"Izotopy pocházejí z jaderné řetězové reakce. Je to důkaz," řekl serveru The Barents Observer Nils Bohmer, který působí jako šéf výzkumu v norské vládní agentuře na bezpečné uchovávání vyhořelého jaderného odpadu.
K výbuchu došlo 8. srpna na polygonu na pobřeží Bílého moře u malého města Něnoksa v Archangelské oblasti na severu Ruska. Tamní ministerstvo obrany tehdy oznámilo, že došlo k nehodě na střelnici, při které zemřelo několik lidí.
Nejdříve nepodalo žádné oficiální vysvětlení, proč výbuch způsobil zvýšení radiace. Pak ruské úřady oznámily, že k explozi došlo po nepodařeném testu, který zahrnoval i "zdroj izotopů kapalné pohonné jednotky". Podle Bohmera je to nesmysl.
Radiace se podle meteorologů na krátko zvýšila právě kvůli "přechodu oblaku radioaktivních inertních plynů". Ten "se vytvořil po rozpadu izotopů baria, stroncia a lanthanu", citoval Interfax ze sdělení úřadu. Zpráva vychází z měření provedených od 8. do 23. srpna.
Na sociálních sítích se po výbuchu objevily zprávy o zraněných a údajně hospitalizovaných v Moskvě kvůli ozáření. Podle dalších zpráv v zóně exploze pracovali specialisté na sběr radioaktivního odpadu. Opoziční list Novaja Gazeta napsal, že k místu neštěstí vyplula loď Serebrjanka, která je speciálně upravená na likvidaci radioaktivního odpadu.
Norský úřad pro radiaci a jadernou bezpečnost (DSA) zaznamenal v ovzduší na hranici s Ruskem nevelký výskyt radioaktivního jódu. Rusko poté postupně přestalo do vídeňského sídla mezinárodní Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) předávat údaje ze čtyř svých stanic měřících radiaci.
Ruská státní meteorologická služba ujišťuje, že se po explozi v oblasti jen krátkodobě zvýšila radiace.
Podle některých informací mohlo jít o zkoušky střely s plochou dráhou letu Burevestnik na jaderný pohon. Burevestnik znamená v překladu do češtiny buřňák, což je druh mořského ptáka. Ruský prezident Vladimir Putin o tomto typu střely nedávno prohlásil, že bude mít prakticky neomezený dolet a nebude zachytitelná radary.
