Vážení čtenáři, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete zde.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Západ Ukrajiny se ocitl pod ruskou palbou, poplach byl vyhlášen po téměř celé zemi➡️https://t.co/TyeTD0vOVo pic.twitter.com/JMeARrCqbk
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 14, 2022
Horší morálka, disciplína a bojové schopnosti ruských jednotek na Ukrajině mohou v některých oblastech vést k zastavení ruské ofenzivy, píše americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb uvedl, že zejména v Doněcké oblasti dostávají některé ruské jednotky od velitelů rozkazy k dočasnému zastavení útočných operací.
Ruské síly se také zejména v okolí Bachmutu a města Doněck, které je pod kontrolou proruských separatistů, drobí na menší a menší útvary. Velitelé podle ISW skupinky vysílají k dobytí "relativně bezvýznamných a malých sídel" v Doněcké oblasti a stavy pak náhodně obnovují, což vede k další demoralizaci a nesoudržnosti při bojích.
Přehled událostí:
V části ruské Belgorodské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, dnes ráno nejezdí vlaky, uvedl tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Na elektrické vedení v okrese Novyj Oskol podle něj dopadly úlomky rakety sestřelené systémem protivzdušné obrany.
"Čekáme na opravárenské čety. Věřím, že vše brzy opraví a provoz bude obnoven," napsal Gladkov na Telegramu. "Hlavní je, že nejsou žádní zranění ani oběti na životech," dodal.
V posledních dnech podobných incidentů na ruské straně hranice s Ukrajinou přibývá. Ve čtvrtek Gladkov obvinil ukrajinskou armádu, že ostřelovala kromě jiného 16podlažní obytný dům v Belgorodě. Nicméně podle Kyjeva šlo o ruskou raketu odpálenou směrem na ukrajinský Charkov, která dopadla předčasně. Při ukrajinském ostřelování byl podle ruských úřadů zasažen také muniční sklad a narušeny dodávky elektrické energie.
"Rozloha osvobozených ukrajinských území se výrazně zvětšila," sdělilo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. Agentura Reuters, která o prohlášení resortu informovala, poznamenala, že nebyla schopná tuto bilanci nezávisle ověřit.
Moskva minulý měsíc vyhlásila anexi čtyř ukrajinských regionů, které zčásti okupuje - kromě Chersonské, Doněcké a Luhanské si nárokuje také Záporožskou oblast. Takřka celý svět ruský pokus o zábor ukrajinského území odmítl.
Ukrajinská armáda mezitím pokračuje v protiofenzivě, která v poslední době postoupila zejména na severovýchodě v Charkovské oblasti a rovněž na jihu v Chersonské oblasti.
Ukrajinská armáda za měsíc osvobodila od ruské okupace přes 600 obcí, uvedlo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území.
Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financováni převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup. Ukrajina podle ní obdržela odhadem 20 000 terminálů Starlink.
Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také důležitá pro akceschopnost ukrajinské armády. Zakladatel SpaceX Musk v pátek na Twitteru napsal, že "operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)".
Podle CNN nedávno SpaceX ovšem varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů.
Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích 12 měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. "Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu," napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.
Ruské ostřelování jihoukrajinského Mykolajivu, kde byl zasažen pětipodlažní bytový dům, způsobilo nejméně čtyři oběti na životech, uvedla dnes agentura Unian. V nemocnici zemřel také 11letý chlapec, který strávil šest hodin pod sutinami. Kyjevská oblast dnes oznámila útoky drony, které po zásahu cíle explodují. Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že ruskou armádu pravděpodobně v jejich používání cvičí vojáci z Íránu. Vzdušné údery a výpadky proudu ohlásil večer také Charkov.
Stezka pro pěší a cyklisty, která vede kolem sídla ruské ambasády v centru Varšavy, ponese název na počest obětí různých forem agrese, jichž se Rusko dopustilo během 20. a 21. století. Příslušný návrh dnes schválilo varšavské zastupitelstvo, informuje portál gazeta.pl.
"Ve vesnici v Belgorodském okresu byl v důsledku ostřelování ukrajinských sil vyhozen do povětří sklad s municí, která vybuchla. Podle prvních informací oběti nejsou," uvedl na sociálních sítích gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Ukrajina zahájila trestní řízení v souvislosti s ruskými vzdušnými útoky, které tento týden zasáhly Kyjev i mnohá další města po celé Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin na společné tiskové konferenci v Haggu s hlavním prokurátorem Mezinárodního trestního soudu Karimem Khanem. Masivní ruské údery, kterým od pondělí čelí Ukrajina, Kostin označil za klasický příklad teroru ze strany Ruska.
Během pondělních rozsáhlých vzdušných úderů zemřelo podle oznámení ukrajinské Státní služby pro mimořádné události z úterního rána 19 lidí a 105 dalších jich utrpělo zranění. V pondělí večer úřady hovořily o 14 mrtvých a 97 zraněných.
V Evropské unii bude velkým tématem to, jakým způsobem pomoci Ukrajině vyrovnat se s následky posledních raketových útoků, mimo jiné na energetické infrastruktuře. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Rusové systematicky bombardují rozvodnou síť. Některé země, například Německo či Nizozemsko, po útocích urychlily pomoc v podobě dodávek systémů protivzdušné obrany, jiné země hledají možnosti humanitární pomoci.
Dvě ruské oblasti hraničící s Ukrajinou se dnes staly terčem ukrajinského ostřelování, uvedly místní úřady. Poničeno při tom bylo podle nich několik budov a narušeny byly dodávky elektrické energie.
Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov podle portálu deníku Kommersant uvedl, že na hraničním přechodu u města Šebekino střely dopadly na budovu celnice a prakticky ji zničily. V Belgorodě podle jeho starosty Antona Ivanova úlomky neznámého objektu zasáhly 16podlažní obytný dům. Cílem ostřelování se stal také areál školy ve vsi Krasno, nikomu se nic nestalo, protože žáci mají distanční výuku.
Evropská unie zatím nemá společný názor na možnost zřídit kvůli válce na Ukrajině zvláštní tribunál a prosazuje, aby napadená země přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Uvedli to dnes český ministr spravedlnosti Pavel Blažek a eurokomisař Dider Reynders po ministerské radě v Lucemburku. Reynders naznačil, že první případy spojené s válkou by se k ICC mohly dostat před koncem roku.
Moskva má výhrady k dohodě o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Rusko tvrdí, že není dodržována část dohody týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin. Na základě dohody vyjednané v červenci, která má platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna. O uplatňování dohody o vývozu obilí dnes jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Astaně.
"Zasáhli armádní objekt ve Lvovské oblasti v Zoločivském okresu. Je to už druhý zásah tohoto objektu. Bylo zničeno armádní vybavení, oběti nejsou," uvedl k ruskému odstřelování západu Ukrajiny podle Unian šéf lvovské oblastní správy Maksym Kozyckyj.
Rusové zaútočili na západní Ukrajinu řízenými střelami Kalibr, vypálenými z Černého moře, sdělilo na Facebooku západní velitelství ukrajinských vzdušných sil. "Čtyři řízené střely byly zničeny silami a prostředky protivzdušné obrany západního velitelství vzdušných sil v zóně, za kterou zodpovídáme," upřesnilo velitelství.
Rusko ve čtvrtek navečer ostřelovalo západní část Ukrajiny, informuje ukrajinská agentura Unian s odvoláním na ukrajinské představitele. Východně od Lvova ruské síly zasáhly armádní objekt. Výbuchy byly slyšet i v Ternopilské oblasti, raketa prolétla také nad Černivickou oblastí. Letecký poplach byl předtím vyhlášen po celé Ukrajině s výjimkou poloostrova Krym. V situaci, kdy celá Ukrajina v posledních dnech čelí mohutným vzdušným útokům, žádal dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukrajinské spojence o další prostředky protivzdušné obrany.
Příspěvek na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech a hotelech se nyní týká zhruba 70 tisíc běženců. Sdělilo to ministerstvo vnitra. Vládě navrhuje od listopadu příspěvek kvůli inflaci a zvyšování cen energií navýšit o sto korun. Krajským či obecním zařízením by stát mohl na osobu na den posílat 300 korun místo nynějších 200 korun, soukromým provozovatelům 350 korun. Za červenec kraje žádaly na příspěvek celkovou sumu 411,46 milionu korun.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová dnes řekla, že nijak nelituje kurzu, který razily její vlády v energetické politice a vůči Rusku. Podle agentury Reuters se tak vyjádřila před novináři v Lisabonu, kde předsedala porotě vybírající vítěze Gulbenkianovy ceny za lidskost. Někdejší dlouholetá šéfka německé vlády čelí kritice, že největší evropskou ekonomiku učinila příliš závislou na ruském plynu. Merkelová zdůraznila, že politiku je třeba vnímat v kontextu dané doby.
"Vždy konáte v době, v níž se nacházíte," řekla Merkelová novinářům v portugalské metropoli, když byla tázána na politiku své vlády vůči Rusku. Merkleová, která se stáhla z politiky loni po 16 letech v kancléřství, řekla, že nikdy nevěřila myšlence "Wandel durch Handel", tedy tomu, že lze docílit změny prostřednictvím obchodu.
"V tomto ohledu vůbec nelituji rozhodnutí, spíš se domnívám, že to bylo správné v dobové perspektivě," řekla exkancléřka. Dodala, že levný ruský plyn Německu umožnil pokračovat v utlumování výroby energie z jádra a uhlí. Nyní však Berlín tyto plány odkládá, protože se snaží nahradit přerušené dodávky plynu z Ruska.
Rusko ostřelovalo západní část Ukrajiny. Východně od Lvova ruské síly zasáhly armádní objekt, uvedl podle Unian šéf lvovské oblastní správy.
Použití jaderných zbraní by mělo pro Rusko vážné důsledky, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Moment, kdy by jaderné zbraně využilo NATO, je extrémně vzdálený, dodal.
Státy Evropské unie se nechystají sjednotit sociální podporu uprchlíků. Zajištění v jednotlivých členských zemích se bude dál lišit. Některé budou poskytovat příchozím zvláštní zajištění, jiné jim umožní využívat svůj běžný sociální systém. Na tiskové konferenci po jednání ministrů práce a sociálních věcí EU to řekl šéf českého ministerstva práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zasedání se dnes zaměřilo na podporu a zaměstnávání válečných uprchlíků z Ukrajiny, v pátek se soustředí na zmírnění dopadů energetické krize na domácnosti.
Na Ukrajinu se při výměně zajatců vrátilo z Ruska dalších 20 lidí, uvedl dnes šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jde o druhou výměnu v tomto týdnu. "Podařilo se nám osvobodit 20 lidí ze zajetí. Je to 20 příběhů hrdinů - 14 vojáků ozbrojených sil Ukrajiny, čtyři členové teritoriální obrany, jeden příslušník národní gardy a jeden příslušník námořnictva," informoval Jermak v příspěvku na twitteru, kde také zveřejnil fotografii skupiny mužů jedoucích autobusem.
V úterý Jermak informoval o výměně 32 vojáků.
Pří ruském raketovém útoku na jihoukrajinské město Mykolajiv zemřeli dva lidí. Třicetiletý muž a osmdesátiletá žena. Záchranáři našli jejich těla v sutinách zasaženého domu.
Na Ukrajinu se při výměně dostalo zpět dalších dvacet zajatců z Ruska, uvedl šéf kanceláře prezidenta na twitteru. Jde o druhou výměnu v tomto týdnu.
Rusko uvedlo, že si v těchto dnech předvolalo diplomaty z Německa, Dánska a Švédska, aby si u nich stěžovalo na to, že Moskva ani ruský plynárenský gigant Gazprom nebyly přizvány k vyšetřování případů poškození potrubí plynovodů Nord Stream. Na svých internetových stránkách o tom informuje ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Moskevský soud dnes uložil obyvateli ruské metropole Antonu Usovovi pokutu 50 tisíc rublů (asi 20 tisíc korun) a odsoudil jej k 15 dnům vězení za to, že poslouchal ukrajinskou hudbu. Soud shledal Moskvana vinným z diskreditace ozbrojených sil Ruské federace a z neuposlechnutí příkazu policisty, informoval na list Kommersant.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil, že v kuloárech Severoatlantické aliance (NATO) zástupci členských zemí diskutují o možnosti přijmout Ukrajinu do aliace. Napsal to ukrajinský zpravodajský server Hromadske.
Francie oznámila, že prodej íránských dronů Rusku je porušením rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2231. Ta zakazuje Íránu eport vojenské techniky.
Náměstek předsedy ruské Bezpečnostní rady Alexandr Benediktov řekl televizi RBK, že přijetí Ukrajiny do NATO by v současné situaci mohlo vést ke třetí světové válce.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci, která označuje Rusko za teroristický stát.
Ruskem dosazený gubernátor Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny Volodymyr (Vladimir) Saldo požádal ruské vedení, aby pomohlo s odjezdem obyvatel této nedávno anektované oblasti do Ruska. Ukrajinská vláda označuje Salda za zrádce, bylna něj vydán zatykač.
Britská vojenská rozvědka podle zprávy britského ministerstva obrany z dnešního rána ohlásila přípravy okupačních úřadů na evakuaci obyvatelstva v očekávání, že se boje zanedlouho přenesou přímo do města.
"Navrhli jsme všem obyvatelům Chersonské oblasti, aby si - pokud si to přejí - zajistili bezpečnost před následky raketových útoků a odjeli do jiných regionů. Především jde o naše sousedy: Krym, Rostovskou oblast, Krasnodarský kraj, Stavropolský kraj. Vezměte svoje děti a odjeďte. Obracím se na vedení země, chci požádat o pomoc při organizaci," řekl gubernátor.
Obyvatelé Ukrajiny čelící ruské agresi jsou kandidáty na letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou každoročně uděluje Evropský parlament. Trojici finalistů dnes ze širšího seznamu nominovaných vybrali členové europarlamentních výborů. Nejpočetnější strany v EP podporují udělení ceny ukrajinskému lidu zastoupenému prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Během posledních šesti měsíců jsme svědky hrdinství a jednoty Ukrajinců proti jejich utlačovatelům," prohlásil při vyhlašování finalistů ceny švédský europoslanec Tomas Tobé. Zelenského a ukrajinský lid na cenu navrhli za způsob, jímž hájí svou zem proti ruské agresi, zástupci tří početně nejsilnějších frakcí v EP - lidovců, socialistů a liberálů. Očekává se tedy, že během plenární schůze příští týden ve Štrasburku se zařadí mezi laureáty tohoto ocenění.
Trojici nominovaných ještě doplňuje zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange a kolumbijská instituce hájící práva obětí tamní občanské války.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešní schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.
Úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, zaznělo tři týdny po vyhlášení "částečné" mobilizace, upozornila ruská redakce BBC. Připomněla, že ruské ministerstvo obrany 29. září slíbilo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.
Česko je zastáncem toho, aby Evropská unie nastavila systém pravidelné a předvídatelné finanční podpory Ukrajině. Země čelící ruské vojenské invazi se bez podpory neobejde a je potřeba do financování vnést větší řád, řekl dnes ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Beka (STAN) novinářům na briefingu k nadcházejícímu jednání Rady pro obecné záležitosti. Podle Beka je nutné vyřešit hlavně zdroj financování.
Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí, že kvůli válce muselo opustit své domovy dalších sedm milionů lidí, kteří však zůstali na Ukrajině. Z těch, kdo uprchli za hranice i na bezpečnější místa na Ukrajině, se do konce srpna domů vrátilo zhruba šest milionů lidí.
Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance. Prohlásil to dnes americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.
Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to dnes před začátkem dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj možnost přesouvat nynější peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí. Ministr míní, že urychlit by se kvůli energetické krizi mělo i spuštění podpory z evropského sociálního klimatického fondu.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany. Tentokrát informuje o možných blížících se bojích o Cherson.
V Kyjevské oblasti ráno útočily "kamikadze drony". Rusové je získali od Íránců ➡️ https://t.co/0lg2EGknDW pic.twitter.com/UIqRmmfqkB
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 13, 2022
Ruská armáda v noci na čtvrtek ostřelovala město na jihu Ukrajiny Mykolajiv. "Rakety zasáhly pětipatrový obytný dům. Dvě horní patra byla zcela zničena, zbytek je pod sutinami. Na místě pracují záchranáři," uvedl na sociální síti Telegram starosta Oleksandr Sjenkevyč.
Útoky hlásí i Kyjevská oblast, kde podle úřadů šlo o bezpilotní letouny Šahíd-136. Ty po zásahu cíle vybuchnou a v posledních dnech působí na Ukrajině značné škody. Írán popírá, že by je Rusku dodával, nicméně byly už zveřejněny fotografie, které dokládají íránský původ. "Další útok kamikadze dronů na objekty kritické infrastruktury," uvedl ráno na Telegramu zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.
Německo a 13 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Podle agentury Reuters to dnes oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.
Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila více peněz na podporu států s největšími počty válečných uprchlíků, řekl před jednáním ministrů EU ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Rusko nemůže vymazat suverénní stát z mapy, řekl americký prezident Joe Biden. Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny ve Valném shromáždění OSN vysílá podle něj jasný signál.
Shrnutí posledních událostí:
Po vyčerpání současných zásob přejde okupovaná Záporožská jaderná elektrárna na ruské jaderné palivo, uvedl TASS s odvoláním na Rosenergoatom.
Rusové zřejmě přivedli na okupovaná ukrajinská území íránské vojáky spojené s islámskými revolučními gardami, aby naučili ruskou armádu používat útočné bezpilotní letouny Šahíd-136.
Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajina dnes hlásí nové zásahy Mykolajivu a Kyjevské oblasti.
Británie daruje Ukrajině rakety protivzdušné obrany schopné sestřelovat řízené střely. V noci na čtvrtek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace.
Rakety středního doletu AMRAAM by měl Kyjev převzít v nadcházejících týdnech, uvedla agentura Reuters.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley sdělil, že Západ může Ukrajině poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany. "Tedy takový, který nekontroluje celý ukrajinský vzdušný prostor, ale je určen ke kontrole hlavních cílů, které Ukrajina potřebuje ochránit," sdělil podle agentury AP Milley. "Zahrnoval by systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu, které jsou schopny vypálit střely ve všech výškách," dodal Milley.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších 38 miliard dolarů (961 miliard Kč). Ukrajině mají příští rok pomoct vyrovnat odhadovaný rozpočtový deficit. Zelenskyj to řekl v online projevu k fóru, které se sešlo na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu.
"Čím více pomoci Ukrajina nyní dostane, tím dříve skončíme ruskou válku a tím dříve a spolehlivěji zaručíme, že se tak krutá válka nerozšíří do dalších zemí," řekl ukrajinský prezident.
Francie dodá Ukrajině radary a systémy protivzdušné obrany, ale musí si nechat i techniku na vlastní obranu, řekl francouzský prezident Macron.
Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, dělostřeleckou munici, komunikační vybavení a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů (863 milionů korun). Země poskytne i další špičkové kamery v hodnotě 15,3 milionu kanadských dolarů (281 milionů korun), které Ukrajinci používají na svých bezpilotních letounech, uvedla agentura Reuters.
Čím větší finanční pomoc se Ukrajině dostane, tím dříve ukončí válku s Ruskem. A tím dříve a spolehlivěji zaručí, že se tato krutá válka nerozšíří do dalších zemí, řekl na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina potřebuje podle Zelenského 38 bilionů amerických dolarů na pokrytí rozpočtu na příští rok, 19 bilionů dolarů na obnovu infrastruktury a zhruba pět bilionů dolarů na nákup plynu a uhlí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes znovu požádal obyvatele země, aby v době večerní špičky snížili spotřebu elektřiny. Šéf vlády vyzval Ukrajince, aby od 17 do 22 hodin snížili spotřebu o 25 procent, a pomohli tak zabránit dalším výpadkům, které jsou důsledkem ruských raketových útoků. Lidem dnes také poradil, aby se před zimou zásobili teplým oblečením, svíčkami, svítilnami a bateriemi, píše agentura Unian.
Země Severoatlantické aliance a další spojenci dnes potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, který očekává pokračování úspěšné ukrajinské protiofenzivy i v nadcházejících obtížných zimních měsících.
Ruský prezident Vladimir Putin se ukázal být slabším, než se předpokládalo. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Bild to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl, že éra někdejší německé kancléřky Angely Merkelové a s tím související vstřícný přístup k Rusku skončily a že Evropa se nyní musí naučit omezit vliv Moskvy. Poukázal také na to, že ruské jaderné vyhrožování je příliš i na Čínu a Indii.
Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že ceny plynu jsou nadále neudržitelné. Dodávky zemního plynu z Ruska poklesly pod deset procent. Právě proto podle ní Evropská komise pracuje na dalším balíčku opatření ke zmírnění energetické krize. Potřeba podle ní bude další snižování spotřeby plynu. Připravuje se také řešení vzájemné solidarity mezi státy, které mezi sebou nemají uzavřené dohody o solidaritě.
Senát odsoudil ruské raketové útoky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, označil je za teroristické. Referenda o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku považuje za zločinnou agresi a sprostou krádež území. Rozhodl o tom dnes téměř jednomyslně na návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
"Rusko téměř jako gangster sahá k zastrašování civilních obyvatel," uvedl při zdůvodnění stanoviska předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).
Německo odmítá středeční nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na nové dodávky plynu jedním potrubím plynovodu Nord Stream 1. Oznámila to mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová.
Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu, na dnešním zasedání schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem. Vyplývá to z materiálu, který má k dispozici ČTK.
Do Česka budou mít od 25. října odepřen vstup Rusové s schengenským vízem vydaným za účelem turistiky, sportu či kultury jakýmkoli státem Evropské unie.
Vláda to na dnešním zasedání schválila, oznámil na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský. Do Česka podle údajů ministerstva denně přes mezinárodní letiště přicestuje až 200 ruských občanů. Nově tak bude podle Lipavského odepřen vstup ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes české mezinárodní letiště, za účelem turistiky, sportu či kultury. Opatření se bude vztahovat na cestující s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli státem EU. Česko se tak připojuje k pobaltským zemím, Polsku a Finsku, které své hranice pro ruské turisty uzavřely v předchozích týdnech.
Ruská armáda mohla na Ukrajině nenávratně přijít o více než 90 000 vojáků, uvedl dnes ruský investigativní portál Važnyje istorii (iStories) s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruské tajné služby FSB a nejmenovaného bývalého pracovníka tajných služeb. Do uvedeného počtu portál počítá vojáky zabité v bojích, ale i ty pohřešované a ty, kteří zemřeli po zranění v polních nemocnicích nebo utrpěli taková zranění, která jim brání v návratu k službě v armádě.
Ukrajinci budou moci žádat o oprávnění k pobytu v Česku za účelem studia, i když obdrželi dočasnou ochranu v jiné členské zemi Evropské unie. Nařízení schválila vláda.
Nizozemsko dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun), oznámila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová
Na velvyslanectví v Kyjevě ani na generální konzulát ve Lvově se od pondělních raketových útoků žádný český občan s žádostí o pomoc neobrátil. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.
Rusové, kteří opouštějí svou zemi, aby se vyhnuli mobilizaci kvůli ruské agresi na Ukrajině, nesplňují podle Senátu podmínky pro udělení humanitárního víza a mohou být bezpečnostním rizikem. Horní komora se na tom dnes shodla s vládou v souvislosti s nadcházejícím jednáním Evropské rady, které se uskuteční 20. a 21. října.
Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream anebo přes Turecko, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Podle ruské agentury TASS dodal, že míč je nyní na straně Evropské unie. Podle Putina lze opravit nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream, přivádějící ruský plyn do Německa po dnu Baltu, ale smysl to bude mít jedině v případě, že budou poté využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina. USA dřívější podobná Putinova nařčení odmítly.
Zakladatel automobilky Tesla Elon Musk popřel zprávy o tom, že by hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem před zveřejněním ankety na Twitteru. V té tento americký podnikatel jihoafrického původu na začátku tohoto měsíce navrhl svůj "mírový plán" pro Ukrajinu a Rusko, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Tvrzení o rozhovoru mezi Putinem a Muskem dnes podle agentury TASS popřel také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ukraine-Russia Peace:
— Elon Musk (@elonmusk) October 3, 2022
- Redo elections of annexed regions under UN supervision. Russia leaves if that is will of the people.
- Crimea formally part of Russia, as it has been since 1783 (until Khrushchev’s mistake).
- Water supply to Crimea assured.
- Ukraine remains neutral.
Polské rafinerie dostávají po havárii na ropovodu Družba surovinu podle nasmlouvaných objemů. Berlín potvrdil, že ropa dál proudí i do Německa.
Nejméně sedm mrtvých a osm zraněných si vyžádalo ruské ostřelování ukrajinského města Avdijivka v Doněcké oblasti. Rusko podle oblastního gubernátora Pavla Kyrylenka ráno udeřilo na centrum města, které leží v podstatě na frontové linii.
"Nejméně sedm mrtvých a osm zraněných - výsledek ranního ostřelování Avdijivky. Rusové zasáhli hlavní tržiště, kde bylo v tu dobu hodně lidí," napsal na Facebooku Kyrylenko. Moskvě vytkl, že v takovém ostřelování není žádná vojenská logika.
Slova generálního tajemníka Jense Stoltenberga, že výhra Ruska na Ukrajině bude porážkou NATO, jsou možným potvrzením, že Severoatlantická aliance bojuje na straně Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stoltenberg se v tomto smyslu vyjádřil v úterý v Bruselu, kde hovořil o nutnosti podpory pro Ukrajinu.
"Jestli (ruský prezident Vladimir) Putin vyhraje, nebude to jenom velká prohra pro Ukrajinu, ale bude to prohra a velké nebezpečí pro nás všechny. Svět kvůli tomu bude ve větším nebezpečí a všichni budeme zranitelnější vůči další ruské agresi," řekl Stoltenberg.
Shrnutí posledních událostí:
Záporožská jaderná elektrárna se v důsledku ruského ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury ocitla úplně bez elektrického proudu. Elektřinu, potřebnou pro bezpečnost zařízení, vyrábějí generátory, ale ruská strana dosud nevpustila do elektrárny kolonu cisteren s novou dodávkou nafty pro tyto generátory, upozornila dnes ukrajinská společnost Enerhoatom.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ruské rakety dopadly na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, zničily třetinu z ní ➡️ https://t.co/0lg2EGknDW pic.twitter.com/pEtl2S2Ve6
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 12, 2022
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil dodávku prvního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM z Německa. Poděkoval za ni na Twitteru, uvedla dnes agentura DPA. Na stejné platformě také oznámil, že na Ukrajinu se už dostala nová dodávka amerických salvových raketometů HIMARS. Ukrajinští představitelé vyzvali západní státy k poskytnutí systémů protivzdušné obrany a dalších zbraní po pondělní a úterní vlně raketových útoků ruské armády na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu země.
Polský provozovatel ropovodu PERN dnes oznámil, že v úterý večer zjistil únik v jednom potrubí ropovodu Družba. Příčiny úniku nejsou v tuto chvíli známy. Informovala o tom agentura Reuters. Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.
Ruská tajná služba oznámila, že zadržela osm podezřelých z útoku na Kerčský most, včetně Rusů. Za strůjce útoku označila šéfa ukrajinské rozvědky.
Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky vedené u sedmi obcí, včetně operace proti městu Bachmut, ve východoukrajinském Donbasu, hlásí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Masivní ostřelování ukrajinských měst ruskými raketami bylo podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) naplánováno ještě před jmenováním nového velitele ruských sil ve válce, generála Sergeje Surovikina, a hlavním cílem zřejmě byla náprava pověsti ruského ministerstva obrany v očích veřejnosti.
Podle amerického prezidenta by vyhrožování nasazením jaderných zbraní do konfliktu mohlo mít strašlivé dopady v případě chyby či špatného odhadu reakce na tento krok. "Špatný odhad se může stát a nikdo si nemůže být jistý, co by se (v případě použití jaderné zbraně) stalo," dodal Biden, který nechtěl upřesnit reakci USA a spojenců v případě, že by Rusko takový krok udělalo.
Biden v rozhovoru řekl, že nyní nevidí důvod pro setkání s Putinem, například na summitu skupiny zemí G-20, který se uskuteční v listopadu v Indonésii. Jednání ale zcela nevylučuje. "Záleželo by na tom, o čem by chtěl mluvit," řekl Biden s tím, že by byl například ochotný jednat o propuštění americké sportovkyně Brittney Grinerové. Ta dostala tvrdý trest od ruského soudu za držení drog. Podle Washingtonu je ale rozsudek politicky motivovaný.
Joe Biden se nedomnívá, že Rusko použije ve válce s Ukrajinou jaderné zbraně. Považuje ale za nezodpovědné, že ruský prezident Vladimir Putin o této možnosti mluví. Biden to řekl v rozhovoru, který odvysílala stanice CNN. Schůzku s ruským prezidentem zcela nevylučuje, nyní ale pro ni nevidí důvod.
"Nemyslím si, že to udělá," odpověděl Biden na otázku moderátora Jakea Tappera, zda lze realisticky předpokládat, že Rusko použije jadernou zbraň v konfliktu s Ukrajinou. O této možnosti diskutují analytici vzhledem k vojenským neúspěchům, které ruské jednotky zaznamenaly v poslední době na Ukrajině. Minulý týden před "jaderným armagedonem" varoval i samotný Biden. Americký prezident považuje za nezodpovědné, že "vůdce jedné z největších jaderných velmocí na světě mluví o tom, že by mohl použít taktickou jadernou zbraň na Ukrajině".
In a CNN exclusive, @jaketapper talks to @POTUS about dealing with Russian President Vladimir Putin, the investigation into his son Hunter and if he plans to run for reelection in 2024. Watch the full interview: https://t.co/Rv1nITf8OY
— CNN (@CNN) October 12, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin je racionální aktér, který se však ve své invazi na Ukrajinu výrazně přepočítal, řekl dnes americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN. Šéf Bílého domu zároveň označil cíle svého ruského protějšku na Ukrajině, které šéf Kremlu vyložil v projevu na začátku invaze, jako iracionální. Šéf Kremlu se podle amerického prezidenta mylně domníval, že se Ukrajinci ruské invazi podvolí. Ti však zareagovali houževnatým odporem. "Domnívám se, že si myslel, že ho přivítají s otevřenou náručí… a myslím, že se prostě totálně přepočítal," dodal Biden.
Podle agentury Reuters dnes Lavrov prohlásil, že Moskva je otevřena rozhovorům se Spojenými státy nebo Tureckem v souvislosti s ukončením války, kterou Ruskou rozpoutalo na Ukrajině, ale zatím neobdržela žádné vážné návrhy na jednání.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price později jeho tvrzení odmítl jako "pózu", jelikož Lavrovovy výroky zazněly krátce po ruských úderech, při nichž umírali na Ukrajině civilisté. "Vnímáme to jako pózu. Nevidíme to jako konstruktivní, legitimní nabídku k dialogu a diplomacii, která je naprosto nezbytná k ukončení této brutální, agresivní války," řekl Price a dodal, že jednat o ukončení bojů musí Ukrajina a Rusko.
Ruské raketové útoky od pondělí zasáhly asi 30 procent ukrajinské energetické infrastruktury. Zpravodajské stanici CNN to dnes řekl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a dodal, že to je poprvé od začátku ruské invaze v zemi, co se Moskva "dramaticky" zaměřila na energetickou infrastrukturu Ukrajiny.
Jedním z důvodů je podle něj to, že ukrajinský vývoz elektřiny do Evropy "pomáhá evropským zemím šetřit na ruském plynu a uhlí". Ukrajinské ministerstvo energetiky v pondělí uvedlo, že kvůli útokům ruských raket ode dneška pozastaví vývoz elektřiny. Krok zdůvodnilo potřebou stabilizovat vlastní energetickou soustavu.
Ve Svjatohirsku exhumovali vyšetřovatelé 34 těl, přičemž na některých jsou vidět známky násilné smrti, uvedla ukrajinská prokuratura na Telegramu. Ohořelé pozůstatky dvou lidí se tam podle ní našly v autě. SBU mezitím na Telegramu uvedla, že její vyšetřovatelé objevili ve Svjatohirsku místo nezákonného zadržování, jehož součástí byla mučírna v bývalém rekreačním středisku. "Ruští vojáci tam násilně drželi místní obyvatele, kteří podporovali územní celistvost Ukrajiny," tvrdí tajná služba. Na místě se podle ní našly předměty, které svědčí o mučení.
Ukrajinská generální prokuratura dnes oznámila, že úřady exhumovaly těla 78 lidí ve dvou městech v Doněcké oblasti, která okupovaly ruské síly a nedávno je osvobodila ukrajinská armáda. Ukrajinská tajná služba SBU kromě toho tvrdí, že našla další důkazy, které svědčí o mučení v oblastech, jež byly pod kontrolou ruské invazní armády. Vyšetřovatelé podle generální prokuratury v uplynulých několika dnech našli pohřebiště místních obyvatel ve městě Svjatohirsk a Lyman v Doněcké oblasti, které Ukrajinci nedávno znovu dobyli.
Počet obětí sobotního výbuchu na Kerčském mostě vzrostl na čtyři, uvedla dnes ruská agentura TASS s odvoláním na nejmenovaného představitele záchranných služeb. Mezi mrtvými je podle něj i soudce moskevského arbitrážního soudu.
Všichni čtyři mrtví byli v osobním automobilu, který se ocitl v epicentru výbuchu, píše TASS s odvoláním na svůj zdroj. O smrti soudce Sergeje Maslova už dříve informovala jiná ruská média - podle nich jel ve voze společně s petrohradskými průvodci-historiky a fitness trenérem z Jevpatorije.
Rusové v pondělí unesli zástupce ředitele ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny Valerije Martyňuka, uvedl v úterý na telegramu provozovatel ukrajinských jaderných elektráren, společnost Enerhoatom. Elektrárnu, stejně jako město Enerhodar, na jehož okraji leží, okupují ruské jednotky.
Podle Enerhoatomu se Rusové snaží získat od Martyňuka, který v elektrárně odpovídá za personální otázky, informace o osobních složkách zaměstnanců. Doufají, že je donutí, aby co nejrychleji začali pracovat pro ruský Rosatom. Enerhoatom vyzval šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho a mezinárodní společenství, aby nasadili všechny možné prostředky k propuštění Martyňuka. Rusové ho drží na neznámém místě a podle Enerhoatomu není vyloučené, že ho mučí a zastrašují.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl šéfovi Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelovi Grossimu, že situace kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny je znepokojivá. Informovala o tom agentura Reuters. Elektrárna, kterou od března okupují Rusové, je už měsíce terčem ostřelování, z něhož se vzájemně obviňují Kyjev a Moskva.
Kyjevu se při výměně zajatců s Ruskem podařilo osvobodit 32 vojáků, oznámil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými jsou podle něj důstojníci, poddůstojníci a řadoví vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina podle něj získala zpět také tělo Izraelce Dmytra Fialky, který bojoval na ukrajinské straně. Moskva zatím výměnu nepotvrdila. Není ani jasné, kolik zajatců propustila Ukrajina.
Všichni osvobození působili v místech, kde se odehrávaly prudké boje, napsal na Twitteru Jermak, podle něhož byla řada z těchto lidí považována za nezvěstné.
Českého vtipkování na účet Ruska si všímají i v zahraničí. Východoevropské noviny Nexta tak na svém Twitteru sdílely například fotografii ze zastávky Krymská v Praze.
Trolling Russians in the Czech Republic
— NEXTA (@nexta_tv) October 11, 2022
The "Krymska" tram stop says: "The Crimean bridge is closed forever. We ask the Russian occupiers to return home on rafts." pic.twitter.com/cxxoGje6mf
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky dnešní schůzky zemí skupiny G7 v souvislosti s ruskými raketovými útoky vyzval, aby jeho zemi dodali dostatek prostředků protivzdušné obrany. Během videokonference se zástupci skupiny hospodářsky vyspělých zemí také navrhl, aby na ukrajinsko-běloruské hranici byla rozmístěna mezinárodní pozorovatelská mise.
"Je důležité, abychom měli dostatek raket pro protileteckou a protiraketovou obranu a aby byly integrované s našimi obrannými systémy," řekl Zelenskyj s tím, že Rusko si v Íránu objednalo 2400 dronů Šahíd-136, které používá k přímým útokům na pozemní cíle.
Ukrajinský prezident uvedl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko by mohl vpadnout na Ukrajinou pod záminkou, že ukrajinská armáda napadla Bělorusko. Ujistil, že Ukrajina neplánuje vojenské kroky proti Bělorusku, a dodal, že má Kyjev jen zájem na své suverenitě.
Zelenskyj znovu vyloučil případné jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl, že v současnosti nevidí prostor pro diplomatická jednání, protože Putin "věří jedině v teror". Kvůli ruským raketovým útokům z tohoto týdne, jejichž cílem se staly objekty energetické, ale i civilní infrastruktury, vyzval k dalším sankcím proti Rusku, týkajícím se cen ropy a plynu.
Ukrajina obdržela od Německa první systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, informoval časopis Der Spiegel, podle něhož si Ukrajinci první ze čtyř přislíbených systémů převzali dnes poblíž polsko-ukrajinské hranice. Německé ministerstvo obrany tuto zprávu zatím nepotvrdilo, poznamenala agentura Reuters.
Šéfka německého resortu obrany Christine Lambrechtová už v pondělí v reakci na masivní ruské raketové údery na ukrajinská města uvedla, že Berlín dodá Kyjevu k ochraně ukrajinských civilistů první systém IRIS-T SLM v řádu dní. Předání bylo původně plánováno na listopad, poznamenal Der Spiegel.
Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě. Šéf aliance prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.
Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg dnes prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.
"Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze," řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.
Podle maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána by o příměří na Ukrajině mělo jednat Rusko se Spojenými státy. Za USA by ale neměl vyjednávat současný prezident Joe Biden, ale jeho předchůdce v úřadu Donald Trump, řekl Orbán během návštěvy Berlína. Napsala o tom agentura DPA.
"Příměří musí nastat ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Amerikou a Ruskem," řekl Orbán. "Kdo si myslí, že tato válka bude moci být ukončena jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, nežije na tomto světě. Mocenská realita je jiná," uvedl. Dodal, že Ukrajinci se mohou ruské armádě bránit jen díky tomu, že je podporují Spojené státy. "Proto se musí dohodnout Američané s Rusy. Pak válka skončí," uvedl také.
Kvůli tvrdým výrokům na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina nepovažuje Orbán Bidena za vhodného vyjednavače. "Naděje na mír se jmenuje Donald Trump," uvedl šéf maďarské vlády na debatě organizované časopisem Cicero a listem Berliner Zeitung.
Lídři skupiny vyspělých zemí G7 po dnešním mimořádném jednání přislíbí Ukrajině v jejím vzdoru proti ruské invazi další pomoc, a to po takovou dobu, dokud ji bude Kyjev potřebovat. S odvoláním na návrh závěru o tom informovala agentura Bloomberg.
"Budeme pokračovat v poskytování finanční, humanitární, vojenské, diplomatické a právní podpory a budeme stát pevně na straně Ukrajiny, dokud to bude nutné," citoval Bloomberg z návrhu závěrečného prohlášení.
Představitelé zemí G7 dnes uspořádali mimořádnou videokonferenci, na jejíž část pozvali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Konferenci jako předsednická země G7 zorganizovalo Německo v reakci na pondělní ruské raketové údery na ukrajinská města.
Rusko opakovaně zaútočilo na Ladyžynskou tepelnou elektrárnu v ukrajinské Vinnycké oblasti, a to v okamžiku, kdy na místě po předchozím náletu dvojice dronů pracovali záchranáři. Nový útok si vyžádal šest zraněných, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké elektrárenské společnosti. Zařízení elektrárny je poškozeno, nálety si ale nevyžádaly oběti na životech. "Jakmile to dovolí situace, pracovníci elektrárny začnou s opravami," přislíbila společnost.
Dněpropetrovská oblast podle šéfa oblastní správy Valentyna Rezničenka dnes pět hodin čelila ruskému ostřelování. Vzhledem ke způsobeným "vážným škodám" zavádějí úřady maximální šetření s elektřinou.
Ruské útoky dnes druhým dnem míří na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, konstatovala Ukrajinska pravda. Ukrajinská protivzdušná obrana podle komuniké letectva zničila dvě desítky ruských střel s plochou dráhou letu a 13 íránských dronů Šahíd-136, které Rusové používají k přímým útokům na pozemní cíle.
Rusko zařadilo společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, na seznam teroristických organizací. Oznámila to tisková agentura Interfax.
Senát by měl podle zahraničního výboru odsoudit ruské raketové úroky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu a označit je za teroristické metody. Referenda o připojení čtyř okupovaných území na východě Ukrajiny k Rusku by měl označit za zločinnou agresi a sprostou krádež. Výbor to v úterý doporučil na návrh předsedy Pavla Fischera (nezávislý). Horní parlamentní komora bude stanovisko projednávat ve středu.
Švédsko nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream 1 a 2 s ruskými úřady ani s firmou Gazprom, uvedla švédská premiérka.
Západoukrajinským Lvovem opět otřásly výbuchy, podle starosty Andrije Sadového Rusko zaútočilo na energetickou síť a část města je bez proudu.
Bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges předpovídá, že Ukrajina zvítězí a příští rok budeme svědky velkých změn.
Russia's logistics system is exhausted and no Russian wants to fight in Putin's war in Ukraine. Ukraine has irreversible momentum and will liberate Crimea by next Summer. Western Will to support Ukraine is unbroken. It's the last Winter where Russia will disrupt Europe's economy. https://t.co/7WfCmFxhCt
— Ben Hodges (@general_ben) October 11, 2022
Ukrajinská města se v noci na úterý a brzy ráno opět stala terčem nových ruských útoků. Na Záporoží dopadaly rakety S-300, jedna z nich zničila autosalon značky Škoda Auto, v jehož troskách zemřel jeden člověk.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Bělorusko nadále poskytuje svůj vzdušný prostor a síť letišť k ruským náletům na Ukrajinu, ale dosud chybějí známky toho, že by se na území severního souseda připravovala pozemní útočná uskupení, uvedl ukrajinský generální štáb. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko přes pondělní bojechtivá prohlášení brzy do války nevstoupí, protože armáda na to není připravena, píše i opoziční běloruský list Naša Niva s odvoláním na nejmenované důstojníky.
"Ve směru na Volyň a Polesí (oblasti sousedící s Běloruskem - pozn. red) zůstává situace bez podstatných změn. Vedení Běloruska nadále poskytuje podporu Rusku ve válce proti Ukrajině tím, že umožňuje Rusku využívat vzdušný prostor a síť letišť k uskutečňování náletů na ukrajinské území. Na uvedených směrech jednotky obranných sil Ukrajiny kontrolují situaci. Náznaky vytváření útočných uskupení na území Běloruska a pohybu vojsk k dnešnímu ránu nebyly pozorovány," uvedl generální štáb.
Útoku na Ukrajinu z Běloruska by předcházela skrytá mobilizace či přesuny většího množství ruských vojáků do Běloruska, jak se dělo o letošní zimě před ruskou invazí, upozorňuje Naša Niva. Připomněla, že Lukašenko během pondělní porady s vojáky obviňoval Ukrajinu, že plánuje útoky proti Bělorusku, a sliboval na to odpovědět silou.
Ale až dosud z Ukrajiny na běloruské území nepřiletěl ani jediný projektil, zatímco z Běloruska ruská vojska v únoru zaútočila na Ukrajinu, dodal deník. A Kyjev, který je nyní zaujat osvobozováním jihu země, nemůže mít zájem o otevření druhé fronty na severu, poznamenal deník.
"Lukašenko nemůže bojovat s Ukrajinou, protože nemá armádu. Běloruská armáda není na odpovídajících početních stavech. Připraveny bojovat jsou pouze speciální síly, jejichž početní stavy jsou na 70 až 80 procentech," řekl listu nejmenovaný důstojník. "Techniky je dost, ale po několika vlnách optimalizace armády chybějí ti, kteří by ji obsluhovali," dodal.
Rusko plýtvá zmenšujícími se zásobami přesně naváděné munice na civilní cíle, místo aby je použilo na cíle vojenské, napsal dnes k pondělním ruským útokům na ukrajinská města a infrastrukturu americký Institut pro studium války (ISW). Server Meduza uvedl, že rozsáhlý ruský útok a sobotní výbuch na Kerčském mostě, ze kterého Rusko viní Kyjev, neměly žádný vliv na situaci na frontě.
"Použití omezených zásob přesně naváděné munice může (ruského prezidenta) Vladimira Putina připravit o možnosti, co se týče narušení ukrajinských protiofenziv v Chersonské a Luhanské oblasti," píše v analýze ISW. Ukrajina na jihu a severovýchodě na konci léta zahájila protiofenzivu, při které se jí podařilo dobýt část svého území zpět.
Masivní a zatím jednorázový útok podle ISW také nebude mít pravděpodobně dopad na morálku ukrajinské armády. Podobně situaci vnímá i Meduza, podle které "útoky na ukrajinskou infrastrukturu nemají vůbec žádný význam" - v případě, že jde o ojedinělý případ.
"Zkušenosti z účasti NATO ve válce v Jugoslávii ukázaly, že jenom systematický a dlouhodobý dopad na nezbytnou infrastrukturu může potlačit vůli nepřítele ke vzdoru," píše server. Podle listu The Guardian sloužil pondělní útok jako odpověď Putinovým kritikům na domácí půdě a k vylepšení obrazu ruského vojska.
"Putinův pondělní 'masivní úder' byl zoufalou odpovědí jeho vojenským kritikům v Rusku, odpovědí na fakt, že ruská invaze selhává, a odpovědí na jeho vlastní pošramocenou pýchu poté, co jeho milovaným projektem, Kerčským mostem, otřásla o víkendu exploze," píše list.
Prezidenti zemí střední a východní Evropy včetně hlavy českého státu Miloše Zemana odsoudili pondělní ruské bombardování ukrajinských měst. Podle prezidentů zemí takzvané bukurešťské devítky šlo o válečné zločiny podle mezinárodního práva. Prohlášení poskytl Pražský hrad.
Fleming v dnešním projevu také zdůrazní ztráty, které Rusko během několikaměsíčních bojů utrpělo, a "ohromující" náklady na válku, v níž byly zvráceny počáteční úspěchy Moskvy. Dodá, že ruské síly jsou vyčerpané a nedávná mobilizace vykazuje známky zoufalství. "Víme - a vědí to i ruští velitelé na místě -, že jim docházejí zásoby a munice," uvede Fleming.
Lidé v Rusku podle šéfa britských tajných služeb začínají chápat problémy způsobené Putinovým rozhodnutím pro válku. "Vidí, jak špatně Putin odhadl situaci," řekne. "Utíkají před odvody a uvědomují si, že už nemohou cestovat. Vědí, že jejich přístup k moderním technologiím a vnějším vlivům bude drasticky omezen," uvede Fleming.
Podle předem zveřejněného výňatku z projevu by měl Fleming hovořit také o budoucí hrozbě ze strany Číny. Šéf zpravodajských služeb by měl říci, že Británie a její spojenci se nacházejí v rozhodujícím okamžiku, pokud jde o Peking.
Ruský prezident Vladimir Putin se při vedení války na Ukrajině dopustil strategických chyb, a to i proto, že jeho vedení je prakticky neomezené. V projevu to dnes podle britských médií uvede ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Navzdory masivním pondělním útokům na ukrajinská města podle něj ruským silám chybí munice i zásoby - a Ukrajincům se daří zvrátit počáteční úspěchy Moskvy. Pokud by chtělo Rusko splnit své hrozby o použití jaderných zbraní, viděla by snad Británie nějaké náznaky, řekl také Fleming BBC.
"Doufám, že uvidíme ukazatele, pokud se touto cestou začnou ubírat. Ale řekněme si opravdu jasně: pokud o tom uvažují, byla by to katastrofa v tom smyslu, o kterém mnoho lidí mluvilo," řekl dnes Fleming stanici BBC před svým očekávaným odpoledním projevem. Úryvky z řeči, kterou přednese v britském think-tanku Royal United Services Institute (RUSI), zveřejnila řada britských médií.
"Daleko od nevyhnutelného ruského vojenského vítězství, které jejich propagandistická mašinérie chrlila, je jasné, že odvážná akce Ukrajiny na bojišti a v kyberprostoru obrací trend," prohlásí Fleming v projevu.
Putinovo rozhodování se podle ředitele britských zpravodajců "ukázalo jako chybné". Šéf Kremlu se pustil do "taktiky s vysokými sázkami, která vede ke strategickým chybám v úsudku", uvede Fleming.
Deset ruských raket S-300 zasáhlo v noci a ráno Záporoží. Jedna z nich dopadla i na prodejnu automobilů Škoda.
ruští teroristé v noci zasáhli Záporoží dalším masivním raketovým útokem. Z nějakého důvodu se jedním z jejich cílů stal autosalón Škoda. pic.twitter.com/TS292MD6sB
— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) October 11, 2022
Rusko plýtvá zmenšujícími se zásobami munice na civilní cíle, místo aby je použilo na cíle vojenské, píše k pondělním útokům na Ukrajině americký Institut pro výzkum války (ISW).
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevskou oblastí dvě ruské střely. Letecký poplach trvá, píší ukrajinská média.
Dnešní shrnutí britského ministerstva obrany se věnuje novému veliteli ruských vojsk na Ukrajině.
Střely za půl miliardy dolarů. Rusko při pondělním masivním útoku nešetřilo ➡️ https://t.co/0lg2EGknDW pic.twitter.com/uhjVmAmh28
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 11, 2022
V úterý ráno se opět staly terčem nových ruských útoků Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti. Rusko odpálilo nejméně deset raket s plochou dráhou letu od Kaspického moře.
Nejméně 19 mrtvých a 105 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, uvádí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře.
Přímý konflikt se Spojenými státy nebo Severoatlantickou aliancí není v zájmu Moskvy, Rusko ale bude reagovat na rostoucí zapojení Západu do války na Ukrajině. Prohlásil to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, jehož citovala agentura RIA Novosti.
"Varujeme a doufáme, že si ve Washingtonu a dalších západních metropolích uvědomují nebezpečí nekontrolované eskalace," uvedl Rjabkov.
Tisíce lidí ve východním Německu v pondělí večer opět vyšly do ulic, aby vyjádřily nesouhlas s energetickou politikou země, zvyšováním životních nákladů a důsledky války na Ukrajině. Ve zhruba 15 městech spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko podle policie demonstrovalo dohromady asi 7000 lidí, uvedla agentura DPA.
Některé protesty vyzývaly ke zrušení sankcí proti Rusku, zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu a mírová jednání o vyřešení války na Ukrajině. V Magdeburku měli demonstranti transparenty se slogany jako "nezachráníme celý svět" nebo "stop lžím o dodávkách plynu".
Cenu jedné rakety Ch-101 časopis odhadl na 13 milionů dolarů, v přepočtu 328 milionů korun, cenu jedné rakety Kalibr na 6,5 milionu dolarů (164 milionů korun) a jedné střely Iskander na tři miliony dolarů (76 milionů korun). Podle velení ukrajinské armády zlikvidovala 43 z vypálených střel ukrajinská protivzdušná obrana.
Na města napříč celou Ukrajinou v pondělí zamířily střely Ch-101, Ch-555, Kalibr, Iskander, S-300 nebo Tornado-S. Přesný počet každého typu ale není zatím znám. Z toho důvodu má odhad široké rozmezí, uvedl Forbes.
Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od 400 milionů dolarů do 700 milionů dolarů (od 10,1 miliardy korun do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Rusko na ukrajinská města v pondělí zaútočilo 84 řízenými střelami a 24 drony.
Ukrajina na zasedání Valného shromáždění OSN vyzvala světové společenství, aby odsoudilo nedávný pokus Ruska o anektování dalšího ukrajinského území. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja označil Rusko za teroristický stát.
"Celý svět znovu spatřil pravou tvář teroristického státu, který zabíjí naše lidi," podtrhl Kyslycja.
"Nejsem překvapen tím, co se dnes ráno stalo v Kyjevě. Surovikin je naprosto bezohledný, nebere ohled na lidské životy," cituje The Guardian nejmenovaného bývalého činitele ruského ministerstva obrany, který se Surovikinem spolupracoval. "Obávám se, že jeho ruce budou zcela pokryty ukrajinskou krví," dodal tento zdroj.
Masivní ruské raketové útoky na ukrajinská města se odehrály jen dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin pověřil velením invazních sil generála Sergeje Surovikina, který má pověst nemilosrdného muže, jenž nebere ohled na lidské životy. Na tuto časovou posloupnost upozornila některá média jako server Politico nebo agentura AP. Surovikin si pro tvrdý přístup k vedení války vysloužil přezdívku "generál Armagedon", píše list The Guardian.
Ruské útoky nemohou Ukrajinu zastrašit, pouze ji ještě více sjednotí, řekl po dnešních rozsáhlých úderech proti Ukrajině prezident Zelenskyj.
Česká republika neplánuje odvolat své diplomaty z Ukrajiny a dočasně uzavřít svá diplomatická zastoupení v zemi, zejména ambasádu v Kyjevě. Agentuře Ukrinform to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
"Naše velvyslanectví v Kyjevě funguje. Byla přijata všechna nezbytná opatření. Velvyslanectví chrání bezpečnostní tým, který svou práci koordinuje s ukrajinskými složkami," uvedl šéf české diplomacie. Jak dodal, evakuaci personálu ambasády v souvislosti s dnešními útoky neplánuje.
Při dnešních masivních ruských raketových útocích na Ukrajinu přišlo o život 14 lidí a 97 jich utrpělo zranění. Na Telegramu to večer uvedla ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Ruská vojska vypálila na ukrajinská města 83 střel, tvrdí ukrajinské velení. Terčem se stala kritická infrastruktura, ale zasažen byl podle listu Bild i německý konzulát v Kyjevě nebo - jak píše ruská redakce BBC - populární lávka pro pěší a cyklisty v centru ukrajinské metropole.
Několik stovek lidí se zúčastnilo recesistického referenda před ruskou ambasádou v Praze.
Několik set lidí dnes večer na Václavském náměstí v Praze protestovalo proti ruskému bombardování ukrajinských měst. Účastníci akce, mezi nimiž byli Češi i uprchlíci z Ukrajiny, odsoudili dnešní ruské raketové útoky a vyzvali Západ k silnější podpoře Ukrajiny. Na poklidný průběh shromáždění dohlížely desítky policistů, kteří na místě odhadli počet účastníků na stovky.
Na ukrajinském seznamu hledaných osob figuruje místopředseda bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv, potvrdila dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská tajná služba SBU. Ukrajina ho viní z narušení územní celistvosti a nedotknutelnosti země. Na seznamu hledaných podle webu RBK Ukrajina figurují i další ruští činitelé včetně předsedů obou komor ruského parlamentu.
Americký prezident Joe Biden odsoudil ruské raketové útoky na Ukrajinu s tím, že demonstrovaly "naprostou brutalitu" války ruského prezidenta Vladimira Putina proti ukrajinskému lidu.
"Spojené státy důrazně odsuzují dnešní ruské raketové útoky přes Ukrajinu, včetně Kyjeva. Tyto útoky zabíjely a zranily civilisty a ničily cíle bez vojenského účelu. Znovu demonstrují naprostou brutalitu nezákonné války pana Putina proti ukrajinskému lidu," dodal.
Ukrajina kvůli dnešním útokům ruských raket na energetickou infrastrukturu od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Na svých stránkách o tom informovalo ministerstvo energetiky. Uvedlo, že země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu. Ukrajina v poslední době vyvážela elektřinu podle místních médií mimo jiné na Slovensko.
Německé generální státní zastupitelství zahájilo vyšetřování výbuchů sítě plynovodů Nord Stream. Vyšetřovatelé tak mohou začít shromažďovat důkazy. S odkazem na mluvčího úřadu o tom dnes informovala agentura Reuters. Zářijové úniky plynu z potrubí do Baltského moře po několika explozích vyšetřují i Švédsko a Dánsko.
V Rusku je stále více slyšet kritika Putinova oblíbence, ministra obrany Sergeje Šojgua. Bude obětním beránkem?
Při pondělních masivních ruských raketových útocích na Ukrajinu přišlo o život 11 lidí a desítky dalších jich utrpěly zranění. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Ukrinform. Ruská vojska vypálila na ukrajinská města 83 střel.
Dnešní útok zasáhl v Kyjevě také budovu Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka.
Rusko zaútočilo na ukrajinská města v době ranní špičky.
Russia pounded cities across Ukraine during rush hour, killing civilians and knocking out power and heat, in apparent revenge strikes after Putin declared a blast on Russia's bridge to Crimea to be a terrorist attack https://t.co/hv1KW3S7nz 1/5 pic.twitter.com/iBt9bPZ3Un
— Reuters (@Reuters) October 10, 2022
Bývalý premiér Andrej Babiš k ruským útokům.
Odsuzuji naprosto barbarské raketové útoky Putinova režimu namířené na civilní obyvatelstvo ukrajinských měst. Toto je prachobyčejná msta na bezbranných. Takovou agresi nemůže omluvit nic.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 10, 2022
Při bombardování Kyjeva byla zasažena budova německého velvyslanectví, píše deník Bild.
V Kyjevě se znovu rozezněly sirény, varující před bombardováním.
Ruské útoky na ukrajinská města nejsou zaměřeny na poškození vojenské infrastruktury, jde o vraždění civilistů a šíření strachu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Metro v Kyjevě po několika hodinách obnovilo provoz.
Střely zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení, řekl Vladimir Putin. Útoky na Rusko podle něj vyžadují tvrdou odpověď. "Údery na Ukrajině jsou odvetou za teroristické útoky na ruské území," uvedl Putin.
Podle aktualizované bilance vypálilo Rusko v ponděli na Kyjev 83 raket, z toho 42 sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko oznámil, že na území Běloruska se vrátí ruští vojáci.
Raketové útoky na ukrajinská města jsou dalším projevem ruského cynismu a barbarství, uvedlo české Ministerstvo zahraničních věcí.
V reakci na ruské pondělní útoky hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefoniky s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba podle Zelenského řekli, že budou dál podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní.
Evropské akcie klesají, sestoupily na týdenní minimum. Dolů je tlačí zesilování rusko-ukrajinského konfliktu a přetrvávající obavy z negativních dopadů zpřísňování měnové politiky na hospodářský růst a firemní zisky. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po 11:00 SELČ ztrácel téměř půl procenta a pohyboval se blízko 390 bodů. Od začátku letošního roku tak vykazoval pokles o zhruba 20 procent. Ukrajinská města se dnes stala terčem ruských raketových útoků. "Investoři mají obrovské obavy ohledně toho, co se bude dít dál, jako to ovlivní dodavatelský řetězec a jaké další dopady by to mohlo mít na energetickou krizi," uvedla analytička Danni Hewsonová ze společnosti AJ Bell.
Moldavským vzdušným prostorem dnes přelétly tři ruské rakety s plochou dráhou letu. Uvedl to ministr zahraničí Nicolae Popescu. Kišiněv si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance. "Tři střely s plochou dráhou letu vypuštěné dnes ráno na Ukrajinu z ruských lodí v Černém moři přelétly moldavským vzdušným prostorem," prohlásil Popescu.
Podle dostupných zpráv zasáhlo ruské bombardování uhelnou elektrárnu v Ivano-Frankivsku na západě Ukrajiny. Tato elektrárna exportuje energii na Slovensko.
Kyjevské metro zastavilo provoz, lidé používají stanice jako kryty.
Metro station in Kyiv where I am with my son now. Very crowded, lots of kids. People are calm, no panic. pic.twitter.com/IFkeresRsW
— Inna Sovsun (@InnaSovsun) October 10, 2022
Charkov je po bombardování bez elektřiny.
Čínské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo ke zklidnění situace na Ukrajině. Děje se tak poté, co několika ukrajinskými městy, včetně metropole Kyjeva, otřásly výbuchy, které agentura Reuters označuje za zřejmou ruskou mstu za víkendové poškození Kerčského mostu, vedoucího z Ruska na anektovaný poloostrov Krym.
Rusko ráno odpálilo proti Ukrajině 75 raket, z nichž 41 se podařilo sestřelit, uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj s tím, že nálety pokračují.
Výbuchy hlásí i další města v západní části Ukrajiny: Chmelnickij a Žytomyr. Bomby ráno dopadly také na Oděsu, zatím nejsou žádné informace o mrtvých a raněných.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
V centru Kyjeva se ozvaly výbuchy, nad městem stoupá oblak dýmu ➡️ https://t.co/0lg2EGknDW pic.twitter.com/GrjdLrEQvC
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 10, 2022
Ve Lvově po sérii výbuchů neteče teplá voda, oznámil tamní starosta Andrij Sadovyj.
Nejméně osm mrtvých a 24 raněných si zatím vyžádalo dnešní ostřelování Kyjeva ruskými raketami, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra.
V ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byl v pondělí ráno slyšet silný výbuch, který "rozdrnčel okna", uvedla agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Příčina výbuchu dosud není jasná.
Oblast a i samo město Belgorod se opakovaně stalo terčem ostřelování či náletů dronů a bojových vrtulníků, které ruské úřady připsaly ukrajinské straně.
V městech po celé Ukrajině včetně Lvova na západě země nebo Dnipra v centrální části se ozývají výbuchy, informují s odvoláním na svědky média.
Letecký poplach trvá, ulice jsou uzavřeny, hoří auta, počet obětí zatím není známý, lidé utíkají do metra, které je nejbezpečnějším místem v Kyjevě," popsal situaci v ukrajinské metropoli tamní zpravodaj Radiožurnálu Martin Dorazín ve vysílání v 8:40. Letecké údery jsou podle něj hlášeny z celé Ukrajiny od Lvova po Dnipro.
Rusko se i přes protiútok ukrajinských sil dál snaží o ofenzivu v centrální části Donbasu, zejména u města Bachmut. Ruské síly k němu za poslední týden postoupily asi o dva kilometry, uvedla dnes britská vojenská rozvědka. V Rusku sílí kritika prezidenta Vladimira Putina, uvádí analytici amerického Institutu pro studium války.
"Rusko znovu zaútočilo na Kyjev. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zahřmělo několik výbuchů, tři či čtyři," napsala agentura Unian. O několika explozích v centru hlavního města informoval také kyjevský starosta Vitalij Kličko s tím, že podrobnosti budou následovat.
"Jedna z raket zasáhla okolí památníku Hruševského. Pracují zde záchranáři," uvedl na sociální síti poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.
Výběr událostí:
V centru Kyjeva se dnes ozvaly přinejmenším dva výbuchy, nad ukrajinskou metropolí je vidět sloup hustého dýmu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Na místo podle deníku jedou sanitky. Agentura Ukrinform píše o několika explozích v centru ukrajinského hlavního města. Výbuchům podle AP předcházel zvuk přilétajících střel.
Při novém ostřelování ukrajinského města Záporoží byla v noci na pondělí zničena několikapatrová obytná budova a blíže neupřesněný počet lidí utrpěl zranění. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleksandra Starucha.
"V důsledku raketového útoku na centrum Záporoží byla znovu zničena obytná budova," napsal Staruch na sociální síti Telegram. "Útok si vyžádal zraněné," dodal.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak označil obvinění Kyjeva z teroristického útoku na Kerčský most za cynické. Ukrajinské tajné služby z útoku na most obvinil ruský prezident Vladimir Putin. Podoljak naopak naznačil, že teroristickým státem je Rusko.
Záporožská jaderná elektrárna je znovu připojená k elektrické síti. Na Twitteru to v neděli oznámil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Elektrárna byla zcela odpojená od sítě po sobotním ostřelování. Její reaktory jsou odstavené, ale elektrárna potřebuje proud na jejich chlazení. Znovunapojení na síť potvrdila ukrajinská společnost Enerhoatom.
K výbuchu na krymském Kerčském mostě se Kyjev nepřihlásil. Ruský prezident Vladimir Putin z něj ale ukrajinskou stranu obviňuje. Podobně hovoří i západní média. Americký list The New York Times už v neděli dopoledne s odvoláním na nejmenovaného, vysoce postaveného ukrajinského představitele uvedl, že útok na most zorganizovaly ukrajinské tajné služby.
Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz odsoudili ruský pokus o anexi ukrajinského území i jaderné výhrůžky, které v poslední době zaznívají z Moskvy. Po zhruba hodinovém telefonickém rozhovoru obou lídrů o tom informoval Bílý dům i mluvčí německé vlády. Hrozby jadernými zbraněmi označili Biden a Scholz za "nezodpovědné".
Během telefonátu se podle Berlína Scholz a Biden shodli, že případné použití jaderných zbraní by mělo pro Rusko "mimořádně závažné důsledky". Podle Bílého domu americký prezident a německý kancléř rovněž zopakovali, že nadále chtějí "Rusko pohnat k zodpovědnosti za jeho brutální akce a poskytnout bezpečnostní a hospodářskou pomoc Ukrajině".
Z muzea v ukrajinském Melitopolu zmizela po ruském záboru města cenná, drahokamy vykládaná čelenka z doby vlády hunského náčelníka Attily. Památka stará 1500 let patří k nejcennějším artefaktům z období Attilovy vlády spadající do 5. století. O krádeži informovala agentura AP.
Zástupci melitopolského muzea uvedli, že čelenka nevyčíslitelné hodnoty zmizela spolu s dalšími artefakty. Podle ukrajinských úřadů provází ruskou invazi, která začala v únoru, ničení a drancování historických pokladů ve velkém.
Za sobotní explozí na Kerčském mostě je podle ruského prezidenta Vladimira Putina ukrajinská tajná služba. Prezident dnes výbuch označil za teroristický čin, informovaly zahraniční agentury.
Rusko dosud odpovědnost Ukrajině oficiálně nepřisoudilo. Podle ruského protiteroristického výboru oheň na mostě, který spojuje Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem anektovaným v roce 2014, způsobil výbuch bomby nastražené v autě. Po výbuchu se zřítila část vozovky a začaly hořet cisterny na železniční části mostu.
Záporožská jaderná elektrárna je podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii znovu připojená k elektrické síti. Odpojená byla od soboty.
Při ruském ostřelování ukrajinského města Záporoží v noci na neděli zahynulo nejméně 13 lidí a zraněno bylo 87 osob, mezi nimi deset dětí. Oznámil to šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Podle něj ruské letadlo vypálilo 12 střel, které zasáhly devítiposchoďový obytný dům a poškodily několik dalších budov.
Ve městě pokračují záchranné práce. Představitel záporožské radnice Anatolij Kurtěv, který původně informoval až o 17 mrtvých, po půlnoci vyzval obyvatele, aby se schovali do krytů. Ráno doplnil, že kromě desítek domů a budov ostřelování poškodilo také čtyři vzdělávací instituce.
Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února, opakovaně i přes nashromážděné důkazy a svědectví odmítá, že útočí na civilisty.
Kyrgyzstán v neděli jednostranně a bez bližšího vysvětlení zrušil vojenské manévry zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, které měly začít v pondělí na východě této postsovětské středoasijské země. K uskupení patří také Rusko. Na akci byly původně přizvány také Srbsko, Sýrie a Uzbekistán.
O zrušení manévrů, které dostaly název Nezničitelné bratrství - 2022, informovalo kyrgyzské ministerstvo obrany. Zúčastnit se měla velitelství armád a vojsko, cvičení mělo trvat do pátku. Členy ODKB jsou kromě Kyrgyzstánu a Ruska i Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Tádžikistán.
Ruský prezident Vladimir Putin chystá na pondělí setkání ruské rady bezpečnosti kvůli následkům útoku na Krymský most. Informují o tom světové agentury s odvoláním na ruskou RIA Novosti.
#UPDATE Russian President Vladimir Putin will chair a meeting with his Security Council on Monday, two days after a huge blast ripped through Russia's Crimea bridge, the Kremlin told local news agencies. pic.twitter.com/4ofTaLyIDi
— AFP News Agency (@AFP) October 9, 2022
Expert Hospodářských novin na Rusko a postsovětský prostor Ondřej Soukup monitoruje společenskou situaci v táborech obou soupeřů.
Ze současných ruských vtipů: Krymský most přešel pod ochranu křižníku Moskva.
— Ondrej Soukup (@ondrasoukup) October 8, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Ministerstvo obrany podle jeho šéfky Jany Černochové chystá změnu předpisů, která by umožnila účinnější ochranu kritické infrastruktury v Česku kvůli ruské agresi na Ukrajinu a snaze oslabovat zbrojní průmysl v zemích, které pomáhají Ukrajině. Ministryně to uvedla v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Chtěla by například posílit pravomoce vojenské policie a zpravodajské služby.
Odborníci spekulují o příčinách výbuchu Kerčského mostu. Nejmenovaný penzionovaný expert na výbušniny z britské armády serveru BBC řekl, že exploze mohla být způsobená útokem "zpod mostu".
"Verze s nákladním vozem dává smysl, protože řeší problém dovozu velkého množství výbušnin," domnívá se naopak izraelský vojenský expert David Gendelman.
S vlastní teorií o viníkovi přišel i poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ten nejprve na Twitteru varoval, že výbuch na Kerčském mostě je teprve začátek. Následně ale útok komentoval slovy, že exploze byla výsledkem ruského vnitřního boje o moc mezi ruským ministerstvem obrany a tajnou službou FSB. Za útok jsou podle této verze zodpovědní sami ruští vojáci.
Slovensko poslalo na Ukrajinu další dvě samohybné houfnice Zuzana 2, na jejichž dodávkách se v červnu domluvilo s Kyjevem. Informoval o tom slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, který je ironicky označil za dárky pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Ukrajina před chvilkou převzala další dvě samohybné kanónové houfnice Zuzana 2. Jde o komerční kontrakt, v rámci kterého jsme už v létě dodali čtyři houfnice z celkového počtu osmi," napsal ministr na Facebooku a dodal, že posledních dvou zbraňových systémů se Ukrajina dočká brzy.
Analytici poznamenali, že Kreml pravděpodobně vinu za nedostatečnou ochranu mostu i jiné neúspěchy ruské armády svalí na ruské ministerstvo obrany, a odvrátí tak rozhořčení Rusů od ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Dokud nebude opraven, zřícený pruh silničního mostu omezí přesuny ruské armády, a některé ruské jednotky se proto budou po určitou dobu muset spoléhat na trajekty. Ruské síly budou mít pravděpodobně stále možnost přepravovat těžkou vojenskou techniku po železnici. Ruští představitelé však podle všeho posílí bezpečnostní kontroly všech vozidel cestujících přes most, což způsobí další zpoždění při přesunu ruského vojenského vybavení, personálu a zásob na Krym," píše v analýze Institut pro studium války.
Sobotní explozi na Kerčském mostě spojujícím anektovaný Krymský poloostrov s Ruskem zorganizovaly ukrajinské tajné služby. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informoval list The New York Times. Rusko oficiálně zodpovědnost Ukrajině nepřisoudilo, Kyjev se rovněž k zodpovědnosti nepřihlásil. Incident podle analytiků amerického Institutu pro studium války způsobí jen krátkodobý výpadek v zásobování, pravděpodobně však posílí logistické problémy Ruska.
"Ruští okupanti v noci cynicky zasáhli obytné budovy a civilní infrastrukturu v Záporoží. Informace o obětech se ujasňují, už teď ale víme o desítkách mrtvých a zraněných," uvedlo v ranní svodce ukrajinské armádní velení.
Představitel záporožské radnice Anatolij Kurtěv uvedl, že podle předběžných údajů je mrtvých nejméně 17. Na Telegramu nejprve po půlnoci vyzval obyvatele, aby se schovali do krytů, následně informoval o masivním ostřelování. Dnes ráno doplnil, že kromě desítek domů a budov ostřelování poškodilo také čtyři vzdělávací instituce.
Při ruském ostřelování ukrajinského města Záporoží v noci na dnešek zahynuly nebo byly zraněny desítky lidí, napsal na Facebooku ukrajinský generální štáb. Informace o obětech se podle něj upřesňují. Správa města dříve uvedla, že mrtvých je nejméně 17 a útok zničil pět domů a dalších 40 poškodil.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Potápěči začali pracovat v šest hodin místního času (5:00 SELČ), uvedl ruský vicepremiér Marat Chusnullin. Podrobnější ohledání části nad vodou by mělo být dokončeno ještě dnes. "Situace je zvládnutelná - je nepříjemná, ale ne fatální," řekl novinářům šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov. "Samozřejmě, že se spustily emoce a je tu zdravá touha po pomstě," dodal.
Poloostrov má podle něj zásoby pohonných hmot na měsíc a potravin na více než dva měsíce. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly na jihu Ukrajiny mohou být "plně zásobovány" prostřednictvím nynějších pozemních a námořních tras.
Ruští potápěči v neděli prověří na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným Krymským poloostrovem, škody po sobotním výbuchu. Rusko za explozi vinu zatím nikomu nepřipisuje, zástupci Ukrajiny sice poškození symbolu ruské anexe ostrova vítají, ale k odpovědnosti se nepřihlásili.
Ukrajinské jednotky se účastní velmi tvrdých bojů v okolí strategicky důležitého města Bachmut na východě země, které se snaží obsadit Rusko. V pravidelném videoposelství to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Držíme své pozice v Donbasu, zejména ve směru na Bachmut, kde je to nyní velmi, velmi obtížné. Velmi tvrdé boje," řekl Zelenskyj. Zopakoval také výzvu západním spojencům, aby poskytli větší množství protiletadlových systémů.
Ukrajinská ekonomika se v prvních třech čtvrtletích letošního roku propadla proti stejnému loňskému období o 30 procent, a to zejména kvůli ruské invazi. V sobotu o tom informovalo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Na ekonomiku podle něj mělo nepříznivý vliv také špatné zářijové počasí, které zpomalilo sklizeň. Ukrajinský export nicméně v září oproti srpnu stoupl o 23 procent a dostal se na nejvyšší úroveň od začátku války. Přispěla k tomu mezinárodní dohoda, která umožnila obnovení dodávek obilí z ukrajinských přístavů.
"Situace na frontě se v září zlepšila, nepřítel však stále ostřeluje ukrajinské území, což vytváří tlak na podnikatelskou náladu a na logistiku," uvedlo ministerstvo. Poukázalo rovněž na negativní hospodářské dopady přerušení dodávek ze Záporožské jaderné elektrárny. Z ostřelování této elektrárny se Ukrajina a Rusko vzájemně obviňují.
Ruský prezident Vladimir Putin několik hodin po výbuchu na Kerčském mostu podepsal dekret, kterým nařídil zpřísnění jeho zabezpečení i infrastruktury, jež na Krymský poloostrov dodává elektřinu a zemní plyn. Postarat se o to má ruská kontrarozvědka. Šéf Kremlu rovněž nařídil vytvořit vyšetřovací komisi, která má událost objasnit.
V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila dnes ukrajinská tajná služba, jejíž tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy podle Ukrajinců míří do centra metropole, výjezdy jsou přísně kontrolovány. Kyjevská tisková agentura Unian pak píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.
"Ví se o množství zatčení, zadržení a o blokování vojska. Všechny vojenské jednotky na obvodu Moskvy jsou ve vysoké pohotovosti," tvrdí ukrajinská tajná služba s tím, že důvod není jasný.
Podle agentury Unian se mluví o tom, že šéf takzvané Wagnerovy armády Jevgenij Prigožin a čečenský vůdce Ramzan Kadyrov chtějí dosáhnout výměny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Kadyrov, který byl od začátku ruské agrese dvakrát povýšen, nedávno obvinil armádní velení z neschopnosti a žádá, aby Rusko použilo proti bránící se Ukrajině jaderné zbraně.
K četným personálním změnám v armádě z minulých dní dnes přibyla další - velitelem všech ruských jednotek na Ukrajině se nově stal Sergej Surovikin. V pátek přišel o post velitele Východního vojenského okruhu generál Alexandr Čajka. Už začátkem týdne se potvrdily zprávy, že velení se změnilo i u Západního vojenského okruhu a minulý týden přišel o svou funkci náměstek ministerstva obrany zodpovědný za logistiku.
В москві розпочались арешти військових
— Defence intelligence of Ukraine (@DI_Ukraine) October 8, 2022
📌 В російській столиці розпочався комплекс «заходів» спрямованих проти військових.
📌 Рух в центрі перекрито.
📌 В місто увійшли підрозділи дивізії оперативного призначення імені дзержинського – «еліти» росгвардії. pic.twitter.com/qmiTz8quhk
Moskva jmenovala nového velitele ruských sil nasazených na Ukrajině. Stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax.
Pětapadesátiletý Surovikin se účastnil druhé rusko-čečenské války, konfliktu v Tádžikistánu a velel také ruským vojskům v Sýrii, kde si u podřízených podle médií pro svou přísnost a brutalitu vysloužil přezdívku "velitel Surovyj". Agentura AP pak uvádí, že Surovikin dohlížel na bombardování, které zničilo velkou část syrského města Aleppo.
Píše také, že jde o první oficiální jmenování jediného velitele pro veškeré ruské síly na Ukrajině. Opatření přichází v době, kdy ruská armáda čelí řadě dílčích porážek a kdy kritika jejího tažení už zaznívá i od řady těch, kdo agresi podporují.
Podle šéfa ruské správy anektovaného poloostrova Krym Sergeje Aksjonova byl odpoledne na zasaženém Kerčském mostě obnoven automobilový provoz; osobní vozidla a autobusy mohou na nezničenou část mostu vjet poté, co jsou zkontrolovány, uvedl Aksjonov. Později večer se podle jeho slov podaří obnovit i železniční provoz. Nákladní vozidla však budou muset i nadále pro cestu přes Kerčský průliv využít trajektů.
Kirill Stremousov, zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Chersonské oblasti na Ukrajině, podle agentury RIA Novosti uvedl, že chce poslat místní děti kvůli válce na anektovaný poloostrov Krym nebo do jižního Ruska.
Agentura AP to označuje za částečnou evakuaci a napsala, že jde o další možný krok zpět pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajinské síly v Chersonské oblasti na konci léta zahájily protiofenzivu a jenom od začátku října osvobodily podle prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stovky kilometrů čtverečních okupovaného území.
Severoatlantická aliance musí dělat víc pro svou ochranu před počínáním ruského prezidenta Vladimira Putina. V Litvě to dnes prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová během návštěvy vojenské základny Rukla. "Bezpečnost Litvy je bezpečností Německa," řekla politička, jejíž země má v pobaltské republice velet bojové brigádě, která podle agentury DPA bude mít 3000 až 5000 vojáků. Na základně ji doprovázel její litevský protějšek Arvydas Anušauskas. Litevská a německá armáda nyní provádějí společné manévry a oba ministři se chystají je navštívit.
Litva sousedí s ruským Kaliningradem a se spojencem Moskvy Běloruskem. NATO má v tomto pobaltském státě pod německým velením od roku 2017 jednotku asi 1600 vojáků, z nichž více než polovinu tvoří Němci.
Ruský protiteroristický výbor uvedl, že na Kerčském mostě explodoval nákladní vůz, což vedlo ke vznícení několika cisteren vlakové soupravy. Podle agentury AFP se zdá, že zdrojem výbuchu byl bílý nákladní vůz, který ještě za tmy jel po mostě podél několika dalších vozidel.
"Podle předběžných údajů při incidentu zahynuli tři lidé. Jednalo se patrně o cestující v autě jedoucím vedle nákladního vozu, který explodoval. Těla dvou mužů a jedné ženy vyzvedli z vody, identifikují se," uvedl podle agentury TASS vyšetřovací výbor.
Mapa ukazuje poslední vývoj ukrajinské protiofenzivy na jihu země.
Při incidentu na Kerčském mostě zahynuli tři lidé, patrně cestující v autě jedoucím vedle nákladního vozu, který explodoval, uvedly ruské úřady.
Mohutný výbuch poničil Kerčský silniční a železniční most, který spojuje anektovaný Krymský poloostrov s pevninským Ruskem. Aktuálně.cz v několika otázkách a odpovědích shrnuje, jaké může mít událost následky.
Jako první premiéru sezony tento pátek Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích uvedlo nového činoherního Švejka. Zrcadlí i válku na Ukrajině, na román Jaroslava Haška nahlíží v současném kontextu. "Je to věc, kterou nebudeme hladit publikum po srsti," říká umělecká šéfka činohry Martina Schlegelová.
Kamera zachytila okamžik výbuchu Kerčského mostu, který spojuje Rusko s okupovaným poloostrovem Krym.
Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.
Technicky vzato byl summit pouze neformálním setkáním, což znamená, že vedoucí představitelé mohli uzavřít pouze předběžné rámcové dohody. Přetrvávající neshody v oblasti energetiky zdůraznily rozsah problému, před kterým evropští lídři stojí. A faktory, které zvyšují ceny, zatím nevykazují žádné známky zmírnění.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Aktuální ukrajinský postup na severovýchodě a jihu země podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu. Vzhledem k nadcházející zimě a vyčerpanosti obou stran očekává snížení intenzity bojů.
Podle něj postup ukrajinské armády potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu a jsou schopny uskutečnit úspěšné ofenzivní operace na více směrech. Jejich ruský protivník není vzhledem k omezeným početním stavům schopný adekvátně reagovat, v místech bojů je vždy výrazně přečíslený.
"Ukrajina se snaží maximálně využít své současné převahy, postup však s sebou přináší nutnost zabezpečení nových spojovacích linií i kontrolu získaného teritoria. To společně s vlastními ztrátami povede patrně opět k zpomalení postupu a nutnosti doplnit své jednotky," uvedl Stojar.
Ruský protiteroristický výbor uvedl, že na 19 kilometrů dlouhém mostě na Krym explodoval nákladní vůz, což vedlo ke vznícení několika cisteren vlakové soupravy. Šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov na sociální síti Telegram potvrdil, že se kvůli incidentu "zbortily dva pruhy" silnice ve směru z Krasnodaru do Kerče. Hořící vlak podle něj z obou směrů zkusí odtáhnout dvě lokomotivy.
"Jakmile uhasíme požár, budeme moci posoudit rozsah poškození mostu a jeho podpěr a hovořit o časovém rámci obnovení dopravy," napsal Aksjonov. Silnice ze směru z Kerče do Krasnodaru, tedy vedoucí z anektovaného poloostrova do Ruska, je na první pohled nepoškozená.
Na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným Krymským poloostrovem, se dnes po požáru cisteren zřítila část vozovky. Podle ruského protiteroristického výboru oheň způsobil výbuch bomby nastražené v autě, napsal ruskojazyčný server BBC.
Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování plně odpojená od sítě, provoz zařízení nyní zajišťují záložní generátory, oznámila ukrajinská společnost Enerhoatom. Ruskem okupovaný areál podle ní krátce po půlnoci ostřelovali ruští vojáci. Ruská okupační správa naopak tvrdí, že v noci na dnešek na elektrárnu zaútočily ukrajinské ozbrojené síly a poškodily vedení. Společnost dodala, že dieselové záložní generátory mají dost nafty na desetidenní provoz.
Bezprostředně nebylo jasné, co požár mostu na Krym způsobilo, nicméně poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak naznačil, že za explozí stojí Kyjev, když na svůj Twitter napsal: "Krym, most, začátek. Všechno nelegální musí být zničeno, všechno ukradené musí být vráceno Ukrajině, všechno, co patří k ruské okupaci, musí být vyhnáno."
Z prvních snímků není jasně patrné, že by k poničení mostu došlo po zásahu rakety, je tedy možné, že se jednalo o sabotáž přímo na místě.
Video of damage to the Crimean Bridge. https://t.co/roEjIKH19B pic.twitter.com/DwsS5O625g
— Rob Lee (@RALee85) October 8, 2022
Kerčský most z Ruska na Krym, nenáviděný symbol kremelské okupace jihoukrajinského poloostrova a jeden z prestižních projektů Vladimira Putina, zasáhla masivní exploze. Snímky z mostu ukázaly zuřivě hořící požár, který zachvátil nejméně dva železniční vagony z vlaku na mostě. Polovina paralelního silničního mostu se zřítila do Kerčského průlivu.
Mapa ukazuje poslední vývoj ukrajinské protiofenzivy na jihu země.
Na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným poloostrovem Krym, v sobotu časně ráno hořela cisterna, uvedla ruská tisková agentura RIA. Ukrajinská média informují o výbuchu. Provoz na mostě byl přerušen.
"Podle předběžných informací hoří na jednom z úseků krymského mostu cisterna, plavební oblouky nejsou poškozeny," uvedla RIA s odvoláním na místního představitele.
A fire broke out on the Crimean bridge. Russian propagandists write that a "fuel tank" is on fire.
— The New Voice of Ukraine (@NewVoiceUkraine) October 8, 2022
The Taman road administration announced that traffic on the bridge was stopped.
Video: Vitaly Kim pic.twitter.com/PrTzLtvHW6
V Lymanu na východě Ukrajiny se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště s 200 hroby a jeden masový hrob. Podle agentury AP to dnes uvedl doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko na komunikační síti Telegram.
Na pohřebišti s přibližně 200 jednotlivými hroby jsou pohřbeni civilisté, uvedl Kyrylenko. V hromadném hrobě podle něj mohou být těla civilistů i vojáků a přesný počet pohřbených osob se teprve bude zjišťovat. Kyrylenko také zveřejnil fotografie, na nichž je vidět mnoho malých dřevěných křížů a záchranné složky v bílých ochranných oblecích. Podle policejních zpráv bylo mezi mrtvými několik malých dětí a několik rodin.
"Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné," řekl prezident Volodymyr Zelenskyj stanici BBC.
Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit.
Známý ruský raper Oxxxymiron a spisovatel Dmitrij Gluchovskij dostali od ruských úřadů označení "zahraniční agent", což s sebou nese zvýšený dohled. Jména populárního hudebníka a autora sci-fi románů, kteří od zahájení ruské invaze na Ukrajině vystupují proti válce, se objevila na aktualizovaném seznamu zahraničních agentů zveřejněném ministerstvem spravedlnosti. Informovala o tom dnes agentura AFP.
V Lymanu na východě Ukrajiny se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště s 200 hroby a jeden masový hrob. Podle agentury AP to dnes uvedl doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko na komunikační síti Telegram. Na pohřebišti s přibližně 200 jednotlivými hroby jsou pohřbeni civilisté, uvedl Kyrylenko. V hromadném hrobě podle něj mohou být těla civilistů i vojáků a přesný počet pohřbených osob se teprve bude zjišťovat.
Namísto Ukrajiny bude v květnu 2023 hostit hudební soutěž Eurovize severoanglické město Liverpool, informovala dnes stanice BBC. Soutěž obvykle pořádá země vítěze předchozího ročníku. Tím byla letos ukrajinská skupina Kalush Orchestra s písní Stefania, zástupci Británie skončili na druhém místě. Evropská vysílací unie (EBU), jejíž členské země Eurovizi pořádají, ale v létě uvedla, že z bezpečnostních důvodů se příští ročník uskuteční v Británii.
Mariupolský přístav je po plné opravě ode dneška opět v provozu a připravený přijmout nákladní lodě, uvedla dnes vláda neuznávané proruské Doněcké lidové republiky (DNR). Jihoukrajinské město na březích Azovského moře se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ocitlo pod tvrdou palbou, do rukou Ruska padlo v květnu.
Ukrajinské síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 osad na východě země, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Do Záporožské jaderné elektrárny dnes dorazil čtyřčlenný tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Agentura o tom s odkazem na svého šéfa Rafaela Grossiho informovala na Twitteru. Noví pracovníci v zařízení vystřídali dva členy mise MAAE, kteří provoz ukrajinské elektrárny okupované Ruskem pozorovali od začátku září.
Země Evropské unie na dnešním neformálním summitu v Praze podle předsedy Evropské rady Charlese Michela opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině. Příležitost k tomu měly díky vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve videoprojevu k lídrům EU požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice, doplnil Michel.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že evropské země jsou odhodlané hájit právní stát a mezinárodní pořádek. Ocenila čtvrteční schválení nových protiruských sankcí, na kterých podle ní byla shoda v rekordním čase. Na summitu v Praze se diskutovalo o rekonstrukci Ukrajiny. "Je naprosto jednoznačné, že budeme muset najít nové finanční zdroje, bude to obrovská částka, financování musí být jasné a transparentní," řekla von der Leyenová.
Země Evropské unie podle předsedy Evropské rady Charlese Michela dnes v Praze opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží rozdělit Evropu, ale to se mu nepodaří. Čtvrteční summit Evropského politického společenství (EPC) a dnešní neformální summit Evropské unie v Praze ukázaly, že Evropa pevně stojí za Ukrajinou a podporuje její územní integritu. Po summitu to novinářům řekl německý kancléř Olaf Scholz. Odsoudil ruské hrozby použití jaderných zbraní v konfliktu s Ukrajinou.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská vyjádřila politování nad tím, že zástupci běloruské opozice nebyli přizváni na čtvrteční zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Praze. Na prvním setkání v novém formátu se sešly přes čtyři desítky evropských státníků, pozvání nedostaly Rusko ani Bělorusko.
Cichanouská při návštěvě Paříže agentuře Reuters řekla, že kdyby stanula v čele Běloruska, zasedání EPC by se ráda zúčastnila. Je podle ní ale škoda, že "zástupci demokratického Běloruska" tentokrát pozvání nedostali. Setkání v Praze se kromě států EU zúčastnila i Británie, balkánské státy, Arménie, Ázerbájdžán, Ukrajina nebo Turecko.
Selfie české ministryně obrany Jany Černochové se na Ukrajině určitě bude líbit.
Міністерка оборони Чехії у 70-річчя Путіна сфотографувалась у футболці з "посланням" для ньогоhttps://t.co/gu01ljgooX pic.twitter.com/w9FZkovaCF
— European Pravda (@EuropeanPravda) October 7, 2022
Vladimir Putin chce Evropu rozdělit, ale neuspěje, uvedl Olaf Scholz po summitu EU. Evropa podle něj stojí za Ukrajinou, podporuje její územní integritu.
Ruský prezident Vladimir Putin odvolal z funkce velitele Východního vojenského okruhu generálplukovníka Alexandra Čajka. Informoval o tom ruský zpravodajský server RBC. Podle agentury Reuters jde o další známku nespokojenosti Kremlu s tím, jak se vyvíjí válka na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k lídrům EU požádal státy o další dodávky zbraní a munice, Ukrajina se podle něj musí bránit útokům na infrastrukturu.
Čeští ministři se v Kyjevě 31. října zúčastní zasedání ukrajinské a české vlády, jednat budou o dopadech ruské agrese i obnově Ukrajiny, sdělil mluvčí vlády Václav Smolka. S odkazem na ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala o plánu informoval Deník N.
Do Kyjeva by podle Smolky měla odjet zhruba polovina členů kabinetu podle toho, na jaké agendě se při přípravě setkání politici dohodnou. V podobném formátu a počtu jedná pravidelně česká vláda s partnery z Polska, Slovenska a Izraele.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval mu mimo jiné, že je stále připraven přispět k mírovému řešení na Ukrajině, které bude výhodné pro všechny. Informoval o tom turecký provládní deník Daily Sabah, který připomněl, že Putin dnes slaví sedmdesátiny.
Letošní Nobelovu cenu za mír získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v pátek na pražském summitu požádá lídry členských zemí o brzké schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Oznámil to při příchodu na jednání. Od politických vůdců sedmadvacítky chce také získat podporu pro unijní misi, která by měla cvičit ukrajinské vojáky. Konkrétní návrhy by podle něj mohli schválit ještě v říjnu ministři zahraničí.
Shrnutí posledního dění očima britského ministerstva obrany:
Riziko jaderné apokalypsy je nejvyšší od kubánské krize z roku 1962, řekl Biden ➡️ https://t.co/0lg2EGknDW pic.twitter.com/oDgQB1zZhY
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 7, 2022
Americký deník Washington Post píše, že nejmenovaný člen nejbližšího okruhu lidí kolem Vladimira Putina v posledních týdnech přímo prezidentovi vyjádřil nesouhlas s tím, jak řeší válku na Ukrajině. Podle listu to zjistila americká rozvědka.
Informace o rozkolu v Kremlu byla pro tajné služby USA natolik významná, že ji zahrnuly do každodenní zprávy pro prezidenta Joea Bidena.
Jméno muže, který se Putinovi vzepřel, podle Washington Post nemůže být odhaleno, jeho identitu ale Biden zná.
Nejužší okruh okolo Vladimira Putina tvoří zejména jeho spolupracovníci z dob, kdy působil v sovětské tajné službě KBG nebo v 90. letech na petrohradské radnici.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov informace amerického deníku označil jako "absolutně nepravdivé".
Ukrajinské úřady zvýšily bilanci obětí čtvrtečního ruského útoku na Záporoží na 11, uvedla agentura Unian. Předtím informovaly o sedmi obětech.
Nasazení íránských bezpilotních letounů na ruské straně zásadně neovlivní válku proti Ukrajině, uvádí ve své analýze americký Institut pro studium války. Íránské drony nepřinášejí efekt, který by byl srovnatelný s nasazením amerických raketometů HIMARS ukrajinskou armádou.
"Ruská armáda se zřejmě nepokouší asymetricky koncentrovat nálety těchto dronů na klíčové body v blízkosti fronty. Vypouštějí spoustu dronů proti civilním cílům v týlu. Pravděpdobně doufají, že terorem dosáhnou výsledku. Ale toto počínání nepřináší úspěch," míní analytici ISW.
Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, vyzval preláty, duchovní a věřící modlit se za zdraví ruského prezidenta Vladimira Putina a potvrdil texty modliteb "o zdraví hlavy státu ruského", napsal dnes na svém webu list Kommersant.
Věřící mají doporučeno modlit se nejen 7. října, kdy Putin slaví 70. narozeniny, ale i následující den, poznamenal deník.
"Ruský prezident Vladimir Putin 7. října letošního roku dosáhne 70 let. Nejsvatější moskevský patriarcha Kirill vybízí všechny arcipastýře, pastýře, mnichy a laiky, aby se v tento den ve svých domovech vroucně modlili za zdraví hlavy státu ruského," praví se v dopise, který rozeslal moskevský patriarchát po diecézích v celém Rusku.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 000 tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
"Soudě podle objemů, ukrajinský týl s nástupem podzimu aktivně sklízí úrodu a vyváží ji. Od 1. srpna, odkdy fakticky začala fungovat istanbulská dohoda o ukončení blokády ukrajinských přístavů, se objem vývozu exportu v denním průměru pohyboval okolo 95 000 tun (celkově 6,37 milionu tun). Ve čtvrtek se podařilo vypravit skoro dvojnásobek oproti průměrnému množství," poznamenala BBC.
Dodala, že z Ukrajiny se zemědělské plodiny a výrobky vyvážejí nejen po moři, ale také po souši, vlaky a kamiony.
Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962, protože ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině. Tu sami před osmi měsíci rozpoutali.
Ruský prezident Vladimir Putin "nežertuje, když hovoří o použití taktických jaderných zbraní či biologických nebo chemických zbraní, protože jeho armáda je takříkajíc vysoce neefektivní", řekl Biden podle tiskových agentur AP a AFP. "Nečelili jsme vyhlídce na armagedon od časů (prezidenta Johna Fitzgeralda) Kennedyho a kubánské raketové krize," poznamenal během sbírání prostředků na kampaň demokratů před volbami senátorů. "Máme co do činění, poprvé od kubánské raketové krize, s přímou hrozbou použití jaderných zbraní, pokud se věci budou vyvíjet tak jako dosud," dodal.
Biden také zpochybnil ruskou jadernou doktrínu a varoval, že i použití taktické zbraně s nižším účinkem by se mohlo rychle vymknout kontrole a způsobit celosvětovou zkázu. "Nemyslím si, že by bylo možné snadno použít taktickou zbraň, aniž by to skončilo armagedonem," řekl Biden.
Ruská armáda podle ukrajinské správy zaútočila v noci a ráno raketami na infrastrukturu i obytné domy v ukrajinském Záporoží a znovu ostřelovala také Charkov. Dva útoky na Záporoží si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně sedm mrtvých. Ani toto číslo nemusí být konečné, protože pět lidí se pohřešuje, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Předchozí bilance čítala tři mrtvé a tucet raněných.
Nyní pokračuje odstraňování trosek. Až se tak stane, bude možné stanovit přesný počet obětí. Staruch dodal, že záchranářům a lékařům se podařilo zachránit 21 lidí, kterým byla poskytnuta nezbytná pomoc.
Rakety zasáhly Záporoží před rozedněním a podruhé ráno. Poškodily více než 40 budov. Podle gubernátora Starucha, který na Telegramu zveřejnil záběry z místa zásahu, stále pokračují záchranné operace.
Moskva se k útokům nevyjádřila, od začátku své invaze na Ukrajinu ale tvrdí, že na civilní cíle neútočí.
Ukrajinské ozbrojené síly od začátku října osvobodily v jihoukrajinské Chersonské oblasti od ruské okupace přes 500 kilometrů čtverečních území. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Natalija Humenjuková dříve hovořila o 400 kilometrech čtverečních. Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu novinářům řekl, že v Charkovské oblasti Ukrajinci během dvou týdnů postoupili při protiofenzivě proti ruským invazním silám až o 55 kilometrů.
Americké úřady na Ostrově svatého Vavřince, který leží u Aljašky, tento týden zadržely dva Rusy, kteří připluli v malé loďce zřejmě z Čukotky přes Beringovo moře. Oba muži, kteří uvedli, že uprchli před povinnou vojenskou službou v ruské armádě, požádali ve Spojených státech o azyl, informovala dnes agentura AP s odvoláním na kancelář republikánské senátorky Lisy Murkowské. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vyjádření k případu dosud neposkytlo, dodala AP.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) považuje Záporožskou jadernou elektrárnu za ukrajinské zařízení. Uvedl to dnes šéf agentury Rafael Grossi v reakci na středeční dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, který své vládě nařídil převést elektrárnu do ruského vlastnictví.
"Je to záležitost mezinárodního práva. Chceme, aby válka okamžitě skončila, a pozice MAAE je samozřejmě taková, že Záporožská jaderná elektrárna je zařízení Ukrajiny," řekl dnes na tiskové konferenci v Kyjevě Grossi.
Sankce proti Rusku za jeho napadení Ukrajiny jsou důležité a je potřeba bojovat proti jakémukoliv jejich obcházení, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, uvedla agentura AFP. Macron a Erdogan se setkali na okraj jednání Evropského politického společenství na Pražském hradě.
V Evropě nemůže být mír, pokud nebude respektována státní suverenita a nedotknutelnost hranic, domnívá se francouzský prezident Emanuel Macron. Vzhledem k síle Ruska a jeho geografickému rozsahu, je podle něj jasné, že válka na Ukrajině nemůže mít čistě vojenský konec. "Tato válka musí skončit u jednacího stolu, v okamžiku a za podmínek, které si zvolí Ukrajinci, protože oni jsou oběťmi agrese," uvedl francouzský prezident. Řekl to v rozhovoru pro zpravodajský server Hospodářských novin, slovenský deník Sme a polské noviny Dziennik Gazeta Prawna. Macron v něm také vyzval Evropu k vzájemné solidaritě a posílení společné evropské obrany.
Zdůraznil, že nikdo nemůže Ukrajincům diktovat, za jakých podmínek a kdy mají diskuse o míru začít. "Jestli si myslím, že takový čas nastal už teď? Ne. Teď ještě žijeme uprostřed války," řekl Macron novinářům.
Bývalý guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko podle médií patrně uprchl ze země. Na funkci šéfa centrální banky tento týden rezignoval. Protikorupční úřad vyšetřuje zpronevěru v bance, kterou vedl.
Zabavené a opuštěné ruské tanky, houfnice a obrněná vozidla podporují ukrajinskou protiofenzivu proti ruským silám víc, než zbraně dodávané Kyjevu ze západních zemí. Napsal to list The Wall Street Journal, který na základě veřejně dostupných dat spočítal množství ruských zbraní získaných ukrajinskou armádou od začátku války a srovnal ji s počtem dodávek zbraní ze Západu za stejnou dobu.
Ukrajina od únorového zahájení ruské invaze ukořistila 460 ruských tanků, 92 samohybných houfnic, 448 bojových vozidel pěchoty, 195 obrněných bojových vozidel a 44 salvových raketometů. Vyplývá to z fotografií a videí ruského vybavení zveřejněných na sociálních sítích a v médiích, které analyzoval web Oryx. Skutečný počet ruských zbraní v ukrajinských rukou je pravděpodobně vyšší, protože ne všechna technika byla zvěčněná na snímcích nebo záběrech.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Ruská federace podala k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu (ICJ) předběžné námitky ve sporu s Ukrajinou, která odmítla obvinění Moskvy z genocidy. ICJ o pondělním kroku Ruska dnes bez dalších podrobností informoval na twitteru. U nejvyššího soudu OSN pro spory mezi státy mohou strany podat předběžné námitky, pokud se domnívají, že soud nemá v dané věci pravomoc.
Podání námitek podle agentury Reuters znamená výraznou změnu postoje Moskvy. Rusko se předtím do jednání se soudem nezapojovalo, neúčastnilo se slyšení a v tomto případě mu až doteď nepředložilo žádné dokumenty.
Moskva při zahájení invaze na Ukrajinu letos v únoru mimo jiné argumentovala tím, že Ukrajina páchá na východě země genocidu vůči rusky mluvícímu obyvatelstvu. Kyjev se proti tomu ohradil u ICJ, takové zdůvodnění je podle něj neopodstatněné a obyvatelům východoukrajinské oblasti Donbas z jeho strany genocida nehrozí. Stejný postoj zastává i Západ a mezinárodní pozorovatelé.
NEWS: on 3 October 2022, the Russian Federation submitted preliminary objections in the case concerning Allegations of Genocide under the Convention on Prevention and Punishment of the Crime of Genocide (#Ukraine v. #Russia) before the #ICJ.
— CIJ_ICJ (@CIJ_ICJ) October 6, 2022
Dva útoky na Záporoží si podle nejnovějších informací ukrajinských úřadů vyžádal nejméně tři mrtvé a 12 zraněných. Dříve se mluvilo o jedné oběti.
V západních médiích se objevují informace o tom, že chlouba ruského ponorkového loďstva opustila svůj domovský přístav. O K-329 Belgorod, která je nejdelší známou ponorkou na světě, se tvrdí, že může nést nejen šest torpéd s jadernou hlavicí Poseidon, ale že umožňuje nasadit i miniponorku. Agentura Reuters připravila animaci o možném zapojení Belgorodu při nedávném poničení plynovodu Nord Stream.
Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily od ruské okupace od začátku října přes 400 kilometrů čtverečních území Chersonské oblasti. Podle ukrajinských médií to prohlásila mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Natalalija Humenjuková. Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu novinářům řekl, že v Charkovské oblasti Ukrajinci během dvou týdnů postoupili při protiofenzivě proti ruským invazním silám až o 55 kilometrů.
"Směry neuvádíme, ale od okupantů bylo osvobozeno přes 400 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti. A postupujeme dále," uvedla Humenjuková, přičemž podle serveru Ukrajinska pravda se vyjádřila k postupu ukrajinských sil na jihu země od začátku října.
Představitel Moskvou dosazené správy v jihoukrajinském Chersonu Kyrill Stremousov se připojil ke kritice ruského ministerstva obrany a obvinil vojenské velení z neúspěchů na jižní frontě. Ministrovi Sergeji Šojguovi naznačil, že by se měl zastřelit.
"Mnozí říkají, že ministr obrany, který tento stav dopustil, by se mohl jako důstojník zastřelit. Ale víte, důstojník je pro mnohé nepochopitelné slovo," řekl Stremousov bez toho, aby Šojgua výslovně zmínil. Zástupce šéfa ruské okupační správy v Chersonu rovněž vyjádřil přesvědčení, že ruské ministerstvo obrany netvoří jen "ministři, nenadaní a zkorumpovaní generálové a prospěcháři".
Ani ne dva tisíce kilometrů od Osla, kde bude v pátek oznámen letošní držitel Nobelovy ceny míru, probíhá už skoro sedm měsíců válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Invaze, kterou Kreml zahájil 24. února, by se mohla odrazit i na tom, kdo ocenění získá.
Ruské úřady obvinily opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu z vlastizrady. Vyšetřovatelé ho viní z poskytování pomoci organizacím z členských států NATO. Hrozí mu až 20 let vězení.
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov zpochybnil zprávu ruské verze časopisu Forbes, podle jejíchž informací z Ruska od vyhlášení částečné mobilizace odjelo 600 až 700 tisíc lidí. Peskov podle agentury TASS uvedl, že jde nejspíše o novinářskou kachnu. Poté, co ale předminulý týden ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, Rusové vykoupili letenky do zemí, s nimiž má Rusko bezvízový styk, a na pozemních hranicích s Gruzií nebo Kazachstánem se vytvořily obrovské fronty.
"Vypadá to, že to bude nějaká kachna," řekl dnes Peskov. Sdělil také, že ani neví, co to je ruská verze časopisu Forbes. "Takže si nemyslím, že je potřeba brát takové zprávy vážně," prohlásil. Dodal, že neví, kolik Rusů přesně odjelo ze země, ale že jejich počet bude určitě mnohem nižší, než uvádí časopis.
O tom, že z Ruska odjelo od 21. září až 700 tisíc lidí, informoval ruský Forbes na svém webu v úterý s odkazem na nejmenované zdroje z ruské prezidentské administrativy. Jiný zdroj obeznámený s odhady Kremlu časopisu řekl, že z Ruska odjel až milion lidí. Zpravodajský server Meduza dnes napsal, že podle údajů oznámených Kazachstánem, Gruzií, Finskem a Mongolskem odjelo ze země od vyhlášení mobilizace už nejméně 300 tisíc Rusů.
Vyšetřování škod v místech úniku plynu na plynovodech Nord Stream 1 a 2 posílilo podezření ze sabotáže. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala švédská tajná policie. Švédsko na místo vyslalo tento týden ponorku.
"Po dokončení průzkumu místa činu švédská bezpečnostní služba dospěla k názoru, že minulý týden na Nord Streamu 1 a 2 ve švédské ekonomické zóně došlo k výbuchům, které způsobily rozsáhlé škody na plynovodech," uvedla švédská tajná policie v prohlášení. Na místě Švédsko zabavilo blíže neupřesněný materiál, který podrobí analýze. Oblast úniků již není uzavřená, sdělila v jiném prohlášení švédská prokuratura.
Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři.
Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní.
"Rusko je zcela věrné zásadě nepřípustnosti jaderné války. Podobná válka nemůže mít vítěze. Nikdy nesmí být rozpoutána," citovala dnešní vyjádření Zacharovové agentura TASS.
Mluvčí ruské diplomacie zároveň obvinila západní země a jejich média, že se v kontextu "krize kolem Ukrajiny" snaží dostat do centra pozornosti "jaderný narativ" a svalit vinu z jaderné eskalace na Rusko. "Vzniká dojem, že ve Washingtonu a dalších západních metropolích mohou mít zájem na nebezpečné eskalaci situace a snahu připsat vinu za ni naší zemi," prohlásila Zacharovová.
Debatu o použití jaderných zbraní Ruskem rozvířil předminulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z "jaderného vydírání" a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. K vyhrožování použitím jaderných zbraní ze strany Ruska se přidal také místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.
Evropský parlament dnes v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině. Europoslanci se tak připojili k nedávným výzvám některých evropských politiků včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského. V rezoluci dále volají po vystupňování vojenské pomoci napadené zemi či po zpřísnění protiruských sankcí, mimo jiné v bankovním sektoru.
Evropský parlament už v květnu podpořil zřízení speciálního soudu pro stíhání válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, které společně s ukrajinskými úřady vyšetřují zástupci řady dalších zemí a Mezinárodního trestního soudu (ICC). Nyní EP žádá vznik "mezinárodního trestního tribunálu ad hoc, který by se zabýval trestným činem agrese na Ukrajině". Před tímto soudem by podle EP měli kromě Putina stanout všichni ruští činitelé odpovědní za "zosnování, zahájení a vedení války na Ukrajině".
Evropská unie dnes přijala novou sadu sankcí proti Rusku, jejíž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři. Celkově osmý sankční balík, na němž se členské státy vedené českým předsednictvím shodly krátce po nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí a vyhlášení mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem, také rozšiřuje zákaz dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret. Seznam potrestaných činitelů a subjektů se rozšířil o 35 jmen na celkových 1351.
"Nový balík protiruských sankcí je důkazem naší odhodlanosti zastavit Putinův válečný stroj a reagovat na nejnovější eskalaci," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty dnes spustilo kampaň s cílem podpořit přijetí uprchlíků z Ukrajiny českou společností. Podpora uprchlíků mezi českými obyvateli podle nich od začátku války na Ukrajině klesla ze 70 na 50 procent. Kampaň má pomoci zabránit tomu, aby se dále snižovala.
Na vyšetřování nedávných poškození plynovodů Nord Stream se musí podílet i Rusko, uvedla dnes podle TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Strach z mobilizace, snaha získat občanství, ale i nákup oblíbených značek, které už se v Rusku nedají sehnat. To jsou důvody odchodu z domoviny některých z deseti tisíců Rusů, kteří zakotvili v Arménii. Na to, proč opustili svou rodnou zemi, se jich v Jerevenu ptali novináři Rádia Svobodná Evropa.
Noční ruský útok na infrastrukturu i obytné domy v ukrajinském Záporoží podle gubernátora Záporožské oblasti Oleksandra Starucha nepřežil nejméně jeden člověk. Záchranáři pomáhali lidem, kteří se ocitli pod troskami domů.
Staruch původně ráno napsal na sociální síti Telegram, že na místě zahynula jedna žena a další člověk zemřel při převozu do nemocnice. Později ale upřesnil, že smrt druhého člověka se nepotvrdila. Zranění různé závažnosti podle něj utrpělo sedm lidí, a to včetně tříletého dítěte. Zároveň informoval o dalším raketovém útoku.
"Počet obětí mohl být mnohem vyšší, ale díky včasnému a profesionálnímu zásahu záporožských pracovníků státní záchranné služby se již podařilo zachránit 21 lidí," zdůraznil Staruch. Upřesnil, že záchranné operace pokračují. Mezi lidmi, které se podařilo vyprostit zpod trosek, je i tříletá holčička. Na fotografii a videozáznamu zveřejněných gubernátorem je vidět zničený pětipodlažní cihlový bytový dům.
Evropská unie schválila osmý balík protiruských sankcí. Obsahuje dohodu o zastropování cen ropy převážené loděmi a rozšiřuje zákaz dovozu oceli a dřeva.
Ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti na severovýchodě země ani po měsíci úspěšných operací nekulminovala a nyní postupuje do západní části Luhanské oblasti. Ve své poslední analýze ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb v ranní operační svodce píše, že ruské jednotky zaminovávají infrastrukturní objekty ve městě Enerhodar, kde se nachází také Záporožská jaderná elektrárna.
"Ukrajinské síly se 5. října zmocnily Hrekivky a Makijivky na západě Luhanské oblasti (přibližně 20 kilometrů jihozápadně od města Svatove)," píše ISW. "Ruským silám se nepodařilo udržet břehy řek Oskil a Severní Doněc a využít je jako přirozené hranice, aby zabránily ukrajinským jednotkám v pronikání do zranitelných částí Ruskem okupované severovýchodní Ukrajiny," poznamenal institut.
Terén v západní části Luhanské oblasti je podle něj vhodný pro rychlý manévrový způsob boje, který Ukrajinci účinně použili v Charkovské oblasti v září. "A podle otevřených zdrojů nejsou žádné náznaky, že by ruská armáda západ Luhanské oblasti výrazně posílila," dodal ISW, jenž se domnívá, že dvě pokračující ukrajinské protiofenzivy pravděpodobně nutí Kreml upřednostňovat obranu jedné oblasti na úkor druhé, což může zvýšit pravděpodobnost ukrajinského úspěchu v obou.
Dnešní den pohledem britského ministerstva obrany.
Rusové zaútočili raketami na Záporoží. Noční útok nepřežili nejméně dva lidé ➡️ https://t.co/0lg2EGjPOo pic.twitter.com/xcOK4Pn4p6
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 6, 2022
Ruská armáda v Záporoží zaútočila v noci také na obytné domy. Podle gubernátora Záporožské oblasti Oleksandra Starucha útok nepřežili nejméně dva lidé. Záchranáři pátrají v troskách zřícených staveb po přeživších.
Ruská armáda zaútočila raketami na infrastrukturu v ukrajinském Záporoží. Informoval o tom dnes gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch, jehož citovala agentura Unian.
"Okupant zaútočil raketami na regionální centrum. Jeho cílem byly infrastrukturní objekty. Zjišťujeme informace o obětech a škodách," řekl Staruch. Ve městě podle něj vypukly požáry a zasahují tam záchranáři.
"Dodržujte bezpečnostní pravidla, zůstaňte na bezpečných místech, nepřibližujte se k oknům, nefotografujte důsledky náletů. Není třeba informaci o úderech šířit," vzkázal Staruch místním obyvatelům.
Téměř tři čtvrtiny Američanů si myslí, že by Spojené státy měly nadále podporovat Ukrajinu, navzdory ruským hrozbám o možném použití jaderných zbraní k ochraně svého území. Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos pro agenturu Reuters.
Výtvarnice a spisovatelka Oksana z Oděsy vydala na začátku září v Česku knihu Deník uprchlice.
Ukrajinským silám se podařilo osvobodit od ruské okupace další tři obce v Chersonské oblasti na jihu země. Ve svém pravidelném nočním videoprojevu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Za posledních 24 hodin byly osvobozeny Novovoskresenske, Novohryhorivka a Petropavlivka," citovala Zelenského agentura AFP. Všechny tři obce leží severovýchodně od města Cherson.
Americké zpravodajské služby se domnívají, že část ukrajinské vlády schválila srpnový bombový útok, při kterém zahynula dcera ultranacionalistického ruského ideologa Alexandra Dugina, píše dnes americký list The New York Times.
Devětadvacetiletá Darja Duginová zemřela 21. srpna při explozi auta nedaleko Moskvy. Ruská tajná služba FSB z činu obvinila ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev zapojení svých občanů či zpravodajských služeb do atentátu důrazně odmítl.
Mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance na Slovensku je nyní schopné bojového nasazení, uvedla centrála NATO. Jednotka pod českým velením vznikla letos na jaře v reakci na rozhodnutí NATO posílit své východní křídlo po ruské invazi na Ukrajinu.
Severoatlantická aliance navýší svou podporu pro Ukrajinu, uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Stoltenberg také podle deníku Kyiv Independent ocenil statečnost Ukrajinců a působivý pokrok při osvobozování území okupovaných ruskými vojáky.
⚡️Stoltenberg: NATO will step up support for Ukraine.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 5, 2022
NATO Chief Jens Stoltenberg said that he had spoken with President Volodymyr Zelensky and “praised the brave Ukrainian people and forces for the impressive progress in regaining their territory from Russian aggressors.”
Personál v okupované jaderné elektrárně Záporoží připravuje znovuspuštění jednoho ze šesti reaktorů elektrárny, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Všech šest reaktorů je momentálně odstavených.
Policie pátrá po muži, který v noci polil barvou plot, schody a tabuli na ukrajinské ambasádě v Praze. Muže podezřívají z poškození cizí věci.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. O Putinově výnosu informovala agentura TASS. Dekret ruského prezidenta byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny.
"Nařizuji vládě Ruské federace zajistit přijetí jaderných zařízení Záporožské jaderné elektrárny a dalšího jmění nezbytného pro její činnost do federálního vlastnictví," praví se v dekretu.
Putin podle TASS také nařídil vládě vytvořit státní podnik zajišťující bezpečnost této největší jaderné elektrárny v Evropě. Vláda má také rozhodnout o podrobnostech fungování elektrárny do roku 2028 a Putin stanovil status organizace, která elektrárnu provozuje.
Export vojenského materiálu z Česka na Ukrajinu letos dosáhl 47 miliard korun, řekla na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dodala, že český stát dosud Ukrajině poskytl pomoc za 4,2 miliardy. Vláda podle ní ve středu schválila další pomoc Ukrajině. Jde o těžkou techniku, bližší informace z bezpečnostních důvodů nezveřejnila.
Kazachstán dnes odmítl ruský požadavek, aby vyhostil ukrajinského velvyslance v zemi Petra Vrublevského. Zároveň se ohradil vůči tónu, který Moskva zvolila vůči Astaně. Ukrajinský diplomat se Moskvě znelíbil svým komentářem k válce na Ukrajině, ve kterém uvedl, že napadená země "se vynasnaží zabít co nejvíce Rusů", informovala agentura Reuters.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v úterý vyjádřila pobouření nad tím, že se Vrublevský vrátil do Kazachstánu, kde vystupuje coby šéf diplomatické mise. Uvedla také, že Astana ujišťovala Moskvu, že diplomat se nikdy do kazachstánské metropole nevrátí.
Mluvčí kazachstánského ministerstva zahraničí Ajbek Smadijarov dnes sdělil, že výroky Zacharovové jsou "v rozporu s povahou vztahů mezi Kazachstánem a Ruskem coby dvou rovnocenných strategických partnerů". Smadijarov rovněž oznámil, že Vrublevský opustí Kazachstán tehdy, až Kyjev jmenuje nového velvyslance.
Vládce autonomního Čečenska z ruského Kavkazu Ramzan Kadyrov, který v posledních dnech ostře kritizoval chabé výkony ruské generality na Ukrajině, opět povýšil. K dnešním narozeninám dostal třetí generálskou hvězdičku a ruskou hodnost generálplukovníka, uvedl na sociálních sítích.
"Ruský prezident mi udělil hodnost generálplukovníka. Výnos vyšel pod číslem 709. Vladimir Vladimirovič (Putin) mi to oznámil a pogratuloval mi," sdělil Kadyrov podle ruské redakce BBC. Uvedený výnos nebyl podle listu Kommersant zveřejněn.
Rusko přistupuje s obrovským respektem ke všemu ukrajinskému, včetně kultury a jazyka, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS. Šéf Kremlu dnes podepsal zákony o ruské anexi čtyř ukrajinských regionů. Kyjev a Západ tuto anexi neuznávají, podobně jako dříve ruskou anexi Krymu z jara 2014. Putin dnes v projevu před ruskými učiteli přislíbil, že situace na připojených územích se "stabilizuje".
"Vždy jsme přistupovali a nehledě na tragédii současných dnů i dnes s obrovskou úctou přistupujeme k ukrajinskému lidu a k ukrajinské kultuře, k ukrajinskému jazyku, literatuře a tak dále. A nikdy jsme se nedopustili ničeho takového, čeho se na Ukrajině dopouštějí vůči ruské kultuře a ruskému jazyku," řekl Putin při setkání s účastníky soutěže Učitel roku.
K vojenskému konfliktu by nikdy nedošlo, kdyby se Ukrajina a západní státy nepokoušely "přerušit dějiny", prohlásil dále Putin podle listu Kommersant.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ve čtvrtek poté, co je formálně písemně schválí členské státy.
Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie, neboť podobně jako tomu bylo u covidu-19, žádná země se s podobně rozsáhlou výzvou nemůže vypořádat sama. V komentáři v deníku Financial Times (FT) se dnes takto vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Mimo jiné vyzdvihl význam jádra pro snížení rizika energetické závislosti Evropské unie.
Připojil se tak k hlasům volajícím po radikálních reformách v návaznosti na prudké zdražení energií, které vyplývá z ruské války proti Ukrajině a snahy EU odstřihnout se od ruských fosilních paliv. Michel tak učinil dva dny před neformálním unijním summitem v Praze, kde budou lídři diskutovat i o dalších možnostech společného postupu, zejména v otázce snížení ceny plynu.
Šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin dnes prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní jednotky. Dosavadního generálního ředitele zařízení Ihora Murašova podle ukrajinských úřadů zadržela v pátek na několik dní ruská hlídka a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý sdělila, že se do své původní práce už nevrátí.
"Správa elektrárny byla převedena do Kyjeva počínaje okamžikem, kdy okupanti unesli generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova," uvedl Kotin podle agentury Ukrinform. Veškerá rozhodnutí týkající se provozu této největší atomové elektrárny v Evropě se budou podle něj v budoucnu přijímat v centrále Enerhoatomu.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina přistupuje s obrovským respektem ke všemu ukrajinskému, píše agentura TASS. Putin dnes podepsal zákony o anexi ukrajinských regionů.
Na internetu se množí recesistické úvahy a petice o vyhlášení hlasování o připojení ruské Kaliningradské oblasti k Česku. Twitter zaplavily komentáře a memy, které situaci rozvíjejí. Vtip je oblíbený mezi Čechy i Poláky.
Rusové zaútočili kolem druhé hodiny z úterý na středu sebevražednými drony na Kyjevskou oblast. Podle gubernátora Oleksije Kuleby napadly infrastrukturu ve městě Bila Cerkva bezpilotní stroje Šáhid 136 dodané Íránem. Metropolitní oblast do tohoto útoku nebyla dlouhé týdny cílem úderů.
Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, která má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska, potvrdil polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska. Největší člen východního křídla Severoatlantické aliance zvyšuje vojenské výdaje po ruské invazi na Ukrajinu. Až dosud ale jeho představitelé téma získání jaderných zbraní jako odstrašujícího prostředku nenastolili, poznamenala agentura Bloomberg.
"Problém je především v tom, že nemáme jaderné zbraně," uvedl Duda a dodal, že podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by je Polsko v blízké budoucnosti mělo získat. "Vždy existuje potenciální možnost podílet se na (programu) sdílení nukleárních zbraní. Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda USA takovou možnost zvažují. Toto téma je otevřené," poznamenal polský prezident.
Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného odstrašení NATO, která umožňuje členským zemím, které tyto zbraně ve svém arzenálu nemají, podílet se na plánování jejich použití ze strany Severoatlantické aliance. Zbraně zároveň zůstávají pod kontrolou USA.
Jaderné zbraně mají z členských zemí NATO Spojené státy, Británie a Francie. Podle dřívějších informací serveru Euractiv pak USA v rámci programu rozmístily tyto zbraně v pěti členských státech - Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. V případě konfliktu by americké atomové bomby mělo nést letectvo těchto zemí, napsal loni Euractiv.
Polský premiér Mateusz Morawiecki podporuje myšlenku zkonfiskovat ruský kapitál a výtěžek pak využít na obnovu válkou zničené Ukrajiny. Předseda polské vlády to dnes řekl ve Varšavě na zahájení mezinárodní konference nazvané Evropa-Polsko-Ukrajina. Morawiecki řekl, že do obnovy Ukrajiny chce zapojit i polské podnikatele.
Premiér poznamenal, že v současném ozbrojeném konfliktu rozhodně věří ve vítězství Ukrajiny a v porážku Ruska. Varšavská konference se vedle obnovy Ukrajiny věnuje také obchodní spolupráci.
"Nemůžete předstírat a schovávat hlavu do písku, když Rusko hrozí," cituje předsedu polské vlády agentura PAP. Rusko je podle něj možné porazit, jen pokud se znovu postaví bezpečnostní architektura.
"A proto Polsko podporuje nejen zmrazení ruského kapitálu získaného zločinem, ale podporuje i konfiskaci a předání tohoto kapitálu na obnovu Ukrajiny. Součástí toho by měli být i polští podnikatelé," doplnil Morawiecki
Česko podporuje další sankce proti Rusku, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ve středu zveřejněnou shodu velvyslanců zemí Evropské unie na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že podrobnosti zatím nezná, o věci ale jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
"Je třeba reagovat na nový vývoj, takzvaná referenda, anexi," uvedl Fiala. Co Evropská komise činí, je podle něj naprosto namístě. Součástí osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.
Nejen evropské státy by měly vyslat varování, že pokud Rusko použije na Ukrajině jaderné zbraně, bude následovat nejen diplomatická, ale i vojenská reakce, řekl po jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním v Praze prezident Miloš Zeman. Hlava českého státu vyjádřila katarskému emírovi názor, že existuje vážné riziko nukleárního konfliktu vzhledem k ruským výhrůžkám. Domnívá se, že v takové situaci by nejen evropské státy měly reagovat razantní vojenskou odpovědí.
Podle mluvčího Kremlu Peskova není rozpor v tom, že se ruští vojáci nedávno stáhli z ukrajinské oblasti, o níž Moskva tvrdila, že už bude navždy ruská.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi odjede v nejbližších dnech k jednáním do Kyjeva a poté se vydá do Moskvy. Podle agentury TASS to řekl v Arménii na setkání se studenty. Tématem jeho návštěvy v Kyjevě má podle ruské agentury být vytvoření bezpečnostní zóny kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, jejíž areál opakovaně čelil ostřelování a do níž ruská vojska přesunula svou techniku.
Grossi nevyloučil, že také znovu navštíví přímo Záporožskou jadernou elektrárnu, z jejíhož ostřelování se opakovaně navzájem obvinily Rusko a Ukrajina. Grossi byl na inspekci v jaderném zařízení už v září společně s dalšími odborníky z MAAE.
Polsko podle prezidenta Andrzeje Dudy jedná se Spojenými státy o rozmístění jaderných zbraní v zemi, píše zpravodaj britského listu Financial Times.
Poland president Duda says "talks are open" with the US on hosting some of its nuclear weapons.
— Henry Foy (@HenryJFoy) October 5, 2022
Would be a serious step if it takes place.
Belgium, Germany, Italy, the Netherlands and Turkey currently host US nuke weapons under the Nato sharing program https://t.co/pTqznnadz2
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.
EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů. Na sankční seznam přibudou desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy.
Ukrajinská armáda v noci na středu ostřelovala v Chersonu hotel, kde jsou ubytovaní ruští vojáci.
Ukrajinská armáda kontroluje od středečního rána město Snihurivka. Šlo o jedno z posledních míst v Mykolajivské oblasti, kde se ještě nacházeli ruští vojáci.
Kazachstán odmítl ruskou žádost o vyhoštění ukrajinského velvyslance Petra Vrublevského. Moskva tak učinila poté, co ukrajinský diplomat v rozhovoru s kazašským blogerem prohlásil: "Čím více Rusů zabijeme teď, tím méně jich budou muset zabít naše děti." Kazachstán ruskou žádost odmítl, ale zároveň požádal Ukrajinu, aby velvyslance odvolala a nahradila jiným diplomatem.
Rusko ostřelovalo z dronů město Běla Cerkva jižně od Kyjeva. Podle místních úřadů jeden člověk zemřel.
Rusové, kteří prchají ze své země, aby se vyhnuli mobilizaci kvůli válce na Ukrajině, nedostanou automaticky víza k pobytu ve Francii. Uvedla to dnes tajemnice francouzské vlády pro evropské záležitosti Laurence Booneová. Úřady podle ní budou posuzovat každý případ zvlášť a skutečně ohrožení lidé budou moci nadále do Francie cestovat, informovala agentura Reuters. Paříž počítá se vstupem pro studenty, opoziční novináře nebo odpůrce režimu.
Dnešní den pohledem britského ministerstva obrany.
Ukrajinci hlásí úspěch ofenzivy na jihu země. Osvobodili už padesát obcí ➡️ https://t.co/0lg2EGjPOo pic.twitter.com/Ce6mnnU2EE
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 5, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákony o anexi čtyř ukrajinských regionů. Informovala o tom ruská agentura TASS, podle níž už byly příslušné dokumenty zveřejněny. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odsuzují a odmítají jako nelegální. Zábor ukrajinské Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti, které okupují ruské invazní síly, už dříve schválil ruský parlament a ústavní soud.
"Podle ruských zákonů jsou obyvatelé nových regionů uznáni za ruské občany ode dne, kdy byla tato území - 30. září - připojena k Rusku," píše TASS s odkazem na den, kdy Putin společně s Moskvou dosazenými představiteli těchto regionů podepsali v Kremlu dohody o připojení okupovaných území k Ruské federaci.
Ruská plynárenská společnost Gazprom obnoví dodávky zemního plynu do Itálie. Firma uvedla, že se dohodla na podmínkách tranzitu přes Rakousko.
Sídlo ukrajinského velvyslanectví v Praze v Bubenči polil někdo v noci na dnešek červenou barvou. Policejní mluvčí Jan Rybanský potvrdil, že se od nočních hodin policisté zabývají případem polití oplocení domu v ulici Charlese de Gaulla. Barva zasáhla několik desítek metrů zdi. Podle informací ČTK jde o ukrajinskou ambasádu.
Částečná mobilizace, kterou před dvěma týdny v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, má prozatím větší dopady uvnitř Ruska než na bojišti na Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě o vývoji konfliktu na Ukrajině to uvádějí analytici z amerického Institutu pro výzkum války (ISW). Ukrajinské zdroje podle ISW mají pravdu v tom, že částečná mobilizace pro Ukrajinu v krátkodobé perspektivě neznamená ohrožení, protože ukrajinská protiofenziva pokračuje rychleji, než může mít mobilizace efekt.
Ukrajina postupuje v protiofenzivě na jižní i severovýchodní frontě. V Charkovské oblasti konsolidovala značnou část území východně od řeky Oskil, postoupila až 20 kilometrů za tento tok do obranného pásma ruských sil směrem k městu Svatove. Uvedlo to dnes britské ministerstvo obrany ve své analýze vývoje ruské invaze na Ukrajině. Ruské jednotky zaminovávají infrastrukturu a soukromé domy v Chersonské oblasti, sdělil ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb s odkazem na ukrajinský region, odkud v posledních dnech přicházejí zprávy o rychlém postupu ukrajinské protiofenzivy.
Rozhodnutí USA poslat na Ukrajinu další těžkou vojenskou techniku Rusko chápe jako bezprostřední hrozbu pro své strategické zájmy. Řekl to ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov.
Spojené státy tímto rozhodnutím podle Antonova posilují svoje postavení jako "strany konfliktu".
Bílý dům v úterý oznámil, že USA poskytnou Ukrajině čelící ruské agresi další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů (asi 15,4 miliardy korun), jehož součástí budou další zbraně a vojenská technika, včetně salvových raketometů HIMARS.
"Dodávky vojenské techniky (z USA a dalších zemí) na Ukrajinu znamenají nejen prodloužení krveprolití a další oběti, ale i zvyšují nebezpečí přímého vojenského střetu mezi Ruskem a západními zeměmi," varoval ruský velvyslanec.
Částečná mobilizace, kterou před dvěma týdny v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, má prozatím větší dopady uvnitř Ruska než na bojišti na Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě o vývoji konfliktu na Ukrajině to uvádějí analytici z amerického Institutu pro výzkum války (ISW).
Kontroverze provázející ruskou špatně prováděnou mobilizaci ve spojení s citelnými ruskými neúspěchy v Charkovské oblasti a kolem strategického města Lyman zesílily boj mezi proputinovskými ruskými nacionalistickými frakcemi, uvádí ISW. Informace, které se pak dostávají k Putinovu skalnímu voličstvu, jsou nejednotné.
Náměstek ministra vnitra Jevhen Jenin dnes řekl, že ukrajinská armáda v Chersonské oblasti na jihu země osvobodila padesátku obcí a že nyní vede souběžně dvě ofenzivy, na jihu a východě země.
Ukrajinské síly podle prezidenta Volodymyra Zelenského na jihu a východě země rychle postupují. V dnešním pravidelném večerním projevu řekl, že po nedávných hlasováních konaných v Moskvou ovládaných oblastech Ukrajiny osvobodila ukrajinská armáda od ruské okupace desítky obcí. "V kontextu nynější obranné operace ukrajinská armáda poměrně rychle postupuje na jihu země," řekl Zelenskyj. "Jen tento týden, po ruských pseudoreferendech, byly osvobozeny desítky obcí. Jsou v Chersonské, Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti," dodal.
"Pokud Ukrajina ovládne Novou Kachovku, bude rozhodovat o tom, zda bude Krym zásobován vodou, anebo ne. A Rusové se na Krymu nebudou moci cítit bezpečně," řekl serveru Onet bývalý velitel polské armády, generál Miroslaw Rózański, podle kterého je právě Krym strategickým cílem ukrajinské ofenzívy, která bude v dalších krocích nejspíše směřovat na Doněck a Mariupol, aby Rusům přerušila pozemní spojnici s poloostrovem protiprávně anektovaným v roce 2014. "Kdyby se ale stalo, že se (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko dohodne (s ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a svolil by, že znovu otevře zemi k ruskému útoku na Kyjev ze severu, Ukrajina by byla vážně ohrožena," varoval. Vzhledem ke stavu ruské mobilizace ale nepokládá otevření severní fronty za pravděpodobné.
Bývalý bulharský premiér Bojko Borisov, jehož strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) zvítězila v nedělních parlamentních volbách, dnes vyzval k vytvoření protiputinovské vládní koalice. Borisov také vyloučil, že by mohl vládnout s proruskými silami v parlamentu. Druhé největší uskupení v bulharském parlamentu, prozápadní hnutí Pokračujeme ve změně (PP) dalšího bývalého premiéra Kirila Petkova, ale s GERB odmítá spolupracovat kvůli korupčním skandálům. Analytici se domnívají, že pokud Borisov neuspěje při sestavování koalice, tak Bulharsko čekají další volby, napsala agentura AFP.
Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko v úterý rezignoval na funkci. Krok zdůvodnil zdravotními problémy. Ševčenko do čela centrální banky nastoupil v červenci 2020. Zavázal se tehdy, že bude udržovat její nezávislost a spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem, napsala agentura Reuters.
"Kvůli potížím souvisejícím se zdravím, které již nelze přehlížet, jsem učinil obtížné rozhodnutí. Opouštím post šéfa ukrajinské centrální banky," uvedl Ševčenko. Dodal, že předal rezignaci do rukou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a požádal ho o její přijetí.
Ševčenko v úterý poukázal na úspěchy centrální banky po zahájení ruského útoku na Ukrajinu, včetně pokračujícího fungování finančního systému či odvrácení paniky na devizovém trhu a odlivu kapitálu.
"Tato válka byla dalším obtížným testem pro náš tým i pro mě osobně. Domnívám se, že jsme ho zvládli důstojně," uvedl Ševčenko. "Centrální banka nadále slouží jako základ pro hospodářské oživení v poválečném období," dodal. "Ti, kteří přijdou po mně, najdou silný a odolný bankovní systém," prohlásil.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů (necelých 15,4 miliardy korun). Jeho součástí budou další zbraně a vojenská technika, včetně salvových raketometů HIMARS. Podle prohlášení Bílého domu to v úterý americký prezident Joe Biden řekl při telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
V rozhovoru, kterého se účastnila i viceprezidentka Kamala Harrisová, Biden také zdůraznil, že Washington nikdy neuzná ruskou anexi ukrajinských území.
Ukrajinská armáda osvobodila v Chersonské oblasti na jihu země již padesátku obcí, uvedl v úterý v televizi náměstek ministra vnitra Jevhen Jenin. Ukrajinské jednotky nyní vedou souběžně dvě ofenzivy, na jihu a na východě země.
"Pokud jde o Chersonskou oblast, tak tam bylo v současnosti osvobozeno více než 50 okupovaných obcí," řekl Jenin podle agentury Interfax-Ukrajina. Kriminalisté a vyšetřovatelé v nich zatím podle náměstka zdokumentovali 105 válečných zločinů a tato práce pokračuje.
Ukrajinská 35. brigáda námořní pěchoty osvobodila od ruských vojáků ves Davydiv Brid v Chersonské oblasti na jihu země, napsala agentura Ukrinform s odvoláním na video námořních pěšáků vztyčujících v obci ukrajinskou vlajku. Video zveřejnilo na svém učtu ukrajinské ministerstvo obrany.
Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
Oznámení vyvede z míry ty, kteří nesouhlasí s pokračujícím využíváním fosilních paliv, uvedl server finanční televize CNBC. Uhlí má totiž značný vliv na životní prostředí a organizace Greenpeace ho označuje za nejšpinavější a nejvíce znečišťující způsob výroby energie. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) uvádí seznam emisí ze spalování uhlí, včetně oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, pevných částic a oxidů dusíku.
"Stále jsme přesvědčeni, že jako společnost musíme co nejdříve postupně přestat používat plyn, ropu a uhlí, ale v Evropě jsme uprostřed energetické krize a samozřejmě budeme přispívat k zajištění dodávek elektřiny podle našich možností," řekl šéf dánského Orstedu.
Rusko pokutovalo provozovatele čínské aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok za propagandu v souvislosti s LGBT, tedy lesbičkami, gayi, bisexuály a transgenderovými osobami. Streamingová služba Twitch, která patří americké společnosti Amazon, pak zaplatí za video o Ukrajině, protože podle soudu obsahuje nepravdivé informace. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
TikTok má zaplatit tři miliony rublů (1,26 milionu korun) za video, které "propaguje netradiční hodnoty, LGBT, feminismus a zkreslenou reprezentaci tradičních sexuálních hodnot". Firmě Twitch soud vyměřil pokutu čtyři miliony rublů. Podle tiskových agentur je to trest za to, že společnost uspořádala rozhovor s poradcem šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksijem Arestovyčem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom by mohla zcela zastavit dodávky plynu do Moldavska, pokud tato země do 20. října nesplní své platební závazky. Oznámila to firma s tím, že si vyhrazuje právo kdykoliv smlouvu o dodávkách anulovat.
Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí.
Použití jaderných zbraní jakoukoliv zemí na světě nezůstane bez odezvy, řekl podle agentury Reuters britský ministr zahraničí James Cleverly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal výnos, který za neplatné od samého počátku prohlašuje ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, a to včetně dekretů ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti Krymu z března 2014 a čtyř dalších ukrajinských regionů z minulého měsíce. Uvedené Putinovy dekrety předcházely ruské anexi těchto ukrajinských území. Podle Zelenského výnosu nemají žádné právní následky.
"Území Ukrajiny je celistvé a nedotknutelné v rámci mezinárodně uznaných státních hranic a svrchovanost Ukrajiny se vztahuje na její celé území," stojí v dekretu ukrajinského prezidenta. Toto rozhodnutí potvrzuje nezadatelné svrchované právo Ukrajiny obnovit a zachovat územní celistvost.
Ve finském městě Kotka odstranili sochu Vladmira Iljiče Lenina, která byla v této severské zemi poslední veřejně vystavenou skulpturou věnovanou vůdci ruské bolševické revoluce. Úřady padesátitisícového města ležícího nedaleko hranic s Ruskem se tak rozhodly na základě žádostí obyvatel, jejichž odpor k soše zesílil po ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes agentura AP.
Skupina stavebních dělníků naložila bustu do nákladního auta a odvezla ji do skladu místního muzea. Skulptura, kterou v minulosti poškodili vandalové, se nacházela v parku v centru města nedaleko dřevěného domku, kde bolševický vůdce údajně kdysi pobýval.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výnosem za neplatné prohlásil Putinovy dekrety o uznání nezávislosti Krymu a čtyř dalších ukrajinských regionů před jejich anexí Ruskem.
Dánská policie o víkendu zaznamenala hlášení o aktivitě dronů poblíž plynového těžebního pole Roar v Severním moři. Švédsko podle agentury AP uzavřelo oblast vyšetřování úniku plynu z poškozeného plynovodu Nord Stream v Baltském moři.
Dánsko, podobně jako jiné země v regionu, zesílilo stupeň pohotovosti v energetickém a těžebním sektoru poté, co některé země označily za sabotáž poškození ruských plynovodů Nord Stream 1 a 2, z nichž uniklo obrovské množství plynu do moře.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jadernými zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
Ruský konzul v japonském Sapporu musí do 10. října odjet ze země. Japonské ministerstvo zahraničí jeho vypovězením reaguje na obdobný krok Ruska, které vykázalo japonského diplomata minulý týden, uvedla agentura Kjódó. Ruský konzul je nežádoucí osobou, uvedl šéf japonské diplomacie Jošimasa Hajaši.
Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti 26. září zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Moskva diplomata posléze označila za nežádoucí osobu, muž již odcestoval do vlasti. Krok Moskvy přišel několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí, které se týkalo vývozu materiálů, jež by se daly použít k výrobě chemických zbraní. Japonsko rovněž na svůj sankční seznam přidalo 21 ruských organizací, mezi nimiž jsou například vědecké laboratoře.
Obyvatelé osvobozeného ukrajinského města Lyman už opustili sklepy, kde se schovávali během bitvy o nadvládu nad městem, a vaří si na ohních, popsala AP. Od května není ve městě tekoucí voda, elektřina ani plyn.
"Stála jsem v chodbě, asi pět metrů odtamtud, když to vybuchlo. Teď špatně slyším," řekla agentuře 85letá Valentyna. "Létalo nám to skoro až na zahradu, rozbilo nám to okna. S tátou, když jsme večer chodili do sklepa, tak jsme tam neměli bez světla ani ničeho dalšího co na práci. Hráli jsme při svíčce karty. A ta někdy i zhasla od (tlakové) vlny," popsal stanici Nastojaščeje vremja chlapec z obce Šandryholove, která leží u Lymanu.
Evropská unie si v pondělí předvolala ruského chargé d'affaires při EU Kirilla Logvinova kvůli Moskvou ohlášené anexi ukrajinských území. Západ i Kyjev anexi považují za nelegální. Odsouzení chystaného ruského kroku bylo předmětem pondělní schůzky Logvinova s unijním diplomatem Michaelem Siebertem, informoval dnes Brusel v prohlášení.
Ruské velvyslanectví při EU podle agentury DPA uvedlo, že na jednání ruský diplomat důrazně sdělil, že námitky ze strany EU nemají na rozhodnutí přijaté při hlasování na ukrajinských územích žádný vliv.
Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200 tisíc lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin.
"K dnešnímu dni do ozbrojených sil vstoupilo přes 200 tisíc lidí… Vojáci vytvořených jednotek absolvují výcvik v 80 vojenských prostorech a šesti výcvikových střediscích," sdělil Šojgu. Ministr obrany také podle agentury RIA Novosti zdůraznil, že mobilizované muže vyšle armáda do míst, kde se na Ukrajině bojuje, pouze po "sladění s již nasazenými jednotkami".
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes v reakci na nařízení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského znemožňující diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sdělil, že Moskva vyčká na změnu postoje Kyjeva. "Budeme čekat buď na změnu postoje současného ukrajinského prezidenta, nebo vyčkáme až na příštího ukrajinského prezidenta, který změní tuto pozici v zájmu ukrajinského lidu," řekl podle agentury TASS Peskov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Už v pátek ukrajinský prezident sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin.
Zelenskyj to řekl krátce poté, co Putin v pátek oznámil připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Rusku a podepsal s jejich proruskými vůdci příslušné smlouvy. V dnešním Zelenského nařízení stojí, že dokument reaguje právě na tento pokus o anexi ukrajinského území. Připojení obsazených ukrajinských území k Rusku schválil mezitím i ruský parlament.
Horní komora ruského parlamentu dnes jednomyslně schválila připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku, informuje agentura TASS. V pondělí smlouvy o připojení Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti podpořila také Státní duma, dolní parlamentní komora. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odmítly jako nelegální a odsoudily ji.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených území na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Ruské síly ostřelovaly dvě čtvrti v Charkově. Zemřela 46letá žena a byla poškozena kritická infrastruktura, uvedl gubernátor Oleh Syněhubov.
Ukrajinská armáda v posledních dvou dnech zaznamenala výrazný postup v okolí Lymanu na východě Ukrajiny a v Chersonské oblasti v jižní části země. Zřejmě už také vstoupila do Luhanské oblasti, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).
Výrobce čipů Nvidia ukončuje veškeré své aktivity v Rusku. Svým tamním zaměstnancům poskytl možnost pokračovat v práci v jiných zemích. S odvoláním na oznámení společnosti o tom informovala agentura Reuters.
Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině "mírový plán", který dnes představil na Twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu, v níž se lidé mají možnost odpovědět na otázku: "Kterého Elona Muska máte raději? Příznivce Ukrajiny, nebo Ruska?" Během krátké doby se ankety zúčastnil bezmála milion lidí, přičemž zhruba 85 procent respondentů dalo přednost Muskovi coby podporovateli Ukrajiny.
Zdá se, že Ukrajina je na cestě k dosažení několika klíčových cílů na bojišti, které si stanovila, řekl v pondělí vysoký představitel Pentagonu, když ukrajinské síly dosáhly nových zisků podél řeky Dněpr.
Celeste Wallanderová, náměstkyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti, zaznamenala úspěchy v regionech Charkov a Doněck, stejně jako úsilí probíhající v jižní oblasti Cherson.
"Zdá se, že Ukrajina je na cestě k dosažení všech tří těchto cílů právě teď," řekl Wallander Centru pro strategická a mezinárodní studia, washingtonskému think-tanku.
V Jelanské posádce ve Sverdlovské oblasti na Urale zahynuli dva zmobilizovaní vojáci. Přesné příčiny jejich smrti se zjišťují, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na oblastní ombudsmanku Taťjanu Merzljakovovou.
Smrt jednoho z mobilizovaných mohla souviset s epileptickým záchvatem během otravy alkoholem, uvedla ombudsmanka. Druhý zmobilizovaný podle poslance Maxima Ivanova spáchal sebevraždu. Dalšího zmobilizovaného vojáka ze cvičiště poslali domů, kde "vzápětí zemřel kvůli cirhóze jater", dodal Kommersant.
Generální ředitel Záporožské jaderné elektrárny Ihor Murašov, kterého podle Ukrajiny zadržela minulý týden ruská hlídka, byl propuštěn. Na Twitteru to dnes oznámil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Evropská komise dnes podpisem příslušného memoranda potvrdila zapůjčení dalších pěti miliard eur (123 miliard Kč) Ukrajině na financování běžného chodu státu. První díl půjčky Evropská unie pošle kolem poloviny měsíce, oznámil eurokomisař Valdis Dombrovskis. Další dvě části mají následovat do konce roku.
Ministerstvo zahraničí v pondělí na základě posledního vývoje aktualizovalo své oznámení k výzvě českých občanů, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Aktualizace se týká například vyhlášené částečné mobilizace nebo nefunkčnosti platebních karet vydaných v Česku, sdělila mluvčí úřadu Lenka Do.
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo novinářku Marinu Ovsjannikovovou na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura TASS. Novinářka byla v srpnu obviněna z úmyslného šíření "lživých informací" o ruských ozbrojených silách, za což jí hrozí až desetiletý trest, a moskevský soud jí uložil domácí vězení.
Není jasné, kde se nyní Ovsjannikovová nachází. Právní zástupce novinářky agentuře AFP potvrdil, že je novinářka hledaná, podrobnosti ale nezmínil. "Není tam, kde měla do 9. října být," uvedl právník. Do zmíněného data platilo domácí vězení Ovsjannikovové, očekávalo se, že jej následně soud prodlouží.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) předvolal na úřad ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského kvůli flagrantnímu porušování mezinárodního práva a ilegální anexi ukrajinských oblastí. Sdělil to dnes na twitteru.
"Prostřednictvím našeho náměstka Jaroslava Kurfürsta jsme dali ruské straně jasně najevo, že zločinnou agresi a sprostou krádež území nebudeme tolerovat," řekl šéf české diplomacie v nahrávce, kterou ČTK poskytla mluvčí ministerstva Lenka Do.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov dnes prohlásil, že pošle tři své nezletilé syny bojovat na Ukrajinu, kterým je 14, 15 a 16 let. "Achmat, Eli a Adam jsou připraveni uplatnit své schopnosti v zóně speciální vojenské operace," napsal na sociální platformě telegram, přičemž použil termín, jenž Moskva používá pro invazi v sousední zemi. "Brzy se vydají do přední linie a budou rozmístěni na nejobtížnějších úsecích linie dotyku," dodal Kadyrov na adresu potomků, kteří se podle něj učí boji od dětství.
Kadyrov announced that he will send his underage children to war ASAP: Ahmat, 16, Eli (15), Adam (14).
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) October 3, 2022
This means that Russia is legitimizing participation of underaged people in combat.
Every day I think that I've seen all of Russia's vice. But there really is no lowest point. pic.twitter.com/PJ9UKFdeks
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes schválila smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku. Informují o tom tiskové agentury. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odmítly jako nelegální a odsoudily ji.
Ruský prezident Vladimir Putin smlouvy spolu s proruskými představiteli regionů podepsal v pátek. Kromě Záporožské a Chersonské oblasti se jedná o mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Ruský ústavní soud smlouvy potvrdil v neděli.
Ruští vojenští blogeři informují o postupu ukrajinských tanků v Chersonské oblasti až přes desítky kilometrů území podél západního břehu Dněpru, píše Reuters. Podle analytika Roba Leeho z think-tanku Foreign Policy Research Institute někteří ruští vojenští blogeři píší o ústupu ruských vojsk až po obec Dudčany, což je podle Reuters 40 kilometrů po proudu řeky od míst, kde ruské invazní síly čelily ukrajinské protiofenzivě o den dříve. "Když tolik ruských kanálů bije na poplach, obvykle to znamená, že mají problémy," napsal Lee.
"Je to napjaté, řekněme to takhle," uvedl v ruské státní televizi Saldo, kterého ruské úřady dosadily do vedení okupované Chersonské oblasti. Ten a další tři představitelé Ruskem okupovaných ukrajinských regionů v pátek s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podepsali v Moskvě smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci, čímž začal ruský pokus o formální anexi ukrajinských území. Kyjev a Západ ji odmítají uznat a označují ji za nelegální.
Ukrajinské ozbrojené síly dosáhly určitých průlomů v Chersonské oblasti a ovládly některé obce. Podle agentury Reuters to v ruské televizi řekl Moskvou dosazený představitel tohoto ukrajinského regionu Volodymyr (Vladimir) Saldo. Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů, které zčásti okupují ruské invazní síly a jejichž anexi ruský prezident Vladimir Putin ohlásil minulý týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoprojevu řekl, že ozbrojené síly jeho země nezaznamenávají úspěch pouze v okolí Lymanu na východě, ale naznačil pokrok také na jihu. Ukrajinská armáda se k nově hlášeným informacím z regionu dosud nevyjádřila.
Přibližně polovinu mobilizovaných obyvatel ruského Chabarovského kraje úřady povolaly do vojenské služby omylem, všichni se vrátili domů. Podle listu Kommersant to dnes uvedl gubernátor regionu Michail Děgťarjov, který zároveň oznámil, že odvolal krajského vojenského komisaře z funkce. Děgťarjov není prvním ruským gubernátorem, jenž informuje o odstranění "chyb", ale nikdo zatím neohlásil, že se vrátilo domů 50 procent odvedených, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Každodenní shrnutí britského ministerstva obrany o invazi se dnes týká problémů ruské mobilizace:
Bývalý šéf CIA: Pokud Putin zaútočí atomovkou, zničili bychom všechny ruské jednotky ➡️ https://t.co/0lg2EGknDW pic.twitter.com/KsxXRidZP0
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) October 3, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Ruská armáda v noci na dnešek podle Ukrajinců podnikla raketové útoky na město Záporoží. Údaje o materiálních škodách a počtech obětí se upřesňují, informoval gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Ruské útoky v neděli poničily mimo jiné deset domů v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil tamní gubernátor. Ukrajinská armáda hlásí osvobození vesnice Torske nedaleko nedávno osvobozeného strategického města Lyman v Doněcké oblasti.
Staruch varoval, že hrozí opakované útoky na Záporoží. Mluvčí města Anatolij Kurtěv uvedl, že byla poničena infrastruktura města a že jsou obětí.
Na Záporoží útočí ruské jednotky dlouhodobě. Nejhorší byl raketový útok ze 30. září na civilní humanitární konvoj na cestě ze Záporoží. Zahynulo 31 lidí a 88 bylo zraněno.
Ruské ostřelování ničilo domy a infrastrukturu také v Sumské oblasti. Její guvernér Dmytro Žyvyckyj na sociální síti Telegram v neděli večer uvedl, že ruské síly udeřily na obce Junakivka a Chotin nejméně 56krát. Výsledkem je vážné poškození deseti domů a místní školy. Poničeny byly rovněž elektrické vedení, přívody plynu, vodárenská věž a trafostanice. Při útoku nikdo nezemřel.
Předstvitelé Spojených států týdny vzkazují do Kremlu, že americká odpověď na možné použití taktických jaderných zbraní ze strany Ruska by byla rozhodná a pro Moskvu katastrofální. Nyní se k nim přidal čtyřhvězdičkový generál ve výslužbě a bývalý šéf CIA David Petraeus.
Na otázku televizní stanice ABC News odpověděl: "Jen abych vám poskytl hypotetickou představu, jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky, identifikované na ukrajinském bojišti a na Krymu. Také bychom zničili všechny ruské lodě v Černém moři," prohlásil Petraeus. Dodal ale, že o věci nehovořil s americkým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem.
Petraeus také řekl, že ruský prezident Vladimir Putin je zoufalý. "Situace na bojišti, které čelí, je myslím nezvratná. Žádná chaotická mobilizace, anexe ani počet jaderných hrozeb ho z ní nemůže dostat," míní s tím, že Putin a Rusko na tom v budoucnu mohou být ještě hůř.
"Ani použití taktických jaderných zbraní na bojišti to vůbec nezmění. Ale tu hrozbu musíte brát vážně."
Ve stínu ruské války na Ukrajině začíná letošní udělování Nobelových cen. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech.
U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být cenou za mír vyznamenán i vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili.
Lídři unijních zemí budou na pátečním neformálním summitu v Praze jednat o další podpoře Ukrajině. "Na našem setkání budeme jednat o tom, jak i nadále budeme poskytovat silnou ekonomickou, vojenskou, politickou a finanční podporu Ukrajině," uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Dalším důležitým bodem schůzky budou ceny a dodávky energií. Podle Michela unijní země musí najít prostředky, aby zaručily bezpečnost dodávek energií a současně udržely jejich ceny pro rodiny a podniky na přijatelné úrovni.
Během noci na sobotu kdosi pomocí dvanácti dronů špehoval výcvik ukrajinských vojáků v Německu ve vojenském prostoru Wildflecken na hranici Bavorska a Hesenska. Uvedl to portál Business Insider, kterému to potvrdila mluvčí německého ministerstva obrany.
V prostoru se učí ukrajinští vojáci manipulovat s obrněnými vozy Dingo, jejichž dodání Německo slíbilo Ukrajině. Po objevení dronů v prostoru zasahovala policie, která také zahájila vyšetřování. Ministerstvo nesdělilo, kdo se pokoušel výcvik sledovat. Podle portálu ale panuje podezření, že za incidentem stojí Rusko.
Spojené státy chtějí Ukrajinu finančně podpořit částkou 1,5 miliardy dolarů měsíčně a plánují apelovat na evropské spojence, aby zemi přispívali podobnými částkami, informovala agentura Bloomberg.
Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří, jako jsou plynovody či kabely. Oznámil to ministr obrany Ben Wallace, podle kterého je po poškození plynovodu Nord Stream nutné více chránit tento druh infrastruktury. Wallace nepřímo naznačil, že za poškozením potrubí stojí Rusko, napsala agentura Reuters.
"Náš internet a naše energie jsou ve velké míře závislé na plynovodech a podmořských kabelech. A Rusko se netají tím, že má schopnosti zaútočit na takové cíle," řekl Wallace. První loď by měla začít působit v britském námořnictvu do konce příštího roku, další bude nutné teprve postavit.
Ruský prezident Vladimir Putin má nejméně tři dvojníky, řekl podle agentury Unian šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov. Uvedl také, že v rozvědce jsou lidé, kteří se přímo na Putinovy dvojníky specializují. "Já osobně nejsem na Putina specialista. Ale podle mě jsou určitě aspoň tři dvojníci, které hned poznám," řekl v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou Natalijou Mocejčukovou.
V médiích se už mnohokrát objevily spekulace, že Putin má dvojníky. Informaci ale ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. O tom, že Putin využívá služeb dvojníků, je přesvědčen například také ruský advokát Mark Fejgin, který je znám díky tomu, že obhajoval mnoho opozičních osobností. Podle něj ale mají spíše odlákat pozornost a na veřejných akcích za Putina nezaskakují.
Ruská anexe je hanebným porušováním práva a sprostou krádeží, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). "Česká republika nebude tolerovat ruské hanebné porušování mezinárodního práva, sprostou krádež území jiného státu a Putinovy koloniální snahy," sdělil ČTK v reakci na ruskou anexi čtyř ukrajinských území. Některé evropské státy si kvůli anexi povolají na jednání ruské velvyslance. Zda tak učiní i Česko, není jasné. "Další postup koordinujeme se spojenci," uvedl ministr.
V ukrajinském Izjumu bylo během šesti měsíců ruské okupace mučení naprosto běžnou praktikou, která postihla vojáky i civilisty, napsala agentura AP na základě svého zkoumání. V nedávno osvobozeném městě lokalizovala deset míst, kde se mučení včetně bití a znásilňování odehrávalo.
Novináři AP mluvili s 15 lidmi, kteří popsali mučení ruskými vojáky v Charkovské oblasti, kde Izjum leží, a také se dvěma rodinami, jejichž příbuzní padli do ruských rukou a už se nevrátili. Agentura zjistila, že ruští vojáci unášeli především muže s vazbami na ukrajinské síly, v bezpečí před nimi ale nebyl žádný dospělý.
Americký ministr obrany Lloyd Austin varoval svůj ruský protějšek před použitím jaderných zbraní, řekl v rozhovoru pro televizi CNN. Sergej Šojgu si měl od Austina vyslechnout, aby se "nevydával touto cestou a nechoval se nezodpovědně". "Nic momentálně nenasvědčuje tomu, že by se Rusko takto rozhodlo. Na druhou stranu se nezodpovědně zachovalo už v minulosti, například tím, že začalo invazi na Ukrajinu," poznamenal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje v rámci Evropské unie na Rusko uvalit další sankce, uvedla agentura AFP. Macron to řekl při nedělním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Unijní činitelé na začátku týdne hovořili o tom, že pokud se vyjednávání pohne správným směrem, mohly by nové sankce ze strany EU dostat zelenou na neformálním summitu, který se uskuteční v pátek v Praze.
Nejlepší odpovědí na ruskou anexi ukrajinských území je pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle Stoltenberga dobytí města Lyman ukazuje schopnost ukrajinské armády zatlačovat ruské jednotky. To se děje díky odvaze ukrajinských vojáků i dodávkám moderních zbraní ze strany západních zemí, řekl pro americkou televizi NBC. K případnému vstupu Ukrajiny do NATO zmínil, že o něm musí Severoatlantická aliance rozhodnout jednomyslně.
Pokud ukrajinští vojáci osvobodí další území, kritika ruské veřejnosti směrem k tamnímu vedení armády se zintenzivní, tvrdí ukrajinští zpravodajci.
Spojené státy se cítí "velmi povzbuzeny" ukrajinským úspěchem ve městě Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký ministr obrany Loyd Austin. Ruské síly se z Lymanu stáhly v sobotu, jen den poté, co Moskva oblast anektovala.
Německo, Dánsko a Norsko koupí pro Ukrajinu 16 slovenských houfnic Zuzana 2. Zaplatí za ně 92 milionů eur (asi 2,2 miliardy Kč). Dodávky těchto samohybných děl mají začít v příštím roce. Slovensko a Ukrajina již dříve uzavřely kontrakt, na jehož základě Kyjev odkoupil osm samohybných houfnic Zuzana 2.
Houfnice Zuzana 2 je vlajkovou lodí slovenského obranného průmyslu a jediným těžkým zbraňovým systémem vyráběným v zemi. Podle výrobce může střílet všechny typy munice NATO ráže 155 mm, poznamenala agentura DPA.
Papež František vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby "zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině". Odsoudil i hrozbu jaderné války, kterou označil za "absurdní", píše Reuters.
Jde zatím o nejhlasitější papežovu výzvu k zastavení násilí od začátku ruské války na Ukrajině před sedmi měsíci. František dnes promluvil k veřejnosti na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzval k otevřenosti vůči vážným mírovým rozhovorům a mezinárodní komunitu k využití "všech diplomatických nástrojů" na ukončení "ohromné tragédie a hrůzy války".
"Tahle hrozná nepředstavitelná rána lidstva, namísto aby se zmenšovala, krvácí stále víc a hrozí, že se rozšíří. Že lidstvo znovu stojí před hrozbou atomové války, je absurdní," řekl František a otázal se: "Kolik ještě krve musí téct, než válka skončí?"
Ruský ústavní soud dnes schválil balík dokumentů o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku, oznámila agentura TASS. V pondělí mají anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti schvalovat poslanci, avizoval list Kommersant na svém webu.
Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k "podstatnému zvýšení" vojenské pomoci Ukrajině. "Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území," praví se v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
"Nemůžeme mlčet tváří tvář očividnému porušování mezinárodního práva Ruskou federací, a proto vydáváme následující prohlášení: Potvrzujeme podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny," praví se v dokumentu. Prezidenti devíti členských států Severoatlantické aliance také vyjádřili podporu rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008 ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci.
"Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území, a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Všichni, kteří páchají zločiny agrese, musí být povoláni k odpovědnosti a čelit spravedlnosti," píše se v prohlášení, které kromě Zemana a Čaputové podepsali také prezidenti Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska.
Ruská porážka a následné stažení vojsk ze strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny naznačuje, že pro ruského prezidenta Vladimira Putina je důležitější udržení okupovaných území na jihu Ukrajiny než obrana Luhanské oblasti, píše americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinská armáda se už od sobotního večera soustředí na vyklízení a čištění města. Navzdory nedávnému kolapsu fronty mezi Charkovem a Izjumem se ruské jednotky soustředí na upevnění pozic v Chersonské a Záporožské oblasti. Rozhodnutí nebránit oslabený Lyman či Kupjansk přišlo téměř jistě od Putina, nikoliv od vojenského velení, usuzují analytici ISW.
V Lymanu na východě Ukrajiny, kde dnes zavlála ukrajinská vlajka, se sice ještě bojuje, ale už tam není ani stopy po pseudoreferendu zorganizovaném Moskvou. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Rusko zorganizovalo na Donbasu frašku, kterou chtělo vydávat za referendum. O něco se tam snažili, objížděli domy se samopaly, nosili sem a tam kousky papíru. A teď tam je ukrajinská vlajka," shrnul Zelenskyj.
"Během týdne se objevilo na Donbasu vícero ukrajinských vlajek. A za týden jich bude ještě víc," zdůraznil ukrajinský prezident.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová se dnes při návštěvě přístavního města Oděsa musela uchýlit do krytu kvůli protileteckému poplachu, napsala agentura DPA. Kvůli bezpečnostní situaci zrušila cestu do oblasti poblíž bojové fronty. Ministryně při návštěvě města slíbila Kyjevu brzkou dodávku moderního protivzdušného systému Iris-T.
Na rusko-finské pozemní hranici se kvůli přísnějším kontrolám tvoří až 18hodinové fronty poté, co Finsko tento týden zakázalo vstup ruským občanům s turistickými vízy. Výrazně se tak zpomalilo odbavení těch, pro něž zůstává Finsko otevřené, uvedl portál Meduza s odkazem na informační kanál agentstvonews. Počet ruských občanů, kteří překračují hranici do Finska, ale klesl, uvedla podle agentury AFP pohraniční služba.
Na letišti Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym se v sobotu večer ozval výbuch. Ukrajinská média zveřejnila záběry, na nichž je vidět sloup černého dýmu stoupající k nebi nedaleko pláže s koupajícími se lidmi. Gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev uvedl, že na letišti vzplálo při přistání letadlo.
"Podle záchranářů letadlo při přistání vyjelo z ranveje a začalo hořet. Na místě jsou hasiči," sdělil na sociálních sítích Razvožajev.
⚡️Explosions reported at Russian airbase in occupied Crimea.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 1, 2022
According to the Russian-appointed head of occupied Sevastopol, "an emergency situation occurred at the Belbek airfield." The Belbek military airfield is located near occupied Sevastopol.
Video: ChP Sevastopol pic.twitter.com/HE4GWlDdt2
Britské ministerstvo obrany se ve své sobotní zprávě o vývoji bojů na Ukrajině pozastavilo nad tím, že Rusové útočí na civilisty na územích, která přitom od pátku považují za ruská.
Ministerstvo se vyjadřovalo k pátečnímu útoku v Záporožské oblasti na konvoj s civilisty přesouvajícími se do bezpečí. Při útoku, který byl podle Britů proveden drahými raketami protivzdušné obrany dalekého dosahu, přišly o život tři desítky lidí a dalších 118 lidí utrpělo zranění.
Ztráta Lymanu podle agentury Reuters znamená výrazný problém pro Kreml a jeho plány ovládnout celý průmyslový region Donbasu, který tvoří Doněcká a Luhanská oblast. Rusko město využívalo jako zásobovací a dopravní uzel pro operace na severu Doněcké oblasti.
Ruská palba na kolonu aut s evakuovanými civilisty na severovýchodě Ukrajiny má již 24 obětí včetně 13 dětí. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova. Zabití civilisté se snažili uniknout do bezpečí před ruským ostřelováním míst, která nedávno osvobodila ukrajinská armáda. Syněhubov původně informoval o nejméně 20 mrtvých při tomto útoku.
"Dvacet čtyři lidí, mezi nimi těhotná žena a 13 dětí. To je hrůzný výsledek ruského ostřelování kolony se sedmi automobily mezi vesnicemi Kurylivka a Piščane v Kupjanském okrese," sdělil Syněhubov.
Dánské úřady ohlásily, že z potrubí Nord Stream 2 již zřejmě plyn neuniká.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Čečenský prezident Ramzan Kadyrov prohlásil, že by Moskva měla po své velké porážce u Lymanu zvážit použití jaderné zbraně s nízkou účinností.
Kromě výzvy k dalším protiruským sankcím a k dodávkám zbraní Ukrajině se šéf unijní diplomacie Borrell rovněž vyslovil pro větší izolaci Ruska na mezinárodní scéně. Podle Borrella však vstup Ukrajiny do NATO nyní nepředstavuje "zásadní otázku".
Borrell prohlásil, že Rusko válku prohrává a z morálního a politického hlediska ji už prohrálo. "Ukrajina ale ještě nezvítězila," uvedl. Evropská unie se také musí zúčastnit "světové diplomatické bitvy" proti Rusku, protože ne všechny státy mají tak striktní a přísný postoj proti Moskvě. Podle něj však Putin ztratil velkou část podpory některých významných zemí, například Indie a Číny, kvůli svým hrozbám použít jaderné zbraně.
Anexí dalších ukrajinských území ruský prezident Vladimir Putin téměř znemožnil konec války. Řekl šéf unijní diplomacie Borrell, který zároveň vyzval k další podpoře Ukrajiny.
Odchod vojáků ze strategicky důležitého města Lyman si podle ruského ministerstva obrany vynutila hrozba, že se jednotky ocitnou v obklíčení.
Ukrajinští představitelé dříve uvedli, že Ukrajinci v Lymanu obklíčili asi 5000 ruských vojáků. Podle ruskojazyčného webu stanice BBC ale Rusové nebyli v úplném obklíčení, poněvadž ukrajinské velení stále neohlásilo dobytí obce Torske východně od města. Podle zpravodajského portálu Meduza už do Lymanu vstoupili ukrajinští vojáci.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že stáhlo ruská vojska z Lymanu na východě Ukrajiny na výhodnější pozice, informuje agentura RIA Novosti.
"Pokud Lyman ovládne ukrajinská armáda, bude to první město v Doněcké oblasti, které se podařilo osvobodit poté, co Rusko ohlásilo anexi regionu," upozornila ruská redakce BBC.
Uvedla, že vztyčování vlajky se odehrálo na Petropavlovské ulici, představující severní vstup do města. V tomto směru ukrajinské jednotky dříve osvobodily ves Drobyševe. Jiný snímek pak zachycuje ukrajinské vojáky na mostu přes železniční trať na jižním okraji Lymanu, ze strany od osvobozené obce Jampil.
Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman na východě Ukrajiny. Napsal to dnes zpravodajský server Meduza s odvoláním na očité svědky, kteří podle portálu viděli vojáky v "západní polovině města".
V ukrajinských médiích se objevily záběry vojáků s ukrajinskou vlajkou u vjezdu do města. Video podle listu Ukrajinska pravda nejprve zveřejnil šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. V Lymanu podle dřívějších vyjádření ukrajinských představitelů mohlo v obklíčení Ukrajinců uvíznout několik tisíc ruských vojáků.
🇺🇦 Лиман - це Україна! pic.twitter.com/aEpyWGkE5I
— Ukrinform (@UKRINFORM) October 1, 2022
Nejméně dvě desítky lidí, včetně deseti dětí, přišly o život v ruské palbě na kolonu aut s evakuovanými civilisty, kteří se snažili uniknout do bezpečí před ruským ostřelováním nedávno osvobozených míst na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská média s odvoláním na gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova a šéfa ukrajinské tajné služby SBU Vasyla Maljuka.
"Podle předběžných údajů v autech přišlo o život 20 lidí. Na místo odjeli kriminalisté. Podnikají vyšetřovací úkony. Zjišťují se podrobnosti," oznámil dnes Syněhubov. "Okupanti stříleli po civilistech, kteří se snažili uniknout ostřelování. Je to krutost, která nemá ospravedlnění," dodal.
Rusové podle Maljuka zničili kolonu sedmi aut s civilisty ještě na konci září, když se nacházela v "šedé zóně" mezi územím okupovaným Ruskem a oblastí kontrolovanou Ukrajinou. Kriminalisté na místě shromažďují důkazy, které předají mezinárodnímu tribunálu.
Dvě desítky mrtvých mezi civilisty na severovýchodě Ukrajiny si vyžádalo ruské ostřelování, oznámil dnes gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Terčem se podle gubernátora stala kolona automobilů s evakuovanými lidmi, kteří se snažili uniknout ruskému ostřelování okolí nedávno osvobozeného Kupjanska. "Je to krutost, která nemá ospravedlnění," napsal Syněhubov na sociální síti.
"Ruské uskupení je obklíčeno," prohlásil armádní mluvčí Čerevatyj. Armáda podle něj osvobodila pět obcí u Lymanu: Jampil, Novoselivka, Šandryholove, Drobyševe a Stavky, kde nyní pokračují "stabilizační opatření". Operace, jejímž cílem je osvobození Lymanu, ale ještě neskončila.
Ukrajinské velení neohlásilo dobytí obce Torske, o kterou se podle zpráv z obou stran ještě bojuje. Pokud ukrajinská armáda tuto ves obsadí, pak se ruští vojáci v Lymanu ocitnou v úplném obklíčení, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
"Jsme v obklíčení. Prostě volám, abych se rozloučil," říká nejmenovaný ruský voják své ženě v odposlechnutém telefonátu, jehož nahrávku zveřejnila ukrajinská rozvědka. Vojáka, který i přes zákaz používání mobilních telefonů zavolal, se žena ptá, zda dostali rozkaz zemřít, a pak se jej pokouší uklidnit.
Česko důrazně odsuzuje další zneužití práva veta ze strany Ruska v Radě bezpečnosti OSN. Na Twitteru to dnes uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Rusko v pátek v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která anexi čtyř ukrajinských regionů odsuzuje jako porušení mezinárodního práva. Informovaly o tom tiskové agentury.
"Česko důrazně odsuzuje další zneužití práva veta ze strany Ruska v Radě bezpečnosti OSN. Rezoluce o ruských zmanipulovaných hlasováních nyní půjde na Valné shromáždění OSN, kde mohou všechny země dát Rusku najevo, co si myslí o lhářích a agresorech," uvedlo MZV.
Návrh rezoluce předložily Spojené státy a Albánie. Text, který vyzýval Rusko k okamžitému stažení z Ukrajiny, podpořilo deset z 15 členů RB OSN. Čtyři země se zdržely: Čína, Indie, Brazílie a Gabon.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja hlasování o návrhu rezoluce označil za provokaci a otevřeně nepřátelský akt. Agentura DPA napsala, že se očekává, že text v této nebo podobné formě bude v příštích dnech předložen k hlasování Valnému shromáždění OSN.
Česko důrazně odsuzuje další zneužití práva veta ze strany Ruska v Radě bezpečnosti OSN. Rezoluce o ruských zmanipulovaných hlasováních nyní půjde na Valné shromáždění OSN #UNGA, kde mohou všechny země dát Rusku najevo, co si myslí o lhářích a agresorech.
— MZV ČR (@mzvcr) October 1, 2022
Ruská hlídka násilím zadržela generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova na cestě z okupované elektrárny a se zavázanýma očima jej odvezla na neznámé místo, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Odvolává se na šéfa ukrajinské společnosti Enerhoatom Petra Kotina.
Incident se podle Kotina odehrál v pátek. Dosud se neví, kde se Murašov nachází a jaký je jeho osud. Zadržení ředitele, který nese hlavní odpovědnost za jadernou a radiační bezpečnost elektrárny, vytváří nebezpečí při provozu největší jaderné elektrárny v Evropě, varoval Kotin. Zároveň vyzval Rusy, aby ředitele okamžitě propustili a aby přestali s "jaderným terorismem vůči vedení a zaměstnancům" elektrárny.
Kotin se také obrátil na šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho, aby se zasadil za osvobození Murašova. "Kontaktovali jsme ruské úřady a žádáme o vysvětlení," řekl agentuře Reuters mluvčí MAAE.
Rusko se k problému veřejně nevyjádřilo.
Turecko neakceptuje rozhodnutí Ruska anektovat Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast Ukrajiny, uvedla média s odvoláním na prohlášení tureckého ministerstva zahraničí.
"Turecko neuznalo ruskou anexi Krymu na základě nelegitimního referenda, konaného v roce 2014, a pokaždé zdůrazňovalo svou pevnou podporu územní celistvosti, nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny. V souladu s tímto postojem, který jsme zaujali v roce 2014, odmítáme ruské rozhodnutí anektovat Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast Ukrajiny. Turecko nemůže akceptovat toto rozhodnutí, které je vážným porušením platných zásad mezinárodního práva," uvedla turecká diplomacie. Ankara se zároveň znovu vyslovila pro ukončení války na Ukrajině spravedlivým mírem, kterého bude dosaženo jednáním.
Turecko, které je členem NATO, se od únorového zahájení ruské invaze na Ukrajinu snaží o vyváženou diplomacii. Ankara se staví proti západním sankcím proti Rusku a udržuje blízké vztahy s Moskvou i s Kyjevem. Ruskou invazi nicméně Turecko odsoudilo a poskytlo Ukrajině bojové drony, poznamenala agentura Reuters.
Ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny obklíčily město Lyman, kde se nachází asi 5000 až 5500 nepřátel, uvedl mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Připustil podle agentury Reuters, že počet Rusů může být nižší kvůli jejich ztrátám a pokusům prorazit z obklíčení. Obklíčení "více než 5000 ruských vojáků" v Lymanu ohlásil podle ukrajinských médií také gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Jižní Korea neuznává výsledky Moskvou organizovaných hlasování ve čtyřech okupovaných oblastech Ukrajiny a jejich následnou anexi Ruskem. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí.
"Ukrajinská suverenita, územní celistvost a nezávislost musí být ochráněny. Ruskou invazi na Ukrajinu silně odsuzujeme jako porušení Charty Spojených národů," uvedl mluvčí.
Anexi samozvaných lidových republik Doněcké a Luhanské na východě Ukrajiny a Chersonské oblasti a Záporožské oblasti na jihu země v pátek stvrdil podpisem ruský prezident Vladimir Putin. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto čtyř regionů, které Rusko částečně ovládá či okupuje. Dokumenty nyní dostane k posouzení ruský ústavní soud a poté mají smlouvy potvrdit obě komory ruského parlamentu, které se chystají učinit tento krok příští
Rusko nemá informace, že diverzi na plynovodech Nord Stream, které mají po dně Baltu přivádět ruský plyn do Německa, zorganizovaly západní tajné služby, uvedl v ruské televizi tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zároveň ale tvrdil, že dříve se západní tajné služby poškozením plynovodů výbuchy zabývaly, uvedl list Kommersant na svém webu.
"Nemáme takové údaje (o účasti západních tajných služeb), ale máme informaci o tom, že dříve to dělaly. Po nějaké době to oznámíme," řekl Patrušev podle agentury TASS a dodal, že má na mysli "výbuchy plynovodů". "Nebudu to teď nazývat, ale zabývaly se tím," řekl, aniž by upřesnil, o jaké incidenty jde.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že výbuchy na plynovodech zorganizovali "Anglosasové", kteří podle jeho názoru "začali ničit evropskou energetickou infrastrukturu". Americký prezident Joe Biden odmítl Putinovo vyjádření jako dezinformaci a lež.
Ukrajinská vojska nejspíše plně obklíčí či dobudou strategicky důležité město Lyman na východě Ukrajiny během nadcházejících 72 hodin, předpověděl americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek poděkoval armádě za úspěchy na frontě a ohlásil osvobození obce Jampol u Lymanu. Ukrajina podle Zelenského převzala iniciativu ve válce proti Rusku. Ukrajinští vojáci odrazili ruské útoky v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský generální štáb, podle kterého se Rusko kvůli nedostatku důstojníků chystá nasadit do bojů posluchače vojenských škol. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách potvrdit z nezávislých zdrojů.
"Dosáhli jsme významných výsledků na východě naší země. O tom je už dost zveřejněných informací. Všichni jsme slyšeli, co se děje v Lymanu. Jsou to kroky, které znamenají mnoho. Děkuji všem našim bojovníkům za splnění této části našeho obranného plánu. Je to velmi důležité," uvedl Zelenskyj v nočním vystoupení podle listu Ukrajinska pravda.
Ruská vojska ještě drží Lyman, ale ustoupila z pozic v obcích Drobyševe a Jampil, uvedl ISW s odvoláním na představitele proruských separatistů a ruské válečné zpravodaje. Ti také zaznamenali rostoucí aktivitu ukrajinských průzkumníků v okolí Lymanu. Na sociálních sítích se objevily záběry ostřelování ustupujících ruských sil ukrajinským dělostřelectvem.
Podle mluvčího východního uskupení ukrajinských vojsk Serhije Čerevatého je obkličování ruských sil v Lymanu "v závěrečném stadiu", připomněla Ukrajinska pravda na svém webu. Rusko označuje situaci v Lymanu za "mimořádně složitou" a ruští komentátoři na sociálních sítích vyčítají ruskému velení, že obráncům Lymanu, kteří zaujali "kruhovou obranu", chybí podpora dělostřelectva, nasazeného na jihu Ukrajiny k ostřelování Mykolajiva, poznamenala agentura Unian.
Vůdce proruských separatistů z mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin podle agentury TASS večer uvedl, že situace v Lymanu je těžká. "Kluci se drží z posledních sil," pronesl o invazních jednotkách. Později oznámil, že do města míří posily. Ukrajinské ministerstvo obrany večer oznámilo, že jeho vojáci osvobodili vesnici poblíž Lymanu a na Twitteru zveřejnilo video, na němž jsou podle něj ukrajinští vojáci v obci Drobyševe. Ta se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Lymanu, který ruská armáda obsadila v květnu.
Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.
Ruská plynárenská společnost Gazprom sdělila Moldavsku, že v říjnu sníží dodávky zemního plynu do této země o 30 procent. Uvedl to dnes moldavský vicepremiér a ministr infrastruktury Andrei Spinu.
Polský generální prokurátor Zbigniew Ziobro řekl, že nařídil zahájit vyšetřování kvůli narušení plynovodů Nord Stream. Případ vyšetřuje prokuratura v polském Gdaňsku, konkrétně její oddělení pro organizovaný zločin a korupci. Podle Polska se sice výbuchy na plynovodech staly ve výlučných ekonomických zónách Švédska a Dánska, nicméně jejich následky mohou mít vliv i na polskou zónu a oblasti při pobřeží. Polští vyšetřovatelé budou zjišťovat, zda šlo o teroristický čin a zda nebyl poškozený podmořský elektrický kabel spojující Polsko a Švédsko, napsala agentura PAP s odvoláním na kancelář generálního prokurátora.
Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.
Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů (zhruba 225 miliard korun) na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii koronaviru a růstu nákladů na energii.
Počet obětí raketového útoku na humanitární konvoj u jihoukrajinského Záporoží stoupl na 30, dalších 88 lidí je zraněných, uvedla policie.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal dekret o podzimním odvodu do armády. Vojenskou službu má podle něj nastoupit 120 tisíc mužů ve věku mezi 18 a 27 lety. Minulý týden šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině vyhlásil částečnou mobilizaci.
Podle dekretu musí být od začátku listopadu do konce prosince povoláni branci, kteří nejsou v záloze a na které se vztahuje povinná vojenská služba. Ti, kterým roční služba skončila, musí být z armády k 1. říjnu propuštěni, uvádí se také ve vyhlášce.
Británie, Francie a Německo pomohou Norsku posílit bezpečnost na moři, uvedl dnes norský premiér Jonas Gahr Störe. Děje se tak v souvislosti s poškozením plynovodů Nord Stream. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová také oznámila, že policisté ze Švédska budou na vyšetřování tohoto incidentu spolupracovat s kolegy z Dánska a Německa.
Nejnovější ruské hrozby a částečná mobilizaci jsou signálem slabosti Moskvy a důkazem, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevychází jeho strategie, uvedl na dnešní tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajina má právo vzít si zpět území, která v současnosti okupují ruské síly, prohlásil šéf NATO a odsoudil vyhlášení anexe čtyř ukrajinských oblastí Ruskem jako "nelegální a nelegitimní". Stejný postoj dnes zaujali mnozí západní politici.
Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně a na Twitteru zveřejnila názvy anektovaných území v modrožlutých barvách s titulkem, že patří Ukrajině. Bývalý britský premiér Boris Johnson na Twitteru napsal, že "svět nikdy nesmí přijmout napodobeniny referenda ani (Putinův) krutý a nelegální pokus o kolonizaci Ukrajiny".
Vladimir Putin your speech is a fraud and a disgrace. The world must never accept your sham referendums or your cruel and illegal attempt to colonise Ukraine. We stand with the people of Ukraine and will support them without flinching until their country is whole and free.
— Boris Johnson (@BorisJohnson) September 30, 2022
"Putin se snaží získat území, které nemá pod kontrolou ani fyzicky. Pro Ukrajinu se nic nemění: pokračujeme v osvobozování naší země a našeho lidu, obnovujeme naši územní celistvost," napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
By attempting to annex Ukraine’s Donetsk, Luhansk, Zaporizhzhia and Kherson regions, Putin tries to grab territories he doesn’t even physically control on the ground. Nothing changes for Ukraine: we continue liberating our land and our people, restoring our territorial integrity.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) September 30, 2022
Americký prezident Joe Biden dnes odsoudil "podvodný pokus o anexi suverénního ukrajinského území" a slíbil, že Washington sjednotí mezinárodní komunitu a požene Rusko k odpovědnosti. Ve stejném projevu šéf Bílého domu ohlásil rozšíření protiruských sankcí o dalších téměř 1000 osob a firem spojených s kremelským režimem.
Ruský antimonopolní úřad zahájil vyšetřování růstu maloobchodních cen vojenského zboží. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Upozornila, že poptávka po tomto zboží se zvýšila v době, kdy ruská armáda provádí rozsáhlou mobilizaci kvůli invazi na Ukrajině. Podle úřadu se vyšetřování týká zdražování "munice, taktického oblečení, spacích pytlů, termoprádla, batohů, trekkingové obuvi, turistických potřeb a dalšího zboží".
Země Evropské unie po dnešním jednání velvyslanců pomalu míří k dohodě o novém balíku protiruských sankcí, jehož součástí mají být i kroky umožňující omezení cen ruské ropy. Unijní státy se však zatím neshodly na tom, zda a za jakých podmínek budou ochotny cenový strop zavést, a jednotný postoj zatím nemají ani k dalším aspektům chystané sady postihů. Podle jednoho z diplomatů mají na sankční seznam přibýt zhruba tři desítky ruských činitelů či firem.
Zelenskyj rovněž zopakoval svůj slib, že sjednotí celé ukrajinské území včetně toho, které nyní okupuje Rusko. "Území celé naší země bude osvobozeno od tohoto nepřítele - nejen nepřítele Ukrajiny, ale také samotného života, lidskosti, práva a pravdy," uvedl. Na dnešní Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podal za Ukrajinu žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. "Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok," uvedl Zelenskyj. "De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné - reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce," napsal Zelenskyj na platformě Telegram. "Ukrajina dnes podává žádost, aby tak učinila de iure," dodal.
📹 @ZelenskyyUa, @Denys_Shmyhal and @r_stefanchuk are signing #Ukraine’s @NATO membership bid. pic.twitter.com/WkBmd1u3JZ
— KyivPost (@KyivPost) September 30, 2022
Britský ministr obrany Ben Wallace tento týden navštívil Kyjev, kde se svým ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem mluvil o ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je získat zpět území obsazená Ruskem.
Wallace s Reznikovem jednali o tom, jak se na bojišti osvědčila vojenská technika, kterou zemi čelící ruské agresi poskytla Británie, i o výcviku ukrajinských vojáků v Británii a dalších zemích. Hovořili spolu také o "dalších krocích ve válce a boji Ukrajiny s cílem osvobodit se od ruské okupace". Politici mluvili také o tom, jakou techniku může Británie Ukrajině dále dodat. "Naše podpora jejich boji proti ruské agresi… bude pokračovat celý rok 2023 i dál," řekl Wallace.
Defence Secretary @BWallaceMP travelled to Ukraine this week for talks with his counterpart @oleksiireznikov about the UK’s continued support amid Russia’s brutal invasion.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) September 30, 2022
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦
Read more here 👇https://t.co/9iOp6tclzG
Forenzní genetik Daniel Vaněk se v 90. letech podílel na odkrývání masových hrobů a identifikaci obětí ve Srebrenici. Po nedávných zvěrstvech ruské armády v ukrajinské Buči nebo Izjumu v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že "nemyslitelné" systematické vraždění civilistů se znovu opakuje. "Zarazilo mě, že ruští vojáci se ani příliš nesnaží maskovat důkazy," upozorňuje.
"Nelegální anexe vyhlášená Putinem nic nezmění. Všechna území nelegálně okupovaná ruskými útočníky jsou a vždy budou ukrajinskou zemí," napsala na Twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
The illegal annexation proclaimed by Putin won’t change anything.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 30, 2022
All territories illegally occupied by Russian invaders are Ukrainian land and will always be part of this sovereign nation.
Jak některé země Evropské unie reagovaly na ruskou anexi ukrajinských území:
Evropská rada ve společném prohlášení rozhodně odsoudila "nelegální anexi ukrajinského území Ruskem". Tento krok podle unijních představitelů porušuje právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu a Rusko jím ohrožuje globální bezpečnost.
"Důrazně odmítáme a jednoznačně odsuzujeme nezákonnou anexi. (…) Rusko záměrně podkopává mezinárodní řád založený na pravidlech a hrubě porušuje základní práva Ukrajiny na nezávislost, svrchovanost a územní celistvost, což jsou základní zásady zakotvené v Chartě OSN a v mezinárodním právu, a ohrožuje tím globální bezpečnost," uvedla v prohlášení Evropská rada. Takzvaná referenda byla jen zinscenovanou záminkou pro další agresivitu Ruska a jejich výsledek nemá žádnou právní závaznost, zdůrazňuje rada.
Spojené státy uvalily sankce na více než 1000 ruských firem a osob v reakci na dnešní ruskou anexi ukrajinských oblastí. Na sankčním seznamu jsou i vysoce postavení představitelé státních institucí, informovala agentura AP. "Dnešní americké sankce se prodraží těm, kteří poskytují politickou či ekonomickou podporu nelegálním snahám o změnu statusu ukrajinského území," komentoval sankce prezident Joe Biden.
Na sankčním seznamu podle agentury Reuters jsou dva šéfové ruské centrální banky, lidé blízcí národní bezpečnostní radě i žena a děti ruského premiéra Michaila Mišustina. Americké sankce se týkají také zatím blíže nespecifikovaných 278 ruských zákonodárců, kteří "umožnili organizaci ruského hlasování" o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku.
Německo podle politických představitelů nikdy neuzná ruskou anexi ukrajinských území. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval k posílení obranyschopnosti demokracie.
V Lymanu na východě Ukrajině se vedou těžké boje, připustil dnes podle ruské státní agentury TASS poradce ministra vnitra separatistické Doněcké lidové republiky Vitalij Kiseljov. Proruští separatisté sice tvrdí, že ruská posádka ve městě není odříznuta, ale ukrajinská média s odvoláním na armádní velení hlásí, že ruské uskupení uvázlo v obklíčení, respektive ukrajinská vojska kontrolují všechny ústupové cesty z města.
Rusko bude muset prosit o povolení k odchodu svých vojáků z obklíčení, pokud Kremlu záleží na jejich životech, předpověděl Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. "Před osmi lety ruští vojáci obklíčili naše vojska u Ilovajska. Tehdy naši chlapci souhlasili, že se stáhnou beze zbraní. Ale Rusko porušilo dané slovo a rozstřílelo kolonu (ukrajinských vojáků). Nyní bude muset prosit o odchod z lymanského kotle Rusko. Pokud, samozřejmě, mají účastníci banketu v Kremlu vůbec starost o své vojáky," napsal Podoljak.
Ukrajina nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Vladimir Putin - budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Polské ministerstvo zahraničí odsoudilo ruskou anexi dalších částí ukrajinského území. V prohlášení, které zveřejnilo na svých internetových stránkách, vyzvalo k rozhodné vojenské podpoře Ukrajině a k uvalení dalších sankcí na Rusko. Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast ve světle mezinárodního práva zůstávají součástí Ukrajiny.
"Polsko neuznává a neuzná výsledky pseudoreferend zorganizovaných na těchto územích…, ani dekrety ruského prezidenta týkající se anexe těchto oblastí," píše se v prohlášení ministerstva zahraničí. Jde podle něho o další ruský pokus o přisvojení si části ukrajinského území. "Je to další důkaz, že Rusko se snaží o další vyostřování konfliktu a odmítá možnost mírového řešení," uvádí se v prohlášení. Polsko se v něm vyslovuje pro to, aby pokračovaly snahy o naprostou mezinárodní izolaci Ruska.
Dokumenty o připojení ukrajinských oblastí k Rusku nyní dostane k posouzení ruský ústavní soud a poté mají smlouvy potvrdit obě komory ruského parlamentu, které se chystají učinit tento krok příští týden. Není pochyb, že ratifikace ve Státní dumě a Radě federace bude čistě formální, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Duma zároveň bude přijímat dodatky k ústavě, kterými se zvětší velikost Ruské federace. Poslední fází procedury je podpis příslušného zákona prezdientem Vladimirem Putinem.
Japonsko v reakci na ruskou anexi ukrajinských oblastí zváží další sankce proti Rusku a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny.
Evropská rada v prohlášení uvedla, že anexe ukrajinského území Ruskem je nelegální a porušuje právo na nezávislost. Rusko podle ní ohrožuje globální bezpečnost.
Ukrajina v reakci na anexi svého území podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Krok přichází po zasedání rady národní bezpečnosti, které se konalo v Kyjevě.
Zelensky, today: “De facto, we have already made our way to NATO … Today, Ukraine is applying to make it de jure.”
— Jack Detsch (@JackDetsch) September 30, 2022
“We are taking our decisive step by signing Ukraine's application for accelerated accession to NATO.”
Reakce Miloše Zemana:
Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině, odsuzuje ruskou krádež ukrajinského území a společně s dalšími ústavními činiteli prohlašuje, že anexe ukrajinského území nesmí být a nebude uznána. Rusko se dopouští zločinů proti míru.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) September 30, 2022
V Lymanu na východě Ukrajině se vedou těžké boje, řekl představitel proruských separatistů podle TASS. Ukrajinci hlásí obklíčení ruských jednotek.
Na předem neohlášenou návštěvu Kyjeva dorazil britský ministr obrany Ben Wallace, sešel se se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem.
Ačkoliv se dnešní ceremonie o připojení čtyř ukrajinských území k Rusku v mnohém podobala anexi Krymského poloostrova v roce 2014, okolnosti oznámení jsou jiné, shodují se podle BBC odborníci. Otázkou je, jak uprostřed konfliktu přijmou anexi nového území občané Ruska, i jak se Moskva vypořádá s nejasnými hranicemi v oblastech, které plně nekontroluje.
"Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014," domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. "Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně," uvádí Golosov.
Je sice možné, že část lidí smýšlí podobně i o proruských útvarech DNR a LNR, ale zcela zřejmě si to nemyslí a ani nikdy nemysleli o Chersonské a Záporožské oblasti, dodává analytik. Pro Rusy podle něj tyto oblasti byly vždy součástí Ukrajiny.
"Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení," dodává odborník.
"(Po formalizaci anexe ukrajinského území) Ruská federace vstoupí do nové fáze své existence," uvedla ruská politoložka z berlínské Akademie Roberta Bosche Jekatěrina Schulmannová. "Stane se státem s nelegitimní hranicí, jež zahrnuje fragmenty, které nejenže de iure neuzná žádná jiná země nebo mezinárodní organizace, ale kterou de facto nemá pod kontrolou ani centrální administrativa," dodala.
Putin se zástupci Kremlem dosazených správců čtyř anektovaných ukrajinských oblastí na konci ceremoniálu skandoval: "Rusko, Rusko, Rusko!"
— Francis Scarr (@francis_scarr) September 30, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí.
Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Redaktor Hospodářských novin, který se dlouhodobě zabývá Ruskem, hodnotí projev Vladimira Putina:
Kdybych teď seděl v tom sále v Kremlu, tak bych začal zvažovat možnost palácového převratu. Ten člověk je zcela zjevně nebezpečný Rusku. Něco takového jsem asi ještě neslyšel.
— Ondrej Soukup (@ondrasoukup) September 30, 2022
Putinův projev skončil ovacemi hostů. Následuje podpisová ceremonie, která stvrdí anexi čtyř oblastí Ukrajiny.
Here comes the actual annexation part pic.twitter.com/4lL05O5iw4
— max seddon (@maxseddon) September 30, 2022
Anektování čtyř ukrajinských oblastí k Rusku je nepřijatelné a nelegitimní, uvedl v pátek na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). Česko nadále území považuje za ukrajinská. Ruská potápějící se loď chce stáhnout ke dnu i nevinné lidi a území suverénního státu, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Putin v projevu tepe do Spojených států. "Bojujeme za velké historické Rusko," tvrdí a vymezuje se proti údajnému "satanismu na Západě".
Putin obvinil Anglosasy, že explozemi poškodily plynovody Nord Stream v Baltském moři.
Podle údajů zaznamenaných seizmology plynovod poškodily výbuchy o síle srovnatelné s explozemi "několika stovek kilogramů trhavin", stojí v dopise zaslaném Dánskem a Švédskem Radě bezpečnosti OSN.
Podle švédského ministra energetiky Khashayary Farmanbara je velmi pravděpodobné, že byl plynovod poškozen úmyslně, napsala dnes agentura Reuters. "A je velmi nepravděpodobné, že by to mohl udělat někdo jiný než nějaký stát, aniž by se na to přišlo dříve," dodal švédský ministr.
Putin hovoří o jaderných zbraních. Říká, že Spojené státy započaly precedens jejich využití během druhé světové války proti Japonsku, kde je použily dvakrát.
Ruský prezident Vladimir Putin při projevu v Kremlu, při němž oznamuje anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Putin také obvinil Západ, že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Rusko ale prý nebude žít podle falešných pravidel.
"Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali," prohlásil Putin v narážce na výsledky hlasování ve zmíněných regionech, které Kyjev i Západ považují za zmanipulované a neplatné.
"Je to vůle milionů lidí," zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.
Putin také dodal, že Rusko má nyní čtyři nové regiony.
Vladimir Putin v projevu říká, že Rusko bude své území bránit všemi prostředky. Kyjev vyzval, aby respektoval vůli lidu a aby se vrátil k jednacímu stolu. Anektovaných území se ale Moskva podle něj nevzdá. Referenda ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech přitom probíhala nezákonným způsobem a za přítomnosti ruských vojáků.
Ceremonie v Kremlu právě začíná. Vladimir Putin se ujímá projevu.
Ve 14 hodin měla začít ceremonie, při které Vladimir Putin nezákonně anektuje čtyři ukrajinské oblasti a přičlení je k Rusku. Zatímco jsou už přítomní poslanci, senátoři a další špičky státu, šéf Kremlu má zpoždění.
Putin is so late he's even late for his own speech pic.twitter.com/rWybpCNcQN
— max seddon (@maxseddon) September 30, 2022
Na finské hranici s Ruskem se před půlnocí tvořily fronty. Finsko ode dneška zakázalo vstup na své území Rusům s turistickým vízem či tranzitujícím do dalších zemí, napsala agentura AP. Kontroly na hranici s Ruskem zpřísnilo i Norsko, které je další vstupní zemí z Ruska do schengenského prostoru.
Podle finské veřejnoprávní televize Yle před půlnocí stála na ruské straně u hraničního přechodu Vaalimaa, který patří k těm nejrušnějším na hranici s Ruskem, fronta zhruba stovky vozidel. Krátce po půlnoci finští policisté ještě umožnili překročit hranici několika vozům a jednomu cyklistovi.
Ve čtvrtek finská vláda rozhodla, že zakáže příjezd ruských občanů s turistickými vízy nebo těch, kteří přes Finsko pouze projíždějí do dalších zemích schengenského prostoru. Do země se ale dostanou Rusové s pracovním, studijním či humanitárním vízem nebo ti, kteří jedou navštívit svou rodinu.
Provoz na hranici s Ruskem výrazně vzrostl poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Tento týden ale počty začaly klesat. Například ve středu do Finska přijelo 4300 lidí z Ruska, den předtím to bylo 6500 lidí. Podle některých médií pokles souvisí s umístěním armádních stanovišť na ruské straně hranice.
Kreml vyzval k mezinárodnímu vyšetřování výbuchů, které poškodily potrubí plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře. Mluvčí ruského prezidenta ale podle agentury TASS ponechal bez odpovědi otázku, zda je Rusko ochotno se podělit o údajné důkazy, které podle šéfa ruské civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina svědčí o západní stopě v těchto událostech.
"Je zjevné, že bez seriózního mezinárodního vyšetřování takového bezprecedentního aktu státního terorismu se nelze obejít. Takové vyšetřování bude vyžadovat součinnost," řekl mluvčí Dmitrij Peskov.
Naryškin dříve před novináři hovořil o důkazech svědčících podle něj o tom, že za útoky proti plynovodům byl Západ, ale neupřesnil, jakými důkazy Rusko disponuje.
Ukrajinské síly z poloviny obklíčily okupované město Lyman na Donbasu a pravidelně ostřelují silnici z města, připustil vůdce separatistů z mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ukrajinské síly již téměř dokončily obklíčení ruského uskupení u Lymanu.
"V tuto chvíli je Lyman z poloviny v obklíčení. Silnici do města Svatove (v sousední Luhanské oblasti) kontrolujeme, ale je pravidelně ostřelována," uvedl Pušilin podle agentury TASS. "Naši muži bojují, přisouváme posily, měli by vydržet, ale nepřítel vrhl do boje také velké síly," dodal s tím, že Ukrajinci posílají do města průzkumné a diverzní skupiny.
Obrana Lymanu se může zhroutit již dnes večer či zítra, což vrhne stín na vyhlášení anexe čtyř ukrajinských regionů Ruskem, upozornil podle ruské redakce BBC analytik Rob Lee z Foreign Policy Research Institute. Pád Lymanu by mohl vést k dalšímu průniku ukrajinských vojsk do hloubi Donbasu.
Pušilinův kancléř Alexej Nikonorov ve čtvrtek v ruské televizi řekl, že situace v Lymanu je těžká, ale ruská vojska zatím odrážejí ukrajinské útoky. "Ukrajinské jednotky pravidelně podnikají pokusy o útok. Nejde o ojedinělé pokusy. Samozřejmě chápeme, že tyto pokusy budou pokračovat, ale v tuto chvíli se je daří odrážet," prohlásil.
Ruští vojenští bloggeři podle ISW předpovídají ruským silám v Lymanu bezprostřední porážku, protože ukrajinské jednotky jsou blízko k obklíčení města.
NEW The #Kremlin continues to violate its stated “partial mobilization” procedures and contradict its own messaging even while recognizing systematic failures within the #Russian bureaucracy just 8 days after the declaration of mobilization.https://t.co/KTMJpwdjDP pic.twitter.com/ohaK88gMkp
— ISW (@TheStudyofWar) September 30, 2022
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova podle agentury Reuters potvrdil, že útok na nově anektovaná území bude považovat za akt agrese proti Rusku. Prezident Vladimir Putin v pátek čtyři okupované ukrajinské oblasti formálně přičlení k Rusku. V prohlášení také zaznělo, že Ukrajina prý neprojevila ochotu vyjednávat a cíle "speciální vojenské operace se nezměnily".
Podrobnosti o ruském útoku u Záporoží, při kterém zemřelo nejméně 23 lidí:
Střela dopadla vedle konvoje nedaleko kontrolního stanoviště ve Vasylivce, zhruba 50 kilometrů jižně od Záporoží, napsal ruskojazyčný server BBC. Jde o jediné v současnosti fungující stanoviště, kudy mohou civilní vozidla vstoupit na Ruskem okupované území.
Lidé přes toto kontrolní stanoviště pravidelně jezdí do měst a vesnic kontrolovaných ruskými vojáky, aby "podpořili své příbuzné, dovezli civilistům nezbytné léky a vrátili se zpátky," uvedl starosta Melitopolu Ivan Fedorov. Toto okupované město leží o dalších 60 kilometrů dál na jih.
Svědek agentury Reuters viděl asi 12 těl, čtyři z nich v autech. Střela podle něj při dopadu zasypala střepinami stojící vozidla, vysklila okna a nechala po sobě kráter. Žena, která se představila jako Natalija, agentuře Reuters řekla, že s manželem navštívili své děti v Záporoží a vraceli se za 90letou matkou. "Byli jsme ušetřeni. Je to zázrak," uvedla.
In the morning, the Russians fired at a humanitarian convoy near Zaporizhzhia. 25 people died, another 50 were injured.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) September 30, 2022
Russia is a terrorist state. We need more weapons and more international sanctions to stop it. pic.twitter.com/2C1rBDGuuD
Na dnešek ohlášenou anexi dalších ukrajinských území Ruskem odmítá většina zemí světa, a to i včetně spojenců Kremlu, Srbska či bývalých sovětských republik. Čína vyzvala k respektování národní suverenity. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko.
Dnešní den pohledem britského ministerstva obrany.
Putin podepsal dekrety o nezávislosti Záporožské a Chersonské oblasti ➡️ https://t.co/9Gdb2RgeEX pic.twitter.com/1RDqgArGVM
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) September 30, 2022
Vladimir Putin v pátek anektuje ukrajinské oblasti, jejichž části Rusko ani nemá pod kontrolou.
Useful @guardian map showing how much of the territory Putin is “annexing” isn’t even under Russian control. The total territory is about 15% of Ukraine and includes major cities. Under Russia’s amended constitution, no Kremlin leader can cede territories once they are annexed. pic.twitter.com/HVgTGP1QFC
— Andrew Roth (@Andrew__Roth) September 30, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vítáme vás u online reportáže, pokrývající ruskou invazi na Ukrajinu. Předchozí přenos, který jsme již z technických důvodů ukončili, naleznete zde:
Na Valném shromáždění OSN dnes 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea.
Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování; několik zemí nehlasovalo. Informovaly o tom zahraniční agentury.