Strana GERB podle nich získala 26,15 procenta hlasů, napsala agentura BTA. Předběžné výsledky napovídají, že hlasování v sedmých parlamentních volbách za posledních tři a půl roku opět přineslo roztříštěný parlament. Poslanecká křesla zřejmě získá devět stran či volebních koalic.
Na druhém místě podle předběžných údajů skončila proreformní centristická strana Pokračujeme ve změně (PP) se ziskem 15,14 procenta hlasů. Následuje ultranacionalistická a proruská strana Obrození s 13,7 procenta hlasů.
Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, získalo 10,36 procenta hlasů. Socialisté (BSP) se umístili na pátém místě se 7,68 procenta. Šestá je s 7,02 procenta strana Svaz za práva a svobody, který rovněž zastupuje bulharské Turky a před volbami se odštěpila od DPS. Čtyřprocentní práh pro vstup do parlamentu překonaly ještě populistické strany Je takový národ (ITN) a Morálka, Jednota a Čest (MEČ) jakož i nacionalistické uskupení Velikost.
Borisov již v neděli poděkoval voličům za podporu a řekl, že jeho strana sestaví novou vládu. K tomu ale bude potřebovat podporu dalších stran. Podle Borisova bude GERB jednat se všemi politickými stranami, které vstoupí do parlamentu, kromě Obrození.
Od roku 2020 se vlády v Bulharsku rychle střídají. Protikorupční protesty z té doby vedly k rozpadu koalice v čele s GERB. Zemi nyní spravuje úřednická vláda vedená Dimitarem Glavčevem. Bulharsko podle pozorovatelů naléhavě potřebuje stabilní vládu, aby zlepšilo příliv peněz z unijních fondů. Politická patová situace zemi rovněž komplikuje plány vstoupit do eurozóny a naplno se připojit k schengenskému prostoru volného pohybu osob.
