Írán chce ovládnout Irák, tvrdí tajné depeše z Bagdádu

Martin Novák Martin Novák
7. 12. 2010 13:15
Informace amerických diplomatů o Iráku a Íránu zveřejnil deník Le Monde
Iráčtí vojácí hlídkují o ropovodu.
Iráčtí vojácí hlídkují o ropovodu. | Foto: Reuters

Paříž - Mezi americkými diplomatickými depešemi, které zveřejnil na webu server WikiLeaks, jsou hlášení velvyslance USA v Bagdádu Christophera Hilla.

Ten varuje, že Írán se snaží co nejvíce ovládnout Irák a neoficiálně tak soupeří se Spojenými státy o získání rozhodujícího vlivu v zemi.

Podle Hilla Íránci vydávají na posilování svých pozic v sousedním Iráku velké částky. Ročně se pohybují v řádu stovek milionů dolarů.

Dávají peníze různých stranám a zájmovým skupinám. Předcházejí si jak irácké šíitské muslimy, tak i Kurdy a sunnitské muslimy. Tedy všechny tři hlavní skupiny obyvatel.

Online rozhovor

Ropa a krev. Autor: Martin Novák

  • Autor tohoto textu, reportér Aktuálně.cz Martin Novák, právě vydává novou knihu s názvem Ropa a krev. Vrací se v ní k válkám mezi Spojenými státy a Irákem Saddáma Husajna. Ukázky z knižní novinky naleznete na redakčním blogu zde.
  • Martin Novák bude také odpovídat od 14:30 online na otázky čtenářů Aktuálně.cz, tématem bude současný Irák.

"Íránci pochopili, že pokud chtějí mít v Iráku vliv, musejí na to uvolnit dost peněz. Diplomacií, působením zpravodajských služeb i financemi se snaží o tom, aby vláda v Iráku byla co nejvíce proíránská," uvádí Hiil v depeši, kterou zveřejnil deník Le Monde poté, co ji obdržel od serveru Wikileaks.

Z Iráku letos odešly poslední americké bojové jednotky, zbytek vojáků se má stáhnout příští rok. Někteří američtí experti poukazují na dvojí nebezpečí brzkého odchodu.

Prvním je možnost násilného konfliktu mezi znepřátelenými iráckými frakcemi, druhou právě nebezpečí příliv velkého vlivu Íránu.
Šíité tvoří zhruba 60 procent obyvatelstva. Za Saddáma byli pronásledováni, mnozí jejich předáci popraveni. Dnes jsou základem policie i armády. Žijí hlavně na jihu země a v některých bagdádských čtvrtích.

Politicky nejsou jednotní, někteří jsou pro vytvoření teokratického státu, jiní to naopak striktně odmítají.

Podle Hillovy depeše je velkým problémem pro Íránce nejvyšší irácký šíitský duchovní, ajatolláh Alí Sistání. Ten je totiž ideovým odpůrcem vůdce íránské islámské revoluce ajatolláha Chomejního a odmítá teokratickou ideu vlády muslimských duchovních, jak ji praktikuje Írán.

Sunnité tvoří dvacet procent obyvatel Iráku. Za Saddáma v zemi dominovali. Mnoho z nich nepřijalo změnu režimu a násilí proti nové vládě, policii i americkým vojákům bylo v uplynulých letech hlavně dílem sunnitů.

Irácký premiér Malikí s prezidentem Íránu Ahmadínežádem.
Irácký premiér Malikí s prezidentem Íránu Ahmadínežádem. | Foto: Reuters

Kurdové mají na severu a severovýchodě Iráku svoji autonomii, představují zhruba čtvrtinu obyvatelstva země. Mají vlastní strany, které kandidují pouze zde.

Irák a Írán spolu vedly v letech 1980 až 1988 válku, která si na obou stranách vyžádala statisíce životů. Ačkoliv Írán nesouhlasil s americkým útokem na Irák v roce 2003, neskrýval uspokojení nad popravou Saddáma Husajna na konci roku 2006.

V době irácko-iráckého konfliktu Kurdové a část iráckých šíitů sympatizovaly s Íránem, což vyprovokovalo Saddámům režim k tvrdým represím vůči těmto skupinám obyvatelstva.

Současný irácký premiér Núrí Malikí označuje oficiálně Írán za spřátelenou zemi, ale podle hlášení amerických diplomatů z Bagdádu si v soukromí postěžoval, že íránská armáda namířila své raketa na tábor Ašraf nedaleko Bagdádu.

V tomto táboře jsou soustředěni bojovníci opoziční íránské organizace Lidoví Mudžáhidové, kteří žijí v iráckém exilu už od osmdesátých let minulého století.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parahokejisté narazí ve čtvrtfinále na Rusy

Čeští parahokejisté prohráli i poslední zápas v základní skupině A na domácím mistrovství světa v Ostravě. Kanadě podlehli 0:10, ve skupině obsadili čtvrté místo a ve čtvrtfinále se utkají s vítězem "béčka" Rusy.

Sborná je přitom mužstvo, kterému se Češi před turnajem chtěli pro čtvrtfinále vyhnout. Rusové sice před dvěma lety hráli v nižší divizi, ale po návratu jejich síla budí strach. Po drtivých výhrách nad Slováky, Italy a Nory skončili ve skupině B první bez ztráty bodu a se skóre 34:1.

Český tým zkusí zastavit rozjetou ruskou mašinu ve středu od 20:45 a navázat na postup do semifinále z předchozího ostravského šampionátu v roce 2019.

Druhou čtvrtfinálovou dvojici tvoří Korea, třetí tým ze skupiny A, a Norsko, druhý celek ze skupiny B. Kanaďané a Američané si zajistili přímý postup do semifinále, Slováci a Italové si zahrají o sedmé místo.

MS v parahokeji v Ostravě - skupina A:

Kanada - ČR 10:0 (4:0, 5:0, 1:0)

Branky: 2., 12. a 25. McGregor, 14., 17. a 25. Lavin, 6. a 16. Crane, 23. Jacobs-Webb, 44. Smith.

Další zprávy