"Prostě na ní nezůstalo žádné netknuté místo," vypověděla agentuře Reuters Kateryna Vedrentceva, teta Borňjakové, která podle svých slov přijela do domu několik hodin po její smrti v noci 8. ledna. "Její ruce byly pomlácené, její hlava, nohy, všechno." Kriminální vyšetřování její smrti stále probíhá. Její tři děti nyní žijí u její sestřenice jen kousek od hrobu své matky.
Loni v únoru po začátku ruské invaze Ukrajiny nejprve počet nahlášených případů domácího násilí klesl, protože miliony lidí musely opustit své domovy, ženy s dětmi často utekly i do zahraničí a muži naopak vyrazili bojovat na frontu.
Jak se ale postupně rodiny znovu shledávají a vracejí do svých starých domovů nebo se usazují na nových místech, domácího násilí začalo přibývat.
V prvních pěti měsících letošního roku se ve srovnání s loňskem počet nahlášených případů zvýšil o 51 procent. Statistika překonala i smutný rekord z roku 2020, kdy situaci zhoršila pandemie koronaviru a s ní spojené lockdowny.
Napětí z války
Policie od ledna do května 2023 zaznamenala téměř 350 tisíc případů domácího násilí, zatímco ve stejném období roku 2022 to bylo přes 231 tisíc.
K vyššímu napětí a agresivitě přispívá trauma z války, horší ekonomická situace i nezaměstnanost. Podle odborníků naprostou většinu obětí domácího násilí tvoří ženy.
"(Nárůst) je způsoben psychickým napětím a mnoha obtížemi. Lidé přišli o všechno," vysvětlila ukrajinská zmocněnkyně pro genderovou politiku Kateryna Levčenková. Odborníci se také obávají, že se situace bude dál zhoršovat s návratem dalších traumatizovaných vojáků z fronty.
Zavřeni v jedné místnosti
Město Dnipro, kde zemřela Ljubov Borňjaková, se potýká s obzvlášť složitými problémy, protože se stalo hlavním tranzitním bodem uprchlíků z Ruskem okupovaných území z východu a jihu země. Loni v září tu vláda s podporou OSN otevřela centrum pro oběti domácího násilí.
Do května pomohlo více než 800 lidem, hlavně ženám. Jen asi třetina z nich přitom podle zaměstnanců centra násilí nahlásila na policii. Případů tak bude ve skutečnosti nejspíš mnohem více, než ukazují oficiální statistiky.
Psycholožka Tetiana Pogorila, která v centru pracuje, uvedla, že některé oběti domácího násilí, které do Dnipra vyhnala válka, jsou na pro ně neznámém místě ještě více závislé na násilnících.
"Rodina může žít společně v jediné místnosti," popsala Pogorila. "Někteří si najdou práci, jiní ne, a tak se jejich finanční situace zhoršuje. Když se k tomu přidá celková situace v zemi a úzkost, zvyšuje to stres a konflikty."
Kvůli válce ale není obětem schopný dostatečně pomoci ani stát. Některé ženské domovy úřady přeměnily v centra pro uprchlíky a část rozpočtu, dříve určenou na boj s genderově podmíněným násilím, přesunuly do obranného rozpočtu.
Bývalí vězni
Vážné problémy s vojáky, kteří se vrátili z bojů, má i Rusko. Začátkem srpna policie zadržela bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny, který je podezřelý z vraždy šesti lidí na severozápadě Ruska. Muž i jeho údajný komplic za sebou mají pestrou kriminální minulost.
Wagnerova skupina začala do svých řad verbovat vězně loni v létě. Kromě velké finanční odměny jim jejich šéf Jevgenij Prigožin sliboval propuštění na svobodu po půl roku boje. Odhaduje se, že tato soukromá armáda takto zlákala 50 až 70 tisíc vězňů, často vrahů či násilníků. List The Moscow Times uvádí, že 32 bývalých kriminálníků obdrželo milost a vrátilo se domů.
Prigožin tvrdí, že jeho muži páchají méně zločinů, než činí ruský průměr u vězňů propuštěných na svobodu po odpykání trestu. V ruských médiích se ale v poslední době pravidelně objevují zprávy o těžkých zločinech, včetně vražd a znásilnění, spáchaných bývalými žoldnéři po návratu z války. Například v Novosibirské oblasti skončil v květnu ve vazbě wagnerovec podezřelý ze znásilnění desetileté a dvanáctileté dívky.
Rusko ale domácí násilí na rozdíl od Ukrajiny příliš řešit nechce. V roce 2015 došlo na Ukrajině k reformě policie i soudnictví a domácí násilí se začalo brát jako trestný čin. I proto začal podle zmocněnkyně pro genderovou politiku Kateryny Levčenkové stoupat počet nahlášených případů. Nejvyšším možným trestem ale jsou jen dva roky vězení a násilníci většinou musí pouze zaplatit pokutu ve výši 170 až 340 hřiven (v přepočtu 100 až 200 korun) nebo nastoupit na veřejně prospěšné práce.
Prezident Vladimir Putin naopak v roce 2017 tresty za domácí násilí zmírnil a část agresivního chování přestala být trestná úplně. Zvlášť v Čečensku se potom opakovaně stává, že oběti, které před svými agresory uprchnou, zadrží policie a pošle je zpátky k rodině, kde se ale mohou stát oběťmi takzvaných vražd ze cti, připomíná stanice Rádia Svobodná Evropa RFE/RL.
