Uvolníme ropu z rezerv, když to bude potřeba, reaguje Trump na útok na saúdskou těžbu

ČTK Reuters ČTK, Reuters
Aktualizováno 16. 9. 2019 10:38
Americký prezident Donald Trump schválil uvolnění ropy ze strategických rezerv, jestliže to bude potřeba. Reagoval tak na sobotní útoky na dvě ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie, které vedly ke snížení produkce ropy o 5,7 milionu barelů denně, uvedla agentura Reuters. Pokles odpovídá asi polovině denní těžby země a více než pěti procentům globálních dodávek ropy.
Donald Trump
Donald Trump | Foto: Reuters

"V souvislosti s útokem v Saúdské Arábii, který může mít dopad na ceny ropy, jsem schválil uvolnění ropy ze strategických rezerv, jestliže to bude potřeba, v dostatečném množství, aby zůstaly trhy dobře zásobeny," napsal Trump na Twitteru s tím, že existují určité důvody, proč si USA myslí, že znají viníka. 

Americký prezident dodal, že Spojené státy mají "nabito a odjištěno". Deník The Guardian v reakci na to upozornil, že je to poprvé od incidentu, kdy Trump naznačil možnou vojenskou odpověď na útok.

Spojené státy jsou podle Trumpa připraveny na útok reagovat, nicméně vyčkají, s čím přijde Saúdská Arábie, dodal. Rusko, které také patří mezi největší světové producenty ropy, zatím s reakcí vyčkává. Tamní ministr energetiky Alexander Novak bude o situaci v pondělí hovořit se svým saúdským protějškem. 

Trump své vyjádření zveřejnil po jednání Národní bezpečnostní rady (NSC), kterého se v Bílém domě zúčastnil i viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo a ministr obrany Mark Esper. 

Ceny ropy sou v reakci na sobotní útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii nejvyšší za poslední čtyři měsíce. Severomořská ropa Brent vystoupala o 19 procent na 71,95 dolarů (asi 1680 korun) za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 15 procent na 63,34 dolarů (1479 korun) za barel. Podle serveru BBC ceny po Trumpově oznámení opět mírně poklesly.  

Ropná zařízení Abkajk a Churajs v sobotu ráno zachvátil požár poté, co je zasáhly střely z bezpilotních letounů. K odpovědnosti za útoky se přihlásila jemenská povstalecká skupina Húsíů.

Pokud jde o reakci na útok, Spojené státy zvažují všechny možnosti, včetně vojenské odpovědi, zatím ale žádné rozhodnutí nepadlo, uvedla agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. 

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo z útoků obvinil Írán a na twitteru uvedl, že nejsou žádné důkazy o tom, že by údery přišly z Jemenu. Teherán se proti tomu ohradil s tím, že taková obvinění jsou "nepřijatelná" a "neopodstatněná". 

V souvislosti s Íránem se americký prezident na twitteru vyjádřil i k možné schůzce s íránskými představiteli. "Fake news říkají, že jsem ochotný setkat se se zástupci Íránu. Bez podmínek. To není pravda," napsal Donald Trump. O tom, že je Trump připraven jednat s íránským prezidentem bez stanovení konkrétních podmínek nicméně před pár dny hovořil i americký ministr financí Steven Mnuchin.

Mluvčí íránské diplomacie v pondělí oznámil, že prezident Hasan Rúhání nemá v plánu se setkat s Trumpem na okraj Valného shromáždění OSN, které se tento měsíc uskuteční v New Yorku.

Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy a útoky zasáhly jedny z nejdůležitějších míst jejího ropného průmyslu. Výpadek chce království vykrýt čerpáním z ropných zásob společnosti Saudi Aramco. Kromě těžby ropy útoky podle ministra energetiky Abdalazíze bin Salmána omezily také těžbu plynu.

Jeho produkce se snížila asi o dvě miliardy krychlových stop denně (56,6 milionu krychlových metrů). List The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného úředníka ze Saúdské Arábie uvedl, že země hodlá dnes obnovit třetinu ze ztracené produkce. Návrat do normálu by ale mohl trvat až několik týdnů.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy