"Je nepřípustné, aby ženy kvůli svému pohlaví nemohly kázat," říká Göken-Huismannová v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. "Církevní zákony se musí změnit," je přesvědčená.
Papež František, hlava římskokatolické odnože křesťanství, pravidla mírně uvolnil letos v lednu. Oficiálně posvětil a rozšířil možnost žen sloužit u oltáře, a to s trvalým pověřením pro některé speciální úkony. Funkce, které vyžadují vysvěcení a které dávají pravomoc vést křty, svatby nebo pohřby, jim ale zůstávají zapovězené. Katolictví se tím liší od evangelických a jiných reformovaných církví, které existenci kněžek, pastýřek a farářek připouští.
Německé kazatelky si ke svému protestu vybraly speciální termín - 17. květen. Je to svátek Junie, údajné apoštolky z biblického Nového zákona, ze které se v průběhu staletí stal omylem v církevních záznamech muž, Junius. V moderních překladech Bible už znovu vystupuje jako ženská postava a německé katoličky žádají její uznání na stejné úrovni, jaké se těší třeba apoštolové Petr, Matouš nebo Jan. Zvolily si ji za svůj symbol.
"Pro nás je Junia důležitým svědectvím toho, že v raném křesťanství (…) byli ženy a muži podobně aktivní," vysvětluje Göken-Huismannová. "A praxe z prvního století našeho letopočtu by měla být vzorem i pro dnešní církev. Není přijatelné, aby ženy neměly nárok na některé pozice. Je to v rozporu se zásadami naší společnosti - rovností a demokracií," dodává.
Oficiálně působí v katolickém ženském spolku, který akci zorganizoval, jako "duchovní vůdkyně". Svoje životní poslání vidí v boji za práva žen v církvi a farářkou by sama být nechtěla, ani kdyby jí to ve Vatikánu dovolili.
Přesto věří, že by měla mít tu možnost, stejně jako dalších jedenáct žen, které se v polovině května rozhodly už druhý rok za sebou vzepřít zákazu. Postavily se před oltář kostelů převážně v západním a severním Německu a návštěvníkům přednesly kázání.
Láska vítězí… i v kostele
Ve spolkové republice v posledních 30 letech katolíků trvale ubývá a Göken-Huismannová i další zastánci změn věří, že rovnoprávnost je jedním ze zásadních způsobů, jak se může církev modernizovat. Bez toho prý jen stěží přežije.
Vysocí katoličtí představitelé v Německu jsou spíš rozděleni: ti liberálnější reformy podporují, ti konzervativnější se drží striktnější linky diktované Vatikánem. Zásadním štěpícím tématem je postavení jiných než heterosexuálních věřících a jejich práva.
Papež František vloni v rozhovoru zveřejněném na podzim překvapivě podpořil civilní sňatky homosexuálů, což liberální část katolíků přivítala. Později bylo ale upřesněno, že taková interpretace není oficiálním postojem papeže, a Vatikán letos v březnu navázal textem nazvaným "Odpověď na pochyby". Svazky stejnopohlavních párů v něm označil za "hříšnou volbu" a zdůraznil zákaz žehnat těmto lidem.
Asi 120 německých kněží se ale rozhodlo k neposlušnosti i v tomto případě. Pod heslem #liebegewinnt neboli "láska vítězí" začali udělovat své požehnání dvojicím lidí hlásících se ke stejnému genderu nebo lidem rozvedeným. A to veřejně, v kostelech.
Kampaň vyvrcholila 10. května, pouhý týden před svátkem apoštolky Junie a také před mezinárodním dnem proti homofobii. I v tomto případě se zúčastnili hlavně faráři ze západu a severu země, kde se většina křesťanů hlásí spíš k některé z reformovaných církví než ke katolické.
"Lidé nesmí být diskriminováni"
Kněží tím dost riskují. Konzervativní němečtí katolíci požadují jejich vyloučení, šéf německé biskupské konference Georg Bätzing akci popsal jako "ne zrovna užitečnou".
Přesto mají progresivní katoličtí kněží na své straně většinu německých katolíků. Pět let stará studie univerzit v Berlíně a Münsteru odhalila, že 70 procent z nich stejnopohlavní svazky schvaluje. V sousedním Polsku, jižní Evropě nebo třeba Brazílii je postoj veřejnosti naopak jednoznačně odmítavý.
Právo stejnopohlavních párů na udělení požehnání v kostele podporuje i Ulrike Göken-Huismannová a její kolegyně. "Lidé nesmí být diskriminováni ani na základě sexuální orientace nebo způsobu života," míní. Se svými plány a ambicemi chce být vyslyšena až ve Vatikánu. "Jsme hlasité a budeme v tom pokračovat," uzavírá teoložka.
Ulrike Göken-Huismannová
Vystudovaná teoložka je od roku 2013 takzvanou "duchovní společnicí" ve Spolku katolických žen v Německu (Katholische Frauengemeinschaft Deutschlands, KFD), o svůj post se rovnoměrně dělí s členem premonstrátského řádu, otcem Dominikem Kittou.
KFD je s 450 tisíci členů a členek jednou z největších ženských organizací v Německu. Původně vznikla už v 19. století pod názvem "Bratrství křesťanských matek".
