V arménských volbách zvítězil premiér Pašinjan. I přes porážku ve válce v Karabachu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 21. 6. 2021 16:15
Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a podle ústřední volební komise bude moci sama vytvořit vládu.
Premiér Nikol Pašinjan ve volební místnosti.
Premiér Nikol Pašinjan ve volební místnosti. | Foto: Reuters

Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.

Hlavní Pašinjanův soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, získala 21,04 procenta hlasů. Kočarjan už ale výsledky voleb, které po sečtení hlasů ze všech 2008 hlasovacích míst zveřejnila v Jerevanu ústřední volební komise, neuznal a hodlá se obrátit na ústavní soud. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.

Ústřední volební komise ústy svého předsedy Tigrana Mukučjana oznámila, že Pašinjanova strana získala dostatek hlasů, aby mohla sama zformovat vládní kabinet. Podle Mukučjana to arménská ústava umožňuje straně, které ve volbách získá alespoň 54 procent, ovšem poslaneckých mandátů.

Hlasy na poslanecká křesla sice dosud přepočteny nebyly, podle šéfa komise se však Pašinjanova strana přes kýžený práh v počtu mandátů dostane.

U jedné z volebních místností v Araratském okrese zazněly výstřely, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na arménskou policii, podle níž se střílelo z plynové pistole během incidentu mezi představiteli dvou politických uskupení. Policie zbraň zabavila, uvedla agentura, která informovala rovněž o incidentu týkajícím se politika Armana Babadžanjana. Tento lídr jednoho z politických bloků ohlásil, že na jeho vůz někdo střílel. Policie případ vyšetřuje.

"Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy," uvedl Pašinjan v komentáři zveřejněném na Facebooku.

"Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit," uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby dnes večer přišli do centra Jerevanu. "Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi, a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády," dodal.

Arménská aliance exprezidenta Kočarjana podle tiskových agentur označila výsledky za sporné a nebudící důvěru. "Hlavním důvodem nedůvěry jsou stovky signálů z různých volebních místností, což svědčí o systematickém a dříve naplánovaném falšování výsledků voleb. Dokud všechny problematické otázky nebudou objasněny a pochyby vyvráceny, koalice neuzná výsledky voleb," zdůraznila v prohlášení.

Nedělní hlasování mělo ukončit politickou krizi, která v zemi propukla po prohrané loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

Průzkumy veřejného mínění před volbami naznačovaly, že strana současného premiéra Nikola Pašinjana i uskupení bývalého prezidenta Roberta Kočarjana mají prakticky vyrovnané šance.

Pašinjan se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňské porážce v konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.

Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok, jenž zabránil tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast a zemřelo více lidí. V Arménii však vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volala po premiérově demisi. V březnu šéf arménské vlády oznámil předčasné volby.

Video: Arméni zapalují vesnice, které po válce musejí opustit

Ruští mírotvůrci dorazili do oblasti Kelbadžar. Arméni pláčou, zapalují své domy a odcházejí. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 2 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy