Podle českého novináře Jiřího Justa, žijícího v Rusku, je zdražení vodky jedna z nejnepříjemnějších novinek, které Rusy uvítaly v novém roce. "Naštěstí jsou v Rusku novoroční prázdniny, takže na konzumaci se to neprojeví. Vystřízlivění přijde později," říká.
Zdražování vodky je podle něj pravidelná záležitost. "Rusové si na to zvykají. Kdo na vodku nemá, vždycky najde alternativu. Legální nebo méně zákonnou. Kvůli dražší vodce Rusové nepřestanou pít."
Tou méně zákonnou je široce rozšířená "samohonka", doma pálená vodka z pšenice, žita či ječmene nebo cukru či cukrové řepy. Samohonka je pětkrát levnější než legální vodka a pro hodně lidí je pálení samohonky i společenskou událostí.
Rusko vyrobí skoro třetinu světové vodky a vodka je stále národním nápojem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) byla průměrná spotřeba alkoholu na obyvatele v Rusku kolem 11 až 14 litrů čistého alkoholu ročně na dospělého obyvatele. Jenže to je asi jen část pravdy. Nikdo totiž neví, kolik se vyrobí (a vypije) samohonky. Podle průzkumu z roku 2000 mělo sedm procent Rusů mezi svými příbuznými či přáteli někoho, kdo pálí samohonku.
Rusko se po celou dobu své historie potácí mezi dvěma navzájem neslučitelnými požadavky. Na jedné straně naplnit státní kasu daněmi za alkohol a na druhé straně potlačit alkoholismus, který dosahuje rozměry jakési národní epidemie, na kterou umírá ročně kolem půl milionu lidí. V některých oblastech jde doslova o katastrofu. Podle jedné studie tří sibiřských měst bylo 52 procent úmrtí osob ve věku 15 až 54 let způsobeno alkoholismem.
Stát si za to ovšem může tak trochu sám. Už Ivan Hrozný založil síť státem vlastněných náleven. V roce 1648 v nich měla dluhy třetina Rusů. V roce 1859 tvořily poplatky z prodeje vodky 40 procent státních příjmů. Bolševici se po nástupu k moci pokusili s alkoholismem bojovat, ale marně - v 70. letech tvořily příjmy z alkoholu opět třetinu rozpočtu. Když se Michail Gorbačov v roce 1985 pokusil zásadně omezit výrobu a prodej alkoholu, byl to jeden z důvodů, které vedly k propadu jeho popularity. Gorbačov boj s alkoholismem nakonec koncem roku 1988 odvolal, ale to už bylo mimo jiné vykáceno 140 000 hektarů vinic.
Do boje s alkoholismem se pustil i Vladimir Putin, sám abstinent. Nesmělo se pít na veřejnosti, alkohol se nesměl prodávat po určité hodině, cena vodky se třeba v roce 2010 zdvojnásobila a legální věk pro konzumaci alkoholu se zvýšil na 21 let. Nějaký úspěch to mělo, ale se začátkem války se všechno změnilo. V roce 2023 například narostl nejen prodej vodky (o deset procent), ale i koňaku (skoro o deset procent) nebo dražších dovážených nápojů, jako je gin, whisky, rum, tequila (nárůst o 14,6 procenta).
