Washington/Kábul - Afghánistán naplní své předchozí sliby a propustí desítky lidí, které zadržuje v neblaze proslulé věznici Bagrám, známé též jako "afghánské Guantánamo".
Už tak pošramocené vztahy se Spojenými státy dostanou další povážlivou trhlinu.
Mluvčí prezidenta Hamída Karzáího vysvětlil, že důkazy existují jen proti části z 88 vězňů, jimž Kábul hodlal dát svobodu.
Za mřížemi zůstane jen 16 lidí, jež Washington je označoval za "vážnou bezpečnostní hrozbu". V Bagrámu je takových lidí zadržováno na 3000, převážně jde o členy Tálibánu a dalších teroristických skupin.
Hrozba, nebo ne?
Jako rozbuška proto působilo už oznámení ze začátku roku, že se udělení milosti chystá.
Dohoda, která není
USA a Afghánistán se přou i kvůli klíčové bezpečnostní dohodě, která by v zemi umožnila prodloužit pobyt amerických vojáků. Ačkoliv ji v listopadu schválila takzvaná Velká rada (Lója džirga), prezident Hamíd Karzáí ji nakonec nepodepsal.
Chce to přenechat svému nástupci, jenž by měl vzejít z dubnových voleb.
"Afghánská komise překročila svůj mandát a nařídila propuštění řady nebezpečných jedinců, kteří jsou legitimní hrozbou a u nichž existují důvody pro zadržování či další vyšetřování," reagoval tehdy plukovník Dave Lapan, mluvčí amerických sil v zemi pod Hindúkušem.
A tvrdil, že 40 procent vězňů je přímo zodpovědných za zranění či smrt 57 Afghánců. Další třetina se pak měla podílet na útocích, při nich zahynulo 60 příslušníků mezinárodní mise ISAF.
Šéf komise, která obvinění přezkoumávala, ale něco takového odmítl. "V mnoha případech byli zadržovaní chybně spojeni s událostmi, na nichž se nepodíleli," vysvětlil Abdul Šakúr Dardas. A prezidentská kancelář to nyní potvrdila.
Problém od počátku
Bagrám je jablkem svárů mezi oběma zeměmi již řadu let, a to kvůli údajně nelidskému zacházení se zadržovanými či jejich mučení. Výjimečné podle výpovědí bývalých vězňů nebyly kruté "výslechové" metody, jako jsou waterboarding, dlouhodobá izolace či odpírání spánku.
K incidentům, které pobouřily afghánskou veřejnost, zde docházelo od samotného počátku americké správy v roce 2002. Dozorci zde například utýrali dva vězně, ale usvědčení viníci nakonec strávili za mřížemi jen pár měsíců. Navíc po čtyřletém vyšetřování.
Předloni pro změnu vyšlo najevo, že vojáci v Bagrámu (kde je kromě vězení i letecká základna) pálili korán, což vedlo k nepokojům po celé zemi a smrti tří desítek lidí.
Podle informací médií sem ke všemu byli z tajných věznic CIA převáženi islámští teroristé z celého světa. V přestavěném areálu na opravu letounů, který během invaze používali Sověti, se tak ocitli radikálové z Afriky či jihovýchodní Asie.
Američané by měli komplex Afgháncům předat během letošního roku. Nad několika desítkami vězňů si ale chtějí ponechat dohled.
