Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Írán hrozí: Pořádá "námořní válečné hry"
- Víno patří k Íránu jako pivo k Česku
- New Yorker: USA chystají jaderný úder
Poprvé za patnáct let se tak vláda v Teheránu rozhodla neposunout čas na letní. Informoval o tom deník The New York Times.
Podle mluvčího vlády Gholamhusajna Elhama je hlavním důvodem skutečnost, že změna času k předpokládaným energetickým úsporám zkrátka nevede.
Občané o změně nevěděli
Experti však varují, že prezidentovo rozhodnutí bude zemi stát více než tři miliardy dolarů.
Překvapivé bylo nejen rozhodnutí, ale také způsob, jakým o něm bylo obyvatelstvo informováno. Většina se o něm dozvěděla až poté, co nestihla svůj spoj, přišla pozdě do práce, nebo se marně snažila dopátrat správného času, který panoval v New Yorku nebo Londýně.
O jednu komplikaci navíc mají studenti a státní zaměstnanci. Na místo současných osmi hodin ráno musí do školy či práce dorazit již v sedm. Problémy tak logicky činní brzký začátek a konec školy.
"Vždy jsem odvedla syna do školy, šla do práce, a vyzvedla ho, když jsem opouštěla ordinaci," prohlásila zubní lékařka a matka devítiletého syna Nassim Aradalanová. "Teď je to chaos a já zkrátka nemůžu odcházet z práce dřív a vyzvednut ho."
Duchovní změnu času odmítají
Podle ekonoma a politologa Saída Lejlaze "chce Ahmadínežád jen udělat něco zvláštního a nezajímá ho, za jakou cenu". Pravdou však zůstává, že úspory z uplynulých let jsou opravdu zanedbatelné.
Ministr pro veřejné blaho Parvíz Kazemí rozhodnutí prezidenta obhajuje. "Vláda bere ohledy na dvacet milionů zemědělců, kteří žádali, aby čas nebyl posunut."
Před islámskou revolucí v roce 1979 změnila vláda čas jen několikrát. Podle šíitských duchovních šlo totiž o protiislámský krok, kterým se mění modlitební hodiny. K pravidelnému střídání letního a zimního času tak docházelo až od roku 1991 kvůli energetickým úsporám.
Muhamed Alí Abtahí, bývalý viceprezident a duchovní, považuje argument duchovních za zastaralý. "Hodiny v moderním pojetí za života proroka neexistovaly, takže celá debata je zbytečná a změna určitě není proti islámu."
Prezident chce zaujmout za každou cenu
Krok íránského prezidenta překvapil také politiky a politology. Podle nich je tento krok srovnatelný s jeho projevy na adresu Židů a Západu.
"Toto rozhodnutí má na rozdíl od předchozích přímý dopad na životy obyvatel," prohlásil bývalý člen parlamentu Ahmed Širzád. "Je jasné, že vláda se nezabývá dopady. Otázkou je, jestli prezident o svých výrocích dopředu vůbec přemýšlí, nebo je zkrátka jen řekne."
Poslanci považují rozhodnutí za zbrklé, ale nehodlají se proti prezidentovi postavit.