Brusel - Nadměrný výlov ničí početní stavy mořských ryb už několik desetiletí. Dosavadní opatření přijatá Evropskou unií nezabírají, a tak se Brusel odhodlal k radikálnímu kroku.

Rybáři už napříště nebudou muset házet úlovek překračující stanovené kvóty, stejně jako podměrečné ryby - navíc zpravidla polomrtvé - zpět do moře. Naopak vše, co chytí, dopraví na břeh a zde se teprve rozhodne o tom, co se s bohatstvím, jež bylo vyrváno oceánu, stane.

Část úlovku budou moci rybáři prodat konkurenci, která kvóty nepřekročila. Zbytek bude neprodleně zpracován či zlikvidován v souladu s přísně stanovenými unijními pravidly.

Země zabývající se rybolovem navíc vytvoří rybářům systém takových finančních pobídek, aby si napříště opatřovali náčiní umožňující selektivní výlov, jako jsou kupříkladu sítě s většími oky.

Plán, jehož cílem je skoncovat s bezuzdným plundrováním moří a který od zásady mění dosavadní Společnou rybolovnou politiku EU, předložila ve středu v Bruselu eurokomisařka Maria Damanakiová.

Osm ze 136 druhů ryb má budoucnost

Poslední čísla, která má Evropská komise k dispozici, udávají, že tři čtvrtiny lovišť jsou v mořích, do nichž vyjíždějí unijní rybáři, vyčerpány. Ve Středozemním moři je to dokonce 82 procent rybích zásob.

"Vypočetli jsme, že pokud nic nepodnikneme, bude do deseti let jen osm ze 136 druhů ryb v evropských mořích v dobrém stavu," citovala Damanakiovou stanice BBC.

"Vydali jsme z peněz daňových poplatníků miliony eur, aby si rybáři mohli pořídit větší lodě," řekla Damanakiová. "Pak jsme vydali další miliony na to, aby tyto rybářské flotily přežily. Jak dlouho to ale ještě budeme moci dělat?"

Dosavadní Společná rybolovná politika, přijatá před 28 lety, tak v podstatě zkrachovala.

Neosvědčil se ani systém kvót uplatňovaný pro lov jednotlivých druhů ryb, ani praxe, která vedla k tomu, že rybáři různým způsobem upravovali své lodi, aby se vešly do jednotlivých kategorií, definovaných především délkou plavidla.

Hrozí privatizace oceánu?

Nový plán okamžitě narazil na kritiku ze strany rybářských svazů, zejména ve Francii a Španělsku, které se obávají o ztrátu části ze 400 tisíc pracovních míst, jež rybolov v EU zajišťuje.

Zatímco organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace nová opatření vítá, jiná sdružení je kritizují s tím, že povedou k "privatizaci oceánu".

Mají tím na mysli skutečnost, že velké společnosti budou moci snadno odkupovat úlovek rybářů, kteří vyjíždějí na moře samostatně, protože zbavit se podměrečných ryb či těch, které chytili nad stanovené kvóty, pro ně bude příliš nákladné.

Od nového systému, který stanoví rybolovné kvóty na příštích patnáct let, si Evropská komise slibuje, že do čtyř let zastaví úbytek početních stavů nejvíce ohrožených ryb.

Patří k nim v podstatě všechny, na něž se rybáři při své činnosti zaměřují.

Počínaje rokem 2014 začnou nové kvóty platit pro tuňáky, makrely a sledě. V roce 2016 dojde na tresky, štikozubce a platýsy.

Ekology na druhé straně rozhodně nepotěšilo oznámení Japonska, které je letos odhodláno pokračovat v lovu velryb v Jižním (ledovém) oceánu. A to navzdory kampani ochranářské organizace Sea Shepherd, s jejímiž členy se rybáři ze země vycházejícího slunce loni několikrát tvrdě střetli na otevřeném moři.