Ultraortodoxní Židé mají začít sloužit v armádě Izraele

Radim Klekner Radim Klekner
10. 7. 2012 5:30
Vojenská služba bude pro každého, tvrdí premiér Netanjahu
Vojenské službě se každoročně vyhnou tisíce ultraortodoxních Židů.
Vojenské službě se každoročně vyhnou tisíce ultraortodoxních Židů. | Foto: Reuters

Jeruzalém - Zatímco jiní mladí Izraelci riskují dennodenně svůj život službou v armádě, oni vysedávají v ješivách a studují Tóru. Jsou navíc hmotně zajištění - jako studenti náboženských škol žijí ze sociálních dávek.

S praxí, kterou v roce 1948 zavedl zakladatel novodobého židovského státu David Ben-Gurion, teď má být konec. Koaliční vláda konzervativního premiéra Benjamina Netanjahua je rozhodnuta prosadit únorový verdikt Nejvyššího soudu a zavést brannou povinnost také pro příslušníky komunity haredim - ultraortodoxní Židy.

V Izraeli se k ní hlásí osm procent populace. Znamená to, že vojenské službě, která je stanovena na tři roky pro muže a na dva pro ženy, se pravidelně vyhne na šedesát tisíc osob.

"Jsme občané téhož státu a musíme všichni společně nést břemeno služby v armádě," odůvodňuje rozhodnutí vládního kabinetu Netanjahu. Ten sice nemá podporu náboženských stran Šás a Jednotný judaismus Tóry, může se ale spolehnout na podporu nacionalistické formace Izrael náš domov a centristické Kadimy, která vstoupila do vládní koalice v květnu.

Jak žijí ultraortodoxní Židé: 

"Máme před sebou historickou příležitost dosáhnout rovnosti v bezpečnostní, sociální a ekonomické oblasti," citoval deník Haaretz předsedu vládní komise zabývající se otázkou povolávání ultraortodoxních Židů do armády, poslance za Kadimu Jochanna Plessnera.

Ti, kdo se bojí Boha

Výhody, které požívají studenti ješiv, jsou trnem v oku sekulární části izraelské společnosti již delší dobu. V bojích s Palestinci i válkách s arabskými sousedy zahynulo až doposud 23 tisíc Izraelců a organizace pozůstalých po padlých vojácích Jad Labanim bojuje za to, aby ultraortodoxní Židé byli povoláváni do armády, už od 80. let.

Ve válkách s arabskými sousedy i Palestinci zahynulo na 23 tisíc příslušníků armády.
Ve válkách s arabskými sousedy i Palestinci zahynulo na 23 tisíc příslušníků armády. | Foto: Reuters

"Je naprosto neúnosné, aby tolik mužů a žen dostávalo výjimku," tvrdí předseda organizace Eli Benschem. "Jde o spravedlnost: jakákoli práva je možné požadovat jen tehdy, když plníme své povinnosti."

V ozbrojených silách slouží v současnosti 175 tisíc vojáků, dalších 450 tisíc je v armádní rezervě a až do 45 let věku může být kdykoli povoláno na třicetidenní manévry.

Haredim, v hebrejštině přibližně "ti, kdo se bojí Boha", se výroku Nejvyššího soudu brání, protože se obávají, že jejich komunita přijde postupně o všechna privilegia, která má, a proti zákonu připravovanému vládou pravidelně protestují ve čtvrti Me'a Še'arim.

Nelíbí se jim také to, že by v armádě sloužili společně se ženami a že by vojenskou službu vykonávaly také jejich vlastní manželky. "Je těžké odolat pokušením, když je člověk mladý a nezkušený," tvrdí jedenadvacetiletý student ješivy Chaim Linden.

Do ulic vyrážejí ale rovněž sekulární Židé. V neděli se jich v centru Jeruzaléma na podporu nového zákona shromáždilo na dvacet tisíc. Situace je tak velmi výbušná a žádá si urychleně řešení.

"Musíme vydat nový zákon o vojenské službě," upozorňuje Plessner. "Jinak bude od 1. srpna šedesát tisíc mladých ortodoxních Židů pokládáno za dezertéry."

Demonstrace proti návrhu vlády povolat do armády i ultraortodoxní Židy
Demonstrace proti návrhu vlády povolat do armády i ultraortodoxní Židy | Foto: Reuters

Jedenatřicátý květen je nejzazší termín stanovený pro úpravu zákona Nejvyšším soudem.

Arabská menšina

Ještě větší problém ale představuje skutečnost, že vojenská služba by napříště měla platit také pro zástupce arabské menšiny, kteří z ní až doposud také byli vylučováni.

"Vojenská služba bude pro každého," říká Netanjahu. "Pro sekulární Židy, pro ortodoxní, i pro Araby."

Ti tvoří dvacet procent izraelské populace.

Rozhodnutí nezačleňovat arabské spoluobčany do armády mělo ryze pragmatické důvody. Zejména v období palestinské intifády nebylo možné zaručit, že všichni arabští rekrutové budou zachovávat věrnost židovskému státu a beze zbytku vyplní všechny rozkazy svých velitelů - zejména pokud by měli střílet proti vlastním lidem.

V ozbrojených silách slouží pouze příslušníci přibližně stotisícové drúzské komunity.

Netanjahu si je vědom, jak explozivní materiál předkládá do Knessetu. Nic jiného mu ale nezbývá, pokud chce vládní koalici udržet pohromadě. Předčasným volbám se mu v květnu podařilo zabránit jen díky tomu, že do ní přibral Kadimu.

Plessner proto hledá kompromis. Mohl by vypadat tak, že do armády nebude napříště povoláváno asi dva a půl tisíce "nejnadanější studentů Tóry".

 

Právě se děje

Další zprávy