V Kosovu odsoudili pět lékařů za obchod s orgány

ČTK ČTK
29. 4. 2013 19:44
Dárci orgánů pocházeli z různých zemí, včetně Turecka a bývalých republik SSSR
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Priština - Za nezákonný obchod s lidskými orgány bylo v pondělí v Kosovu odsouzeno pět lékařů.

Odsouzení, vesměs Kosované, byli členy zločinecké sítě, která v nemocnici na předměstí metropole Prištiny organizovala ilegální transplantace.

Podle agentury Reuters šlo minimálně o 23 případů odoperování ledvin. Proces byl ostře sledován vzhledem k obviněním, že takto byly odebírány orgány lidem zajatým kosovskoalbánskými povstalci.

Soud složený z mezinárodních soudců vynesl nejtěžší trest osmi let vězení nad urologem Lutfim Dervishim. Na sedm let a tři měsíce bude zbaven svobody jeho syn Arban Dervishi, který byl rovněž lékařem. Tři roky stráví ve vězení anesteziolog Sokol Hajdini. Zbylí dva odsouzení dostali roční podmíněné tresty odnětí svobody.

Příjemci byli hlavně Izraelci

Dárci orgánů pocházeli podle tiskových agentur z nejrůznějších zemí, včetně Turecka a bývalých republik Sovětského svazu. Na prištinskou kliniku je členové sítě lákali sliby, že za darování orgánu dostanou 10 až 12 tisíc eur (přibližně 270 až 300 tisíc korun).

Příjemci, jimiž byli hlavně Izraelci, přitom zaplatili za získání orgánu 80 až 100 tisíc eur. Někteří z dárců nakonec nedostali vůbec žádné peníze.

Skandál propukl v roce 2008, když policie zastavila na prištinském letišti tureckého občana viditelně trpícího bolestmi. Ukázalo se, že mu byla odebrána ledvina.

Případ upoutal pozornost v souvislosti s obviněními, že Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), jež koncem 90. let vedla ozbrojený boj za odtržení od Srbska, odebírala a prodávala orgány zajatců, mezi nimiž byli Srbové.

Ve své knize "Lov. Já a váleční zločinci", která vyšla v roce 2008, se o těchto případech zmínila i bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová.

Podobná obvinění vznesl v roce 2010 švýcarský vyšetřovatel ve zprávě pro Radu Evropy Dick Marty. Z obchodování s orgány srbských vězňů a dalších lidí v Albánii obvinil několik vysokých představitelů UÇK, včetně současného premiéra Hashima Thaçiho.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy