Barcelona - Katalánské regionální volby, nejdůležitější od pádu diktatury generála Franka, vyhrála nacionalistická strana Konvergence a jednota (CiU) premiéra Artura Mase, usilující o odtržení od Španělska. Její zisk zůstal ale výrazně za očekáváním.
Španělské deníky proto výsledek voleb hodnotí pro Mase jako zásadní neúspěch. Ve zbytku země jsou totiž snahy o vyhlášení nezávislosti Katalánska, které by se po zisku samostatnosti stalo sedmou nejbohatší zemí EU, sledovány se zděšením. Region se sedmi a půl miliony obyvatel zajišťuje čtvrtinu hrubého domácího produktu osmačtyřicetimilionového Španělska.
Po ztrátě Katalánska by HDP Španělů na hlavu klesl na úroveň sousedního Portugalska - a také Řecka.
Možnost, že by se Barcelona dostala zpod kurately Madridu ale není o nic více reálnější, než tomu bylo před volbami. Odtržení regionu by totiž musela provázet změna španělské ústavy a hlavní politické strany na národní úrovni jsou stále proti takovému kroku.
Mas mu chce dodat legitimitu tím, že urychleně vyhlásí referendum o nezávislosti, které podle jeho názoru podpoří většina Katalánců.
Po sečtení 94,5 procenta hlasů získala CiU 50 mandátů ve 135členném katalánském parlamentu. To je o 12 křesel méně než přede dvěma lety.
Lídr nacionalistů si za cíl kladl získání absolutní většiny, kterou chtěl využít k rychlému vyhlášení referenda. Právě kvůli stoupajícím separatistickým tendencím vyhlásil předčasné volby dva roky před řádným termínem.
Strany loajální Madridu ztratily
Část voličů Masovi sebrala Republikánská levice Katalánska (ERC), která si oproti minulým volbám výrazně polepšila ziskem 21 mandátů místo současných deseti. Strana, která rovněž prosazuje suverenitu Katalánska, se tak stala fakticky nejúspěšnějším uskupením voleb.
Spolu s výsledkem menších separatistických stran, jako je Kandidátka lidové fronty (CUP) a zejména Iniciativa pro Katalánsko-Zelení-Sjednocená levice a alternativa (ICV-EUiA) získali příznivci katalánské samostatnosti 87 křesel v parlamentu. To je ale jen o jedno více než měli doposud.
Ztratili naopak katalánští socialisté, kterým voliči přisoudili 20 křesel, o osm méně, než mají nyní. Téměř na svém zůstali lidovci, kteří si ze současných 18 mandátů o jeden polepší. Obě tyto strany s vyhlášením katalánské nezávislosti nesouhlasí. Na devět křesel posílili Občané, další strana loajální vládě v Madridu.
Výsledky se výrazně liší od odhadů, které zveřejnila španělská média po uzavření volebních místností. Podle průzkumu, jehož se zúčastnilo 30 000 voličů, měla CiU získat až 57 křesel. Tak velká chyba odhadů je velmi neobvyklá. Předvolební průzkumy přisuzovaly Masově straně zisk více než 60 mandátů.
První komentáře: Separatisté utvoří koalici
Španělští političtí analytici se v prvních komentářích shodují na tom, že premiér Mas bude jako nejpravděpodobnějšího koaličního partnera vybírat ERC, s níž získá absolutní většinu a která může podpořit jeho snahu o nezávislost. Mezi oběma stranami jsou však zásadní rozdíly v pohledu na ekonomiku, což může hrát při vyjednávání o koalici důležitou roli. Šanci dostat se do katalánské vlády mají proto také lidovci, kteří jsou Masovi v ekonomické politice bližší.
"Doufám, že jsem poslední katalánský premiér, kterého chce španělský stát zničit, protože ten další na něm už nebude záviset," prohlásil Mas na jednom z předvolebních mítinků.
Španělská média v posledních dnech přinesla informace, podle kterých Mas a jeho předchůdce ve funkci premiéra i šéfa strany Jordi Pujol posílali na tajná konta ve Švýcarsku peníze získané korupčními aktivitami. Předseda katalánské vlády obvinění odmítal s tím, že se jedná o snahu centrálních úřadů zkompromitovat před volbami jeho osobu.
Minimem je fiskální nezávislost
Kataláncům se čím dál méně chce posílat své daně do Madridu. Žádají po centrální vládě fiskální nezávislost a mnozí z nich právě i samostatnost. Věří, že jednoho dne zavlaje katalánská vlajka také před Evropským parlamentem v Bruselu.
Nadšení Katalánců pro nezávislost ale rychle upadá, pokud by bylo spojeno s vystoupením z EU. V takovém případě jsou totiž pro vlastní stát jen dvě pětiny respondentů.
Na dosud největší demonstraci konané v den národního svátku Katalánska se minulý měsíc sešel v Barceloně milion obyvatel nejbohatšího regionu Španělska. Protestní akce, kterou podpořila i regionální vláda, se konala právě pod heslem "Katalánsko, nový stát v Evropě".
"Rajoy by měl pozorně poslouchat tomu, co říká katalánský lid," citoval tehdy deník El Mundo Mase. Po kabinetu lidovce Mariana Rajoye CiU požaduje, aby do pokladny regionální vlády poslal pět miliard eur a pomohl jí tak splatit dluhy. Ty se v regionu se 7,5 milionu obyvatel, který produkuje čtvrtinu hrubého domácího produktu sedmačtyřicetimilionové země, vyšplhaly na 42 miliard eur.
Spor o peníze
Vláda v Barceloně přitom poukazuje na to, že posílá do Madridu každoročně 16 miliard, a pomáhá tak financovat chudé španělské regiony, zejména Andalusii a Estremaduru.
Katalánsko proto od listopadu zavedlo v regionu zvláštní "hotelovou" daň, na základě které musejí návštěvníci z jiných částí Španělska zaplatit do pokladny Masovy vlády 2,50 eura za lůžko a noc.
V posledním referendu o nezávislosti se pro samostatnost regionu sice vyslovila většina těch, kdo hlasovali, účast však byla nižší, než aby mohl být výsledek plebiscitu závazný.
Již před šesti lety si Katalánci odhlasovali vyšší stupeň autonomie.
