Za důvod překvapivého přerušení mobilní komunikace ministerstvo označilo posílení bezpečnosti ve volební den. "V důsledku nedávných teroristických incidentů v zemi byly zmařeny drahocenné životy. Bezpečnostní opatření jsou nezbytná k udržení veřejného pořádku a řešení možných hrozeb, proto jsme dočasně pozastavili mobilní služby v celé zemi," uvedl resort vnitra na síti X.
Na bezpečnost hlasování dohlíželo na 600 tisíc policistů, vojáků a členů polovojenských sil, přesto byly z různých míst hlášeny násilnosti. V okrese Déra Ismáíl Chán na severozápadě země ve čtvrtek při výbuchu bomby a následné střelbě ozbrojenců na policejní auto zahynulo pět policistů, další dva utrpěli zranění. Agentura AP připomněla, že oblast byla v minulosti baštou pákistánské odnože islamistického hnutí Tálibán.
V okrese Tank v provincii Chajbar Pachtunchvá nedaleko hranic s Afghánistánem ozbrojenci předtím zastřelili policistu.
V neklidné jihozápadní provincii Balúčistán ve čtvrtek při explozi bomby v blízkosti jedné z volebních místností přišel o život jeden člen bezpečnostních sil a deset dalších bylo zraněno. Při explozi před volební místností určenou pro ženy v Balúčistánu zemřely dvě děti, napsala agentura Reuters.
Ve středu si dva pumové útoky na kanceláře volebních kandidátů a stran v Balúčistánu vyžádaly nejméně 30 obětí, uvedla agentura AP. K oběma atentátům se přihlásila teroristická skupina Islámský stát.
Podle agentury Reuters se u mnoha volebních místností tvořily již několik hodin před začátkem hlasování dlouhé fronty, navzdory bezpečnostním obavám a mrazivému zimnímu počasí. "V sázce je budoucnost země, tak jsem nemohla přijít pozdě," řekla 86letá Pákistánka Mumtáz ve frontě před volební místností v Islámábádu.
V 17:00 místního času (13:00 SEČ) se místnosti po devíti hodinách hlasování uzavřely. První výsledky se očekávají před půlnocí místního času (20:00 SEČ), jasnější obrázek o rozdělení hlasů ale bude podle agentur k dispozici až v pátek.
Podle analytiků se předpokládá vítězství Pákistánské muslimské ligy (PML-N) bývalého předsedy vlády Naváze Šarífa, který se v říjnu po čtyřech letech dobrovolného exilu vrátil do země.
Důvěryhodnost hlasování v Pákistánu experti už dopředu zpochybňovali, a to i proto, že jeden z nejpopulárnějších politiků v zemi, expremiér Imran Chán, byl minulý týden ve třech procesech odsouzen k mnohaletým trestům vězení. Jeho Hnutí za spravedlnost (PTI) v posledním roce navíc čelilo zatýkání a omezování kampaně.
Chánova strana kritizovala přerušení mobilního spojení, které má podle opozice mimo jiné zabránit svolávání demonstrací. Hnutí za spravedlnost tento krok označilo za "vážný útok na demokracii" a "zbabělý pokus těch, kdo jsou u moci, umlčet disent, manipulovat volebními výsledky a omezit práva pákistánského lidu".
K obnově mobilního signálu vyzvalo i další významné politické uskupení - Pákistánská lidová strana (PPP) vedená Bilaválem Bhuttem Zardárím, synem expremiérky Bénazír Bhuttové, kterou v roce 2007 zavraždili při atentátu islamisté. Šarífova a Zardárího strana jsou tradičními rivaly, po sesazení Imrana Chána v roce 2022 ale spolu vytvořily koaliční vládu.
