Bilbao - Po nedávném vítězství separatistické Nové vlámské aliance v komunálních volbách v Antverpách a dvoumilionové manifestaci stoupenců katalánské nezávislosti v Barceloně ožívá myšlenka na vznik samostatného státu znovu také v Baskicku.
V tamních regionálních volbách zaznamenala v neděli nečekané zisky strana Euskal Herria Bildu blízká zakázané teroristické organizaci Baskicko a jeho svoboda (ETA). Ta se sice před rokem definitivně vzdala násilí jako prostředku k dosažení nezávislosti, odtržení od zbytku Španělska ale zůstává jejím hlavním politickým cílem.
Levicová EH Bildu získala v pětasedmdesátičlenném parlamentu jedenadvacet křesel, o šestnáct více nežli v posledních volbách. A vzhledem k tomu, že volby vyhrála umírněná Baskická nacionalistická strana (PNV), za kterou v parlamentu v Bilbau zasedne 27 poslanců, budou mít v nejbohatším regionu Španělska formace usilující o co největší autonomii na Madridu výraznou většinu.
Fiasko utrpěli naopak - podobně jako v dalších nedělních volbách konaných v Galicii - socialisté, kteří v Baskicku až doposud vládli společně s lidovci.
Ačkoliv si konzervativní PNV za svého koaličního partnera EH Bildu zřejmě nevybere, znamená výsledek voleb pro místní nacionalisty velký impuls.
"Je čas na to začít myslet jako národ, jako země," citoval deník El País předsedkyni strany Lauru Mintegiovou. "Je čas zarazit rozkazy z Madridu."
Fiskální autonomie jako předstupeň nezávislosti
Také díky teroristické kampani, kterou vedla a při které za více než čtyřicet let zahynulo na osm set osob, nezískala ETA širší podporu baskické veřejnosti a v průzkumech veřejného mínění se pro myšlenku nezávislosti nikdy nevyslovovala většina respondentů.
Teď může být všechno jinak. Podobně jako Katalánci a Vlámové jsou Baskové čím dál méně ochotni přispívat do státní pokladny, ze které jsou financovány chudší regiony. A touží, když ne po přímé nezávislosti, tak alespoň po posílené fiskální autonomii. Chtějí rozhodovat o tom, kolik daní od nich stát vybere a kam tyto daně budou směřovat.
Hrubý domácí produkt dvoumilionového Baskicka v přepočtu na obyvatele je o třetinu vyšší než ve zbytku Španělska a průměr Evropské unie přesahuje o čtyřicet procent.
PNV založila svou předvolební kampaň právě na požadavku posílené autonomie v oblasti sociálního zabezpečení a přesunu kompetencí ve sféře vězeňství a dopravy z centrální vlády v Madridu do Bilbaa.
Dalším z jejích volebních slibů byl projekt zákona o vyhlášení referenda k otázce nezávislosti, který chce předseda strany Iňigo Urkullu předložit v parlamentu do tří let. Samotný plebiscit o případném odtržení od Španělska by se měl konat již v roce 2015.
Vzpurné Katalánsko
Španělskému lidoveckému premiérovi Marianu Rojoyovi činí nemalé starosti také sílící nacionalistické tendence ve druhém nejbohatším regionu země, sedmimilionovém Katalánsku.
Pětadvacátého prosince se zde konají regionální volby a šéf místní vlády za stranu Konvergence a jednota (CiU) Arthur Mas, jehož uskupení z hlasování zcela nepochybně vyjde jako vítěz, hodlá následně vyhlásit referendum o nezávislosti.
Na zářijové manifestaci v Barceloně konané v den národního svátku demonstrovaly za právo na samostatnost dva miliony Katalánců.
Myšlenka katalánského státu má čím dál více příznivců a nyní ji podporuje jedenapadesát procent populace. V Baskicku to byla ještě před nedávnem přibližně čtvrtina obyvatelstva. Teď jejich počet zcela nepochybně vzroste.
