Bejrút - V lednu 2007 vyhrál na palestinských územích parlamentní volby islamistický Hamás, který pak i sestavil vládu. Následovalo odstřihnutí Palestinců od evropské a americké pomoci a mezinárodní ostrakizace jejich kabinetu. Vše vyvrcholilo v červnu 2007, kdy Hamás po krátké občanské válce převzal vládu nad Gazou a sekulární Fatah nad Západním břehem.
Může se něco podobného stát i v případě sousedního Libanonu? K vítězství v parlamentních volbách 7. června tu má totiž našlápnuto šíitský Hizballáh, který podobně jako palestinský sunnitský Hamás neuznává Izrael, USA ho vedou na seznamu teroristických organizací a je podporován Íránem a Sýrií.
Hizballáh: Nevměšujte se
Do Libanonu tak za poslední měsíc zamířily dvě vysoce postavené americké delegace. Nejdřív tu v dubnu byla ministryně zahraničí Hillary Clintonová, v pátek pak přijel i viceprezident Joe Biden. Ten se stal nejvýše postaveným americkým politikem, který zemi navštívil za posledních 26 let.
A takováto horečná diplomatická aktivita se Hizballáhu vůbec nelíbí.
„Zvýšené americké zájmy v Libanonu vyvolávají silné podezření ohledně skutečných důvodů, které za nimi stojí, zvláště proto, že jde o jasné a zevrubné zasahování do libanonských záležitostí," stojí v prohlášení Hizballáhu vydaném při příležitosti návštěvy druhého muže Bílého domu.
V současné době má Hizballáh ve 128členném parlamentu pouze 14 křesel, po krvavých pouličních bojích v minulém roce a vytvoření vlády národní jednoty mu však připadlo právo veta nad vládními záležitostmi.
Biden: Obraťe se k nepřátelům míru zády
Biden během své návštěvy jednal s křesťanským prezidentem Michelem Suleimanem a setká se mimo jiné také s prozápadním sunnitským premiérem Fuádem Siniorou a předsedou parlamentu Nabihem Berrim, který vede druhé nejdůležitější šíitské hnutí Amal.
Viceprezident po jednáních se Suleimanem prohlásil, že „nepřijel podpořit ani jednu ze stran". Řekl však také, že USA „zhodnotí druh našich asistenčních programů dle složení (budoucí) vlády a politiky, kterou bude zastávat".
„Vyzývám ty, kteří přemýšlejí o tom, že by podporovali nepřátele míru, aby nepromeškali tuto příležitost obrátit se k nim zády," prohlásil v poměrně jasné narážce na Hizballáh.
Vojenská pomoc Spojených států Libanonu od jeho války s Izraelem v létě 2006 přesáhla podle agentury Reuters 400 milionů dolarů. Jejím cílem je posílit libanonskou armádu a oslabit vojenskou moc Hizballáhu, jediné milice, která po konci občanské války v roce 1990 nesložila zbraně.
Mezinárodní ostrakizace? Ano i ne
I v případě vítězství Hizballáhu a jeho spojenců ve volbách však Libanonu mezinárodní ostrakizace nehrozí. Například Evropská unie pravděpodobně nebude mít problém s vládou vedenou šíitským hnutím spolupracovat.
Jednak jej nevede jako teroristickou organizaci (celý Hizballáh tak označuje jen Nizozemsko, jeho vojenské křídlo Velká Británie), jednak je Libanon na rozdíl od palestinských území suverénním státem, jednak mnozí politici EU vidí, že sankce vůči Hamásu neměly žádný význam.
V případě Spojených států to bude jinak. Zdejší ministerstvo zahraničí Hizballáh na seznamu teroristických organizací vede. To USA zřejmě právně znemožní s vládou, kde budou členové Hizballáhu, obchodovat nebo jí poskytovat jakoukoli pomoc.
