Vladimir Putin dnes odpoledne v Kremlu promluví před oběma komorami ruského parlamentu při ceremonii, která má znamenat anexi okupovaných ukrajinských území. Ve čtvrtek Putinův mluvčí Dmitrij Peskov potvrdil, že při ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o tomto kroku.

Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Putin se podle agentury Reuters chytá oficiálně anektovat přibližně 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily.

Ceremonie v Kremlu se uskuteční v 15:00 moskevského času, tedy 14:00 SELČ, upřesnil Peskov. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci.

"Pokud došlo k chybě, je nutné ji napravit a zajistit návrat domů těch, kdo byli povoláni bez řádného odůvodnění," sdělil ruský prezident Vladimir Putin na poradě s představiteli ruské Bezpečnostní rady. Putin minulý týden ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua chce Rusko do zbraně povolat 300 tisíc rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Firma provozující plynovod Nord Stream 1, Nord Stream AG, uvedla, že brzy začne vyhodnocovat škody na plynovodu. Čeká na potřebná povolení. Opraváři ale k plynovodům mohou až poté, co se stabilizuje tlak v plynovodu a přestane unikat plyn.

Právní předpis zakazující odcestovat z místa bydliště se za částečné mobilizace neuplatňuje, uvedl dnes předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin. Korigoval tak své předchozí vyjádření, že Rusové evidovaní armádou mají zakázáno opustit své bydliště a zemi.

"Vzhledem k tomu, že je mobilizace částečná, daná norma se neuplatňuje. V této souvislosti cestování občanů evidovaných u armády nevyžaduje souhlas vojenských úřadů," uvedl Volodin podle agentury TASS.

Ruští poslanci dostali na páteční odpoledne pozvání do Kremlu, akce se má zúčastnit prezident Vladimir Putin. Oznámila to dnes ruská média, zatím bez dalšího upřesnění. "Poslancům Státní dumy poslali pozvání na 30. září do Kremlu, kde v 15:00 (14:00 SELČ) začne akce s účastí ruského prezidenta Vladimira Putina," uvedl komunistický poslanec Denis Parfjonov na sociální síti.

Situace v Lymanu na východě Ukrajiny je těžká, ale ruská vojska zatím odrážejí ukrajinské útoky, uvedl dnes představitel proruských separatistů z neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) v ruské televizi. Podle neověřených zpráv na sociálních sítích ukrajinské jednotky pokračují v rozšiřování svého předpolí v okolí Lymanu, který se zřejmě chystají úplně obklíčit.

Ruská tajná služba FSB vyšetřuje poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako mezinárodní terorismus, uvedla agentura Interfax. Podle evropských politiků i Evropské unie za havárií stojí úmyslné útoky, Moskvu přímo neobvinili. Zatím není jasné, co poškození způsobilo. 

Obvinění Moskvy ze sabotáže Nord Streamu se dalo čekat, je ale absurdní a hloupé, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Poškození podle něj není v zájmu Ruska ani Evropy. "Měli bychom počkat na výsledky vyšetřování, zda šlo o výbuchy, nebo ne," dodal Peskov.

"Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku!" napsal v noci na telegramu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady.

Očekává se, že předem jasný výsledek "hlasování" poslouží Moskvě jako záminka pro rychlou anexi regionů. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.

Z Moskvou ovládaných nebo okupovaných částí Ukrajiny přicházejí zprávy o celkových nebo částečných výsledcích narychlo zorganizovaných hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Proruské úřady podle světových agentur tvrdí, že lidé souhlasili s připojením k Rusku. Západní země i ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Tálibán podepsal s Ruskem předběžnou dohodu o dodávkách benzinu, nafty, plynu a obilí do Afghánistánu. Agentuře Reuters to řekl afghánský ministr obchodu a průmyslu Núriddin Azízí. Ministr vysvětlil, že jeho resort pracuje na diverzifikaci obchodních partnerů a že Rusko nabídlo tálibánské vládě slevu na komodity oproti jejich průměrným globálním cenám.

Kolona stojících automobilů na jediném hraničním přechodu mezi Ruskem a Gruzií se roztáhla až na 30 kilometrů a lidé v ní čekají tři až čtyři dny, uvedl dnes zpravodajský server Meduza. Za posledních 24 hodin hranici směrem z Ruska překročilo asi 10 tisíc lidí.

Rusové vzali hraniční přechod Verchnij Lars-Kazbegi útokem poté, co ruský prezident Vladimir Putin minulý týden ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci. Přímo na hraničním přechodu zřídily ruské úřady mobilizační středisko, kde se podle agentury Interfax chystají všem Rusům podléhajícím mobilizaci doručovat předvolání k odvodovým komisím.

Gazprom varoval, že ukrajinský Naftogaz by se mohl stát terčem ruských sankcí, které by mohly zastavit tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Do Evropské unie během minulého týdne vstoupilo 66 tisíc ruských občanů, o 30 procent více než v předcházejícím týdnu. Oznámila to dnes unijní pohraniční agentura Frontex, podle níž výrazně narostl počet Rusů mířících ze své vlasti do Finska.

Vývoj na hranicích Evropské unie s Ruskem přišel v době mobilizace, kterou Moskva spustila kvůli nepříznivému vývoji své války proti Ukrajině. Ruští muži zatím nemají zakázáno svou vlast opouštět, ovšem začínají se objevovat signály, že ruské úřady jim budou v odchodu bránit. Frontex odhaduje, že pokud Rusko uzavře hranice, naroste počet pokusů o nelegální překročení hranice unie.

Muži v Ruskem obsazeném Mariupolu dostávají výzvy, aby se ve čtvrtek dostavili k odvodové komisi, upozornil server Ukrajinska pravda. S sebou si mají vzít věci osobní potřeby a pas. Ruská okupační správa výzvu zdůvodňuje tím, že Mariupol se na základě výsledků referenda stane součástí Ruské federace. V Mariupolu, stejně jako na jiných místech na Ukrajině, která se podařilo ruským silám od února ovládnout, do dneška lidé hlasovali o připojení k Rusku.

V Moskvou ovládaných a okupovaných částech Ukrajiny skončila narychlo zorganizovaná hlasování o připojení k Rusku. Tamní okupační či proruské úřady už na základě částečných výsledků uvádějí, že se výrazná většina obyvatel vyslovila pro odtržení od Ukrajiny, uvádí ruská agentura RIA Novosti. Západní země i ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Ruský server Mediazona uvedl, že hlídky ve vlacích směřujících z Ruska do Běloruska vracejí ruské muže zpět.

Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl dnes podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině.

"Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne," tvrdí Medveděv.

Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle hodnocení britské vojenské rozvědky existuje reálná možnost, že ruský prezident Vladimir Putin anexi formálně oznámí 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.

Ruská plynárenská společnost Gazprom by mohla od začátku října snížit či zastavit dodávky plynu do Moldavska. Uvedla to dnes podle agentury Reuters prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová. Dodala, že její země nyní hledá alternativní zdroje energie. Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj také očekává, že budou napraveny všechny chyby, které při odvodech nastaly, napsala agentura TASS. O povaze těchto chyb se mluvčí prezidenta přesněji nezmínil.

Japonsko oznámilo další zpřísnění sankcí vůči Rusku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Nový zákaz se týká vývozu materiálů, které by se daly použít k výrobě chemických zbraní, informoval mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.

Ruský miliardář Jevgenij Prigožin dnes poprvé přiznal napojení na soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil. Prigožin byl s takzvanými wagnerovci už dříve spojován, mimo jiné také Evropskou unií. Svou roli ale až dosud oficiálně nepřiznával.

Jevgenij Prigožin a Vladimir Putin | Foto: ČTK

Protesty v Dagestánu na jihu Ruska proti mobilizaci. Dochází i k potyčkám s policisty.

Policie v ruské Irkutské oblasti na jihovýchodě Sibiře zadržela mladého muže, který v pondělí střílel na místním vojenském komisariátu, uvedl oblastní gubernátor Igor Kobzev. Střelec vážně zranil komisaře, který je nyní v nemocnici v kritickém stavu. Informace o útočníkově motivu nejsou k dispozici.

První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvádí britská vojenská rozvědka.

Z Ruska uprchlo od vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů, tvrdí podle opozičního listu Novaja Gazeta zdroj blízký Kremlu.

Policie se dnes střetla s odpůrci mobilizace v Dagestánu na jihu Ruska. Podle agentury Reuters to ukazuje na míru nespokojenosti s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina, na jehož základě mají být do války na Ukrajině odvedeny další statisíce mužů.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda sestřelila osm ukrajinských bezpilotních letounů, které se snažily zaútočit na území Záporožské jaderné elektrárny. Informovaly o tom dnes agentury Interfax a TASS. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova šlo o sebevražedné drony a ruské síly je sestřelily ještě mimo areál elektrárny. Tu okupují ruské invazní síly. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.

"Radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální," uvedl Konašenkov podle agentury Interfax. Mluvčí resortu zároveň řekl, že ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo obytné části města Enerhodar a území přilehlé k jaderné elektrárně. "Během dne vypálilo 59 střel," řekl Konašenkov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Dva vysoce postavení ruští zákonodárci dnes reagovali na řadu stížností ohledně částečné mobilizace, kterou vyhlásil tento týden prezident Vladimir Putin. Představitelé, kteří patří mezi blízké spojence šéfa Kremlu, nařídili regionálním úředníkům, aby se situací zabývali a urychleně vyřešili excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková uvedla, že si je vědoma zpráv o povolávání mužů, kteří by neměli být způsobilí k odvodu. "Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné. A považuji za naprosto správné, že ve společnosti vyvolávají ostrou reakci," uvedla politička na platformě Telegram, kde zároveň vyzvala oblastní gubernátory, aby zajistili, že částečná mobilizace bude v "plném souladu s nastíněnými kritérii".

Podobně se vyjádřil také předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla "nebývalých a groteskních rozměrů". Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku.

V ostře protiamerickém a protizápadním projevu šéf ruské diplomacie podle agentury Reuters dále uvedl, že Washington se prostřednictvím sankcí snaží proměnit celý svět ve svůj "vlastní dvorek". Učinil tak v souvislosti se sankcemi, které uvalil Západ na Rusko v reakci na jeho počínání na Ukrajině. Za "hysterickou" označil Lavrov reakci západních představitelů na "referenda" o připojení k Rusku na okupovaných územích Ukrajiny.

Kritika přístupu ruské armády k mobilizaci podle agentury DPA sílí i z oficiálních míst. Šéf Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva, poradního orgánu ruské prezidentské kanceláře, Valerij Fadějev vyzval ministra obrany Sergeje Šojgua, aby ukončil "obuškový systém" mnoha odvodních komisí v zemi. Řekl, že povolávací rozkazy dostávali i muži bez bojových zkušeností.

Ruská propagandistka a šéfredaktorka státního zpravodajského kanálu RT Margarita Simoňjanová dnes vyjádřila rozhořčení nad tím, že povolávací rozkazy jsou posílány nesprávným mužům. "Rozčilují lidi, jakoby naschvál, jakoby ze zlomyslnosti. Jako by je poslal Kyjev," uvedla na adresu odvodových komisařů.

Ruská policie zatkla při dnešních místy brutálních zákrocích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci zhruba 700 lidí. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty svolala stejně jako v předchozích dnech lidskoprávní organizace Vesna a konaly se ve 32 městech po celém Rusku. Kritika mobilizace zaznívá ale také z oficiálních a prokremelských míst.

Jen v Moskvě bylo dnes na demonstraci proti mobilizaci kvůli válce na Ukrajině zatčeno přes 100 lidí. Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí demonstranty. Do pozdního odpoledne bylo ve 22 městech po celé zemi zatčeno celkem 289 osob. Web OVD-Info s odvoláním na očité svědky uvedl, že příslušníci bezpečnostních složek proti demonstrantům používali i elektrické paralyzéry.

Protesty proti mobilizaci v Rusku. | Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu kvůli neúspěšné ruské válce na Ukrajině.

Ruská státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v úterý schválila zákon, podle nějž například za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až deset let vězení. Novela zavádí také až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až 15 let za rabování v době vyhlášeného válečného stavu. Podle agentury Reuters ruským vojákům rovněž hrozí až deset let za mřížemi za dobrovolnou kapitulaci.

V ruském Novosibirsku poklidně protestovali lidé proti mobilizaci a válce. Policie zatkla minimálně 59 lidí. 

Ruské ministerstvo obrany zbavilo funkce náměstka Dmitrije Bulgakova, který zodpovídal za armádní logistiku, uvedla dnes agentura TASS. Personální změna se odehrává na pozadí pokračující ruské mobilizace i problémů se zásobováním ruských vojsk válčících na Ukrajině.

Ministerstvo konkrétní důvod generálova odvolání neoznámilo. Uvedlo pouze, že Bulgakov byl "uvolněn v souvislosti s přechodem do jiné funkce". Nahradí jej generálplukovník Michail Mizincev, který figuruje na sankčních seznamech západních zemí kvůli své úloze při obléhání Mariupolu, při níž podle odhadů zahynuly tisíce civilistů.

Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times (NYT).

Stažení z Chersonu by ruské armádě umožnilo spořádaně odejít přes Dněpr a ochránit životy svých vojáků i vybavení. Ústup by však byl zároveň dalším ponižujícím přiznáním Putinova neúspěchu v invazi a přinesl by Ukrajině druhé velké vítězství za měsíc, píše NYT s odkazem na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Cherson byl prvním velkým městem, které padlo do rukou Rusů na začátku jejich vojenské agrese. Zůstává rovněž jedinou oblastní metropolí pod kontrolou Moskvy.

Někteří z Rusů se rozhodli uprchnout i do sousedního Běloruska, které je ale blízkým přítelem Ruska. Běloruský opoziční deník Naša Niva v této souvislosti informoval, že běloruské tajné služby již dostaly nařízeno, aby muže, kteří se vyhýbají odvodu, vypátraly v hotelích či pronajatých bytech a nahlásily ruským úřadům.

Jedním z Rusů, komu se v posledních dnech podařilo dostat do Turecka, byl i jednačtyřicetiletý Jevgenij. Do Istanbulu dorazil s jedním kufrem a batohem a nyní má v plánu začít nový život v Izraeli. "Jsem proti této válce, nechci být její součástí. Nechci být vrahem, nebudu zabíjet lidi," svěřil se agentuře AP.

Rusko bude udržovat kontakt s OSN ohledně dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, tvrdí ale, že jsou zapotřebí konkrétní výsledky, uvedla v pátek agentura Tass s odkazem na vysokého představitele. Citovala také náměstka ministra zahraničí Sergeje Veršinina, který prohlásil, že Rusko kladně hodnotí snahy OSN obnovit vývoz ruských hnojiv.

V ruských městech dnes lidé v ulicích vyjadřovali podporu referendům o připojení Moskvou ovládaných nebo okupovaných ukrajinských území k Rusku. K účasti podle některých ruských médií byli nuceni studenti a pracovníci veřejných institucí, přičemž někdy prý byly za účast na demonstraci nabízeny peníze. Západní země už dříve oznámily, že výsledky hlasování neuznají, protože ho považují za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území.

Ruský zpravodajský server Meduza na základě svých zdrojů informuje, že v Rusku v rámci částečné mobilizace povolají do armády zhruba milion lidí. Mobilizace v ruském hlavním městě se dotkne 16 tisíc lidí, v druhém největším ruském městě Petrohradu asi 3 tisíc lidí.

Moskva reaguje a bude adekvátně reagovat na akce Spojených států, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na konferenci uspořádané v Rusku k 60. výročí karibské krize. Zároveň řekl, že otevřená konfrontace s USA a Severoatlantickou aliancí není v zájmu Ruska. Moskva nikomu jadernými zbraněmi nevyhrožuje, tvrdil rovněž podle ruských tiskových agentur. 

Druhý den mobilizace v Rusku ukázal, že už se jí sotva dá říkat částečná, napsala ruská redakce BBC. Lidé po celém Rusku dostávali povolávací rozkazy, doma nebo i v práci, a to v jakoukoli denní nebo noční hodinu, a rovnou byli posazeni do letadel nebo autobusů, které je převezly do středisek vojenské správy nebo přímo k jednotkám. Hlásit se na vojenskou správu měli v některých případech i lidé bez zkušeností z armády, otcové čtyř a více dětí, a dokonce i muži nad 60 let věku.

Fronta aut u hraničního přechodu Verchnij Lars-Kazbegi na rusko-gruzínské hranici už je dlouhá přes šest kilometrů a lidé v ní čekají řadu hodin, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Poté, co prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil mobilizaci, se mnoho Rusů rozhodlo k odjezdu ze země. Začaly mizet letenky do zemí, s nimiž má Moskva bezvízový styk, a fronty se začaly tvořit na pozemních hranicích nejen s Gruzií, ale také s Kazachstánem, Finskem nebo Mongolskem.

"Posledně jsme strávili na hranici asi hodinu a teď nám to trvalo přibližně 12 hodin," uvedl mladý pár, který byl nedávno v Gruzii na dovolené. Ruští pohraničníci podle této dvojice nechali všechny víceméně bez problémů projít, zatímco ti gruzínští odmítli několik lidí, kteří, jak se dvojici zdálo, mohli být původem z oblastí na Kavkazu.

Na ruské hranici s jihem Finska je dnes poměrně rušný provoz. Ve srovnání s minulým týdnem překročilo hranici zhruba dvakrát více lidí, napsal zpravodaj agentury Reuters z místa. Rusové začali ve velkém opouštět svou zemi po středečním vyhlášení částečné mobilizace. Finská vláda ve čtvrtek uvedla, že uvažuje o zákazu vstupu do země pro většinu ruských cestujících, včetně turistů.

Ve čtvrtek překročilo hranice Finska zhruba 7000 lidí, z toho 6000 mělo ruský pas. Tři lidé požádali o azyl, v předchozím týdnu tak neučinil nikdo.

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes v 08:00 místního času (07:00 SELČ) začala referenda o připojení k Rusku, uvádí agentura AFP. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají.

Hlasovat mohou až do úterka lidé v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, samozvaných státní útvarech, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Referenda se konají také v částech ukrajinské Záporožské a Cheronské oblasti okupovaných ruskou armádou. Proruské úřady ve středu rozhodly o dočasném připojení některých částí Mykolajivské oblasti k Chersonské oblasti, což umožnilo uspořádat referendum i tam.

Ukrajina a její spojenci uvedli, že výsledky referend neuznají, považují je za krok k Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Podobným způsobem Rusko před osmi lety zabralo ukrajinský poloostrov Krym.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Kreml bude podle amerického think-tanku zřejmě v nepoměrně velké míře mobilizovat etnicky neruské a přistěhovalecké skupiny. Člen prokremelské Rady pro lidská práva Kirill Kabanov navrhl povinnou vojenskou službu pro středoasijské přistěhovalce. Pohrozil, že v případě odmítnutí jim bude odebráno ruské občanství.

Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi 700 mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy 25 procent mužské populace. Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Ruské úřady začaly porušovat podmínky částečné mobilizace hned první den po jejím vyhlášení. Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký institut ISW.

Západní a některá ruská média ve čtvrtek informovala o případech, kdy ruští vojenští komisaři rozdávali povolávací rozkazy zatčeným demonstrantům v Moskvě a Voroněži. Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy. Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně vytahuje studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

"Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti," uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. "Přístup Kremlu (…) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně," dodal institut.

V Ruskem ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes začnou referenda o jejich připojení k Ruské federaci. Západ ihned po oznámení o jejich konání dal najevo, že jejich výsledky neuzná. Podobným způsobem Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Ve zjevně koordinované snaze Moskvou dosazení představitelé Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky v úterý oznámili, že ode dneška začne referendum o připojení k Rusku a že potrvá do úterka. Vzápětí totéž ohlásily i úřady v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin je podpořil ve středečním projevu, v němž zároveň vyhlásil částečnou mobilizaci.

Podobně jako v případě anexe Krymu se Rusko snaží tvářit, že do takzvaných referend není zapojeno. Hlasování oznámili proruští činitelé. Obdobně jako v případě Krymu před osmi lety na něj nebudou dohlížet nezávislí pozorovatelé.

Západ pumpuje na Ukrajinu zbraně ve snaze protáhnout boje a oslabit Rusko, prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v Radě bezpečnosti OSN.

Během prvních 24 hodin od vyhlášení částečné mobilizace dorazilo do středisek vojenské správy více než 10 tisíc ruských rezervistů. Podle ruských agentur se jedná o dobrovolníky, kteří nečekali, až obdrží povolávací rozkaz. 

První mobilizované Rusy už odvezly autobusy do středisek vojenské správy předtím, než je armáda vyšle na výcvik a na frontu na Ukrajinu, uvedl zpravodajský portál Meduza. V Burjatsku na ruském Dálném východě obcházeli náboráři byty už v noci na dnešek a rovnou z nich odváděli muže. Podle serveru Tajga.info odjížděli první mobilizovaní hromadně také z Jakutska, další republiky ve východní části Ruska.

"Je mi 45 let, sloužil jsem asi tak tisíc let zpátky. V žádných oblastech bojů jsem nebyl. Ale co už, zastřílíme si," sdělil Meduze v Ulan-Ude jeden z mobilizovaných mužů.

Dalšímu předvolanému, Sergejovi, je 49 let. I on říká, že v armádě sloužil před velmi dlouhou dobou. Tvrdí, že smrti se nebojí. "I když s manželkou jsem se rozloučil, i s dcerami," říká a nedokáže přitom zadržet slzy. "No nic, tak jedu na frontu," uzavírá.

Částečná mobilizace v Rusku nic nemění na statusu ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, řekl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml tak dál popírá, že Rusko vede na Ukrajině válku.

"Ne," odpověděl Peskov podle agentury Reuters na brífinku s novináři na dotaz, zda se dá konfliktu na Ukrajině nyní říkat válka. Agentura TASS, která patří k prokremelským médiím, slovo "válka" v dnešní zprávě o vyjádření Peskova nepoužila.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo výměnu zajatců, do Ruska se podle něj vrátilo 55 vojáků. Kyjev dříve informoval, že získal zpět 215 lidí.

Na obranu území přičleněného k Rusku může být použita jakákoliv ruská zbraň. Včetně jaderné, prohlásil bývalý ruský prezident a nyní místopředseda Federální bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Referendum o připojení části východní Ukrajiny k Rusku je podle něj hotovou věcí, není cesty zpět.

Při středečních protestech proti částečné mobilizaci v Rusku zadržela policie 1323 lidí, z toho nejméně 549 v Petrohradě a 509 v Moskvě, uvádí web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy.

Severní Korea neprodala Rusku zbraně a nemá to v plánu ani v budoucnu. Oznámila to dnes severokorejská tisková agentura KCNA, která citovala nejmenovaného představitele severokorejského ministerstva obrany. Americká rozvědka začátkem září oznámila, že se Rusko podle jejích zjištění snaží koupit od KLDR rakety a dělostřelecké granáty pro válku na Ukrajině.

Nejméně 490 protestujících zadrželi policisté v Petrohradu a 424 v Moskvě. S některými přitom příslušníci bezpečnostních složek v přilbách a vestách tvrdě smýkali po zemi, násilím je odnášeli do přistavených antonů nebo je bili obušky, upozornil také projekt OVD-Info a další ruská média.

Ruská policie zadržela přes 1000 lidí na dnešních protestech proti částečné mobilizaci, uvádí portál OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy.

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle agentury TASS to dnes uvedl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.

Lidé po celém Rusku dnes protestují v ulicích proti částečné mobilizaci, kterou ráno ohlásil prezident Vladimir Putin. Některé protestní akce rozehnala policie. Ta podle webu OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, zadržela už přes 500 demonstrantů. Přes 200 lidí policie zadržela v Petrohradu a nejméně 135 v Moskvě. Mnozí účastníci protestů demonstrují nejen proti mobilizaci, ale i proti válce na Ukrajině jako takové.

Zatýkalo se například také v Jekatěrinburgu na Urale. Některé z protestujících policie přitom tlačila obličejem k zemi, popsala stanice Nastojaščeje vremja. Asi dvě desítky lidí zadržela policie v sibiřském Irkutsku, kde se jí také podařilo protestní akci zcela rozehnat. Desítky zadržených jsou hlášeny také z mnohých dalších měst.

Informace českého publicisty Jiřího Justa, který žije v Moskvě.

Rusové kupují letenky do Istanbulu a Jerevanu, ale také se snaží v automobilech překročit finskou hranici. Podle svědků se z ruské strany táhne fronta dlouhá přes 35 kilometrů.

Směr Jerevan či Istanbul. Rusové v panice skupují letenky, ceny prudce vzrostly

1:23

Ve městech ve východní části Ruska začali lidé demonstrovat proti částečné mobilizaci, kterou dnes ráno ohlásil prezident Vladimir Putin. Policie rozehnala protestní akci v sibiřském Irkutsku a zadržela na ní několik desítek lidí. Policie zatýká i v Tomsku, píše portál Meduza s odvoláním na informace z telegramových kanálů.

Protesty začaly také například v Ulan Ude, Chabarovsku nebo Jakutsku, většinou jde o malé a neorganizované akce. Větší protesty se očekávají dnes večer ve městech v evropské části Ruska.

Obyvatelé měst na Sibiři a ruském Dálném východě se shromažďují na náměstích. Nemají často žádné transparenty s hesly, protože se obávají policejních zásahů, informuje stanice Nastojaščeje vremja na svém webu. Další demonstrující ale mají podle fotografií na sociálních sítích plakáty s hesly jako "ne válce, ne mobilizaci", "mír světu" nebo "obejmi mě, jestli se taky bojíš".

Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, píše agentura Reuters. Data na serveru Google Trends podle Reuters ukázala nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek. Podle údajů Aviasales byly dnes vyprodány přímé lety z Moskvy do tureckého Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz. Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup - například do gruzínského Tbilisi -, také nebyly dostupné, píše agentura, podle níž se nejlevnější letenky z Ruska do Dubaje ve Spojených arabských emirátech vyšplhaly na více než 300 tisíc rublů (přes 120 tisíc korun).

Stoupenci ruské opozice a odpůrci války vyzývají lidi v Rusku, aby se ve středu večer sešli v centrech ruských měst a protestovali proti prezidentovi Vladimiru Putinovi. "Tisíce ruských mužů - našich otců, bratrů a manželů - vhodí do válečného mlýnku na maso. Nyní vstoupí válka do každého domova, do každé rodiny," oznámila na internetu ruská protiválečná organizace Vesna a vyzvala Rusy k protestním pochodům ve městech proti Putinově politice.

Putinův kritik Alexej Navalnyj nahrál ve vězení videovzkaz, který zveřejnili jeho právníci. Obvinil v něm prezidenta, že posílá další lidi na smrt ve zločinné a neúspěšné válce.

Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval kolem deseti procent. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce. Trhy tím podle analytiků reagují na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci.

Šojgu podle ruskojazyčné stanice BBC také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině. Připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.

Vladimira Putina na televizní obrazovce vystřídal ministr obrany Sergej Šojgu v předem natočeném rozhovoru. V něm prohlásil, že ruská armáda povolá kolem 300 tisíc lidí v záloze, kteří mají vojenskou zkušenost.

Úřady v Moskvě zřídí v centru pro migranty kancelář pro nábor do armády. Chtějí usnadnit registraci cizincům, kteří mají zájem získat ruské občanství zjednodušenou cestou, informuje ruskojazyčný servis BBC. Podle západních expertů se ruská armáda v souvislosti s ukrajinskou protiofenzivou potýká s nedostatkem personálu.

Ruské námořnictvo podle britské rozvědky přemístilo část svých ponorek z krymského přístavu Sevastopol na jih Ruska, informovala dnes agentura Reuters. Podle britské rozvědky tento krok zřejmě souvisí s úspěšnou protiofenzivou ukrajinské armády v posledních týdnech.

Ruská ropná společnost Rosněfť označila přesun svých německých aktivit pod kontrolu německé vlády za nezákonný. Dodala, že zváží soudní kroky.

Generální prokurátor v separatistické Luhanské lidové republice zemřel v důsledku exploze, uvedla agentura Interfax s odvoláním na záchranáře.

Ostřelování, tentokrát z ukrajinské strany, ohlásila i ruská Belgorodská oblast, napsal ruskojazyčný server BBC. Ostřelování ruské Belgorodské oblasti si ve čtvrtek vyžádalo jednoho mrtvého a dva zraněné, uvedl gubernátor regionu sousedícího s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov. Střely poškodily elektrické vedení a způsobily požáry osmi domů a tří aut. Dnes ráno se již podle Gladkova dodávky elektřiny podařilo obnovit. Gubernátor z útoku obvinil ukrajinské síly.

Rusko-čínský tandem hraje klíčovou roli při zajišťování celosvětové i regionální stability, řekl podle TASS ruský prezident Vladimir Putin po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že dodávky ruského plynu do Pákistánu jsou možné. Část plynovodní infrastruktury podle něj již existuje. "Musíme vyřešit problém s Afghánistánem," dodal Putin.

Rusko se snaží diverzifikovat vývoz svého plynu, naráží však na nedostatečnou infrastrukturu. Export do Evropské unie, která představuje hlavního odběratele ruského plynu, v souvislosti s válkou na Ukrajině podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka letos klesne o třetinu. Růst naopak vykazuje vývoz do Číny.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči "krizi na Ukrajině", řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. "Velmi si ceníme vyrovnané pozice, kterou naši čínští přátelé zaujali vůči ukrajinské krizi. Chápeme i vaše otázky a obavy. Na dnešním setkání samozřejmě naši pozici vysvětlíme," řekl Putin. Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu staví spíše na ruskou stranu, ačkoliv k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla.

Ruský nejvyšší soud dnes rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Zastavení činnosti serveru požadoval ruský cenzurní úřad Roskomnadzor, podle kterého web neoznačil ve svých článcích řádným způsobem dvě nevládní organizace jako zahraniční agenty. Těmi jsou od letošního července podle ruských zákonů všichni, kdo nějakým způsobem podléhají "zahraničnímu vlivu". Jedna z organizací, která se zabývá pomocí drogově závislým, už na seznamu zahraničních agentů nefiguruje. Novaja gazeta se požadavku Roskomnadzoru bránila s tím, že se jednalo o nevýznamný přečin, kterému neodpovídá požadované zastavení webu.

Čínský prezident Si Ťin-pching, pro kterého jde o první zahraniční cestu od začátku pandemie, se má s Putinem setkat dnes odpoledne, napsala agentura Reuters s odkazem na program, který ruská delegace poskytla médiím.

Íránský prezident Ebráhím Raísí dnes řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že spolupráce posílí země, na které USA uvalily sankce, píše agentura AFP. Putin mezitím oznámil, že Írán příští týden navštíví zástupci 80 velkých ruských společností, uvedla agentura RIA Novosti.

"Vztahy mezi zeměmi, které čelí sankcím USA, jako je Írán, Rusko nebo jiné, jim mohou (pomoci) překonat mnoho problémů a posílit je," řekl dnes Raísí při setkání s Putinem v uzbeckém Samarkandu, kde začal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ta sdružuje Čínu, Rusko, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indii a Pákistán. Mezi účastníky dvoudenního summitu jsou také čínský prezident Si Ťin-pching či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko je partnerskou zemí SCO.

Největší ruská ropná společnost Rosněfť v prvním pololetí zvýšila čistý zisk meziročně o 13 procent na 432 miliard rublů (177 miliard korun). Firma to dnes uvedla v tiskové zprávě. Rosněfť se zároveň snaží snižovat náklady a s nimi i dluh. Tržby vzrostly o 32,5 procenta na 5,17 bilionu rublů (2,1 bilionu korun).

"V prvním pololetí roku 2022 společnost Rosněfť čelila bezprecedentnímu tlaku v podobě nepříznivých vnějších faktorů a nezákonných sankcí," uvedl generální ředitel Igor Sečin. "Díky vysoké provozní efektivitě a vhodným manažerským rozhodnutím jsme ale v podnikání byli schopni zajistit kontinuitu a dosáhnout stabilních výsledků," dodal šéf Rosněfti.

Na sociálních sítích koluje video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci.

"Chci jen úderné jednotky. Ti, kteří jdou kupředu, ti, kteří jsou nejenergičtější, přežívají lépe," říká na široce diskutovaném záznamu oligarcha blízký ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Minimální věk pro odchod do války je podle něj 22 let, maximální 50 let. Je však možné udělat výjimku.

Informace, že Prigožin osobně jezdí verbovat do ruských káznic, se objevily již dříve. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se podnikatel začíná prosazovat jako "tvář" speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá invazi na Ukrajinu.

Ruské síly ve středu odpálily osm řízených střel proti jihoukrajinskému městu Kryvyj Rih s cílem narušit dodávky vody, uvedl zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kirill Timošenko. Útok si nevyžádal žádné civilní oběti.

Šéf vojenské správy města Oleksandr Vilkul vyzval obyvatele města, aby zůstali v krytech. Zároveň je požádal, aby nic souvisejícího s ostřelováním nefotografovali a neumisťovali tento obsah na sociální sítě.

Rusko v rámci své snahy o získání vlivu na Balkáně vyplácelo peníze srbskému členovi bosenského předsednictva Miloradu Dodikovi či proruské politické straně v Černé Hoře. Uvedla to dnes rozhlasová stanice Hlas Ameriky s odvoláním na člena americké administrativy.

Světové agentury v úterý informovaly o zprávě amerických tajných služeb adresované ministerstvu zahraničí, podle níž Rusko vydalo od roku 2014 na financování zahraničních politických stran, kandidátů a politiků ve dvou desítkách států přes 300 milionů dolarů (přes sedm miliard korun). Ve zprávě podle agentury AP nebyla explicitně jmenována žádná země ani jednotlivec, na něž Rusko cílilo.

Příjmy ruského rozpočtu plynoucí z ropy a plynu v srpnu meziročně klesly o více než tři procenta na 671,9 miliardy rublů (zhruba 273 miliard Kč), tedy na nejnižší úroveň od loňského června, protože Rusko v důsledku války na Ukrajině prodává ropu se slevou a omezuje dodávky plynu do Evropy. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z údajů ruského ministerstva financí. Příjmy z ropy a plynu se na ruském státním rozpočtu podílejí více než třetinou.