Kyjev/Praha - Nejen zbraněmi nebo propagandou se vede válka mezi Ukrajinou a separatisty podporovanými Ruskem.
V ukrajinských médiích se objevují - zatím nepotvrzené - zprávy, že do "boje" vstoupil výrobce hlavic do mezikontinentálních raket Južmaš.
Velká továrna sídlí v Dněpropetrovsku a už od dob Sovětského svazu produkuje i mezikontinentální balistické střely. Včetně raket SS-18, nazývaných Satan. Podnik kdysi vedl bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma.
Šíří se informace, že vedení Južmašu hrozí Moskvě. Pokud do pěti dnů nestáhne svá vojska z východní Ukrajiny, předá Spojeným státům a NATO tajné informace a kódy o ruské raketové obraně.
Otázka je, nakolik je hrozba pro Rusko vážná, zda Južmaš jako dodavatel disponuje údaji, které by mohly ruskou jadernou obranu výrazně narušit. Rusko je každopádně na Južmašu závislé, co se týká hlavic do mezikontinentálních raket.
Ukrajinci po NATO žádají zbraně, zatím ale žádné nedostávají.
"Ne, bohužel ne,“ odpověděl velvyslanec Ukrajiny při Severoatlantické alianci Ihor Dolhov na otázku, zda nějaké členské státy zbraně už dodávají.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení kvitovalo alespoň fakt, že Evropská unie uznala informace o přímé ruské vojenské agresi za pravdivé.
Skupina amerických senátorů v neděli vyzvala prezidenta Baracka Obamu, aby ukrajinské armádě výzbroj poskytl. Především účinné protitankové střely.
Výzvu inicioval známý jestřáb, dlouholetý Putinův kritik a bývalý kandidát na prezidenta John McCain, který rovněž prosazuje bombardování Sýrie.
Obama je však od počátku krize velmi zdrženlivý k jakékoliv angažovanosti USA nad rámec hospodářských sankcí.
V Evropě vyzvala k dodávkám výzbroje Kyjevu nahlas zatím jen litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Podle ní je Rusko "prakticky ve válce s Evropou.“
Ukrajinský prezident Petro Porošenko na summitu v Bruselu řekl, že některé státy zvažují "vojensko-technickou" pomoc jeho zemi. Což znamená, že se nemá jednat přímo o zásilky munice nebo zbraní.
Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli řekla, že Berlín zbraně Ukrajině neposkytne. Uvedla to krátce poté, co vláda oznámila dodávky výzbroje a munice Kurdům v Iráku proti extremistům z organizace Islámský stát.
Dodávky francouzských zbraní vyloučil prezident François Hollande. Paříž naopak dokončuje prodej a předání výsadkové lodě řady Mistral Rusku za 1,2 miliardy eur.
Český premiér Bohuslav Sobotka váhá kývnout i na zpřísnění sankcí vůči Rusku, sotva tak podpoří vyzbrojování ukrajinské armády zvenčí.
Ukrajina má rozsáhlý zbrojní průmysl a sama vyvážela zbraně do celého světa, ale výzbroj armády je nedostatečná a zastaralá. V posledních letech výdaje na armádu na Ukrajině klesaly, naopak v Rusku strmě rostly.
Na vojenské přehlídce v Kyjevě u příležitosti Dne nezávislosti Porošenko před dvanácti dny slíbil masivní přezbrojení armády v hodnotě 40 miliard hřiven (přes 60 miliard korun). "Nakoupíme letadla, vrtulníky, lodě. A to je jen skromný začátek," prohlásil.
Zatím ale ukrajinští vojáci a příslušníci dobrovolnických praporů zápolí s nedostatkem zbraní i posil. V posledních dnech se stáhli z několika měst a vesnic, v Luhansku neudrželi letiště při tankové ofenzívě nepřítele.
"Sousední stát zahájil přímou a otevřenou agresi proti Ukrajině. To radikálně změnilo situaci v zóně konfliktu," prohlásil Porošenko v projevu na vojenské akademii v Kyjevě.