Konečně na svobodě. O trojici Američanů rok nikdo neslyšel, KLDR je věznila v pracovních táborech

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 5. 2018 22:10
Severokorejský režim přes rok věznil dva americké univerzitní profesory a jednoho obchodníka. S blížícím se summitem mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem je KLDR propustila.
Kim Tong-čchol v roce 2016, když ho v KLDR vedli k soudu.
Kim Tong-čchol v roce 2016, když ho v KLDR vedli k soudu. | Foto: ČTK

Pchjongjang - Chystaný summit severokorejského vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem už teď přinesl první výsledek. Pchjongjang propustil tři muže s americkými pasy, které severokorejský režim věznil.

Přes rok o nich nikdo neměl žádné informace. Před týdnem je převezli z pracovního tábora do hotelu, ve středu pak všichni tři Američané odletěli domů spolu s Mikem Pompeem, který v KLDR dojednával detaily blížícího se summitu.

V minulosti KLDR propustila vězněné občany cizích zemí často až ve chvíli, kdy se radikálně zhoršil jejich zdravotní stav kvůli drastickým podmínkám, ve kterých byli drženi. Severokorejská vláda chtěla zabránit tomu, aby zemřeli na půdě KLDR. Vyléčit je ale nedokázala.

Loni krátce po propuštění zemřel mladý americký student Otto Warmbier, který byl rok a půl ve vězení kvůli údajné krádeži propagandistického plakátu ze zdi hotelu. Jeho rodiče tehdy mluvili o otřesných podmínkách, v jakých musel přežívat. Minulý týden kvůli jeho smrti zažalovali severokorejskou vládu.

V jakém zdravotním stavu jsou zbývající tři Američané, nikdo do poslední chvíle netušil. Podle prezidenta Donalda Trumpa se ale všichni zdají být v dobré kondici.

Obchodník a misionář

Nejdéle zadržovaným mužem byl ze zmíněné trojice 62letý Kim Tong-čchol. Tohoto Američana korejského původu zatkli na podzim roku 2015 a o několik měsíců později ho odsoudili na 10 let tvrdých prací za údajnou špionáž a rozvracení komunistického režimu. 

Severokorejci tvrdí, že u něj našli USB disk s tajnými informacemi, které se měl pokusit ukrást.

Ještě před soudem byl na tiskové konferenci donucen přiznat se ke krádeži vojenského tajemství ve spolupráci s jihokorejskou vládou, která ho měla platit. Soul to odmítl, Kim Tong-čchola to ale nezachránilo. Zůstal za nejstřeženější hranicí světa. 

Narodil se v Jižní Koreji, získal ale americké občanství a značnou část života strávil ve státě Virginie. Pak se usadil s manželkou a dvěma dcerami v Číně, kde podnikal ve zvláštní ekonomické zóně na hranici s KLDR.

Univerzitní profesoři

Pětapadesátiletý Kim Sang-tuk, rovněž známý pod jménem Tony Kim, byl v Severní Koreji zadržen loni v květnu. Několik týdnů pracoval na Pchjongjangské univerzitě věd a technologií, kde vyučoval účetnictví. Zatkli ho na letišti, když se pokoušel vycestovat ze země. 

Podle agentury AP byl odsouzen na 15 let za "protistátní aktivity a pokus svrhnout vládu". Podrobnosti o tom, čeho přesně se měl dopustit, ale dodnes nejsou známé.

I on je Američan korejského původu, ve Spojených státech studoval a několik let pracoval. Před svou cestou do KLDR vyučoval na spřízněné univerzitě v Číně. V Severní Koreji navíc spolupracoval na humanitárních projektech, například se podílel na pomoci pro tamní sirotky.

Třetím vězněm severokorejského režimu, který má americký pas, je kolega Tonyho Kima z pchjongjangské univerzity Kim Hak-song. Pracoval na rozvojovém programu v zemědělství. Zatčen byl ze stejných důvodů jako jeho kolega, jen několik týdnů po něm.

Kim Hak-song má korejské kořeny, ale narodil se v Číně. Ve Spojených státech, kam emigroval v 90. letech, studoval a americkým občanem se stal teprve před zhruba 15 lety. Podle agentury Reuters o sobě prohlašoval, že je křesťanský misionář. Stejně jako jeho kolega i on předtím působil na stejné univerzitě v Číně.

Podle britské stanice BBC se předpokládá, že na Pchjongjangské univerzitě věd a technologií zřejmě působí ještě další zahraniční pracovníci. Vyučují zde studenty, kteří pocházejí výhradně z elitních rodin. Školu založil v roce 2010 americko-korejský podnikatel za finanční pomoci amerických a jihokorejských charit.

Psychické mučení a tvrdá práce

Lidé, kteří mají se severokorejskými věznicemi zkušenosti, hovoří o těch nejhorších zážitcích. Asi nejslavnější vězeň severokorejského režimu je korejsko-americký misionář Kenneth Bae, který své zážitky otiskl v knize Nezapomenutý: Pravdivý příběh mého uvěznění v Severní Koreji. Popsal v ní psychické mučení i tvrdou práci, ke které byl odsouzen.

Kenneth Bae byl v KLDR několikrát. Při jeho poslední cestě v roce 2012 ho zadržela tamní policie a našla u něj pevný disk s křesťanským materiálem. Soud ho za "nepřátelské činy vůči republice" poslal na 15 let těžkých prací.

Stejně jako studenta Otto Warmbiera ho Pchjongjang propustil ve chvíli, kdy se jeho zdravotní stav po více než dvou letech žaláře vážně zhoršil.

Dva ze tří současných amerických vězňů byli zatčeni v době úřadování prezidenta Donalda Trumpa. Vztahy KLDR a Spojených států prošly za krátkou dobu Trumpova působení v Bílém domě nebývalými zvraty. 

Pchjongjang loni provedl pokusné atomové výbuchy a otestoval mezikontinentální raketu. Americký prezident si s Kim Čong-unem vyměňoval ostrá slova a mnozí odborníci varovali, že od konce korejské války ještě nikdy nebyl svět tak blízko konfliktu s KLDR.

Zdánlivý klid přinesly až letošní zimní olympijské hry v Jižní Koreji, kterých se zúčastnili i severokorejští sportovci. Minulý týden došlo k historickému setkání severokorejského vůdce s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a na přelomu května a června by se Kim Čong-un měl sejít přímo s Trumpem.

Video: Doteď KLDR jaderné zbraně potřebovala pro vlastní bezpečnost, ale došlo jim, že to nejde dohromady s ekonomickým růstem, říká koreanista

Doteď KLDR jaderné zbraně potřebovala pro vlastní bezpečnost, ale došlo jim, že to nejde dohromady s ekonomickým růstem, říká koreanista Horák | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy