USA volí, Bush se ptá:Je Bůh republikán?

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
7. 11. 2006 0:00
Washington - Spojené státy dnes čeká dlouhá noc. Ve volbách rozhodnou, zda s dvouletým předstihem skončí Bushova éra. Uvnitř: GRAFIKA

"Pokud dnes demokraté nezvítězí, budeme najisto vědět, že Bůh je republikán. Protože zázraky se dějí."

Dvě věty, které řekl v soukromém rozhovoru washingtonskému zpravodaji BBC Mattu Freiovi nejmenovaný činitel Bílého domu, jsou důkazem, jak blízko se demokraté ocitli nečekanému triumfu. A to přes to, že ještě před dvěma lety by na jejich vítězství jen těžko kdo sázel.

Pro republikány musí být čtení průzkumů před dnešními kongresovými volbami výzvou k polknutí antidepresiv.

Čtyři hřebíky do republikánské rakve

S tím, že Spojené státy míří v současnosti správným směrem, souhlasí jen každý čtvrtý Američan. Demokraté si proto za jeden z hlavních slibů zvolili změnu.

To, že válka v Iráku byl omyl, si dnes myslí šedesát procent Američanů. Demokraté z ní proto učinili nejčastější terč svých útoků.

S tím, jak si v úřadě prezidenta počíná George Bush, souhlasí 35 procent Američanů. Demokraté proto z voleb udělali referendum o něm.

Výsledek? To, aby se nový Kongres ocitl v moci demokratů, si přeje o dvacet procent Američanů více než těch, kteří by rádi i dál viděli v čele obou komor republikány.

Boj se vede jen o každé desáté křeslo

Demokratický kandidát na senátora za Tennessee Harold Ford Jr (vlevo) je jedním z největších překvapení letošních voleb. Má šanci na úspěch ve státě, který poslední dobou volil spolehlivě republikány.
Demokratický kandidát na senátora za Tennessee Harold Ford Jr (vlevo) je jedním z největších překvapení letošních voleb. Má šanci na úspěch ve státě, který poslední dobou volil spolehlivě republikány. | Foto: Reuters

Proč je i přesto výsledek dnešních voleb na vážkách?

Jakkoli se volí v úplně každém koutě Spojených států, opravdový boj se vede jen na zlomku území. Přibližně v devadesáti procentech obvodů je dopředu jasné, zda uspěje demokrat, nebo republikán. Jde o důsledek většinového volebního systému a také umného "rozkreslení" volebních obvodů.

Navzdory drtivému náskoku demokratů v průzkumech veřejného mínění je hlavní otázkou dne, zda se jim podaří ve Sněmovně reprezentantů, (má 435 členů), získat většinu zhruba deseti či dvaceti křesel. A zda ve stočlenném Senátu získají nad republikány aspoň jedno křeslo navíc.

K ovládnutí sněmovny přitom demokraté potřebují oproti současnému stavu získat navíc patnáct míst, v Senátu šest.

Infobox
Autor fotografie: Martina Běhounková

V prvním případě jsou hodně blízko. Sami republikáni přiznávají, že deset křesel už je pro ně ztraceno. Ve zbývajících zhruba pětadvaceti obvodech, kde jsou síly vyrovnané, tak pro zachování většiny nesmější klopýtnout ve víc než čtyřech.

Ani v případě Senátu to pro republikány nevypadá dobře. Jeho převzetí demokraty je však daleko komplikovanější. Z šesti obvodů, kde protikandidáti běží "mrtvý závod", si mohou demokraté dovolit selhat jen v jednom případě.

Budou zbraně republikánů smrtící?

Přestože demokraté cítí větší šanci na absolutní triumf, než si ještě před dvěma měsíci troufali doufat, jsou při odhadování výsledku opatrní.

Republikáni totiž ve finiši disponují zbraněmi, které se stále ještě mohou ukázat jako smrtící.

Pro poslední dny kampaně měli k dispozici více peněz, jejich stranická organizace je propracovanější a i demokraté připouštějí, že jsou schopni k volbám dostat větší počet svých příznivců.

Vzhledem k tomu, že kongresových voleb, které zároveň nedoprovází volba prezidenta, se běžně účastní pouze mezi třiceti až čtyřiceti procenty Američanů, je to klíčová výhoda.

Desetidenní spanilá jízda Bushe po státech, kde jsou síly vyrovnané, neměla jiný cíl, než "pobláznit" stoupence Republikánské strany a dostat je k volbám.

"Jestli demokraté v celonárodním měřítku získají 53 procent hlasů, a přesto nezískají v Kongresu většinu - což je možný výsledek - pak půjde o důkaz, že republikánům se podařilo získat takovou organizační výhodu, které se demokraté nejsou schopni vyrovnat," uvedl pro deník New York Times politolog Gary Jacobson z Kalifornské univerzity.

Foto: Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy