USA nesvrhnou íránský režim, odpovídal novinář online

Zahraničí Zahraničí
7. 12. 2010 16:05
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák, autor knihy Ropa a krev, odpovídal online od 14:30
Přebal knihy Martina Nováka.
Přebal knihy Martina Nováka. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Irák se připravuje na přelomový rok: Všichni američtí vojáci by měli opustit zemi. Uplyne osm let od invaze, která v roce 2003 svrhla režim Saddáma Husajna.

O jeho nástupci je těžké hovořit. Iráčané sice v březnu šli volit, nová vláda však stále ještě nebyla kvůli sporům jmenována. Násilí a sebevražedných atentátů ubylo, podle amerických diplomatických depeší se ovšem velkým konkurentem USA o vliv v Iráku stal Írán.

Zajímá vás, jak bude Irák existovat bez přítomnosti amerických vojáků? Rozpadne se, naopak v zemi konečně zavládne klid? A jak to bude s vývozem ropy, jejíž zásoby má Irák jedny z největších na světě?

V online rozhovoru, který začal v redakci ve 14:30, odpovídal analytik Aktuálně.cz Martin Novák. Reportér, který Irák navštívil ještě v éře Saddáma Husajna a pak znovu, když už zemi řídila americká správa. V listopadu vydal knihu Ropa a krev: Americko-irácké války 1990-2003 - ukázky naleznete na redakčním blogu zde.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:37Autor: tojefuk

Otázka: Střetnou se USA a Írán o Irák?

Martin Novák: Dobrý den, vojensky pravděpodobně ne, co se týká Iráku. Ale v diplomatické rovině a snahou ovlivňovat iráckou politiku se nepochybně střetávají už teď. Podobně jako se íránské a americké zájmy střetávají už dlouho na celém Blízkém východě. Írán chce být minimálně regionální velmocí, což se Američanům vůbec nelíbí. A ani mnohým Arabům, viz nedávné zveřejněných tajných depeší, podle nichž saúdský král a politici z Egypta nebo Spojených arabských emirátů tlačí Washington k bombardování Íránu.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:40Autor: Mauglí

Otázka: Nechápu, jak se najednou mohou íránci a iráčané bratříčkovat, když se ještěn nedávno zabíjeli, kdekoliv na sebe narazili?

Martin Novák: Je to přece jenom už dost let a také se mnoho změnilo. Válku začal Saddám Husajn, který už není u moci. Naopak jsou tam lidé, kteří mají k Íránu mnohem blíže. V Íránu i Iráku koneckonců tvoří většinu obyvatel šíitští muslimové. Ta válka ovšem ani jedné straně není úplně zapomenuta, protože snad každá rodina v Iráku i Íránu o někoho přišla. Ale je to už spíš o smutku než o nenávisti.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:43Autor: Otazka

Otázka: Dobrý den, bylo pžředložení zfalšovaných satelitních snímků neexistujícíh iráckých laboratoří ministrem zahraničí USA v Radě bezpečnosti OSN válečným zločinem?
Pokud ne, vysvětlete mi rozdíl mezi hlediskem norimberského tribunálu a hlediskem, jímž je posuzována invaze do Iráku.
Děkuji

Martin Novák: Myslím si, že válečným zločinem nebylo, ale bylo omylem. Tyto laboratoře tam zkrátka nebyly, respektive nesloužily k těm účelům, o kterých hovořil Powell.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:44Autor: Čtenářka

Otázka: Vaši knihu jsem si pořídila, teď jsem zhruba někde za souhrnem írácko-íránské války. Co m vrthá hlavou: Opravdu si Saddámovi zeťové - Kamíl a Husaín - mysleli, že je po návratu z jordánské emigrace Saddám nezabije? Jak se mohli vrátit? Vždyť ho znali, dlouho mu koukali pod prsty... Díky za odpověď

Martin Novák: Zřejmě uvěřili jeho slibům, že se jim nic nestane a spoléhali na to, že jsou manželé jeho dcer a otcové jeho vnuků. Saddám sám údajně do telefonu tvrdil, že otcům svých vnuků přece neublíží...Ale těžko soudit, žádné hodnověrné svědectví o tom, co je přivedlo k návratu a co si mysleli, neexistuje.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:48Autor: Karel

Otázka: Dobrý den,
jak velký vliv mají - dle Vašeho názoru - zejména židovské lobby (a tedy i zájmy) na situaci v regionu? A jak velký mají vliv na zahraniční politiku USA? Nestojí například budova OSN na pozemku Rockefellerů?

Martin Novák: Myslím si, že vliv proizraelských organizací a zájmových skupin - jak vy říkáte "židovské lobby" - ve skutečnosti není moc velký. Podpora Izraele v Americe pochází spíše z toho, že mnoho Američanů se s Izraelci identifikuje. Izraelci podobně jako Američané vytvářeli nový stát osídlením (respektive znovuosdílením) a v USA také lidé více než v Evropě slyší na to, že Izrael je ostrovem západní civilizace a svobody na Blízkém východě. Samotná činnost této "lobby" je spíše důsledkem než příčinou těchto mezi Američany rozšířených názorů na Izrael a Blízký východ.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:51Autor: Josef Velenovský

Otázka: Dobrý den, je vůbec reálné, aby v Iráku byl úplný klid a pořádek? Josef Velenovský

Martin Novák: Pokud bude stabilní vláda a konsolidovaná armáda i policie, tak to možné samozřejmě je. Násilí oproti letům 2006 nebo 2007 přece jen pokleslo. Stejně taka le není vyloučeno, že pokud mezi iráckými náboženskými či národnsotními skupinami vzniknou vážné spory a někdy sáhne po zbraních, bude zle.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:55Autor: Karel Humhal

Otázka: Říká se, že Saddámův syn Udáj to neměl v hlavě v pořádku. Na kolik jsou pro to důkazy a nakolik je to novodobá "legenda"?

Martin Novák: Udaj byl rozmazlený synek, který měl všechno a nikdo mu nesměl odporovat. V roce 1996 byl při atentátu vážně postřelen, chodil s obtížemi a od té doby se údajně stupňovalo jeho agresivní chování, které v kombinaci s nadměrným pitím alkoholu vytvořilo jeho pověst. Upřímně: žít v BAgdádu v osmdesátých a devadesátých letech, radši bych se mu vyhnul.

Odpovězeno: 07. 12. | 14:58Autor: Ondřej

Otázka: Dobrý den,
nakolik je reálné (popř. kdy) napadení Íránu Spojenými státy na jejich území (naopak asi těžko)?
Díky, hezký den.

Martin Novák: Reálné to je. Pokud asi Spojené státy získají dojem, že írán už je na prahu sestrojení atomové bomby a že tím bude chtít získat větší vliv ve světě, dovedu si představit, že k útoku může dojít. Obzvláště bude-li americkým prezident republikán a ne demokrat. Ale byl by to asi úder omezený jen na jaderná zařízení a některá citlivá místa režimu, ne invaze jako byla ta do Iráku v roce 2003.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:12Autor: hv

Otázka: neodpovedel jste na otazku ohledne zidovske loby, to mate taky strach? otazka byla polozena slusne a nikoho nehanila ani nepopirala.

Martin Novák: Nemám strach, odpověděl jsem.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:18Autor: Rejpal

Otázka: Dobrý den, zajímalo by mne, jakou roli v budoucím uspořádání Iráku a celé oblasti přisuzujete Rusku? Myslíte si, že v případě otevřeného napadení Íránu by Rusko podniklo nějakou protiakci? Proč si myslíte, že z "dělení Irácké ropy" vyšli Rusové v podstatě téměř vítězně?

Martin Novák: Dobrý den, podle mne by Rusko podniklo spíše nějakou diplomatickou protiakci. Vojenskou těžko. A nejsem si jist, zda Rusko vyšlo z dělení irácké ropy vítezně, jak říkáte. Ano, jeho firmy dostaly kontrakty na těžbu, ale to samé platí i o těžařích z jiných zemí. Pokud někdo získal možná více, než čekal, tak jsou to spíše čínské společnosti.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:33Autor: Pepino

Otázka: Dobrý den, povězte mi Váš názor, já si myslím, že by se měla íránská jaderná zařízení rozbombardovat, co si myslíte Vy? Děkuji

Martin Novák: V tuto chvíli si to nemyslím. Děkuji všem za otázky a přeji hezký zbytek dne.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:36Autor: Jirka

Otázka: Dobrý den, jaké jste měl pocity z návštěvy Iráku v éře CPA (Coalition Provisional Authority). Zajímaly by mě vaše názory na neúspěch poválečné obnovy Iráku v letech 2003/04. Jaký byl ten hlavní důvod, že to šlo "od desíti k pěti". Děkuji

Martin Novák: Vlastně jsem na to odpověděl už v předchozí otázce. Američané podcenili plány na poválečnou obnovu, měli nepřesné informace, nechali se vodit za noc zprávami iráckých emigrantů, kteří sledovali jen své vlastní cíle. NEchali se unést tím, že režim padl za tři týdny a že i dál půjde všechno hladce. I sám Bush dnes přiznává, že špatně a pomalu reagoval na vývoj v Iráku po roce 2003.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:37Autor: Vojtěch Badej

Otázka: Dobrý den.
Chci se zeptat jestli existuje v Iráku nějáká demokratická opozice? A ještě by mě zajímalo jaké sou vztahy těchto dvou národů po všech tamních konfliktech? děkuji

Martin Novák: Ono je to trochu komplikované. Irák má za sebou volby, kde získaly velký vliv tři bloky. A teď se nemohou dohodnout, která s jakou budou vládnout. Blok Irakíja bývalého premiéra Alávího získal nevjíce hlasů, ale zřejmě skončí v opozici podobným způsobem, jako v Praze TOP09. Je to ovšem seskupení, které nejvíce kritizuje Írán, takže z jeho odchodu do opozice asi ve Washingtonu nadšeni nejsou. Kurdové ve své autonomní oblasti na severu mají vlastní strany...

Odpovězeno: 07. 12. | 15:37Autor: Rejpal

Otázka: Ještě bych se rád zeptal na roli Izraele v Irácko-Íránských vztazích. Myslíte si, že USA budou Izrael nadále podporovoat, nebo naopak budou v budoucnu spíše tlumit izraelské militantní snahy? Myslíte si, že je nějká nadějej na nějaké nové uspořádáí Palestiny v souvislosti s rolí USA v Iráku?

Martin Novák: Dobrý den, myslím si, že USA budou Izrael nadále podporovat. A naději na řešení izraelsko-palestinského konfliktu válka v Iráku nezvýšila.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:37Autor: elf

Otázka: V té otázce vycházíte z "tajných depeší"wikileaks pane Nováku?

Martin Novák: Tajných? Už dávno tajné nejsou. :-))

Odpovězeno: 07. 12. | 15:37Autor: Myšička

Otázka: Žijí ještě nějací Saddámovi příbuzní? A kde?

Martin Novák: Dvě Saddámovy dcery žijí v Jordánsku pod ochranou jordánského krále Abdalláha. Ten tak učinil z humanitárnáích důvodů, ačkoliv mnoho Iráčanů žádalo, aby se dcery vrátily a také byly postaveny před soud. Nejasný je osud Saddámovy nejmladší dcery Haly, zřejmě ale také žije v Jordánsku. Jeho manželka Sadžída patrně také,ale to není oficiálně potvrzeno.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:38Autor: já

Otázka: Kdo má podle Vás, v dnešním multipolárním světě, větší právo na vliv v Iráku? Američané nebo Íránci? Neměli by se Američané stáhnout zpět do severní Amerika a neplést se do cizích zájmů daleko od jejich území?

Martin Novák: Vliv v Iráku by měli mít hlavně Iráčané. Ti na to mají nezpochybnitelné právo.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:38Autor: uf

Otázka: Umite si predstavit situaci, kdy jsou USA a Iran hlavnimi spojenci v oblasti? Vidite pro takovy vyvoj predpoklady? Kdy by k necemu podobnemu mohlo dojit?

Martin Novák: USA a Írán mohou mít v některých případech společné zájmy, ale v současné době, kdy u moci v Teheránu jsou lidé, jejichž světonázor do velké míry utváří dlouholetá nesmiřitelná rivalita s Amerikou, je nějaké programové a pevné spojenectví nepravděpodobné. Muselo by tam dojít na mocenských pozicích k velkým změnám a přesunům.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:38Autor: Major Hulihenová

Otázka: Nakolik je dnes Írán schopen - při všech tě embarzích - ovlivňovat situaci v regionu?

Martin Novák: Írán má jedny z největších zásob ropy a zemního plynu na světě a je to stát s velkou rozlohou, více než 70 miliony obyvateli, ležící na strategickém místě u Perského zálivu a mezi Irákem a Afghánistánem. Takže schopen je toho v každém případě, i když hospodářské sankce určitě na Írán negativní vliv mají. Co se týká životní úrovně většiny obyvatel, tak v tom Írán rozhodně žádnou velmocí není.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:39Autor: R

Otázka: Obama nejspíš dělá blbost, že ty vojáky stahuje, že

Martin Novák: Američané jsou už Irákem trochu unaveni a většina chce tuhle kapitolu uzavřít. Takže mu to asi moc vyčítat nebudou. Ale pokud by pak vypukla v Iráku občanská válka nebo se začal do iráckých věcí příliš vměšovat Írán, samozřejmě mu to jeho kritici připíšou na účet.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:39Autor: Prašivka

Otázka: Jak moc je teď v Iráku bezpečno pro turisty?

Martin Novák: Některé zahraniční turistické kanceláře už pořádají do Iráku zájezdy za památkami, ale přesné informace vám říci nemohu, neboť jsem tam v poslední době nebyl. V Bagdádu je to ale rozhodně lepší než v letech 2003 až 2007, na jihu v Basře zřejmě také.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:40Autor: ao

Otázka: Dobrý den.
Pane Nováku, opravdu se cítite být dostatečně kompetentní na zodpovězení takových otázek, které většinou řeší vládní aparát zemí jako jsou USA, Rusko, Čína atd... ???

Martin Novák: A vládní aparáty zemí jako jsou USA, Rusko a Čína vám připadají dostatečně kompetentní?

Odpovězeno: 07. 12. | 15:40Autor: Jakub Kolařík

Otázka: Dobrý den,
myslíte si, že když USA byly schopné svrhnout Saddáma a v poslední době se stále více mluví o intervenci do Íránu, bude Ahmadínedžád riskovat boj, který nemůže vyhrát? Myslím reálně, ne pouze v rovině úvah. Děkuji. JK

Martin Novák: Řekl bych, že Američané neplánují svržení íránského režimu způsobem, jakým to učinili v Iráku. Jde jim hlavně o to, aby Írán neměl technologii a suroviny k výrobě atomové bomby.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:40Autor: ja krestan

Otázka: Zajimalo by mne jake zavazky a jak dlouho bude mit Irak vuci U.S.A. ( ropa ... ) a dalsim spojencum.

Martin Novák: Kontrakty na těžbu ropy získávají firmy z celého světa. Včetně Číny, Ruska nebo Francie. Obavy, že všechno shrábnou Američané, se nepotvrdily. Jinak velká část dluhů, pocházejících ze Saddámovy éry, byla Iráku odpuštěna.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:41Autor: Pavel Novák

Otázka: Dobrý den,

můžete mne vysvětlit proč byl svržen režim Sadáma Husajna ??? Proč byla země uvržena do chaosu a nestability a pravděpodobně občanské války. Měla tato válka vůbec smysl, když se odstranil režim, který v zemi udržoval stabilitu a relativní mír.

Martin Novák: Problém byl v tom, že Bushova vláda velmi špatně naplánovala vývoj po svržení Saddáma a nepřipravovala se na různé scénáře. Mnoho věcí podcenila. Proto byl výsledek v prvních několika letech po invazi takovou katastrofou. Ale jak už jsem napsal, situace se přece jen změnila k lepšímu. Tvrzení, že Saddám udržoval stabilitu a mír, je relativní. Byl to velmi represivní režim, napadl nejprve Írán a pak Kuvajt. a je třeba mít na paměti, že většina Iráčanů byla a je ráda, že Saddám je pryč. Není to zkrátka černobílé.

Odpovězeno: 07. 12. | 15:41Autor: Michal

Otázka: Dobrý den, Irák je velice bohatá země. Nemyslíte, že opuštění Iráku USA je tichým přiznáním porážky a ztráty vlivu na blízkém východě a přenecháním volného pole čím dál více ambiciozního Iránu?

Martin Novák: Američané nemohou být v Iráku donekonečna. Írán je iráckým sousedem, USA jsou tisíce kiloemtrů daleko. To, zda bude Iránu přenecháno volné pole, záleží také do značné míry na samotném Iráku a Iráčanech. Každopádně v jednom to porážka do jisté míry je. Do Iráku šli Američané s tím, že i po stabilizace tamní situace si tam ponechají na dlouho velké vojenské základny. To se ale nestalo, Iráčané to odmítli.

 

Právě se děje

Další zprávy