Argentinský "anděl smrti" dostal doživotí. Soud odsoudil 54 lidí za zločiny z dob diktatury

ČTK ČTK
30. 11. 2017 12:00
Skoro tři desítky doživotních trestů a další dvě desítky dlouholetých trestů vězení vynesl ve středu argentinský soud nad bývalými představiteli diktátorského režimu z let 1976 až 1983.
Rozsudky přivítali příbuzní obětí, kteří se shromáždili před soudní budovou.
Rozsudky přivítali příbuzní obětí, kteří se shromáždili před soudní budovou. | Foto: Reuters

Buenos Aires - Za únosy, mučení a zabíjení udělil argentinský soud skoro 30 doživotních trestů a další dvě desítky dlouholetých trestů vězení bývalým představitelům diktátorského režimu v Argentině z přelomu 70. a 80. let.

Alfredo Astiz, přezdívaný "anděl smrti".
Alfredo Astiz, přezdívaný "anděl smrti". | Foto: Reuters

Doživotí dostal i bývalý kapitán vojenského námořnictva Alfred Astiz, přezdívaný "anděl smrti". Je jedním ze symbolů hrůz vlády vojenské junty v letech 1976 až 1983. Jako agent junty pronikal do skupinek odpůrců režimu, aby identifikoval osoby, které měly být uneseny a zavražděny.

Proces je považován za jeden z největších od pádu diktatury v této jihoamerické zemi v roce 1983, informoval server BBC.

Začal už v roce 2012. Na lavici obžalovaných usedlo 54 lidí, armádních důstojníků či vojáků. Vyšetřování se týkalo zločinů, které se děly ve vojenské škole ESMA v Buenos Aires. Tehdejší režim ji využíval jako tajné vězení, kde mučil své politické odpůrce.

Vězením ESMA prošlo na 5000 lidí, z nichž mnozí se stali obětí takzvaných letů smrti. Vojáci při nich shazovali nepohodlné lidi za živa do moře. Podle ochránců lidských práv si takzvaná špinavá válka, jak se vojenský režim v Argentině nazývá, vyžádala na 30 000 mrtvých a zmizelých.

"Nikdy nebudu žádat o odpuštění"

Ve středečním verdiktu, který se četl téměř čtyři hodiny, bylo na doživotí odsouzeno 29 bývalých vojáků a armádních důstojníků, 19 dalších dostalo tresty od osmi do 25 let a šest lidí bylo zproštěno obžaloby.

"Organizace na ochranu lidských práv jsou skupiny, kterým jde o pomstu a perzekuci," řekl mimo jiné před soudem Astiz. "Nikdy nebudu žádat o odpuštění," dodal.

Rozsudky přivítali příbuzní obětí, kteří se shromáždili před soudní budovou. Nynější proces se týkal 789 obětí argentinské diktatury. Mezi stovkami lidí před budovou soudu byly také aktivistky z hnutí Babiček z Květnového náměstí. Ty pátrají po dětech matek, které porodily za diktatury ve vězení. Děti jim byly odebrány a dány k adopci. Odhaduje se, že bylo takto odebráno asi 500 dětí, z toho 125 se jich tomuto hnutí podařilo najít.

Zločiny diktátorského režimu se staly v Argentině předmětem už několika soudů. Například loni skončil tříletý proces, v němž soud poslal více než desítku armádních důstojníků do vězení na osm až 25 let. Případ se týkal takzvaného plánu Cóndor, který podepsali v roce 1975 v Santiagu de Chile šéfové tajných služeb Chile, Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye.

V rámci operace Cóndor, o níž se širší veřejnost dozvěděla počátkem 90. let, likvidovaly diktátorské režimy těchto zemí své politické odpůrce. O život tak přišlo na 50 000 lidí. V souvislosti s operací Cóndor byl obviněn i někdejší chilský diktátor Augusto Pinochet, jehož stíhání ale chilský soud zastavil ze zdravotních důvodů. V roce 2006 Pinochet zemřel.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy