Tripolis - Když v roce 2004 skončilo obchodní embargo proti Libyi, dodala řada zemí Evropské unie režimu Muammara Kaddáfího zbraně za stovky milionů eur. Ty se teď kvůli zmatkům panujícím na libyjském bojišti dostaly do nepovolaných rukou.
Části z nich se mohli zmocnit bojovníci Al-Káidy působící v Salehu, pouštní oblasti o několika milionech kilometrech čtverečních na území Alžírska, Nigeru, Mali a Mauretánie.
Totéž platí pro zbraně, jimiž po dlouhé roky zásobovalo Tripolis Rusko.
"V Libyi je na dvacet tisíc raket typu země-vzduch a spousta z nich kamsi zmizela," řekl deníku The Independent ředitel sekce mimořádných událostí organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch Peter Bouckaert.
"Západní rozvědky si teď dělají pořádné starosti. Tyhle zbraně mohou celou severní Afriku přeměnit v bezletovou zónu."
Národní prozatímní rada (NTC), která koncem srpna svrhla Kaddáfího po pětiměsíčních chaotických bojích, v nichž důležitou roli sehrály vzdušné útoky Severoatlatnické aliance, připustila, že mimo jiné postrádá pět stovek raket SA-24 ruské výroby odpalovaných z ramene.
Ty jsou schopny sestřelit moderní bojové letouny a helikoptéry, a to ještě ve výšce tři a půl kilometru, nebo zničit střely s plochou dráhou letu. Chybí také stovky raket staršího typu SA-7 a SA-9. Teroristé je mohou použít proti velkým civilním letadlům.
K dispozici jsou děla i tanky
Povstalecká NTC navíc oznámila, že ze skladišt zmizelo dvanáct tisíc nášlapných min. Úřady sousedního Nigeru přišly v červenci pro změnu na stopu půl tuny plastické trhaviny, ukradené z libyjských armádních skladů.
Během zmatků provázejících agónii Kaddáfího režimu mohli armádní kasárna nerušeně rabovat nejenom povstalci, ale v podstatě kdokoli, kdo se za ně vydával. Velké množství zbraní se přitom dostalo na černý trh.
"Nikým nekontrolovaný obchod se zbraněmi v nás vzbuzuje velké obavy," řekl britskému listu zvláštní poradce OSN pro Libyi Ian Martin. "Bereme celou záležitost velmi vážně."
To, že se do rukou místních islamistů napojených na Al-Káidu dostaly libyjské zbraně, potvrdil také alžírský ministr zahraničí Abdal Kadír Mesáhíl. Velké množství kalašnikovů, pocházejících zjevně z Libye, zaznamenaly na svém území čadské úřady.
Ve městě Tarhúna poblíž Baní Valídu, kde se brání poslední zbytky Kaddáfího jednotek, narazili povstalci pro změnu na armádní skladiště se stovkou opuštěných tanků. Již dříve si rebelové opatřili značné množství děl, které konfiskovali "jménem lidu".
Kde je plukovník?
NTC vydala před dvěma dny prohlášení, podle kterého povstalci Kaddáfího drží v obklíčení právě v pouštním městě přibližně 150 kilometrů jihovýchodně od libyjské metropole.
Další zdroje uvádějí, že v Baní Valídu jsou pouze plukovníkovi synové Saíf al-Islám a Chamís. Vláda Nigérie, kam v uplynulých dnech dorazily tři konvoje vojenských vozidel s Kaddáfího vojáky, tvrdí, že libyjský vůdce mezi nimi nebyl.
Vedení syrské rozhlasová stanice Arraí, která ve čtvrtek vysílala audiozáznam s výzvou, s níž se plukovník obrací na své stoupence a nabádá je k dalšímu boji proti "krysám a žoldákům", se domnívá, že Kaddáfí je stále na libyjském území.
Jeho jednotky a kmeny, které jej podporují, stále kontrolují nejenom přístav Syrtu, ale také několik menších měst v libyjském vnitrozemí. Vedle Baní Valídu také Džufru a Sabhu ležící více než šest set kilometrů na jih od Tripolisu.
To, že by byla ochotna "bratra vůdce" přijmout, popírá na druhé straně vláda Burkiny Faso, západoafrické země sousedící s Nigerem.
Kaddáfí podle svých slov uskutečňuje pouze "taktické přesuny" a odchod ze země pro něj nepřichází v úvahu. Velký otazník nyní visí proto nad tím, zda se Libye, hemžící se zbraněmi, nepřemění v další Irák a Afghánistán, zmítané po dlouhá léta sebevražednými útoky stoupenců Saddáma Husajna a Tálibánu.