Šulepov byl podle CNN hospitalizován asi před dvěma týdny v den, kdy jeho kolega Alexandr Kosjakin zveřejnil video, v němž upozornil, že Šulepov je nucen pracovat v nemocnici i poté, co byl sám pozitivní na covid-19. Nemocnice nařčení odmítla.
"Pokud vím, leží ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Naposledy jsem s ním mluvil 30. dubna," řekl Kosjakin americkému serveru. "Cítil se dobře, připravoval se na propuštění z nemocnice… a najednou se to stalo. Není jasné proč. Existuje hodně otázek, na které nemám odpověď," dodal.
Podle ruského ministerstva zdravotnictví šlo o nehodu, za kterou si lékař mohl sám.
K podobné tragédii došlo také v sibiřském Krasnojarsku. Minulý pátek zemřela v místní nemocnici vrchní lékařka Elena Něpomňaščaja. Podle místní televize vypadla z okna během jednání s úředníky, kteří chtěli i přes její námitky, že personál nemá k dispozici dostatek ochranných pomůcek, nemocnici proměnit v zařízení na léčbu koronaviru.
A konečně, 24. dubna podle CNN zemřela Natalja Lebeděvová, šéfka pohotovosti na výcvikové základně ruských kosmonautů.
Vedoucí ruských lékařských odborů Anastasia Vasilijevová serveru řekla, že na lékaře nikdo necílí. Trojice nehod nicméně poukazuje na stav ruského zdravotnictví, které se ohýbá pod tlakem pandemie. A na stres, kterému samotní zdravotníci čelí.
Rusko ve čtvrtek evidovalo skoro 180 tisíc případů nákazy covid-19. Nových pacientů velmi rychle přibývá. Podle agentury TASS v tomto ohledu země předstihla dokonce už i Německo. Jen za uplynulých 24 hodin se koronavirus potvrdil u dalších více než 11 tisíců testovaných lidí.
V zemi na nákazu zemřelo 1537 lidí. Tedy poměrově výrazně méně než v mnoha jiných zemích, podotkla tento týden agentura Reuters. K více než polovině úmrtí přitom došlo v Moskvě, kde se nacházejí nejlepší ruské lékařské zdroje.
Americký deník New York Times už před měsícem varoval, že zdravotnický systém Moskvy dosahuje svých limitů dlouho předtím, než má země zažít očekávaný vrchol pandemie.
Neteče voda, chybí topení
Mezi nemocnicemi v hlavním městě a dál v regionech přitom panují velké rozdíly. "V Moskvě se mnoho (nemocnic) může řídit nejlepšími západními standardy, ale v některých regionech se od 90. let nebo pozdních sovětských časů jen málo změnilo," uvedl tento týden na Twitteru Alexander Baunov z think-tanku Carnegie Moscow Center.
7/7 In the regions the statistics can be less precise. Besides there is a big and sad difference between the quality of hospitals. In Moscow many of them may follow the best western standards and in some regions little has changed since the 1990-s or the late Soviet times
— Alexander Baunov (@baunov) May 3, 2020
Nedávný audit ruské Kontrolní komory tvrdí, že většina zdravotnických zařízení v Rusku se nachází v "neuspokojivém hygienickém a technickém stavu".
Ruský kontrolor ve své zprávě publikované na konci února uvedl, že ve třetině z 117 tisíc kontrolovaných zdravotnických zařízení v zemi nemají tekoucí vodu a ve více než polovině není k dispozici teplá voda. Na 40 procent zařízení, která v lednu prošla kontrolou, také nedisponuje centrálním topením. 35 procent zdravotnických budov nemá v pořádku kanalizační systém a 47 procent není přístupných pro vozíčkáře, 14 procent budov pak nutně potřebuje rozsáhlé opravy, citovalo ze zprávy ruského auditora Rádio Svobodná Evropa. Audit prověřoval zařízení, která poskytují péči i nemocným dětem.
Teplá voda jen na patře
Ruská novinářka Jekatěrina Něroznikovová strávila na začátku letošního března deset dní na gynekologickém oddělení v nemocnici ve městě Žukovskij kousek od Moskvy. "Je důležité říct, že naše nemocnice je velmi dobrá. Možná jedna z nejlepších nemocnic okolo Moskvy. Lepší doktoři, pokoje i zařízení," řekla redakci Aktuálně.cz hned na začátku rozhovoru. Zvenku nemocnice podle ní moderně sice nevypadá, ale vevnitř je v pořádku. Čtyři postele na pokoji, asi dvacet pokojů na patro.
Od přátel z jiných měst prý ví, že jiné nemocnice jsou mnohem horší. "Jeden z mých přátel byl v nemocnici ve Voskresensku a bylo to hrozné. V jídle byl hmyz, podlaha špinavá. V naší nemocnici hmyz nebyl. K jídlu sice nebyly zrovna kotlety, ale aspoň v něm nebyl hmyz. Ale i tak bylo jídlo hrozné, jedla jsem svoje vlastní," říká novinářka.
Teplá voda nicméně podle 32leté ženy chyběla na pokojích i v její lepší nemocnici. "Asi před dvěma lety opravovali místnosti. U všech záchodů je teď sprchový kout, ale bez teplé vody. Na pokojích je pouze studená voda. Ale na patrech jsou i dvě samostatné koupelny a tam teplá voda je," vzpomíná.
Něroznikovová si stěžuje hlavně na nerudný přístup personálu. Podle ní je v Rusku běžný a neplynul z vyčerpání kvůli pandemii, protože na začátku března v Rusku o koronaviru nikdo ještě moc nepřemýšlel.
"Můžu říct, že v Rusku vždycky máme protivné sestry a nechutné jídlo. Podobně je tomu v naší nemocnici. Na lékaře jsem čekala šest hodin. Když přišel, řekl mi, že neumírám a že o mně popřemýšlí zítra. Druhý den přišla sestra do mého pokoje a řekla mi, že se musím připravit na operaci. Neřekla mi ani na jakou. Bylo to děsivé. Po mém výstupu s lékařem, kdy jsem mu řekla, že si na operační stůl nelehnu, než si promluvím s doktorem, mi v operační místnosti řekli, co chtějí dělat. Byla jsem opravdu rozzlobená," dodává žena. Operace nicméně proběhla dobře a ona už je v pořádku.
Plicní ventilátory jsou zastaralé
V souvislosti s koronavirovou pandemií agentura Reuters tento týden publikovala zprávu, že Rusko má k dispozici relativně vysoký počet plicních ventilátorů, které využívají nakažení pacienti. Potíž ale je, že jde mnohdy o zastaralá zařízení, která byla vyrobena už v 90. letech. Postrádají tak některé důležité funkce. Například nedokážou poskytnout úplný obraz toho, jak pacient celkově dýchá. Jednotlivé nemocnice přitom mají k použití průměrně jen pět až šest plicních ventilátorů.
Polovina z osmi ruských gubernátorů, kteří se v dubnu účastnili konference s prezidentem Vladimirem Putinem, si postěžovala, že přístrojů mají stále málo. Putin jim přislíbil, že na nákup potřebných zdravotnických přístrojů dá Moskva skoro 18 milionů rublů (přes šest milionů korun).
Podle vlády má země zhruba 27 ventilátorů na 100 tisíc lidí. Oproti tomu například Spojené státy jich mají jen necelých 19 na 100 tisíc občanů.
Odpadávají už i záchranáři
Na maximum podle listu The Moscow Times jede také záchranná služba a sanitky, zejména v nejlidnatějších ruských regionech. Zdravotníci z Moskevské oblasti, se kterými list mluvil, popisují pocit bezmoci, který jimi cloumá. "Hrozně se bojím," přiznal 49letý řidič sanitky Dimitrij z města Krasnogorsk, který si nepřál uvést své příjmení.
"Zrovna dneska ráno museli připojit na plicní ventilátor jednoho z našich řidičů," citovala ho s odkazem na Moscow Times agentura ČTK.
Zatímco ruská státní televize Moskva 24 nabízí záběry na plně vybavené záchranáře, zaměstnanci zdravotní záchranné služby v Moskevské oblasti tvrdí, že za šíření nákazy mezi zdravotníky může právě nedostatek ochranných pomůcek. Běžně si proto sami pořizují například ochranné obleky pro stavební dělníky, které pravidelně dezinfikují.
"Problém je, že takových máme jen pár v celé oblasti," tvrdí 33letá záchranářka z města Koroljov Jevgenija Bogatyrjovová, která se na natáčení podílela. "Řekla jsem jim to, ale samozřejmě to vystřihli," říká. "Žertujeme, že jestli nás nezabije virus, zabije nás vyčerpání."
