnes dopadlo několik ruských raket. Na Telegramu o tom informoval gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Střely podle něj poškodily dva obytné domy, oběti ale zatím žádné hlášeny nejsou.
Družkivka leží v Doněcké oblasti jižně od Kramatorsku. Podle webu Ukrajinska pravda se ale nyní nachází relativně daleko od frontové line. Kyrylenko uvedl, že se město, které mělo před válkou zhruba 60 000 obyvatel, přesto stává často terčem ruského ostřelování.
Ukrajinska pravda rovněž informovala, že byl dnes ráno v oblastech ve východní části Ukrajiny vyhlášen letecký poplach. Odvolán byl zhruba po půl hodině. Že by na některých místech Ukrajiny dnes skutečně dopadly rakety, ukrajinská média neuvádí.
Stát za loňský rok zaplatil pojišťovnám za uprchlíky z Ukrajiny pojistné ve výši 4,49 miliardy korun. Běženci čerpali zdravotní péči za zhruba 1,9 miliardy korun, na osobu zhruba polovinu proti Čechům. Rozdíl, asi 2,6 miliardy korun, zůstane zdravotním pojišťovnám. Vyplývá to z vyjádření ministerstev financí, zdravotnictví a zdravotních pojišťoven pro ČTK. Nárok na zdravotní pojištění mají uprchlíci, kteří v tuzemsku získali vízum dočasné ochrany. Dospělým stát pojistné platí po dobu 150 dní. Dětem, seniorům nebo matkám pečující o malé děti po dobu platnosti víza.
"Odhad zvýšené platby státu veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky za loňský rok činí 4,49 miliardy korun. Současně se ale dařilo je efektivně zapojovat na trhu práce, díky čemuž rostlo inkaso daní a pojistného," uvedl na dotaz ČTK Stefan Fous z ministerstva financí.
"Jsem rád, že jsme se jako stát dokázali v rámci systému postarat o ukrajinské uprchlíky, nabídnout jim zdravotní péči a neohrozit tím kvalitu a dostupnost péče pro české občany," řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Práci v Česku mělo na konci ledna 94 400 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem si za poslední rok našlo místo 190 400 lidí s vízem k dočasné ochraně. Někteří už se vrátili do vlasti nebo ze zaměstnání odešli. Uvedla to mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Upřesnila, že sedm z deseti pracovníků jsou ženy. Nejčastěji uprchlíci obsazují pozice s nižší kvalifikací. Uplatnění v odborných profesích brání hlavně jazyková bariéra. Experti doporučují posílit kurzy češtiny a urychlit uznávání vzdělání.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že uprchlíci zaplatili do konce loňska státu na odvodech téměř osm miliard korun.
O roční prodloužení dočasné ochrany v Česku do konce března 2024 dosud požádalo přes 200 000 lidí, kteří z Ukrajiny uprchli před ruskou invazí. Uvedla to mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Lidé se pro prodloužení ochrany, která jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce, musí elektronicky zaregistrovat do konce letošního března. Vnitro za uplynulý rok poslalo na pomoc Ukrajině dary za zhruba 150 milionů korun.
Česko udělilo od invaze Ruska na Ukrajinu, která začala před rokem, lidem z Ukrajiny téměř 500 000 víz k ochraně, většinou ženám a dětem. Přesný počet uprchlíků v Česku není znám, poslední odhady hovořily zhruba o 300 000. Se zjištěním přesnějších údajů by úřadům měla pomoci právě registrace k prodloužení ochrany.
Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, loni do země napadené Ruskem vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun, sdělil David Jareš z odboru komunikace ministerstva obrany. Česko za svou pomoc získalo v lednu první kompenzaci z Evropské unie, peníze určené na modernizaci armády přislíbily také Spojené státy.
Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci nekonkretizuje, podle dostupných informací na Ukrajinu poslal kromě munice či ručních palných zbraní i těžkou techniku včetně tanků nebo bitevních vrtulníků. "Postup Západu musí být jednotný a účinný. To znamená, že naše kolektivní pomoc Ukrajině bude nejen nadále pokračovat, ale že ji urychlíme a navýšíme, ať už jde o dodávky munice, náhradních dílů, nebo oprav techniky," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov obvinil USA, že se snaží ospravedlnit své snahy o rozdmýchávání krize na Ukrajině tím, že viní Rusko ze zločinů proti lidskosti. Uvedla to dnes agentura TASS.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila, že Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, během invaze páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Varovala, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat, protože spravedlnosti musí být učiněno zadost. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.
"Vnímáme tyto výroky jako bezprecedentní pokus démonizovat Rusko v rámci hybridní války, která proti nám byla rozpoutána," řekl podle TASS Antonov. "Není pochyb o tom, že účelem těchto útoků Washingtonu je ospravedlnit vlastní akce, které podněcují ukrajinskou krizi," dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotním rozhovoru s francouzskými médii prohlásil, že si přeje porážku Ruska ve válce proti Ukrajině, nechce ale, aby bylo Rusko rozdrceno. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Podle něj Macron zároveň vyzval západní země ke zvýšení vojenské podpory Kyjevu a uvedl, že je připraven na vleklou válku.
"Chci, aby bylo Rusko na Ukrajině poraženo a aby Ukrajina byla schopna bránit své pozice," uvedl Macron v rozhovoru s listem Le Journal du Dimanche. Zároveň ale kritizoval ty, kdo si přejí rozšíření války na ruské území s cílem "rozdrtit" Rusko.
"Na rozdíl od některých lidí si nemyslím, že musíme mít za cíl totální porážku Ruska, útoky na Rusko na jeho vlastní půdě," podotkl Macron. "Tito lidé chtějí především Rusko rozdrtit. Francie nikdy nezaujímala takový postoj a nikdy to její postoj nebude," dodal.
Nizozemsko uzavře konzulát v ruském Petrohradě a omezí počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Haagu. Moskva podle něj provádí v zemi špionáž.
Bývalý americký velitel předpokládá, že by Ukrajina mohla dál potlačit ruské síly letos v létě, v závislosti na dodávkách zbraní. Generál David Petraeus to sdělil CNN na Mnichovské bezpečnostní konferenci. "Je možné nepřítele dostat do úzkých a ideálně jej porazit, alespoň lokálně. To by se mohlo podařit letos v létě. Snad by se mohlo podařit prolomit linii, která Rusům podél jihovýchodního pobřeží zajišťuje přístup na Krym," řekl Patraeus, který byl velitelem amerických sil během válek v Afghánistánu a Iráku a později působil také jako hlava CIA. Podle generála by se tak mohlo Ukrajincům podařit Krym izolovat a poloostrov by již pro ruskou stranu nesloužil jako logistická opora. "Pokud by se jim pak podařilo také zničit Krymský most, byli by Rusové opravdu izolovaní," míní Patraeus s tím, že tento scénář by znamenal "úplně jinou dynamiku konfliktu". Potřeba k tomu však podle něj budou také zbraně dlouhého dostřelu.
Při ranním úderu na město Chmelnyckyj na západě Ukrajiny byl zasažen vojenský objekt, autobusová zastávka a zraněni dva civilisté, oznámil šéf oblasti Serhij Hamalij. Tlaková vlna poškodila obytné domy, rozbila stovky oken a poškodila 11 automobilů. V Mykolajivské oblasti byla podle místního gubernátora Vitalije Kima aktivována protivzdušná obrana a v některých regionech včetně Kyjeva úřady preventivně vypnuly proud, aby v případě zásahu nebyla výrazně poškozena infrastruktura.
Evropa a Západ jsou v postoji ke konfliktu na Ukrajině jednotné. To je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského hlavní závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která v bavorské metropoli v neděli skončí. Jednotu podle Lipavského nenarušují ani různé debaty o rozsahu podpory Ukrajině, protože v Mnichově zaznívala jasná slova podpory Kyjevu v jeho boji proti ruské invazi.
"Máme samozřejmě různé debaty, jak Ukrajině pomáhat a co udělat. Někdy je diskuse až příliš teoretická o budoucích scénářích, ale ta hlavní zpráva z Mnichova je, že Evropa zůstává jednotná," řekl Lipavský českým novinářům. "Evropa je jednotná. My jsme jednotní. Západ je jednotný," dodal.
Podle Lipavského není jasné, jak bude konflikt v budoucnu vypadat. "Ale deklarace pomoci jsou silné," řekl. "Klíčové je, aby deklarace byly naplněny konkrétními skutky, ale k tomu slouží jiné formáty, které se tomu intenzivně věnují," uvedl o pomoci západních států Ukrajině.
Ukrajinská armáda chrání Moldavsko před ruskou invazí. Země však potřebuje podporu NATO, aby mohla lépe čelit případným vzdušným útokům či ruské propagandě. Uvedla to moldavská prezidentka Maia Sanduová na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se rovněž setkala se zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem.
"Vidíme hrozby přicházející od různých představitelů Ruska, poslední od ministra zahraničí, který naznačil, že Moldavsko může být další na řadě," uvedla Sanduová. "Ale dokud Ukrajina bude držet ruskou armádu daleko od našich hranic, věříme, že Moldavsko není bezprostředně ohroženo. Ukrajina nás chrání," dodala.
Podle Sanduové však Rusko vede proti její zemi hybridní válku, která se projevuje například v energetice či kybernetických útocích. Zopakovala také tvrzení ze začátku týdne, že se Rusko za pomoci násilných nepokojů a lidí dovezených ze zahraničí pokusí svrhnout moldavskou prozápadní garnituru a dosadit proruskou vládu, kterou by Moskva mohla použít proti Ukrajině.
Neutrální Moldavsko podle Sanduové potřebuje pomoc NATO při budování protivzdušné obrany. Připomněla, že vzdušný prostor Moldavska opakovaně narušily ruské střely mířící na ukrajinské cíle. Moldavsko potřebuje také podporu, aby mohlo čelit kybernetickým útokům a ruské propagandě a dezinformacím. Týká se to zejména sociálních sítí, jejichž mateřské firmy podle Sanduové nereagují na žádosti Moldavska, aby mazaly proválečné příspěvky.
Ve válce na Ukrajině už padlo nebo bylo zraněno na 200 tisíc Rusů, uvedl v Mnichově ministr zahraničí USA Antony Blinken. Více než milion Rusů podle něj opustil svou zemi.
Do ukrajinského hlavního města Kyjeva se dnes vrátil hukot parní lokomotivy. Rusko totiž poničilo velkou část ukrajinské infrastruktury, elektrické lokomotivy proto nahrazují dieslové, a nyní i historické parní soupravy.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken reagoval na slova Kamaly Harrisové o zločinech proti lidskosti páchané Ruskem na Ukrajině. Jedná se podle něj o promyšlený výrok založený na pečlivých analýzách. Připomněl, že ruská strana "popravovala, mučila i znásilňovala" ukrajinské civilisty.
Poradce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a bývalý ministr zahraničí Wang Yi na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že je Peking připravený nabídnout Ukrajině mírová řešení. Čínský návrh podle něj bude respektovat teritoriální suverenitu všech zemí. "Musíme přemýšlet o tom, jak můžeme přispět ke konci války," prohlásil. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však upozornila, že není jasné, zda Čína nejedná ve prospěch Ruska, podobně jako viceprezidentka Spojených států Kamala Harrisová.
Spojenci nyní musí zintenzivnit pomoc Ukrajině a Velká Británie bude první, kdo Kyjevu poskytne zbraně delšího dosahu, řekl britský premiér Rishi Sunak na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Ukrajina podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Za válečné zločiny označila chování ruských vojsk na Ukrajině americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Pachatelé se z nich budou zodpovídat, uvedla. K válce na Ukrajině se na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřili i zástupci NATO a Číny.
- Bývalý americký velitel předpokládá, že by Ukrajina mohla dál potlačit ruské síly letos v létě, v závislosti na dodávkách zbraní. Generál David Petraeus to sdělil CNN na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
- Spojenci nyní musí zintenzivnit pomoc Ukrajině a Velká Británie bude první, kdo Kyjevu poskytne zbraně delšího dosahu, řekl britský premiér Rishi Sunak na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
"Spojené státy formálně uznávají, že Rusko páchá zločiny proti lidskosti. A já říkám, že všichni, kdo se těchto zločinů dopouštějí, a jejich nadřízení, kteří nesou spoluvinu, se budou zodpovídat," prohlásila americká viceprezidentka Kamala Harrisová na Mnichovské bezpečnostní konferenci. "Spravedlnosti musí být učiněno zadost," dodala.
Rusko podle ní donutilo stovky tisíc Ukrajinců odejít z vlasti do Ruska, a to včetně dětí. "Krutě odtrhává děti od rodin," uvedla. Tyto činy, ve kterých Rusko podle ní pokračuje, označila za barbarské a nehumánní.
Prohlášení americké viceprezidentky Kamaly Harrisové o tom, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, přinesl přímo z Mnichovské bezpečnostní konference i reportér Hospodářských novin Martin Ehl.
Rusové na Ukrajině spáchali zločiny proti lidskosti a vy, co jste je spáchali, se za ně budete zodpovídat, říká @KamalaHarris na #MSC2023 Její šéf příští týden jede do Varšavy. USA jsou v čase výročí ruské invaze na 🇺🇦 jasným lídrem Západu. @hospodarky pic.twitter.com/YwyH6S4wtc
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) February 18, 2023
Ruské činy na Ukrajině jsou barbarské a nehumánní, řekla viceprezidentka USA Harrisová. Rusko páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, dodala.
Varovala, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat, protože spravedlnosti musí být učiněno zadost. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.
Napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Mnichovské bezpečnostní konferenci. "Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí," řekl s tím, že se ruský prezident Vladimir Putin nakonec rozhodl pro válku. "Neplánuje mír, ale chce válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků," varoval.
Podle Stoltenberga Rusko nesmí vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy. "Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí," řekl. Bezpečnost podle šéfa NATO není regionální záležitostí, ale globální věcí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se může stát i v Asii. "U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem," dodal.
Bez Severoatlantické aliance by Evropa nebyla v bezpečí, proto je další posílení NATO v zájmu nás všech. V bavorské metropoli to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil v sobotu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. V projevu odsoudil agresivní postoj Ruska a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky napadnout Ukrajinu. Dodal, že Rusko nesmí vyhrát a že Čína bedlivě sleduje, jakou cenu Rusko za svou agresi platí.
Polsko je připravené Ukrajině poskytnout k obraně proti ruské invazi stíhačky MiG-29, ale jen pokud bude v této podpoře součástí širší koalice zemí v Severoatlantické alianci. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki, který tak zopakoval již známé polské stanovisko, informovala agentura Reuters.
Ve válce na Ukrajině podporuje Čína mírové rozhovory a dialog, uvedl v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci přední čínský diplomat Wang I. Varoval před vyhrocením, které by mohlo vyústit v jadernou válku. "Jadernému střetu musíme předejít," řekl.
Čína podle něj hodlá představit vlastní návrh urovnání konfliktu na Ukrajině, podrobnosti Wang neuvedl. Výslovně se nezmínil ani o Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, řekl ale, že při řešení konfliktu je třeba postupovat s chladnou hlavou, což platí zejména pro Evropany. Uvedl rovněž, že sankční politika má často opačné dopady. Zdůraznil, že Čína není součástí války, ale konflikt ji znepokojuje.
Nedaleko města Chmelnyckyj na západě Ukrajiny se v sobotu ozvala dvojice výbuchů, oznámil šéf Chmelnycké oblasti, který sdílel fotografii zbytků rakety na síti Telegram. Ráno na Ukrajině podle webu Ukrajinska pravda začalo rozsáhlým leteckým poplachem, který trval zhruba hodinu.
V Mykolajivské oblasti byla podle místního gubernátora Vitalije Kima aktivována protivzdušná obrana a v některých regionech včetně Kyjeva úřady preventivně vypnuly proud, aby v případě zásahu nebyla výrazně poškozena infrastruktura.
Ukrajinské webové stránky Platforma paměti Memorial přibližují konkrétní osudy lidí, jejichž životy si vyžádala ruská invaze na Ukrajinu. Ta začala loni 24. února a podle odhadů připravila o život desetitisíce vojáků a civilistů.
"Chceme zlidštit hrozná čísla - říci, že neumírají statistické cifry, ale skuteční lidé se sny a nadějemi, které se nikdy nesplní," uvedla v rozhovoru s ČTK šéfredaktorka projektu Anastasija Abramecová. V současné době je podle ní na webu kolem 2000 nekrologů padlých ukrajinských vojáků a zabitých civilistů, včetně dětí.
Vlajky připomínající lidi, kteří zahynuli v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, zaplňují část kyjevského náměstí Majdan. Fotografii zveřejnila britská velvyslankyně v zemi Melinda Simmonsová.
Flags commemorating 🇺🇦 people who have lost their lives in the 🇷🇺 invasion of 🇺🇦. Last Summer there was a handful. Now you can barely see the grass. pic.twitter.com/3hpwvCAv4X
— Dame Melinda Simmons (@MelSimmonsFCDO) February 17, 2023
Finanční sankce proti Rusku utlumily zisky tamních bank a zničily zahraniční aktivity mnoha ruských finančních ústavů. Jak se ale dotkly obyčejných Rusů? Rok poté, co Moskva vyslala své vojáky na Ukrajinu, zní od většiny z nich, kteří si ukládají peníze v rublech u velkých bank, jako je například Sberbank, že se jich sankce téměř nedotkly. Uvedla to agentura Reuters.
Ruský historik a religionista Andrej Zubov na svém facebookovém profilu označil krok ruského ministerstva spravedlnosti, které jej zařadilo na seznam zahraničních agentů, za "absurdní rozhodnutí zločineckých orgánů". Zubov od října loňského roku působí jako hostující profesor na Masarykově univerzitě v Brně, proti kroku ruských orgánů se hodlá bránit u soudu.
Pro Vladimira Putina žádná Ukrajina neexistuje, uvedl v rozhovoru s ČTK ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který žije osm let v Česku. Podle něj si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin "myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů".
Když válka na Ukrajině před téměř rokem začala, řekl Litvin o Putinovi, že se chová jako "terorista a násilník, který chce, aby ho Ukrajina milovala, jenže ona ho ráda nemá, takže chce Ukrajinu znásilnit". Chce být carem, imperátorem, říká aktivista o ruském prezidentovi dnes. Putin chce podle něj ukázat, kdo je na Ukrajině pánem. "Kam až to zašlo? Co všechno už Rusko udělalo? Myslím, že Putin bude chtít pokračovat ve válce až do své smrti," dodává.
Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. V rozhovoru s ČTK to uvedl odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.
Takzvaná vyšší sorta by podle něj pravděpodobně bojovala za Lukašenka a Moskvu. Jankowiak vysvětlil, že tak by se nejspíš zachovali etničtí Rusové, kteří mají běloruské občanství. S obyčejnými Bělorusy ale nemůže Lukašenko počítat. "Možná by někteří vojáci nechtěli spolupracovat, složili by zbraně nebo by dali zbraně Ukrajincům, nebo někdo by šel na Minsk," řekl Jankowiak.
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina přišla od zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu před téměř rokem o více než 30 tisíc mužů. Zhruba 9000 jejích příslušníků přitom padlo v akci, uvedl v pátek podle agentury Reuters Bílý dům.
Spojené státy odhadují, že 90 procent wagnerovců zabitých na Ukrajině od prosince byli odsouzenci, řekl novinářům na pravidelném brífinku bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Ruské ministerstvo spravedlnosti přidalo na seznam takzvaných zahraničních agentů historika Andreje Zubova, který v říjnu loňského roku přijal místo hostujícího profesora na Masarykově univerzitě v Brně. Osoby, které se ocitnou na seznamu zahraničních agentů, jsou vystaveny mnohem přísnější úřední kontrole. O přidání Zubova do tohoto registru informovalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa.
V posledních dvou týdnech počty padlých ruských vojáků na Ukrajině oproti obvyklým týdenním ruským ztrátám několikanásobně vzrostly, uvedl server BBC News. Ten od začátku války na Ukrajině společně s nezávislým portálem Mediazona a skupinou dobrovolníků monitoruje počet Rusů, o jejichž úmrtí v bojích na Ukrajině informují otevřené zdroje. Zatímco v loňském roce se podle BBC v těchto zdrojích každý týden objevovaly zprávy o 250 až 300 mrtvých, za první dva týdny tohoto měsíce se novinářům podařilo potvrdit jména 1679 padlých.
"Musíme rozhodně navýšit naši pomoc Ukrajině a umožnit jí vést ofenzivu k osvobození Ruskem okupovaných částí," prohlásil v Mnichově francouzský prezident Emmanuel Macron.
Rusko napadením Ukrajiny porušilo tabu a místo jednání se rozhodlo pro válku, která je imperialistická, řekl na konferenci v Mnichově francouzský prezident Emmanuel Macron. "Jsme připraveni na dlouhý konflikt," uvedl prezident. Podle něj teď není vhodná doba na dialog s Ruskem.
Dodávky zbraní na Ukrajinu válku neprodlužují, naopak, řekl v Mnichově německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že Putinovy mocenské ambice nesmí zvítězit. Vyzval západní spojence, aby se k Německu připojili s dodávkami tanků na Ukrajinu.
"Pravděpodobnost, že se Bělorusko zapojí do války po boku Ruska, je nyní malá," řekl v proslovu k účastníkům mnichovské konference Volodymyr Zelenskyj.
Nizozemsko pošle na Ukrajinu první dodávku německých tanků Leopard 1 co nejdřív, řekl na návštěvě v Kyjevě nizozemský premiér Mark Rutte.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes video v Mnichově poděkoval všem, kteří pomáhají Davidovi proti Goliášovi. Rusko podle Zelenského nesmí vyhrát.
Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen prohlásil, že když loni tato významná bezpečnostní akce končila, mezi účastníky byla naděje, že Putin od chystané agrese ustoupí, když mohl v Mnichově vidět jednotné postoje představitelů Západu. "Všichni víme, že to dopadlo jinak," řekl Heusgen. "Poprvé od konce druhé světové války jedna evropská země popřela existenci jiného evropského státu," dodal o ruském vpádu na Ukrajinu.
Loňská Mnichovská bezpečnostní konference skončila 20. února. O čtyři dny později ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Na letošní akci v Mnichově, které se kvůli významu říká Davos obranné politiky, Rusko pozváno nebylo.
Rusko vypovídá dohodu o generálním konzulátu České republiky v Jekatěrinburgu, jehož činnost Česko zastavilo, oznámila ruská státní agentura TASS.
Válka na Ukrajině není bitvou Západu proti Východu, ale konfliktem mezi právním státem a zákonem silnějšího, řekl ředitel Mnichovské bezpečnostní konference Cristoph Heusgen. Konference se účastní i zvolený český prezident Petr Pavel, který se v Mnichově sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo italského velvyslance v Moskvě a protestovalo proti tomu, že Itálie zrušila plošně všechna vystoupení ruských umělců v zemi.
Manželka se loučí s Hennadijem Kovšykem, zabitým v bojích s ruskými vojáky na Donbase. Kovšyk spočine na velkém vojenském hřbitově v Charkově.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala k poskytnutí dalších finančních prostředků na podporu ukrajinského zdravotnictví, které vážně poškodila ruská invaze na Ukrajinu. Šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge uvedl, že země nyní potřebuje více peněz, aby zajistila poskytování služeb v oblasti duševního zdraví či rehabilitací a zároveň zajistila přístup obyvatelstva ke zdravotním službám. V současné době může mít na Ukrajině duševní poruchu téměř deset milionů lidí, uvedl Kluge. Ukrajinský zdravotnický systém popsal jako "extrémně odolný", přestál podle něj téměř 780 útoků. Naléhavě však potřebuje více pomůcek pro mobilitu, jako jsou invalidní vozíky pro ty, kteří v konfliktu utrpěli vážná zranění.
Průzkum WHO ukázal, že deset procent Ukrajinců má problémy s přístupem k lékům, mimo jiné kvůli poškozeným nebo zničeným lékárnám a nedostupnosti zásob, uvedl Kluge.
Prezident Světové atletiky Sebastian Coe neočekává, že by mezinárodní federace zrušila zákaz startů pro ruské atlety kvůli válce na Ukrajině. Řekl to v australském Bathurstu, který bude v sobotu hostit mistrovství světa v krosu.
Finský parlament bude hlasovat o připojení země k NATO 28.února. Očekává se, že většina poslanců bude pro ratifikaci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil přes video na zahájení filmového festivalu Berlinale v německé metropoli.
Rusko mění vedení tří z pěti svých vojenských okruhů, které jsou základní územní strukturou armády.
Novým velitelem Západního vojenského okruhu je Jevgenij Nikiforov, Východní vojenský okruh povede Rustam Muradov a konečně novým velitelem Jižního vojenského okruhu se stal Sergej Kuzovlev. Oznámila to ruská tisková agentura TASS.
"Hlavní úsilí nepřítel soustředil na útočné operace ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarsk," uvádí ukrajinské velení. Mezi místy, kde ruské útoky neuspěly, zmiňuje obce v Chersonské oblasti na jihu země a v Donbasu na východě, včetně Bachmutu a Vuhledaru.
Analytici ISW upozorňují, že podle ukrajinských představitelů je cílem ruských vojsk dobýt Bachmut před 24. únorem, kdy uplyne první výročí rozpoutání války. To by ale vyžadovalo výrazně rychlejší postup, než jaké bylo tempo v posledních měsících. Bližší realitě se expertům zdá pragmatický odhad šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, že jeho bojovníci obklíčí Bachmut do března či dubna.
Ruská vojska však postup u Bachmutu zřejmě neurychlí a sotva dosáhnou svého cíle do 24. února, míní ISW. Institut odhadl, že Kreml by mohl k výročí války podniknout další vlnu vzdušných a raketových útoků zaměřených na civilní objekty po celé Ukrajině, protože skutečné vojenské úspěchy se ruským silám na Ukrajině stále vyhýbají.
Shrnutí dění na Ukrajině očima britského ministerstva obrany:
Ruská ofenziva už začala, řekl Zelenskyj. Ukrajina se podle něj žádného území nevzdá. Dění sledujeme on-line 👉🏻 https://t.co/TKqsa7J6hn pic.twitter.com/0nYcRsraJb
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 17, 2023
Ukrajinské síly za uplynulý den odrazily ruské útoky u 16 obcí a z bojů vyřadily dalších 800 ruských vojáků.
Celkem Rusko od začátku války ztratilo 141 260 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Reálný vojenský úspěch Rusům stále uniká a sotva ovládnou východoukrajinský Bachmut do 24. února, tedy prvního výročí rozpoutání války proti Ukrajině, míní experti amerického Institutu pro studium války (ISW).
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině už začala, uvedl Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC. Vyloučil, že by se Ukrajina v rámci mírové dohody vzdala jakéhokoliv území.
- Rusko podle Kyjeva mění taktiku vzdušných útoků, aby oklamalo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Důvodem je nedostatek raket, se kterým se Moskva potýká.
- Na Ukrajině by už do příští zimy mohly vzniknout dvě podzemní hlavní elektrické rozvodny, které budou lépe odolávat ruským vzdušným útokům.
Rusko od loňského 24. února, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, vyčlenilo přes miliardu rublů (295 milionů korun) na nákup státních symbolů. Je to stokrát víc, než kolik činily podobné výdaje ruských úřadů v roce 2021, propočítal z veřejně dostupných dat nezávislý server Věrstka.
Rusko od začátku války zadalo 80 takových tendrů. Velkou část z nich vypsalo v rámci federálního projektu vlastenecké výchovy, který mimo jiné do vzdělávacích zařízení umisťuje státní symboly.
Ruské školy musí od 1. září 2022 na začátku každého týdne slavnostně vyvěsit vlajku a zahrát státní hymnu. Podle ruskojazyčného serveru BBC je to jeden z důvodů, proč na státní symboly - vlajky či znaky - země vynaložila tolik prostředků.
Rusko mění taktiku vzdušných útoků, aby oklamalo ukrajinskou protivzdušnou obranu, přičemž používá střely bez výbušných hlavic a balóny, řekl v rozhovoru s agenturou AP poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Střely podle něj slouží jako návnady, které mají zahltit ukrajinský systém protivzdušné obrany tím, že představují velké množství cílů.
"Chtějí přetížit náš protivzdušný systém, aby získali další šanci zasáhnout zařízení infrastruktury," řekl Podoljak a dodal, že ukrajinská protivzdušná obrana se této výzvě přizpůsobuje. Podle prezidentského poradce se Rusko potýká s "vyčerpáním raket" a jejich nedostatek ho nutí ke změně taktiky. Míchá starší střely ze sovětské éry s "novými střelami, které mají určitou hodnotu", uvedl poradce šéfa prezidentské kanceláře.
Při ruském ostřelování východoukrajinského města Bachmut zemřelo v jeho obytné části pět místních obyvatel, dalších devět lidí utrpělo zranění. Podle agentury Reuters to oznámila ukrajinská generální prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako potenciální válečný zločin. Ukrajinští obránci a ruská invazní armáda svádí o Bachmut, jenž se nachází v Doněcké oblasti, tvrdé boje.
Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině už začala, uvedl Zelenskyj.
"Ruské útoky už přicházejí z několika směrů," uvedl. Ukrajinští obránci podle něj dokážou odolávat ruskému postupu, dokud sami nebudou schopni zahájit protiofenzivu. Zopakoval zároveň výzvy k větší vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu. "Moderní zbraně samozřejmě urychlují mír. Zbraně jsou jediný jazyk, kterému Rusko rozumí," řekl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí BBC vyloučil, že by se v rámci případné mírové dohody s Ruskem Kyjev vzdal jakéhokoli ukrajinského území. Varoval přitom, že postoupení území Moskvě by znamenalo, že by se Rusko mohlo "neustále vracet".
Pokud britská opoziční Labouristická strana zvítězí ve volbách a dostane se k moci, tak se britská podpora Ukrajině nezmění. Během své dnešní návštěvy Ukrajiny to podle agentury Reuters řekl šéf labouristů Keir Starmer. Spojené království je za současné vlády Konzervativní strany předním podporovatelem východoevropské země, která se už téměř rok brání ruské vojenské agresi.
Na Ukrajině by už do příští zimy mohly vzniknout dvě podzemní hlavní elektrické rozvodny, které budou lépe odolávat ruským vzdušným útokům. Na projektu přenesení elektrických rozvoden pod zem pracuje ministerstvo pro místní rozvoj společně s ukrajinskou energetickou společností Ukrenerho. S odvoláním na nejmenovaného činitele působícího v ukrajinském energetickém sektoru o tom napsal ve svém ruskojazyčném vydání časopis Forbes.
Ukrajina a Rusko si vyměnily dalších dohromady 202 válečných zajatců. Z ruského zajetí putuje domů 100 ukrajinských vojáků a jeden civilista, uvedl na sociální síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Na území pod kontrolou Ruska pak míří 101 osvobozených ruských vojáků, sdělilo na stejné síti ruské ministerstvo obrany.
Mezi osvobozenými Ukrajinci je 94 obránců Mariupolu, z nichž 63 bojovalo v tamních ocelárnách Azovstal, které padly do ruských rukou v květnu minulého roku. "Jejich příbuzní na ně čekali tak dlouho," napsal Jermak. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře také uvedl, že mnoho z osvobozených Ukrajinců má zranění různé závažnosti. Na videu, které zveřejnil, vojáci propuštění ze zajetí provolávají vlastenecké heslo "sláva hrdinům".
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov řekl televizní stanici BBC, že Rusové připravují po neúspěchu s ovládnutím celé Ukrajiny variantu B. Ta údajně spočívá v tom, že v okupovaných oblastech vznikne jakási druhá Ukrajina. Projekt má podle Danilova na starost ukrajinský podnikatel s vazbami na Rusko a Putinův přítel Viktor Medvedčuk.
V Česku se budou vyrábět systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Stovku upravených terénních vozidel Toyota osazených dvojicí rychlopalných kulometů, které mohou zasahovat například proti dronům, zaplatí Nizozemsko. U českých firem koupí i potřebnou munici, řekl ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka. Obchod zprostředkovalo české ministerstvo obrany právě prostřednictvím jím zřízené agentury AMOS. O výrobě protiletecké zbraně pro Ukrajinu informoval po úterním jednání států, které vojensky podporují Ukrajinu, náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
"Putin si myslel, že se mu podaří rozdělit NATO, ale povedl se mu přesný opak. NATO je nyní jednotnější než kdy předtím," řekl americký ministr obrany Lloyd Austin během návštěvy Litvy. Řekl také, že Spojené státy budou Litvu, Lotyšsko a Estonsko bránit, pokud by je Rusko napadlo.
Rusko označilo čtyři rakouské diplomaty za nežádoucí osoby. Reaguje tím na krok Vídně, která dříve vyhostila také čtyři ruské diplomatické pracovníky.
Po pádu z okna v Petrohradu zemřela šéfka finančního oddělení ruského Západního vojenského okruhu, informoval dnes petrohradský server Fontanka. Okolnosti smrti Mariny Jankinové vyšetřují úřady.
Tělo 58leté Jankinové našli v úterý ležet pod okny vysokopodlažního domu východně od centra Petrohradu. Podle předběžných informací v něm žena žila. Na společném balkoně v 16. patře domu policie později našla dokumenty a osobní věci, které podle všeho Jankinové patřily, napsal list Kommersant.
V bavorské metropoli v pátek začíná třídenní Mnichovská bezpečnostní konference, na které se setká na 40 šéfů států a vlád a okolo stovky ministrů. Ústředním tématem akce, která je díky svému významu a prestiži označována jako Davos obranné politiky, bude ruská invaze na Ukrajinu. Pořadatel Christoph Heusgen uvedl, že vedle Ukrajiny se státníci chtějí věnovat i takzvanému globálnímu Jihu, pozvánku do Mnichova dostali představitelé jihoamerických, afrických, jihoasijských a tichomořských zemí. V Mnichově nebudou chybět ani německý kancléř Olaf Scholz, americká viceprezidentka Kamala Harrisová, francouzský prezident Emmanuel Macron, zástupci NATO, OSN a Evropské unie nebo vysoce postavený čínský diplomat Wang I.
Podle průzkumu agentury Eupinions věří 61 procent obyvatel členských zemí Evropské unie ve vítězství Ukrajiny. Nejméně ve výhru Ukrajiny ve válce věří Italové (51 procent), nejvíce Poláci (81 procent).
Ukrajina očekává další velký ruský raketový útok 23. a 24.února, na výročí invaze. Oznámil to šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
Slovenská sněmovna dnes schválila usnesení, kterým kromě odsouzení ruské agrese na Ukrajině označila Ruskou federaci za stát podporující terorismus a současný ruský režim za teroristický. Parlament tak učinil v souladu s dřívějšími rezolucemi Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Evropského parlamentu. Podobné usnesení loni v listopadu schválila česká Poslanecká sněmovna.
Jihomoravský kraj pošle darem na Ukrajinu 80 elektrocentrál za více než 2,2 milionu korun jako humanitární pomoc při válečném konfliktu. Schválili to dnes zastupitelé. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) uvedl, že zamíří do Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal v Kyjevě švédského premiéra Ulfa Kristenssona.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Rusko odpálilo na Ukrajinu osm střel s plochou dráhou letu Kalibr. Sledujeme on-line reportáži 👉🏻 https://t.co/TKqsa7J6hn pic.twitter.com/nHYEVp7VaS
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 16, 2023
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Norsku za dar sedmi miliard dolarů, které pošle Ukrajině během následujících pěti let.
Během nočního úderu vypálilo Rusko na Ukrajinu osm střel s plochou dráhou letu Kalibr. Všech osm ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že běloruské vojáky zapojí do války jen v případě, že bude napadeno běloruské území. Lukašenka cituje tisková agentura Betla.
Německo v loňském roce zaregistrovalo na 1,1 milionu uprchlíků z Ukrajiny, asi 139 tisíc lidí se na Ukrajinu během roku zase vrátilo. Oznámil to Spolkový statistický úřad, který uvedl, že čisté přistěhovalectví z Ukrajiny v roce 2022 tak překonalo krizové roky 2014 až 2016, kdy do Německa přišlo 834 000 lidí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.
Izraelský ministr zahraničí Kohen přijel do Kyjeva. Jde o první návštěvu vysoce postaveného představitele Izraele na Ukrajině od začátku ruské invaze.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruští vojáci neustále útočí na území pod kontrolou Ukrajinců na východě země a situace je napjatá, přestože obránci své pozice drží, uvedla ukrajinská náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová.
- Švédský premiér Ulf Kristersson při návštěvě Kyjeva nevyloučil dodání švédských stíhaček Jas-39 Gripen Ukrajině. Na případném kroku se ale podle něj musí podílet mezinárodní koalice.
- Rusko kvůli zářijovým explozím na plynovodech Nord Stream svolá na 22. února zasedání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.
Škody brzy ráno ohlásila Lvovská oblast, kde podle šéfa oblastní správy Maksyma Kozyckého Rusko zasáhlo blíže neurčené zařízení kritické infrastruktury. Na místě podle něj začalo hořet, požár se ale podařilo uhasit. "Nejsou žádní zranění nebo mrtví," napsal Kozyckyj.
"Další ruský vzdušný útok. Drony a rakety vyslali v noci. Bohužel jsou zásahy na severu a západě Ukrajiny a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti," napsal v příspěvku na Telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. "Rusové poněkud změnili taktiku. Provádějí aktivní průzkum, používají falešné cíle. Protivzdušná obrana se ale vypořádala s většinou nepřátelských střel a dronů," dodal. Z několika míst po celé Ukrajině se dnes ozvaly exploze, nebylo ale jasné, zda se jednalo o zásahy nebo práci protivzdušné obrany.
Spojené státy by měly dokázat, že nestojí za zničením plynovodů Nord Stream, které spojují Rusko se západní Evropou. Prohlásila to podle agentury Reuters ruská ambasáda v USA. Moskva považuje zničení plynovodů loni v září za "akt mezinárodního terorismu" a nedovolí, aby byl zameten pod koberec, dodala ambasáda ve svém prohlášení.
Švédský premiér Ulf Kristersson při návštěvě Kyjeva nevyloučil dodání švédských stíhaček Jas-39 Gripen Ukrajině. Na případném kroku se ale musí podílet mezinárodní koalice, prohlásil podle ukrajinské agentury Unian Kristersson.
Ruská federace představuje podle českého Senátu nejvýznamnější hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. V usnesení v souvislosti s blížícím se ročním výročím ruské vojenské invaze na Ukrajinu také podpořil úsilí vlády o ustanovení mezinárodního tribunálu pro zločiny agrese spáchané vrcholnými ruskými představiteli.
Výdaje státu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna 28,5 miliardy korun. Státní rozpočet vydal 20,6 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Rusko kvůli zářijovým explozím na plynovodech Nord Stream svolá na 22. února zasedání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, informovala ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na ruského zástupce při OSN. Rusko, Spojené státy i Severoatlantická aliance incident označily za sabotáž. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že za výbuchy stojí "Anglosasové", kterým "nestačí protiruské sankce". Bílý dům to odmítl, stejně jako další západní vlády.
Ruští vojáci neustále útočí na území pod kontrolou Ukrajinců na východě země a situace je napjatá, přestože obránci své pozice drží, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. "Nepřetržité útoky. Situace je napjatá," uvedla. "Našim je těžko… Ale naši bojovníci nedovolí nepříteli dosáhnout jeho cílů a způsobují mu velmi vážné ztráty," sdělila a dodala, že některé útočné ruské jednotky podle ní utrpěly ztráty až 80 procent osob.
Pokud se nestane nic mimořádného, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se brzy vypraví na oficiální návštěvu Polska, napsal list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na své zdroje v Kyjevě. Zelenskyj by se podle nich do sousední země mohl vydat v době, kdy tam bude americký prezident Joe Biden. Varšava ani Kyjev tuto informaci nepotvrdily.
Polsko a další spojenci Kyjeva už zkompletovali první prapor tanků Leopard, oznámil podle listu Gazeta Wyborcza polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. List doplnil, že tankový prapor v ukrajinské armádě čítá 31 strojů. V Polsku a v Německu už také začal výcvik ukrajinských vojáků v ovládání Leopardů. Výcvik je intenzivní a namísto obvyklých dvou nebo tří měsíců potrvá pouze jeden měsíc, řekl podle agentury Ukrinform novinářům náčelník polské výcvikové skupiny Krzysztof Sieradzki.
Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina má Ukrajina šanci převzít iniciativu na bojišti a NATO udělá vše pro to, aby jí v tom pomohlo.
Austin po jednání aliančních ministrů obrany uvedl, že spojenci budou Ukrajině pomáhat v kritické době, kdy má "skutečně dobrou šanci" převzít iniciativu. Kromě dalších dodávek zbraní počítají podle něj také se zajištěním potřebného výcviku ukrajinských vojáků.
"Naší absolutní prioritou je zajistit, abychom zvýšili vojenské schopnosti (Ukrajiny), ne jí pouze poskytli vybavení," řekl šéf Pentagonu.
Ukrajinská novinářka Jevhenija Podobná napsala knihu o okupaci měst Irpiň a Buča. V rozhovoru pro Aktuálně.cz kromě jiného říká, že Ukrajina si nemůže dovolit ve válce prohrát, protože by přestala existovat.
Vláda nechystá speciální akci k výročí ruské invaze na Ukrajinu, řekl premiér Petr Fiala. Místo formálních připomínek je podle něj důležité setrvat v podpoře země.
Britský ministr obrany Ben Wallace řekl v rozhovoru pro BBC, že ruská armáda na Ukrajině shromáždila 97 procent svého veškerého potenciálu. Podle něj se invazní vojska potýkají s velkými ztrátami.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov agentuře Reuters řekl, že zůstává ve funkci na žádost prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho pozicí otřásly korupční skandály a spekulovalo se o tom, že jej v křesle ministra nahradí dosavadní šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
Cílem ruské strategie útoku na Bachmut a Vuhledar v Doněcké oblasti je zdržet ukrajinskou protiofenzívu, uvedl mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov.
Státní podnik VOP CZ bude ve spolupráci s koncernem Ukroboronprom zajišťovat pro Ukrajinu generální opravy tanků T-64. České úsilí se nyní při vojenské podpoře Ukrajině zaměřuje také na houfnice nebo na výrobu velkorážné munice, uvedl na webu ministerstva obrany www.army.cz po úterním jednání států, které vojensky podporují Ukrajinu, náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, jehož zásoby se ztenčily kvůli protahující se ruské agresi vůči Ukrajině. Po jednání aliančních ministrů obrany to dnes oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož již některé země začaly navyšovat výrobu například dělostřelecké munice.
Ministři dnes podle Stoltenberga rovněž schválili nový plán obrany aliance pro příští roky, který reaguje mimo jiné na ruskou hrozbu. Aliance bude koordinovat zlepšení ochrany kritické infrastruktury a zaměří se na podmořské sítě, dodal Stoltenberg.
Ukrajina potřebuje ještě několik měsíců na přípravu ofenzivy, při které osvobodí své území od ruské okupace. Prohlásil to dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Ruský soud ve městě Barnaul poslal na šest let do vězení novinářku Marii Ponomarenkovou. Podle rozsudku se dopustila pomluvy ruské armády, když na sociálních sítích napsala, že Rusko bombardovalo loni v dubnu divadlo v ukrajinském Mariupolu. Po zásahu raketou, vypálenou z letounu, zahynuly v divadle stovky lidí, kteří se tam ukrývali před nálety a dělostřeleckou palbou.
Senát znovu odsoudil válku Ruska na Ukrajině. Podpořil stíhání lidí odpovědných za válečné zločiny i lidí, kteří těmto zločinům napomáhají. Horní komora to uvedla v dnešním usnesení, které přijala po projednání výsledků mimořádného zasedání Evropské rady z konce minulého týdne. Zasedání se v Bruselu účastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na Krymu a v Rusku určených zřejmě na takzvanou převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity.
Děti v táborech, z nichž nejmladšímu identifikovanému byly čtyři měsíce, patří do několika skupin. Některé byly už před invazí v péči ukrajinských státních institucí, další Rusko považuje za sirotky. V táborech jsou ale i děti, jejichž ukrajinští rodiče stále žijí.
Bývalý ředitel CIA a velitel amerických sil v Iráku a Afghánistánu soudí, že klíčová pro další vývoj války bude kvalita zbraní dodávaných západními zeměmi Ukrajině. V rozhovoru pro televizi CNN řekl, že Rusko sice pošle do války statisíce vojáků, ale narazí na americké raketomety, obrněné vozy a munici. "Sázím na vítězství Ukrajiny," uvedl Petraeus. Dodal, že rozhodnou lepší zbraně a lépe vycvičené a vyzbrojené síly. A ty budou na straně Ukrajiny.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ukrajinci kvůli obraně Bachmutu nebudou schopni ofenzivy, bojí se Američané. Sledujeme online 👉🏻 https://t.co/TKqsa7J6hn pic.twitter.com/0Jr9t4K1Ge
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 15, 2023
Ruské ostřelování Bachmutu.
Agentura Reuters cituje ve svém textu člověka, obeznámeného se situací v Kremlu, který si ale s ohledem na svoji bezpečnost přeje zůstat v anonymitě. Dotyčný uvedl, že obrovské ekonomické ztráty Ruska nestojí za zisk území na Ukrajině, ale že válka potrvá dlouho. Podle tohoto zdroje Rusko postrádá kvalitní vojenské technologie ve srovnání se Západem a oproti ukrajinské je na tom ruská armáda mnohem hůře s motivací k boji. Nevěří prý ve vítězství ani v nějakou velkou ruskou ofenzivu, ale předpokládá, že válka bude ještě dlouhá.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken kategoricky vyloučil, že by USA uznaly anexi ukrajinského území Ruskem.
Rusové v noci ostřelovali několik vesnic v Sumské oblasti na severu Ukrajiny, napsal list Ukrajinska pravda.
Západ je znepokojen ukrajinským odhodláním udržet město Bachmut v Doněcké oblasti, na který řadu měsíců útočí ruské síly a kterému začíná hrozit obklíčení. V pravidelné svodce k situaci na ukrajinském bojišti to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ve své analýze se odkazuje na informace západních médií, podle nichž ukrajinská armáda není s to bránit Bachmut a současně provést předpokládanou jarní ofenzivu.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina by na jaře mohla zahájit ofenzivu proti ruským silám a spojenci jí budou nadále dodávat požadované zbraně.
- Polsko a další spojenci Kyjeva už zkompletovali první prapor tanků Leopard. Švédsko nevyloučilo dodání stíhaček Gripen, pokud se k tomu rozhodnou i další státy.
- Rusko kvůli zářijovým explozím na plynovodech Nord Stream svolá na 22. února zasedání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.
Situace na frontě, zejména v Doněcké a Luhanské oblasti, je nadále extrémně obtížná, uvedl včera večer ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Je to doslova boj o každý metr ukrajinské půdy, dodal. Ruské invazní síly ostřelovaly ukrajinské jednotky i města na frontě a velká část jejich dělostřelecké palby se soustředila na Bachmut, napsala agentura Reuters.
Reuters píše, že dobytí Bachmutu by Rusům poskytlo odrazový můstek k postupu na dvě větší města Kramatorsk a Slovjansk a zároveň by znamenalo pro Moskvu nový impulz po měsících neúspěchů na bojišti. S blížícím se výročím invaze Rusko zintenzivnilo své operace na východě a jihu Ukrajiny a všeobecně se očekává nová velká ofenziva invazních vojsk.
Británie si první výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února připomene celonárodní minutou ticha. Britové tak mají ocenit odvahu a vzdor Ukrajinců, oznámila v úterý britská vláda.
"Neoprávněný útok Ruska na náš kontinent znovu přinesl válku a ničení, vyhnal miliony lidí z domovů a zničil rodiny na Ukrajině a v Rusku," řekl britský premiér Rishi Sunak, který zároveň vyjádřil hrdost na reakci Britů na válku. Británie podle něj prokázala velkorysost a svou neustávající víru ve svobodu.
Ukrajina by na jaře mohla zahájit ofenzivu proti ruským silám a spojenci jí budou nadále dodávat požadované zbraně. Po dnešním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin, který schůzku předcházející podvečernímu zasedání ministrů obrany Severoatlantické aliance vedl. "Ukrajina si chce připravit pozici. Očekáváme, že někdy na jaře přijdou s ofenzivou," řekl Austin novinářům. Již před schůzkou prohlásil, že Rusko vytrvává v tlaku s mylnou domněnkou, že podpora spojenců pro Ukrajinu časem ochabne. Aliance a další partneři jsou podle něj stále stejně jednotní.
Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl po jednání v sídle NATO v Bruselu, že na jaře očekává ofenzivu ukrajinské armády proti ruským pozicím.
Nemáme žádné poznatky o tom, že by Rusko shormažďovalo poblíž ukrajinských hranic letadla a chystalo rozsáhlý letecký útok, řekl po summitu NATO v Bruselu americký ministr obrany Lloyd Austin.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó tvrdí, že německá vláda blokuje povolení k dodání klíčového zařízení pro nové maďarské reaktory, jež staví ruský Rosatom.
Ruský prezident Vladimir Putin v dopise zaslaném srbskému prezidentovi Aleksandarovi Vučičovi ocenil "vyváženou zahraniční politiku" Bělehradu. Balkánský stát sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale nepřipojil k sankcím vůči Moskvě, které zavedla Evropská unie a další západní země. Putin také vyjádřil Srbsku, které patří k nejvýznamnějším spojencům Ruska v Evropě, podporu v jeho sporu s Kosovem.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin uvedl, že město Bachmut, na které wagnerovci útočí už několik měsíců, nepadne zítra ani v nejbližších dnech. Řekl, že ukrajinská obrana je stále silná a Ukrajinci stále posílají do města posily.
Osobní vozidla zabavená v Lotyšsku lidem řídícím pod vlivem alkoholu by se mohla posílat na Ukrajinu. Navrhuje to lotyšská vláda, podle které by automobily dostali ukrajinští vojáci bránící zemi před ruskou invazí. Informovala o tom lotyšská stanice LSM.
Realizace plánu na dodávky tanků Leopard 2 Ukrajině postupuje jen pomalu. Podle agentury DPA to dnes řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Situace podle něj v tomto ohledu "nevypadá zcela radostně", komplikace představuje místy špatný technický stav obrněnců.
Moldavsko po několika hodinách opět otevřelo svůj vzdušný prostor.
Moldavsko dočasně uzavřelo svůj vzdušný prostor. S odkazem na úřady o tom informovala moldavská média.
Norsko daruje Ukrajině osm tanků, oznámila vláda v Oslo.
Vláda by mohla ve středu rozhodnout o obsazení nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny. Do této funkce se chystá jmenovat nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Zmocněnkyně to řekla ČTK. Její jmenování navrhuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
"Rusové si stále myslí, že zvítězí a že čas pracuje pro ně," uvedl na summitu NATO americký ministr obrany Lloyd Austin.
Evakuace posledních obyvatel Bachmutu. Na snímku je 88letá Valentyna Denysovová.
Německý ministr obrany Boris Pistorius požádá zbrojovky, aby navýšily kvůli Ukrajině výrobu munice. Prohlásil to na summitu ministrů obrany zemí NATO v Bruselu.
Moskva odmítla tvrzení moldavské prezidentky Maii Sanduové, že se Rusko snaží destabilizovat Moldavsko a pokouší se tam zorganizovat převrat. "Tato obvinění jsou zcela nepodložená a bez důkazů," uvedla v prohlášení mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Tvrzení Kišiněva má podle ní posloužit k "ospravedlnění vlastních nezákonných akcí" a "odvedení pozornosti od vnitřních problémů" země. Obvinila také Ukrajinu, že se snaží "zatáhnout Kišiněv do tvrdého střetu s Ruskem".
Ukrajinský voják střílí protitankový granát směrem k ruským pozicím v Bachmutu.
Ukrajina vydala varování před minami, které se kvůli bouři dostaly do Černého moře z pobřeží u Oděsy. "Je pravděpodobné, že mnoho min se dostalo daleko od pevniny nebo jsou v pohybu podél pobřeží," uvedl na sociální síti Telegram mluvčí gubernátora Oděské oblasti Serhij Bratčuk.
Pravidelná denní svodka britské vojenské rozvědky o událostech na Ukrajině a v Rusku.
Ukrajina uvedla znovu do provozu dva dříve odstavené jaderné reaktoryhttps://t.co/KU4H6oeyFr pic.twitter.com/jL1UH7YZ3U
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 14, 2023
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současné prozápadní vedení. Rusko obvinění následně odmítlo.
- Ruská ofenziva u města Vuhledar na Donbase zatím naráží na neprostupnou zeď vytvořenou palbou z ukrajinských obranných pozic. Ztráty na straně Ruska jsou obrovské, potvrzují ruští analytici.
- Ukrajinské jednotky nadále ovládají Bachmut na východě Ukrajiny, bez ohledu na ustavičný tlak ruských sil. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.
- Rusko v posledních dvou týdnech pravděpodobně registruje nejvyšší ztráty od prvního týdne války, uvedlo britské ministerstvo obrany.
- Východní hranici Polska pomohou chránit drony MQ-9A Reaper, pronajaté od USA.
Rusko v úterý odmítlo obvinění moldavské prezidentky, že Moskva chystá destabilizaci bývalé sovětské republiky. Moldavská prezidentka Maia Sanduová si v pondělí stěžovala, že Rusko plánuje využít zahraniční sabotéry, aby svrhlo vedení její země, zastavilo její vstup do Evropské unie a použilo ji ve válce proti Ukrajině. "Taková tvrzení jsou zcela nepodložená," uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.
Ruská ofenziva u města Vuhledar na Donbase zatím naráží na neprostupnou zeď vytvořenou palbou z ukrajinských obranných pozic. Ztráty na straně invazního vojska jsou obrovské, potvrzují ruští analytici a váleční pozorovatelé. Mluvčí ukrajinské armády, plukovník Oleksij Dmytraškivskyj, uvedl, že minulý týden Rusové při ztečích na Vuhledar zanechali na bojišti 130 kusů vojenské techniky.
Volodymyr Zelenskyj sdílel další sérii fotoreportážích snímků. "Zlo nelze zcela vymazat z lidské přirozenosti. Je však v našich silách zaručit slovy i činy, aby světlá stránka lidské povahy převládla. Ta stránka, kterou sdílíme," napsal ukrajinský prezident.
Volodymyr Zelenskyy published another series of photo documentaries
— NEXTA (@nexta_tv) February 13, 2023
"It is impossible to completely erase evil by human nature. But it is in our power to guarantee in words and deeds that the bright side of human nature will prevail. The side we share," the president wrote. pic.twitter.com/pKLStFQtl6
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí telefonoval s norským premiérem Jonas Gahr Størem. "Poděkoval jsem za nový obranný balíček, který nás posílí na zemi, na nebi i na moři. Jsem také vděčný za významný pětiletý balíček pomoci, který se v Norsku připravuje ke schválení. Jednali jsme o další spolupráci. Společně vítězíme," uvedl Zelenský na sociálních sítích.
Had a phone call with 🇳🇴 PM @jonasgahrstore. Thanked for the new defense package that will strengthen us on land, in the sky & at sea. I’m also grateful for a significant 5-year aid package being prepared for approval in 🇳🇴. We discussed further cooperation. Victorious together!
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 13, 2023
Podle některých médií začal ruský prezident Putin používat obrněný vlak. Ten by měl jet maximální rychlostí a bez zastávek. Vlak má ložnici a kancelář, také samostatné vagony pro bezpečnostní doprovod. Putinův vlak se od osobního vlaku liší i navenek: má více antén a vagony jsou taženy třemi lokomotivami najednou. Samotné vozy jsou šestinápravové, což naznačuje, že je obrněný.
Putin started using an armored train
— NEXTA (@nexta_tv) February 13, 2023
All because the plane can be easily tracked, but the train is not. The train travels at maximum speed and without stops. The train has a bedroom and office, as well as separate railcars for security escorts and special communications.
1/3 pic.twitter.com/ybLnjntEpq
O bezpečnostní situaci v Evropě, vojenské pomoci Ukrajině nebo modernizaci armády dnes na generálním štábu jednali vrchní velitel spojeneckých sil NATO pro transformaci generál Philippe Lavigne a náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Diskutovali například o tom, jaký dopad může mít změněná bezpečnostní situace na budování vojenských schopností nebo na budoucí koncepci válčení, řekli Řehka a Lavigne po jednání novinářům.
Podle Řehky jednání doprovázela velmi otevřená diskuse, při které si zástupci armády mohli s jedním z nejvýše postavených vojenských představitelů Severoatlantické aliance vyměňovat názory.
Ukrajina uvedla do provozu dva v minulosti odstavené jaderné reaktory a to jí pomáhá - spolu s dodávkami generátorů z Evropy - zvládat energetickou krizi, způsobenou ruským bombardováním.
Ukraine has just added two nuclear reactors to its electricity generation (they had to be repaired, for obvious reasons, and a successful result was not a given). So as a result, electricity supply in Ukraine is sufficient and at the moment there is no restriction on consumption.
— Tymofiy Mylovanov (@Mylovanov) February 13, 2023
Vývoz plynu z Ruska v loňském roce klesl o 25,1 procenta na 184,4 miliardy krychlových metrů, zejména kvůli sabotážím na plynovodech Nord Stream a odklonu evropských zákazníků od ruského plynu. Uvedl to vicepremiér Alexandr Novak.
První skupina ukrajinských vojáků, kteří se v Německu zaučují obsluze tanků Leopard 2, bude připravená "k akci" proti ruským okupantům na konci března. S odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany to napsal deník Die Tagesschau.
Premiér Petr Fiala míní, že teď není třeba vyhošťovat ruského velvyslance z Česka. Vztahy jsou na minimu, pro jejich úplně přerušení není. Řekl to dnes v Ostravě.
Italská premiérka Girorgia Meloniová v pondělí potvrdila, že postoj Říma se nezměnil. Nadále podporuje Ukrajinu, včetně dodávek zbraní. Meloniová tak učinila v reakce na prohlášení Silvia Berlusconiho o tom, že kdyby byl premiér, tak by neusiloval o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, protože má podle něj vinu na rozpoutání války. Berlusconi je šéfem konzervativní strany Vzhůru Itálie, která je součástí koaliční vlády premiérky Meloniové.
Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu.
Alianční země v čele se Spojenými státy dlouhodobě poskytují Ukrajině zbraně včetně těžké techniky. Kyjev v minulých dnech získal například příslib doručení německých tanků Leopard 2. Ukrajinská armáda se v současnosti brání ruským útokům na východě a vedení země volá po rychlejším doručení obranné techniky a munice.
"Klíčové vybavení, jako je munice, palivo a náhradní díly, musí Ukrajina dostat dříve, než Rusko stihne převzít iniciativu na bojišti. Rychlost zachrání životy," prohlásil dnes Stoltenberg.
Kvůli pokračující válce se podle něj ocitají pod tlakem armádní zásoby aliančních zemí, které musí zůstat dostatečné pro vlastní obranu. NATO proto podle Stoltenberga bude muset investovat do výrobních kapacit a navýšit zejména výrobu munice.
"Mnoho lidí samozřejmě návštěvu odsoudí, ale naše pozice je jasná: komunikační kanály musí zůstat otevřené," uvedl dnes ke své návštěvě Běloruska maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó.
Česko udělilo za necelý rok od začátku ruské invaze ukrajinským občanům 488 227 víz dočasné ochrany. Za uplynulý týden dostalo víza 2472 lidí, kteří z Ukrajiny uprchli před válkou. Počet je podobný jako v předchozích týdnech. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo vnitra. Víza držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó oznámil, že jede na návštěvu Běloruska. Cílem jeho cesty je prý udržení informačního kanálu. Bělorusko politici členských zemí Evropské unie bojkotují od srpna 2020, kdy režim Alexandra Lukašenka po zmanipulovaných volbách potlačil opoziční protesty.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v televizním projevu uvedla, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současné prozápadní vedení.
Podle Sanduové existují ruské plány na destabilizaci Moldavska již od loňského podzimu, svých cílů ale Rusové nedosáhli díky zákrokům moldavských bezpečnostních složek. Na podzim se Moskva soustředila na energetickou krizi, v této fázi se předpokládají násilné akce za účelem změny vlády v Kišiněvě, které se budou tvářit jako protesty, uvedla prezidentka.
Dánsko předalo všech svých 19 houfnic Caesar francouzské výroby Ukrajině.
Rusové znovu ostřelovali z minometů Sumskou oblast na severu Ukrajiny.
Rusové přesunují další vojáky do okupované části Chersonské oblasti (východně od řeky Dněpr) a v ruských jednotkách je mnoho případů omrznutých končetin. S odvoláním na své zdroje to oznámil generální štáb ukrajinské armády.
Ruské bombardování poškodilo železniční trať v Chersonské oblasti. Vlaky z Kyjeva do Chersonu tak nyní končí v Mykolajivu.
Ukrajinští vojáci na cvičení v Rivenské oblati na západě země, nedaleko hranice s Běloruskem.
Ukrajinští vojáci vystupují z obrněného vozu v Bachmutu. Okolí města postupně dobývají Rusové, ale centrum je stále pod ukrajinskou kontrolou.
Pravidelná svodka britské vojenské rozvědky o dění na Ukrajině a v Rusku.
Ruské ztráty za poslední dva týdny jsou nejvyšší od začátku války, tvrdí Britovéhttps://t.co/KU4H6oeyFr pic.twitter.com/ViSOEV14t4
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 13, 2023
Britské zbraně a vojenské vozy by se mohly vyrábět přímo na Ukrajině. Informoval o tom deník Daily Telegraph s tím, že delegace britských zbrojařů minulý týden navštívila Kyjev a jednala tam o výstavbě společného britsko-ukrajinského podniku.
USA doporučily svým občanům pobývajícím v Rusku, aby okamžitě opustili zemi. Jako důvod uvádějí válku na Ukrajině či možnost svévolného zatčení.
Írán propašoval do Ruska nové, technologicky vyspělé ozbrojené drony dlouhého doletu s pomocí lodí a státní letecké společnosti. Tyto drony ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. S pomocí zdrojů z této blízkovýchodní země obeznámených s výrobou a prodejem bezpilotních letounů to zjistil britský list The Guardian.
Nejméně 18 bezpilotních letounů bylo dodáno ruskému námořnictvu poté, co ruští důstojníci a technici v listopadu loňského roku přijeli na návštěvu do Teheránu, kde jim byla předvedena celá řada íránských technologií.
Při té příležitosti si desetičlenná ruská delegace vybrala šest bezpilotních letounů Mohadžír-6, které mají dolet kolem 200 kilometrů a pod každým křídlem nesou dvě rakety, spolu s 12 bezpilotními letouny Šáhed-191 a Šáhed-129, které jsou rovněž schopné provádět údery vzduch-země.
Na rozdíl od známějších dronů Šáhed-131 a Šáhed-136, které ruští vojáci široce využívají k útokům proti ukrajinským cílům ve stylu kamikadze, tyto drony létají ve vyšších výškách. Jejich úkolem je shodit bomby a vrátit se neporušené na základnu.
Na internetové stránce nejpopulárnějšího ruského deníku Komsomolskaja pravda se o víkendu na chvíli objevily příspěvky proti válce na Ukrajině, včetně výzvy, aby Rusko vrátilo Ukrajině anektovaný Krym, údajů o ztrátách ruské armády a o zabitých civilistech. Bylo tam i varování, že válka skončí teprve tehdy, až "diktátor Putin přijde o moc". Pod příspěvky byl podepsán redaktor Vladimir Romaněnko, zakrátko ale bylo vše smazáno. Čtyřiadvacetiletý redaktor skutečně existuje a v deníku pracoval půl roku.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinské jednotky nadále ovládají Bachmut na východě Ukrajiny, bez ohledu na ustavičný tlak ruských sil. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.
- Rusko v posledních dvou týdnech pravděpodobně registruje nejvyšší ztráty od prvního týdne války, uvedlo britské ministerstvo obrany.
- Východní hranici Polska pomohou chránit drony MQ-9A Reaper, pronajaté od USA.
- Volodymyr Zelenskyj v Bruselu prohlásil, že Ukrajina zachytila plány ruských tajných služeb na zničení Moldavska. Dodal, že okamžitě varoval moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou.
Oblastní soud ve Vladimiru v centrálním Rusku potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu, který odmítl žalobu Farchada Džabbarova. Ten se domáhal, aby jej vyřadili ze stavu ozbrojených sil a zbavili hodnosti důstojníka v záloze, protože nesouhlasí s válkou proti Ukrajině. O verdiktu informoval místní server Dovod.
Džabbarov zažaloval ministerstvo obrany a oblastní vojenskou správu loni v létě. Svůj požadavek odůvodnil tím, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu nemá nic společného s obranou vlasti, a proto si nepřeje být "součástí a mít hodnost armády, která válčí v sousedním státě".
15 tisíc dobrovolníků se přihlásilo do osmi brigád takzvané útočné gardy pro osvobození Donbasu a Krymu, kterou vytváří ukrajinské ministerstvo vnitra.
O vytváření útočné gardy informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra na začátku února. Dobrovolníkům slibuje, že budou osvobozovat Luhansk, Doněck a Krym od ruských okupantů. Uvedená města na východě Ukrajiny a poloostrov Krym Rusové ovládají od jara 2014.
"Ukrajina se chystá na útok sahající až na Krym a k Černému moři, aby vyhnala okupanty ze svého území. Ministerstvo vnitra začíná vytvářet útočné brigády Národní gardy. Jde o brigády dobrovolníků, motivovaných vlastenců, kteří se budou podílet na osvobození Luhansku, Doněcku a Krymu," uvedla policie ve svém vyjádření.
Terčem náletu dronů íránské výroby, kterým Ukrajinci kvůli charakteristickému zvuku motorů přezdívají mopedy, se v neděli večer stalo město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny. Dva drony se podařilo sestřelit. Ve městě byl slyšet výbuch, o případných škodách či mrtvých a zraněných zatím nejsou zprávy.
Letecký poplach byl vyhlášen také v Charkovské, Dněpropetrovské a Poltavské oblasti. Server RBK-Ukrajina připomněl, že Rusové podnikli útoky za pomoci íránských dronů také ve čtvrtek, pátek a v sobotu.
Východní hranici Polska pomohou chránit drony MQ-9A Reaper, pronajaté od USA. Náš severní soused už je obdržel. Bezpilotní letoun tohoto typu Spojené státy použily loni v říjnu při likvidaci jednoho z vůdců al-Káidy. V témže měsíci Polsko podepsalo dohodu o leasingu dronů.
"Drony jsme si pořídili na leasing od Spojených států v rámci naléhavé potřeby. Budou sloužit ve vojenském letectvu a podnikat průzkumné lety na naší východní hranici," uvedl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Drony Reaper jsou podle odborného serveru Defence 24 těžká bezpilotní letadla schopná přepravit užitečné zatížení o váze více než 1,7 tuny, včetně přesných zbraní. V polských podmínkách ale jejich největší předností bude schopnost podnikat dlouhé průzkumné lety a dohlížet na situaci za pomoci senzorů.
Do první linie války na Ukrajině šli s minimálním výcvikem. Dva ruští vězni nastoupili do Wagnerovy skupiny, viděli umírat desítky lidí a zabití jim hrozilo i od vlastních velitelů. Své zkušenosti popsali CNN v ukrajinském zajetí.
Podporu Ukrajině v boji s ruským agresorem vyjádřilo v neděli asi padesát lidí před ukrajinským velvyslanectvím v Praze. Shromáždění pořádala iniciativa Modlitba za Ukrajinu. Zúčastnil se ho například představitel českobratrské církve Jiří Schneider nebo poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL).
"I kdyby ten zápas trval ještě měsíce, možná ještě delší dobu, tak vytrvat v tom přesvědčení, že tento zápas je před bohem i před lidmi spravedlivý, vytrvat v té podpoře - humanitární, materiální, politické, morální, vojenské, a to i za cenu, že se samozřejmě budeme muset uskromnit," vyzval ve svém projevu poslanec Okamura (KDU-ČSL).
Lidé se pomodlili za oběti války, za vytrvalost v solidaritě s Ukrajinou a za spravedlivý mír pro Ukrajinu. Pak se přesunuli k velvyslanectví Ruské federace.
Speciální svíčky pro ukrajinské civilisty i vojáky vyrábějí brněnští skauti. Hoří až sedm hodin, dá se na nich ohřát jídlo, poslouží v zákopech i v domácnostech při výpadku proudu. Zatím jich vyrobili asi tisícovku, část už je na Ukrajině, další tam brzy zamíří. Nad nádobami s horkým voskem se skauti sešli i v neděli odpoledne.
Kvůli materiálu vyhlásili sbírku. Potřebují včelí vosk, parafín, zbytky svíček, silné, dlouho hořící svíce, plechovky nebo karton. Přijímají také hotové svíčky v plechovce. Sběrným místem je Skautský institut na Moravském náměstí v Brně. Sbírka potrvá do 15. února.
Už stovky dětí zahynuly v důsledku ruské válečné agrese na Ukrajině. Od začátku konfliktu jich zemřelo nejméně 461, 922 jich bylo zraněno. Nejvíce dětí přišlo k úhoně v Doněcké, Charkovské, Kyjevské, Chersonské, Záporožské, Mykolajivské, Černihivské, Luhanské a Dněpropetrovské oblasti. Údaje poskytla ukrajinská generální prokuratura.
Nejde o definitivní údaje, ve výčtu jsou zahrnuty pouze děti, jejichž jména se podařilo potvrdit. V mnoha regionech pokračují boje a na okupovaných územích není sčítání ztrát možné.
Organizace spojených národů k 6. únoru potvrdila smrt 7155 civilistů, z toho 438 dětí. I ona upozornila, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více. Uváděná čísla zahrnují pouze zdokumentované a potvrzené oběti války.
Třiapadesátiletá žena přišla v neděli ráno o život při ruském ostřelování obytného domu ve městě Nikopol na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhej Lysak. Střepiny při dělostřeleckém ostřelování podle něj zranily také sedmaosmdesátiletou penzistku. Nikopol dělí řeka Dněpr od Záporožské jaderné elektrárny Záporoží, kterou obsadily ruské síly krátce poté, co loni 24. února napadly Ukrajinu. Před válkou mělo toto město zhruba 110 tisíc obyvatel. V sobotu ruské síly ostřelovaly devět z 24 ukrajinských oblastí, tvrdí úřady. Obětí palby se stal jeden civilista z Doněcké oblasti na východě země, dalších deset lidí bylo zraněno, uvedl s odvoláním na dnešní svodku šéfů oblastních správ list Ukrajinska pravda.
Ministerstvo zahraničí se domnívá, že zatím nepřišla doba k vyhoštění ruského velvyslance z České republiky, řekl náměstek ministra zahraničních věcí Dvořák.
Vyjednávači o česko-americké dohodě o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku, řekl vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě komory parlamentu a k podpisu prezident.
Vedení ukrajinské armády aktuálně hlásí téměř 140 tisíc mrtvých a zraněných na ruské straně. Dnes ráno generální štáb uvedl, že Ukrajinci v sobotu vyřadili z boje dalších 900 bojovníků ruských sil.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzývá k opatrnosti v debatě o zbraních pro Ukrajinu. Jsou to podle ní obtížná rozhodnutí, protože nejde o hračky, ale o těžký vojenský materiál. Baerbocková to uvádí v rozhovoru, který otisklo sobotní vydání německého deníku Tagesspiegel. Debatu o stíhačkách pro Ukrajinu Německo podle ministryně nevede.
Ukrajinské bezpečnostní složky v obraně proti Rusku využívají i speciální software od české firmy Compelson. Na základě analýzy dat jim umožňuje získávat informace o přesunu ruských ozbrojených sil nebo o obsahu zpráv mobilních telefonů, sdělil Dušan Kožušník, zakladatel a ředitel společnosti Compelson.
Severoatlantická aliance by měla uspořádat mimořádný summit k explozím plynovodu Nord Stream. V sobotu pozdě večer to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Odkazuje přitom na zprávu amerického investigativního novináře Seymoura Hershe, který tvrdí, že zničení ruského plynovodu nařídil americký prezident Joe Biden. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny, kterou Moskva zapojila do války na Ukrajině, se zmocnili vesnice Krasna Hora poblíž města Bachmut v Doněcké oblasti. Uvedl to v neděli šéf této polovojenské organizace Jevgenij Prigožin. Jeho tvrzení nebylo možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, tým tohoto ruského oligarchy nicméně na sociální síti Telegram uveřejnil záběry, které podle něj ukazují členy Wagnerovy skupiny před značkou na okraji obce. "Útočné jednotky Wagnerovy skupiny dnes získaly obec Krasna Hora," cituje ze sdělení šéfa Wagnerovy skupiny agentura AFP. Uvedená vesnice leží na sever od Bachmutu nedaleko okraje města, o které se v posledních týdnech vedou krvavé boje. Dřívější zprávy naznačovaly, že Rusové se tam snaží ukrajinské jednotky obklíčit, přičemž Kyjev opakovaně hlásil odražené útoky okupantů, mimo jiné na Krasnou Horu. V té před válkou žilo na 600 lidí, uvedla agentura Reuters.
Ruské síly bojující na Ukrajině v posledních dvou týdnech pravděpodobně registrují nejvyšší ztráty od prvního týdne války, uvádí v nedělním hlášení britské ministerstvo obrany. Odvolává se přitom na čísla generálního štábu ukrajinské armády, jakkoli přiznává, že údaje nedokáže ověřit. Trend, který data ukazují, je však podle Londýna důvěryhodný. O mnoho svých vojáků nadále přichází také Ukrajina, dodává britské ministerstvo.
Kyjev uvádí, že Rusové v posledním týdnu každý den přicházeli v průměru o 824 vojáků. Denní počet mrtvých a zraněných je více než čtyřnásobný proti hodnotám hlášeným v červnu a červenci. Londýn dodává, že také Ukrajinci trpí "vysokou mírou oslabování", čímž jsou myšlena úmrtí a zranění vojáků. Ruští okupanti ani bránící se země své ztráty neoznamují a přesnější údaje z nezávislých zdrojů v tomto směru nejsou k dispozici.
Představitelé britského obranného průmyslu jednají v Kyjevě o možnostech výroby britských zbraní a vojenského vybavení přímo na Ukrajině. Informoval o tom server The Telegraph, podle něhož by šlo o významné posílení vztahů Británie a Ukrajiny, která už téměř rok vzdoruje ruským útokům. Cílem jednání je dohoda o vytvoření společných podniků, které by vyráběly britské zbraně na základě licence. Projekt by musel posvětit britský premiér Rishi Sunak. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden navštívil Londýn, který se tak stal jeho teprve druhou zahraniční destinací od začátku války. Británie patří mezi nejvýznamnější podporovatele Kyjeva, cvičí ukrajinské vojáky a tento týden slíbila například dodávky tanků.
Ruská vojska dnes v noci ostřelovala druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země. Ve městě a okolí byl vyhlášen letecký poplach, následně bylo slyšet několik výbuchů, uvedl server RBK-Ukrajina. Město podle gubernátora zasáhly nejméně tři rakety S-300, které poškodily jeden z objektů infrastruktury.
Jednoho mrtvého a čtyři raněné v důsledku ostřelování pohraničních oblastí sousedících s Ukrajinou oznámily ruské úřady. Ukrajina se k těmto útokům na ruské území oficiálně nehlásí, ale podle ruské redakce BBC k vzájemnému přeshraničnímu ostřelování dochází ustavičně už od loňského jara. Kurský gubernátor Roman Starovojt na sociálních sítích napsal, že pod palbu se dostala skupina stavbařů ve vsi Gujevo, vzdáleném méně než dva kilometry od hranice s Ukrajinou. Jeden ze zedníků prý přišel o život, další byl zraněn.
V malém hornickém městě Vuhledar na východě Ukrajiny se v době blížícího se výročí ruské invaze odehrává boj o strategickou převahu. Napsala to agentura AP, podle níž je toto bojiště prodchnuto symbolikou. Vuhledar se stal důležitým místem v boji o Doněckou oblast - kontrola nad ním poskytuje taktickou převahu v širší bitvě o Donbas. V současné době ukrajinští obránci ovládají město, Rusové jsou rozmístěni na předměstí. Vuhledar se nachází na vyvýšené planině a jeho dobytí by pro Rusko znamenalo důležitý krok k přerušení ukrajinských zásobovacích tras.
Ukrajinské jednotky nadále ovládají Bachmut na východě Ukrajiny, bez ohledu na ustavičný tlak ruských sil. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj po telefonickém jednání s nejvýše postaveným americkým generálem. Šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho informoval o situaci na frontě, téměř rok po začátku ruského útoku na Ukrajinu. "Nejnapjatější je situace na doněckém směru, tam nepřítel denně podniká až pět desítek útoků," zdůraznil generál Zalužnyj. Tvrdé boje se vedou také u Vuhledaru a Marjinky. Ukrajinští vojáci ale spolehlivě brání obranné linie, ujistil.
Lidé ve Lvově klečí před projíždějícími autobusy s příbuznými padlých ukrajinských vojáků.
A truly moving and emotional video of Lviv residents who kneel as buses carrying relatives of fallen Ukrainian soldiers pass. pic.twitter.com/Jl3DzBi2lu
— Yasmina (@yasminalombaert) February 9, 2023
Imigrační úřady v Argentině řeší případy ruských žen, které od války na Ukrajině začaly cestovat do Buenos Aires k porodu, aby získaly argentinské občanství pro své děti. Podle deníku The Guardian ředitelka argentinského imigračního úřadu Florencia Carignano uvedla, že bylo zahájeno soudní vyšetřování toho, co označila za lukrativní obchod, který slibuje argentinské pasy pro ruské novorozence. Britský deník připomíná, že Rusové nemají s Argentinou vízovou povinnost. Za poslední rok dorazilo do jihoamerické země asi 10 500 těhotných Rusek.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a "na základě té reality, která existuje". Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
Pomoci zraněným vojákům z Ukrajiny a nalézt pro ně rehabilitační pobyty v Česku si klade za cíl nový nadační fond Future for Ukraine. Lidé mohou na ozdravné pobyty veteránů přispět na účet, který organizace zveřejnila na svých webových stránkách. Podle předsedy správní rady fondu Vitalije Prona jsou již na Ukrajině zraněných vojáků desetitisíce.
Ukrajina za poslední den čelila 106 řízeným ruským střelám a skoro 60 dalším vzdušným útokům nepřítele, uvedl v sobotu ráno generální štáb ukrajinské armády. Většinu střel a použitých dronů podle jeho hlášení zlikvidovala ukrajinská protivzdušná obrana. Rusové zároveň pokračovali v útočných operacích na východě Ukrajiny, která tvrdí, že odrazila sedm útoků v Doněcké a Luhanské oblasti.
Soud v běloruském městě Mogilev poslal na 22 let za mříže dva Bělorusy, Dzmitryje Klimava (28) a Uladzimira Aramcava (27), kteří podle rozsudku poničili signalizační zařízení na železnici, aby tak zpomalili přesuny ruských vojsk útočících na Ukrajinu. Klimav byl při zatýkání na konci loňského března raněn, napsal server Naša Niva. Dvojice byla odsouzena za "teroristický čin", "vlastizradu" a "účast v teroristické organizaci".
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Rusko zahájilo rozsáhlou ofenzivu na východě Ukrajiny a snaží se prolomit obranu u města Kreminna. Americký Institut pro studium války potvrdil "výrazné zvýšení" operací v oblasti v uplynulém týdnu.
- Volodymyr Zelenskyj v Bruselu prohlásil, že Ukrajina zachytila plány ruských tajných služeb na zničení Moldavska. Dodal, že okamžitě varoval moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou.
- Washington "nevidí náznaky" přímého vojenského ohrožení Moldavska nebo Rumunska ze strany Ruska v důsledku ukrajinského tvrzení, že přes obě země přeletělo několik ruských raket.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zaznamenal důležité porozumění a "dobré signály" během své cesty po evropských metropolích, ale je potřeba více práce, aby Ukrajina získala zbraně, které potřebuje. "Londýn, Paříž, Brusel - místa, kde jsem v posledních dnech mluvil o tom, jak posílit naši armádu. Existují velmi důležitá porozumění a dostali jsme dobré signály," řekl Zelenskyj ve svém nočním videoprojevu. "Týká se to raket dlouhého doletu, tanků a další úrovně naší spolupráce. Ale na tom musíme dál pracovat," zakončil podle agentury Reuters.
Washington "nevidí náznaky" přímého vojenského ohrožení Moldavska nebo Rumunska ze strany Ruska v důsledku ukrajinského tvrzení, že přes obě země přeletělo několik ruských raket. "Udržujeme úzký kontakt a komunikaci s našimi moldavskými partnery a rumunskými spojenci," ujistil zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.
Slovensko může zahájit projednávání předání stíhaček MiG-29 na Ukrajinu až nyní, když Kyjev oficiálně o letadla požádal, uvedl podle agentury Reuters slovenský premiér Eduard Heger. Ministr obrany Jaroslav Naď doplnil, že země už letadla nepotřebuje a může je buď prodat, nebo dát Ukrajině, které by letadla mohla pomoci. Žádné rozhodnutí prý zatím nepadlo.
Ostřelované Záporoží má pro Ukrajince historický význam jako kozácká pevnost.
V ruské vazební věznici zemřel krymskotatarský aktivista Džemil Gafarov, kterého dříve ruský soud odsoudil za účast na činnosti organizace označené ruskými úřady za "teroristickou". O úmrtí šedesátiletého Gafarova v Novočerkassku na jihu evropské části Ruska informoval jeden z exilových vůdců Krymských Tatarů Refat Čubarov. Šéf české diplomacie Jan Lipavský v reakci na úmrtí odsoudil "pokračující teror ruského režimu" a vyzval Moskvu k propuštění politických vězňů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že snahy Západu "izolovat" Rusko zcela selhaly a Moskva buduje pevnější vztahy se zeměmi v Africe, na Středním východě, v Asii, Tichomoří a jinde. "Teď můžeme vidět, že plány Západu izolovat Rusko byly fiaskem," řekl v pátek Lavrov ruským diplomatům na akci na svém ministerstvu po návratu z téměř týdenní návštěvy afrických zemí. "Navzdory protiruským orgiím, které organizují Washington, Londýn a Brusel, posilujeme dobré sousedské vztahy v nejširším smyslu slova," dodal Lavrov.
Hladina vody v masivní Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny od podzimu prudce spadla na nejnižší hodnotu za posledních 30 let a zřejmě za tím stojí ruští okupanti, kteří drží hráz u města Nova Kachovka, napsal americký veřejnoprávní rozhlas NPR, který vychází ze satelitních záznamů a vyjádření expertů. Vývoj podle článku ohrožuje dodávky pitné vody, zemědělství i provoz Záporožské jaderné elektrárny.
Ruské úřady zařadily na seznam nejvíce hledaných osob ruskou novinářku a protiválečnou aktivistku Alexandru Garmažapovovou. Kdyby se vrátila do vlasti, hrozilo by jí okamžité uvěznění.
Vláda v Bernu zamítla žádost předloženou Španělskem, které chtělo na Ukrajinu vyvézt protivzdušné systémy švýcarské výroby, informovaly agentury Reuters a Keystone-ATS. Švýcarsko zamítlo i další obdobné žádosti předložené Dánskem a Německem. Argumentuje svou neutralitou a zákonem o zbrojním materiálu.
Ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku cvičí druhá skupina ukrajinských vojáků. Výcvik několika set příslušníků ukrajinských ozbrojených sil se týká hlavně základních schopností pozemních sil, jako je střelba z ručních zbraní, pohyb jednotek po bojišti nebo třeba minometná palba. Na Libavé je v pátek navštívila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a delegací poslanců a senátorů.
Ukrajinské zdroje hlásí těžké boje z měst Avdijivka a Vuhledar.
Jedna z ruských raket dopadla vedle autobusové zastávky nedaleko Lvova, ale neexplodovala. Napsal to server Ukrajinska Pravda.
Státní energetická společnost Ukrenergo oznámila, že v důsledku pátečních ruských úderů jsou některé části Ukrajiny bez proudu. Nejhorší je situace v Charkově a okolí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu uvedl, že nad Moldavskem a Rumunskem přeletělo "několik" ruských řízených střel. "Nepřítel dnes ráno při dalším masivním útoku (na Ukrajinu) vypálil nejméně 70 raket," řekl Zelenskyj. "Několik ruských střel proletělo vzdušným prostorem Moldavska a Rumunska. Tyto rakety představují výzvu pro NATO a kolektivní bezpečnost. Je to teror, který musí být zastaven," dodal.
Rusko na Ukrajině přeskupilo síly a snaží se využít momentu překvapení, domnívá se Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Očekávaná ruská ofenziva už podle něj začala.
Zahájení této části operace na Ukrajině má podle Petráše vcelku standardní průběh. "Snaha o rozsáhlé bombardování, raketové a dělostřelecké ostřelování strategicky důležitých míst v celém rozsahu území vedení operace. Na tuto část operace by mělo navazovat nasazení pozemních sil, respektive mechanizovaných jednotek s těžkou obrněnou technikou a tanky," míní Petráš.
Při stanovení termínu ruské ofenzivy podle něj zcela jistě sehrály roli chystané dodávky tanků a další techniky ze západu. Dorazit by měly v následujících měsících. Jde například o tanky Leopard 2, které Ukrajině přislíbilo několik zemí. "Ovšem zásadní roli zde sehrával především fakt rychlého přeskupení a moment překvapení. Rusové dobře odhadli, že ukrajinské straně dochází iniciativa, i v důsledku absence těžké obrněné techniky, a budou vcelku těžce organizovat reakci na rychlý manévr," uvedl Petráš. Ukrajinské pozemní síly se podle něj dlouho potýkaly s nedostatečnou palebnou silou a leteckou podporou.
Poskytnutí stíhaček Ukrajině v tuto chvíli není pro Německo téma. Podle agentury Reuters to dnes řekli mluvčí německých ministerstev obrany a zahraničí.
Bojkot olympijských her 2024 kvůli startu ruských a běloruských sportovců české ministerstvo zahraničí odmítá. Řekl to ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes sestřelila 61 ze 71 ruských raket, oznámilo ministerstvo obrany.
"Ti, kteří odmítají pomáhat Ukrajině ve jménu míru, ve skutečnosti riskují zhoršení konfliktu," uvedla dnes v Bruselu italská premiérka Giorgia Meloniová.
"Putin je drak, který musí žrát," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel.
Lidé sedí na eskalátoru v kyjevském metru, které používají v době ruského bombardování jako kryt.
Nejsilnější opoziční slovenská strana Směr - sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica kritizovala případné předání slovenských stíhaček MiG-29, o které ve čtvrtek oficiálně požádal premiéra Eduarda Hegera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Fico ohlásil, že opozice se pokusí příští týden prosadit ve sněmovně usnesení, kterým parlament odevzdání migů odmítne.
Rusko v pátek už odpálilo na Ukrajinu více než padesát raket, oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Po celé Ukrajině se znovu rozezněly sirény, varující před ruským raketovým útokem.
Ruská řízená střela narušila ráno vzdušný prostor Moldavska, uvedl Kišiněv. Moldavská diplomacie si na protest předvolala ruského velvyslance.
Charkovem otřáslo nad ránem asi deset výbuchů, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Části druhého největšího ukrajinského města se podle něj kvůli tomu ocitly bez dodávek elektřiny, tepla a vody.
Město Záporoží hlásilo v noci na pátek 17 vzdušných úderů na svém území, podle starosty Anatolije Kurtěva jde o největší útok na město od začátku invaze. "Během jedné hodiny bylo ve městě zaznamenáno 17 nepřátelských vzdušných úderů, což je nejvyšší počet od začátku plnohodnotné invaze," uvedl tajemník záporožské městské rady Kurtěv s tím, že útoky směřovaly na energetické objekty.
Reportéři agentury Reuters informovali, že v Kyjevě slyšeli nejméně tři exploze. Podle úřadů v metropoli funguje protivzdušná obrana.
"Nepřátelské letectvo je ve vzduchu a lodě, které mohou nést střely Kalibr, jsou na moři. Nepřítel odpálil střely. Letecký poplach bude dlouhý," uvedl šéf Oděské oblasti Maksym Marčenko.
Britské ministerstvo obrany se ve svém dnešním souhrnu dění na Ukrajině věnuje postupu ruských jednotek:
Rusko v noci provedlo masivní vzdušné útoky na Charkov a Záporoží
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 10, 2023
https://t.co/iTLuXJODR7 pic.twitter.com/FNrqBdHoNY
Reportér Current Time Borys Sačalko právě vedl v Bachmutu rozhovor s ukrajinským vojákem o jeho každodenním životě. Náhle je přerušila letící ruská bomba, která spadla na vedle stojící dům. Novinář začal okamžitě natáčet rychlou první pomoc, kterou se vojáci snažili poskytnout vážně zraněnému muži.
Ukrajinské úřady v noci na pátek informovaly o ruských vzdušných úderech na Ukrajinu, hlásilo je například Záporoží. Kritická infrastruktura utrpěla zásahy v Chmelnycké oblasti na západě země, v Charkovské oblasti na severovýchodě nebo v Dněpropetrovské oblasti v centrální části Ukrajiny. Zatím není jasné, zda si útoky cílené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nějaké oběti na životech.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Rusko zahájilo rozsáhlou ofenzivu na východě Ukrajiny a snaží se prolomit obranu u města Kreminna, uvedl gubernátor Luhanské oblasti. Institut pro studium války ve své poslední zprávě potvrdil "výrazné zvýšení" operací v oblasti v uplynulém týdnu.
- Rusko v noci na pátek podniklo 17 vzdušných úderů na Záporoží, podle úřadujícího starosty Anatolije Kurtěva jde o největší útok na město od začátku invaze.
- Ukrajinské úřady v pátek ráno hlásily velký vzdušný útok ruských sil. Několik energetických zařízení zasáhly ruské střely a narušily dodávky elektřiny.
- Volodymyr Zelenskyj v Bruselu prohlásil, že Ukrajina zachytila plány ruských tajných služeb na zničení Moldavska. Dodal, že okamžitě varoval moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou.
Ukrajinské úřady hlásí další velké vzdušné útoky ruských sil. Několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě Ukrajiny v pátek ráno zasáhly ruské střely, uvedla ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Údery podle ní narušily dodávky elektrického proudu. Exploze byly slyšet i v hlavním městě Kyjevě a jeho okolí, podle úřadů v metropoli funguje protivzdušná obrana.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nové online reportáže k ruské invazi na Ukrajinu. Starší informace najdete zde.
Právě se děje
Sexistické kostýmy i vášnivý kankán. Nesmrtelný kabaret Moulin Rouge přišel o křídla
Noční nehoda v Paříži. Zřítila se křídla mlýna na známém kabaretu Moulin Rouge
Ministryně Langšádlová z TOP 09 skončí ve vládě, rozhodla se podat demisi
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců. Hrozí, že všichni uhynou
Kalhousová: Tohle bylo jen první kolo. Na Blízkém východě číhá hrozba pro celý svět
Známý kritik dosavadního způsobu vedení války proti Ukrajině, někdejší ministr obrany doněckých separatistů Igor Girkin zvaný Strelkov, zkritizoval Putinův projev. Byl podle něj jen samá stížnost, slzy a nadávání na partnery a na to, jak ho "vodili za nos". A slovo "čest" v Putinových ústech zní podle Strelkova "směšně". Ironicky dodal, že podle Putina je v armádě vše bezvadné a bude ještě líp a vůbec vše v Rusku funguje výborně a správně. "Ani slovo o neúspěších a porážkách. Ani slovo o chybách a odpovědnosti kohokoliv z představitelů režimu za ně. Blablabla. To nemá smysl poslouchat. Dnes promarnil další šanci zabránit vzpouře. A není jisté, zda nebyla poslední," uvedl někdejší důstojník ruské tajné služby FSB, odsouzený v nepřítomnosti v Nizozemsku za podíl na sestřelení civilního boeingu na východní Ukrajině v létě 2014 s téměř 300 oběťmi na životech.