O komárovi anofeles většina lidí slyšela ve školních hodinách biologie. Nenápadný hmyz se na první pohled příliš neliší od svého rozšířenějšího příbuzného. Jenže na rozdíl od něj anofeles přenáší malárii.
Vážná nemoc provázená horečkami, bolestmi hlavy a zimnicemi v mnoha případech končí smrtí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se v poslední době nakazí malárií přes 220 milionů lidí ročně a více než 400 tisíc jich umírá. Obzvlášť náchylné jsou děti mladší pěti let - z celkového počtu obětí tvoří více než polovinu.
Tragickou bilanci by mohlo zvrátit účinné očkování. První takové teď začínají vyvíjet experti z německého BioNTechu. "Mělo by bránit onemocnění, snížit úmrtnost a nabídnout udržitelné řešení pro Afriku a další regiony zasažené malárií," říká ředitel firmy a zároveň její přední vědecký pracovník Uğur Şahin.
Společně se svou manželkou, vědkyní Özlem Türeciovou, si vysloužili mezinárodní uznání za vynález účinné látky proti koronaviru. Tu pak BioNTech začal masově vyrábět společně s velkou americkou farmaceutickou společností Pfizer. Zatím ji na celém světě dostal největší podíl ze všech očkovaných: přes 190 milionů lidí.
Maláriová vakcína by se té covidové měla podobat. Založená by měla být na inovativní mRNA technologii. Tu experti v mnoha laboratořích vyvíjeli už roky před pandemií, nicméně poprvé byla pro plošnou vakcinaci využita až nyní.
Takzvané mRNA vakcíny dokážou "naučit" buňky lidského těla vyrábět protein, který je nezbytný pro spuštění obranné reakce proti dané nemoci. Oproti starším technologiím mají taková očkování podle vědců řadu výhod: jejich vývoj zabere relativně málo času, účinnost je vysoká a výroba nemusí být drahá. Nový typ vakcín navíc neobsahuje živý virus, a nehrozí tedy, že by vyvolával nemoc, proti které má naopak chránit.
Výroba přímo v Africe
BioNTech teď začne zkoumat hned několik látek, které by se proti malárii mohly osvědčit. Studie by měly probíhat v Německu a několika afrických státech, klinický výzkum s větším počtem dobrovolníků je v plánu na konec příštího roku.
Právě země subsaharské Afriky jsou malárií zasažené nejvíce. Nigérie, Kongo, Tanzanie, Burkina Faso a Niger si v roce 2019 připsaly celou polovinu všech obětí.
Proto chtějí Němci mRNA vakcíny v Africe také vyrábět, a to výhledově i proti dalším nemocem. V současnosti totiž musí kontinent 99 procent všech očkovacích látek dovážet, včetně těch nejběžnějších. Za podpory Světové zdravotnické organizace by však měla vzniknout "centrála" mRNA vakcín v Jihoafrické republice.
Myšlenka je taková, že vývojáři těchto technologicky velmi pokročilých látek by prostřednictvím africké centrály naučili zdejší podniky vyrábět si vakcíny samy. Například jihoafrický Biovac, jedna z lokálních firem, s jejichž zapojením se počítá, by měl na základě této úvahy začít jako první na kontinentu vyrábět covidové vakcíny z dílny BioNTechu.
Jak ale upozorňuje deník Politico, obří farmaceuti (kromě Pfizeru i americká Moderna, autor druhé mRNA covidové vakcíny) o účast na zprovoznění africké manufaktury zatím nemají zájem. Přenos technologií navíc trvá dlouho a Afrika by stejně jako zbytek světa potřebovala vakcíny ideálně co nejdříve.
Neomezený rozpočet
Vývoj látky proti malárii bude navíc stát hodně peněz. Podle Şahina jsou běžné náklady podobného procesu 30 až 80 milionů dolarů (až 1,75 miliardy korun). Díky podpoře Světové zdravotnické organizace, Afrických center pro kontrolu a prevenci nemocí, Evropské komise a dalších soukromých organizací ale projekt nemá "žádný rozpočtový limit", dodává.
I s dostatkem peněz ale úspěch není zaručený, jak experti z BioNTechu sami připouštějí. Proti malárii totiž už jedna vakcína existuje. Látka od americké společnosti GSK se používá zatím experimentálně v Ghaně, Keni a Malawi. Její účinnost je ale odhadována jen asi na 30 až 40 procent, a to po dobu čtyř let. Vědci z Porýní chtějí ochránit naočkované svojí látkou na 90 procent, a to až na dva roky.
