USA a Izrael řeší nejhlubší krizi za mnoho desítek let

Martin Novák Martin Novák
16. 3. 2010 11:34
Napětí přiznal rovněž izraelský velvyslanec ve Washingtonu Michael Oren
Izraelsko-palestinská strkanice u bariéry, oddělující Izrael od západního břehu Jordánu.
Izraelsko-palestinská strkanice u bariéry, oddělující Izrael od západního břehu Jordánu. | Foto: Reuters

Washington - Americko-izraelské spojenectví platí v moderním světě za jedno z nejpevnějších. Momentálně však prochází velmi hlubokou krizí, což přiznávají obě strany.

Potvrzují se tak předpovědi, že mezi pravicovou vládu Netanjahua a administrativou Baracka Obama nebude lidově řečeno "fungovat" chemie. To se projevovalo už před americkými volbami, kdy většina Izraelců držela palce spíše Johnu McCainovi.

Byty jako urážka

Američany naposled znechutilo úterý, kdy v Jeruzalémě jednal viceprezident Joseph Biden. V tutéž dobu izraelské ministerstvo vnitra oznámilo výstavbu 1600 nových bytů ve východním Jeruzalémě.

Obamova administrativa ostře odmítá další stavby pro židovské osadníky na území, které Izrael dostal pod kontrolu po válce v roce 1967 a měl by se stát v budoucnosti - pokud přece jen někdy dojde k mírové dohodě - součástí palestinského státu.

Načasování zprávy o nových bytech označila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová za "urážlivé".

Ministryně volala izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a upozornila ho, že bude muset "napravit vztahy" s USA. Netanjahu se brání tím, že o plánu ministerstva oznámit další rozšiřování izraelské výstavby ve východním Jeruzalémě nevěděl a Bidenovi se už omluvil.

Joseph Biden při diskusi se studenty univerzity v Tel Avivu.
Joseph Biden při diskusi se studenty univerzity v Tel Avivu. | Foto: Reuters

Vzájemné výčitky

Nic to nemění na tom, že Izraelci jsou dlouhodobě znepokojeni Obamovými snahami zlepšovat vztahy s arabským světem.

Domnívají se, že se tak může dít na jejich účet. Stejně tak chtějí tvrdší postup vůči íránskému jadernému programu, který považují za smrtelné nebezpečí pro svůj stát.

Bílý dům vyčítá Izraeli pokračující výstavbu na západním břehu Jordánu, která podle vlády komplikuje mírové řešení sporu s Palestinci. Stejného názoru je také Evropská unie.

Stín šestidenní války

Není proto divu, že izraelský velvyslanec Michael Oren na setkání s izraelskými konzuly působícími v USA konstatoval, že vztahy jsou v nejhlubší krizi za posledních pětatřicet let a příští měsíce prý budou vyjednávání mezi oběma zeměmi složitá.

Oren, který je profesí historik a je autorem populární knihy o šestidenní izraelsko-arabské válce v roce 1967, má zmínkou o pětatřiceti letech na mysli spory mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem datující se z roku 1975.

Izraelští vojáci na libanonské hranici.
Izraelští vojáci na libanonské hranici. | Foto: Reuters

Kissinger tehdy tlačil na to, aby izraelská armáda opustila část okupovaného Sinajského poloostrova, což Rabin odmítl. Čtyři roky nato ale Izrael podepsal mírovou smlouvu s Egyptem a stahování ze Sinaje přece jen začalo.

Oren byl kvůli aféře s oznámením výstavby nových bytů povolán na americké ministerstvo zahraničí, kde si vyslechl ostrou kritiku. I to je v americko-izraelských vztazích neobvyklé.

Izrael a Kongres vs. Obama

Americký Kongres je ale tradičně velmi silným zastáncem Izraele a proizraelské americké organizace jako AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti) či Anti-Defamation League (Liga proti pomluvám) už prohlášení některých politiků Obamovy vlády označily za "přemrštěné", protože ohrožují jak izraelské, tak i americké zájmy.

Přestože USA jsou klíčovým spojencem židovského státu, i v minulosti se občas objevily mezi oběma spřátelenými státy problémy.

Foto: Aktuálně.cz

Velká roztržka se například odehrála v roce 2000. USA se postavily proti plánovanému prodeji izraelského radarového systému Phalcon za miliardu dolarů Číně s tím, že by to ohrozilo dalšího amerického spojence Tchaj-wan.

Poté, co Kongres pohrozil, že omezí nebo dokonce přeruší židovskému státu finanční pomoc, izraelská vláda od prodeje upustila.

Častější spory panovaly mezi USA a Izraelem v osmdesátých letech minulého století, když tehdejší americký prezident Ronald Reagan ostře kritizoval izraelskou invazi do Libanonu v roce 1982, zejména masivní bombardování Bejrútu.

Předcházející vláda George Bushe sice stála pevně za Izraelem, ale přesto ho kritizovala za použití tříštivých bomb ve válce s libanonským hnutím Hizballáh v létě roku 2006.

USA sice poskytují židovskému státu velkou finanční i vojenskou pomoc, ale největším obchodním partnerem Izraele je Evropská unie, nikoliv Spojené státy.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Po požáru domu na Praze 5 skončila jedna žena v nemocnici. Hasiči několik osob evakuovali

Pětašedesátiletá žena skončila v nemocnici po odpoledním požáru bytu ve druhém patře činžovního domu v Praze 5. Nadýchala se zplodin. Z domu muselo být evakuováno několik lidí. Hasiči požár dostali rychle pod kontrolu. Rozsah škody a příčinu vzniku ohně zjišťují vyšetřovatelé. 

Hořet začalo krátce po 15:00 v Lidické ulici. "Hasiči nasadili na lokalizaci plamenů jeden vodní proud vnitřní částí budovy. Během zásahu zachránili čtyři osoby pomocí vyváděcích masek a jednoho psa. Několik osob se evakuovalo před příjezdem hasičů," uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Oheň dostali hasiči pod kontrolu za 17 minut, poté ještě kontrolovali skrytá ohniska termokamerou. Museli také rozebrat i část stropního podhledu bytu.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Americká vláda po smrti dvou černochů zahájila vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda, a po nepokojích vyvolaných policejním novým zásahem, který rovněž skončil smrtí muže tmavé pleti. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

K situaci v Minneapolisu přitáhlo pozornost počínání policisty Dereka Chauvina, který byl loni v květnu natočen, jak několik minut klečí na krku Floyda, zatímco 46letý černoch si stěžuje na problémy s dýcháním a nakonec přestává jevit známky života. Případ vyvolal masivní protesty a Chauvin byl toto úterý shledán vinným z vraždy druhého stupně i zabití, což podle médií přineslo mnohým Američanům úlevu. O výši trestu se rozhodne za osm týdnů.

Městem během procesu s Chauvinem otřásl další kontroverzní zákrok proti černochovi, když policistka zastřelila 20letého Daunteho Wrighta, který nespolupracoval při zatýkání. Na počátku incidentu byla kontrola kvůli údajně neplatné registrační známce na automobilu. Následné několikadenní protesty u policejní centrály na předměstí Brooklyn Center pak provázely zprávy o tvrdém postupu policie proti novinářům.

Ministerstvo spravedlnosti už vyšetřuje, zda policisté zapojení do zásahu proti Floydovi neporušili jeho občanská práva. Nově ohlášené vyšetřování však podle informací agentury AP má mít mnohem širší dopad. Zaměří se na celou policii a může vyústit v zásadní změny policejní praxe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy