Láhaur - Při útoku sebevražedného atentátníka zahynulo v pákistánském Láhauru 22 lidí. Dalších 60 bylo podle britské BBC zraněno.
Všichni mrtví - až na jednoho - a většina zraněných byli pákistánští policisté. Ti se u budovy vrchního soudu shromažďovali před očekávanou demonstrací právníků proti vládě prezidenta Parvíze Mušarafa.
Pákistánští právníci jsou jedni z nejhlasitějších Mušarafových oponentů.
Podle policejního úředníka Mohammada Afzala citovaného agenturou AFP šlo o "silný výbuch". Útočník přijel k budově na motocyklu, zaparkoval, přiblížil se k policistům a odpálil nálož na svém těle.
Situace v zemi je napjatá po prosincovém útoku, při kterém zahynula předsedkyně nejsilnější opoziční strany Benazír Bhuttová. Kvůli její smrti byly na polovinu února přeloženy i původně lednové parlamentní volby.
Islamisty nemáme rádi. Ale USA ještě víc
Podle vládních údajů zasáhlo Pákistán jen loni 50 sebevražedných atentátů, při kterých zemřelo 3.000 lidí. Pákistánci teroristy přesto nepovažují za největší hrozbu. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu.
Průzkum byl vypracován loni v září Programem pro výzkum mezinárodních politických postojů (PIPA) univerzity v Marylandu a zúčastnilo se jej 907 Pákistánců.
Jako největší nebezpečí vnímají lidé z Pákistánu Spojené státy.
Coby "kritickou hrozbu pro pákistánské zájmy" hodnotí přítomnost USA v regionu 72 procent Pákistánců. Dalších 12 procent ji klasifikuje jako "důležitou".
Ohrožení ze strany Al-Káidy přitom za "kritické" považuje 41 procent Pákistánců a 34 procent tak klasifikuje aktivity Talibanu a jiných islamistů. Celkově vnímá islamistické aktivity jako "důležitou" či "kritickou" hrozbu 60 procent dotazovaných.
Záměr USA? Rozdělit islámské země
"Dobrou zprávou ohledně Pákistánu, který je zřejmě nejdůležitější zemí v boji proti terorismu, je to, že většina lidí vyhodnocuje aktivity většiny militantních skupin jako hrozbu," řekla PIPA C. Christiane Fair z významného amerického konzervativního institutu RAND.
"Tou špatnou zprávou je, že mnoho Pákistánců hledí s velkým podezřením na Spojené státy," dodala.
O dobrých regionálních úmyslech největší světové ekonomiky je přesvědčena pouze malá část Pákistánců..
86 procent dotazovaných se domnívá, že cílem USA je především "oslabit a rozdělit islámský svět".
Následuje snaha "udržet kontrolu nad ropnými zdroji na Blízkém východě" (78 procent), touha "šířit křesťanství" (75 procent) a až poté potřeba záměr "zabránit teroristickým útokům jako tomu na budovy Světového obchodního centra" (63 procent).
Pákistánci jsou však podle průzkumu velmi silnými zastánci zastupitelské demokracie.
Když měli dotazovaní tuto důležitost známkovat na stupnici 1 až 10 (10 velmi důležitá, 1 nedůležitá), získala důležitost demokratických institucí známku 8,6.
Samostatné akce USA v Pákistánu
Průzkum vyšel krátce poté, co list New York Times informoval o páteční schůzce v Bílém domě, na které se mluvilo o možnosti samostatných protiteroristických akcí USA na pákistánském území.
Schůzky se měli zúčastnit například viceprezident Dick Cheney nebo ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Samostatné operace USA by se však Pákistáncům podle průzkumu vůbec nelíbily.
Ačkoliv boj pákistánské armády proti islamistům na hranicích s Afghánistánem podporuje téměř polovina dotazovaných, pouze pět procent z nich souhlasí s tím, aby takovéto akce dělala i americká armáda či armáda jiného státu.
Od září, kdy experti průzkum prováděli, se ale v Pákistánu mnohé změnilo.
Do země se vrátili bývalí premiéři Benazír Bhuttová a Naváz Šaríf, na počátku listopadu vyhlásil prezident Mušaraf výjimečný stav a pak odstoupil z čela armády. Na konci prosince pak byla Bhuttová zavražděna.
