Bukurešť - Rumunsko předčilo Českou republiku. Málokdo by věřil, že v některém státě skončí parlamentní volby ještě těsnějším výsledkem než v Česku v roce 2006.
Stalo se tak ale právě v Rumunsku, které je spolu s Bulharskem nejmladším členem Evropské unie.
Sčítání hlasů odevzdaných v nedělních volbách nabídlo velké drama, při kterém se ve vedení průběžně střídali liberálové a postkomunistická sociální demokracie, dvě největší opoziční strany.
Volební výsledek Sociálně demokratické strany (PSD) a Liberálně demokratické strany (PDL) v hlasování do poslanecké sněmovny se nakonec od sebe lišil o pouhé procento ve prospěch PSD, jak informovala rumunská a evropská média.
Naprosto stejným percentuálním výsledkem skončily volby do senátu, ve kterých obě strany volilo 44 procent voličů. Liberálové však přeci jen zaostali v počtu získaných reálných hlasů.
Obrovský debakl výsledky představují pro Národně liberální stranu (PNL), v současnosti nejsilnější vládní partaj, která obdržela 19 procent hlasů.
I přes velký propad však PNL sehraje klíčovou roli při sestavování koaliční vlády.
Národní a demokratičtí liberálové k sobě totiž mají programově blíže než k sociální demokracii. A to i přesto, že se jejich společná vláda v uplynulém volebním období rozpadla a PNL poté sestavila menšinovou vládu.
Sociální demokraté si však nepřipouštějí, že by vládu mohl sestavovat místo nich někdo jiný.
"Sestavíme vládu a budeme mít svého premiéra," oznámil po vyhlášení výsledků lídr postkomunistů Mircea Geoana.
O tom, kdo bude sestavovat vládu, však nepochybují ani liberální demokraté, kteří byli "o fous" druzí. Sebevědomí k tomu straně kromě většího koaličního potenciálu s PNL dodává i další podstatný fakt.
Sestavením vlády totiž po volbách politiky pověřuje prezident. Tuto funkci zastává Traian Basescu, jenž má k PDL velmi blízko. Před volbami navíc několikrát avizoval, že upřednostní vznik koalice pravého středu.
Takový vývoj předpovídá i nejvíce analytiků, podle nichž v PDL i PNL převládnou hlasy pragmatiků volajících po vytvoření středopravé koalice.
Podle jiných expertů to však není jisté, protože menšinová vláda premiéra Popesca Tariceana přežívala díky podpoře PSD a Maďarské strany (UDMR), která ve volbách získala svých "klasických" šest procent.
Ve hře tak zůstávají i varianty sestavení široké koalice PSD, PNL a UDMR, ale i sestavení široké koalice tří největších stran. Tuto možnost již oficiálně naznačila sociální demokracie.
Volby celkem 452 členů dvoukomorového parlamentu provázela nízká účast. K urnám přišlo asi 18 milionů voličů, což je necelých 40 procent všech lidí oprávněných volit.
