Rijád - Jaderný program Íránu dělá americké vládě těžkou hlavu. Saúdské Arábii s nukleárním výzkumem naopak pomůže.
Prezident USA George Bush dnes přijel na dvoudenní návštěvu země, která je již desítky let považována za jednoho z klíčových amerických spojenců v arabském světě.
A jedním z bodů jeho programu je právě podpis memoranda o saúdskoarabském jaderném programu.
"Dohoda umožní Saúdské Arábii přístup k bezpečné jaderné energii," uvedl v prohlášení Bílý dům.
- Dále čtěte: Bush v Izraeli: Írán nesmí získat jaderné zbraně
Dohled USA má zajistit, že program bude použitelný výhradně pro mírové účely a nikoliv pro sestrojení atomové bomby. Právě z tohoto úmyslu Washington podezírá Írán, ačkoliv zatím chybějí přesvědčivé důkazy.
Saúdskoarabský král Abdalláh pohostí Bushe na farmě, kde chová koně, které jsou jeho nejoblíbenější zábavou.
Patrně méně zábavná ale bude diskuse mezi oběma státníky o cenách ropy. Americký prezident má podle Bílého domu arabského monarchu znovu žádat, aby členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zvýšily těžbu suroviny, a tím snížily její ceny.
Naposledy Bush Abdalláha k tomuto kroku vyzýval v lednu. Neúspěšně. Cena ropy tehdy byla pod stem dolarů za barel. Dnes už je na 126 dolarech za barel.
Saúdská Arábie je zemí s nejvyšší denní těžbou i největšími ověřenými zásobami ropy na světě.
Jednaosmdesátiletý Abdalláh na oplátku chce, aby americký Kongres schválil zásilku zbraní a vojenské techniky v hodnotě 1,4 miliardy dolarů pro Saúdskou Arábii. Kontrakt narazil na odpor mezi zákonodárci z Demokratické strany.
V Rijálu se však bude i slavit. Bush totiž přijel u příležitosti 75.výročí navázání kontaktů mezi oběma zeměmi.
29. května 1933 se odehrály prostřednictvím dvou geologů společnosti Standard of California, kteří získali od prvního krále Saúdské Arábie Abdala Azíze ibn Saúda svolení k průzkumu zdrojů ropy.
Černé zlato Američané nalezli v roce 1938, ale v nevelké míře se začalo těžit a vyvážet až po druhé světové válce. Ropný boom pak postupně změnil mimořádně zaostalou a chudou zemi k nepoznání.
Americko-saúdské partnerství pokračovalo i v dalších letech. Američané například založili saúdskou televizi či aerolinie a vyzbrojili tamní armádu.
V době studené války byl Rijád cenným spojencem Washingtonu a nesl hlavní tíhu financování mudžáhidů, kteří bojovali v osmdesátých letech v Afghánistánu proti sovětské okupaci.
Když v roce 1990 Irák Saddáma Husajna napadl Kuvajt, saúdskoarabský král Fahd souhlasil s rozmístěním amerických jednotek ve své zemi a s jejich útokem proti irácké armádě.
Šok přineslo 11. září 2001. Patnáct z devatenácti sebevražedných atentátníků a únosců letadel byli Saúdové.
Pověst Saúdské Arábie v USA se drasticky zhoršila, přesto ale americko-saúdské spojenectví vydrželo a dál trvá. Saúdskou královskou rodinu Bush před kritiky obhajoval. Krále Abdalláha nazval "čestným mužem".
